CS228226B1 - Vysoceobjemný textilní útvar a způsob jeho výroby - Google Patents

Vysoceobjemný textilní útvar a způsob jeho výroby Download PDF

Info

Publication number
CS228226B1
CS228226B1 CS817274A CS727481A CS228226B1 CS 228226 B1 CS228226 B1 CS 228226B1 CS 817274 A CS817274 A CS 817274A CS 727481 A CS727481 A CS 727481A CS 228226 B1 CS228226 B1 CS 228226B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
component
fiber
fibers
formation
elongation
Prior art date
Application number
CS817274A
Other languages
English (en)
Inventor
Vladislav Ing Bezemek
Ivan Klusacek
Original Assignee
Vladislav Ing Bezemek
Ivan Klusacek
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Vladislav Ing Bezemek, Ivan Klusacek filed Critical Vladislav Ing Bezemek
Priority to CS817274A priority Critical patent/CS228226B1/cs
Publication of CS228226B1 publication Critical patent/CS228226B1/cs

Links

Landscapes

  • Yarns And Mechanical Finishing Of Yarns Or Ropes (AREA)

Abstract

Vynález je vhodný pro využití v textil ­ ním průmyslu při výrobě délkových textilií ve tvaru nití, plošných textilií nebo prosto ­ rových, trojrozměrných textilií. Předmětem vynálezu je vysoceobjemný tex ­ tilní útvar sestávající z v alespoň jedné nos ­ né složky vláken a alespoň jedné objemující složky vláken, které jsou vzájemně mechanic ­ ky nebo chemicky vázané. Podstatou vynálezu je konstrukce vysoceobjemného textilního ú- tvaru spočívající v tom, že alespoň jedna ob ­ jemující složka vláken se schopností rela ­ tivně nevratného prodloužení převažuje na po ­ vrchu textilního útvaru, zatímco alespoň jed ­ na nosná složka vláken se schopností elastic ­ kého vratného dopružení převažuje v jádru textilního útvaru. Předmětem vynálezu je také způsob výroby tohoto vysoceobjemného textilního útvaru.

