CS225117B2 - The purification of insulin - Google Patents

The purification of insulin Download PDF

Info

Publication number
CS225117B2
CS225117B2 CS695548A CS554869A CS225117B2 CS 225117 B2 CS225117 B2 CS 225117B2 CS 695548 A CS695548 A CS 695548A CS 554869 A CS554869 A CS 554869A CS 225117 B2 CS225117 B2 CS 225117B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
insulin
antibodies
column
collecting
substance
Prior art date
Application number
CS695548A
Other languages
English (en)
Inventor
Jorgen Dr Schlichtkrull
Original Assignee
Novo Terapeutisk Labor As
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Novo Terapeutisk Labor As filed Critical Novo Terapeutisk Labor As
Priority to CS78849A priority Critical patent/CS225134B2/cs
Publication of CS225117B2 publication Critical patent/CS225117B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K14/00Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/435Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • C07K14/575Hormones
    • C07K14/62Insulins
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00Medicinal preparations containing peptides

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Gastroenterology & Hepatology (AREA)
  • Toxicology (AREA)
  • Endocrinology (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Diabetes (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Medicines Containing Material From Animals Or Micro-Organisms (AREA)

Description

Jestliže se ze surového nebo komerčního vepřového nebo hovězího inzulínu odstraní pankreatické bílkoviny o molekulové hmotnosti vyšší než 6 000 a inzulínu podobné látky o přibližně stejné molekulové hmotnosti, jakou má inzulín, vyvolává takto získaný výsledný inzulín podstatně sníženou nebo vůbec nevyvolává tvorbu protilátek proti insulinu po jeho injekčním podání. Uvedené bílkoviny se odstraňují gelovou filtrací, přičemž se jímá frakce eluátu odpovídající střední hlavní části inzulínového maxima. Sloupcovou chromatografií na iontoměniči se odstraňují inzulínu podobné látky o přibližně stejné molekulové hmotnosti, jakou má inzillín, 2a jímání té frakce eluátu, která odpovídá střední hlavní Části inzulínového maxima. Inzulín se pak izoluje. Výhodně se provádí nejprve gelová filtnace a poté sloupcová chromatografie na iontoměniči.
Vynález se týká způsobu jiátání inzulínu za účelem .vyloučení nebo snížení tvorby inzulínových protilátek po jeho injikování.
Původně panoval názor, že vhodně překrystalovaoý inzulín ve formě ostrohraoných rhomboedrů spojených rovnými krystalovými plochami představuje čistou bílkovinu, inzulín, jehož konfigurace byla staAovena Sangerem a sppO., viz například Biochemical Journal 60 (1955), 556. Později však bylo shledáno, že tomu tak není. Vědecké analytické zkoumání UtázaXo, že krystalický inzulín obsahuje bílkoviny palnireatlckého původu s molekulovou hmoonnotí vyěší než u čistého inzulínu (asi 6 000) a mimoto inzulínu příbuzné lát^ky asi téže motekulové hmoonnosi jako u čistého inzulínu.
Tak bylo dokázáno, že krystalický inzulín rozpuštěný v . 1 M kyselině octové lze frakciooovat ve složky (a), (b) a popřípadě (c) gelovou filtrací ne koloně Sephadexu 0-50, což je dextran zesítěoý epichlorhydrOneo s limitem penetrace asi 10 000 (iiniiiání molekulová hmotnost vylučované látky), který je ve formě zrn (o průměru. 20 až 80 mikronů ů.
Tyto tři složky lze . izolovat z jejich roztoků obvyklými způsoby, například vysolením, vysrážením zinečnatou soží při neutrální reakci, lyoOilizecí atd. Jak složka (a) tak i složka . (b) obsahují bílkoviny pankreatického původu s molekulovou hmoonnosi nad 6 000.
ΜιοΟ^νί složky (a) může činit 2 až 5 % hmot, krystatováného inzulínu a méně než 1 % hmot, překrystatověrného inzulínu. Mioossví složky (b) může být v obou případech 4 až 8 % hmot.
