CS274454B2 - Knitting frame with at least one needle carrier - Google Patents

Description

Vynález se týká pletacího stroje alespoň s jedním jehelním lůžkem nebo s jednou soustavou jehel, s jehlami posuvnými v podélném směru a řízenými jehelní zámkovou dráhou, mezi něž vyčnívají platiny řízené platinovou zámkovou dráhou, jež jsou uloženy pohyblivě alespoň v podélném směru jehel a pohybují se na příslušném pletacím místě po uzavření nitě proti odtahovacímu pohybu přiřazených jehel a po odhozu očka proti vysunovacímu pohybu jehel, přičemž jehelní a platinová zámková dráha mají na sebe navazující spojitě zakřivené obloukové segmenty, jež jsou u jehelní zámkové dráhy sinusové a hladce do sebe přecházejí.

Pletací stroje, v nichž se uzavírací a odhazovací platiny pohybují v podélném směru jehel proti pohybu jehel, dovolují při výborné jakosti zboží velmi vysoké pletací rychlosti. Je to umožněno tím, že dráhy pohybu jehel jsou poměrně malé a přiřazené jehelní zámkové dráhy mohou tedy mít příslušně menší stoupání. Aby se pokud možno znemožnil přenos nárazů a kmitů na jehly, je z NSR pat. spisu 31 08 041 známé používat jehelní zámkovou dráhu sestávající ze spojitě do sebe přecházejících, plynule zakřivených sinusových obloukových segmentů. Následkem toho jsou jehly, zejména v oblasti úvrati pohybu, zrychlovány a zpožďovány poměrně jemně s tím výsledkem, že se sníží jejich namáhání rázovými vlnami.

Také platinová zámková dráha sestává u tohoto známého pletacího stroje z plynule zakřivených obloukových segmentů, jež jsou však spolu spojeny obloukovými segmenty s menším poloměrem křivosti, takže vzniká přibližně girlandová platinová zámková dráha. Tento tvar platinové zámkové dráhy je podmíněn úvahou, že platiny spolu s jehlami mají přidržovat vždy právě vytvořená očka v zatažené délce alespoň pres dvě rozteče jehel a k tomu musí jehly a platiny v návaznosti na maximální výšku výsunu platin provést stejnosměrný odtahový pohyb. Protože obrácení pohybu platin v zatahovací oblasti musí nastat poměrně rychle, protože jehly mezitím bez přerušení pokračují ve svém odtahovém pohybu, je poloměr křivosti těch obloukových segmentů platinové zámkové dráhy, které mají menší poloměr křivosti, nutně poměrně malý. Třebaže je zrychlení, jemuž jsou platiny při tomto obracení pohybu vystaveny, podstatně menší než u platinových zámkových drah s vrcholy a jinými ne eoojitostmi, mohou se špičkové hodnoty zrychlení při velmi vysokých pletacích rychlostech přece jenom projevit zvýšeným hlukem, který je zase spojen s opotřebením.

Úkolem vynálezu je odstranit uvedené nedostatky a jeho podstata spočívá v tom, že platinová zámková dráha je vytvořena alespoň v zatahovací oblasti sinusově.

Z toho vyplývá stejnoměrné zrychlení a zpomalení v kritické zatahovací oblasti, jež dovoluje další zvýšení pletací rychlosti při sníženém opotřebení a zmírněném hluku, přičemž při práci s nižší pletací rychlostí je hluk a opotřebení omezen na minimum. Vzhledem k novému tvaru zámkové dráhy, při němž dochází v bodě zatahování ke kritickému obracení pohybu platiny hladce a harmonicky a jak jehly tak platiny jsou poháněny v zatahovací oblasti v podstatě sinusovitě, může být při tvoření smyček určité minimální množství nitě od již utvořených oček staženo zpět (tzv. robbing back-effect), což spolu s předběžným zatažením oček přes jehlu a dvě platiny vede navíc ke stejnoměrnější tvorbě oček.

Podle výhodného provedení vynálezu jsou jehelní a platinová zámková dráha průběžně sinusové se stejnou délkou periody, přičemž obě zámkové dráhy leží svými maximálními hodnotami. amplitud na společné čáře, probíhající v podélném směru jehel, což znamená, že obě sinusové křivky jsou vzájemně fázově posunuté o 180°. Zásadně však mohou být jehelní zámková dráha a platinová zámková dráha vzájemně posuvné v osovém směru a podle požadavků v jednotlivých případech mohou být vzájemně přesazené v osovém směru o předem stanovenou hodnotu. Přitom se ukázalo jako výhodné, když jsou obě zámkové dráhy vzájemně přesazeny o hodnotu dvou až tří roztečí jehel. Toto přesazení může mít vliv na zatahovací oblast, jak bude ještě podrobněji objasněno.

