CS228144B2 - Regulation of air blowing for weft thread insertion and apparatus for realization of the method - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu regulace dmýchání vzduchu k zanášení . útkové nitě v pneumatickém stavu a zařízení k jeho provádění.

Vodicí kanál, kterým je unášena útková nit do prošlupu v pneumatickém tryskovém stavu, sestává z velkého počtu lamel. Každá lamela má v podstatě kruhový prohozní otvor, který je téměř uzavřený s výjimkou úzké vyvlékací štěrbiny. Prohozní otvory tvoří vlastní vodicí kanál, a lamela tohoto typu se nazývá „uzavřená lamela“.

Konstrukce kanálu z uzavřených lamel a tedy i způsoby dmýchání vzduchu při zanášení útku lze rozdělit na dvě kategorie. Podle první kategorie je vnitřní plocha vodicí lamely, která tvoří prohozní otvor, kuželovité zešikmená ve směru k doletové straně prošlupu; paprsek vzduchu z hlavní trysky je po vytažení útkové nitě z hlavní trysky dmýchán do vodícího kanálu tvořeného kuželovými vnitřními plochami prohozních otvorů po sobě následujících lamel a vytvoří proud vzduchu, který postupně konverguje směrem k doletové straně prošlupu. Kromě toho jsou z pomocných trysek dmýchány pomocné vzduchové proudy, které podporují unášecí účinek hlavního vzduchového proudu.

Při druhém provedení není vnitřní plo2 cha ' 'lamely tvořící prohozní otvor kuželovité zešikmena a vzduchový proud z hlavní trysky vedéný po' vytažení útkové .nitě z hlavní trysky vodicím kanálem se rozptyluje mezerami mezi jednotlivými sousedními lamelami. Do vodícího kanálu je mezerou mezi sousedními lamelami dmýchán z pomocné trysky paprsek vzduchu, takže tlačí útkovou nit ke straně vodícího kanálu, potom dopadá na vnitřní plochy prohozního otvoru lamel, odráží se od nich a tím přivádí útkovou nit do blízkosti následující pomocné trysky. Potom vystříkne následující tryska proud vzduchu, který přebírá unášecí funkci proudu vzduchu z předcházející trysky. Unášecí funkce je potom postupně přebírána následujícími pomocnými tryskami, které vedou útkovou nit postupně celým vodicím' kanálem.

Nevýhoda takových způsobů dmýchání spočívá v tom, že vzduchový proud z hlavní trysky se sráží se vzduchovými proudy z pomocných trysek v přechodné fázi, kdy právě začíná dmýchání vzduchu z pomocné trysky, takže vzduchové proudění vznikající ve vodicím kanále je nezbytně turbulentní.

Zejména při prvním způsobu, kdy hlavní vzduchový proud ve vodicím kanálu je tvořen především paprskem vzduchu z hlavní trysky, předchází čelo vzduchové vlny přední konec zanášené útkové nitě, takže v okamžiku, kdy je z první pomocné trysky ležící nejblíže k hlavní trysce vystříknut paprsek vzduchu šikmo zezadu, k čelu vzduchové vlny hlavního vzduchového proudu, rozdělí se čelo hlavního vzduchového proudu na dvě sekce v místě, kde na ni narazí paprsek vzduchu z pomocné trysky. Přední sekce je tlačena pomocným vzduchovým proudem šikmo dopředu a je urychlována, zatímco zadní sekce vzduchové vlny je nepatrně strhována dozadu a je tedy zpomalována. V následujícím okamžiku přední a zadní sekce rozděleného čela vlny vzduchového proudu na sebe narazí, čímž vznikne ve vodicím kanálu turbulentní proudění.

Při druhém způsobu, kde proud vzduchu ve vodicím kanálu je tvořen hlavně vzduchovými proudy z pomocných trysek, může paprsek vzduchu z hlavní trysky dosáhnout až do oblasti druhé a třetí pomocné trysky, čímž vzniká podobně jako v prvním případě turbulentní proudění. V oblasti, kde je proud vzduchu z hlavní trysky dostatečně rozptýlen, je zanášení útkové nitě sice realizováno pouze vzduchovými proudy z pomocných trysek; když však paprsek vzduchu z předcházející pomocné trysky dojde do blízkosti následující pomocné trysky, má nižší rychlost. Když potom vystříkne následující pomocná tryska ' paprsek vzduchu s vysokou rychlostí, rychlý proud vzduchu narazí na pomalejší paprsek vzduchu z předcházející pomocné trysky a tím poruší lamínární proudění vzduchu ve vodicím kanálu. Takovému nárazu vzduchového paprsku z -následující ·pomocné - trysky do vzduchového . - proudu ve vodicím kanálu nelze zabránit ani takovou regulací, při které se paprsky vzduchu z pomocných trysek postupně- dmýchají dřív, než vzduchový proud dojde k paprsku vzduchu z následující pomocné trysky. .....

