CS237305B2 - Device for feed of flight conveyer - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro· posuv žlabu hřeblového¹ dopravníku s posuvovými válci uspořádanými v určitých vzdálenostech od sebe podél vedení posuvových válců a s dávkovacími válci spojenými s posuvovými válci.

Jsou známy různé systémy řízení důlní výstroje v četných provedeních, vybavené sledovou automatikou pracující v závislosti na dráze, tlaku nebo času s použitím vlastních nebo skupinových krokovacích soustav a spouštěných za účelem posuvu dálkovým ovládáním z ústředny. U známých systémů řízení důlní výstroje jsou posuvové válce ovládány tak, že se dopravník, popřípadě vedení posune vždy o plnou hloubku rubacího záběru těžebního stroje. Je však též známo, že se do posuvových válců porubního dopravníku přivádí tlaková kapalina v dávkách, aby bylo možno ovlivnit podle velikosti posuvu jednotlivých · válců průběh vedení těžebního stroje ve směru podél porubní stěny s tím i postup porubního^ předku, přičemž je nutno· dosáhnout přímého postupu v tomto·' porubním předku. U známých zařízení tohoto druhu jsou jednotlivé posuvové válce spojeny s válci dávkovacími, z nichž jsou posuvové válce zásobovány tlakovou kapalinou. Aby přitom bylo možno ovlivnit zdvih dávkovačích válců, je jejich zdvih měnitelně nastavitelný, čehož se dosahuje přestavitelnými dorazy pístů a podobně.

Používání dávkovačích válců velkých rozměrů, jejichž dávkovači objem závisí na dané velikosti záběru těžebního stroje a které jsou vždy vybaveny zvláštním zařízením pro nastavení zdvihu, zvyšuje značně montážní náklady u těchto zařízení. Jejich nedostatek kromě toho spočívá též v tom, že zdvih jednotlivých dávkovačích válců je nutno nastavovat vždy u každého válce zvlášť stavěcími šrouby, vřeteny a podobně.

Je proto úkolem vynálezu zkonstruovat dávkovači zařízení tlakové kapaliny se sníženými montážními náklady a zvýšenou bezpečností provozu, aby vedení těžebního stroje, popřípadě dopravníku a tím i postup porubního předku bylo možno· řídit z ústředny jednodušeji podle požadavků provozu.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že objem dávkovačích válců napojených na posuvové válce je několikanásobně menší než pracovní objem posuvových válců, přičemž dávkovači válce jsou spojeny s řídicími ventily napojenými řídicími potrubími na ústřednu, opatřenou vysílačem impulsů.

Podle vynálezu je tedy maximální dávkovači objem dávkovačích válců značně menší než pracovní o'bjem jednotlivých posuvových válců na straně posuvu, který se má vykonat a který souvisí s velikostí záběru těžebního stroje. Pracuje-li například uhelný pluh · se záběrem 6 cm, je nutno vedení pluhu při normálním provozu · po· každém pojezdu posunout o· 6 cm, což odpovídá určitému pracovnímu objemu posuvového válce. Protože však je dávkovači objem dávko vačích válců několikanásobně menší, než je objem pracovních válců, je možno podle vynálezu použít dávkovačích válců s malým objemem. Je též výhodné, že dávkovači válce nevyžadují zařízení pro nastavení zdvihu. Množství tlakové kapaliny, kterou je třeba přivést v daném případě do posuvových válců závisí na počtu dávkovačích zdvihů a lze je proto jednoduše řídit zvoleným počtem zdvihů. Podle vynálezu je možno ;napo^jit na jeden společný dávkovači válec dva nebo 1 více posuvových válců, přičemž dávkovači objem je v tomto případě několikanásobně menší, než je pracovní · objem této skupiny posuvových válců odpovídající vzdálenosti, o niž se má uhelný pluh posunout dopředu. I tímto opatřením se značně snižuje těžební náklad.

