CS235548B2 - Method of tetrahydronaphthalene and indane new derivatives production - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká způsobu výroby nových derivátů tetrahydronaftalenu a indanu obecného Vzorce I

Z

H₃c CH₃ v němž n znamená číslo 1 nebo 2,

Z znamená merkaptoskupinu nebo skupinu vzorce -S(O)_mR, ve které m znamená Číslo 0, 1 nebo 2,

R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové i alkylové části, alkanoylalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v al7 kanoylové Části a s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části nebo alkoxykarbonylalkylovou skupinu s I až 4 atomy uhlíku v alkoxylové části a s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části.

* Zde používaný výraz „s 1 až 4 atomy uhlíku” označuje skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku.

Alkylové skupiny mohou mít řétězec přímý nebo rozvětvený. Jako výhodné alkylové skupiny lze uvést skupiny methylovou, ethylovou a isopropylovou.

Jako příklady alkanoylových skupin s 1 až 4 atomy uhlíku lze uvést skupinu acetylovou, propionylovou a butyrylovou.

Jako příklady alkoxykarbonylalkylových skupin s 1 až 4 atomy * uhlíku v alkoxylové části a s 1 až 4 *atomy uhlíku v alkylové části * lze uvést mmthoxykarbonyl- * a ethoxykarbonyl·methylovou a -ethylovou skupinu. Jako příklady alkoxyskupin s 1 až 4 atomy uhlíku lze uvést methoxyskupinu a ethoxyskupinu.

Výhodnými.sloučeninami vzorce I jsou ty sloučeniny, ve kterých y = *2. Dále jsou výhodné ty sloučeniny vzorce I, v němž m = 2, jakož i ty, ve kterých R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

ZvláStní význam maaí následující sloučeniny:

ethyl- P--2- ^(ó^S-tetrs^dro- ⁵ >5,⁸>8-tetrameth^hl-2-yaft^ll⁾ propen^ylfbenzensulfoná t, ethyl-p-^-C^ó^jS-tetrahydro-^, 5,8,8-tetramě 1Иу1-2-nafty!)propenny] fenylsulfon, ettyl-p-f²^, 6,7,⁸^-t<ttri^l^j^^dro-5^,5·, 8,8tte tráme гИ^^-па^у!) rrppenylJ ^fenylsul^f oxi.d, ethyl-p^- ( 5,6,7,8-упУггУ^го-5 ,5 ^.S-tetramethyb-Z-naftyl ) propeny-] ftyylsulfidl i8o^propy 1.-^^2- (5 Kb^jQ-tetratydro- 5,5,8l8-tetramet^yyl-^--yr^ft^ll) ^ojaenyl] ^ny-su-f on.

• Postup ^podle vynálezu s^po^čí!^s v tom, že se nechají reagovat tori^^ *^2-(5,6.7.8-^1^^hyddto-.5,^8,8-tetramet^yyl-^--yr^ftyl⁾pro^eeyy-^] benzenu·!popří^dě ^[--⁽1^,1^,31.3-ttttrmeth^y1-5-ⁱУdo l^p pro pěny ^benzenu obecni vzorce ¹¹

(II) v němž ' n má shora uvedený význam a

Z * znamená zbytek -SO^M* . -S0- M* , -SH nebo rlkylthioskueiyu s * 1 až 4 atomy uhlíku a M⁺ znamen^á kationjf s ^k^lačnim ^čini^dlem, s meehylak^^tem neto s mmehylvinylkietonem.

Estery, tj. sloučeniny vzorce I, v němž Z znamená rlktxysulfoyylovtu skupinu nebo rlkoxysulfiУ1lolou skupinu vždy s 1 až 4 atomy uhlíku, se mohou získat ze suI^-Síů nebo sulfin^ů, tj. s^ltučtyiy vzorce Σ, ve ^kterýc^{h Z} zyamny^á * stopnu ipří^dě ^^inu

-S0- M , reakcí s alkyl^ním činidlem, jako s trieУhyOooonUumtetrаfUottbborátem nebo dialk1l8ulfátem. . například s dimethy1- nebo dittУ1-suаSátem.