Vynález odstraňuje uvedené nevýhody a jeho předmětem . je způsob regulace dmýchání vzduchu k zanášení útkové nitě v pneumatickém stavu, kde je útková nit vystřelována z hlavní trysky paprskem vzduchu dmýchaným z hlavní trysky a vedena od hlavní trysky vodicím kanálem za účelem zanesení do prošlupu paprsky vzduchu dmýchanými z pomocných trysek. Podstata vynálezu spočívá v tom, že dmýchání vzduchu ze všech pomocných trysek se spustí současně před okamžikem, kdy útková nit vrhaná hlavní tryskou dojde k pomocné trysce ležící nejblíže u hlavní trysky, a zastavuje se postupně v pořadí, ve kterém kolem pomocných trysek přechází útková nit. Přitom se účelně dmýchání vzduchu zastavuje po skupinách pomocných trysek, přičemž v každé skupině se dmýchání zastaví současně. Vynález se také týká zařízení k provádění tohoto způsobu, které obsahuje hlavní trysku, soustavu lamel tvořících vodicí kanál a soustavu pomocných trysek.

Podle vynálezu obsahuje zařízení regulační ústrojí pro současné spuštění všech pomocných trysek a jejich postupné uzavírání ve směru průchodu útkové nitě. Pomocné trysky jsou s výhodou rozděleny do první skupiny, druhé skupiny a třetí skupiny, které leží u hlavní trysky v uvedeném pořadí.

Vynález brání vzniku turbulentního vzduchového proudění ve vodicím kanálu a zajišťuje, že paprsky vzduchu z pomocných trysek vytvářejí ve vodicím kanále ustálené vzduchové proudění, které směřuje k doletové straně prošlupu a unáší napjatou útkovou nit prošlupem až k doletové straně.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příkladem provedení znázorněným na přiloženém výkrese, kde na obr. 1 je axonometrický pohled na zanášecí ústrojí pneumatického tryskového stavu pracující na principu podle vynálezu, na obr. 2 je příčný řez ventilem sloužícím v pneumatickém tryskovém stavu podle obr. 1 k regulaci přívodu tlakového vzduchu do pomocných trysek a na obr. 3 je časový diagram znázorňující začátek a dobu funkce jednotlivých součástí zanášecího ústrojí podle obr. 1.

Na obr. 1 je znázorněno zanášecí ústrojí pneumatického tryskového stavu, které obsahuje zanášecí nebo hlavní trysku 3, z které je vystřelována útková nit do vodícího kanálu tvořeného velkým počtem lamel 9. Útková nit 1 vstupuje do hlavní trysky 3 po průchodu zadržovacím ústrojím 2, které je schopné zachytit útkovou nit 1, čímž je její zavádění do hlavní trysky 3 podle potřeby zastaveno. Jednotlivé lamely 9 prohozního lamelového hřebene leží v řadě za sebou v určitých vzájemných vzdálenostech a jejich nožky jsou zality ve ztuhlé pryskyřici nebo plastické hmotě 5a, takže lamely 9 jsou upevněny v drážce držáku 5b.

Držák 5b je připevněn k bidlu 5, které také nese paprsek, který tak tvoří celistvou jednotku s . lamelami 9. Každá lamela 9 je vytvořena s rovinným úsekem 9a a se zakřiveným úsekem 9b, které omezují prohozní otvor 9c v podstatě kruhového tvaru. Z prohozního otvoru 9c vychází vyvlékací štěrbina 9d, která umožňuje vyvléknutí útkové nitě 1 z prohozního otvoru 9c při přírazu útkové nitě 1 paprskem 4. Lamela 9 tohoto typu se obvykle nazývá „uzavřená lamela“. Prohozní otvory 9c jednotlivých, za sebou ležících lamel 9, tvoří vodicí kanál. Lamely 9 jsou umístěny tak, že prodloužená osa hlavní trysky 3 . prochází vodicím kanálem v té fázi pracovního cyklu stavu, když paprsek 4 leží ve své nejzadnější poloze. Na obr. 1 jsou také znázorněny osnovní nitě 6 a o kraj 7 vyráběné tkaniny 8.

