CS226689B1 - Spřádací rotor feezvřetenové spřádací jednotky - Google Patents

Description

Předmět vynálezu se týká spřádacího rotoru bezvřetenové jednotky, se sběrnou drážkou vymezenou opěrnou stěnou přecházející na jedné straně do skluzové stěny a na druhé straně do dna sběrné drážky, na které (navazuje vnější formující stěna, vymezující do plochy dna spřádacího rotoru.

Závažným problémem u bezvřetenových strojů je zanášení sběrných drážek spřádacích rotorů prašnými nečistotami, přiváděnými s vlákny od ojednocovacího ústrojí. V současné době mají spřádací jednotky vytvořeno čisticí zařízení ve vyčesávacím tělese, kterým se odvádějí zejména těžší nečistoty, než jsou vlákina. Prašné nečistoty lehkého charakteru jsou však přiváděny do spřádacího rotoru s vlákny. Je známo řešit, tento problém různě, tvarově upravenými drážkami, například podle švýcarského patentu 593 358, který si klade za úkol dosáhnout zapředení nečistot do stužky.

Tato známá řešení však nepřináší vyřešení daného problému, (neboť účinnost odvádění nečistot jejich zapředením je nedostačující. Podle množství prachu v prameni vláknitého materiálu, přiváděného do vyčesávacího zařízení spřádací jednotky, musí být v příslušném intervalu čištěny sběrné drážky, což je značně náročné ha čas a počet pracovníků obsluhy. Tím se snižuje ekonomická efektiv2 nost bézvřetenových spřádacích strojů. Z podstaty spřádacích rotorů vyplývá, že sběrná drážka je uspořádána na konci skluzové stěny, rozšiřující se od svého čelního vstupu ke sběrné drážce. Dno sběrné drážky, vymezené dvěma sběrnými stěnami nebo sběrnou stěnou a dnem je upraveno na největším poloměru, vzhledem k ose spřádacího rotoru. Vzhledem k tomu, že odstředivá síla působí v radiálním směru, jsou přiváděné nečistoty odstředivou silou usměrněny ke dnu, ke kterému propadávají. Propadávají jednak stužkou, jednak se dostanou na dno přímo za místem zakrucované stužky, přecházející do příze, protože je dno na chvíli odkryto. Z tohoto dna se nečistoty dají prakticky u známých systémů velmi těžko zapříst do stužky a odivést je tvořenou přízí, protože je nutno překonávat vliv odstředivých sil. Hromadění nečistot ve sběrné drážce pak nepříznivě ovlivňuje kvalitu příze.

Ze známých patentových spisů vyplývá, že tvar siběrné drážky, tj. její konfigurace daná úhly sběrných stěn, poloměrem dna sběrné drážky, spojující obě řečené sběrné stěny nebo alespoň jednu stěnu a dno, ovlivňuje do různé míry ukládání prašných nečistot sběrné drážky a časový interval do jejího škodlivého zaplnění, kdy dochází ke snížení kvality příze a nakonec k přetrhů.

Tvar sběrné drážky ovlivňuje však také kvalitu tvořené příze, například pevnost. Znamená to, že například tvar sběrné drážky výhodný iz hlediska získání kvalitní ipříze, není vhodný z hledisek zapřádání nečistot do zakrucovapé stužky a naopak.

Je známo provedení spřádacího rotoru se sběrnou drážkou podle čs. patentu č. 133 513 realizovaného u vyráběných spřádacích strojů, u kterého skluzová stěna tvoří přímo první stěnu sběrné drážky, tzn., že skluzová stěna a stěna sběrné drážky leží, při pohledu na řez spřádacím rotorem, v jedné přímce. Na konci této první sběrné stěny je dno, které obloukem přechází v druhou sběrnou stěnu, ležící proti první sběrné stěně a která směřuje od dna sběrné drážky k čelní otevřené straně spřádacího rotoru a přechází do plochy jeho dna.