Alkylthioether nebo a-kyl8ulatxid nebo -8ulaty (Z = -S(0)_m ^R, R = alkyl s* 1 až 4 atomy uhlíku) -ze přemmunt na od^o^d^jc! rlktxykarboty1aakk1deeilSt, tj. na sloučeninu obecného · vzorce I, v němž Z = -S(O)mR a R = rlktxykarboty1alkyl s I až 4 atomy uhlíku v rlktxylolé a alkylové části, například tím, že se na alky-derivát·, například na al·kyl8ulaty působí silnou bází, jako buUylliУhtem, a organokovová 8-tučtyiyr se nechá reagovat s αУktxykαrbonylalk1l^yatogenidem, například s tth1-tsterem chloritové kyseliny nebo s rlkrytyУačním činidyem, jako s esterem rlkrykarbtxyУtvé kyseliny s rУkayt1lhrУogenidem.

Výchozí látky obecného vzorce II se mohou, pokud jejich výroba není známa nebo pokud není dále popsána, vyrábět analogicky podle známých postupů nebo analogicky podle dále popsaných postupů.

produkty vzorce I představují farmakodynamicky cenné sloučeniny. Tyto 8-tučtniny se mohou používat k topické a systemické terapii benigních a maaigních novotvarů, prema^g^^ch -ézí jakož i dále také k s-ystemické a topické * profylaxi uvedené afek^.

Tyto βlouCeniny jsou dále vhodné pro topickou a systemickou terapii akné, psoriasy a dalších dermatóz, kterým je společné zesílené nebo patologicky změněné zrohovatění kůže, jakož i zánětlivých a alergických dermatologických afekcí. Reakční produkty vzorce I a jejich farmaceuticky použitelné soli se mohou dále používat také к boji proti onemocněním sliznice se zánětlivými nebo degenerativními popřípadě metaplastickými změnami.

Nové aloučeniny náležející ke skupině retinoidů se oproti známým retinoidům vyznačují například tím, že u pokusných zvířat způsobují nepatrnou ztrátu hmotnosti, ke které jakožto к vedlejšímu účinku dochází při aplikaci retinoidů (hypervitaminosa A).

Účinek reakčních produktů projevující se potlačováním tumorů je výrazný. Tak lze pozorovat při testu na papilomu u myší (Europ. J. Cancer 10, 732 /1974/) ústup tumorů indukovaných dimethylbenzanthracenem a krotonovým olejem. Tak například klesne průměr papilomů během 2 týdnů při intrapeřitoneální aplikaci ethyl-p-£2-(5,6,7,8-tetrahydro-5,5,8,8-tetramethyl-2-naf tyl) propenyljfenylsulfonu · při 12,5 mg/kg/týden o 5b % při 6,25 mg/kg/týden o 36 % při 3 mg/kg/týden o 12 %.

Za účelem léčení těchto onemocnění se sloučeniny podle vynálezu aplikují orálně, účelné v dávce od asi 5 do 200 mg na 1 den, výhodně 10 až 50 mg/den pro dospělé pacienty. Případné předávkování se může projevit hypervitaminosou na vitamin A a dá se snadno zjistit podle jejích příznaků (otupování pokožky, vypadávání vlasů).

Tato dávka se může aplikovat jako jednotlivá dávka nebo se může rozdělit na několik dílčích dávek.

Sloučeniny vzorce I a jejich farmaceuticky použitelné soli se mohou tudíž používat jako léčiva, například ve formě farmaceutických přípravků.

Přípravky sloužící к systemické aplikaci se mohou vyrábět například tím, že se ke sloučenině vzorce I nebo к její farmaceuticky použitelné soli jakožto účinné složce přidají netoxické, inertní pevné nebo kapalné nosné látky, které jsou obvyklé v takovýchto přípravcích.

