CS238619B2 - Hydrostatic driving system with adjustable pump and a number of consumers - Google Patents

Description

Vynález se týká hydrostatického hnacího systému s nastavitelným čerpadlem a více spotřebiči, jehož regulační orgán je spojen s regulačním píslem uspořádaným posuvně v regulačním válci a jehož poloha je určena tlakovým médiem, které je řízeno pomocným ovládacím ventilem, přičemž hnací systém má spotřebiče hydrostatické energie, dopravní potrubí mezi čerpadlem a těmito spotřebiči, dále zpětná potrubí, vedoucí к nádržce a spínací orgány, přičemž na dopravní potrubí, vycházející od čerpadla, je napojeno více spotřebičů přes vždy jedno odbočné potrubí a jsou spojovatelné pomocí spínacího orgánu, uspořádaného v odbočném potrubí.

Vynález se zejména týká hydrostatického hnacího systému pro stavební stroj, zejména pro bagr, u něhož spotřebiče mohou být tvořeny jedním nebo několika válci pro zvedání výložníku, nejméně jedním válcem к ovládání lžíce^ nejméně jedním dalším válcem pro zlamování násady, nejméně jedním motorem pro pojezdové ústrojí a případně nejméně jedním hydromotorem pro otáčení bagru. V současné době u známých bagrů vychází dopravní potrubí od čerpadla, od kteréhož potrubí vedou odbočná potrubí к libovolně ovladatelnému řídicímu ventilu, přičemž odbočná potrubí, která vycházejí od těchto řídicích ventilů vedou к jednotlivým spotřebičům. Jednotlivé řídicí ventily jsou zpravidla sdruženy do blokového řídicího přístroje, jehož jednotlivé sekce tvoří řídicí ventily к jednotlivým odbočným potrubím. Čerpadlo je regulováno, je-li vůbec regulováno, pak pouze v závislosti na čerpacím tlaku v dopravním potrubí. Dopravní proud, který přitéká к jednotlivým spotřebičům, je pouze libovolně řízen více nebo méně otevřeným přiřazeným řídicím ventilem. Zpětné účinky, které vyplývají ze změny pracovního tlaku ve spotřebiči, je nutno vyrovnávat regulačními zásahy obsluhy.

Vynález si klade za úkol vytvořit hnací systém, u něhož je možno ovlivňovat současně více spotřebičů jedním čerpadlem a dopravní proud, vedoucí ke každému jednotlivému spotřebiči může být libovolně nastaven, přičemž změny tlaku, které vznikají zatížením na spotřebiči se neprojevují na druhých spotřebičích, ale navzdory paralelnímu zapojení ke každému spotřebiči tlakový prostředek proudí libovolně voleným proudem a tlakem, určeným zatížením určitého spotřebiče.

Tento úkol se podle vynálezu řeší tím, že v každém odbočném potrubí je uspořádáno nastavitelné paralelní škrticí místo, přičemž nastavovací orgán každého z těchto paralelních škrticích míst je na jedné straně uváděn do chodu tlakem v dopravním potrubí a 11a druhé straně pružinou a řídicím tlakem, který je na všech paralelních škrticích místech společný a tato strana nastavovaného orgánu je napojena na společné potrubí řídicího tlaku, přičemž v každém odbočném potrubí řídicího tlaku je uspořádán zpětný ventil, otevírající se ve směru ke společnému potrubí řídicího tlaku.

V souvislosti se škrticími místy tohoto druhu je třeba poukázat na to, že je známo uspořádání, u kterého z dopravního potrubí čerpadla vycházejí dvě odbočná potrubí, která vedou к jednomu válci, přičemž v každém odbočném potrubí je uspořádáno škrticí místo stejné konstrukce, jako uvedená paralelní škrticí místa, jejichž nastavovací orgán je ovlivňován tlačnou pružinou a řídicím tlakem, viz DE-OS 22 34 562. Toto známé uspořádání však neslouží к tomu, aby bylo možno na válcích nastavovat libovolně různé rychlosti a vyloučit zpětné účinky tlaku, ale naopak známá uspořádání slouží к tomu, aby udržovalo pracovní rychlost obou válců stejnou. Proto není u tohoto ústrojí řídicí tlak na všech nastavovacích orgánech škrticích míst stejný, nýbrž řídicí tlak na jednotlivých nastavovacích orgánech se nastaví v závislosti na pohybové rychlosti pístů v jednotlivých válcích, takže na jednotlivých škrticích místech vyplývají v závislosti na různých řídicích tlacích rozdílné škrticí účinky, v závislosti na rozdílných rychlostech pístů v pracovních válcích.

Naproti tomu je podstatné, že podle vynálezu jsou nastavovací orgány všech paralelních škrticích míst ovlivňovány stejným řídicím tlakem. Přitom může být účelné, aby tento řídicí tlak, ovlivňující všechny nastavovací orgány paralelních škrticích míst, byl stejný řídicí tlak, který také ovlivňuje regulační orgán nastavitelného čerpadla.

Řídicí tlak může být v účelném vytvoření podle vynálezu získán tím, že na každé potrubí mezi paralelním škrticím místem a přiřazeným spotřebičem je napojeno odbočné potrubí a všechna tato odbočná potrubí jsou napojena na potrubí řídicího tlaku, přičemž v každém odbočném potrubí je uspořádán zpětný ventil, otevírající se směrem ke společnému potrubí řídicího tlaku, s důsledkem» aby tlak, stanovený spotřebiči, tvořenými pracovními válci a hydromotory, který je v provozu s nejvyšším tlakem, působil pres 0tevřený zpětný ventil na společném potrubí řídicího tlaku a tím na nastavovací orgány všech paralelních škrticích míst, zatím co všechny ostatní zpětné ventily v ostatních odbočných potrubích řídicího tlaku zůstávají uzavřeny s tím důsledkem, aby nižší tlaky spotřebičů neměly na paralelní škrticí místa žádný účinek.

V novější době je pro bagr známa také jiná forma vytvoření hydrostatického hnacího systému, u kterého je regulační orgán v odbočném potrubí, vedoucím ke spotřebiči, vytvořen jako libovolně nastavitelné měřicí místo, přičemž tlakový spád na tomto měřicím místě působí na nastavovací orgán čerpadla a nastavuje dopravní proud čerpadla tak, aby nezávisle na vzdálenosti, stanovené libovolně pro měřicí škrticí místo, nastával na tomto měřicím škrticím místě vždy pře dem stanovený tlakový spád. To znamená, že tlak před tímto měřicím škrťcím místem, tedy tlak v čerpacím potrubí čerpadla, působí na jednu stranu nastavovacího orgánu čerpadla a tlak za měřicím škrticím místem působí přes řídicí tlakové potrubí na druhou stranu nastavovacího orgánu čerpadla. Použití zásadních znaků tohoto vynálezu je obzvláště výhodné u hydrostatického hnacího systému, zejména pro bagr nebo podobné stroje, jestliže se výše popsaný řídicí systém s měřicím škrticím místem kombinuje se systémem s paralelními škrticími místy. Podle vynálezu je teto realizováno tak, že ve směru proudění tlakového prostředku jsou měřicí škrticí místa, tvořená rozvodovými šoupátky, uspořádána před paralelními škrticími místy.

Nezávisle na tom, zda se tato· kombinace zvolí nebo nikoliv, vyplývá účelné vytvoření hnacího systému tak, že nejen dopravní potrubí jsou pojata do systému, ale také zpětná potrubí, takže od každého spotřebiče vychází zpětné potrubí a všechna tato odbočná zpětná potrubí jsou napojena na společné sběrné zpětné potrubí. Toto společné sběrné zpětné potrubí může být pak upraveno paralelně s dopravním potrubím.

U hnacích systémů s čerpadly, která nasávají ze skříně, spočívá účelné vytvoření vynálezu v tom, že sběrné zpětné potrubí je napojeno bezprostředně na skříň, takže proud média, přitékající zpět, teče přes sběrné potrubí bezprostředně do skříně čerpadla, z něhož čerpadlo opět nasává. U takovéhoto uspořádání se však doporučuje provést opatření, která předvídají výměnu tlakového prostředku, normálně tedy oleje, tak, aby tlakový prostředek byl veden přes filtr a jednak aby byla lepší možnost odvodu tepla. případně ve smíchání horkého oleje s větším objemem oleje, nalézajícího se bezprostředně v koloběhu a totéž platí také vzhledem ke stanovisku stárnutí oleje. Uvedené uspořádání se sběrný zpětným potrubím ale také ještě umožňuje jiné další účelné rozvinutí vynálezu v tom smyslu, že na toto sběrné zpětné potrubí je napojen předepjatý tlakový zásobník. Tím je možno dosáhnout toho, že vnitřní prostor čerpadla je udržován pod předpínacím tlakem zásobníku, takže se usnadní nasávání o vysokých rychlostech proudění. Objem tlakového zásobníku se volí účelným způsobem tak, aby změny objemu oleje, obsaženého k určitému časovému okamžiku celkově ve hnacím systému bylo možno vyrovnat, to znamená, že tlakový zásobník může pojmout objem také tehdy, když současně více pracovních válců je ovlivněno tlakem na straně pístní tyče a obráceně.

U pracovního systému, u kterého lze provozovat nejméně jeden spotřebič v obou směrech, tedy od jehož obou přípojek může být podle volby jedna ovlivněna tlakem a druhá může být zapojena jako zpětné potrubí, je účelné, když v obou, na přípojku spotřebiče napojených potrubích, je upraveno paralelní škrticí místo, přičemž potrubí řídicího tlaku těchto obou paralelních škrticích míst jsou napojena na společné sběrné potrubí řídicího tlaku. Obráceně, na paralelní škrticí místo mohou být zapojeny dva nebo více navzájem paralelně zapojených spotřebičů. Jsou-li všechny tyto spotřebiče v provozu v obou směrech, jsou účelně uspořádána dvě paralelní škrticí místa, z n ^; chž jedno je spojeno s jednou stranou všech spotřebičů a druhé s druhou stranou všech spotřebičů. Je zabezpečeno, že spotřebiče v jednom směru jsou v provozu bez síly, takže tedy nevzniká žádný tlak a pak může stačit, že pro jednu stranu spotřebiče je přiřazeno jedno paralelní škrticí místo, pokud je zabezpečeno, že není zapojitelný buď žádný druhý spotřebič, nebo v případě, že je připojen druhý spotřebič, aby tento nevedl stejný tlak. Zvláště účelné vytvoření se dostane tehdy, když všechna paralelní škrticí místa, která jsou přiřazena spotřebiči, jsou sdružena v jedné řídicí jednotce. To znamená, že v jedné řídicí jednotce je sdruženo jak paralelní škrticí místo, které je v potrubí pro jeden směr pohybu, tak také škrticí místo, které je v potrubí pro druhý směr pohybu. Totéž platí tehdy, když je více spotřebičů sdruženo do skupiny spotřebičů. Je obzvláště účelné, když tato řídicí jednotka je bezprostředně přistavena ke spotřebiči.

