CS229907B2 - Zařízení na přivádění plynného média na bezčlunkovém tkacím stroji - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení na přivádění média na bezčlunkovém stavu, opatřeném svěrkou, uspořádanou před zanášecím prostředkem útku a pracující takovým způsobem, že útkovou nit během zanášení uvolňuje a od skončení zanášení do začátku následující operace zanášení ji svírá.

Vzhledem k tomu, že na bezčlunkovém stavu je útková nit zanášena zanášecím ústrojím přerušovaně, jsou na postranní části rámu stroje obvykle uspořádány napínač k udělování předem stanoveného napětí útkové nitě, přiváděné z nehybně uspořádané útkové předlohy, zásobní zařízení k přechovávání předem stanoveného množství útkové nitě, svěrka, uspořádaná v dráze pohybu útkové nitě, prostírající se od zásobního zařízení k zanášecímu prostředku útkové nitě, a stříhací zařízení, umístěné u kraje tkaniny a sloužící k odstřižení útkové nitě po každém zanesení. Doposud se však vyskytují různé problémy, které ve spojitosti s takovýmto přerušovaným zanášením útkové nitě způsobují poruchy. Např. na bezčlunkovém stavu, na němž je útková nit dočasně přechovávána v podstatě ve tvaru U v zásobním zařízení, se útková nit zaplete, což způsobí poruchu v zanášení. Jestliže je běžný bezčlunkový stav zastaven z důvodu chybně zaneseného útku nebo přetrhu nitě za provozu, anebo z jiného nutného důvodu, je tkací stav i za klidu udržován ve stavu připravenosti pro další zanášení útkové nitě. V důsledku toho je útková nit udržována ve tvaru U na deskovém zásobníku. Během této doby zastavení tkacího stavu však tryskové zařízení na vytváření zásoby pracuje a svěrka dále svírá útkovou nit. Proto je útková nit na přívodní straně deskového zásobníku napnuta působením média, proudícího z tryskového zařízení na vytváření zásoby a je udržována v nataženém stavu. Poněvadž však zanášení není prováděno, není útková nit na odváděči straně zásobníku napínána a je uvolněná. Následkem toho se působením značné rozkrucovací síly oba úseky útkové nitě'vzájemně zapletou a vznikne zkroucený úsek. Vznik zkrouceného úseku je podporován vířivým prouděním, způsobovaným médiem, proudícím z tryskového zařízení na vytváření zásoby a působícím na volný, nenapnutý úsek útkové nitě na odváděči straně. Když je tkací stav po vytvoření takového zkrouceného úseku v přechovávané útkové niti opět spuštěn, projde tento zapletený čl zkroucený úsek svěrkou a dostane se k zanášecí trysce. Následkem toho se zanášecí tryska tímto zkrouceným úsekem útkové nitě ucpe, takže zanesení útku

9 90 7 je nemožné nebo dojde k vadnému zanesení.

Avšak i za provozu tkacího stavu je úsek útkové nitě na odváděči straně zásobníku ve volném nenapnutém stavu, než je do zásobníku uloženo předem stanovené množství útkové nitě, poněvadž po zanesení útku je svěrka během vytváření zásoby sevřena. I když je doba, během níž je útková nit udržována v tomto volném stavu krátká, dochází často k zapletení útkové nitě i za provozu tkacího stavu.

Dalším problémem, který způsobuje poruchy při zanášení útku, je vznik odletů, které se rychle usazují na napínači, na zásobě útkové nitě v zásobníku, na svěrce i na stříhacím zařízení. Např. ulpívají-li odletky na napínači nebo na svěrce, je tlačná nebo svěrná síla, působící na útkovou nit, oslabena, takže se stává nemožným, udělit útkové niti předem stanovené napětí nebo ji kontrolovat. Navíc pak, ulpívá-li množství odletků na útkové niti a k vytváření zásoby útkové nitě je použito trysky s proudícím médiem, tato tryska se snadno ucpe, a v případě tryskového stavu se podobně ucpe i zanášecí tryska útku, což má za následek znemožnění vytváření zásoby útkové nitě nebo zanášení útku.

K překonání potíží, způsobovaných odletky, byl navržen způsob, podle něhož je svěrka ofukována médiem, aby z ní byly odstraňovány odletky, a další způsob, podle něhož médium proudí z vnitřku svěrky v radiálním směru na plochy, svírající útkovou nit, aby tak byly ze svěrky odstraňovány odletky. Poněvadž však u této běžné techniky je důraz kladen jen na odstraňování odletů, je vlastní zanášení útku výše uvedeným uspořádáním více či méně rušeno. Zejména vzhledem k tomu, že odstraňování odletů ze svěrací části svěrky je prováděno v době, kdy je svěrka za účelem uvolnění útkové nitě otevřena, tedy za pohybu a během zanášení útku, je útková nit silně ovlivňována médiem, proudícím za účelem odstraňování odletků, takže zanášení útku je kladen velký odpor. Obzvláště v případě tryskového stavu, na němž je zanášení prováděno účinkem média, je vodné zanášení útku snadno způsobováno účinkem média k odstraňování odletků na zanášenou útkovou nit.