Uvedené přípravky se mohou aplikovat enterálně, parenterálně nebo místně. Pro eníerJiní aplikaci jsou vhodné například přípravky ve formě tablet, kapslí, dražé, sirupů, suspenzí, roztoků a čípků. Pro parenterální aplikaci jsou vhodné přípravky ve formě infusních roztoků nebo injekčních roztoků.

Dávky, ve kterých se aplikují sloučeniny podle vynálezu, se mohou měnit podle způsobu aplikace a podle typu přípravku jakož i podle požadavků pacienta.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou aplikovat v jedné nebo v několika dávkách. Výhodnou aplikační formou jaou kapsle s obsahem asi 5, 20 nebo 50 mg účinné látky.

Tyto přípravky mohou obsahovat inertní, avšak také farmaкоdynamicky aktivní přísady. Tablety nebo granuláty obsahují například pojidla, plnidla, nosné látky nebo ředidla. Kapalné přípravky se mohou vyskytovat například ve formě sterilního roztoku, který je mísitelný s vodou. Kapsle mohou vedle účinné látky obsahovat navíc plnidla nebo zahušťovadla. Dále mohou tyto přípravky obsahovat přísady zlepšující chut, jakož i obvyklé látky používané jako konzervovadla, stabilizátory, prostředky к udržování vlhkosti a emulgátory, dále také soli ke změně osmotického tlaku, pufry a další přísady.

Shora zmíněné nosné látky a ředidla mohou sestávat z organických nebo anorganických látek, například z vody, želatiny, laktózy, ěkrobu, hořečnaté soli kyseliny atearové, maatku, arabské gumy, polyalkylenglykolů apod. Předpokladem je, že všechny pomocné látky používané při výrobě těchto přípravků nejsou jedovaté.

Pro místní použití se sloučeniny podle vynálezu používají účelně ve formě maatí, tinktur, krémů, roztoků, lotionů, sprayů, suspenzí apod. Výhodné jsou mas i a krémy jakož i roztoky. Tyto přípravky určené pro místní pouužtí se mohou vyrábět tím, že se sloučeniny podle vynálezu jakožto účinná složka smísí s inertními pevnými nebo kapalnými nosnými látkami, obvyklými v takovýchto prostředcích, které . jsou vhodné pro topické oěetření.

Pro topické pouužtí jsou vhodné ' účelně asi 0,05 až . 5%, výhodně 0,1 až 1% roztoky, mas i nebo krémy.

Tyto přípravky lze popřípadě upravovat příměsí antioxidačních činidel, například tokoferolu, N-meehyl- /-tókofeaaminu jakož i butylovaného hydroxyanisolu nebo butylovaného hydroxytoluenu.

Vyynáez blíže objasňují následující příklady:

Přikladl

a) 4,05 g hydridu sodného (50% suspenze v minerálním oleji) se promyje absolutním pentanem, vysuěí se ve vakuu vodní vývěvy a suspenduje se ve 100 ml dimethylformamidu. Při teplotě 0° C se přikape suspenze 43 g Л-(5,6,7,8-eteaahydef-5,5,8,θ-eeeaarethyl-2-oa0tal)téhaíí’trffona0fosfonirmbroridu a reakční směs se míchá 1 hodinu při teplotě 0° C. Při stejné teplotě se k takto získanému sytě červenému roztoku přikape suspenze 16 g sodné soli p-Oferylbfnzensul·ffiové kyseliny ve 200 ml dimethalformamidu. Po 3 hodinách míchání při teplotě mlítnooti se hnědě červený reakční roztok vylije na led a směs se odpaří ve vakuu vodní vývěvy k suchu. Kreatalicóý, šedý zbytek se suspenduje v ethylacetátu,· směs se zfiltruje a zbytek na filtru se několikrát promyje ethalacetáter. Dvojnásobným překryštelováním zbytku z vroucí vody se získá 10 g nateiůr-pp(£-(5,6,7,8-tfteahadref-,5,θ,&-tftearefhy^al2-na^ot^al)^pef^penyl]-^benzentul^ofnátu o teplotě rozladu, ^která je vyšší ne^ž 3⁰⁰° C.