Složka (c) obsahuje hlavní frakci, která je pokládána za čistý inzulín a některé veddejší frakce látek příbuzných inzulínu, například ěe.8amiděOnoutíny a inzulínu příbuznou látku obsshhujcí více argininu než je oožssví přítomné v ootekule inzulínu a nazývá se tudíž argininový inzulín.
Frakce iooožěetmiděinoutíou ve složce (c) je variabilní a závisí oa původu inzulínu. Je to obvykle 3 až 10 % hmot, složky (x). Argioinový inzulín může představovat 2 až 3 % hmot, složky (c).
Ačkotiv bylo shledáno, že krystalický inzulín obsahoval různé uvedené nečistoty, nebyla zkoušena výroba inzulínu izolovaného z pajOkeatických Žláz, které by byl prostý všech ne- > čistot nebo taoěř všech nečistot; nález. oečtatot, jejichdecká ^akMonaice a taenti^kace většiny z nich, nejedly k pokusům o změnu složení inzulínu prt potMií v terapii cukrovky.
Důvody prt nedbání přítomnooU nečistot v používaném inzulínu a důvody pro neměnění složení injekčních inzulOnových preparátů jsou pochhtptelné, když se uváží, jaké byly klinické znalossi před koncipováním tohoto vynálezu.
Přeectlivělost (alergie) proti dostupným inzulOtov^m preparátům prakticky zcela zmizela po obecném používáni.krystatovaného nebo překrystatoveného inzulínu. Jinak existovalo a stále ještě existuje mnoho vedlejších účinků způsobených tím, že v séru diabetických pacientů po léčbě' po dobu někotika měsíců bylo nalezeno, že obsahuje imuooglObuiioy, které se slučuj in vitro i in vivo s inzulOneo, což znamená, že inzulOnové preparáty vyvoOávaaí tvorbu inzulOnových protilátek. Jejich tvorba je považována z mooha důvodů za nežádoucí.
1. Tvorba inzulOnových protilátek naznačuje stav trvalého antagonismu těla vůči základní- _mu hormonu, inzulínu. '
2. Tento stav pravděpodobně škodí buňkám ' těla, například beta-btnkcái, které jsou u králíků ničeny imuOzací iozulOneo a pomocnými látkami. Bylo poddzřenO, že požární komppikace diabetů, například aingopaahie, se mohou zhoršovat*
3. Bylo zjištěno, že vysoká hladina inzulínových protilátek někdy vede k insulinové rtsistenci, tj. nutnosti vysokých dávek a k nedostatku metebálické kontroly.
4. Odhaduje se, že skutečně nutná výše dávek u nemocných cukrovkou značně převyšuje požadavek, který by byl nutný, kdyby bylo možno zabránit tvorbě protilátek.
5. U některých pacientů vázají protilátky hovězí inzulín pevněji než vepřový inzulín, a byly popsány hypoglykemické stavy po změně druhového složení inzulínových preparátů..
6. Nehromedí-ii se inzulínové protilátky u pacientů, nastává současné zvýšení končen- r trece cirkulujícího tiogenního sérového inzulínu, část sérového inzulínu se bude vázat na protilátky. Kooícnírace celkového a dokonce i volného inzulínu může dosáhnout hodnot, které jsou deseti- až stonásobkem normální fyziologické koncentrace. Tyto vysoké koncŘnnrace trnnou být škodlivé tkání.m. Mohou vyvooat etrtrsεklerózu a mohou poškozovat dosud existující beta-buňky. Bylo zjištěno, že vysoké koncentrace inzulínu mohou mít negativní účinek na sekreci beta-buněk.