Obzvláště účelné vytvoření se dostane tehdy, když v řídicí jednotce nejsou zahrnuta pouze paralelní škrticí místa, ale také měřicí škrticí místa, která jsou výhodně upravena u přiřazených spotřebičů.

Obzvláště jednoduché vytvoření paralelních škrticích míst se dostane tehdy, když paralelní škrticí místo je opatřeno šoupátkovýni tělesem, které je současně nastavovacím orgánem, na jehož čelní plochu působí tlak v dopravním potrubí a na jehož zadní stranu působí řídicí tlak a tlačná pružina.

U spotřebiče, který lze pohánět v obou směrech, u něhož může být podle volby jedna přípojka tlakovou přípojkou a druhá přípojka zpětnou přípojkou, nebo obráceně, vyvstávají v hnacím systému s otvřenou cirkulací další problémy tehdy, když je třeba zabránit nechtěným pohybům, spotřebiče, to znamená, že pohyb spotřebiče musí být stále korektně řiditelný proudem, který přitéká ke spotřebiči. Jestliže na spotřebič působí síla v nastaveném směru pohybu, tak má-lí být zabezpečena jmenovaná závislost na přiváděném proudu, je nutno zabránit, aby spotřebič nevytvářel v dopravním potrubí podtlak a aby nepředbíhal předpokládanému pohybu při působení síly.

V další účelném rozvinutí vynálezu může být toho dosaženo zejména účelně v souvislosti s paralelními škrticími místy podle vynálezu tím, že ve zpětném potrubí se upraví řízené škrticí místo, výhodně v závislosti na tlaku v dopravním potrubí, takže tehdy, když v dopravním potrubí klesne tlak pod stáno vénou tlakovou úroveň následkem předbíhání spotřebiče, tento tlak řídí omezovači ventil tlaku ve zpětném potrubí ve směru k , uzavíracímu postavení s tím důsledkem, aby byl škrcen odtékající proud a aby se tím bránilo spotřebiči, aby předbíhal oproti předpokládané rychlosti pohybu. Jinak je nutno zabránit, aby spotřebič prováděl neúmyslné pohyby, jestliže potrubí, vedoucí ke spotřebiči je bez tlaku, příkladně v důsledku havárie potrubí. Pro tento účel je v , dopravním potrubí uspořádán v bezprostřední blízkosti spotřebiče zpětný ventil, , který se uzavírá, jestliže je , tlak v tlakovém prostoru, napojeném na , dopravní potrubí větší, než je tlak v dopravním potrubí. Bezpečnostní zpětné ventily proti havárii potrubí tohoto druhu jsou potřebné nebo přinejmenším účelné vždy tehdy, jestliže spotřebič za působení , síly může provést pohyb a při nechtěném pohybu v protisměru může nastat nebezpečí. To platí například u bagrů při zvedání výložníku, zatím co· při poklesu je důležitější, aby zpětný pohyb mohl být řízen škrcením odtokového potrubí.

Je obzvláště účelné, když tyto přídavné orgány, totiž omezovači ventily tlaku., příp. řídicí místa a zpětné ventily včetně v daném případě potřebných nebo účelných přídavných dodatečně nasávacích zpětných ventilů, jo možno zabudovat do řídicí jednotky, společně zabudované bezprostředně na spotřebiči.

U pohonu, bagru se dvěma čerpadly a dvěma blokovými řídicími přístroji, přiřazenými právě Jednomu čerpadlu jsou známa různá zapojení, která mají umožňovat přivádět dopravované proudy tlakového média oběma čerpadly jednomu spotřebiči, přičemž různá z těchto známých zapojení pouze umožňují přivádět proudy, čerpané oběma čerpadly, určitému ze spotřebičů. Vytvoření podle vynálezu dovoluje lepší a jednodušší řešení a sice v té podobě, že dopravní potrubí jakož i řídicí tlakové potrubí obou čerpadel jsou napojena na společné spínací ústrojí, které má tlakem řízený čtyřcestný dvoupolohový ventil, který při existenci určité provozní podmínky vzájemně spojuje dopravní potrubí a potrubí řídicího tlaku. Výhodně je tato provozní podmínka, uvolňující spojení, určitým předem stanoveným tlakovým rozdílem mezi dopravním potrubím a přiřazeným potrubím řídicího tlaku, přičemž tento rozdíl tlaku je menší než rozdíl tlaku, předvídaný úmyslně na škrticím místě. Pak značí, že tehdy, když je měřicímu škrticímu místu přiřazena libovolná určitá vzdálenost a čerpané množství nedostačuje ani při plně otevřeném čerpadle, aby se na měřicím škrticím místě dosáhlo požadovaného tlakového spádu a tento aby byl menší než stanovená mezní hodnota, sdružené spínací ústrojí zareaguje a vzájemně spojí potrubí řídicího tlaku a dopravního potrubí, výhodně nejprve potrubí řídicího tlaku a potom dopravní potrubí.

U dosud známých hydrostatických hnacích systémů pro bagr s čerpadlem, řízeným tlakem, v dopravním potrubí čerpadla jsou známy regulátory výkonu, u nichž regulační píst, na který je působeno čerpacím tlakem, je posuvný proti síle pružiny a zmenšuje zdihový objem takovým způsobem, že součin čerpacího tlaku a zdvihového objemu za otáčku zůstává konstantním a , tím také zaznamenaný výkon. U pohonů bagru se dvěma čerpadly jsou upraveny regulátory celkového, výkonu, které jsou uváděny do funkce pomocí tlaků v obou dopravních potrubích a , obě čerpadla společně se vytáčejí nazpět tak, aby součin ze součtu tlaků a součtu proudů zůstal konstantním, tehdy také zde zůstává odebíraný výkon konstantním. , Tento druh regulace má dva podstatné nedostatky, totiž jednak ten, že výkon, který se vynakládá vedlejšími pohony, například jinými čerpadly, kompresory nebo, osvětlovacími dynamy, není regulátorem zaregistrován. Výkon, na který je regulátor nastaven, musí tím , být menší, než je výkon, který mohou maximálně využít současně společně všechny vedlejší pohony. To má za následek, že hnací výkon, instalovaný v primárním zdroji energie, nemůže být vynaložen a primární zdroj energie tedy téměř vždy pracuje v nevýhodném částečně zatíženém provozu.

Další nedostatek vyplývá ze spojení obou čerpadel tak, že tato se stále vytáčejí nazpět stejnou měrou. Provádějí-li se současně dva pohyby, které se vzájemně superponují a zasáhne-lí do tohoto provozního stavu regulátor, tak se superponovaný výsledný směr pohybu změní. Například, jestliže se při zvedání připojí otáčecí ústrojí, pak ve zrychlující se fázi zasáhne regulátor a vytočí nazpět obě čerpadla o stejnou hodnotu ve směru na menší zdvihový objem za otáčku. · Vždy podle zadané rychlosti se tím mění směr pohybu , a obsluha musí provést korekci. Jeli otáčivé zrychlení ukončeno, točí se v důsledku menšího čerpacího tlaku obě čerpadla opět ve směru k většímu zdvihovému objemu za otáčku. Poměr obou rychlostí spotřebičů se znovu mění a cílový směr se tak opět mění.

Tato vlastnost známých regulačních systémů vadí vždy tehdy, provádí-li se současně dva nebo více pohybů a regulátor výkonu zasáhne. U jiných hnacích systémů jsou ostatně již známy regulátory, které u regulační veličiny vycházejí od otáček výstupního hřídele zdroje primární energie, případně hnacího hřídele čerpadla a zjišťují, zda tyto otáčky odpovídají předem stanoveným otáčkám zdroje primární energie, například vstřikovacího čerpadla Dieselová motoru. Poklesnou-li otáčky hnacího hřídele následkem přetížení zdroje primární energie pod předem stanovenou mezní hodnotu, zasáhne regulátor mezního zatížení a reguluje čerpadlo, případně čerpadla na menší zdvihový objem za otáčku a tím menší vynaložení kroutícího momentu. Tento, systém také za chycuje vynaložený výkon na vedlejších pohonech.

Obzvláště účelná je kombinace takovéto regulace mezního zatížení s hnacím systémem předem popsaného druhu tak, že regulátor mezního zatížení vytváří tlakový spád, který se bezprostředně projeví na servoregulačním ventilu nastavovacího orgánu čerpadla.

