CS243451B2

CS243451B2 - Method of insulation plaster-faced facade's production

Info

Publication number: CS243451B2
Application number: CS762548A
Authority: CS
Inventors: Friedrich Heck
Original assignee: Friedrich Heck
Priority date: 1975-04-17
Filing date: 1976-04-16
Publication date: 1986-06-12
Also published as: ATA130576A; CS254876A2; FR2307929B1; CH601609A5; DE2516916A1; HU178238B; DE2516916B2; FR2307929A1

Description

Vyzrález se týká způsobu výroby izolační oítnutá fasády ze použití. rýhovaných tuhých . obkladech desek z pěnové haoOy, upevněných maltou, případná moOífikovanou 5 až 10 % plastické hmoty.

VněJŠ stány budov se stále častěji obkládají izolačními vrstvam, které se pak omítají, pokud nejsou provedeny dvouvrstvově. Dosud so k tomu převážná p^^^uíí^v^Jií desky z tvrdého pěnového polystyrenu tloušlky 20 ai 30 ш. V Jednotlivých případech lze také poouít desky z tvrdého pěnového polyuretanu. V důsledku velmi vysokého koeficientu teplotní roztažnost polyuretanových pěnových desek a s ním spojeného tepelného pohybu se vrstva omítky ne styku izolačních desek často trhá. Také u desek z tvrdého pěnového polystyrenu Jsou u uiootfch objektů patrné trhliny ve vrstvě omtky na styčných spárách , izolačních desek, zvláStě tam, kde byly pouSity tlustáí izolační vrstvy nebo čerstvé' desky z tvrdého pěnového polystyrenu.

Při neustálém zdražování tepelné energie nestačí tlouálka izolačních hmot 30 mm a za optirólní se dnes považuje tlouáíka izolační hmoty 60 ms, pro elektricky vytápěné budovy dokonce i 80 mm· Pro tyto tlusté izolační vrstvy nejsou oboustraně hladké desky z pěnového polystyrenu vhodné, protože napětí vznikaaící smrštěním desek unikáním nadouvadla při stárrnití a síly vznikaaící tepelným roztažením a kontrakcí Jsou tak velké,/ že se neudrží vnucené pnnuí. Následkem . toho kornaí izolační desky při smršťování* a změnách teploty vlastní pohyb, což vede k příiinnínu namáhání omítky nad ' ..spárami.

Je známé pooužtí rýhovaných pěnových desek, při kterta se desky spoj s íltou na způsob zubového spojena tím lépe drží. Protože se viak ukázalo, že 1 zde vede zejména simětění ke stejiým nedostatkům, výrobci skladní desky před pouuitím £elií čas s tím cílem, aby desky * měly při položení pouze malé zbytkové dodatečné simšiěnn. Přitom se uká> zalo, že při nedostatečně dlouhém odležení se uvedené nedootatky ' neoddirainí, ale· pouze . odsunou. Z tohoto důvodu jsou uzU obvyklé doby odležení desek as! - iest měěíců.

Poouijj-li se jako oítky maty obsshuujcí velké množní plastických hmoo, omítka účirkcem tepla mátané, i když se přidá malé množní cementu,, a povlí zvláitě v spár. Stále se mmxdcím. teplotami vzniká v spár určitá únava matrlály. - Současně ί se tkaninová výztuž ze skleněných vláken, uložená v omítce, nru8tllým'ros‘aahovlním ;

a stlačováním láme a ztrácí sv<oi prvnott. Tyto pochody‘jsou tím * závažnněáí, čím je i izolační vrstva tlustší, protože s její přibývaaící tlouiťkou rostou síly vz)Ukaaící smrštěním, roztažnos! a kontrakcí i hromadění tepla.ve vrstvě omítky v důsledku větiího izolačního účinku.