Description

Vynález se týká vysoceobjemného textilního útvaru, například délkové textilie ve formě niti, plošné textilie nebo prostorové textilie, sestávající z nosné složky vláken a objemující složky vláken, vzájemné mechanicky nebo chemicky vázaných. Předmětem vynálezu je také způsob výroby tohoto vysoceobjemného textilního útvaru.
Pro výrobu vysoceobjemných textilních vlákenných útvarů, al již lineárního, plošného , nebo trojrozměrného charakteru, je v praxi využíváno běžně principu kombinace dvou vlákenných složek, přičemž jedna má podstatně větší srážlivost, tedy vlákenných složek s rozdílnou srážlivostí. Obě vlákenné složky jsou podle tohoto principu zpracovány společně do vlákenného útvaru. Následným vysrážením vlákenné složky.o relativně výrazně vyšší srážlivosti vyvolená tepelným nebo jiným postupem, dochází vzhledem k tomu, že obě vlákenné složky jsou ve vlákenném útvaru nějakým ze známých způsobů, tj. vzájemným zakroucením, vazebním provázáním, jehlovénlm nebo pojením, spolu mechanicky nebo chemicky vázány, ke zkrácení dálky srážlivých vláken, protože vlákno nebo vlákna s menší nebo nulovou srážlivosti, která tvoří druhou složku útvaru, se prostorově deformují do tvaru obloučků, smyček a podobně, a to v rozsahu odpovídajícím rozdílu dálek vláken vyarážených a nevysrážaných. Tím je dosaženo určitého zvýšení objemu původního vlákenného útvaru, jehož je možno s výhodou využít ke zlepšení některých jeho vlastností, například omaku, vzhledu, tepelně izolace aj.
Příkladem využití tohoto principu jaou vysoceobjemné příze z PAN, PES nebo POP vláken, tvarované hedvábí se sráživým podílem elementárních vláken nebo plošné textilie obsahující sráživá vlákna. Podobného principu je využito i pro ztvarování tzv. vláken bikomponentních.
Výhodou naznačeného postupu je především zvýšení objemnosti vlákenného útvaru, které lze využít k dosažení podstatného zlepšení užitných vlastností textilního výrobku, popřípadě k dosažení určitých vzorových efektů, například plastických a podobně. Nevýhodou tohoto postupu zvyšování objemnosti jsou především rozměrové ztráty ve vlákennám útvaru, které se projevují úbytkem délky ve směru srážení sráživého podílu vláken.
Při výrobě vysoceobjemná příze tohoto druhu činí například lineární zkrácení kolem 20 %. V ekvivalentním rozsahu dojde současně ke snížení jemnosti příze, tj. ke zvýšení jejího titru v hodnotě tex. Tato okolnost má určité nevýhody ekonomického charakteru. Je známo, že vypřádéní i zvlákňování nití jemnějšího druhu je dražší. Se zvyšováním jemnosti nevzrůstajl náklady na vypřédéní nebo zvlákňování nití zpravidla lineárně, ale právě v oblastech jemných druhů nití dochází k růstu výrobních nákladů exponenciálně.
Některé typy velmi jemných přízí nejsou z těchto důvodů masově použitelné, protože náklady na jejich vypřádáni jsou neúměrně vysoké. Výroba vysoceobjemných přízí popsaným způsobem vyžaduje tedy náročné vypřádáni příze například o 20 % jemnější, než je její skutečná jemnost, použitelné ve. finálním výrobku, přičemž náklady na vypřádáni této jemnější příze jsou například o 30 % vyšší než náklady na přízi v jemnosti, kterou lzé po zobjemnění skutečně využít.
Analogicky dochází k úbytku rozměrů taká u vlákenného útvaru převážně plošného, respektive trojrozměrného charakteru. Po zobjemnění vysrážením srážlivá složky vláken dochází k roz měrové ztrátě po šířce nebo délce nebo v obou nebo více osách plošného útvaru, podle orientace srážlivých vláken ve vlákenném útvaru. Uvedené vysrážení má zde také nepříznivá ekonomické důsledky ve ztrátě plochy textilie ve vztahu k velikosti plochy, která byla příslušnou textilní technologii zhotovena.
Další závažnou nevýhodou známého postupu výroby vysoceobjemných druhů nití nebo jiných textilních vlákenných útvarů je, že po vysrážení sráživá složky dochází ke značným změnám v průběhu její pracovní křivky, tj. vztahu mezi zatížením a protažením. Po vysrážení má sráživá složka nižší počáteční modul a klade menší odpor proti opětnému protažení. Při vysrážení se však stává nosnou částí vlákenného útvaru, pokud jde o jeho namáhání ve směru osy vláken. Z toho důvodu se snižují uvedené hodnoty u celého vlákenného útvaru.
/ v