Dále pak, jestliže odletky, usazující se v zásobníku útkové nitě na této ulpívají, jsou unášeny ke svěrce a oslabují zde svěrnou sílu svěrky, a v případě tryskového stavu pak odletky, které neulpí na svěrce, jsou dále dopravovány k zanášecí trysce útku, takže tato tryska se ucpe a zanášení útku se stane nemožným. Poněvadž stříhací zařízení musí útkovou nit přerušit po každém zanešení a musí být tedy velmi často používáno s přesnou stříhací schopností, stříhací účinek se zhorší, jestliže se na tomto zařízení usazují odletky, takže se zanášení út-. ku stane nemožným. i

Dále pak, na různých částech, kde je odstraňování odletků nutné, musí být toto odstraňování prováděno při různém časování. Např. odstraňování odletků ze svěrky je nutno provádět v době, kdy svěrka útkovou nit uvolňuje. Na druhé straně odstraňování odletků z prostoru zásobníku útkové nitě je nutno provádět během jejího přechovávání, tj. když svěrka útkovou nit svírá, poněvadž útkové niti je kladen velký odpor, působí-li médium k odstraňování odletků během zanášení útku. Proto je nutno provádět odstraňování odletků z různých částí v různé době, která je určována v závislosti na příslušných funkcích.

Cílem vynálezu je vytvořit zařízení na přivádění média k jedné nebo více částem bezčlunkového stavu v požadovaném časovém sledu a ve spojení se zanášením útků cak, aby bylo zabráněno poruchám při tomto zanášení.

Dalším cílem vynálezu je vytvořit zařízení na přivádění média, které je schopno přivádět médium přerušovaně a synchronně se zanášením útků, bez použití zvláštního časovacího zařízení.

Dalším cílem vynálezu je vytvořit zařízení na přivádění média, které je výhodné z hlediska hospodárnosti při spotřebě energie.

Podle vynálezu je na bezčlunkovém tkacím stavu, opatřeném svěrkou, která opakovaně svírá a uvolňuje útkovou nit synchronně se zanášením útků, uspořádáno zařízení na přivádění média, zahrnující zdroj stlačeného média, ventilové ústrojí, mající vtokový otvor média a alespoň jeden výtokový otvor média, potrubí, spojující zmíněný zdroj stlačeného média se zmíněným vtokovým otvorem ventilového ústrojí, alespoň jednu trysku, uspořádanou v dané poloze na tkacím stavu, a spojovací prostředek, spojující zmíněnou trysku se zmíněným výtokovým otvorem média, přičemž je zmíněné ventilové ústrojí uváděno v činnost synchronně se svěrací a uvolňovací činností svěrky.

Další cíle a výhody vynálezu vyplynou z následujícího popisu s odkazy na připojené výkresy. Je však nutno podotknout, že výkresy jsou uváděny jen za účelem znázornění a nejsou zamýšleny k vymezení rozsahu vynálezu. Na výkresech ukazují: obr. 1 schematický půdorysný pohled na prostor zásobníku, svěrku a zanášecí trysku útku na běžném tryskovém tkacím stavu; obr. 2 schematický perspektivní pohled na tryskový tkací stav s jedním provedením zařízení na přivádění média podle vynálezu; obr. 3 schematický půdorysný pohled na provedení podle vynálezu, vyobrazené na obr. 2; obr. 4 pohled v řezu na svěrku použitou u provedení podle obr. 3, přičemž je svěrka ve stavu, kdy uvolňuje útkovou nit; obr. 5 pohled v řezu na svěrku znázorněnou na obr. 4, avšak ve stavu, kdy svírá útkovou nit; obr. 6 schematický půdorysný pohled, podobný obr. 3, znázorňující jiné provedení podle vynálezu; obr. 7 pohled ze strany na zásobník útkové nitě, vyobrazený na obr. 6; obr. 8 schematický půdorysný pohled na další provedení podle vynálezu; obr. 9 pohled v řezu na provedení, vyobrazené na obr. 8, přičemž je svěrka ve stavu, kdy svírá útkovou nit; obr. 10 pohled v řezu na provedení, vyobrazené na obr. 8, avšak se svěrkou ve stavu, kdy uvolňuje útkovou nit; obr. 11 půdorysný pohled v řezu, vedeném podél čáry XII—XI na obr. 10, a znázorňující působeni média na svěrku, znázorněnou na obr. 10; obr. 12 schematický perspektivní pohled na tkací stav, opatřený zařízením podle vynálezu; obr. 13 pohled v řezu na svěrku, použitou u provedení podle obr. 12, přičemž je svěrka ve stavu, kdy uvolňuje útkovou nit; obr. 14 pohled v řezu na svěrku, vyobrazenou na obr. 13, ve stavu, kdy svírá útkovou nit; obr. 15 časový diagram, znázorňující trvání uvolnění a trvání sevření útkové nitě.