K zabezpečení hnacích systémů tohoto druje dále známo a ve většině případů žádoucí připojit na dopravní potrubí omezovači ventil tlaku, aby se zabránilo, aby v potrubí nevznikl nepřípustně vysoký tlak a aby se nezničil, případně přinejmenším nepoškodil orgán, připojený na dopravní potrubí, ať už se jedná o regulační orgán spotřebičů nebo o čerpadlo, nebo aby neprasklo samo dopravní potrubí. Otevření tohoto omezo-vacího ventilu tlaku má nevýhodný důsledek v tom, že tlakové médium odtéká pod vysokým tlakem, panujícím v dopravním potrubí, takže se ničí příliš mnoho energie a tlakové médium se silně zahřívá. Aby se zabránilo tomuto nedostatku, je výhodné snížit u čerpadla před dosažením čerpacího tlaku, na který je nastaven omezovači ventil tlaku, který je na čerpací potrubí napojený, zdvihový objem ' za otáčku. K tomuto účelu je u hydrostatického hnacího ústrojí známo napojovat na dopravní potrubí spínací ústrojí, které je přes ovládací člen ve spojení s orgánem, regulujícím řídicí tlak ve směru proudění před regulátorem mezního tlaku ve směru proudění před regulátorem mezního zatížení tak, že při překročení nanejvýše přípustného tlaku v dopravním potrubí se řídicí tlak zmenší, viz DE-OS-24 59 795. Obzvláště výhodná a účelná je kombinace se zařízením podle vynálezu tak, že na potrubí řídicího tlaku, které vede k servoregulačnímu ventilu, řídícímu nastavení nastavovacího orgánu čerpadla, je napojen druhý omezovači ventil tlaku, jehož spouštěcí tlak je nastaven o tolik nižší než spouštěcí tlak omezovacího ventilu tlaku, napojeného na dopravní potrubí, přičemž je třeba bráti v úvahu tlakový spád, který je na měřicím škrticím místu, že se otevře omezovači ventil tlaku, snižující bezprostředně řídicí tlak na servoregulačním ventilu dříve, než tlak v dopravním potrubí dosáhne takové hodnoty, že na toto napojený omezovači ventil tlaku otevře. To má za následek, že čerpadlo je nastaveno zpět na menší zdvihový objem na otáčku a tím na menší čerpací proud dříve, než zareaguje omezovači ventil tlaku, napojený na dopravní potrubí.

Aby se vyloučila možnost, že se paralelní škrticí místo uzavře a tím se uzavře tlakový prostředek pod tlakem v dopravním potrubí mezi spotřebičem a paralelním škrticím místem a tím zůstane otevřený omezovači ventil tlaku, upravený ve zpětném potrubí, ačkoliv to v tomto stavu není vůbec účelné, je podle dalšího účelného vytvoření předpokládáno, že paralelně se škrticím místem je zapojeno potrubí, ve kterém je upraven zpětný ventil, otevírající se směrem k čerpadlu. Ve výhodném vytvoření může být tento zpětný ventil zabudován do šoupátkového tělesa paralelního škrticího místa.

Dosud jsou známa řídicí ústrojí, která jsou uváděna do Chodu čerpacím tlakem čerpadla. a na jejich nastavovací orgán působí tak, že čerpadlo se vzrůstajícím čerpacím tlakem je nastaveno na menší zdvihový objem za otáčku. Tato ústrojí jsou dosud známa jen u uzavřeného okruhu a sice tak, že s nastavením, daným libovolně ovládacímu orgánu, se čerpací tlak čerpadla předběžně zvolí a tím je dán moment, vznikající na spotřebiči, případně vznikající síla. Těmito ústrojími je možno redukovat energetické ztráty.

Podle dalšího znaku vynálezu se ústrojí s potrubím řídicího tlaku využívá u více spotřebičů, které mohou být zapojeny libovolně navzájem paralelně, přičemž regulace tlaku je způsobována ventilem a šoupátkové těleso tohoto ventilu je uváděno do funkce na jedné straně libovolně ovladatelným zdrojem řídicího tlaku a na druhé straně tlakem spotřebiče, takže se při ovládání zdroje řídicího tlaku nastavuje na šoupátkovém tělesu stav rovnovážný mezi tlakem zdroje řídicího tlaku a tlakem v potrubí, vedoucím ke spotřebiči a tlakem též ovládaným. Jestliže klesne tlak v tomto potrubí, ovládaném tlakem a vedoucím ke spotřebiči, ventil se dále otevře, takže ke spotřebiči teče větší proud a tím se na základě identlfikaca spotřebiče, která se má očekávat, tlak na spotřebiči zvýší. Také tímto ventilem je možno tedy libovolným nastavením, daným zdroji řídicího tlaku, libovolně předběžně zvolit určitý tlak, vznikající na spotřebiči; také zde se předpokládá, že se vzrůstajícím čerpacím proudem vzrůstá zpětná reakce síly na spotřebiči. . U tohoto zařízení . je tedy regulace tlaku způsobována ventilem s tou výhodou, že toto zařízení může být napojeno na systém potrubí podle vynálezu s dopravním potrubím, vycházejícím od čerpadla, se zpětným potrubím a s potrubím řídicího tlaku, vedoucím řídicí tlak, jenž působí na servoregulační ventil čerpadla.

Také v tomto případě může být tato řídicí jednotka bezprostředně napojena . na spotřebič a. může obsahovat dodatečně zpětné ventily s dodatečným sáním, případně bezpečnostní ventily prot; havárii potrubí a omezovači ventily tlaku, přičemž také v tomto případě je potrubí řídicího tlaku napojeno na potrubí přes zpětný ventil. Účelem těchto zařízení je regulace na konstantním, libovolně volitelném tlaku a tím konstantní síle, případně konstantním momentu. Pomocí těchto zařízení je možno redukovat energetické ztráty.

Na výkresech je uvedeno příkladné provedení vynálezu jako schéma zapojení se dvěma obměnami ke vždy jednomu detailu, přičemž na obr. 1 je znázorněno celkové přehledné schéma zapojení a další obrázky u kazují zapojení jednotlivých částí, naznačených v celkovém přehledném schématu podle obr. 1 jen blokově, na obr. 2 je znázorněno schéma zapojení agregátu 24 se dvěma čerpadly, na obr. 3 je znázorněno schéma zapojení regulační jednotky 230 mezního zatížení, na obr. 4 je znázorněno schéma zapojení jednotky 179 společného zapojení, na obr. 5 je znázorněno schéma zapojení dílčí řídicí jednotky 27 a řídicí jednotky 74, na obr. 6 je znázorněno schéma zapojení řídicí jednotky 74 nebo 75 s přiřazeným spotřebičem, na obr. 7, 8 a 9 je znázorněna celková řídicí jednotka 85, případně 110, s přiřazeným spotřebičem, na obr. 10 je znázorněno schéma zapojení pro regulaci konstantního tlaku, na obr. 11 je znázorněno jiné vytvoření dílčí regulační jednotky, na obr. 12 je znázorněna rozvinutá varianta jednotky společného zapojení.

Spalovacím motorem 1 jsou pomocí hnacího hřídele 2 poháněna čerpadla 3 a 4, viz obr. 2. Regulační orgán 5 čerpadla 3 je spojen s regulačním pístem 6, který je posuvný v regulačním válci 7 a tento rozděluje ve dva tlakové prostory 8 a 9. Čerpadlo 3 čerpá médium do dopravního potrubí 12, odkud se působí přes odbočné potrubí 13 a 14 na tlakový prostor 9, v němž je upravena pružina 11, viz obr. 2. Působením na tlakový prostor 8 se řídí přes hydraulicky řízený servoregulační ventil 10.

Čerpadlo 4 čerpá tlakové médium do dopravního potrubí 15. Regulační orgán 16 čerpadla 4 je spojen s regulačním pístem 17, který je posuvný v regulačním válci 18 a tento rozděluje na dva tlakové prostory 19 a 20, přičemž v tlakovém prostoru 20 je upravena pružina 21. Tento tlakový prostor 20 je přes odbočné potrubí 321 a další odbočné potrubí 22 napojeno na dopravní potrubí 15. Působením na tlakový prostor 19 se řídí přes hydraulicky řízený servoregulační ventil 23. Obě čerpadla 3 a 4 jsou uspořádána ve společné skříni 24.

Hřídelem 2 jsou poháněna ještě dvě další čerpadla 25, 26 vytvořená jako čerpadla konstantního výkonu. Čerpadlo* 26 je možno pohánět v jiném provedení také vedlejším pohonem spalovacího motoru 1.

Od dopravního potrubí 12 se odděluje odbočné potrubí 28, viz obr. 1, které vede к dílčí řídicí jednotce 27, ve které se odbočné potrubí 28 rozděluje na dvě dílčí potrubí 29 a 30. Každé z obou dílčích potrubí 29 a 30 vede к rozváděcímu šoupátku 31, případně 32 s jednou hranou, viz obr. 5, přičemž rozváděči šoupátko 31 s jednou hranou je hydraulicky řízené a pres řídicí potrubí 33 zdroje tlaku ovládáno tlakem od zdroje 92 řídicího tlaku, který je libovolně ovládán a uspořádán na stanovišti řidiče bagru. Stejným způsobem je řídicím tlakem ovládáno hydraulicky řízené rozváděči šoupátko 32 s jednou hranou pomocí řídicího potrubí 34 řídicího tlaku, přičemž řídicí potrubí 34 řídicího tlaku vede к jinému zdroji 93 řídicího tlaku.

libovolně ovládanému a právě tak uspořádanému na stanovišti řidiče. Rozváděči šoupátka 31 a 32 s jednou hranou působí jako měřicí škrticí místo, jímž je právě veden škrcený proud od dílčích potrubí к potrubí 35, případně od dílčího potrubí 30 к potrubí 36. Ve druhém postavení spojuje rozváděči šoupátko 31 s jednou hranou potrubí 35 se zpětným potrubím 37 a právě tak rozváděči šoupátko 32 s jednou hranou ve druhém postavení spojuje potrubí 36 a 38, přičemž obě zpětná potrubí 37 a 38 vedou společně ke zpětnému potrubí 39, viz obr. 5.

Potrubí 35 vede к paralelnímu škrticímu místu 40, na jehož zadní stranu působí pružina 42 a řídicí tlak, který je v potrubí 53 řídicího tlaku. Z paralelního škrticího místa 40 vychází potrubí 43, které se dělí na dvě potrubí 44 a 45, vedoucí к tlakovému prostoru 46, případně 47 obou paralelně vzájemně zapojených pracovních válců 48 a 49, upravených na bagru pro zvedání, viz obr. 5 a 6.

Analogickým způsobem vede potrubí 36 к paralelnímu škrticímu místu 50 se šoupátkovým tělesem 51, na jehož zadní stranu působí pružina 52 a tlak, panující v potrubí 53, řídicího tlaku. Z paralelního škrticího místa 50 vychází potrubí 53 řídicího tlaku, které se dělí do dvou potrubí 54 a 55, z nichž potrubí 54 vede к tlakovému prostoru 56 pracovního válce 48 a potrubí 55 к tlakovénu prostoru 57 pracovního válce 49, viz obr. 5 a 6.