Tato druhá sběrná stěna je prakticky vnější plochou kužele, Jehož vrchol směřuje k čelnímu otvoru spřádacího rotoru. Z hlediska působení odstředivých sil, Zachytává první stěna sběrné drážky síly od vláken a nečistot, které se o ní opírají v radiálním směru a které jsou vyvozeny odstředivou silou. Tato první stěna bude proto nadále nazývána opěrnou stěnou sběrné drážky. Druhá stěna prakticky jen formuje tvar sběrná drážky, resp. stužky, aby vznikl trojúhelníkový tvar uložené stužky vláken, protože od této vnější kuželovité druhé stěny působí v radiálním směru odstředivé síly směrem k první -sběrné stěně, tj. opě-rné štěpě. Tato druhá sběrná stěna sběrné drážky bude p-ro-to n-adále nazývána vnější formující stěnou.

Nevýhodou této konfigurace sběrné drážky, iž hlediska zanášení prašnými nečistotami, se snažil zlepšit švýcarský patent č. 593.356, který však vnější formující stěnu kuželovitého tvaru, nahradil buď kolmou stěnou vzhledem k ose rotace spřádacího rotoru nebo -od ní na druhou stranu, než je skluzová stěna, se -rozevírající stěnou. První stěna, tj. opěrná stěna byla -od skluzové stěny více zalomena, takže vznikla z hlediska formování trojúhelníkové stužky, klasická V sběrná drážka-, Jejíž -obě sběrné stěny se sbíhají v radiálním směru do dna, které je ve spřádacím rotoru na největším v-nitřním průměru. Znamená to, že vlivem odstředivé síly jsou nečistoty a vlákna tlačeny směrem ke dnu a na obě sběrné stěny sběrné drážky. Důsledkem pak je ukládání prašných nečistot ve sběrné drážce, což je nakonec i -v uvedeném spise ve srovnávací tabulce přímo přiznáno.

Úkolem je vyřešit spřádací rotor se sběrnou drážkou vymezenou jednak opěrnou stěnou, přecházející do skluzové stěny a jednak formující vnější stěnou, který by s vyšší účinností zamezil nežádoucímu ukládání prašných nečistot ve sběrné drážce ,na jejím dně a prodloužil interval čištění spřádacích -rotorů nebo jej vůbec odstranil od4 vaděním nečistot tvořenou přízí, při zachování kvality příze.

Uvedený úkol řeší spřádací rotor podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že opěrnou stěnu sběrné drážky tvoří, od jejího dna směrem ke skluzové stěně se rozšiřující v podstatě kuželová plocha o výšce B v osovém směru vyšší nebo stejné, než je délka přiléhající strany stužky pro nejmenší číslo čm příze, pro kterou j-e spřádací rotor určen, která přechází do skluzové stěny přechodovou stěnou. Přecihod-ová stěna a část k ní přilehlé opěrné stěny tv-oří plochu pro shromažďování nečistot, která je tak podle -vynálezu upravena mezi stužkou vláken a skluzovou stěnou. Opěrná stěna má v místě napojení na přechodovou stěnu větší průměr y než je p-rů-měr x u dna sběrné drážky.

Výhodou konfigurace sběrné drážky, podle -vynálezu je, že nečistoty nejsou opěrnou stěnou usměrňovány na dno sběrné drážky. Tím, že opěrná stěna -se v podstatě kuželovité rdzšlňuje od dna směrem zpět ke -skluzové stěně, resp. k přechodové stěně, jsou nečistoty uloženy na opěrnou -stěnu, nebo na stužku, kam doletí po opuštění skluzové stěny. Nečistoty lehčí než jsou vlákna jsou prakticky ukládány před -stužkou na opěrnou -stěnu v místě navazujícím na přechodovou -stěnu, tedy mezi -stužkou na opěrné stěně a skluzovou -stěnou.

Stužka je izakrucována d-o příze, která je vedena od dna sběrné drážky -směrem ke skluzové -stěně, tzn., Že eventuální neza-předené prašné nečistoty jsou od dna stahovány po opěrné stěně -směrem k přechodové -stěně silou, resp. složkou -síly, danou koeficientem tření a radiální odstředivou -silou, vyvozenou -hmotností nečistoty, přičemž tato síla je malá, vzhledem ke sklonu opěrné -stěny. Pokud se nashromáždí prašné nečistoty u nebo na radiální přechodové stěně, na konci skluzové -stěny, jsou tyto třením odtahovány odtahovanou přízí částečně jejich přilnutím k přízi a částečně jsou touto přízí hrnuty před ní, při jejím relativním dqpředném pohybu při zakrucování stužky a jsou donuceny přepadnout na horní otevřenou stranu -stužky, do které jsou zahaleny zakroucením stužky do příze.