Vynález bude nyní popsán podrobně, s odkazy na provedení, znázorněná na připojených výkresech, se zařízením na přivádění média podle vynálezu, použitém na tkacím stavu.

Podle obr. 2 je na postranní části rámu stroje útková nit Y, odtahovaná z nehybné útkové předlohy 1, vedena napínačem 2, který útkové niti ¥ uděluje předem stanovené napětí. Útková nit Y je vedena do odměřovacího podávacího prostoru, v němž je uspořádán vodicí váleček 3, odměřovací váleček 4 a hnací váleček 5. V tomto prostoru odměřená a odváděná útková nit Y je potom přechovávána v podstatě ve tvaru U na deskovém zásobníku 9 za použití tryskového zařízení 8 na vytvářeni zásoby, napojeného trubkou 6 na zdroj 6 stlačeného média. Útková nit Y2 na odváděči straně zásobníku 9 je vedena přes vodič 11 a svěrací část svěrky 12, ovládané vačkou 13, k zanášecí trysce 1B, napojené prostřednictvím trubky 14 a ventilu. 15 na zdroj β stlačeného média. Útková nit je pak v předem stanoveném časovém sledu zanášena do prošlupu. U kraje tkaniny W je uspořádáno stříhací zařízení 17, které je vhodně ovládáno, aby po každém zanešení útku byla útková nit odstřižena. Vztahová značka 18 označuje paprsek.

Jak je znázorněno na obr. 3, je tryskové zařízení 8 na vytváření zálohy uloženo na deskovém zásobníku 9, tvořícím přechovávači prostor útkové nitě. Tryska 19 je uspořádána tak, že prochází rámem 21, upevněným na deskovém zásobníku 9, a je otevřená směrem k přechovávacímu prostoru útkové nitě. Tryskové zařízení 8 na vytváření zásoby je napojeno trubkou 7 na zdroj S stlačeného média, které trvale proudí z trysky 19. Na rámu 21 je vytvořen slepý kanál 22, sloužící k rozvádění média a utěsněný šroubem 23. Na rozváděči slepý kanál 22 je napojena pomocná tryska 24, otevřeG ná směrem k přechovávacímu prostoru útkové nitě za účelem udělování předem stanoveného napětí útkové nitě Y2 na odváděči straně. Rozváděči slepý kanál 22 a pomocná tryska 24 takto tvoří pomocné tryskové zařízení. U provedení znázorněného na výkresech jsou uspořádány čtyři pomocné trysky 24, avšak počet těchto pomocných trysek 24 není nijak rozhodující, takže je možno použít i jednu nebo dvě pomocné trysky 24.

Podle vynálezu je svěrka 12 ke svírání útkové nitě, provedené vodičem 11, uspořádána v blízkosti přechovávacího prostoru útkové nitě. Od svěrky 12, jejíž konstrukce je znázorněna na obr. 4 a 5, je útková nit vedena k zanášecí trysce 16, působící jako zanášecí prostředek útku. Tělo 102 tvaru T je upevněno na rámu 101 pomocí podložky 103 a šroubu 104. Za použití pryžového kroužku IBS je na horní straně těla 102 uložen nehybný svěrný člen 105 útkové nitě a upevněn k tělu 102 šroubovým členem 107. Tělem 102, v podstatě jeho střední částí, prochází nosná přesuvná tyčka 108, na jejímž horním konci je za použití pryžového kroužku 111 upevněn maticí 112 pohyblivý svěrný člen 109 útkové nitě. Nosná tyčka 108 je směrem dolů odtlačována pružinou 114, vloženou mezi matici 113, uspořádanou na spodním konci nosné tyčky 108, a spodní stranu těla. 102. Nosná tyčka 108 je zvedána na předem stanovenou dobu a synchronně se zanášením útku působením vhodného zvedacího prostředku na její spodní konec 113, např. vačkou 13, uloženou na hřídeli 11S. Na obvodu nosné tyčky 103 je vytvořena kruhová drážka, čímž je vytvořen prstencový prostor 118 mezi částí 119 malého průměru nosné tyčky 108 a vnitřní obvodovou stěnou těla 102. V těle 102 je vytvořen vtokový otvor 121, spojený trubkou 117 se zdrojem stlačeného média, a výtokový otvor 123 média, které jsou příslušně propojeny s prostorem 118 pomocí kanálů 122 a 124. Vtokový otvor 121 je trvale propojen s prostorem 118, avšak výtokový otvor 123 je uspořádán tak., že jeho propojení s prostorem 118 je uzavřeno, když je nosná tyčka IBS přesunuta nahoru, tj. v době uvolnění útkové nitě; výtokový otvor 123 je však znovu propojen s prostorem 118, když je nosná tyčka 108 přesunuta dolů, tj. v době svírání útkové nitě. Tímto způsobem tvoří svěrka 12 přestavné ventilové zařízení.