V potrubí 54 je uspořádán zpětný ventil 58 otevírající se ve směru к pracovnímu válci 48. Mezi tímto zpětným ventilem 58 a pracovním válcem 48 je na potrubí 54 napojeno potrubí 59, které vede к řízenému omezovacímu ventilu 60 tlaku, jehož odtok vede přes potrubí 61 a potrubí 62 к dílčímu zpětnému potrubí 39, Dále je mezi zpětným ventilem 58 a pracovním válcem 48 na potrubí 54 napojeno potrubí 63, ve kterém je uspořádán dodatečně nasávací zpětný ventil 64, který je z druhé strany napojen na potrubí 62.

Analogickým způsobem je v potrubí 44 uspořádán zpětný ventil 68 a mezi ním a pracovním válcem 48 je napojeno potrubí 65, ve kterém jo upraven dodatečně nasávací zpětný ventil 66, který je z druhé strany napojen rovněž na potrubí 62. Na potrubí 44 mezi zpětným ventilem 68 a pracovním válcem 48 je dále napojeno potrubí 69, vedoucí к hydraulicky řízenému omezovacímu ventilu 70 tlaku, jehož odtokové potrubí 71 je napojeno na potrubí 62. Prostor řídicího tlaku omezovacího ventilu 78 tlaku je přes potrubí 72 napojen na potrubí 54 před zpětný ventil 58 a podobným způsobem je prostor řídicího tlaku omezovacího ventilu 60 tlaku přes potrubí 73 napojen na potrubí 44 před zpětným ventilem 68. Vede-li potrubí 54 tlak, tak je prostor řídicího tlaku omezovacího ventilu 70 tlaku tímto tlakem zatížen a tím je omezovači ventil tlaku od tlaku pružiny odlehčen, takže již při více méně nepatrném tlaku v potrubí 44 otevírá a obráceně platí totCž pro omezovači ventil 60 tlaku, jestliže potrubí 44 vede tlak před zpětným ventilem 68.

Tyto ventily 58, · 64, 60, 70, · 68, 66 jsou zahrnuty v řídicí jednotce 74, která je bezprostředně zabudována na pracovní válec 48.

Analogicky stejné ventilové uspořádání se předpokládá v řídicí jednotce 75, která je zabudována, u pracovního válce 49.

Uvnitř dílčí řídicí jednotky 27 je na potrubí 53 napojeno odbočné potrubí 76, které vede ke zpětnému ventilu 77. Právě tak je na potrubí 43 napojeno odbočné potrubí 78, které vede ke zpětnému ventilu 79.

Oba zpětné ventily 77 a 79 jsou na druhé straně napojeny na · potrubí ' 80 dílčího řídicího · tlaku., na které jsou také napojeny tlakové prostory za šoupátkovými tělesy 41 a 51.

V šoupátkovém tělese · 41 je uspořádán odlehčovací zpětný ventil 94, otevírající se směrem k potrubí 35. Právě takovým způsobem je v šoupátkovém tělesu 51 upraven odlehčovací zpětný ventil 95, otevírající se směrem k potrubí 36. Potrubí 80 řídicího tlaku vede k potrubí 81· celkového řídicího tlaku, na které je napojeno odbočné potrubí 83 řídicího tlaku. Na dopravní potrubí 12 je napojeno odbočné potrubí 82. Obě odbočná potrubí 82 a 83 vedou k celkové řídicí jednotce 85, od které vychází zpětné potrubí 84, ' které je napojeno na zpětné potrubí 39. Celková řídicí jednotka 85 je přistavěna na pracovní válec 86, který slouží k ovládání lžíce bagru.

Celková konstrukce zapojení celkové řídicí jednotky 85 · je analogická součtu z dílčí řídicí jednotky · 27 . a řídicí jednotky 74. Jsou předpokládána dvě rozváděči šoupátka 287 a · 87 s jednou hranou, z nichž rozváděči šoupátko 86 s · jednou hranou je uváděno do činnosti přes potrubí 88 řídicího tlaku cd libovolně ovladatelného zdroje 90 řídicího tlaku, který je uspořádán v blízkosti zdrojů 92 · · a 93 řídicího tlaku, které ovlivňují potrubí · 33 a 31 řídicího tlaku zdroje tlaku. Podle toho je rozváděči šoupátko . 87 s jednou hranou řízeno potrubím 89 řídicího tlaku zdroje tlaku, které na svá straně právě tak vede k libovolně ovladatelnému zdroji 90, · 92, 93 řídicího tlaku.

Za obě · rozváděči šoupátka 287 a 87 s jednou hranou, působící jako měřicí škrticí místa, je zapojeno paralelní škrticí místo 96, případně 97, za kterým na připojovacím · místě 98, případně 99 odbočuje odbočné potrubí, vedoucí k odbočnému potrubí 83 řídicího tlaku se zpětným ventilem 100, případně 101.

Zpětné potrubí 39 vede ke hlavnímu zpětnému potrubí 102, které vede bezprostředně do skříně · 24 čerpadel a je napojeno na předepnutý tlakový zásobník 103.

Od dopravního· potrubí 15, odcházejícího od čerpadla 4, odbočují odbočná potrubí 104, 105, 106, viz obr. 1, 8, 9, 10, ze kterých čerpací odbočné potrubí 104 vede k pracovnímu válci 107 pro zlomení násady lopaty, čerpací odbočné potrubí 105 k hydromotoru 108 pro pojezd a čerpací odbočné potrubí 106 vede k hydromotoru 11)9 pro otáčení bagru. Celkové řídicí jednotky 110 a 111 jsou právě tak uspořádány jako celková řídicí jednotka 85. To · · znamená, že obsahují po dvou rozváděčích šoupátkách 112, resp. 113, resp. 114, resp. 115 a dodatečně zapojené paralelní škrticí místo· 116, · 117, 118, případně 119, viz obr. 8, 9, přičemž rozváděči šoupátko 112 s jednou hranou se uvádí do* funkce libovolně ovladatelným zdrojem 120 · · řídicího tlaku a rozváděči šoupátko 113 se uvádí do funkce zdrojem 121 řídicího tlaku a rozváděči šoupátko · 114 se uvádí do · funkce zdrojem 122 řídicího tlaku a podle toho rozváděči šoupátko 115 se uvádí· do funkce zdrojem 123 · řídicího tlaku. Zpětná odbočná potrubí 124 a 125, která vycházejí z celkových řídicích jednotek 110 a 111, vedou obě k zpětnému · potrubí 126, které je napojeno· na hlavní zpětné potrubí 102. Právě tak zpětné potrubí 127.

Odbočná potrubí 106 a 127 jsou napojena na čtyřcestný třípolohový ventil 128, který je hydraulicky řízen oběma zdroji 129 a 130 řídicího tlaku a podle volby spojuje buď jedno potrubí 121 hydromotoru 109 s odbočným potrubím 106 a druhé potrubí 132 hydromotoru 109 se zpětným potrubím 127, nebo· obráceně čerpací odbočné potrubí 106 spojuje s potrubím· 132 a zpětné potrubí 127 s potrubím. 131. Také zde se předvídá přídavná řídicí jednotka 133, která je přistavěna bezprostředně na hydromotor 109 a ve které jsou upraveny dva zpětné ventily 134 a 135 a dva omezovači ventily · 136 a 137 tlaku a přípojky 138 a 139 pro potrubí 140 řídicího· tlaku, · přičemž mezi potrubím 140 řídicího tlaku a přípojkami 139 a 138 jsou uspořádány zpětné ventily 141, případně 142, viz obr.

10.

Celkové potrubí 81 řídicího tlaku, viz obr. 2, přiřazené čerpadlu 3 pokračuje v potrubí 150 řídicího tlaku, které vede k odbočnému potrubí. 152, v němž je uspořádáno škrticí · místo 153 á · které vede ke tlakovému prostoru hydraulicky řízeného servoregulačního ventilu · 10. Protilehlý tlakový prostor je přes odbočné potrubí 154 napojen na odbočné potrubí 14, · na které je působeno čerpacím tlakem v dopravním potrubí 12 čerpadla 3.

Na · potrubí 150 řídicího tlaku je dále napojen regulátor 155 proudu, · jehož výstup vede do vnitřního prostoru skříně 24 čerpadel 3 a 4.

Mezi škrticím místem 153 a řídicím tlakovým prostorem servoregulačního ventilu 10 je na odbočné potrubí 152 · napojen omezovači ventil 157 tlaku, víz obr. 2.

Od odbočného potrubí · 13 vychází potrubí 158, · které vede k přípojce 159 servoregulačního ventilu 10, · takže je možno vést tímto potrubím 158 · a přípojkou 159 od čerpadla 3 dopravovaný · tlakový prostředek přes dopravní potrubí · 12, odbočné potrubí 13, · po trubí 158 a přípojku 159 přes servoregulační ventil 10 do tlakového pj ostoru 8.

Mezi potrubím 158 a potrubím 150 řídicího tlaku je spojovací potrubí 160, ve kterém je uspořádáno obtokové škrticí místo 161. Toto spojovací potrubí 160 s obtokovým škrticím místem 161 může odpadnout, je-li servoregulační ventil 10 vytvořen s dostatečně velkým negativním překrytím, takže u servoregulačního ventilu 10, stojícího v neutrálním postavení, stále vede dílčí proud přes dopravní potrubí 12 odbočné potrubí 13, potrubí 158 a přípojku 159 к beztlaké nádrži 156, viz obr. 3, nebo výhodně do vnitřního prostoru skříně 24 čerpadel 3 a 4. Toto řešení má výhodu v tom, že regulátor 155 proudu nemusí být nastaven dodatečně na proud, tekoucí obtokovým škrticím místem 161, viz obr. 2.

Od celkových řídicích jednotek 110 a 111 a od přídavné řídicí jednotky 133 vycházejí potrubí 162, 163 a 164 řídicího tlaku, která jsou napojena na celkové potrubí 165 řídicího tlaku, které pokračuje v potrubí 166, na které je napojeno potrubí 167 se škrticím místem 168 a na které je napojen regulátor 169 proudu. Potrubí 170, vycházející od škrticího místa 168 vede к tlakovému prostoru hydraulicky řízeného servoregulačního ventilu 23, přičemž jeho protilehlý tlakový prostor je přes přípojku 171 napojen na odbočné potrubí 22. Na potrubí 170 je napojen omezovači ventil 172 tlaku.