b) 1,5 g takto získaného nateiur8ul0fnátu se suspenduje ve 120 ml mehylenchloridu, a k suspenzi se přidá roztok 760 mg teiet]’ayfoэyniurtfteaOlufrbfrátu v 15 ml reethraenchlfridu. Reakční směs se míchá 45 minut při teplotě Г^позИ/ sraženina se odfiltruje, promyje se etherem a filtrát se odpaří. Pf překrystalování z itopefpyletéeeu se získá 1,3 g ethyl-p-12- (56,7,8 -tetrahydro-5,5,8,8-tetrammethy^-nafty!)-propeny J’benzensulffnátu ve formě lesklých destiček f teplotě tání 155 až 157° C.

Příklad 2

a) 13,0 g 6-(p-befr-αamrehyastyryl)-1,2,3,4-eeeaahadeo-1,1,4,4-tftгarethyloaftelenu se rozpustí v 300 ml absolutního etheru. Za chlazení . ledem se· přikape 200 ml 2N roztoku b^ut^yl-ithia v hexanu a · směs' ' se míchá daaší 1,5 hodiny při 0° C. Potom se df reakční směl zavádí po 30 minut intenzivní proud oxidu siřičttého,reakční směs se vylije na směs vody a nasyceného roztoku uhličitanu sodného, získaná vodná suspenze se dvakrát extrahuje etherem, vodný roztok se zfiltruje a bezbarvá sraženina se vysuší při 80° C ve vysokém 'vakuu. Pf překrystalování z vroucí vody · se získá 7,1 É natriur^p-p-0S5,6,7,e-tfteaéadreo5,5,8,f-tetrareeh^éa-2-no^atyl)^propρn^nai^benoeeot^žOiná^tu f tohoto ^tání ^{312 až 3}20° C ^fztí.ad).

6-(p-befm--aπrthélsttaea)-1,2,³,4-tetraéadro-1,1,4,4-tftrarethalnaftaleož, který se používá jako výchozí látky, se může vyrobbt následujícím způsobem:

g ^-(5,6,7 8“ΐ-β1ΓθΗγάΓο-5,5,8,8-1β1Γ8πβ11ν1-2-ηΒΓίγ1.)ethyl] trífsyfíoosfonirmbooridu se zahřívá s 13,9 g p-brombenzaldehydu ve 400 ml butylenoxidu 3. hodiny k·varupod zpětným chladičem. Reakční směs se ochladí, vylije se na 500 ml sm^í^i rethanolu a vody (6:4), třikrát se provede extrakce hexanem, organická íáze se dvakrát promyje vodou, vysuSzí se síranem sodným a odpaří se . Takto se získá žlutooranžový olej, který se překrystaluje z ethylacetátu. Získá se 14,5 g b-(p-brom-aa-r thyl isyyyll-1,2,3, ^tetrarethylnaftal esu ve formě ^bez^barvých ^kr^ysta^lů o teplotě ^tán^í 133 a'ž 1³⁶° C.

b) 8,5 g netriurnsslíinátu, který byl získán podle odstavce e), se suspenduje ve 350 ml absolutního methyyenchloridu a k této suspenzi se přidá za chlazeni ledem roztok 4,6 g tritth1loxonSum--etrafllžroborátu ve 20 ml Γβ^γ1βηο?^θΓ1^. Reakční směs se míchá 2 hodiny ^při teplotě ⁺5° C, sraženina se odfiltruje, promyje se Γβ^ϊψ^ηοΙηΙωΓίάβΓ a ^filtrát se odpaaí. Bezbarvý olej se filtruje přes silikagel (eluční činidlo: směs hexanu a etheru 4:1) a po překrystal^c^vání ze hexanu a etheru se získá 4,8 g etp^ -((^,(^,7,,^-^ tetrahydfo-·>,5,8,8-terramethll-2-naflyl)poapenýQ benzetsslfinátl ve formě bezbarvých krystalů o teplotě t^án^{í 99} a^{ž 101}° C.