Rovnoběžně se směrem zanášení útkové nitě 1 je umístěna v přibližně stejných vzdálenostech soustava pomocných trysek 10a až IGi. Těleso každé pomocné trysky IDa až lOi je tvořeno kovovou trubičkou, která má průměr například asi 7 mm, přičemž do-l ní konec prochází dnem držáku 5b, takže je upevněn ztuhlou pryskyřicí. Každá pomocná tryska 10a až lOi je umístěna mezi lamelami 9 tak, že horní konec pomocné trysky 10a až 10Í leží v blízkosti horní části obvodu vodícího kanálu, tvořeného prohozními otvory 9c v lamelách 9. Horní konec každé trubičky tvořící pomocnou trysku 10a až lOi je uzavřený a jeho vnější plocha má hladký a zaoblený tvar, takže může snadno odsouvat osnovní nitě 6 v okamžiku, kdy pomocná tryska 10a až lOi prochází mezi nimi nahoru.

Horní konce pomocných trysek 10a až lOi jsou na válcové stěně opatřeny neznázorněnými tryskovými otvory. Tryskový otvor každé pomocné trysky 10a až lOi má průměr asi 1 mm a je umístěn tak, že jeho· osa není rovnoběžná s osou vodícího' kanálu, ale protíná ji a protíná i osu hlavní trysky 3 pod úhlem asi 15° a směřuje к vnitřní ploše prohozního otvoru 9c v pohledu osy pomocných trysek 10a až lOi.

Dolní konec každé pomocné trysky 10a až lOi vyčnívá z dolní plochy bidla 5 a je spojen s pružnou hadicí 11a až lli vzduchotěsným spojem, který je utěsněn například neznázorněným páskem. Pod vyráběnou tkaninou 8 jsou umístěny vzduchové rozváděče 12a až 12c, připevněné к nosiči, který není znázorněn a který je upevněn na bočních rámech na obou stranách stavu. Každý vzduchový rozváděč 12a až 12c má tři neznázorněné vzduchové výstupní otvory: tři výstupní otvory vzduchového rozváděče 12a jsou spojeny s první skupinou pomocných trysek 10a až lOi hadicemi 11a až 11c; tři otvory vzduchového rozváděče 12b jsou spojeny s druhou skupinou pomocných trysek lfld až lOř hadicemi lid až llf; tři otvory třetího vzduchového rozváděče 12c jsou spojeny s třetí skupinou pomocných trysek lOg až IOji hadicemi lig až lli.

Neznázorněné vzduchové výstupní otvory vzduchového rozváděče 12a až 12c jsou spojeny trubkami 13a až 13c s ventily 14a až 14c, které jsou upevněny ke zmíněnému nosníku. Vzduchové přívody ventilů 14a až 14c jsou spojeny přes potrubí 15a až 15c se vzduchovou troubou 16 většího průřezu, která je na jednom konci uzavřená a druhým koncem spojená se zdrojem tlakového vzduchu, např. s neznázorněným kompresorem. Vzduchová trouba 16 může být připojena ke zdroji tlakového vzduchu pro hlavní trysku 3.

Konstrukce ventilu 14a je podrobně znázorněna na obr. 2. Těleso 17a ventilu 14a je opatřeno protáhlým vzduchovým kanálkem 18a, uzavřeným na obou koncích. Střední část vzduchového kanálku 18a protíná v kolmém směru ventilový vývrt 21a. Kromě toho je vzduchový kanálek 18a spojen na jedné straně s trubkou 13a přes konektor 19a, zašroubovaný do tělesa 17a, a na druhé straně s potrubím 15a konektorem 20a, který je také zašroubován do tělesa 17a ventilu 14a. Uvnitř ventilového vývrtu

21a je kluzně uložen ventilový dřík 22a opatřený zúženou střední částí 23a, přičemž délka odpovídá šířce vzduchového kanálku 18a.