Má-li být z důvodů techniky pletení udržována v zatahovací oblasti délka zcela vytažených smyček oček přes předem určenou oblast danou za sebou následujícími jehlami a plaCS 274 454 B2 tinami může mít alespoň jehelní zámková dráha v zatahovací oblasti rovný úsek navazující hladce na sousední obloukové segmenty, a uspořádány v oblasti největší amplitudy. Zejména k usnadnění výroby zámkových drah je dále výhodné, aby jehelní a/nebo platinová zámková dráha měly alespoň v oblasti obracení pohybu jimi řízených jehel resp. platin, ležící vně kritické zatahovací oblasti, sinusovité obloukové segmenty spojené hladce rovnými úseky.

Délka periody sinusové jehelní a platinové zámkové dráhy se může rovnat poloviční nebo celé délce systému pletacího stroje.

Nový tvar platinové zámkové dráhy ve spojení s harmonickou jehelní zámkovou dráhou umožňuje vystačit s velmi malými délkami výsunu platin a jehel, jež jsou dány u jazýčkových jehel délkou otevřeného jazýčku jehly. Dráha vysouvacího pohybu jehel může být stejná nebo kratší než délka otevřeného jazýčku jehly, a amplituda sinusové jehelní zámkové dráhy může přitom být stejná nebo větší než amplituda platinové zámkové dráhy.

Odpovídajícím způsobem lze také zásadně vytvořit pletací stroj pracující se složenými drážkovými jehlami, jejichž posuvný jazýček je podle vynálezu řízen po úsecích sinusovou jazýčkovou dráhou. Tím se dosáhne toho, že i pohyb posuvných jazýčků probíhá harmonicky a jazýček není vystaven nadměrně velkému zrychlení ani zpomalení. Ukázalo se, že je výhodné, když délka půlperiody sinusové půlvlny zámkové dráhy, řídící vysouvací pohyb posuvného jazýčku, odpovídá dvojnásobku délky půlperiody sinusové půlvlny jazýčkové zámkové dráhy pro řízení zatahovacího pohybu posuvného jazýčku.

Vynález bude blíže popsán na příkladech provedení podle připojených výkresů, na nichž představuje obr. 1 okrouhlý pletací stroj podle vynálezu v osovém řezu jehelním válcem a přiřazeným zámkovým pláštěm, obr. 2 až 7 různé tvary jehelní a platinové zámkové dráhy okrouhlého pletacího stroje podle obr. 1, v rozvinutí a ve výřezu o délce přibližně jednoho pletacího systému, obr. 8 analogicky s obr. 2 až 7 jehelní zámkovou dráhu, platinovou zámkovou dráhu a jazýčkovou zámkovou dráhu okrouhlého pletacího stroje podle vynálezu, osazeného drážkovými jehlami a obr. 9 drážkovou jehlu, řízenou zámkovými dráhami podle obr. 8, v bokorysném pohledu znázorňujícím jednotlivé fáze během zatahování.

Z okrouhlého pletacího stroje je na obr. 1 znázorněn jehelní válec 1_ uložený na prstenci 7 stojanu otočně kolem svislé osy a poháněný neznázorněným pohonem. Na prstenci stojanu je připevněn válcový zámkový plášť £, jenž nese na straně obrácené k jehelnímu válci řídicí prvky pro jazýčkové jehly 4_ a uzavírací a odhazovací platiny £.

Oo podélných radiálních drážek jehelního válce jejichž vzájemný odstup odpovídá rozteči platin J>, jsou vsazeny podélné stojiny 7_, τ nichž každá je na své radiálně ven obrácené straně opatřena vodicí plochou na které je podélně posuvně uložen stvol 11 jazýčkové jehly 4_. Na podélných stojinách 7_ jsou připevněny ze strany pomocné stojiny 9_, jež však sahají jen přes jistou část čélky podélných stojin ]_ a jsou upraveny jenom v dolní části jehelního válce Každé dvě sousední pomocné stojiny 9_ ohraničují jehelní vodicí drážku, v níž je veden bočně stvol 11 jazýčkové jehly £.