Účinky provedení spřádacího rotoru podle vynálezu jsou mnohem vyšší, než např. u DOS 25 28 976, který zdánlivě řeší podobným způsobem konfiguraci -sběrpé drážky. U tohoto spisu je na konci skluzové stěny provedena rovněž sběrná drážka, která vytváří na stěně přilehlé ke skluzové stěně osazení, jehož vnější koncový bod je současně největším průměrem sběrné drážky. Sběrná drážka má oblast ukládání vláken do stužky bezprostředně za osazením.

Porovmám-e-li, osazení s přechodovou stěnou podle vynálezu, tvořila by tato jednu -stěnu vláken, -což je ale v principu zcela něco jiného. Podle vynálezu -se za -osazením -— přechodovou stěnou shromažďují -nečiš228589 toty a stužka se vytváří poněkud dále za tímto místem. U spisu DOS 25 28 976 je tomu však naopak, nebot předpokládá, že nečistoty přelétnou stužku a jsou zapředeny do příze vedené ke dnu spřádacího rotoru. Protože však mohou přelétnout jen nečistoty těžší než vlákna, jsou lehčí nečistoty usazovány ihned za osazením, jednak na stužku, v místě po jejím zakroucení však ;na dno. Tím ovšem dochází k ukládání nečistot, ve sběrné drážce tvořící tvar stužky, neboť příze je odváděna na opačnou stranu sběrné drážky, než je přívod vláken po skluzové stěně. U řešení podle vynálezu však příze prochází po zakroucení stužky proti směru přívodu vláken a místem u přechodové stěny, ťj.. místem shromažďování nečistot a tyto se snaží odvést nebo strhnout před sebe na zakrucovanou stužku, do které se zabalí jejím zakroucením.

Příkladné provedení spřádacího rotoru je znázorněno na přiloženém výkresu, kde na obr. 1 jie řez spřádacím rotorem, ikterý v levé části znázorňuje známé provedení sběrné drážky a v pravé části provedení podle vynálezu, na obr. 2 je zvětšený řeiz sběrnou drážkou podle vynálezu, na obr. 3 stejný řez se znázorněnou uloženou stužkou 'vláken a směrem odtahované příze, na obr. 4 je další možné příkladné provedení a na obr. 5 další příkladné provedení.

Spřádací rotor 1 je opatřen kuželovitě se od svého čelního otvoru rozšiřující skluzovou stěnou 2; která je zakončena sběrnou drážkou 3. Sběrná drážka 3 je vymezena opěrnou stěnou 4, 'která navazuje na jedné straně na konec 5 skluzové stěny 2 a na druhé straně na dno 6 sběrné drážky 3. Dno 6 je položeno vzhledem ke čelní straně spřádacího rotoru 1 ve směru probíhající skluzové stěny 2 nejvýše. Na dno 6 sběrné drážky 3 navazuje vnější formující stěna 7, přecházející do plochy dna 11 spřádacího rotoru 1 a je tvořena s výhodou vnější plochou kužele, jehož základna je ina dně 6 sběrné drážky 3 a vrchol směřuje k čelní otevřené straně spřádacího rotoru 1. Vnější formující stěna 7 sběrné drážky 3 může mít různý sklon a v krajním případě může přejít až do roviny kolmé na osu spřádacího rotoru 1, nebo ji i nepatrně překročit.

Opěrná stěna 4 sběrné drážky 3 tvoří, od jejího dna 6 směrem ke skluzové stěně, resp. proti skluzové stěně 2 se rozšiřující v podstatě kuželovou plochu o výšce B stejné nebo vyšší, než je stanovená délka strany v podstatě trojúhelníkové stužky pro nejnižší číslo příze, tj. pro největší příčný průřez stužky, pro kterou je spřádací rotor určen. V podstatě kuželová plocha znamená, že tvar opěrné stěny může být například i mírně vypouklý nebo vydutý, pokud se zachová podmínka, že se od dna směrem k přechodové stěně bude rozšiřovat. Kuželová plocha je však z hlediska výroby inejvýhodnější. Kuželová plocha opěrné stěny 4 přechází na konec 5 skluzové stěny 2 v podstatě radiální přechodovou stěnou 8, propojující opěrnou stěnu 4 s koncem, resp. přechodem 5 skluzové stěny 2. Opěrná stěna 4 má v místě napojení na v podstatě radiální přechodovou stěnu 8 větší průměr y než je pružina x u dna 6 sběrné drážky. Tato přechodová stěna 8 může být tvořena obloukem nebo na osu spřádacího rotoru 1 kolmou krátkou radiální stěnou, přecházející na opěrnou stěnu 4 malým poloměrem, nebo stěnou skloněnou ve směru sklonu odváděné příze. Dno B sběrné drážky 3 propojující opěrnou stěnu 4 a vnější formující stěnu 7 •může být tvořeno obloukem nebo krátkou kolmou stěnou na. osu spřádacího rotoru, jak je patrno z obr. 4. Sběrná drážka 3 tak tvoří od dna 6 směrem ke skluzové stěně 2, resp. proti skluzové stěně 2 v podstatě otevřenou V drážku.