Poklad 3

2,5 g natrilmsulfinátu, který byl získán podle příkladu -a), se suspenduje v 60 ml absolutního dimethylformamidu a k získané suspenzi se přidá 1,0 g ethiljodidu.· Reakční směs se míchá jeětě asi 6 hodiny až se získá čirý, nažloutlý roztok, který se potom zředí velkým množstvím vody a extrahuje se tthllacttáter. Organická fáze se někooikrát promyje vodou, vysuSí se síranem sodným a odpaří se. Po ařtkr1stolováoí ze hexanu a ethylac^átu se získá 1,9 g ethll-a-[}2-ζ5,6,7,θ-tetrahlfгo-5,5,8,8-tetaartthll-2-oaftyl)proptoll] íen^llsul^íoo ve ^forr^{ě b}ezbarvých ^kr^ystal^ů o t^lotž . ^táoí. 158 a^ž 1⁶¹° C.

Analogickým způsobem jako je popsán shora se. dále získají následu^cí sloučeniny:

z natrium-p^²-^, ^^-tetaah^ro-b,·⁵,8,8-^tttarmethyl-2-naf^lyl)pža^een^lΪI benzenss^to^ t.u a rethyljofidu se získá геипзУ.-р-[2-( 5, o, 7,8-tttrah1fro-5,5,8,8-tetaartth1l-2-oaít1l)aro^0^ ^o^suI^o, te^plota tos-í Г7⁶ a^{ž 178}° C^; z oatriím-p-p-(5,6,7 ^-tetrahydro-5,5,8,8-tetarrtth1l-2-oaítyl)poop^11 benzeessufioátu a alky^a©^^ se získá alkyl-a-[[2-(5,ϋ,7,⁸-tttrah1fro-5,5,8,8-tttrarethyl-2-naít1l) propen^yl] ^o/tou^oo, teploto ^tán^í 14^{0 až 14}1° C^; z oatriůmpa[[2-(5,o,7,8-tttrah1fro-5,5,⁸,8-tetrareth^yl-2-oaftyl)paoatoyГ benzeěsulíioátl a -,-,--trflluoaeth1ljofidu se získá 2,2,2-trifluoreth1l-a-[2-(э,o,7,8-tetaa1yfгo-5,5,8,8-tttaartthyl-^--oa^ft¹l)aro^ato^1í] ^о^Шсо, te^ota tooí ¹5⁸ a^{ž 1}59° C.

Příklad 4

500 mg hydridu sodného (50% suspenze v minerálním oleji) se prom^vje absolutním pelotonem, vysuSí se ve vakuu vodní vývěvy a suspenduje se v 10 ml Za chlazení ledem se při-kape roztok 3,3 g a~C2-(5,6,7,8-tttгah1fro-5,5,8,8-tetaamtth1l-2-oaft1l)aroatoyll]thiofeooll v 5 rl direthylfornaridu. Po jednohodinovér míchání při teplotě 0° C se př'ikapou 3 g ethy^edi-du, teplota se oechá vystoupat na teplotu ríítnooti a reakčoi srěs se míchá ještě 3 hodiny.Reakční roztok se vylije na led, provede se extrakce etherem, organická íáze se poryje 2N roztokem chlorovodíkové kyislini' a vodou, vysuší se síranem sodným a odpaří se. Surový produkt se filtruje přes silikagtl (eluční činidlo: směs hexanu a ethylacetátu 9:1) a překrys taluje se z hexanu. Získá se 2,7 g ethy 1^-p- [2-(5,6,7,8- tetrahydro-5,5,⁸,⁸-tttrartthyl-^--oa^ít¹l^)aro^atnyi^lftoylsl.l^fiifl o teplot^ě t^áoí ⁸⁸ až ⁸9° C.