Jazýčkové jehly 4_ jsou opatřeny na svých stvolech 11 vždy alespoň jedním kolénkem 12, jež zapadá do jehelní zámkové dráhy 13, která řídí podélný pohyb jehel 4 a je uspořádána na vnitřní straně zámkového pláště

Přitom je na zámkovém plášti £ upraveno několik nad sebou uspořádaných jehelních zámkových drah 13, 13a, 13b, 13c, které spolupracují s příslušnými kolénky 12, 12a, 12b, 12c jehel £, jejichž stvoly 11 mají rozdílnou délku, takže jednotlivé druhy jehel jsou přiřazeny jednotlivým jehelním zámkovým drahám 13 až 13c pro výběr vzoru.

Pomocné stojiny £ končí v místě 14 nepatrně nad jehelním zámkovým dílem 15 ohraničujícím nejhořejší jehelní zámkovou dráhu £3. Nad pomocnými stojinami jsou uspořádány uza víraci a odhazovací platiny 5, jejichž stvoly 16 jsou vytvořeny jako dvouramenná páka.

CS 274 454 B2

Každý platinový stvol 16 nese na straně odvrácené od platinové hlavy 17 radiálně ven vystupující platinové kolénko 18, jež spolupracuje s platinovou zámkovou dráhou 20, která je vytvořena na vnitřní straně zámkového pláště 3 v platinovém zámkovém dílu 19 a jež řídí podélný pohyb uzavíracích a odhazovacích platin 2, probíhající v podélném směru jehel £.

Na opačné straně než je platinové kolénko 18 nese každý platinový stvol 16 vyčnívající trojúhelníkový úložný výstupek 21, jenž je opřen svou zaoblenou úložnou plochou 22 na dně prstencové drážky 23 vyříznuté do jehelního válce 2 ^a tvoří kyvné ložisko, takže uzavírací a odtahovací platina 2 se vykyvuje kolem vodorovné osy otáčení a platinová hlava 17 koná vrátný příčný pohyb, v podstatě kolmý k podélnému pohybu jehel 4_.

Tento příčný pohyb je vyvozován dvěma platinovými řídicími dráhami 25 , 26 , které jsou uspořádány na vnitřní straně zámkového pláště 3. na platinových zámkových dílech 27, 28, z nichž jeden platinový zámkový díl 28 zabírá svou platinovou řídicí dráhou 26 pod úložným výstupkem 21 s řídicím kolénkem 29 a druhý platinový zámkový díl 27 svou platinovou řídicí dráhou 25 nad úložným výstupkem 21 se stvolem 16 příslušné uzavírací a odtahovací platiny 2· Alespoň horní platinový zám kový díl 27 je radiálně přestavítelný přes zvenku ovládatelné výstředníkové stavěči ústrojí 32; k osovému přestavení platinového zámkového dílu 19, který spolupracuje s platinovým kolénkem 18 a vyvolává podélný pohyb platin 2» J^e upraveno rovněž zvenku ovládatelné výstředníkové stavěči ústrojí 22· Obě výstředníkové stavěči ústrojí 30, 31 dovolují nastavovat podle požadavků podélný a příčný pohyb uzavíracích a odhazovacích platin 2Jehly 4_ jsou tedy svými jehelními stvoly 11 vedeny bočně v oblasti nad pomocnými stojinami 9. platinovými stvoly 16 uzavíracích a odhazovacích platin 2, zatímco v oblasti pod nimi, kde leží jehelní kolénka 22, j^sou jehelní stvoly 11 vedeny pomocnými stojinami 2 již popsaným způsobem.

K řízení vysunovacího a zatahovacího pohybu jazýčkových jehel 4_ a podélného pohybu uzavíracích a odhazovacích platin 5 v podélném směru jazýčkových jehel 4_ slouží jehelní zámkové dráhy 130 a platinové zámkové dráhy 200, znázorněné v několika provedeních na obr. 2 až 7. Řízení příčného pohybu uzavíracích a odhazovacích platin 5 je popsáno např. v německém pat. spise DE-PS 33 30 530 a proto nebude podrobně vysvětleno.

Jak lze vidět z obr. 2, je jazýčkové jehla £ pohyblivá podélně na dráze mezi nejnižším bodem na čáre 51 a nejvyšším bodem na čáre 22· Když se jazýčkové jehla 2 dotýká svým háčkem 40 dolní čáry 21, stojí jazýčková jehla 2 ve své neúčinné poloze. Když se jehelní háček 40 dotýká horní čáry 52, nalézá se jazýčková jehla 2 ve své plně vysunuté poloze. Dráha jehly 2 se rovná délce 50 otevřeného jazýčku 41 jazýčkové jehly 4, což je znázorněno pro lepší porozumění na obr. 2 až 7 vedle jehelní zámkové dráhy 130 a platinové zámkové dráhy 200. Jehelní jazýček 41 je výkyvný kolem kloubové osy 42 způsobem běžným u jazýčkových jehel.