Dávkovači válec je ovládán z ústředny, a to řízením impulsů vysílaných vysílačem impulsů umístěným v ústředně, přičemž nejvýhodnější uspořádání impulsů spočívá v tom, že každému řídicímu impulsu odpovídá nejméně jeden · dávkovači zdvih příslušného dávkovacího válce. Podle počtu řídicích impulsů dávkovačích zdvihů vysílaných z ústředny lze dosáhnout počtu dávkovačích zdvihů a tím i řízení množství tlakové kapaliny posuvových válců. Je možno k dávkovacím válcům nebo ke skupině sousedících dávkovačích válců připojit vždy jeden řídicí ventil, přičemž řídicí ventily mohou být napojeny vlastním řídicím · potrubím · na ústřednu. Řídicí ventily jsou zpravidla ovládány pneumatickými řídicími tlakovými potrubími, ačkoli může být použito i elektrických nebo hydraulických řídicích potrubí. Kromě toho je podle vynálezu možno připojit ke každému dávkovacímu válci nebo skupině · dávkovačích válců krokovací soupravu, dálkově ovládanou přes řídicí potrubí, a tak řídit řídicí ventil nebo řídicí ventily dávkovačích válců. V tomto případě je možno uspořádat soupravu tak, aby jednotlivé · části krokovací soupravy byly nastavitelné · přes řídicí potrubí na různý · počet dávkovačích zdvihů, čehož je možno dosáhnout pohonným mechanismem ovládaným hydraulicky nebo pneumaticky. Je proto· možno nastavit z ústředny přes řídicí vedení příslušnou část krokovací soupravy na žádoucí počet dávkovačích zdvihů.

Zvlášť jednoduchého¹ a provozně spolehlivého řízení dávkovačích válců je možno dosáhnout tím, že se řídicí a ovládací orgány dávkovačích válců podle vynálezu napojí přípojným potrubím na společné zásobovací potrubí a že ke každému dávkovacímu válci je připojena dvojice časových spínačů nastavených na rozdílné časové intervaly, přičemž vždy jedno z obou řídicích potrubí spojuje za účelem sepnutí prvé časové spínače a druhé řídící potrubí spojuje za tímtéž účelem druhé časové spínače, přičemž časové spínače napojené na jedno řídicí · potrubí · se zapojují v stoupajícím časovém sledu, avšak časové spínače napojené na druhé řídicí potrubí se napojují v témže časovém sledu, ale klesajícím. V tomto případě je třeba k řízení dávkovačích válců pouze dvou řídicích potrubí uložených podél porubu. Řízení může být v tomto případě uspořádáno tak, že časové spínače spojují po uplynutí určité předem stanovené doby přes ventil řídicí potrubí s jedním potrubím, které zůstává druhým časovým spínačem až do uplynutí doby jeho zapojení uzavřeno a které vyvolá činnost řídicího ventilu dávkovacího válce nebo dávkovačích válců, jakmile je otevřeno oběma časovými spínači. V ústředně mohou být řídicí potrubí napojena vždy na jeden vysílač časových signálů s měnitelnou délkou trvání signálu. Časové spínače jsou v tomto případě vytvořeny tak, že při skončení signálu se samočinně vracejí do· své výchozí polohy, čímž řídicí potrubí opět uzavírají.

Vynález je dále blíže vyložen s odvoláním na výkresy, na nichž jsou schematicky znázorněny příklady jeho provedení a kde značí obr. 1 schéma zapojení řízení dávkovacího válce podle vynálezu; obr. 2 detail řízení dávkovacího válce podle vynálezu, totiž ústřednu s řídicími a ovládacími orgány uspořádanými v této ústředně; obr. 3 příklad jiného provedení řízení dávkovacího. válce pracujícího v časových intervalech, jehož je možno použít například ve spojení s řídicím zařízením podle obr. 1, a obr. 4 časový spínač ovládající regulační orgán.