Rozvodný kanál 22 pomocného tryskového zařízení je spojen s výtokovým otvorem 123 svěrky 12 prostřednictvím trubky 123, jehlového ventilu 126 a trubky 127; po seřízení průtokové rychlosti jehlovým ventilem 126 proudí médium, vystupující z výtokového otvoru 123, přes rozvodný slepý kanál 22 z pomocné trysky 24.

U výše popsané konstrukce, když je za provozu tkacího stavu skončeno zanášení útku zanášecí tryskou 16, je nosná tyčka 108 přesunuta pružinou 114 směrem dolů a útková nit Y je sevřena mezi pohyblivým svěrným členem 109 a nehybným svěrným členem 105. Následkem toho je útková nit Y, přiváděná z nehybné útkové předlohy 1 a provlečená tryskou 19, zafukována do přechovávacího prostoru na deskovém zásobníku 9 médiem, proudícím z tryskového zařízení 8 na vytváření zásoby, čímž je útková nit přechovávána ve tvaru U mezi přechovávacím prostorem a vodičem 11. Současně s přesunutím nosné tyčky 108 směrem dolů je kanál 124 výtokového otvoru 123 propojen s prostorem 118 a proto protéká stlačené médium ze strany vtokového otvoru 121 přes kanál 122, prostor 118, kanál 124, výtokový otvor 123 a trubku 125, a po seřízení průtokové rychlosti jehlovým ventilem 126 proudí přes trubku 127 a rozvodný kanál 22 ven z pomocné trysky 24. Médium proudící z pomocné trysky 24 působí na útkovou nit Y2, svíranou svěrkou 12, na odváděči straně, takže volný úsek útkové nitě je napínán ve směru oddělování úseku útkové nitě Yz od úseku útkové nitě Yi na přívodní straně. Následkem toho je během přechovávání zabráněno zapletení útkové nitě Y2 na odváděči straně v důsledku rozkrucování nebo pod. Po uložení předem stanoveného množství útkové nitě je nosná tyčka 108 svěrky 12 přesunuta vhodným 0vládacím prostředkem směrem nahoru a jak je znázorněno na obr. 4, pohyblivý svěrný člen 109 útkovou nit Y uvolní a je provedeno zanesení útku zanášecí tryskou 16. Současně je přerušeno spojení kanálu 124 výtokového otvoru 123 svěrky 12 s prostorem 118 a proudění média z pomocné trysky 24 je zastaveno. Proto během zanášení útku, tj. v době odtahování útkové nitě z přechovávacího prostoru, není útková nit Y2 na odváděči straně vystavena žádnému působení, takže zanášenému útku není kladen žádný odpor. Dále pak vzhledem k tomu, že z pomocné trysky 24 neproudí žádné médium, není-li to zapotřebí, je zabráněno nadměrné spotřebě energie.

Dále pak, když je tkací stav zastaven, je udržován stav před zahájením zanášení útku a ačkoliv je útková nit přechovávána v podstatě ve tvaru U v přechovávacím prostoru na deskovém zásobníku 9, je svěrka 12 udržována ve stavu, kdy pohyblivý svěrný člen 109 je stažen dolů, aby svíral útkovou nit, jak je znázorněno na obr. 5. Následkem toho je vtokový otvor 121 propojen přes prostor 118 s výtokovým otvorem 123, takže médium proudí z pomocné trysky 24 a útková nit Y2 na odváděči straně je napínána ve směru oddělování úseku útkové nitě Yz od úseku Yi na přívodní straně. V důsledku toho je při zastavení tkacího stavu zabráněno zapletení útkové nitě v přechovávacím prostoru.