Nežádoucí tvorba inzulínových protilátek uvedená výše byla považována až do koncipování tohoto vynálezu ze nevyhnutelnou, protože bylo pokládáno za sk^teč^í^říit, že čistý inzulín je an^tn. Toto bylo podepřeno Deckrttem v disertační práci Insulin Annibodits (Kodaň 1964), která zahrnuje frakcionacl a izolaci některých nečistot nalezených v krystalickém vepřovém inzulínu, a biologické a chemické výzkumy ukazující, že nečistoty vyvooávají tvorbu protilátek odlišných od inzulínových protilátek, že tvorba inzulínových protilátek ' by však m^ohLa být usnadněna tehdy, když inzulínové preparáty jsou nečisté.
Imunologické pokusy prováděné na zvířatech a tvořící základ tohoto vynálezu ukázaly, že tvorbě inzulínových protilátek lze jestliže inzulín je prostý nejenom pankreatických bílkovin a rmSnístní vyěěí než 6 000, ale i anti-genních inzulínu příbuzných ' látek o téměř stejné moSelkλlooé hmoOnísti jako inzulín.
Je ekutečnootí, že nečistoty izolované z krystal^kého inzulínu, viz složky (a) a · (b) uváděné výše a do určité míry látky příbuzné inzulínu ve složce (c)5 ·jsou · v podstatě odpovědné za antigenní chování známých inzulínových preparátů, přičemž samotný čistý inzulín není antigenem.
Účelem vynálezu je připravit inzulín, který by nevykazoval žádnou nebo podstatně sníženou tvorbu inzulínových protilátek při kli^ncd^f^m použití.
Toho se dosáhne způsobem čištění inzulínu pro vyloučení nebo snížení · tvorby inzuHnových protilátek po jeho iíjiksoáíí podle přítomného vynálezu. Jeho podsitata spočívá v tom, že se surového nebo komečního vepřového nebo hovězího inzulínu se odstraňují •pankreatické bílkoviny o ooOtkulooé rmoSnísSi vyšší než 6 000 golovou filtrací, přičemž se jímá frakce eluátu sdpooOd.íjící střední hlavní části inzuinnového maxima, sloupcovou chrsmo.ttornaií na ioítsoěr.iči se odstraňují inzulínu podobná _ látky o přibližně stejné ocOι.ekulové r!monísti, jakou má inzulín, za jímání frakce tluátu sdpooOάíeí.cícr střední hlavní části inzulínovéhs maxima a inzulín obsažený ve zjímané frakci se izoluje, přičemž se 3 výhodou provátí nejprve gelová filtrace a poté sloupcové crrsjsrosgafie na .ióntsoOnnči.
S výhodou se př^om používá kationtoměniče a tlutntu s obsahem látky fja^ou je například močovina) zabraňující vytváření shluků · inzulínu se sebou samým nebo s přísomnýo:i nečiststaoi<>
Gelová ΓϊΙ^ί^ο inzulí^nu je jako taková o sobě známá, viz například J. Clin. Zavést.
sv. 42, č. 12 1069 až 1871 (1963) a 2, 461 až 464 (1963); není však známa koml^nace gtlové И^Ггс^^о s iontoměničovou· tUčního maxima obsahnuícího inzulín.
Iontoměničová chromatografie krystalického inzulínu je rovněž o sobě známá, není vštC známa chromatooratie spojená s gelovou filtrací elučního maxima obsatuUícího inzulín.
Komminace gelové fittaice s - iontoměničovou chromatooratií je tedy nová a poskytuje inzulín překvappjících vlfstnosSí.
Gelové fití^ce se provádí s výhodou ve vodném prostředí, které může obsthovat nevodné ktpatiny smíístelné s vodou, gelovou- filtrecí lze vštk provádět rovněž v organický,ch rozpouštědlech obest^ících malé moossví vody, je-li to žádoucí. V příptdě, že se používá vodného prostředí, je výhodná hodnott pH v rozmezí 2 tž 4. Sta^i^t inzulínu při hodnotě pH nižší - než 2 t - otd hodnotu 9 je nízká, ttkže v rozmezí tohoto pH dochází během procesu ke tvorbě degrtdtčních produktů. Velmi nízké nebo velice vysoké pH je tudíž méně vhodné. Hodnoty pH v rozmezí 4 tž 9 lze pouužvat, jestliže se zvýší rozpustnost inzulínu, ^ppíC^U přidáním mc>ooviny, která má rovněž schopnost rozrušovat produkty tsocitce, které mohou vzniCtt mezi moUtkcltmi inzulínu a mezi molekultmi inzulínu a neδisOutami při ne^rdlní retkci. Prstcuj-li se při nízkém pH je výhodné pouští orgtnické kyseliny, oapříklad kyseliny octové k nastav-ní hodnoty pH, může vštk být rovněž pou^Oo siliých minerálních Cysee.in. Je výhodná 0,5 tž 4 M koncentrtce kyseliny octové.