Na obr. 1 je znázorněn porubový dopravník 10, sestávající ze známých nepatrně kloubově pohyblivých vzájemně spojených žlabových dílů 10‘ a sloužící současně jako vedení těžebního stroje, jakým je například brázdička nebo uhelný pluh, popřípadě je opatřen takovýmto vedením. Vzhledem k tomu, že takováto· vedení uhelných pluhů a brázdlček jsou známa, nejsou na výkresu zakreslena.

Posuvové válce 11 jsou umístěny na straně dopravníku 10 odvrácené od porubní stěny a opírají se známým způsobem o· kráčející jednotky, které nejsou znázorněny.

Podél dopravníku je uspořádán větší počet posuvových válců 11 za tím účelem, aby mohly ihned při pojezdu těžebního stroje posunout porubový dopravník k další porubní stěně. Pístnice 12 posuvových válců zabírají do· dopravníku 10 na straně základky.

U příkladu provedení, které je za účelem zjednodušení znázorněno schematicky, jsou tlakové prostory 13 posuvových válců 11 mezi sebou spojeny společným potrubím 14. K oběma posuvovým válcům 11 je připojen společný dávkovači válec 15 s dávkovacím pístem 16. Dávkovači objem dávkovacího válce 15 je několikanásobně menší než objem kapaliny přiváděné do· obou posuvových válců 11 a odpovídající posuvu těchto válců, který · má být vykonán, takže při jediném dávkovacím zdvihu dávkovacího· pístu 16 se pístnice 12 obou posuvových válců 11 vylenost odpovídající řeznému záběru těžebsouvají o délku značně kratší, než je vzdáního stroje. .

Přepínací ventil 17 je napojen potrubím 18 na tlakové porubní potrubí P procházející podél porubní stěny. Ventil 17 je držen v poloze a pružinou 19, v níž prostor 20 dávkovacího· válce 15 je spojen s tlakovým potrubím P, přičemž druhý prostor 21 dávkovacího válce 15 je napojen potrubím 22 na potrubí 14. Přívodem tlakové kapaliny na regulační píst servoválce 23 je možno přepínací ventil 17, který je ventilem šoupátkovým, přesunout do polohy b, v níž je prostor 21 dávkovacího válce 15 spojen s potrubím 14. Regulační píst servoválce 23 je ovládán přes potrubí 24, spojené s řídicím ventilem 25, který je napojen potrubím 26 na potrubí 18 a potrubím 27 na zpětné potrubí R procházející porubní stěnou po její dálce. V řídicím ventilu 25 je uloženo šoupátko, které je drženo ve znázorněné spínací poloze pružinou 28. Řídicí ventil 25 je ovládán regulačním válcem 29, jehož · píst' 30 je přestavitelný, přičemž přemáhá sílu vratné pružiny 31. S pístnicí pístu 30 je spojena klínovitá část 32 působící na zdvihátko 33 šoupátka řídicího ventilu 25. Prostor 34 regulačního válce 29 je napojen potrubím

35, v němž je zapojen zpětný ventil 36, na řídicí potrubí procházející těžebním závodem, zpravidla na pneumatické tlakové řídicí potrubí ST napojené na ústřednu Z. Paralelně se zpětným ventilem 36 je zapojena škrticí clona 37 spolu se zpětným ventilem 38 otvírajícím se v opačném směru.

Pneumatické tlakové řídicí potrubí ST sestává z mnoha větví, které procházejí z ústředny Z porubní stěnou po· její délce a jehož jednotlivá vedení vedou k různým dávkovacím válcům 15, popřípadě k jejich regulačním válcům 29. (obr. 2). Manipulací spínacích orgánů 39, 40 se mohou jednotlivá řídící potrubí spojit s řídicím tlakovým potrubím řídicího čerpadla STP nebo s jiným tlakovým zdrojem.