Obr. 6 a 7 znázorňují další provedení podle vynálezu. U tohoto provedení je tryskové zařízení 8 na vytváření zásoby uloženo na podpěře 25, upevněné na rámu stroje a tryska 19 tryskového zařízení 8 na vytváření zásoby prochází rámem 21, uloženým na podpěře 25. Na rámu 21 je vytvořen rozvodný kanál 22, utěsněný šroubem 23; pomocná tryska 24 je napojena na rozvodný kanál 22, aby vytvářela pomocné tryskové zařízení. Tryskové zařízení 8 na vytváření zásoby je spojeno trubkou 7 se zdrojem stlačeného média a pomocná tryska 24 je spojena trubkou 125 s výtokovým otvorem 123 svěrky 12, která má stejnou konstrukci, jako na obr. 4 a 5.

Kruhový zásobník 27, mající štěrbinu 26 směřující proti otvoru trysky 19 tryskového zařízení 8 na vytváření zásoby, je upevněn na podpěře 25, aby vymezoval přechovávači prostor útkové nitě Yi na přívodní straně. Osek útkové nitě Y2 na odváděči straně mezi štěrbinou 26 kruhového zásobníku 27 a vodičem 11 je ve volném prostoru. Pomocná tryska 24 je uspořádána tak, že úsek útkové nitě Y2 ve volném prostoru je napínán ve směru, oddělujícím úsek útkové nitě Y2 od úseku útkové nitě Yi na přívodní straně. Také u provedení s konstrukcí znázorněnou na obr. 6 a 7, je možno zajišťovat stejné funkce, jako u výše popsaného provedení, znázorněného na obr. 2 až 5.

U předcházejících provedení nemusí být pomocná tryska 24 uspořádána rovnoběžně s tryskovým zařízením 8, jak je znázorněno na výkresech, je jen zapotřebí, aby pomocná tryska 24 byla uspořádána tak, aby úsek útkové nitě Y2 na odváděči straně byl napínán ve směru odělování úseku útkové nitě Y2 od úseku útkové nitě Yi na přívodní straně. Pomocná tryska 24 může být např. umístěna v poloze, odpovídající hornímu konci tvaru U přechovávané útkové nitě, takže médium proudí v této poloze na úsek útkové nitě Y2 na odváděči straně buď shora, nebo zdola anebo ze strany zmíněné polohy. Svěrka 12 zastává funkci přestavného ventilu, jako u předcházejících provedení. Avšak podle vynálezu je možno provést úpravu, podle níž je přestavné ventilové ústrojí uspořádáno nezávisle a ventil je přestavován za použití pohybu svěrky 12.

Jak bylo výše uvedeno, je zapletení útkové nitě v přechovávacím prostoru způsobováno tím, že během svírání útkové nitě svěrkou je část útkové nitě přechovávána ve volném stavu bez napětí. Podle vynálezu je pomocné tryskové zařízení na udělování napětí útkové niti na odváděči straně přechovávacího prostoru uspořádáno a provedeno tak, že médium proudí z pomocného tryskového zařízení v součinnosti se svěrkou, jen když je útková nit touto svěrkou svírána. Proto podle vynálezu proudí médium takovým způsobem, že během přechovávání útkové nitě je tato napínána předem stanoveným napětím na odváděči straně, bez 0hledu na to, zda je tkací stav v provozu nebo je-li zastaven. Proto lze velmi účinně za9

220907 bránit zapletení přechovávané útkové nitě zařízením podle vynálezu; ro něž zanášení útku je možno provádět stabilním způsobem.

Obr. 8 až 11 znázorňují další provedení zařízení na přivádění média podle vynálezu. U provedení znázorněného na obr. 8 je zařízení na přivádění média napojeno na vodič 11. Na obr. 9 a 10 jsou stejné členy z obr. 1 až 7 označeny stejnými vztahovými čísly a jsjicli podrobné vysvětlení je zde vynecháno.

Na těle líbí je vytvořen vtokový otvor 121 média, spojený trubkou 11.7 se zdrojem stlačeného média; na těle 102 je vytvořen také výtokový otvor 131 média. Vtokový otvor 121 je trvale propojen kanálem 122 s prostorem. 113, avšak výtokový otvor 131 je uspořádán tak, že když je nosná tyčka 108 přesunuta dolů, aby svěrný člen 109 sevřel útkovou nit, jak je znázorněno na obr. 9, je propojovací kanál 132 výtokového otvoru 131 uzavřen a tento je odpojen od prostoru 118; když je nosná tyčka 108 zvednuta, aby svěrný člen 109 útkovou nit uvolni!, jak je znázorněno na obr. 10, je výtokový otvor 131 propojen kanálem 132 s prostorem 118. Takto je vytvořeno přeslavné ventilové ústrojí, využívající svěracího a uvolňovacího pohybu svěrky 12.