Přípojka 173 servoregulačního ventilu 23 je přes potrubí 174 napojena na odbočné potrubí 321. Mezi potrubími 174 a 166 je uspořádáno spojovací potrubí 175, které má obtokovou clonu 176, přičemž zde platí totéž, co bylo řečeno ve vztahu ke spojovacímu potrubí 160 a obtokovému škrticímu místu 161, viz obr. 2.

Na celkové potrubí 81 řídicího tlaku, viz obr. 1, je napojeno řídicí potrubí 177 společného zapojení a na celkové potrubí 165 řídicího tlaku je napojeno řídicí potrubí 178 společného zapojení, přičemž obě tato řídicí potrubí vedou к jednotce 179 společného zapojení. V této je uspořádán čtyřcestný dvoupolohový ventil 182, viz obr. 4, který je hydraulicky řízen a na každé straně má dva prostory řídicího tlaku, přičemž každému prostoru řídicího tlaku na jedné straně je přiřazen stejně velký prostor řídicího tlaku na straně druhé, přičemž však není potřebné, aby oba na jedné straně ležící prostory řídicího tlaku měly stejný průměr.

Vycházíme-li od dopravního potrubí 12 vede potrubí 180 do jednotky 179 společného zapojení a právě tak vede, vycházíme-li od dopravního potrubí 15, potrubí 181 do jednotky 179 společného zapojení. Obě potrubí

180 a 181 jsou přitom napojena na čtyřcestný dvoupolohový ventil 182 tak, že v nakresleném postavení ventilu jsou potrubí 180 a

181 navzájem spojena a v jeho druhém postavení jsou tato potrubí uzavřena. Na obě druhé přípojky čtyřcestného dvoupolohové ho ventilu 182 jsou napojena řídicí potrubí 177 a 178 společného zapojení tak, že ve znázorněném postavení ventilového šoupátka jsou potrubí 177 a 178 vzájemně spojena, viz obr. 4.

V jednotce 179 společného zapojení, viz obr. 4, jsou dále uspořádány dva omezovači ventily 134 a 185 tlaku, z nichž omezovači ventil 184 tlaku slouží к zajištění dopravního potrubí 12 a je přes potrubí 180 na toto napojen, zatím co omezovači ventil 185 tlaku slouží к zabezpečení dopravního potrubí 15 a je přes potrubí 181 na toto napojen.

Přitom je potrubí 180, které je ovlivněno čerpacím tlakem čerpadla 3 a řídicí potrubí 177 společného zapojení přiřazené čerpadlu 3, napojeno na protilehlých stranách na stejně velké tlakové prostory a dále potrubí 181, ovlivněné čerpacím tlakem čerpadla 4 a řídicí potrubí 178 společného zapojení, ovlivněné řídicím tlakem, přiřazené čerpadlu 4, je napojeno na stejně velké tlakové prostory, uspořádané na protilehlých stranách čtyřcestného dvoupolohového ventilu 182 a sice tak, že obě řídicí potrubí 177 a 178 společného zapojení jsou napojena na té straně, na které je uspořádána tlačná pružina 186, viz obr. 4.

Konstantní čerpadlo 25, viz <obr. 2, nasává přes potrubí 187 ze skříně 24 čerpadel 3 a 4 a čerpá do potrubí 188, které vede к nastavitelnému škrticímu místu 189, viz obr. 3, jehož nastavovací orgán 190 je v činném spojení s nastavovacím orgánem spalovacího motoru 1. Před škrticím místem 189 je na potrubí 188 napojen omezovači ventil 193 tlaku přes potrubí 191, ve kterém je upraven filtr 191, a odtok omezovacího ventilu 193 tlaku je napojen na potrubí 194, které je ze své strany napojeno na potrubí 195, jež za škrticím místem 189 tvoří pokračování potrubí 188 a které dále vede ke spotřebičům, jež nejsou na výkresech znázorněny.

Na potrubí 194 je dále napojen řízený omezovací ventil 196 tlaku, jehož řídicí tlak je určován prostřednictvím potrubí 197 od tlaku před škrticím místem 189. Potrubí 198, vycházející od omezovacího ventilu 196 tlaku vede ke škrticímu místu 199 a potrubí 200, vycházející od tohoto vede přes omezovači ventil 201 tlaku к nádrži 156, viz obr. 3. Paralelně se za sebou zapojeným omezovacím ventilem 196 tlaku a škrticím místem 199 je zapojen další omezovači ventil 202 tlaku, který udržuje konstantní tlak před omezovacím ventilem 196 tlaku. Podstatné je, že tlakový spád na škrticím místě 189 řídí omezovači ventil 196 tlaku, který na své straně řídí proud ke škrticímu místu 199.

Od potrubí 198 mezi omezovacím ventilem 196 tlaku a škrticím místem 199 odbočuje řídicí potrubí 203 mezního tlaku a od potrubí 200 odbočuje druhé řídicí potrubí 204 mezního tlaku. Řídicí potrubí 203 mezního tlaku se rozvětvuje do dvou potrubí 205 a 206, která ústí do prostoru řídicího tlaku servoregulačního· ventilu 10, případně 23 a sice na stejné straně, na které tento ventil je ovlivňován čerpacím tlakem přiřazeného čerpadla 3, případně 4. Od potrubí 204 se rozdvojují dvě potrubí 207 a 208, která vedou ke druhému, pružinou ovlivňované straně hydraulicky řízeného servoregulačního ventilu 10, případně 23.

Funkce je následující: když spalovací motor 1 běží a pohání čerpadla 3, 4, 25, 26 a všechny zdroje 93,92,91,90,120,121,122,123, 130, 123 řídicího tlaku jsou neovládány, jsou čerpadla v nulové poloze zdvihu a nečerpají. Žádný spotřebič není uváděn do pohybu. Je-li nyní zdroj 92 řídicího tlaku uveden do činnosti, je uvedeno do funkce rozváděči šoupátko 31 s jednou hranou a otvírá, takže vytváří spojení mezi dopravním potrubím 12 a potrubím 44 k pracovnímu válci 48, přičemž paralelní škrticí místo 40 otevírá. Současně otevírá zpětný ventil 79, takže také potrubí 80 řídicího tlaku a tím i celkové potrubí 81 řídicího tlaku je ovlivněno tlakem.

Protože rozváděči šoupátko 31 s jednou hranou působí jako měřicí škrticí místo, je tlak v potrubí 35 a tím tlak v potrubí 43 a tím také tlak v potrubí 78 a v potrubí 80 řídicího tlaku a v potrubí 81 celkového řídicího tlaku menší, než je tlak v dopravním odbočném potrubí 28 a dopravním potrubí 12. Tlak v dopravním potrubí 12 působí přes odbočné potrubí 13, 14 a 154 na jednu stranu servoregulačního ventilu 10 a tlak v potrubí 81 celkového řídicího tlaku působí přes potrubí 150, 151 řídicího tlaku a odbočné potrubí 152 na druhou stranu tohoto servoregulačního ventilu, na kterou také působí pružina. Přitom je pružina dimenzována tak, že servoregulační ventil 10 zapůsobí při zcela určitém tlakovém rozdílu mezi tlaky v odbočných potrubích 154 a 152, příkladně při tlakovém rozdílu 2 MPa. To má za následek, že pomocí servoregulačního ventilu 10 je přes regulační píst 6 nastaven regulační orgán 5 čerpadla tak, aby čerpací proud, který je u rozváděcího šoupátka 31 s jednou hranou, působícího jako měřicí škrticí místo, vytvářel tento předem stanovený tlakový spád. To znamená, že jestliže se v důsledku změny nastavení zdroje 92 řídicího tlaku změní nastavení rozváděcího šoupátka 31 s jednou hranou, tak se 'také čerpadlo 3 nastaví na jiný čerpací proud a sice na takový čerpací proud, aby na tomto rozváděcím šoupátku 31 s jednou hranou, působícím, jako měřicí škrticí místo, vznikl opět stanovený tlakový spád.

Paralelní škrticí místa 40, 50, 96, případně 97 a 116, ' případně 117 působí následovně: Jsou-Ji současně dva dvěma různým spotřebičům přiřazené zdroje řídicího tlaku uvedeny v činnost, příkladně zdroj 92 řídicího tlaku a zdroj 90 řídicího tlaku, jsou dvě rozváděči šoupátka s jednou hranou — uvedeném případě rozváděči šoupátko 31 a 287 s jednou hranou — současně otevřena, tím jsou současně dva spotřebiče, totiž zde jed nak ' oba, pracovní válce 48 a 49, a, jednak pracovní válec 86 spojeny se stejným čerpadlem 3, přitom v obou pracovních válcích 48 a 49 působí stejný tlak. Je však nepravděpodobné, že by náhodou také v pracovním válci 86 působil stejný tlak. Nicméně bude jeden ze spotřebičů více zatížen a tak bude potřebovat vyšší tlak. Za předpokladu, žs tlak v pracovním válci 86 je větší než tlak v pracovních válcích 48 a 49, pak je na připojovacím místě , 98 vyšší tlak než v potrubí 43 s tím následkem, že zpětný ventil 79 bude uzavřen a že potrubí 80 řídicího tlaku a odbočné potrubí 83 řídicího tlaku bude ovlivněno otevřením zpětného ventilu 101 od tlaku, který panuje na připojovacím místě 98. Protože tímto systémem řídicích potrubí jsou ovlivněny také zadní strany šoupátkových těles 41 a 241, před tímto šoupátkovým tělesem panují v potrubí 35, případně 240 však rozdílné tlaky, vytváří se na paralelních škrticích místech 40 a 96 rozdílný škrťcí účinek, to znamená u spotřebiče, tvořeného pracovním válcem 48, 49, který vytváří menší tlak, se tímto paralelním škrticím místem 40 vytváří tak velký tlakový spád, že před tímto paralelním škrticím místem 40 v odbočném potrubí 35 a tím v potrubí 28 a tím v dopravním potrubí 12 a tím v odbočném potrubí 82 se vytváří tak vysoký tlak, jaký jej spotřebič 86 potřebuje, přičemž na paralelním škrticím místě 96 následkem tlaku v potrubí 240 za působení řídicího tlaku v odbočném potrubí 83 řídicího tlaku se vytváří odpovídající menší škrticí účinek, neboť při tomto tlak spotřebiče, který působí na šoupátkové těleso 241 je dosti, velký, aby zcela otevřel paralelní škrticí místo 96, takže na tomto nevzniká žádný tlakový spád.

