CS226688B1 - Spřádací rotor bezvřetenové spřádací jednotky - Google Patents

Description

Předmět vynálezu se týká spřádacího rotoru bezvřetenové spřádací jednotky se sběrnou drážkou, vymezenou opěrnou stěnou přecházející na jedné straně do skluzové stěny a na druhé straně do dna sběrné drážky, na které navazuje vnější formující stěna, vymezující sběrnou drážku s druhé strany a přecházející do plochy dna spřádacího rotoru.

Závažným problémem u bezvřetenových spřádacích strojů je zanášení sběrných drážek spřádacích rotorů prašnými nečistotami, přiváděnými s vlákny do ojednocovacího ústrojí. V současné době mají spřádací jednotky vytvořeno čisticí zařízení ve vyčesávacím tělese, kterým se odvádějí zejména těžší nečistoty, než jsou vlákna. Prašné nečistoty lehkého charakteru jsou však přiváděny do spřádacího rotoru s vlákny. Je známo, tento problém řešit pomocí zařízení, které v uzavřeném nebo rozpojeném stavu spřádací jednotky čistí v příslušných intervalech sběrnou drážku spřádacího rotoru pomocí proudu vzduchu nebo čisticích prostředků. Tato zařízení jsou však příliš nákladná a při čištění se přerušuje proces předení.

Je známo také, tento problém řešit pomocí otvorů na, nebo u sběrných stěn sběrných drážek, např. z patentových spisů 477 259

V. Británie a DAS 2 408 195. Nevýhodou uvedených řešení je, že nezabraňují usazování prašných nečistot na obvodu sběrné drážky v místech, kde odváděči otvory vytvořeny nejsou. Postupně tak i u těchto řešení dochází k zanášení sběrné drážky spřádacího rotoru. Je také známo, řešit tento problém různě tvarově upravenými drážkami, např. podle švýcarského patentu 593 356, který si kladl za úkol dosáhnout zapředení nečistot do stužky. Ani tato řešení však nepřináší vyřešení daného problému, neboť účinnost odvádění nečistot jejich zapředením je u uvedeného řešení nedostačující. Podle množství prachu v pramenu vlákenného materiálu, přiváděného do vyčesávacího zařízení spřádací jednotky, musí být v příslušném intervalu čištěny sběrné drážky, což je značně náročné na čas a počet pracovníků obsluhy. Tím se snižuje ekonomická efektivnost bezvřetenových spřádacích strojů. Z podstaty spřádacích rotorů vyplývá, že sběrná drážka je uspořádána na konci skluzové stěny, rozšiřující se od svého čelního vstupu ke sběrné drážce. Dno sběrné drážky, vymezené dvěma sběrnými stěnami, nebo sběrnou stěnou a dnem je upraveno na největším poloměru, vzhledem k ose spřádacího rotoru. Vzhledem k tomu, že odstředivá síla působí v radiálním směru, jsou přiváděné nečistoty odstředivou silou uměrněny ke dnu, ke kterému propadávají. Propadávají jednak stužkou, jednak se dostanou na dno přímo za místem zakrucované stužky, přecházející do příze, protože je dno na chvíli odkryto. Z tohoto dna se nečistoty dají prakticky u známých systémů velmi těžko zapříst do stužky a odvést je tvořenou přízí, protože je nutno překonávat vliv odstředivých sil. Hromadění nečistot ve sběrné drážce pak nepříznivě ovlivňuje kvalitu příze.

Z výše uvedených patentových spisů vyplývá, že tvar sběrné drážky, tj. její konfigurace daná úhly sběrných stěn, poloměrem dna sběrné drážky spojující obě řečené sběrné stěny nebo alespoň jednu stěnu a dno, ovlivňuje do různé míry ukládání prašných nečistot do sběrné drážky a časový interval do jejího škodlivého zaplnění, kdy dochází ke snížení kvality příze a nakonec k přetrhu. Tvar sběrné drážky ovlivňuje však také kvalitu tvořené příze, například pevnost. Znamená to, že například tvar sběrné drážky výhodný z hlediska získání kvalitní příze, není vhodný z hlediska zapředení nečistot do zakrucované stužky a naopak.