Vodič 11 zahrnuje rám 31, upevněný na deskovém zásobníku 0, trysku 32, vsazeno·! a upevněnou v rámu 31, a vodicí trubku 33, vsazenou a upevněnou v trysce 32. Vodicí trubka 33 je uspořádána tak, že jí prochází útková nit Y a přední konec vodicí trubky 33 vyčnívá do vnitřního prostoru 34 trysky 32, zatímco k zadnímu konci vodicí trubky 33 je upevněn nálevkovitý vodič 35, sloužící k zavádění útkové nitě. Na rámu 31 je uspořádán přívodní vstup 38 média, napojený trubkou 133 na výtokový otvor 131 svěrky 12; vstup 38 je spojovacím kanálem 37 propojen s vnitřním prostorem 34 trysky 32. Takto je přiváděné médium vedeno spojovacím kanálem 37, zaváděno do vnitřního prostoru 34 a potom proudí tryskou 32 ven. Tato tryska 32 je nasměrována rm svěrnou část svěrky 12, takže směr proudění média odpovídá směru postupu útkové nitě Y.

IJ výše popsané konstrukce je po skončení zanášení útku nosná tyčka. 108 svěrky 12 přesunuta dolů, jak je znázorněno na obr. 9, a svěrka 12 sevře svojí svěrací částí útkovou nit Y. Následkem toho je útková nit, zafukovaná tryskovým zařízením 8 na vytváření zásoby, ukládána na deskový zásobník

9. Po uložení předem stanoveného množství útkové nitě je nosná tyčka 103 svěrky 12 zvednuta ovládacím prostředkem, znázorněným např. na obr. 10, aby byla útková nit uvolněna, načež je zahájeno zanášení útku zanášení tryskou. 18. Současně je spojovací kanál 132 výtokového otvoru 131 média propojen s prostorem 118. Následkem toho je médium přiváděné k vtokovému otvoru 121 vedeno přes spojovací kanál 122, prostor

113, spojovací kanál 132, výtokový otvor 131 a trubku. 133 k přívodnímu vstupu 38 vodiče 11 a proudí z trysky 32 ven. Jak je znázorněno na obr. 10 a 11, je médium, proudící z trysky 32, foukáno na otevřenou svěrku 12 mezi nehybný svěrný člen 105 a pohyblivý svěrný člen 109, aby vyfukovalo a odstraňovalo odletky, usazená na svěrací části. Poněvadž médium proudící z trysky 32 teče ve směru postupu útkové nitě Y, je tento dopředný pohyb proudícím médiem podporován, následkem čehož je možno snížit odpor, kladený útkové niti a zanášecí účinek zanášecí trysky 11 může být zlepšen. Během zanášení útku, tedy v době, kdy je útková nit svěrací částí uvolněna, proudí médium z trysky 32 a po skončení zanášení útku je svěrací část uzavřena, jak je znázorněno na obr. 9, a současně je přerušen přívod média k trysce 32.

U předcházejícího provedení je přivádění média k trysce zajišťováno svěrkou 12, zastávající funkci prestavného ventilu. Podle vynálezu je však možno použít úpravy, podle níž je přeslavné přiváděči ústrojí média uspořádáno nezávisle.

Jak je zřejmé z předcházejícího vysvětlení, je podle jednoho provedení vynálezu, vyobrazeného na obr. 8 až 11, vyfukovací tryska, působící také jako vodič útkové nitě, uspořádána před svěrkou, opakovaně svírající a uvolňující útkovou nit, přiváděnou synchronně z nehybná útkové předlohy a vedenou k zanášecímu prostředku útku, synchronně se zanášením útku, takže směr proudění média z vyfukovací trysky se shoduje se směrem postupu útkové nitě, a médium proudí z vyfukovací trysky jen v době, kdy je útková nit svěrací částí svěrky uvolněna. V důsledku tohoto konstrukčního význaku podle vynálezu mohou být odletky, usazující se na svěrací části svěrky, vyfukovány a odstraňovány. A poněvadž proudící médium působí na útkovou nit ve směru jejího postupu, je tento dopředný postup útkové nitě proudícím médiem podporován, následkem čehož je možno snížit odpor, kladený útkové niti a navíc je možno zlepšit zanášecí účinek.

Obr. 12 až 15 znázorňují další provedení zařízení na přivádění média podle vynálezu. U tohoto provedení jsou stejné členy označeny stejnými vztahovými čísly, jako u předcházejících provedení a podrobná vysvětlení těchto členů je zde vynecháno. Toto provedení se vyznačuje tím, že ve svěrce jsou dva výtokové otvory, jeden z nich zastává stejnou funkci, jako otvor, vyobrazený na obr. 4 a 5, a druhý zastává stejnou funkci, jako otvor, vyobrazený na obr. 9 a 10.