Mezi oběma krajními polohami 22, 34 na čárách 21, 32 sleduje jazýčková jehla 2 ve svém pohybu jehelní zámkovou dráhu 130, jež má na obr. 2 sinusový harmonický průběh, který podle obr. 2 a také podle obr. 3 až 9 sahá přes délku 55 periody jednoho systému pletacího stroje. V provedení podle obr. 2 je amplituda této sinusové křivky volena tak, aby se dvojnásobek amplitudy jehelní zámkové dráhy 130 rovnal délce 50 otevřeného jazýčku 21 jehly 2 ^a tím také jehelní dráze.

Platinová zámková dráha 200 je rovněž sinusová, tedy harmonická, a je vůči jehelní zámkové dráze 130 posunutá fázově o 100°, takže obě zámkové dráhy 130, 200 leží svými maximálními hodnotami 22, 56 amplitud na společné myšlené čáře 22, procházející na jehelním válci 2 v podélném směru jehel 2·

Sinusová platinová zámková dráha 200 je položena tak, aby zatahovací hrana 170 uzaCS 274 454 B2 víracích a odhazovacích platin 5 (obr. 1), sledující jehelní zámkovou dráhu 130, stála v nejnižší poloze uzavírací a odtahovací platiny £ v bodě maximální hodnoty 56 amplitudy o bezpečnostní vzdálenost 58 pod čárou 51 a tím také pod hrotem otevřeného jehelního jazýčku 41 v nejnižší poloze jazýčkové jehly 4·. Dráha 59 platiny £ se rozprostírá mezi čárou 60, odpovídající maximální hodnotě 56 platinové zámkové dráhy 200 v nejnižší poloze platiny £ a čárou 62, odpovídající maximální hodnotě 61 amplitudy platiny £ v nejvýše vysunu té poloze. Dráha 50 je dána součtem bezpečnostní vzdálenosti 58 a maximální délky 63 očka .

Jazýčkové jehly £ zachycují svým otevřeným háčkem 40 při šipkou 63 naznačeném pohybu jehelníku válce £, při němž procházejí po jehelní zámkové dráze 130, během svého zatahovacího pohybu z plně vysuté polohy nit 64 přiváděnou niťovým vodičem, kterou tvarují společně s uzavíracími a odhazovacími platinami £ ve vlastní zatahovací oblasti 65 na niťové smyčky 66.

K lepšímu pochopení tohoto postupu tvarování niťových smyček 66 je zatahovací oblast 65 rozdělena na obr. 2 na jednotlivé oblasti b až g, na které ještě před začátkem zatahování navazuje dílčí oblast £. Každá z dílčích oblastí £ až £ odpovídá dělení stroje, např dělení 20 (28 jehel a 28 uzavíracích a odhazovacích platin na palec obvodové délky jehelního válce), tj. rozteči jehel nebo platin.

V první dílčí oblasti £ začíná jazýčková jehla £ svým háčkem 40 zachycovat nit 64, zatímco sousední uzavírací a odhazovací platiny £ se svou zatahovací hranou 170 přibližují k nití 64 a začínají se jí dotýkat.

V dílčí oblasti £ začíná právě jazýčková jehla £ utvářet smyčku 66, přičemž nit 64 leží na zatahovací hraně 170 levé sousední uzavírací a odhazovací platiny £. V dílčí oblasti £ zatahuje jazýčková jehla £ předběžně nit 64, což nepůsobí problémy, protože na odhazovacích hranách 170 sousedních uzavíracích a odhazovacích platin £ je jenom nepatrný odpor tření.

V dílčí oblasti £ vytáhla jazýčková jehla £ nit 64 do smyčky 66 s plnou délkou 63 očka. V následující dílčí oblasti £ uchovává si smyčka 66 zhruba stejnou maximální délku 63 očka. Přitom může být niť 64 ubírána v nepatrné délce zpátky z očka utvořeného v dílčí oblasti £, takže očko v dílčí oblasti £ dosáhne svou konečnou délku a současně dojde k vyrovnání napětí nitě a zestejnoměrnění pleteniny. V dílčí oblasti £ jc nakonec postup tvoření očka ukončen.