Když je zúžená střední část 23a ventilového dříku 22a v jedné novině se vzduchovým kanálkem 18a, je potrubí 15a propojeno s trubkou 13a, takže tlakový vzduch z potrubí 15a může proudit do trubky 13a. V obvodové drážce ventilového dříku 22a je uložen těsnicí o-kroužek 24a. Ventilový dřík 22a je přdpjat směrem dolů v tom směru, aby vyčníval z ventilového vývrtu 21a, vratnou pružinou 25a uloženou ve ventilovém vývrtu 21a. Dolní konec ventilového dříku 22a je předpjat směrem dolů v tom směru, aby ke střední části výkyvného raménka 27a, jehož jeden konec je otočně uložen na hřídelíku 26a upevněném na tělese 17a ventilu 14a; výkyvné raménko 27a tedy může vykyvovat vzhledem к tělesu 17a ventilu 14a. Ke druhému konci výkyvného raménka 27a je otočně připevněna kladička 28a. Je samozřejmé, že konkrétní konstrukce druhých dvou ventilů 14b, 14c je stejná jako konstrukce ventilu 14a. Ventil 14b je tedy opatřen výkyvným raménkem 27b s kladičkou 28b, a ventil 14c je opatřen výkyvným raménkem 27c s kladičkou 28c.

Kladičky 28a až 28c jsou předpjaty do záběru s povrchem vaček 30a až 30c, které jsou upevněny na hřídeli 29 rotujícím v časové závislosti na pracovním cyklu stavu. Hřídel 29 je otočně uložen v ložiskách nesených bočními rámy stavu. Každá z vaček 30a až 30c má vačkový výstupek 31a až 31c a vačkovou prohlubeň 32a až 32c. Vačkové výstupky 32a až 32c vaček 30a až 30c jsou dimenzovány a umístěny tak, že přicházejí do záběru s kladičkami 28a až 28c ve stejném okamžiku pracovního cyklu stavu, naproti tomu se však oddalují od kladiček 28a až 28c v pořadí 31a, 31b a 31c. Jinými slovy to znamená, že obvodová délka vačkových výstupků 31a až 31c se postupně zvětšuje v pořadí 31c, 31b, 31a. Když například kladička 28a ventilu 14a se dotýká vačkové prohlubně 32a vačky 30a, natočí se výkyvné raménko 27a na výkrese ve směru pohybu hodinových ruček, takže ventilový dřík 22a se posune dolů. Široká část ventilového dříku 22a uzavře vzduchový kanálek 18a a tím přeruší spojení mezi potrubím 15a a trubkou 13a. Když se kladička 28a dotýká povrchu vačkového výstupku 31a, natočí se výkyvné raménko 27a proti směru pohybu hodinových ruček, takže ventilový dřík 22a se posune nahoru. V této poloze leží zúžená střední část 23a ventilového dříku 22a ve vzduchovém kanálku 18a a umožní tak spojení mezi potrubím 15a a trubkou 13a.

Funkci zanášecího ústrojí podle obr. 1 lze vysvětlit v souvislosti s obr. 3 takto: Dokud pracovní cyklus stavu nedosáhne asi 120° po přírazu zanesené útkové nitě paprskem

2 · 814 4

4, dotýkají se kladičky 28a až 28c ventilů 14a až 14c vačkových prohlubní 32a až 32c vaček 30a až 30c, takže všechny ventily 14a až 14c zůstávají uzavřené. Když pracovní cyklus stavu dosáhne asi 120°, všechny kladičky 28a až 28c najedou na vačkové výstupky 31a až 31c, takže všechny ventily 14a až 14c se otevrou. Následkem toho se přivádí . do všech pomocných trysek 10a až lOi ' vysokotlaký vzduch ze vzduchové trouby 16 přes potrubí 15, ventily 14a až 14c, trubky 13a až 13c a vzduchové rozváděče 12a . až 12c. Mimoto je prakticky ve stejném okamžiku vystřelen paprsek vzduchu z hlavní trysky 3, který natáhne přední konec útkové nitě 1 a vytvoří ustálený proud vzduchu, který směřuje od hlavní trysky 3 k doletové straně prošlupu.

Když . pracovní cyklus stavu dosáhne asi 125°, uvolní zadržovací ústrojí 2 útkovou nit 1, která se má zanášet do prošlupu, takže útková nit 1 je vtažena proudem vzduchu do hlavní trysky 3 a odtud do vodicího kanálu. Bezprostředně potom je útková nit unášena vodicím kanálem paprsky vzduchu z pomocných trysek 10a až lOi.

Když pracovní cyklus stavu dosáhne asi 160°, přejde přední konec útkové nitě vnášené do prošlupu přes první skupinu pomocných trysek 10a až 10c a dosáhne blízkosti druhé skupiny pomocných trysek 10d až lOf. V tomto okamžiku sjede kladička 28a ventilu 14a do vačkové prohlubně 32a vačky 30a, tím se uzavře ventil 14a a dmýchání vzduchu z první skupiny pomocných trysek 10a až 10c se zastaví.