Toto uspořádání paralelních škrticích míst, na které se působí společně stejným řídicím tlakem na zadní straně, má tu podstatnou výhodu, že tehdy, když dva spotřebiče by měly společně převzít větší proud než dodává čerpadlo 3, pak čerpadlem 3 dodávaný proud je rozdělován na oba spotřebiče — v konkrétním případě jednak spotřebičům tvořenými pracovním válcem 48, 49, jednak pracovním válcem 86 proporcionálně podle šířky otevření škrticích štěrbin.

Zpětné ventily 58 ,a 68 působí jako pojistka proti prasknutí potrubí. To znamená, že tehdy, když v dopravním potrubí 12 nebo v dopravním odbočném potrubí 28, nebo, v odbočném potrubí 82 nebo, v jiném s těmito spojeném potrubí vznikne netěsnost a tlak uirkne, spotřebič, který je napojen ovládáním přiřazeného zdroje řídicího tlaku a tím otevřením přiřazeného rozváděcího šoupátka s jednou hranou, nemůže klesnout zpět pod břemenem. Když například se zvedá pod zatížením a tím jsou pod tlakem pracovní válce 48 a 49 a dopravní potrubí 12 praskne, tak zpětný ventil 58 se uzavře. Tekutina, nalézající se v pracovním válci 48 a 49 je tím uzavřena a pod tlakem, takže nemůže nastat žádný nechtěný pohyb, neboť také omezovači ventily 60 a 70 tlaku jsou uzavřeny, neboť v potrubích 53 řídicího tlaku a v potrubí 43 není žádný tlak a tím omezovači ventily 60 a 70 nejsou nastaveny. Když však ovládáním zdroje 92 řídicího' tlaku je otevřeno rozváděči šoupátko 31 s jednou hranou, nastává v potrubí 43 tlak, takže potrubími 43, 44 teče do dopravních válců 48 a 49 tlakové médium. Tlak panující v potrubí 43, panuje také v prostoru řídicího tlaku řízeného omezovacího ventilu 60 tlaku, takže tento· je otevřen. To značí, že proud tlakového média, odtékající z tlakových prostorů 56 a 57 pracovních válců 48 a 49 může bez překážky odtékat potrubím 54 do potrubí 59 řízeného omezovacího ventilu 60 tlaku, potrubí 61 a 62 a do odbočného zpětného potrubí 39 a tím do hlavního zpětného potrubí 102. Pohybová rychlost pístů v pracovních válcích 48, a 49 má přitom být určena rozměrem, v němž je . rozváděči šoupátko 31 s jednou hranou otevřeno. Když v důsledku vnějších sil by písty v pracovních válcích 48 a 49 chtěly předbíhat vzhledem k tomuto proudu, nasávají kapalinu dodatečně s důsledkem, že tlak v potrubí 44 a tím v potrubí 43 klesá. Tím se také sníží přes potrubí 73 tlak v prostoru řídicího tlaku řízeného omezovacího ventilu 60 tlaku, takže tento uzavírá tou . měrou, jako se snížil tlak, to znamená, že v řízeném omezovacím ventilu 60 tlaku se vytváří škrticí účinek, který škrtí proud, odtékající z tlakových prostorů 56 a 57, takže tímto škrticím účinkem je brzděna pohybová rychlost pístů v pracovních válcích 48 a 49. Omezovači ventily 60 a 70 tlaku jsou ale řízeny tlakem v potrubích 59 a tím 54, případně a tím 44. Řízené omezovači ventily 60 a tlaku působí tak také jako pojistka proti nepřípustně vysokému tlaku v pracovních válcích 48 a 49. To znamená, že vznikne-li následkem přetížení nebo nárazového zatížení příliš vysoký tlak, otevře vždy podle směru zatížení následkem příliš vysokého tlaku buď omezovači ventil 60 tlaku, nebo omezovači ventil 70 tlaku, takže tyto· omezovači ventily 60 a 70 tlaku působí také jako· bezpečnostní přetlakové ventily proti přetížení a sice také tehdy, když žádný ze zdrojů 92 a 93 řídicího tlaku není ovládán.

Zejména v takovém případě odtékání tlakového média jedním z · řízených omezovačích ventilů 60 a 70 tlaku, ale též v každém jiném případě dodatečného nasávání do· jednoho' z tlakových prostorů 46, 47, případně 56, 57 otevře přiřazený dodatečně nasávající zpětný ventil 64, případně 66, takže je možno přes otevřený dodatečně nasávající zpětný venťl 64, případně 66 a potrubí 62. a odbočku 39 potrubí zpětného toku dodatečně zásobovat hlavní zpětné potrubí 102 z předepjatého tlakového zásobníku 103.

Byl-li zdroj 92 řídicího tlaku uveden. do činnosti. a tím . otevřeno rozváděči šoupátko 31 s jednou hranou a tím přes dopravní potrubí 12 a dopravní odbočné potrubí 28, dílčí potrubí 29 a 35, bylo uvedeno · pod tlak potrubí 43 a ukončilo se potom ovládání zdroje 92 řídicího tlaku a tím se přivedlo rozváděči šoupátko 31 s jednou hranou do odlehčovacího postavení, paralelní škrticí místo 40 zcela uzavírá. To by mělo mít za následek, že v potrubí 43 nakonec účinný tlak zůstává· a tím přes potrubí 73 udržuje řízený omezovači ventil 60 tlaku v otevřeném postavení. Měly by být také uzavřeny · oba omezovači ventily 60 a 70 tlaku, jsou-li uzavřeny oba zdroje 92 a 93 řídicího tlaku. Proto· je v šoupátkovém tělesu 41 upraven zpětný ventil 94, otevírající se ve směru k čerpadlu 3, který má ve jmenovaném provozním stavu za následek, že potrubí 43 se odlehčí přes odbočovací, resp. odlehčovací zpětný · ventil 94 při uzavřeném paralelním škrticím místě 40.

Analogickým způsobem působí ventily na druhé straně řídicí jednotky 74, případně odpovídající ventily v celkové řídicí jednotce 85, případně 111.

Jestliže se působením na zdroj 92 řídicího tlaku v řídicím potrubí 33 zdroje tlaku vytváří takový tlak, že rozváděči šo-upátko· 31 s jednou hranou otevírá úplně naplno, pak v dílčích potrubích 29, 35 a tím také v dopravním odbočném potrubí 28 a dopravním potrubí 12 se v důsledku toho čerpá tak silný proud, že čerpadlo 3 samotné nemůže tento více dopravovat. V tomto stavu vstupuje do funkce jednotka 179 společného zapojení. Jak bylo právě vzpomenuto, je k řízení čerpadla 3 servoregulačním ventilem · 10 pružina, působící na něm, dimenzována tak, aby u rozváděcího šoupátka 31 s jednou hranou, působícím jako měřicí škrticí místo, nastal určitý tlakový spád, příkladně tlakový spád 2 MPa.

Pružina 186 u čtyřcestného dvoupolohového ventilu 182 je dimenzována takovým způsobem, aby tento ventil zareagoval při menším tlakovém spádu, přibližně při tlakovém spádu 1,5 MPa, mezi dopravním potrubím 12 a celkovým potrubím 81 řídicího · tlaku. Ctyřcestný dvoupolohový ventli 182 je přitom dimenzován tak, že při začátku pohybu šoupátkového tělesa se nejprve navzájem spojí řídicí potrubí 177 a 178 společného zapojení s účinkem, že čerpadlo 4 se vytočí natolik, že v dopravním potrubí 15 je stejný tlak jako v dopravním. · potrubí 12, přičemž pak se tento tlak vytváří před obtokovou clonou 176 nen--11 na · čerpadlo 4 napojen žádný spotřebič. Při dalším posunu šoupátkového · tělesa v čtyřcestném dvoupolohovém ventilu 182 se pak také vzájemně spojí potrubí 180 a 181 čtyřcestným dvoupolohovým ventilem 182, tak že čerpací proud čerpadla 4 se čtyřcestným dvoupolohovvým ventiltm 182 dodatečně čerpá v dopravním potrubí 12 čerpadla 3, přičemž čerpadlo 4 se nyní vytočí natolik, že vytváří čerpací proud přesně takový, který je zapotřebí, aby se společně s čerpacím proudem čerpadla 3 vytvářel v rozváděcím šoupátku 31 s jednou hranou, půso238619 bicím jako měřicí škrticí místo, požadovaný tlakový spád, v daném případě 1,5 MPa.

Ačkoliv spotřebiče jsou bezprostředně pojištěny řízenými omezovacími ventily 60, 70 tlaku a odpovídajícími omezovacími ventily tlaku u ostatních spotřebičů, je žádoucí čerpadlo 3 a celkové zařízení pojistit dodatečně omezovacím ventilem tlaku, který zabraňuje, aby byla poškozena část zařízení nepřípustně vysokým tlakem. Z praktických důvodů je tento omezovači ventil tlaku společně zabudován do jednotky 179 společného zápolení a sice omezovači ventil 164 tlaku je přes potrubí 180 napojen na dopravní potrubí 12 a odpovídajícím způsobem je k zabezpečení čerpadla 4 na jeho dopravní potrubí 15 přes potrubí 161 napojen omezovači venti l 105 tlaku. Otevření jednoho z těchto omezovačích ventilů tlaku má tu nevýhodu, že přes něj se vypouští tlakové médium při nejvýše možném tlaku, to znamená, že v tomto· omezovacím ventilu tlaku se maří mnoho energie. Pro odbourání krátkých tlakových rázů je to nevyhnutelné. Výhodné je však to, jestliže se může zabránit tomu, aby tento omezovači ventil tlaku zůstal otevřen v průběhu delší doby. K tomuto účelu je čerpadlu 3 přiřazen omezovači ventil 157 tlaku, který je nastaven na tak nepatrný tlak, aby otevřel, panuje-li v celkovéun potrubí, resp. řídicím potrubí 61 tlak, který podle předem stanoveného tlakového spádu leží pod roakčním tlakem omezovačům ventilu 184 tlaku na měřicím škrticím místu, daným rozváděcím šoupátkem 31, případně 32, případně 267, případně 67 s jednou hranou, takže před otevřením omezovacího ventilu 164 tlaku omezovači ventil 157 tlaku otevírá a tím omezuje maxnnálně možný tlak v odbočném potrubí 152 s tím následkem, že při nepatrném vzestupu tlaku v odbočném potrubí 154 servoregulační ventil 10 zvýší tlak v tlakovém prostoru 6 regulačního válce 7 čerpadla a tak nastavuje čerpadlo 3 na menší zdvih a tím menší čerpací proud, přičemž lze očekávat, že po ukončení tohoto řídicího pochodu, způsobeného· vrůstajícím řídicím tlakem, byl tlak v dopravním potrubí 12 snížen · následkem zmenšeného čerpacího proudu a tím je možno zabránit zareagování omezovacího ventilu 1ϋ4 tlaku.