Nesréživá složka, která je zpravidla z fyzikálního hlediska lépe strukturálně orientována a má tedy vyhovující průběh pracovní křivky, se naproti tomu stává složkou objemující, tedy nenese podélné zatížení niti nebo vlákennóho útvaru a jejich dobrých dynamometrických vlastnosti není tedy dostatečně využito. Navíc se dostává lépe orientované vlákno, které má zpravidla horěí obarvitelnost než vlákno vysrážené, s nižěi orientací molekulární struktury, převážně na povrch vlákenného útvaru, zatímco zpravidla lépe obarvitelné vysrážené vlákno tvoří jeho jádro, což je určitým nedostatkem z hlediska optimálního využití koloristických vlastností obou vlákenných složek ve vlákenném útvaru.
Ve finálním textilním výrobku se zmíněné nevýhody mohou projevit také tím, že například takto připravené vysoceobjemné niti mohou být nepříjemně citlivé na kolísání lineárního napětí během jejich zpracování, což může vést ke kvalitativním problémům v plošné textilii.
Ve výrobku se potom může tento nedostatek projevit tím, že ve více namáhaných částech dojde k opětnému prodloužení vysrážené složky vláken, a tím k porušení objemnosti textilie, k jejím rozměrovým změnám a celkovým nebo lokálním deformacím trvalého charakteru. V oděvní textilii se to může projevit například vyboulením rukávů, nohavic a podobně.
Způsob výroby neelastické nebo málo elastické kompozitní příze s vysokou objemností je uveden například v USA. patent, spisu č. 3 596 459. Podle tohoto způsobu se příze z alespoň jedné jádrové nitě a zkadeřené krycí příze vyrábí tak, že krycí příze se napíná, aby se z ní odstranilo zkadeření, potom následuje relaxace krycí příze a potom její vedení s předstihem oproti jádrové niti a ovíjení krycí příze okolo jádra, čímž se vytvoří kompozitní příze. Kompozitní přízi se nakonec udělí zákrut. Jádrovou nit je možno vést mezi párem rýhovaných válců, aby se zkadeřila .
Objemovaná rozměrově stálá příze, složená z množství zkadeřených a rovných filamentů nepravidelně rozmístěných v jejím průřezu, je obsahem USA pat. spisu č. 3 988 883. Zkadeřené filamenty dodávají přízi objemnost a rovné filamenty jí dodávají rozměrovou stálost. Zkadeřené filamenty jsou kompozitní, obsahují alespoň dvě polymerické složky, lpící na sobě, Samokadeřící kompozitní filamenty mohou být uspořádány vedle sebe nebo systémem plášl-jádro a takto tvoří v podstatě přízi. V případě, že kompozitní příze je uspořádána systémem plášl-jádro, je jádro obaleno druhým polymerem, přičemž oba polymery se liší svými sráživými schopnostmi. Rovné filamenty, zabezpečující pevnost finální příze, mohou být také z vysoce sráživého polymeru.
Uvedené nevýhody a nedostatky vysoceobjemných textilních útvarů vyrobených na principu kombinace dvou vlákenných složek s rozdílnou sráživosti odstraňuje podle vynálezu výrobek v podobě délkové, plošné nebo prostorové textilie, který sestává z alespoň jedné nosné složky vláken a z alespoň jedné objemující složky vláken, vzájemně mechanicky nebo chemicky vázaných. Nosná složka je převážně umístěna v jádru textilního útvaru, zatímco objemující složka je umístěna převážně na jeho povrchu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že alespoň jedna objemující složka vláken je vyrobena z materiálu se schopností relativně vratného prodloužení, zatímco alespoň jedna nosná složka vláken je vyrobena z materiálu se schopností elastického vratného dopružení.
Vysoceobjemný textilní útvar se vyrábí tím způsobem, že alespoň jedna objemující složka vláken s relativně nevratným prodloužením a alespoň jedna nosná složka s elastickým vratným dopružením se společně prodlužují působením vnějších sil, potom dojde po uvolnění vnějěích sil k trvalému rozdílu v délce mezi objemující a nosnou složkou vláken minimáhně -o 5 X, čehož je s výhodou využito ke zvýšeni objemnosti textilního útvaru. Konečná tažnost textilního útvaru je menší než 50 procent jeho původní výchozí délky.
Ve smyslu tohoto způsobu výroby je relativně nevratné prodloužení alespoň jedné objemující složky vláken způsobeno působením vnějších sil, vyvolaných fyzikální nebo' chemickou cestou, zatímco elastické vratné dopružení a tím zvýšení objemnosti textilního útvaru je způsobeno uvolněním vnějších sil alespoň v jedné nosné složce vláken.