Jehelní zámková dráha 130 a platinová zámková d ráha 200 jsou v provedení podle obr. 3 stejné jako podle obr. 2 a stejné součásti jsou označeny stejnými vztahovými značkami. Oproti obr. 2 jsou na obr. 3 jazýčkové jehly £ a uzavírací a odhazovací platiny £ v zatahovací oblasti 65 přesazeny do strany o poloviční rozteč jehel a platin vůči zámkovým drahám 130, 200, což se provede natočením zámkového pláště £ oproti jehelnímu válci £ (obr. 1). Toto přesazení má za následek, že v zatahovací oblasti 65 , je délka smyček největší přesně ve vrcholu jehelní zámkové dráhy 130, tedy v dílčí oblasti £.

Z porovnání průběhu nitě v zatahovací oblasti 65 na obr. 2 a 3 vyplývá, že zmíněným přesazením mezi zámkovými dráhami 130, 200 a jehlami £ a uzavíracími a odhazovacími platinami £ lze ovlivňovat tvoření smyček a tim také samo o sobě malé množství nitě, které se při vytahování nitě ve smyčky odebírá zpátky z již utvořených oček. V závislosti na vzoru vazby zboží a použitých přízích může být toto přesazení voleno tak, aby z něj vyplynuly vždy optimální poměry.

Jakost zboží lze měnit také tím, že buď platinová zámková dráha 200 nebo jehelní zámková dráha 130 se přemístí ve svislém směru, čímž se mění poloha čáry 62, udávající maximální délku oček. K tomuto účelu je podle obr. 1 upraveno výstředníkové stavěči ústrojí ££, jež umožňuje přestavit platinovou zámkovou dráhu 200 vůči jehelní zámkové dráze 130.

CS 274 454 B2

S takovým svislým přestavením se mění také bezpečnostní vzdálenost 58, která je však zvolena tak, aby i při maximální délce očka byla zaručena dostatečná bezpečnost pro uzavření nitě při plném výsunu jehel.

Poměry, vyplývající ze svislého vzájemného posuvu jehelní-zámkové dráhy 130 a platinové zámkové dráhy 200, jsou znázorněny na obr. 4, kde jsou pro jednoduchost zakresleny jen jehelní zámková dráha 130 a platinová zámková dráha 200 podle obr. 2 a 3 bez průběhu nitě a polohy jehel i uzavíracích a odhazovacích platin. Stejné součásti jsou na obr. 4 označeny stejnými vztahovými značkami jako na obr. 2 a 3.

Obr. 4 ukazuje v porovnání s obr. 2, že dráha 59 platin 2 zůstává nezměněna, zatímco so nuceně zvětšila bezpečnostní vzdálenost 58 a zmenšila se délka 63 oček.

Kromě svislého přestavení je podle obr. 4 platinová zámková dráha 200 přesazena v obvodovém směru jehelního válce 2 ⁰ hodnotu 70, přičemž si však obě zámkové křivky 130,

200 ponechaly nezměněný tvar. Hodnota 70 může být větší nebo menší, než jak ukazuje obr. 4 a může také ležet od svislé čáry 57 vpravo. Umožňuje ovlivňovat průběh nitě v zatahovací oblasti 65, aby pro příslušný vzor vazby zboží a jakost použité příze bylo utváření smyček nejpříznivější.

Obr. 5 znázorňuje stejné uspořádání jako na obr. 2, avšak při zmenšené délce systému pletacího stroje, tj. při menší délce 55 periody sinusové jehelní zámkové dráhy 130 a právě tak sinusové platinové zámkové dráhy 200. Rozteč jehel a platin je stejná jako na obr. 3.

Zmenšením délky 55 periody vzniknou zřejmě jiné úhly zatahování, aniž by se však co měnilo na zásadních podmínkách či poměrech. Zejména pohyb jazýčkových jehel £ i uzavíracích a odhazovacích platin 2 probíhá ustavičně po harmonické křivce. Stejné součásti jsou na obr. 5 označeny stejnými vztahovými značkami jako na obr. 3.

Obr. 6 znázorňuje stejnou jehelní zámkovou dráhu 130 jako obr. 5 se stejnou délkou 55 periody. Použité jazýčkové jehly mají však kratší déliu 50 otevřeného jazýčku, s tím výsledkem, že bezpečnostní vzdálenost 58 musí být vzhledem ke stejně velké dráze 50a jehel £ jen tak velká jako potřebná maximální délka oček pleteného zboží, tj. vzdálenost 58 a délka 63 na obr. 5 jsou stejně velké. Platinová zámková dráha 200 je velmi plochá, což udržuje hladina hluku vysoce výkonného pletacího stroje na obzvláště nízké úrovni.