Přiklad 5

3^,5 g p-fé-CS^Tte-Ujtrahydro-S^a^-tetramethyl^-naftyOpropenyJthiofenolu se rozpustí ve 20 ml diaethtlfpraraidu r přidají se 4 g aaehytesteru akrylové kyteliny. Po přidaní nékoMkr kr^pek triethy^ai-nu se rea^ni směs aic^yá 2 ^hodiny ^při teplotě 60° C· Po ochlazení se reakční směs vylije do ledové vody, provede se extrakce etherem, prom-je - se vodou, vysuší- ' se r odpaří se. Surový produkt se filtruje přes silikagtl (eluční činidlo: směs hexanu se 2 % ethylacetátu) a kryttaluje ze hexanu a etheru. Získá se 3,1 g aethjh.-3-» [^p- j£-( 5,6,7,8-tetra^hhdro-5,5,⁸,⁸-tetraaeth^hh-2-naaft^yl) propekl] fenyljthicj^o^pion^átu^, . t^lota tání ⁹⁰ až 92° C.

Oxidací a-chlor^rbenzoovou kyselinou se z uvedené sloučeni^. získá aaehyl-3-np-JP-^b^e-tetrahhdrr^^,5,^8,β- te^amethtl^-naftyl) propeny1[ -f eny^sulf onylj propiorót o teplotě t^án^í 118 až 12⁰° C.

Příklad 6 .

3^,9 g tťyy^t-^p-^-2-(э^,6,7,8-tttra^hhdro-^5,5^,8,⁸-^pttraaet^hyl-2-naft^tl) proponuj ^nylsulfonu se rozpua^ ve ²⁰ ml tetratydrofuranu a ^při teplot^ě -7⁸° C st ^přidá 5^,5 ml 2M roztoku butytlithia v hexanu· Po 15 minutách st přidá 370 mg aethhhesytru kyseliny octové. Po 30 minu^tác^h aícliání při teplotě -⁷⁸° C st znovu při.d^{á 2,}T5 ml roztoku butytlithia a po 15 minutách st přidá 185 mg aethhhesyeru octové kyyeliny. Po dalších 30 minutách se opakuje tentýž stupen ^při^dáním 1,4 ml roztoku tauyHi^ia a 93 mg me^^esteru ^seli^ octové. Teplota st potom nechá vystoupit na teplotu míítnosti, . reakční směs se vylije do ledové vody a extrahuje se etherem. Po vysušení a odpaření organické fáze krystaluje produkt ze sm-si tt^yylacttáyu a hexanu. Získ^á se 2,6 g 3-£Q-[2-(5,6,7,⁸-УtУpa^yhdrp-5,5,8,8-tetaaaet^yyl-^naf tyl^)propenyí] fen^sultany^ -^tutanonu o Уt^ploУ^ě tání 139 a^{ž 1}4¹° C.

Analogickým způsobem jako ^- je popsán stora se z aeth^yt-p-^£2-(5,6,⁷,⁸-tttra^yydro-·5_t5^,8,⁸-УeУraaeУ^yyt-²-nafУyl)propenyy]feoylstlfonu г aet^yhhesteru octové kyseliny získá 1-£{pf2- ⁽5,⁶,⁷,8-^ytyra^yydro- 5,5,⁸,8- yet^ram^t^^t^^h^^h-²-n^:^f tyl ^{) p}ropen^y ljf tn^-sul^fonyÍJ ^-1 -propanonu o Uplotě - tání 140 až 141° C.