Důsledkem všech těchto pochodů je zvýiená tvorba trhlin ve vrchní vrstvě u spár' izolačních desek a/nebo uvolnění původního tvarového spodní mezi izolačními deskami a vrstvou omítky ne^bo le^picí vrstvou, a usi^kkutí částí omítky vyplňuuící^ rýhý desek·

Přídavek plastické hmoty v omítkové maHě činí obvykle více než 5 %· Tento poměrně{ vysoký, obsah omízuje tuhnuu! ostatních složek maaty, snižuje její pevnost a propustnost pro vodní páru a dává měkkou vrstvu, která Je náchylná * k mechanickému poSta^een.·

Vynález odstraňuje tyto nevýhody a pouJilí izolačních desek do tlouiťky(

100 mn, aniž by v omítce vznikaly trhliny. Poddtata vynálezu spočívá v tom, že na noené;

stěny se upevní neúplně smrštěné . pěnové desky v^^^^^a^u^uJíc^í smrštění nejméně 1 při-j čemž do omítkové maaty se přidá 0,5 až 5 % ^πο!. plastické hm>oy.

S výhodou se pěnové desky před upevněním nechaa! odležet po dobu nejvýš tři míssce.

Nechejí-li . se odležet tuhé pěnové polyatyrenové desky s objemovou hmootnosí 20 kg/m^ po dobu 30 dní, potom poddátejí 3 až 5 roků dodatečnému simrtěiní ež asi 0,35 . .. to znamená 3,5 mím. Nechájí-li ae však tyto izolační desky odležet 3 oíuíce, potom činí dodatečné surštíoí jen 0,1 ež 0,3 . » tedy 1 ež 3

Izolační desky se upevzňtjí na stěnu v zimě vždycky nad bodem mrazu a v létě pod teplotou ⁺4⁰ °C. Nažití teploty na vnější straně upevotaé izo^č^ desky pod vrstvou omítky činí v ^létě ež +⁶⁰ °C e v zimě -²⁰ °C. Z toho vyplývá» ^že možný te^plotoí rozdíl od teploty vestavb^y oaxitetaí dolů a nahoru ⁶⁰ °C. To odpovíd¹ při koeficientu teplotní roztažnooSi 0,057 οο'ο. K pro pěnový polystyren maximálnímu roztažení příp. kontrakci 3,36 iWb. Podle zkušenoosi oají vrstvy, omítky ležící vně na izolačních deskách podle tloušťky vrs^tv^y o ¹ a^ž 2 °^C.nižš4 ^pří^p. ^ŠSÍ průměrnou te^plotu, což při koeficientu roztažnooti 0,012 mío. K dává pro tyto vrstvy oítky tepelný pohyb imxioálně 0,74 mm/o. těchto dvou pohybů, které vedou k teplotnímu oapěuí, činí tedy zaokrotualeně 2,6 mío.

Zatímco smšťbviáoí probíhá v celé tuhé pěnové polystyrénové desce, projevuje se roztažení a kontrakce způsobená změnou teploty pouze v její vnější vrstvě. Možné oaxiílní teplotní rozdíly se t důsledku tepelného izolačního účinku tuhého pěnového polystyrenu zoeeOuuí soěřeo k vnitřní stěně. Tepelné pohyby se proto nemohou zapoočtlvat na celý průřez desek, nýbrž v oejoepřízoioUjŠío případě nejvýše na 50 %.

Při tahové zkoušce podle DIN 53 571 se roztahuje polystyrénová tuhl pěna s objemovou hoonnosí 2° kg/m^ při rostaucí ta^hov^é síle až asi o ⁵ % než se při oap^puí přibližně 300 kPa přetrhne. Z diagramu zatížení - protažení z tahové zkouěky lze zjistit sílu, která je potřebná k dosažení určitého roztažení. Z toho se daaí vyp°očtat síly stmš těiní a kontrakce, kter^é mohou nastat v oejteršío pMpad^ Činí ³⁵ p^říp. ^{30 + 13} ДОа. Na základě těchto údajů se daaí vypoočtat pro ' různé tloušťky izolačních hmot na běžný oetr spáry tyto 00x10110 síly simrtěioí a kontrakce:

Tloušťka izolační desky v mm

Síly simštění příp. kontrakce pěnové polystyrénové desky v Ní

Odleženo 1 měsíc (dodatečné smrštění 3,5 oníio

Odleženo 3 mísíce (dodatečné simStUO 3,0 mOrn).