Je známo provedení spřádacího rotoru se sběrnou drážkou podle čs. pat. 133 513 realizovaného u vyráběných spřádacích strojů, u kterého skluzová stěna tvoří přímo první stěnu sběrné drážky, tzn., že skluzová stěna a stěna sběrné drážky leží, při pohledu na řez spřádacím rotorem, v jedné přímce. Na konci této první sběrné stěny je dno, které obloukem přechází v druhou sběrnou stěnu, ležící proti první sběrné stěně a která směřuje od dna sběrné drážky k čelní otevřené straně spřádacího rotoru a přechází do plochy jeho dna. Tato druhá sběrná stěna je prakticky vnější plochou kužele, jehož vrchol směřuje k čelnímu otvoru spřádacího rotoru. Z hlediska působení odstředivých sil, zachytává první stěna sběrné drážky síly od vláken a nečistot, které se o ní opírají v radiálním směru a které jsou vyvozeny odstředivou silou. Tato první stěna bude proto nadále nazývána opěrnou stěnou sběrné drážky. Druhá stěna prakticky jen formuje tvar sběrné drážky, resp. aby ze stužky vznikl trojúhelníkový tvar uložené stužky vláken, protože od této vnější kuželovité druhé stěny působí v radiálním směru odstředivé síly směrem k první sběrné stěně, tj. opěrné stěně. Tato druhá sběrná stěna sběrné drážky bude proto nadále nazývána vnější formující stěnou. Nevýhody této konfigurace sběrné drážky, z hlediska zanášení prašnými nečistotami, se snažil zlepšit švýcarský patent 593 356, který však vnější formující stěnu kuželovitého tvaru nahradil buď kolmou stěnou, vzhledem k ose rotace spřádacího rotoru nebo od ní na druhou stranu, než je skluzová stěna, se rozevírající stěnou. První stěna, tj. opěrná stěna byla od skluzové stěny více zalomena, takže vznikla z hlediska formování trojúhelníkové stužky, klasická V sběrná drážka, jejíž obě sběrné stěny se sbíhají v radiálním směru do dna, který je ve spřádacím rotoru na největším vnitřním průměru. Znamená to, že vlivem odstředivé síly jsou nečistoty a vlákna tlačeny směrem ke dnu a na obě sběrné stěny drážky. Důsledkem pak je, ukládání prašných nečistot ve sběrné drážce, což je nakonec i v uvedeném spise ve srovnávací tabulce přímo přiznáno.

Úkolem je vyřešit spřádací rotor se sběrnou drážkou vymezenou jednak opěrnou stěnou, přecházející do skluzové stěny a jednak formující vnější stěnou, který by s vyšší účinností zamezil nežádoucí ukládání prašných nečistot ve sběrné drážce na jejím dně a prodloužil interval čištění spřádacích rotorů nebo jej vůbec odstranil, odváděním nečistot tvořenou přízí, při zachování kvality příze.

Uvedený úkol řeší spřádací rotor podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že opěrnou stěnu sběrné drážky tvoří, od jejího dna směrem ke skluzové stěně se rozprostírající, válcovitá plocha o výšce B vyšší nebo stejné, než je délka přiléhající strany stužky pro nejnižší metrické číslo (čm) příze, pro kterou je spřádací rotor určen, která předchází do konce skluzové stěny* přechodem, tvořeným přechodovou stěnou. Radiální přechodová stěna a část k ní přilehlé opěrné stěny tvoří plochu pro shromažďování nečistot, která je tak podle vynálezu, upravena mezi stužkou vláken a skluzovou stěnou. Další znaky vynálezu jsou blíže uvedeny ve význacích předmětu vynálezu.

Výhodou konfigurace sběrné drážky, podle vynálezu je, že nečistoty nejsou opěrnou stěnou usměrňovány na dno sběrné drážky. Tím, že opěrná stěna je válcová, jsou nečistoty uloženy na opěrnou stěnu, nebo stužku, kam doletí po opuštění skluzové stěny. Nečistoty lehčí než jsou vlákna jsou prakticky ukládány před stužku na opěrnou stěnu v místě, navazujícím na v podstatě radiální přechodovou stěnu, tedy mezi stužkou na opěrné stěně a skluzovou stěnou. Stužka je zakrucována do příze, která je vedena od dna sběrné drážky směrem ke skluzové stěně, to znamená, že eventuální nezapředené prašné nečistoty jsou od dna stahovány po opěrné stěně, srňěrem k radiální přechodové stěně silou, resp. složkou síly, danou koeficientem tření a radiální odstředivou silou, vyvozenou hmotností nečistoty. Pokud se nashromáždí prašné nečistoty u nebo na radiální přechodové stěně na konci skluzové stěny, jsou tyto třením odtahovány odtahovou přízí částečně jejích přilnutím k přízi a částečně jsou touto přízí tlačeny před ní, při jejím relativně dopředném pohybu při zakrucování stužky a jsou donuceny přepadnout na horní otevřenou stranu stužky, do které jsou zabaleny zakroucením stužky do příze.