Při popisu funkce se vychází z toho, že přepínací orgán 39 příslušející k dávkovacímu válci 15 obou posuvových válců 11 je ovládán z ústředny Z a že i příslušné řídicí potrubí ST je pod řídicím tlakem. Řídicí tlak se přenáší potrubím 35 a zpětným ventilem

36, který se otevře do regulačního válce 29, čímž se tento válec vysune proti síle vratné pružiny 31 a přestaví klínovou částí 32 a zdvihátkem 33 řídicí ventil 25. Tím se regulační píst servoválce 23 přepínacího· ventilu 17 napojí přes potrubí 24, řídicí ventil 25 a obě potrubí 26, 18 na tlakové potrubí P, takže přepínací ventil 17 dosáhne spínací polohy b proti směru působení vratné síly pružiny 19. V této spínací poloze se prostor 21 dávkovacího válce napojí potrubími 22, 18 na tlakové potrubí, takže dávkovači píst 16 vykonává dávkovači zdvih, přičemž vytla237305 čuje pres přepínací ventil 17 a potrubí 14 tlakovou kapalinu v prostoru 20 dávko vači ho válce 15 do prostorů 13 posuvových válců 11. Přitom se pístnice 12 vysunou o určitou nastavenou délku, která je značně menší, než je řezný záběr odpovídající velikosti posuvu těžebního stroje.

Jakmile dozní řídicí impuls řídicího potrubí ST může tlaková kapalina v prostoru 34 regulačního válce 29 přes škrticí clonu 37 a zpětný ventil 3$ odtékat do beztlakového řídicího potrubí, čímž je regulační píst 30 svojí pružinou 31 vrácen a důsledkem toho je řídicí ventil 2J působením své pružiny 28 přepínán opět do znázorněné výchozí polohy. V této přepínací poloze je potrubí 24 vedoucí do servoválce 23 spojeno přes potrubí 27 se zpětným potrubím R. Regulační píst servoválce 23 je tedy bez tlaku, takže i přepínací ventil 17 se staví opět do znázorněné přepínací polohy а. V této přepínací poloze je prostor 20 dávkovacího válce 15 napojen potrubím 18 na tlakové potrubí P, zatímco prostor 21 na opačné straně dávkovacího válce 15 je spojen potrubím 22, 14 s prostory 13 posuvových válců 11. Dávkovači píst 10 vykoná proto dávkovači zdvih v opačném směru, při němž tlakové prostředky nacházející se v prostoru 21 dávkovacího válce 15 se přivádějí do prostorů 13 posuvových válců 11.

Je zřejmé, že při každém impulsu se vykonávají dva dávkovači zdvihy. Podle počtu řídicích impulsů je proto možno přesně řídit počet dávkovačích zdvihů a tím i délku vysunutí posuvových válců 11, popřípadě posuvu vedení těžebního stroje.

Na dávkovači válec 15 je samozřejmě též možno napojit pouze jediný posuvový válec

11. V tomto případě jsou všechny posuvové válce 11 v porubní stěně vybaveny vždy vlastním dávkovacím válcem 15 a příslušným jejich řízením. Na ovládací desce ústředny Z má každý dávkovači válec 15 vlastní spínací orgán 39. Je proto možno řídit jednotlivé dávkovači válce 15 buď jednotlivě, nebo po skupinách a tak podle počtu dávkovačích zdvihů řídit přesně přívod množství kapaliny do jednotlivých posuvových válců 11. Spínacích orgánů 40 na ovládací desce ústředny Z je možno použít к řízení skupin dávkovačích válců 15. Řízení může být uspořádáno tak, že při ovládání jednotlivých spínacích orgánů 40 je udělen vždy jedné skupině, například dvou až desíti dávkovačích válců 15, současně řídicí impuls řídicím potrubím ST.

Impulsy je možno vysílat ručně nebo zvláštním vysílačem impulsů, uspořádaným na ovládací desce ústředny Z. I v tomto případě je zařízení uspořádáno tak, že každému řídicímu impulsu odpovídá nejméně jeden dávkovači zdvih připojeného dávkovacího válce 15.