10	480	430
20	960	860
30	1 440 .	1 290
40	. 1 920	1 720
50 ‘	2 400	2 150
60	2 880	2 580
70	3 360	3 010
80	3 840	3 440
90	4 320	3 870
100	4 800	4 300

Tepelné a simšťovací pohyby se mohou udržet při vnuceném oapíUÍ tehdy, jestliže povrch tvrdých pěnových desek, nejlépe oboustranně ml prohlubně nebo vyvýšezOLoy, např. obdélníkové prohlubně, drážky apod., které se během nanášení lepidle oebo omítky vyplní a po ztuhnrtí mechanicky ukotví izolační hmotu. Předpokladem pro trvalé zakotvení je však to, že použiti lepidla a povlaky neměknou a neppvooujj, nýbrž zůstávají tuhé, t.zo. bez plastické oebo elastické deformace. KromU toho ouuí být střahvoý síla povlakové vnetvy větší než síly vznOkající smrštěním oebo kontrakcí. *

Složky

Příklad (údaje v % hmoto)

Toho se dosáhne, jestliže se jako povlakové vrstvy použijí obvyklé bezvadné vápenoceoentové aa'aty následujícího složen, ke kterým je přimíšeno oejvýěe 5 % hmoO. plastické hmoty.

	1	12	3	4	5	6
cement	17	14	12	15	10	8
křemenný písek	66	69	73	65	68	66 ·
křemenná moučka	1	-	oj	1,0	-	2,5
hydrát vápenatý .	-	1	-	4	6	8
křída	1	0,5	0,7	0,2	1	-
voda	13	12	12	12	12	12
konzervačn prostředek	0,01	,0,01	0,01	0,01	0,01	0,01
oetylcllslozl	0,3	0,2	0,1	0,1	0,1	0,05
polyvinylprupiuoát	1.0	'.5	2,0	2,2	2,7	3,4
vlákna	0.7	1,8	0,1	0,5	0,2	-
	kravské	skleněná	plastická	kokoso-	siselové
	chlupy	vlákna	vlákna	vá vlákna	vlákna

Křemenný písek

Použitý křemenný písek má velikost zrn do

2,5 mm.

Rozdělen zrna je

25 %	0,1	až	0,3	om
25 %	0,3	až	0,6	mm
40 %	0,6	až	1,2	mm
10 %	1,2	až	2,5	mm

Křemenná moučka

Uvedená mooitví křemenné moučky -lze též udat jako křemenný písek velikosti zrn pod 0,1 - mm.

Aby se deska z tuhé pánové hmoty udržela ve vnuceném oappěí, je nutné s přibývvjící tloušťkou desky zvětšovat počet prohlubn. Protože např. tuhý pěnový polystyren objemové hmoUnouti 2⁰ kg/m^ ⁽oapěěí v tlaku při 1⁰% ^pomároéo stlačen ^podle DIN ^{53 4}21 je ¹⁰⁰ a^ž140 kPa) se začíná deformovat již při zatížen 20 kPa, musí bý počet nebo plocha prohlubní tak velká, aby v důsledku stmštšO a kontrakce nedocházelo k deformaci pěnové hmoty v těchto prohlubnch vyplněných ztvrdlou imHou. Toto se dosáhne, když postranní plochy prohlubní na 1 m· plochy desky čioí celkem 2 400 cm· . Protože smrštěno tuhé pěny dojde ke sražen a tedy přídavnému naražení* jzolačnch desek na výplně, zátky nebo oopky .. z mlty, vzniklé vyplněno prohlubO, působí funkčně nejméně 50 % těchto postranních ptoc^h, te^dy 1 ²⁰⁰ . cm^. ЭД1 oejvý^ěe připustilo oap^pěi ²⁰ kPa na tyto noplqy vý^plo^ě nebo zátky je pro síly simStsn přip. kontrakce na vrehní a spodn straně pěnové desky k dispooZci celková síla 4 800 N/m, čímž se dosáhne, že síly kontrakce i smétání se

- ve vnuceném oappěí.