Podle jednoho význaku vynálezu je možno obě složky vláken s rozdílným prodloužením minimálně o 5 K> společně tvarovat, například zákrutem, tažením přes hranu, proudem tekutého média a podobně, čímž je možno vyvolat podélné prodloužení tvarovaného vlákenného útvaru ve spojení s diferencovaným trvalým prodloužením obou složek vláken při současném tvarování a tepelném ohřevu.
K přednostem vysoceobjemného útvaru podle vynálezu ve srovnání se známým textilním útvarem na principu kombinace dvou vlákenných složek s rozdílnou srážlivosti patří zejména zamezení ztrát lineárního nebo plošného rozměru, přejímání dynamometrických vlastností nosnou složkou vláken se schopností elastického vratného dopružení, které tvoří jádro vysoceobjemného textilního útvaru a ovlivňuje příznivě průběh pracovní křivky a vytvoření vysoké objemnosti složkou vláken s relativně nevratným prodloužením, oož je výhodné z hlediska požadovaných vlastností finálního výrobku a z hlediska technologického.
Při využívání vynálezu je možno použít vlákna různým způsobem fyzikálně i chemicky modifikovaná, například se snadnou vybarvitelností, sníženou žmolkovitostí, vyšší nasáklivostí, se sníženým sklonem ke vzniku elektrostatického náboje, se sníženou hořlavostí a podobně. Přitom je velkou výhodou, že vlákenný podíl s těmito vlastnostmi bude převážně situován na povrchu vysoceobjemného vlákenného útvaru, kde může být jeho modifikovaných vlastností plně využito.
Okolnost, že modifikační komponenty aplikované do vlákenné struktury například u chemických vláken působí zpravidla nepříznivě na dynamometrické vlastnosti vláken, není u takto vytvořeného vysoceobjemného vlákenného útvaru rozhodující, protože modifikovaná složka vláken je složkou vytvářející objem, tedy z hlediska pevnosti a elastických vlastností není složkou nosnou.
Princip konstrukce vysoceobjemného textilního podélného útvaru podle vynálezu je patrný z připojených výkresů, kde na obr. 1 je příkladný postup výroby lineárního vlákenného útvaru podle vynálezu, na obr. 2 je princip konstrukce vysoceobjemného dvousložkového lineárního vlákenného útvaru, na obr. 3 je srovnání principů postupu výroby vysoceobjemného lineárního vlákenného útvaru podle známého způsobu a podle vynálezu, na obr. 4 jsou pracovní křivky sréživýoh PES vláken před vysráženim a po jejich vysrážení a dále pracovní křivky průběhu protažení při zatížení nití před zobjemováním a po jejich zobjemování, na obr. 5 jsou pracovní křivky sréživýoh PAN vláken před vysráženim a po jejich vysrážení a dále pracovní křivky průběhu protažení při zatížení nití před zobjemováním a po jejich zobjemování a na obr. 6 je průběh pracovních křivek vysoceobjemného lineárního vlákenného útvaru podle vynálezu.
Podle obr. 1 je postup výroby lineárního vlákenného útvaru, tj. niti znázorněn ve třech fázích výroby. V počáteční výrobní fázi A se vzájemně mechanicky spojí dvě vlákenné složky, a to nosná složka £ o potřebné schopnosti elastického vratného dopružení a objemující složka 2, o potřebná schopnosti relativně nevratného prodloužení. V příkladném provedení jde o nekonečná vlákna vzájemně seskaná. Tloušlka takto připraveného vlákenného útvaru je vQ, počáteční délka 1Q.
V následující výrobní fázi B se takto připravený lineární vlákenný útvar prodlouží o přírůstek délky Al na délku Ιθ + Δ1. přičemž dojde k nevratnému prodloužení objemující složky 2 a elastickému prodlouženíTňosná složky £.
V další výrobní fázi C se provede relaxace nosné složky £ o přírůstek délky Al. Objemující složka 2, která je mechanicky vázána s nosnou složkou £, v tomto případě seskáním, vytváří obloučky, které vyvolají zvýšení objemu lineárního vlákenného útvaru z původního rozměru tloušlky v0 as vQ + přírůstek tloušlky Δν. Velikost tohoto zvýšeni je závislá na prodloužení objemující složky 2, o přírůetek délky Δΐ. Výsledná konečná délka takto zobjemovaného vlákenného útvaru je přibližně rovna původní délce, tj. počáteční délce Ιθ. Tímto výrobním postupem dochézí ke zvýšení objemu původního vlákenného útvaru bez ztrát”jeho délkového rozměrní.
Obr. 2 znázorňuje v obecném pojetí v horní části A* dvousložkový lineární vlákenný útvar před zobjemněním a ve spodní části po zobjemnění, s vyznačenou nosnou složkou X, tvořící jádro niti a objemující složkou 2, tvořící objemnost niti na jejím povrchu.