Příklad 7 · ^g nairium-p-^²-^, 6⁷,⁸-tetra^hydrr-5,5,⁸,⁸~tt^yraae t^h^-nafty¹) ^pro^pen^yl]beozeosulfinátu se suspenduje ve 150 ml - benzenu a potom se k suspenzi přidá 1,3 g chlorm^1^l^;^t.mtt^h^let^htru. ^Po ^{8 h}odinác^h zadívání na tepotu ⁸5° ^C st roz^poušyě^dlo odpaří a olejovitý zbytek st chroaatogrnfuje na silikagtlu (eluční činidlo: směs hexanu a ethylacetátu 9:1). Po překrystalování ze sm-si hexanu a ethylacetátu st získá 1,1 g methyl- £ [p-£²- (5,6,7,8-tttra^yУ^dгo-5,51ι⁸»⁸“^tetraaethtl-²-oa^ft^yl)propen^ ^ftoyl]sulfoo^h1 -ae^yletteru o t^lotě t^án^í 154 až 156° C.

Příkladt ^g na triua-p-|^[--(⁵,⁶,⁷,8-ty^taУ^hy^dPo-5^,5,^8-tptraayh^yy--²orff^ty^-)^pr-^eoyyí^| benzen- ‘ sulfinátu se - suspenduj ve sm-si 80 ml ethanolu a 750 g octové kyseliny. Potom se přidá 750 mg aet^yy]Lvinylketonu a reakční směs se míchá 20 hodin při teplotě -ίβ^κ:^!. Potom st zředí vodou, extrahuje st etherem, vysuší se a odpaří st. Po překryttalování ze sm-si ^xanu a et^hylacetátu st zis^ká 3,5 ^{g 4}-£[p-[^-⁽ 5,6,⁷,⁸-tt^yrah^ydroo 5,5 -naftyDp^enyl] -ftn^l sulio^l]'-²-butanonu o ttpLot^ě t^ání ¹35 až H6° C.

Claims (4)

1. Způsob výroby nových derivátů tetrahydronaftalenu a indanu obecného vzorce I v němž n ' znamená číslo 4 nebo 2

Z znamená merkaptoskupinu nebo skupinu vzorce -S(O)_mR, ve kterém m znamená číslo 0, 1 nebo 2,

R znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové i alkylové části, alkanoylalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkanoylové čáslti a s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části nebo alkoxykarbonylalkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku v alkoxylové části á s 1 až 4 atomy uhlíku v alkylové části, vyznn^uící se tím, ^že se na deriváty f2-(5,6,7,8’tetrhhy^dro-5,5,8,8-tetrame^thyl-²-naf^tyl) propenyl^É popři padějf^-(1 ,1 ,3,3-tetraměthyl-5-lndolyl)propenylj benzenu obecného vzorce II

H3C CH3 v němž n má shora uvedený význam z* znamená skupinu -SO^” M⁺, -SO₂” M⁺, -SH net>o alk^ylthiosku^pinu s ¹ až 4 atom^y uhlíku znamená kation, působí odpovvdajícím alkylačním činidlem, meth^ylakrylátem nebo meth^ylvinylketonem.

2. Způsob podle bodu 1, v^yznaaující se tím, že se jako výchozí látky použijí odpovídající sloučeniny obecného vvzoce II, otdooíddjjcí alk^yyačná ččnádlo, methhyaarrylt či methyУ.via^ylketoa, za vvnnku l^čenán ooecného vvzoce I, v nmrnž R naDmen ^kýlovou skupinu s 1 až 4 atzmy uuhíku nebe IlkoxyУkabotaУalkyltvou ^l^ž^p>aJ^u s 1 sl I tom/ uuhiku v alkoxylové i alkylové ččáti a eotatní s^ynmooy mmaí význam uvedeiý v bodě 1.

3· Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznaružící se tím, že se jako výchozí látky pouuívají sloučeniny obecného vzorce II, v němž n znamená číslo 2 a ostatní symboly mají významy uvedené , v bodě 1 nebo 2. ⁴

4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznaružící se ,tím, že sena natrium^-£2-(5,6,7,8-tetra^hydrot5,5,8,8-tetaeet^thyl-²-arf t^yl)propta^ylJbtnzenas^žl'iaát ^působí ettylačním ^čiaillee.