CS260080B1

CS260080B1 - Způsob suspenzní polymerace a/nebo kopolymerace vinylchloridu

Info

Publication number: CS260080B1
Application number: CS871878A
Authority: CS
Inventors: Jan Sejba; Otto Skala; Ivan Koubek; Zdenek Novak; Martin Dobes; Vaclav Stolba; Jiri Brynda; Jiri Marik; Ladislav Daniel; Josef Stepanek
Original assignee: Jan Sejba; Otto Skala; Ivan Koubek; Zdenek Novak; Martin Dobes; Vaclav Stolba; Jiri Brynda; Jiri Marik; Ladislav Daniel; Josef Stepanek
Priority date: 1987-03-20
Filing date: 1987-03-20
Publication date: 1988-11-15
Also published as: CS187887A1

Abstract

Způsob suspenzní polymerace a/nebo kopolymerace vinylchloridu, při kterém se nejprve nadávkuje část Vody, 2 až 20 % hm. přidají ostatní polymerační přísady a vinylchlorid a poté nebo současně se dávkuje zbylé množství předehřáté vody o teplotě 50 až 170 °C za přetlaku 0,8 až 1,6 MPa.

Description

Vynález se týká způsobu suspenzní polymerace a/nebo kopolymerace vinylchloridu (dále jen VCM).

Suspenzní polymerace VCM se provádí v provozním měřítku diskontinuálně. Obvykle se do polymeračního reaktoru s předloženou vodou nadávkují nezbytné přísady, jako jsou dispergátory, tenzidy a podobně, přidá se iniciátor polymerace a monomerní vinylchlorid. Poté nebo v průběhu dávkování VCM se reaktor zahřeje na polymerační teplotu (vyhříváni se provádí pláštěm, resp. přímou parou), přičemž dojde k vlastní polymeraci. Popsaný proces má poměrně nízkou produktivitu. Jedním z omezujících faktorů je dlouhá doba vyhřívání reaktoru.

Výše uvedené nevýhody odstraňuje způsob suspenzní polymerace a/nebo kopolymerace vinylchloridu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se do polymeračního reaktoru za míchání nejprve předloží 2 až 20 % hmotnostních celkového množství vody a přidají se ostatní polymerační přísady. Dále se dávkuje VCM, event. další monomery a současně se zahájením dávkování monomeru, případně až v průběhu jeho dávkování se přidá zbylé množství vody pod přetlakem 0,8 až 1,6 MPa, předem vyhřáté na teplotu 50 až 170 °C. V případě potřeby se reaktor dohřeje na polymerační teplotu. Přitom je možné začít s jeho vyhříváním již po začátku dávkování teplé vody.

Hlavní výhodou způsobu podle vynálezu je výrazné zkrácení polymeračního cyklu, a tím podstatné zvýšení produktivity celého procesu. Vedle toho přináší způsob podle vynálezu úspory energie a snížení tvorby nálepů v reaktoru při zachování kvalitativních parametrů výsledného produktu. K předehřevu vody lze s výhodou využit odpadního tepla.

Následující příklady je doložen způsob podle vynálezu. První příklad popisuje dosavadní stav, je uveden pro srovnání.

Příklad 1

Do reaktoru s vnitřním objemem 8 litrů opatřeného míchadlem a duplikátorem bylo nadávkováno 4 200 g vodné fáze o teplotě 20 °C obsahující dem.ineralizovanou vodu s 3,4 g směsi methylhydroxypropylcelulozy a hydroxypropylcelulozy. Dále byly přidány ostatní složky potřebné do polymerační směsi a iniciátory. Reaktor byl uzavřen a po vypláchnutí volného prostoru dusíkem byl evakuován na 1,866 kPa. Za míchání bylo nadávkováno 2 400 g vinylchloridu.

Po ukončeném dávkování VCM byl reaktor vyhřát pomocí pláště duplikátoru na polymerační teplotu 59 °C. Polymerace byla ukončena po poklesu tlaku o 0,2 MPa, ochlazením reaktoru a odpuštěním nezreagovaného monomeru.

Příklad 2

Do reaktoru o vnitřním objemu 8 litrů bylo nadávkováno 500 ml demineralizované vody 20 °C teplé, 3,4 g derivátů celulózy (dispergátorů). Dále bylo postupováno jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že současně s dávkováním 2 400 g VCM (rychlostí 80 ml/min.) bylo do reaktoru dávkováno 3 700 g vody 80 °C teplé rychlostí 160 ml/min. Po nadávkování horké vody, kdy stoupla teplota v reaktoru o 23 °C bylo započato s vyhříváním pomocí duplikátorového pláště reaktoru na polymerační teplotu 59 °C. Polymerace byla ukončena jako v příkladě 1.

Přiklad 3

Do reaktoru o vnitřním objemu 60 litrů opatřeného míchadlem a duplikátorem bylo nadávkováno 28 kg demin. vody, 2? kg VCM, 19,4 g dispergátorů a ostatní složky polymeračního systému. Dále bylo postupováno jakj příkladu 1 s tím rozdílem, že polymerační teplota byla 66 °C.

Claims

Přikládá

Do reaktoru o vnitřním objemu 60 1 bylo nadávkováno 1,4 1 demineralizované vody 18 °C teplé, 19,4 g dispergátorů a ostatní složky polymeračního systému. Dále bylo postupováno podle příkladu 1 s tím rozdílem, že současně s dávkováním 22 kg VCM rychlostí 0,8 1/min. bylo do reaktoru dávkováno 26,6 kg demin. vody 75 °C teplé rychlostí 0,7 1/min. Po ukončeném dávkování horké vody, kdy stoupla teplota v reaktoru o 25 °C, byl reaktor vyhřát pomocí

duplikátorového pláště na polymerační v příkladě 1. teplotu 66 °C. Polymerace byla ukončena stejně jako Příklad 5 Bylo postupováno podle příkladu 4 horké vody bylo započato s vyhříváním : s tím rozdílem, reaktoru. že současně se i začátkem dávkování Tabulka Příklad 1 2 3 4 5 K hodnota ČSN 64 0325 65,3 65,2 60,1 60,2 60,3 sypná hmotnost (g/1) ČSN 64 0804 500 502 623 603 630 zbytek na sítě - 0,250 (v * dle ČSN 64 0212) 0,3 99 0,1 99 0,3 98 0,2 98 0,4 99 nálepy (v g) 0,8 0,5 - - - počet rybích ok (ks/g) dle ČSN 64 3200 - - 1 1 3 PŘED μ ε τ V Y N A LEZU 1. Způsob suspenzní polymerace a/nebo kopolymerace se do reaktoru, s výhodou za mícháni, nejprve předloží vinylchloridu vyznačený 2 až 20 % hmotnostních tím, že celkového

množství vody a.přidají se ostatní polymerační přísady, poté se nadávkuje vinylchlorid s event. dalěími monomery a současně s ním nebo v průběhů jeho dávkování se nadávkuje zbylé množství vody pod přetlakem 0,8 až 1,6 MPa předem ohřáté na teplotu 50 až 170 °C.

2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že reaktor se na závěr dohřeje na polymeračni teplotu.
3. Způsob podle bodu 1 a/nebo 2 vyznačený tim, že s dodatečným vyhříváním reaktoru na polymerační teplotu se započne po začátku dávkování zbylého množství vody vyhřáté na teplotu 50 až 170 °C.