Podle známého postupu výroby s použitím sréžlivé složky vláken, kdy dochází ke zobjemování vysrážením této složky, vytvoří zvýěení objemnosti tohoto lineárního vlákenného útvaru vlákenná složka nesráživá. Podle postupu výroby podle vynálezu vytvoří zvýšení objemnosti tohoto lineárního útvaru vlákenná složka, která je trvale prodloužena. i
Jak vyplývá ze srovnání známého principu výroby vysoceobjemného lineárního vlákenného útvaru podle postupu A*‘ s principem B' * podle vynálezu na obr. 3, dochází při postupu A* *. používajícím sráživé vlákna ke ztrátě délky Δχ'. tedy ke zkrácení vlákenného útvaru po vysrážení sráživé složky ve směru její podélné osy. Výsledná délka niti je χ - ΔΗ . Při postupu podle vynálezu, princip B, zůstává délka χ lineárního vlákenného útvaru i po jeho zobjemování přibližně zachována.
U obou principů podle A'', B~ * je označena původní tloušlka dvousložkového lineárního vlákenného útvaru £ a tloušlka po zobjemování av< U postupu podle A bylů použito nesráživé vlákenné složky n a sráživé vlákenné složky-]?, zatímco u principu B'' podle vynálezu relativně nevratné prodloužitelné složky £ a elastické složky .e s vratným dopružením.
Obr. 4 a 5 znázorňují pracovní křivky sráživých PES vláken, respektive PAN vláken před vysrážením a po jejich vysrážení v horních grafech obrázků a pracovní křivky průběhu protažení při zatížení nití před zobjemováním a po zobjemování ve spodních grafech obrázků. Vysrážení vláken o 15 % bylo dosaženo při teplotě 170 °C po dobu 15 min. Křivky Αθ, Βθ na obr. 4 a 5 jednoznačně dokazují změnu dynamometrických vlastnosti sráživých vTŽkenTpo jejich tepelném vysrážení. Křivky Οθ, DQ na obr. 4 a 5 ukazují, že vysoceobjemné příze, zhotovené z těchto vláken jako sráživiF’slovky, přejímají po zobjemování z větší části dynamometrické vlastnosti této sráživé složky.
Podle příkladného provedení na obr. 6 vyjadřuje grafické znázornění pracovních křivek vysoceobjemného lineárního vlákenného útvaru podle vynálezu princip tvorby tohoto útvaru. Objemující složku 2 s relativně nevratným prodloužením tvoří částečně dloužené polyesterové hedvábí, nosnou složku χ s elastickým vratným dopružením polyamidové hedvábí. Z obou těchto složek byla seskáním získána výsledná nit J a zpracována prodloužením ve směru podélné osy o 1 0 % s následným uvolněním podélného napětí na nulovou hodnotu ve vysoceobjemný lineární vlákenný útvar £.
Ve spodním grafu obr. 6 je vyjádřen příznivý průběh pracovní křivky £ výsledného vysoceobjemného lineárního vlákenného útvaru 4., závislého převážně na dynamometrických hodnotách nosné složky χ, kterou v tonto případě tvořilo polyamidové hedvábí. V postupu podle vynálezu tvoří nosnou složku χ vlákna s výhodným průběhem pracovní křivky, vlákna tvořící objem, tj. vlákna, která jsou funkčně pláštěm tohoto útvaru, mohou být libovolně modifikována, zejména pokud jde o sníženou žmolkovitost, tj. mohou to být vlákna s menší pevností, nižším stupněm orientace pro dosažení lepší obarvitelnosti, zvýšené hygroskopičnosti, zlepšeného antistatického účinku a podobně.
Analogické je uspořádání obou vlákenných složek v případě plošného nebo prostorového vlákenného útvaru. Tak například v plošné textilii bude objemující složka s výhodnými koloristickými, fyziologickými nebo jinými užitnými vlastnostmi tvořit povrch textilního útvaru, zhotoveného podle vynálezu.
Na výrobu vysoceobjemných textilních útvarů je možno použít do nosné složky s elastickým vratným dopružením v podstatě všechny druhy vláken, zejména chemických, hlavně však syntetických, například vlákna polyuretanová, polyamidová, polyesterová, polyakrylnitřídová, polypropylenová apod. Objemující složku vláken s relativně nevratným prodloužením mohou tvořit vlákna s neúplným stupněm dloužení, vysrážená vlákna vysooesráživá nebo vlákna jakýmkoliv fyzikálním nebo chemickým postupem nevratně lineárně prodloužitelná.
Přikladl
Při dloužení nekonečných vláken a současném přitáčení jsou vzájemně sdruženy dva druhy různě orientovaných nekonečných vláken PAD hedvábí 110 tex. Současně procházejí vírem tekutého média, např. vzduchem, jímž je dosaženo vzájemná zasmyčkování jejich elementárních vláken bez zakrucování. Potá následuje dalěí dloužení v rozsahu 15 % prodloužení. Po této operaci následuje relaxace takto vzniklého útvaru poklesem lineárního napětí na nulovou hodnotu. Vlákenná složka PAD hedvábí, která byla před vzájemným sdružením a zasmyčkováním vírem vzduchu nedostatečně dloužena, se dodlouži a vytvoří v tomto převážně lineárním vlákenném útvaru obloučky, které podstatně zvětšují jeho původní objem.