Účinky provedení spřádacího rotoru podle vynálezu jsou mnohem vyšší, než např. u DOSu 25 28 976, který zdánlivě řeší podobným způsobem konfiguraci sběrné drážky. U tohoto spisu je na konci skluzové stěny provedena rovněž sběrná drážka, která vytváří na stěně přilehlé ke skluzové stěně osazení, jehož vnější koncový bod je současně největším průměrem sběrné drážky. Sběrná drážka má oblast ukládání vláken, do stužky bezprostředně za osazením. Porovnáme-li osazení, s radiální přechodovou stěnou, podle vynálezu, tvořila by tato jednu stěnu stužky vláken, což je ale v principu něco zcela jiného. Podle vynálezu, se za osazením — radiální přechodovou stěnou shromažďují nečistoty a stužka se vytváří poněkud dá¹;: za tímto místem. U spisu DOS 25 28 976 je tomu však naopak, neboť předpokládá, že nečistoty přelétnou stužku a jsou zapředeny do příze vedené ke dnu spřádacího rotoru. Protože však mohou přelétnout jen nečistoty těžší než vlákna, jsou lehčí nečistoty usazovány ihned, za osazením, jednak na stužku, v místě po jejím zakroucení však na dno. Tím ovšem dochází k ukládání nečistot ve sběrné drážce tvořící tvar stužky, neboť příze je odváděna na opačnou stranu sběrné drážky, než je přívod vláken po skluzové stěně. U řešení podle vynálezu však příze prochází po zakroucení stužky proti směru přívodu vláken a místem u radiální přechodové stěny, tj. místem shromažďování nečistot a tyto se snaží odvést nebo strhnout před sebe na zakrucovanou stužku, do které se zabalí jejím zakroucením.

Příkladné provedení spřádacího rotoru, je znázorněno na přiloženém výkrese, kde na obr. 1 je řez spřádacím rotorem, který v levé části znázorňuje známé provedení sběrné drážky a v pravé části provedení podle vynálezu, na obr. 2 je zvětšený řez sběrnou drážkou podle vynálezu, na obr. 3 stejný řez se znázorněnou uloženou stužkou vláken a směrem odtahované příze, na obr. 4 další možné příkladné provedení a na obr. 5 další příkladné provedení.