Analogickým způsobem je čerpadlu 4 přiřazen odpovídající omezovači ventil 172 tlaku, který zareaguje na tlak v potrubí 166 a otevře, dříve než otevře omezovači ventil 165 tlaku.

Tímto omezovacím ventilem tlaku se ostatně dosahuje zabezpečení proti tlakovým špičkám v průběhu regulačního pochodu čerpadla. Zabezpečení proti přetížení spalovacího motoru 1 není dáno. Konstantní čerpadlo 25 dopravuje potrubím 16δ k nastavitelnému škrticímu místu 169, jehož nastavovací orgán 190 je v činném spojení s nastavovacím orgánem spalovacího motoru 1.

Potrubí 195 za škrticím místem vede ke zdrojům 90, 91, 92, 93, 120, 121, 122, 126, 129 a 130 řídicího tlaku. Na toto potrubí 195 je napojen externě řízený omezovači ventil 196 tlaku, který je přes potrubí 197 ovlivněn tlakem v potrubí 166 před škrticím místem 169. Omezovači ventil 196 tlaku je nastaven na tlakový spád, který má panovat na škrticím místě při právě předvídaných provozních otáčkách. Je-li tento tlakový spád dosažen, je omezovači ventil 196 tlaku uzavřen. Je-li tlakový spád menší než bylo předvídáno, otevře omezovači ventil 196 tlaku a vede proud k dále zařazenému škrticímu místu 199, na kterém nyní právě tak vzniká tlakový spád a tento tlakový spád se přes potrubí 293 a 204 mezního tlaku zapojuje jako tlakový rozdíl na obě strany obou pomocných servoregulačních ventilů 10 a 23. Tím se dosáhne, že tehdy, když obě čerpadla 3 a 4 čerpají do nejméně jednoho spotřebiče a zasahuje řídicí ústrojí 230 mezního zatížení, obě čerpadla 3 a 4 proporcionálně ubírají, to znamená procentuálně stejnou mírou, aby při překrývajícím se pohybu dvou poháněných pracovních válců se neměnil směr ' pohybu, vzniklý z pohybového překrytí. Rychlosti pohybu dvou zapojených spotřebičů jsou vzájemně ve stejném poměru jako otvory řídicích šoupátek s jednou hranou, která působí jako měřicí škrticí místa. Jestliže se nyní v důsledku přetížení spalovacího motoru 1 jeho otáčky zmenší, poklesne tlakový spád na £10100). místě 169 a otevře tím omczcvací vent'1 19® tlaku a tím na škrticím místě 199 vznikne tlakový spád, který působí na oba servoregulační ventily ' 10 a 23 stejnou měrou. Nastavení obou čerpadel 3 a 4 se tím přestaví ve směru na menší zdvihový objem na otáčku, ale pouze natolik, že se tlakový spád na rozváděčim šoupátku s jednou ’ hranou, působícím jako měřicí škrticí místo 199 a pokles tlaku na šoupátku s jednou hranou, působícím jako měřicí škrticí místo u právě zapojeného spotřebiče, udržují v rovnováze. Vznikne-li na jednom z čerpadel 3 nebo 4 tendence k přebíhání, dostane okamžitě protisignál, který oba úbytky tlaku vzájemně srovná. Tímto způsobem se tlakové spády na šoupátkách s jednou hranou, působících jako měřicí škrticí místo a u obou spotřebičů, udržují na stejné úrovni s následkem, že se na těchto rozváděčích šoupátkách s jednou hranou, působících jako měřicí škrticí místo, mění sice absolutní množství, nikoliv však poměr množství navzájem a tím vzájemný . poměr rychlostí pohybu.

Omezovači ventil 202 tlaku slouží k zajištění konstantního čerpadla 25. Odtokový omezovací ventil 193 tlaku chrání dodatečně konstantní čerpadlo 25 pro ten případ, že škrticí místo 169 je příliš hodně nebo úplně zavřeno. V tomto případě olej teče potrubím 166, potrubím 191, omezovacím ventilem 193 tlaku do potrubí 194.

K doplnění předpjatého tlakového zásobníku 103 se používá čerpadla 26, které čerpá do řídicího ústrojí bagru, ktaré není na 'výkresech znázorněnu. Zpětný tok z řídicího ústrojí má ještě dostatek tlaku, aby se doplnil předepjatý tlakový zásobník 103. К tomuto účelu je potrubí 239, přicházející od řídicího ústrojí, napojeno na hlavní zpětné potrubí 102, viz obr. 3.

Čerpadlo 25 nasává ze skříně 24, ve které jsou upravena obě čerpadla 3 a 4, aby se dosáhlo toho, že dojde к výměně tlakového média ve skříni 24. Tlakové médium, tekoucí zpět od řízení skrze potrubí 239 odtéká, pokud je přebytečné, přes omezovači ventil 201 tlaku do beztlaké nádrže 156, viz obr. 3.

Objem předepjatého tlakového zásobníku 103 je dimenzován tak, aby bylo· možno vyrovnat ztráty netěsnostmi a objemovými rozdíly na obou stranách pístů také při činnosti více spotřebičů ve stejném smyslu.

Na obr. 11 je znázorněna obměna vytvoření к dílčí řídicí jednotce. Dílčí řídicí jednotka 270 odpovídá dílčí řídicí jednotce 27 s jediným rozdílem, že namísto obou rozváděčích šoupátek 31 a 32 s jednou hranou, jež u dílčí řídicí jednotky 27 tvoří obě měřicí škrticí místa, je upraven pouze jediný čtyřcestný třípolohový ventil 231, který je pomocí obou zdrojů 92 a 93 řídicího tlaku nastavitelný přes řídicí potrubí 33, případně 34 zdroje tlaku a v neutrálním postavení, znázorněném na výkresu, uzavírá čerpací dopravní odbočné potrubí 28 a vzájemně spojuje potrubí 35 a 36 a ve vytočeném postavení spojuje dopravní odbočné potrubí 28 s potrubím 35 a současně spojuje potrubí 36 se zpětným potrubím 39 a ve druhém vytočeném postavení spojuje dopravní odbočné potrubí 28 s potrubím 36 a současně spojuje potrubí 35 se zpětným potrubím 39.

Přídavná řídicí jednotka 133 má poněkud jinou konstrukci a jiný účinek než celková řídicí jednotka 85, příp. 110, příp. 111. Čtyřcestný třípolohový ventil 128 není řízen pouze oběma zdroji 129 a 130 řídicího tlaku, ale je na něj působeno čerpacím tlakem v potrubí 131 nebo 132 vedoucím ke spotřebiči také na straně, ležící proti straně, jež je řízena, tak že se při nastavení ventilu 128 přes jeden ze zdrojů 129 řídicího tlaku nastaví stav rovnováhy na čtyřcestném třípolohovém ventilu 128. Klesne-li tlak u spotřebiče, je ventil dále otevřen, takže ke spotřebiči protéká větší proud a tím. se zvýší tlak u spotřebiče na základě označení spotřebičů.

Na obr. 12 je znázorněno obměněné vytvoření ve společné spínací jednotce.

Společná spínací jednotka v podstatě odpovídá jednotce 179 společného zapojení, přičemž čtyřcestný dvoupolohový ventil 282 v podstatě odpovídá čtyřcestnému dvoupolohovému ventilu 182.

Na čtyřcestný dvoupolohový ventil 282 jsou také stejným způsobem jako na čtyřcestný dvoupolohový ventil 182 napojena potrubí 180, odcházející od dopravního potrubí a proti této odbočce řídicí potrubí 177 společného zapojení, odcházející od celkového řídicího potrubí 81, a dále je napojeno potrubí 181, právě tak odcházející od dopravního potrubí 15 a na protilehlém řídicím tlakovém prostoru je napojeno řídicí potrubí 178 společného zapojení, odcházející od potrubí 166.

Na rozdíl od čtyřcestného dvoupolohového ventilu 182 má čtyřcestný dvoupolohový ventil 183 na straně protilehlé к tlačné pružině 286 třetí prostor 284 řídicího tlaku, který je řídicím potrubím 233 napoejn na řídicí orgán 230 mezního zatížení takovým způsobem, že tehdy, když orgán 230 mezního zatížení předá signál servoregulačním ventilům 10 a 23, kterým regulační orgán 5 čerpadla 3 a regulační orgán 16 čerpadla 4 se přestaví ve směru na menší zdvihový objem, se zabrání, aby ventil 282 společného zapojení otevřel· Je tedy řídicím ústrojím 230 mezního zatížení přes řídicí potrubí 233 vyvozován tlak na přídavný řídicí tlakový prostor 234, který zatěžuje ventilový člen ventilu 282 společného zapojení ve směru к uzavíracímu postavení. Jednotka 279 společného zapojení má obě dopravní potrubí 12 a 15 obou čerpadel 5 a 4 vzájemně spojovat pouze tehdy, když je jedno z čerpadel nastaveno na nejvýše možný čerpací proud a přesto tlakový spád u rozváděcího šoupátka 32 s jednou hranou, působícího jako měřicí škrticí místo poklesne pod požadovanou hodnotu. Tento tlakový spád u rozváděcího šoupátka 31 s jednou hranou, působícího jako měřicí místo se stává ale také tehdy menším, když zasáhne řídicí ústrojí 230 mezního zatížení s tím důsledkem, že zdvihový objem čerpadla 4 nebo 5 se nastaví na menší hodnotu, než to odpovídá tlakovému spádu, na měřicím škrticím místu. Jednotka společného zapojení podle obr. 4 zareaguje ale na každý pokles tlakového spádu u rozváděcího šoupátka 31 s jednou hranou, působícího jako měřicí škrt^;cí místo, s tím důsledkem, že dopravní potrubí 12 a 15 se spojí také tehdy, když pokles bude způsoben pouze zásahem řídicího ústrojí 230 mezního zatížení. Aby se této nevýhodě zabránilo, ovlivněním třetího řídicího tlakového prostoru 234 se stejnou měrou zmenší rozdíl spínacího tlaku, při kterém jednotka 27 vykonává funkci společného zapojování, jak se zmenší tlakový spád u rozváděcího šoupátka 31 s jednou hranou, působícího jako měřicí škrticí místo signálem řídicího ústrojí 230 mezního zatížení.