Zásadně by bylo možné zvolit dráhu 50a jehel £ menší než délku 50 otevřeného jazýčku a patřičně zvětšit dráhu 59 platin. Také na obr. 6 jsou stejné součásti jako na obr. 5 označeny stejnými vztahovými značkami.

Jehelní zámkové dráhy 130 a platinové zámkové dráhy 200, znázorněné na obr. 2 až 6, jsou čisté sinusové křivky. Pro zjednodušení výroby jehelních a platinových zámkových dílů i z důvodů techniky pletení může být případně účelné sinusovou formu jen aproximovat. Přitom se přirozeně nesmějí vyskytovat v průběhu křivek nespojitosti ani oblasti, které by vedly k nadměrně vysokým hodnotám zrychlení a zpomalení jehel £ nebo uzavíracích a odhazovacích platin 5 řízených zámkovými dráhami 130, 200

Příklady takových přibližně harmonických zámkových drah jsou znázorněny na obr. 7, na něm/ jsou stejné součásti označeny stejnými vztahovými značkami jako na obr. 5.

Jehelní zámková dráha 130 je kolem maximální hodnoty 53 , 54 amplitudy pohybu jehel £ nadále čistě sinusová. Horní sinusový obloukový segment se rozprostírá mezi dvěma body 7I, 72, zatímco stejně velký dolní sinusový obloukový segment kolem minimální hodnoty 53 začíná v bodě 710 a je na obr. 7 znázorněn pouze z poloviny. Mezi body 71 a 710 resp.

a 720, tj. na bocích jehelní zámkové dráhy 130, jsou sinusové oblouky spojeny rovnými úseky 711, 721, které jsou k nim tečné. Místo spojovacích rovných úseků 711, 721 mohou nastoupit spojitě mírně zakřivené úseky, pokud je v jednotlivém případě účelné.

Stále však musí být zaručeno tečné plynulé připojení k sousedním sinusovým obloukovým

CS 274 454 B2 segmentům v oblasti bodů obratu pohybu jehel £.

Navíc má v zatahovaci oblasti 65 jehelní zámková dráha 130 i platinová zámková dráha 200 další odchylku od sinusového tvaru. Mezi dvěma za sebou následujícími sinusovými segmenty zámkových drah 130, 200 uvnitř délky 55 periody a tedy délky pletacího systému jsou v délce 75 zámkové dráhy 130, 200 opatřeny vodorovnými rovnými úseky I30a, 200a, jež navazují nepřerušovaně jako tečny na sinusové obloukové segmenty. Rovné úseky 130a, 200a leží uvnitř zatahovaci oblasti 65 vždy v místech maximální amplitudy jehelní zámkové dráhy 130 resp. platinové zámkové dráhy 200 a dovolují udržovat v zatahovaci oblasti 65 délku zcela vytažených smyček 66, jak ukazuje srovnání např. s obr. 5. Rovné úseky 130a, 200a mohou být podle potřeby libovolně dlouhé, jejich délka se zpravidla rovná polovině až dvěma roztočím jehel nebo platin.

Zásadně je také možné, aby uvnitř zatahovaci oblasti 65 měla jenom jedna z obou zámkových drah 130, 200 takový rovný úsek 130a nebo 200a, zatímco druhá zámková dráha má namísto toho v délce 75 obloukový segment, jenž doplňuje křivku na harmonický tvar.

K lopšímu objasnění sinusových obloukových segmentů jehelní zámkové dráhy 130 a platinové zámkové dráhy 200 je na obr. 7 znázorněn kruhový oblouk 76, z něhož průměru vyplývají sinusové dráhy.

Řízení jazýčkových jehel 2 i uzavíracích a odhazovacích platin 2 okrouhlého pletacího stroje, popsané v souvislosti s obr. 1 až 7, se dá zásadně používat i na pletacích strojích, jež pracují s jinými typy jehel, např. s háčkovými nebo drážkovými jehlami. Použití pro řízení složených drážkových jehel je znázorněno na obr. 8 a 9. Přitom ukazuje obr. 8 jen jednotlivé zámkové dráhy analogicky jako obr. 3, zatímco obr. 9 znázorňuje relativní polohu složených drážkových jehel vůči uzavírací a odhazovací platině během postupu tvoření oček.