Spřádací rotor 1 je opatřen kuželovité se od svého čelního otvoru rozšiřující skluzovou stěnou 2, která je zakončena sběrnou drážkou 3. Není rozhodné z hlediska vynálezu, zda spřádací rotor 1 je opatřen ventilačními kanálky pro vytváření podtlaku nebo je napojen na centrální odsávací zařízení. Sběrná drážka 3 je vymezena opěrnou stěnou 4, která přechází přechodem 5 na jedné straně do skluzové stěny 2 a na druhé straně do dna 6 sběrné drážky 3. Dno 6 je položeno vzhledem k čelní straně spřádacího rotoru 1 ve směru probíhající skluzové stěny 2 nejvýše. Na dno 6 sběrné drážky 3 navazuje vnější formující stěna 7, přecházející do plochy dna 11 spřádacího rotoru 1 a je tvořena s výhodou vnější plochou kužele, jehož základna je na dně 6 sběrné drážky 3 a vrchol směřuje k čelní otevřené straně spřádacího rotoru 1. Vnější formující stěna 7 sběrné drážky 3 může mít různý sklon a v krajním případě může přejít až do roviny kolmé na osu spřádacího rotoru 1, nebo ji i nepatrně překročit. Opěrná stěna 4 sběrné drážky 3 tvoří, od jejího dna 6 směrem ke skluzové stěněrespektive proti skluzové stěně 2 se rozprostírající válcovitou plochu, tvořící válcovitý prstenec o výšce B vyšší nebo stejné, než je stanovená délka strany v podstatě trojúhelníkové stužky 9 pro nejnižší číslo příze, pro kterou je spřádací rotor určen. Válcovitá plocha opěrné stěny 4 přechází přechodem 5 do konce skluzové stěny 2, jak je ukázáno v obr. 4. Výhodnější provedení je ukázáno na obr. 2, kde opěrná stěna 4 přechází do skluzové stěny 2 v podstatě radiální přechodovou stěnou 8, propojující opěrnou stěnu 4 s koncem resp. přechodem 5 skluzové stěny 2. Tato přechodová stěna 8 může být tvořena obloukem nebo na osu spřádacího rotoru 1 kolmou krátkou stěnou, přecházející na opěrnou stěnu 4 malým poloměrem, nebo stěnou skloněnou ve směru sklonu odváděné příze. Dno 6 sběrné drážky 3 propojující opěrnou stěnu 4 a vnější formující stěnu 7 může být tvořeno obloukem nebo krátkou kolmou stěnou na osu spřádacího rotoru, jak je patrnou z obr. 5. Sběrná drážka 3 tak tvoří od dna 6 směrem ke skluzové stěně 2 resp. proti skluzové stěně 2 otevřenou V drážku. Je výhodné, když skluzová stěna 2 ve svém prodloužení za svým koncem — přechodem 5, prochází dnem 6 sběrné drážky 3 pro zajištění tvorby stužky 9 v podstatě trojúhelníkového profilu. Opěrná stěna 4 je tedy vytvořena jako ze skluzové stěny 2 probíhající až na dno 6 sběrné drážky 3 a k tomuto dnu se pak vytváří zápiohem opěrná stěna 4 s válcovou plochou. Stužka 9 se tvoří přiváděním vláken po skluzové stěně 2 od dna 6 postupným vrstvením směrem k otevřené straně sběrné drážky. Současně přiváděné prašné nečistoty se ukládají buď ina stužku 9 nebo před mí za přechod 5 skluzové stěny 2 na přechodovou stěniu 8 a části k ní přilehlou opěrnou stěnu 4. Prašné nečistoty, které se dostanou ke dnu 6 nebo na opěrnou stěnu 4 u dna 8, jsou při zakrucování stužky a odtahování příze 10 ve směru ke skluzové stěně 2 a k ose spřádacího rotoru buď zakrucovány do stužky nebo stahovány po opěrné ploše 4 k přechodové stěně 8. Posuv prašné nečistoty od dna 6 k přechodové stěně 8 nevyžaduje relativně velké síly, protože je nutno překonat jen třecí složku síly, danou odstředivou silou a třecím koeficientem. S výhodou je přechodová stěna 8 opěrnou plochou příze 10, odtahovanou od opěrné plochy 4 sběrné drážky 3. V tomto případě jsou nečistoty usazované na této ploše odváděny přilnutím na hotovou přízi. Pokud se příze pohybuje nad touto přechodovou stěnou 8 a dojde k nashromáždění nečistot na této přechodové stěně 8, jsou tyto odtahovanou přízí shrnovány před ní, jejím relativním posuvem, při zak-rucování stužky v přízetvorném bodě a tyto jsou nuceny přepadnout na zkracovanou stužku. Za tím účelem je nutné, aby vzdálenost A -přechodu vnější formující stěny 7 do -ploch dna 11 spřáda-

Claims (3)

1. PftEDMET

   1. Spřádací rotor bezvřetenové spřádací jednotky se sběrnou drážkou, vymezenou opě-rnoiu stěnou přecházející na jedné straně do skluzové stěny a na druhé straně do dna sběrné drážky, na které navazuje vnější formující stěna vymezující s druhé strany sběrnou drážku a přecházející do -plochy dna spřádacího rotoru, vyznačující se tím, že opěrnou stěnu (4) sběrné drážky (3) tvoří, od jejího dna (6) směrem ke skluzové stěně (2) se rozprostírající, válcovitá plocha o výšce (Bj vyšší nebo stejné, než j-e délka přiléhající str-any stužky (9) pro nejnižší metrické číslo příze (10), pro kterou je spřádací rotor (1) určen, která přeclho rotoru 1 o-d dna 6 sběrné diráž-ky 3 byla v osovém směru menší, než vzdálenost B přechodové stěny 8 od dna 6 sběrné drážky 3 na přechod 5 skluzové stěny 2. U přechodové stěny mohou být upraveny odváděči otvory 12, čímž se zajistí další možnost odvádění nečistot.

   VYNALEZU chází do konce skluzové stěny (2) přechodem (5), tvořeným přechodovou-stěnou (8).
2. 2. Spřádací rotor podle bodu 1, -vyznačující se tím, že vzdálenost (Aj přechodu (12) vnější formující stěny (7) do pío-chy dna (11) spřádacího rotoru (1) od dna (6) sběrné drážky (3) je v osovém směru menší než vzdálenost (Bj přechodové stěny (8) od dna (6) sběrné drážky (3) na přechod (5) skluzové stěny (2).
3. 3. Spřádací -rotor podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že u přechodové stěny (8) jsou upraveny odváděči otvory (12) nečistot.