Kromě toho je možné připojit ke každému dávkovacímu válci 15, popřípadě ke skupině dávkovačích válců 15 vždy jednu krokovací soupravu uspořádanou na výztuži ovládanou řídicím potrubím Z a přepínající při svém uvedení v činnost řídicí ventil 25, popřípadě řídicí ventily 25, popřípadě přepínací ventil 17. Krokovací soupravy jsou přitom konstruovány tak, že mohou být nastaveny dálkovým řízením na různý počet dávkovačích zdvihů. Za tímto účelem mohou být krokovací soupravy vybaveny například hydraulickým nebo pneumatickým pohonným mechanismem, který může být nastaven příslušným řídicím vedením na rozmanitý počet dávkovačích zdvihů.

Řídicí ventily 25 mohou být ovládány, popřípadě přepínací ventily 17 mohou být přepínány podle obr. 3 v závislosti na času. Na obr. 3’ je znázorněno několik přepínacích ventilů 17, к nimž je vždy připojen alespoň jeden dávkovači válec 15 jak je znázorněno na obr. 1. Na obr. 3 nejsou znázorněny jednotlivé dávkovači válce 15 a posuvové válce 11, jakož i přípojná potrubí. Přepínací ventily 17a až 17f jsou napojeny na tlakové potrubí P v porubní stěně přípojnými potrubími 50 odpovídajících potrubí 18. V přípojných potrubích 50 jsou uspořádány za sebou vždy dva časové spínače z řady 51a až 51f, a z řady 52a až 52f, sestávající ze spínacího ventilu ovládaného časoměřičem. Časové spínače 51a až 51f jsou napojeny na první řídicí potrubí ST 1 a časové spínače 52a až 52f jsou napojeny na druhé řídicí potrubí ST 2. Obě řídicí potrubí ST 1 a ST 2 jsou spojena s ústřednou Z. Časové spínače 51a až 52f jsou uspořádány tak, že časy jejich zapojení v sledu vyznačeném šipkou A se prodlužují, například tak, že čas sepnutí časového spínače 51a je pět vteřin a časy sepnutí dalších časových spínačů zařazených ve směru šipky A jsou proti předcházejícímu časovému spínači vždy o pět vteřin delší. Čas sepnutí časového spínače 51f je tedy 30 vteřin.

Časy spínání časových spínačů 52a až 52f napojených na druhé řídicí potrubí ST 2 se prodlužují vždy o> pět vteřin v opačném směru. Čas sepnutí časového spínače 52a je tedy pět vteřin, kdežto čas sepnutí posledního časového spínače 52f je důsledkem, toho 30 vteřin.

Spínací zařízení je možno uspořádat i tak, že časové spínače 51a až 51f a 52f až 52a otevřou spínací ventil zapojený do přípojného potrubí 50, je-li dán v ústředně Z impuls odpovídající příslušnému času sepnutí. Přitom je možno vysláním rozmanitých impulsů napojit na tlakové potrubí P v porubní stěně řídicí ventily jednotlivě nebo po skupinách. Má-li být například spojen řídicí ventil 17c s tlakovým potrubím P, vyšle se z ústředny Z prvním řídicím potrubím ST 1 časový impuls v délce 20 vteřin směrem к časovým spínačům. Tím se otevřou všechny časové spínače, jejichž čas zapojení není delší než 20 vteřin, v daném případě tedy časové spínače 51a až 51d. Stejným

237395 způsobem · se z ústředny Z přenáší druhým řídicím potrubím ST 2 řídicí impuls v délce 15 vteřin, čímž se otevřou časové spínače 52a až 52c. Z obou řad časových spínačů 51a až 51f i popřípadě 52f až 52a reaguje tedy pouze ten pár spínačů, který je uspořádán v přípojném potrubí 50 vedoucím k řídicímu ventilu 17c, ve zvoleném příkladu tedy časové spínače 51d a 52c. Otevření spínacích ventilů připojených k těmto časovým spínačům 51d a 52c má za následek, že řídicí ventil 17c se spojí s tlakovým potrubím P, čímž se způsobí dávkovači zdvih analogickým způsobem jako na obr. 1.