Příklad 2
Postup podle příkladu 1, kde je použito dvou různých polymerů. V základu je PAD hedvábí 56 dtex f 12, objemující složku tvoří PES hedvábí 84 dtex f 16 se schopností dodatečného dloužení.
Přiklad 3
Postup podle příkladu 1 s tím, že obě složky jsou tvořeny staplovými vlákny 3,5 dtex, délky 60 mm, s rozdílnou orientací, která jsou vzájemně směšována a spředena v poměru 40 % více orientovaného podílu a 60 % podílu s nižší molekulární orientací, na přízi 21 tex.
Tato příze je dodatečně dloužena a skána. Následně pak protahována o 14 Ϊ, přičemž je využito elastických vlastností více orientované složky vláken. Po tomto procesu, při němž dojde k prodloužení podílu vláken s nižší molekulární orientací, je příze uvolněna, dojde k relaxaci základní složky a složka s možností dodloužení vyvolá zvýšení objemu příze.
Příklad 4
Vzájemně sdružené PES hedvábí 67 dtex f 16 s dokonalou orientací a 110 dtex f 24 částeč ně dloužené PES hedvábí jsou podrobena zpracování ve vzduchovém víru, jenž působí na vlákna vnější silou. Přitom dochází k vzájemnému provázání a dodatečné orientaci nedloužených vláken, která vytváří obloučky a tím i zvýšenou objemnost vlákenného útvaru. Přitom je využito rozdílu sil potřebných k prodloužení dokonale orientovaného a nedostatečně dodlouženého poO ’ dílu vláken.
; Příklad 5
Při výrobě převážně plošné textilie s vysokou objemností podle vynálezu se zpracují do textilie ve formě rouna či v kombinaci nití s rounem vlákna s diferenciovanými vlastnostmi podle příkladu 1, tj. že 60 X vláken tvoří vlákna se schopností dodatečného dodloužení o 10 < , až 20 X. Textilní technologií, jíž může být pletení, tkaní, přoplétání nebo pojení netkané textilie jiným způsobem, je z této dvousložkové směsi vyrobena plošná textilie. Tato je po zhotovení podrobena protahování v příčném, podélném nebo v obou směrech, čímž dojde k dodlou žení dloužitelná složky vláken a po následné relaxaci ke zobjemnění celého plošného vlákenného útvaru.
Ve všech předcházejících příkladech lze použít jako dloužitelná složky vláken, která měla původně vysokou sráživost, před zpracováním byla podélně vysrážená a po zpracování do vlákenného útvaru tvoří dloužitelnou složku.
P ř ί k 1 a d 6
Při spřádání jsou použita vlákna s vysokým stupněm elasticity,tj. spandexová vlákna, která jsou spřádána s nedodlouženými PES vlákny. Vyrobená příze je podrobena prodloužení o 20 až 50 %, přičemž dojde k dodloužení vláken s nedokonalým stupněm dloužení. Nosné jádro příze vytvoří pak vlékna spandexová, objemnost vytvoří vlákna dodloužená.
Příklad 7
Kombinace vláken PU s vlákny z jiných druhů polymerů, která však nemají dokonalý stupeň dloužení, je využita i při použití vláken nekonečných, která jsou vzájemně seskána, případně jejich elementární vlákna byla vzájemně provázána proudem vzduchu, např. systémem Sferoset. Po dodatečném'prodloužení takto připraveného vlákenného útvaru o 20 až 50 %, příp· i více a jeho relaxaci do původní délky, dojde prodloužením nedodlouženýoh vláken ke zvýšení jeho objemu.
Příklad 8
Seskají se vzájemně PAD bikomponentní hedvábí s vysokým stupněm elasticity o jemnosti 110 tex a PAD hedvábí s 50 % rezervou dodloužení. Takto připravená skaná nit je podrobena napínání o 25 % a následné relaxaci. Po uvolnění osově působících sil dojde k podstatnému zvýšení objemu niti.
Příklad 9
Polyesterové hedvábí 150 den 36 f částečně dloužené, tj. se schopností dalšího dodloužení, je přiváděno společně s PES hedvábím 150 den 36 f s konečným dodloužením do oblasti nepravého zákrutu na stroji pro tvarování nepravým zákrutem. Takto sdruženým hedvábím je dodáván nepravý zákrut 1 000 z/m za podmínek konstantního napětí tak, že rychlost podávání niti před krutným elementem a odtahem po opuštění krutného elementu je v poměru 1:1. Zakrucováním'niti dochází současně ke vzniku podélného napětí, jenž vyvolá dodatečné prodloužení částečně dlouženého hedvábí. Současně dojde vlivem nepravého zákrutu k částečnému provázání prodloužítelných vláken s relativně nedloužitelnou složkou. Při zpracování nepravým zákrutem se použije tepelné fixace.