Přísada plastické hmoty

Přídavek plastických hmot je s výhodou menší než 3,5 %. Oititóin rozsah je 1,5 až

%. Jako plastické hmoty přichází v úvahu oety 100^1^8, e^ir^].á^y, oetoakyláty a jejich kopolymeery, oapř. styrenia^ láty, dále vinylacetát^y a jejish kopolyoery Ц., dispergované ve vodě·

Protože se tepelný pohyb desek projevuje v hlubších vrstvách nepatrná, může se k upevnění desek ne nosnou stánu pouUít obivyklé cementové meety s přídavkem 5 % nebo * více plastické hmoty. Nevýhody plastické hmoty lze tedy v této vrstvě tolerovat.

Způsob podle vynálezu je doložen následujícím, příklady, kde mnossví složek jsou uvedena v % hmoonnosi· Přikladl

100 mm tlusté ^desky z tu^hé ^pol^ys^tyrenov^é > ^pV°/, obj· ^hmotnost asi 20 k^g/°\ s oboustranně upravenými čtvercovým prohlubněmi o délce strany 10 mm a hloubce 4 mm, vzdálenost mezi prohlubněmi 10 mm, obvodová plocha prohlubní na každé straně desky celkem 4 ⁰⁰⁰ cm²/m², se upevní vápenocementovou maltou s ^přísadLou ^plastick^é taoty na nosnou stěnu a potom se na ně nanese vápenocementová malta s přísadou 1,3 % plastické hmoty, ohssauujcí 0,3 % meeylcelulozy a 1 % polyvinylpropionátu .a 0,7'% kravských chlupů ke zvýšení pevnoosi tak, že se prohlubně úplně v/Plní· Do této vrstvy se potom vloží skelná t^olma a překryje se stejnou maKou. Tlouš^a vrstvy Činí v prohlubni nejméně 8 mm a na ostatní ploěe nejméně 4 mm

Když tato vrstva ztuhne, nanese se na oi obvyklým způsobem plastická škrábaná omítka, minoeální Škrábaná omítka, minoeální zatřená omítka nebo barevný nátěr.

Příklad 2 ⁸⁰ mm tlusté ^lolys^tyréOov^é tu^hé pěnové desky^, obj. tamtnost asi ²⁰ kg/m^ s obodu^uo* ně vyčníva^cími oblými nopky o průměru 48 mm e výšce 5 mm v rozestupu 50 mm (postranní ^ocha uve^denýc^h v^yvýšenin celkem 3 ⁰¹4 cm na kaž^dé s^ioš) se u^wií na nosnou stěnu vápenocementovou maltou s přísadou plastické hmoty a potom se na ně nanese vápenocementová obIíi s přísadou 1,7 ° plastické hmoty seesávvaíc^z 0,2 meeylcelulozy a 1 ,5 % lolyvioyllгoliooátj, a s obsahem 1,8 % krátkých skleněných .vláken ke zvýšení pewoooti tak, že se prohlubně zcela Do této vrstvy se potom uloží tkanina ze skleněného hedvábí a upevní se stejnou matou. Tloušťka vrstvy Siní v prohlubních nejméně 9 mm a na ostatní ploše nejméně 4 mm.

Když tato vrstvená hmota ztuhne, nanese se na OL obvyklým způsobem plastická škrábaná omítka, ^iL^e^e^r^á^l^dí škrábaná omítka,íherální zatřená omtka nebo barevný nátěr. '

Příklad 3 ⁷⁰ mm tlusté tu^{hé p}^lyst^yd^c^o^ov^é ^nové ^desky, obb. tomtnost asi ²⁰ kgo^, opařené na obou stгanVlh křižujícími se drážkami, průřez drážek 6x6 mm, vzdálenost'drážek o

100 mm (postranní - plocha prohlubní oa jedné straně celkem 2 400 cm-), se upevní vápeoo-s·*^ cementovou matou s přísadou plastické hmoty na nosnou stěnu a potom se na ně nanese síěs vápeoocementové maty a 2,1 % plastické hmoty, sestáva^cí z 0,1 % meetlcelulozy a 2,0 % polyvioylpropiooVtj, obsa^ujcí 0,1 % umělých vláken ke zvýšení peraoosi tak, že se prohlubně zcela ^^^0. Do této vrstvy se potom vloží tkanina ze skleněného hedvábí a uepvní stejnou hmotou. Tloušíke vrstvy činí v prohlubních nejméně 1'0 - mm a oe ostatní ploše nejméně 4 - mm. ’ .