Jestliže se například uvedly v činnost současně řídicí ventily 17e a 17d za tím účelem, aby byly uvedeny v činnost dva dávkovači válce 15, přenese se na první řídicí potrubí ST 1 časový impuls v délce 15 vteřin a na druhé řídicí potrubí ST 2 časový impuls v délce 25 vteřin. Tím je dán spínacím ventilům časových spínačů 51b a 51c, popřípadě 52e a 52d podnět k otevření, takže ventily 17e a 17d se napojují na tlakové potrubí P. Tím je umožněno- napojení jednotlivých řídicích ventilů 17 nebo jejich skupin na potrubí P, zatímco se přes řídicí potrubí ST 1, ST 2 přenášejí časové impulsy různé délky. V ústředně Z mohou být uspořádány spínací ústrojí 53, 54, 55 atd., jejichž přestavením se zapojují jednotlivé řídicí ventily 25 nebo skupiny řídicích ventilů 25.

Řídicí impulsy mohou být elektrické, hydraulické nebo pneumatické. Časové spínače se po¹ každém sepnutí vypínají samočinně časovým zařízením časového' spínače. Je v.šak též možno vypnout časový spínač přes časový impuls, vyslaný z ústředny Z nebo po skončení dávkovacího zdvihu samočinně příslušným dávkovacím válcem 15.

Časové spínače 51a až 51f a 52a až 52f mohou být mimoto· uspořádány i tak, že se zapojují v daném okamžiku krátkým časově nezávislým impulsem. Přenáší-li se řídicí impuls přes řídicí potrubí STÍ a ST 2, spojují se všechny časové spínače 51a a 5if a. 52a až 52f, aniž by dříve otevřely spínací ventily, které jsou k nim připojeny. Tyto spínací ventily se otevírají teprve po uplynutí nastaveného času sepnutí, u časových spínačů 51a, například po pěti vteřinách, u časového spínače 51b po 10 vteřinách, atd., přičemž i tu je zařízení uspořádáno tak, že časy sepnutí u časových spínačů 51a až 51f v jednom směru a u časových spínačů 52a až 52f v druhém směru se prodlužují. Přenáší-li se tedy v tomto případě přes první řídicí potrubí ST 1 řídicí impuls na časový spínač, spojují se všechny časové spínače 51a až 52f, přičemž po pěti vteřinách časový spínač 51a, po· 10 sekundách časový spínač 51b atd. otevře svůj spínací ventil. Přenáší-li se například po_i 15 sekundách prvním řídicím potrubím ST 1 zpětný impuls, vracejí se Časové spínače 51d až 51f, které do sud neotevřely svůj spínací ventil do nulové polohy, zatímco časové spínače 51a · až 51c udržují svůj spínací ventil otevřený. Máji se například spojit řídicí ventil 17d s tlakovým potrubím P, je vyslán příslušný impuls k druhému řídicímu potrubí ST 2, čímž se spínací ventily časových spínačů 52a otevírají po sobě v pětisekundovém časovém sledu. Po 20 sekundách se tedy otevře spínací ventil časového spínače 52d. Přenáší-li se přes druhé řídicí potrubí ST 2 zpětný impuls, vracejí se časové spínače 52b a 52f do výchozí polohy. Spínací ventily časových spínačů 51c a 52d jsou otevřeny, takže řídicí ventil 17d je ve spojení s tlakovým potrubím P. I tímto· způsobem je možno ovládat řídicí ventily 17, popřípadě dávkovači válec 15, které jsou k nim připojeny buď jednotlivě, nebo po· skupinách.