Claims (4)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU
1. Vysoceobjemný textilní útvar, například délková, plošná nebo prostorová textilie, sestávající z alespoň jedné nosné složky vláken převažující v jádru textilního útvaru a z ale spon jedné objemující složky vláken převažující na povrchu textilního útvaru, které jsou vzájemně mechanicky nebo chemicky vázány, vyznačující se tím, že alespoň jedna objemující složka (2) vláken vykazuje schopnost relativně stálého prodloužení, zatímco alespoň jedna nosná složka (1) vláken vykazuje schopnost elastického vratného dopružení.
2. Způsob výroby vysoceobjemného textilního útvaru podle bodu 1, vyznačující se tím, že alespoň jedna objemující složka vláken s relativně stálým prodloužením a alespoň jedna nosná složka s elastickým vratným dopružením se společně prodlužují působením vnějších sil t«k, že po uvolnění vnějších sil dojde k trvalému rozdílu v délce mezi objemující a nosnou složkou vláken minimálně o 5 %, čehož je využito ke zvýšení objemnosti textilního útvaru.
3. Způsob výroby vysoceobjemného textilního útvaru podle bodu 2, vyznačující se tím, že relativně stélé prodloužení alespoň jedné objemující složky vláken se způsobí působením vnějších sil, vyvolaných fyzikální nebo chemickou cestou, zatímco elastické vratné dopružení a tím zvýšení objemnosti textilního útvaru se způsobí uvolněním vnějších sil alespoň v jedné nosné složce vláken.
4. Způsob výroby vysoceobjemného textilního útvaru podle bodu 2, vyznačující se tím, že se obě složky vláken s rozdílným prodloužením minimálně o 5 3 společně tvarují například zákrutem, tažením přes hranu, proudem tekutého média, pletením - páráním, ozubenými kolečky a podobně, čímž je vyvoláno podélné prodloužení tvarovaného vlákenného útvaru ve spojení s rozdílným trvalým prodloužením obou složek vláken.
CS817274A 1981-10-05 1981-10-05 Vysoceobjemný textilní útvar a způsob jeho výroby CS228226B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS817274A CS228226B1 (cs) 1981-10-05 1981-10-05 Vysoceobjemný textilní útvar a způsob jeho výroby