Když pracovní cyklus stavu dosáhne asi 200°, přejde přední konec zanášené útkové nitě 1 přes druhou skupinu pomocných trysek 10d až lOf a přijde do blízkosti třetí skupiny pomocných trysek 10g až lOi. V tomto okamžiku sjede kladička 28b ventilu 14b do vačkové prohlubně 32b vačky 30b, ventil 14b se uzavře a dmýchání vzduchových proudů z druhé skupiny pomocných trysek lOd až lOf se zastaví.

Když pracovní cyklus stavu dosáhne asi 210°, zastaví se dmýchání vzduchu z hlavní trysky 3. Další pohyb útkové nitě 1 pokračuje následkem setrvačnosti útkové nitě 1 a působením tažné síly paprsků vzduchu z třetí skupiny pomocných trysek lOg až lOi. Když pracovní cyklus stavu dosáhne asi 230°, přejde přední konec útkové nitě 1 přes třetí skupinu pomocných trysek lOg až 16i, čímž je prohoz ukončen. Současně s uzavřením zadržovacího ústrojí 2, které zastaví další pohyb útkové nitě 1, sjede kladička 28c do vačkové prohlubně 32c vačky 30c, tím se uzavře ventil 14c a ' přeruší se další dmýchání vzduchu z třetí skupiny pomocných trysek lOg až lOi.

Třebaže je na výkrese znázorněno a v předchozím textu popsáno provedení, kde pomocné trysky jsou rozděleny do tří skupin, přičemž pomocné trysky jedné skupiny proudů ze všech pomocných trysek začalo zřejmé, že jednotlivé pomocné trysky mohou být uváděny v činnost nezávisle na sobě.

Podle vynálezu se dmýchání vzduchových proudů z pomocných trysek reguluje takovým způsobem, aby dmýchání vzduchových proudů ze všech pomocných trysek začalo současně před okamžikem, kdy útková nit dojde k pomocné trysce ležící nejblíže u hlavní trysky. I když tedy v počáteční fázi zanášení útku může vzniknou ve vodicím kanálu přechodně turbulentní proudění vzduchu z toho důvodu, že vzduchové proudy z pomocných trysek narážejí na klidný vzduch ve vodicím kanálu a že jednotlivé vzduchové proudy z pomocných trysek narážejí na sebe, toto přechodné turbulentní proudění okamžitě vymizí a vznikne ustálený proud vzduchu, který směřuje k doletové straně a prochází vodicím kanálem. Tento ustálený proud vzduchu unáší stabilně útkovou nit vodicím kanálem, a mimo to umožňuje, aby proud vzduchu z hlavní trysky nerušeně postupoval v celém vodicím kanálu. Během zanášení útku nedochází ke ztrátě napětí v útku, protože pomocné trysky se postupně zavírají v tom pořadí, jak přes ně přechází přední konec útkové nitě.

Claims (4)

1. Způsob regulace dmýchání vzduchu k zanášení útkové nitě v pneumatickém stavu, kde je útková nit vystřelována z hlavní trysky paprskem . vzduchu dmýchaným z hlavní trysky a vedena od hlavní trysky vodicím kanálem za účelem zanesení do prošlupu paprsky vzduchu dmýchanými z pomocných trysek, vyznačený tím, že dmýchání vzduchu ze všech pomocných trysek se spustí současně před okamžikem, kdy útková nit vrhaná hlavní tryskou dojde k pomocné trysce ležící nejblíže u hlavní trysky, a zastavuje se postupně v pořadí, ve kte-

VYNALEZU rém kolem pomocných trysek přechází útko'vá nit.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že dmýchání vzduchu se zastavuje po skupinách pomocných trysek, přičemž v každé skupině se dmýchání zastaví současně.

3. Zanášecí ústrojí k provádění způsobu podle bodu 1, které obsahuje hlavní trysku, soustavu lamel tvořících vodicí kanál a soustavu pomocných trysek, vyznačené tím, že obsahuje regulační ústrojí pro současné spuštění všech pomocných trysek (10a až lOi) a jejich postupné uzavírání ve směru průchodu útkové nitě (1).

4. Zanášecí ústrojí podle bodu 3, vyznačené tím, že pomocné trysky jsou rozděleny do první skupiny pomocných trysek (10a až 10c), druhé skupiny pomocných trysek (lOd až lOf) a třetí skupiny pomocných trysek (lOg až lOi), které leží u hlavní trysky (3) v uvedeném pořadí.