Obr. 4 znázorňuje časové spínací zařízení 56, které je zapojeno v řídicím potrubí ST, vedoucím k regulačnímu válci 29 (obr. 1). Časové spínací zařízení 56 je uspořádáno tak, že se přestavuje při každém řídicím impulsu přenášeném přes řídicí potrubí ST o jednu spínací dobu. Za účelem znázornění principu je znázorněn uka.zovatel 58, který se pohybuje po stupnici 57. Při prvém řídicím impulsu zaujímá ukazovatel 58 spínací polohu x, při druhém řídicím impulsu spínací polohu x‘, při třetím impulsu spínací polohu x^s‘ atd. Každé spínací poloze x, atd. odpovídá vždy dávkovači zdvih nebo předem určený počet dávkovačích zdvihů připojeného dávkovacího válce 15. Má-li příslušný dávkovači válec 15 provést například dva dávkovači zdvihy, přenášejí se přes řídicí potrubí ST na časové spínací zařízení 56 dva řídicí impulsy, čímž je toto zařízení 56 nastaveno do spínací polohy x‘. Z této· spínací polohy se časové spínací zařízení 56 vrací samočinně do znázorněné nulové polohy, přičemž v spojovací poloze x‘ a x Je vždy do· regulačního válce 29 přiváděn z řídicího potrubí ST tlak, takže se tím způsobuje dávkovači zdvih, jak je znázorněno· na obr. 1.

Jako časové spínací zařízení 5G mohou sloužit jednoduché hodinové stroje, nastavitelné například elektricky, hydraulicky a pneumaticky do příslušné spínací polohy x, x* atd., z níž se pak samočinně vracejí do nulové polohy.

Příklady provedení znázorněné na výkresech slouží pauze k vysvětlení principu vynálezu, který je možno uskutečnit rozmanitým způsobem. Honí například třeba u spínání podle obr. 1 a 4 regulačních válců 29. Je též možno přivádět řídicím potrubím ST tlak do servoválce řídicího ventilu 25, popřípadě z ventilů 17 a tak dát podnět připojenému dávkovacímu válci 15 k provedení dávkovacího zdvihu. U spínání podle obr. 3 mohou být též řídicí ventily 17 nahrazeny řídicími ventily 25 podle obr. 1. Dávkovači válce 15 s malým objemem mohou být spojeny s posuvovým válcem 11 v jednu kon strukční jednotku. U tohoto provedení mohou i příslušné řídicí ventily, časové spínače atd. tvořit jednu konstrukční jednotku.

Claims (7)

1. Zařízení pro posuv žlabu hřeblového dopravníku s posuvovými válci uspořádanými v určitých vzdálenostech od sebe podél vedení posuvových válců a s dávkovacími válci spojenými s posuvovými válci, vyznačující se tím, že objem dávkovačích válců (15) napojených na posuvové válce (11) je několikanásobně menší než pracovní objem posuvových válců (11), přičemž dávkovači válce (15) jsou spojeny s řídicími ventily (25), napojenými řídicími potrubími (ST 1, ST 2) na ústřednu (Z), opatřenou vysílačem impulsů.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že alespoň pro dva sousední posuvové válce (11) je uspořádán jeden dávkovači válec (15).

3. Zařízení podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že dávkovači válce (15) jsou spojeny vynalezu vždy s řídicím ventilem (25), přičemž řídicí ventily (25) jsou napojeny na ústřednu (Z) vlastním řídicím potrubím (ST).

4. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že alespoň dva sousední dávkovači válce (15) jsou spojeny se společným řídicím ventilem (25).

5. Zařízení podle bodů 3 a 4, vyznačující se tím, že řídicí ventily (25) jsou šoupátkové a jsou pneumatickým tlakovým řídicím potrubím (ST) napojeny na ústřednu (Z).

6. Zařízení podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že každá skupina dávkovačích válců (15) je spojena s krokovací soupravou.

7. Zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že dávkovači válce (15) jsou s odpovídajícími posuvovými válci (11) spojeny v jednu konstrukční jednotku.