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS817274A CS228226B1 (cs) 1981-10-05 1981-10-05 Vysoceobjemný textilní útvar a způsob jeho výroby

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS228226B1 true CS228226B1 (cs) 1984-05-14

Family

ID=5421573

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS817274A CS228226B1 (cs) 1981-10-05 1981-10-05 Vysoceobjemný textilní útvar a způsob jeho výroby

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS228226B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5308674A (en) Tear-resistant stitchbonded fabric
US6074751A (en) Composite textured yarn, a process for its production, woven or knitted fabrics made thereof, and an apparatus for producing it
US4100725A (en) Yarn having alternating entangled and unentangled lengths
CZ51896A3 (en) Pile fabric, multifilament thread therefor and process for producing both the fabric and the thread as well as the use of such cloth
JP2645649B2 (ja) 成形可能シート状構造物用ヤーンおよびその製造方法
US20060014016A1 (en) Method of producing yarns and fabrics
EP0187362B1 (en) Polyester yarn and fabric made of the same
CS228226B1 (cs) Vysoceobjemný textilní útvar a způsob jeho výroby
JP7298190B2 (ja) 仮撚複合加工糸および編地
JPH02175935A (ja) ストレッチ性複合加工糸の製造方法
JPH07292547A (ja) ダンボールニット
US3760579A (en) High sheen bifilament yarn and elastic textile article therefrom
IE45829B1 (en) Yarn processing
JP2540125B2 (ja) ポリエステル芯鞘型捲縮加工糸
JPS60104543A (ja) 紡績糸様フイラメント糸
JPS6212329B2 (cs)
JP3021616B2 (ja) ポリエステル複合加工糸の製造方法
JPS6399340A (ja) 異繊度異収縮混繊糸
JP4592167B2 (ja) 杢調嵩高加工糸とその製造方法
JPS5911699B2 (ja) 縫糸
CN118871631A (zh) 复合假捻加工纱、机织针织物和衣服
JPS61194231A (ja) 多層構造からなる捲縮加工糸の製造方法
JPH0327143A (ja) 複合加工糸及びその製造方法
JPS63112742A (ja) ポリエステル複合加工糸
JP2002249937A (ja) 仮撚加工糸