Opěrná stěna 4 je tedy vytvořena ze skluzové stěny 2, probíhající až na dno 6 sběrné drážky 3 a k tomuto dnu 6 se pak vytváří zápichem opěrná stěna 4 v podstatě s kuželovou plochou. Stužka 9 se tvoří přiváděním vláken po skluzové stěně 2 od dna 8, postupným vrstvením směrem k otevřené straně sběrné drážky. Současně přiváděné prašné nečistoty se ukládají buď na stužku 9 nebo před ní za konec S skluzové stěny na přechodové stěně 8 a části k ní přilehlé opěrné stěny 4. Prašné nečistoty, které se dostanou ke dnu 6 nebo na opěrnou stěnu 4 u dna 6, jsou při zakrucování stužky a odtahování příze 10 ve .směru ke skluzové stěně 2 a k ose spřádacího rotoru bud zakrucovány do stužky nebo stahovány po opěrné ploše 4 k přechodové stěně 8. Posuv prašné nečistoty od dna 6 k přechodové stěně 8 nevyžaduje relativně velké síly, protože je nutno překonat jen třecí složku síly, danou odstředivou silou a třecím koeficientem, přičemž skloin opěrné stěny napomáhá k uvedenému přesunu nečistot.

S výhodou je přechodová stěna 8 opěrnou plochou příze 10, odtahovanou od opěrné plochy 4 sběrné drážky 3. V tomto případě jsou nečistoty usazované na této ploše odváděny přilnutím na hotovou přízi. Pokud se příze pohybuje nad touto přechodovou stěnou 8 a dojde k nashromáždění nečistot na přechodové stěně 8, jsou tyto odtahovanou přízí shrnovány dopředu jejím relativním posuvem při zakrucování stužky v přízetvorném bodě a tyto jsou nuceny přepadnout na zkrucovanou stužku. Za tím účelem je nutné, aby vzdálenost A přechodu vnější formující stěny 7 do ploch dna 11 spřádacího rotoru 1 od dna 6 sběrné drážky 3 byla v osovém směru menší, než vzdálenost B od dna 6 sběrné drážky 3 na konec 5 skluzově stěny 2. U přechodové stěny 8 mohou být upraveny odváděči otvory 12, čímž se zajistí další možnost odvádění nečistot.

Claims (2)

1. PREDMET

   1. Spřádací rotor bezvřetenové spřádací jednotky se sběrnou drážkou, vymezenou opěrnou stěnou, přecházející na jedné straně do skluzové stěny a na druhé straně do dna sběrné drážky, na které navazuje vnější formující stěna, vymezující s druhé strany sběrnou drážku a přecházející do plochy dna spřádacího rotoru, vyznačující se tím, že opěrnou stěnu (4) sběrné drážky (3] tvoří, od jejího dna (6) směrem ke skluzové stěně (2) se rozšiřující kuželová plovynalezu cha o výšce (BJ, v osovém směru vyšší nebo stejné, než je délka přiléhající strany stužky (9) pro nejmenší metrické číslo (Čm) příze (10) , pro kterou je spřádací rotor (1) určen, která přechází do skluzové stěny (2) přechodovou stěnou (8).
2. 2. Spřádací rotor podle bodu 1, vyznačující se tím, že opěrná stěna (4) má v místě napojení na přechodovou stěnu (8) větší průměr (yj než je průměr (x) u dna (6) sběrné drážky (3).

   1 list výkresů