Teplott- při gelové není rozhodu^cí t je limiUována pouze stabilitcu t rozpustnootí inzulínu. Je tudíž výhodné prtcovat přibližně při t-pldOě mstnooti, nepř^^d při 2025 °C. cteré se vymrvoaí před slohou obsa^u^í lozu!^ jsou odstrandvány. Ertkce·, které jsou prosté mattrálu o molekulové Umodnodti převyš^ící 6 000 se smísí t inzulín - lze izolovtí, napPíClaU odpařením, vysolením nebo vysrážením ionty - zinku.
Pokud se týká sloupcové iUroIníaovrβti- ot iooOdmёnnδi lze používat téměř všech komerčně Uos0cpnýcU iontoměničů UoooOujíiíiU penn-raci m^oelc^ly inzulínu zt př-UpoklaUc, že způsob podle vynálezu se provádí v prostředí, ve kterém mooekuly inzulínu netvoří spolu nebo s nečistotami tgregáty. .
Vhodné míaoeiály pro čištění inzulínu jsou udáoy níže v 1ι^1^, vit str. 5.
Iontoměničový proces lze provádět ketoonoovým nebo miontovým měničem, zt pOL^žtí vodného prostředí - jtko elučního činidlt. Eluční činidlo může obsthovat mo^olou nebo jiné látky inzulínu v tvorbě tgregátů meei olasOnííi mooeJkultmi nebo s přítom^o^ýmL oečisMoooviou lze pouuívat v ttkovém mnnUitví, tby se zísCtly 4 tž 8 mooární, s výhodou tsi 7 mooární roztoky. Jestliže se pou^je roztoku moočoloy, oesmí obsthovat kymtlm-amonný, proOoie kymál^ové ionty by reagovaly s aminoskupiooc v inzulinové mooekule.
Elučoí činidlo obsahuje vždy pufr zt účelem Coni^iroLy hodnoty pH lučního činidlt.
Je výhodné pucovat při Constmtní hodnotě pH. Poojivá-li se Catiootuvý mmnič, hodoott pH žlučního činidlt by mělt být cdrždvánt v rozmezí 3 tž 6,5, s výhodou 4 tž 6, t pooužíž-li se anidnOový m^ič, hodnott pH lučního činidlt by mělt být udržov^nt v rozmezí 5,5 tž 10, s výhodou 6 tž 9.
Zíměoé hodnoty pH se ííPí skleněnou elektrodou otstavenoc obvyklým způsobem ot sOto^^ηί pufr.
Vhodné pufry lze ntlézt v dostupné lltetatuře.
Zásadní významná udržování Constmtní - teploty během iondoměničovéUo procesu. Teplotu lze vyvoolt v rozmezí od +10 do +40 0 C, s výhodou 030 °C t v příj^ě kdy eluční čin.^o . obsahuje mc)oovonc, je ^leži^ utonovat sše tá^ou teplot, овр?·^1^ 5 ^0. · • JaCo výchozí míaotiál se používá v čistícím stupni obvykle ^ι^^ηί inzulín, Oj. amoufní
2251 Π inzulín nebo krystalický inzulín, který může být i několikrát krystalován. Může však být použito i surového' inuzínu, například koláče solí, obsahnU^cího inzulín, který vzniká během izolace inzulínu z paincreatickýcO žláz e obsahuje obvykle 10 až 30 % hmot, inzulínu, avšak pro vysoký obsah nečistot je tento výchozí maateiál méně vhodný pro čištění podle vynálezu. Vhodnnjší výchozí maateiál lze získat tak, že roztok koláče solí se podrobí is^^^rickému srážen:! nastavením hodnoty pH roztoku na 5,5 a sraženina se izoluje odstředěním.