Když hmota ztuhne, nanese se oa OL 'obvyklým způsobem vhodná plastická škrábaná omítka, minerální škrábaná omítka, ínoeáloí zatřená nebo barevný nátěr.

Př Í к I a d 4 mm tlusté tuhé polystyrénové pěnové desky s kruhovými díremi ne obou stranách, obj. hmotnost asi 20 kg/m\ průměr děr 3 *mm, hloubka 2 mm, rozestup 10 mm (postranní plocha děr na každé straně celkem 1 364 cm), se připevní na nosnou stěnu vápenocementovou mál tou 8 plastickou hmotou a potom na ně nanese směs vápenoceaento vé-oal ty э 2,3 % plas ti c* . ké hmoty, sestávající z 0,1 metylcelulozy a 2,2 polyvinylpropionátu, a s obsahem 0,5 % kokosových vláken ke zvýšení pevnosti tak, že se prohlubně zcela vyplní· Do této vrstvy se potom vloží tkanina ze skleněného hedvábí a upevní stejnou hmotou· Tlouělka vrstvy činí v prohlubních nejméně 6 mm a na ostatní ploše 4 mm·

Když hmota ztuhne, nanese se na ni obvyklým způsobem vhodná plastická škrábaná omítka, minerální Škrábaná omítka, minerální zatřená omítka nebo barevný nátěr.

Příklad 5 mm tlusté tuhé polyuretanové pěnové desky, obj. hmotnost asi 30 kg/m^ 8 křižujícími se rýhami po obou stranách, průřez rýh 7x7 mm, vzdálenost rýh 50 mm (plocha vnitřních stěn rýh na každé straně desky celkem 5 600 cm²/m²) se upevní na nosnou stěnu vápenooementovou maltou s plastickou hmotou a potom se na ně nanese směs vápenocementová malty a 2,8 % plastické hmoty, sestávající z 0,1 % metylcelulozy e 2,7 % polyvinylpropionátu, obsahujíčíλ0,2 % siaalových vláken ke zvýšení pevnosti tak, Že se prohlubně úplně vyplní· Do této vrstvy se potom uloží tkanina ze skleněného hedvábí a upevní stejnou hmotou· Tloušika vrstvy Siní v prohlubních nejméně 11 mm a na ostatní ploše nejméně 4 mm·

Po ztuhnutí hmoty se na ní nanese obvyklým způsobem vhodná plastická škrábaná omítka, minerální Škrábaná omítke, minerální zatřená omítka nebo barevný nátšr.

-Příkladó mm tlusté desky z tuhé polystyrénové pěny, obj. hmotnost asi 20 kg/m^ s oboustranně křížovitě upravenými (rozdrásanými) proužky, průměr 1 x 1 mm a vzdálenost 20 mm (plocha vnitřní strany rýh na každé straně desky celkem 2 000 cm ), se upevní na nosnou stěnu vápenocementovou maltou 8 přídavkem plastické hmoty a potom se na ně nanese směa vápenocementové melty a 3,5 % plastické hmoty, sestávající z 0,05 metylcelulozy в 3,45 polyvinylpropionátu tak, Že se prohlubně zcela vyplní. Do.této vrstvy se potom vloží tkanina ze skleněného hedvábí a upevní stejnou hmotou. Tloušlka vrstvy činí v prohlubních nejméně 5 mm a ne ostatní ploše 4 фш·

Když hmota ztuhne, nanese se na ni obvyklým způsobem vhodná plastická škrábaná omítka, minerální Škrábaná omítke, minerální zatřená omítke nebo barevný nátěr.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob výroby izolační omítnuté fasády za použití rýhovaných tuhých obkladních desek z pěnové hmoty upevněných maltou případně modifikovanou 5 až 10 % plastické hmoty, vyznačující se tím, Že na nosné stěny se upevní neúplně smrštěné pěnové desky vykazující zbytkové smrštění nejméně 1 mm/m, přičemž do omítkové malty se přidá 0,5 až 5 % hmot* plastické hmoty·
2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že pěnové desky se před upevněním nechají odležet po dobu nejvýšé tři měsíce.