Je možno bez dalšího poznat, že takovýto hnací systém lze bez potíží rozšířit, i když na dopravní potrubí, zpětné potrubí a potrubí řídicího tlaku se napojí ještě další přídavné spotřebiče přes řídicí jednotku. Přitom je možné ovládat tlakem tímto systémem více libovolných spotřebičů současně jedním čerpadlem a sice také tehdy, jsou-li spotřebiče různě zatíženy.

Claims (16)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Hydrostatický hnací systém s nastavitelným čerpadlem a více spotřebiči, jehož regulační orgán je spojen s regulačním pístem uspořádaným posuvné v regulačním válci a jehož poloha je určena tlakovým médiem, které je řízeno pomocným ovládacím ventilem, přičemž hnací systém má spotřebiče hydrostatické energie, dopravní potrubí mezi čerpadlem a těmito spotřebiči, dále zpětná potrubí, vedoucí k nádržce a spínací orgány, přičemž na dopravní potrubí, vycházející od čerpadla, je napojeno více spotřebičů přes vždy jedno odbočné potrubí a jsou spojovatelné pomocí spínacího orgánu, uspořádaného v odbočném potrubí, vyznačující se tím, že v každém odbočném potrubí (28, 82, 104, 105, 106), napojeném na dopravní potrubí (12, 15] je uspořádáno nastavitelné paralelní škrticí místo (40, 50, 96, 97, 116, 117, 118, 119), přičemž nastavovací orgán každého z těchto paraleleních škrticích míst je na jedné straně uváděn do chodu tlakem v dopravním potrubí (12) a na druhé straně pružinou a řídicím tlakem, který je na všech paralelních škrticích místech společný a tato· strana nastavovacího orgánu je napojena na společné potrubí (80,81, 83) řídicího tlaku přes odbočná potrubí (76, 78) řídicího tlaku, přičemž v každém odbočném potrubí (76, 78) řídicího tlaku je uspořádán zpětný ventil (79, 77), otevírající se ve směru ke společnému potrubí (80, 81, 83) řídicího tlaku.
2. 2. Hydrostatický hnací systém podle bodu 1, vyznačující se tím, že každé odbočné potrubí (76, 78) řídicího tlaku odbočuje od potrubí mezi paralelním škrticím místem (40, 50, 96, 97, 116, 117, 118, 119) a přiřazeným spotřebičem, tvořeným pracovním válcem (48, 49, 86, 107) a hydromotorem (108, 109).
3. 3. Hydrostatický hnací systém podle některého z bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že na společné potrubí (81) řídicího tlaku, ovlivňující nastavovací orgány paralelních škrticích míst (40, 50, 96, 97, 116, 117, 118, 119) je zapojen servoregulační ventil (10) pro řízení regulačního válce (7).
4. 4. Hydrostatický hnací systém podle některého z předcházejících bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že ve směru proudění tlakového prostředku jsou před paralelními škrticími místy (40, případně 50, případně 96, případně 97, případně 116, případně 117, případně 118, případně 119] uspořádána měřicí škrticí místa, tvořená rozváděcími šoupátky (31, případně 32, případně 86, případně ·87, případně 112, případně 113, případně 114, případně 115).
5. 5. Hydrostatický hnací systém podle jednoho z předcházejících bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že od každého spotřebiče, tvořeného .. pracovním válcem (48, 49, 107), nebo hydromotorem (108, 109) jsou vedena zpětná potrubí (39, 84, 124, 125, 127), která jsou napojena na sběrné zpětné potrubí (102) a že sací kanál čerpadla (3) je napojen na vnitřek skříně (24), na který je rovněž napojeno sběrné zpětné potrubí (102).
6. 6. Hydrostatický hnací systém podle bodu 5, vyznačující se tím, že na sběrné zpětné potrubí (102) je napojen předepnutý tlakový zásobník (10.3).
7. 7. Hydrostatický hnací systém podle některého z předcházejících bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že v obou, na spotřebič pohyblivý v obou směrech, tvořený pracovním válcem (48, 49, 107), případně hydromotorem (108, 109) napojených potrubích (44, 54, 45, 55) je uspořádáno paralelní škrticí místo (40, 50, 96, 97, 116, 117, 118, 119).
8. 8. Hydrostatický hnací systém podle některého z předcházejících bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že na jedno paralelní škrticí místo (40 nebo 50) jsou napojeny dva vzájemně paralelně zapojené spotřebiče tvořené pracovními válci [48, 49).
9. 9. HydlOstatický hnací systém podle bodu 7 nebo 8, vyznačující se tím, že všechna paralelní škrticí místa (96 a 97, 116 a 117, 118 a 119, 40 a 50), přiřazená jednomu spotřebiči, tvořenému pracovním válcem (86 nebo 107) nebo hydromotorem (108 nebo 109) nebo skupině spotřebičů, tvořené pracovními válci (48 a 49 j, jsou sdruženy v jedné dílčí řídicí jednotce (27).
10. 10. Hydraulický hnací systém podle bodu 9, vyznačující se tím, že dílčí řídicí jednotka (27) je uspořádána bezprostředně na přiřazeném spotřebiči, tvořeném pracovním válcem (86 nebo 107) nebo hydromotorem (108 nebo· 109) nebo na přiřazené skupině spotřebičů, tvořené pracovními válci (48, 49).
11. 11. Hydraulický hnací systém podle některého z předcházejících bodů 1 až 10, vyznačující se tím, že paralelní škrticí místo (40, nebo 50, nebo 96, nebo 97, nebo 116, nebo 117, nebo 118, nebo 119) je opatřeno šoupátkovým tělesem (41, nebo 51, nebo 241), které je současně stavěcím orgánem, na který působí řídicí tlak.
12. 12. Hydraulický hnací systém podle některého z předcházejících bodů 1 až 11, vyznačující se tím, že mezi paralelním škrticím místem (40, případně 50, případně 96, případně 97, případně 106, případně 107, případně 116, případně 117, případně 118, případně 119) a spotřebiči, tvořenými pracovními válci (48, 49, 86), případně hydromotory (108,109) je uspořádán zpětný ventil, otevírající se směrem ke spotřebiči a paralelně k tomu tlakově řízený omezovači ventil (60, 70) tlaku, jehož řídicí tlakový prostor je napojen na potrubí, vedoucí k jinému spotřebiči, tvořenému pracovním válcem (48, případně 49, případně 107] nebo hydromotoru (108, případně 109).
13. 13. Hydraulický hnací systém podle bodu

    12, vyznačující se tím, že skupina ventilů, vytvořená ze zpětných ventilů (58 a 68] a omezovačích ventilů (60, 70] tlaku je společně s paralelními škrticími místy (96, 97, 116, 117, 118, 119) uspořádaná ve společné řídicí jednotce [85, 110, 111).
14. 14. Hydraulický hnací systém podle bodu 1 nebo 4, vyznačující se tím, že dopravní potrubí (12 a 15) a společná potrubí (81 a 165) řídicího tlaku obou čerpadel (3, 4) jsou napojena na spínací řídicí potrubí, přičemž alespoň jedno z čerpadel je přiřazeno více spotřebičům.
15. 15. Hydraulický hnací systém podle bodu 1 nebo 4, vyznačující se tím, že jak na dopravní potrubí (12) je napojen omezovači ventil (184) tlaku, tak také na společné potrubí řídicího tlaku je napojen omezovači ventil (157) tlaku, přičemž mezi společným potrubím (81) řídicího tlaku a omezovacím ventilem (157) tlaku je uspořádáno škrticí místo a nmezovací ventil (157) tlaku, napojený na společné potrubí (81) řídicího tlaku je nastaven na menší tlak než omezovači ventil (184) tlaku, napojený na dopravní potrubí (12).
16. 16. Hydraulický hnací systém podle některého z předcházejících bodů 1 až 15, vyzna čující se tím, že jednomu ze spotřebičů, tvořenému hydromotorem (109), je přiřazena přídavná ovládací jednotka (133), ve které je uspořádán čtyrcestný třípolohový ventil (128), na který je z jedné strany napojeno odbočné potrubí (106) a z druhé strany dvě potrubí (131 a 132), vedoucí ke vždy jedné přípojce spotřebiče, tvořeného hydromotorem (109), přičemž každá strana čtyřcestnébo třípolohového ventilu (128) má dva tlakové prostory, ze kterých jeden je spojen s ovladatelným zdrojem (129, případně 130) řídicího tlaku a druhý s jedním z obou potrubí (131 a 132), vedoucích ke spotřebiči, tvořenému hydromotorem (109), přičemž jedno tlakem ovlivněné potrubí z obou potrubí (131 a 132), vedoucích ke spotřebiči (109) je napojeno na druhé straně čtyřcestného třípolohového ventilu (128) a na každé z obou potrubí (131 a 132), vedoucích ke spotřebiči, tvořenému hydromotorem (109), je napojena odbočka, obě vedou ke sběrnému potrubí (140) řídicího tlaku, přičemž v každé z těchto obou odboček je uspořádán zpětný ventil (141, případně 142), otevírající se směrem ke sběrnému potrubí (140) řídicího tlaku.