Zásadní uspořádání pletacího stroje, pracujícího se složenými drážkovými jehlami a opatřeného jehelními lůžky, jehelními zámky a podobně je samo o sobě známé a nepotřebuje podrobný výklad. Poměry jsou např. v zásadě podobné jako o okrouhlého pletacího stroje podle obr. 1, jenomže v zámkovém plášti 2 je ještě uspořádána pod jehelním zámkovým dílem 15 další zámková dráha, která řídí posuvný jazýček drážkových jehel, nahrazuje např. jehelní zámkovou dráhu 13a podle obr. 1 a spolupracuje s patou posuvných jazýčků.

Jehelní zámková dráha 130 a platinová zámková dráha 200 složených drážkových jehel 4a, u nichž je na obr. 8 znázorněna jen část jedné jehly, jsou stejné jako na obr. 6. Obě jsou sinusové, stejné vztahové značky označují stejné části. Obě zámkové dráhy 130, 200 mohoub být vzájemně přesazené jak ve svislém tak ve vodorovném směru, aniž by se měnil samotný tvar křivek.

K sinusové jehelní zámkové dráze 130 a rvněž sinusové platinové zámkové dráze 200 přistupuje však ještě třetí jazýčková zámková dráha 300, která slouží k řízení posuvného jazýčku 301 složených drážkových jehel 4a.

Vzhledem k poměrům při práci složené drážkové jehly je jazýčková zámková dráha 300 účinná v podstatě jen ve druhé polovině délky 55 periody, odpovídající klesající sinusové půlvlně jehelní zámkové dráhy 130, jak je to zjevné z obr. 8. V této oblasti je jazýčková zámková dráha 300 čistě harmonická tj. sinusová.

Aby se zejména při začátku postupu uzavírání drážkových jehel 4a zabránilo příliš rychlému zrychlení posuvného jazýčku 301, může mít jazýčková zámková dráha 300a vc své stoupající větvi čárkovaně naznačený průběh, jenž začíná zhruba v první čtvrtině délky 55 periody a uděluje posuvným jazýčkům 301 zrychlení jemně a pozvolna.

Vzájemná poloha složená drážkové jehly 4a.’ posuvného jazýčku 301 a sousední uzavírací a odhazovací platiny 2 Při řízení zámkovými dráhami 130, 200, 300 je zjevná z obr. 9, kde jsou znázorněny polohy těchto orgánů pro tvoření oček, příslušející místům Λ až G zámkoCS 274 454 B2 vých drah 130, 200, 300 z obr. 8.

V místě £ je drážková jehla 4a ve své nejnižší poloze. Háček 40 je uzavřen posuvným jazýčkem 301. Zatahovací hrana 170 uzavírací a odhazovací platiny 2 loží nad jehelním háčkem 40 ve vzdálenosti, odpovídající největší délce 63 oček. Postup zatahování je uzavřen.

V místě B začíná složená drážková jehla 4a vysunovací pohyb, zatímco uzavírací a odhazovací platina 5 provádí oproti poloze v místě 2 sestupný opačný pohyb zatahování. Posuvný jazýček 301 svou polohu nezměnil.

V místě C je drážková jehla 4a téměř zcela vysunutá, uzavírací a odhazovací platina 2 leží oproti místu 2 ještě níže, zatímco posuvný jazýček 301 je pořád ještě nehybný.

V místě 2 dosáhla drážková jehla 4a své plně vysunuté polohy, odpovídající maximální hodnotě 54 amplitudy sinusovky, a uzavírací a odhazovací platina 5 rovněž dospěla do svého nejnižšího bodu na přiřazené sinusové dráze. Posuvný jazýček 301 je stále ještě beze změny ve své dolní poloze.

V místě 2 zachytila drážková jehla 4a svým háčkem 40 nit 64 a zahájila svůj zatahovací pohyb, zatímco uzavírací a odhazovací platina 2 je vysunována v opačném smyslu. Posuvný jazýček 301 je rovněž vysunutý dopředu a začíná uzavírat drážkovou jehlu 4a.

V místě £ je drážková jehla 4a zatažena dolů zhruba o polovinu dráhy ze své plně vysunuté polohy, zatímco uzavírací a odhazovací platina 2 je rovněž asi o polovinu své dráhy vysunuta ze své nejdolejší polohy nahoru. Posuvný jazýček 301 je plně vysunutý a uzavírá jehelní háček 40. Přitom dochází k převěšení očka na posuvný jazýček 301.

V místě G je konečně zase dosažen stejný stav jako v místě 4, postup zatahování je uzavřen.