Podle tohoto provedení je vtokový otvor 121 média trvale propojen spojovacím kanálem 122 s průchozím prostorem 118 média, avšak výtokové otvory 141 a 143 média jsou uspořádány tak, že výtokový otvor 141 je spojovacím kanálem 142 propojen s prů229907 chozím prostorem 118 jen v době, kdy je pohyblivý svěrný člen 109 zvednut, aby uvolnil útkovou nit, jak je znázorněno na obr. 13, zatímco druhý výtokový otvor 143 je spojovacím kanálem 144 propojen s průchozím prostorem 118 jen v době, kdy je pohyblivý svěrný člen 109 stažen dolů, aby sevřel útkovou nit, jak je znázorněno na obr. 14. Tímto způsobem je přepojování přívodu média prováděno za použití svěrací a uvolňovací činnosti svěrky 12.

Výtokový otvor 141 svěrky 12 je trubkou 145 spojen s rozdělovačem 146, který je trubkou 147 spojen s tryskou 32, uspořádanou ve vodiči 11, za účelem přivádění média na odstraňování odpadu ze svěrky 12. Dále je rozdělovač 146 trubkou 148 spojen s tryskou 149 za účelem přivádění média na odstraňování odpadu z napínače 2, a trubkou 151 je rovněž spojen s tryskou 152 za účelem přivádění média na odstraňování odletků ze stříhacího zařízení 17. Druhý výtokový otvor 143 média je trubkou 153 spojen přímo s tryskou 154 za účelem foukání média na úsek útkové nitě Y2 na odváděči straně deskového zásobníku 9 a k odstraňování odletků z deskového zásobníku 9 nebo z přilehlého prostoru. Médiem proudícím z trysky 154 je možno účinně zabránit zapletení nebo zkroucení úseku útkové nitě Yi na přívodní straně, způsobované beznapěťovým stavem úseku útkové nitě Y2 na odváděči straně.

U výše zmíněné konstrukce je útková nit Y, přivdáděná z nehybné útkové předlohy 1, odměřována odměřovacím válečkem 4 a podávána v předem stanovené délce, přičemž je jí udělováno předem stanovené napětí napínačem 2. Útková nit je pak přechovávána na deskovém zásobníku 9. Potom je útková nit Y vedena přes vodič 11 a svěrku 12 k zanášecí trysce 16 útku. Za provozu tkacího stavu je útková nit během jejího sevření svěrkou 12 ukládána na deskovém zásobníku 9. Po uložení předem stanoveného množství je útková nit svěrkou 12 uvolněna a současně je prováděno zanášení zanášecí tryskou 16 útku. Při skončení zanášení útku svěrka 12 útkovou nit opět sevře a útková nit je znovu ukládána na deskový zásobník 9. Během svírání útkové nitě svěrkou 12 se nosná tyčka 108 nachází v dolní poloze, jak je znázorněno na obr. 14. Následkem toho je výtokový otvor 143 média propojen s průchozím prostorem 118, takže médium protéká trubkou 153 do trysky 154 a proudí na úsek útkové nitě Y2, přechovávaný na odváděči straně, následkem čehož jsou odstraňovány odletky a úseku útkové nitě Y2 na odváděči straně je udělováno předem stanovené napětí. Po uložení předem stanoveného množství útkové nitě je nosná tyčka 108 svěrky 12 zvednuta, jak je znázorněno na obr. 13, a útková nit je svěrkou 12 uvolněna. Následkem toho je výtokový otvor 141 média propojen s průchozím prostorem 118 a médium je vedeno přes rozdělovač 146 a proudí z trysky 32 na svěrací část svěrky 12 a z trysek 149 a 152 příslušně na napínač 2 a na stříhací zařízení 17. Výsledkem je odstraňování odletků ze svěrací části svěrky 12, z napínače 2 a ze stříhacího zařízení 17. Výše uvedeným způsobem proudí médium za provozu tkacího stavu přerušovaně, ve vhodném časovém sledu, seřízeném synchronně s tkacím procesem, na místa, kde je ofukování médiem zapotřebí.

K odstraňování odletků z napínače 2 a ze stříhacího zařízení 17 není zapotřebí žádného zvláštního časovacího zařízení. Následkem toho mohou být trubky 148 a 151 spojeny přes rozdělovač s druhým výtokovým otvorem 143 média. Avšak jak je vidět z časového diagramu na obr. 15, je doba uvolňování útkové nitě svěrkou mnohem kratší než doba jejího svírání. Proto je z hlediska účinné spotřeby energie dávána přednost tomu, aby médium bylo přiváděno k napínači 2 a ke stříhacímu zařízení 17 z výtokového otvoru 141 média, jako u výše uvedeného provedení.