Řízení jehel a platin, popsané v souvislosti s jazýčkovými a drážkovými jehlami, je zásadně použitelné nejenom pro okrouhlé pletací stroje s uzavíracími a odhazovacími platinami, nýbrž také pro ploché pletací stroje a vůbec pro pletací stroje a zátažné stávky, jež pracují s pohyblivými platinami. K nim lze počítat např. také pletací stroje popsané v německém pat. spise DE-PS 24 OS 924, jež jsou vybaveny čistě zatahovacími platinami .

Claims (14)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Pletací stroj alespoň s jedním jehelním lůžkem nebo s jednou soustavou jehel, s jehlami posuvnými v podélném směru a řízenými jehelní zámkovou dráhou, mezi něž vyčnívají platiny řízené platinovou zámkovou dráhou, jež jsou uloženy pohyblivě alespoň v podélném směru jehel a pohybují se na příslušném pletacím místě po uzavření nitě proti odtahovacímu pohybu přiřazených jehel a po odhozu očka proti vysunovacímu pohybu jehel, přičemž jehelní a platinová zámková dráha mají na sebe navazující spojitě zakřivené obloukové segmenty, jež jsou u jehelní zámkové dráhy sinusové a hladce do sebe přecházejí, vyznačující se tím, že platinová zámková dráha (200) je vytvořena alespoň v zatahovací oblasti (65) sinusově.
2. 2. Pletací stroj podle bodu 1, vyznačující se tím, že jehelní zámková dráha (130) a platinová zámková dráha (200) jsou průběžně sinusové se stejnou délkou (55) periody.
3. 3. Pletací stroj podle bodu 2, vyznačující se tím, že jehelní zámková dráha (130) a platinová zámková dráha (200) leží svými maximálními hodnotami (54, 56) amplitud na společné čáře (57) probíhající v podélném směru jehel (4).
4. 4. Pletací stroj podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jehelní zámková dráha (130) a platinová zámková dráha (200) jsou vzájemně posuvné v osovém směru.

   CS 274 454 B2
5. 5. Pletací stroj podle bodu 4, vyznačující se tím, že jehelní zámková dráha (130) a platinová zámková dráha (200) jsou v osovém směru vzájemně přesazeny o předem určenou hodnotu (70).
6. 6. Pletací stroj podle bodu 5, vyznačující se tím, že jehelní zámková dráha (130) a platinová zámková dráha (200) jsou proti sobě přesazeny o délku dvou až tří roztečí jehel (4).
7. 7. Pletací stroj podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že alespoň jehelní zámková dráha (130) má v zatahovací oblasti (65) rovný úsek (130a) navazující hladce na sousední obloukové segmenty a uspořádaný v oblasti největší amplitudy.
8. 8. Pletací stroj podle bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že jehelní zámková dráha (130) a/nebo platinová zámková dráha (200) mají v oblasti obracení pohybu jimi řízených jehel (4) resp. platin (5), ležící vně zatahovací oblasti (65), sinusové obloukové segmenty, jež jsou spolu hladce spojeny rovnými úseky (711, 721).
9. 9. Pletací stroj podle bodů 2 až 8, vyznačující se tím, že délka (55) periody sinusové jehelní zámkové dráhy (130) a platinové zámkové dráhy (200) se rovná poloviční délce jednoho systému pletacího stroje.
10. 10. Pletací stroj podle bodů 2 až 8, vyznačující se tím, že délka (55) periody sinusové jehelní zámkové dráhy (130) a platinové zámkové dráhy (200) se rovná délce jednoho systému pletacího stroje.
11. 11. Pletací stroj podle bodů 2 až 10, vyznačující se tím, že amplituda sinusové jehelní zámkové dráhy (130) je stejná nebo větší než amplituda platinové zámkové dráhy (200).
12. 12. Pletací stroj podle bodu 1 až 11, vyznačující se tím, že jehelní zámkovou dráhou (130) řízené jazýčkové jehly (4) mají délku (50) otevřeného jazýčku stejnou nebo delší než je jejich vysunovací pohyb.
13. 13. Pletací stroj podle bodů 1 až 11, vyznačující se tím, že jehelní zámkovou dráhou (130) řízené složené drážkové jehly (4a) mají posuvný jazýček (301) řiditelný prostřednictvím po úsecích sinusové jazýčkové dráhy (300).
14. 14. Pletací stroj podle bodu 13, vyznačující se tím, že délka púlperiody sinusové půlvlny jazýčkové zámkové dráhy (300a) pro řízení vysunovacího pohybu posuvného jazýčku (301) odpovídá dvojnásobku délky púlperiody sinusové půlvlny jazýčkové zámkové dráhy pro řízení zatahovacího pohybu posuvného jazýčku (301).