Jak vyplývá z výše uvedeného vysvětlení, jsou podle provedení, vyobrazeného na obr. 12 až 14, uspořádány na svěrce, umístěné v dráze útkové nitě, vedoucí k zanášecímu prostředku útku, sloužící k opakovanému svírání a uvolňování útkové nitě, jeden vtokový otvor a dva výtokové otvory média, takže médium je přiváděno k jednomu nebo ke druhému výtokovému otvoru, podle svírací nebo uvolňovací činnosti svěrky. V důsledku tohoto konstrukčního význaku podle vynálezu může být médium přiváděno k jednotlivým částem tkacího stavu s odlišným požadovaným časováním ofukování, přičemž je možno provádět odstraňování odletků na příslušných částech velmi účinně. Kromě toho je zařízení na přivádění média podle vynálezu výhodné z hlediska hospodárnosti při spotřebě energie, poněvadž médium může proudit přerušovaně.

Claims (14)

1. PREDMEt

   1. Zařízení na přivádění plynného média na bezčlunkovém tkacím stroji opatřené svěrkou pro opakované svírání a uvolňování útkové niti synchronně se zanášením útku, obsahující zdroj tlakového plynného média a ventilové ústrojí, vyznačující se tím, že ventilové ústrojí je opatřeno vtokovým otvorem (121] a alespoň jedním výtokovým otvorem (123, 131], spojovacím prostředkem pro spojení zdroje (6) tlakového plynného média s vtokovým otvorem (121) ventilového ústrojí, alespoň jednou tryskou (24] uspořádanou na tkacím stroji odděleně od svěrky (12). spojovacím prostředkem (125) pro spojení trysky (24) s výtokovým otvorem (123, 131) a ovládacím členem pro ovládání ventilového ústrojí synchronně se sevřením a uvolněním svěrky (12).
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že ovládacím členem je pohyblivý člen svěrky (12).
3. 3. Zařízení podle bodu 2, vyznačující se tím, že pohyblivý člen je tvořen nosnou tyčkou (108) nesoucí pohyblivý svěrný člen (109) svěrky (12).
4. 4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že těleso (102) svěrky (12] je součástí ventilového ústrojí, přičemž toto těleso (102) je opatřeno vtokovým otvorem (121) a výtokovým otvorem (123, 131) tlakového plynného média.
5. 5. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že ventilové ústrojí má dva výtokové otvory (141, 143), které jsou střídavě propojeny s vtokovým otvorem (121) pro sevření a uvolnění útkové nitě.
6. 6. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že spojovací prostředek (125) pro spojení trysky (24) s výtokovým otvorem (123, 131) je trubka.
7. 7. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se

   VYNÁLEZU tím, že spojovací prostředek (125) pro spojení trysky (24) s výtokovým otvorem (123, 131) zahrnuje rozdělovač (146) a trubky (145, 147, 148, 151).
8. 8. Zařízení podle bodu. 1, vyznačující se tím, že tryska (24) ústí do přechovávacího prostoru (9) útkové nitě (Yi, Y2) a je spojena s výtokovým otvorem (123, 131).
9. 9. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že před svěrkou (12) je umístěn vodič (11), v němž je uspořádána tryska (32) nasměrovaná na svěrku (12) a spojená s výtokovým otvorem (131).
10. 10. Zařízení podle hodu 5, vyznačující se tím, že výtokový otvor (141) je spojen s tryskou (149) nasměrovanou na napínač (2) útkové niti (Y) přiváděné ze zásobní cívky (1).
11. 11. Zařízení podle bodu 5, vyznačující se tím, že výtokový otvor (141) je spojen s tryskou (152) nasměrovanou na stříhací zařízení (17).
12. 12. Zařízení podle bodů 9 až 11, vyznačující se tím, že tryska (32) nasměrovaná na svěrku (12), tryska (149) nasměrovaná na napínač (2) a tryska (152) nasměrovaná na stříhací zařízení (17) jsou spojeny s výtokovovým otvorem (141), prostřednictvím rozdělovače (146).
13. 13. Zařízení podle hodu 3, vyznačující se tím, že nosná tyčka (108) svěrky (12) má část (119) malého průměru a mezi touto částí (119) malého průměru a vnitřní stěnou tělesa (102) svěrky (12) je vytvořen prstencový prostor (118) trvale propojený s vtokovým otvorem (121) a. periodicky propojený s výtokovým otvorem (141).
14. 14. Zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že nosná tyčka (108) je ve styku s vačkou (13) spojenou s pohonem tkacího stroje.