Výsledkem čisticího stupně bude vždy iiětěná frakce inzulínového roztoku, ze které se inzulín získává obvyklým způsobem, například odpařením, vysolením nebo vysrážením v přítomno o ti iontů zinku. Je-'li to žádoucí, inzulín lze krystalovat a upravovat do injekčních inzulínových přípravků stejným způsobem, jak se to používá v oboru.
Známými analyticlými testy lze stanovit, že způsobem podle vynálezu se získává požadovaná · čistota inzulínu, čištěný inzulín musí vykazovat při gelové filtrací jediné maximum a v poc^s^ltatě jedinou látku, když se podrobí nisklntinuální elektrolýze na polyekrylamidovém gelu (DISC PAGE), jak je to popsáno B. J. Davisem a L. Ornsteinem v Ann. N. Y. Aced. Sci. 121, str. 321· až 349 a 404 až · 427 (1964).
Podle jednoho provedení způsobu podle vynálezu se inzulín podrobí nejprve gelové filtraci, jímají se frakce eluátu ldp□oidnaící střednímu hlavnímu dílu inzuinnovéOo maxima a izoluje se v nich obsažený inzulín, načež se izolovaný inzulín podrobí sloupcové iOrlmaaodraaii ne měnnči ketim^ a jímají se frakce eluátu odp^vídaící st^Í^f^(^nmu hlavnímu dílu inzuinnového maxima a izoluje se v nich obsažený inzulín.
Následnuící·příklad ilustruje toto provedení.
Příklad provedení kg Sephadexu E 50 jemného zrnění se nechá nabobtnat v 1 M kyselině octové a · nejjemnější částice se odstraní děkannací. Maatriálu se použije k naplnění kolony o průměru 15 cm a výšky 130 cm. Kolona se eCvilibruje 1 M kyselinou octovou.
g inzulínu, který byl jednou krystalován z citrálové0l pufru, se rozpuutí ve směsi 390 ml 1 M kyseliny octové a 8 ml 1 N HCC. Tento roztok se nanese na kolonu. Vymývání se provádí 1 M kyselinou octovou rychlostí 1 ШгЛиП. Jímají se frakce po 200 ml.
Extinkce se měří při 276 nm a vyrážejí proti číslům frakcí. Frakce ldpooidnaicí střednímu hlavnímu dílu inzuinnového maxima (největší maximum) se spojí a inzulín se vysráží přidáním 200 g chloridu sodného na 1 litr spojených frakcí. Sraženina se izoluje odstředěním a podrobí izlelektricéému vysrážení a kr^f^lta^izaci ze urási aietln-iitráloiý piufr obvyklým způsobem. Výtěžek je 8 g kry.stalickéOo inzulínu prostého bílkovin pankreatického původu 3 mooelkiulární hmoOnj>ltí vyšší než asi 6 000.
Krystalický čištěný inzulín, získaný výše uvedeným způsobem, se čistí déle iontoměničovou chromaaodraafí na kationoovém měnn-či iontů. Připraví se 7 M roztoky močoviny a deimizují se průchodem kolonami se směsí iontoměniilvé pryskyřice. Tato neiojizliαná mooovina se Dotom používá k přípravě pufru: 0,13 M fosforečnan·sodný - 7 M mooovina -·1% n-butanolu, ludnota pH 6,0 při teplotě 25 °C. Pufr se skladuje a používá při teplotě 4 °C. 1,5 kg Anbeexitu CE typu II, který je měničem katilntl na bázi kyseliny vé zesítěné d^^y^e^enem, která má · ihrombαografi.cCou kvaKtu se preparuje: 1. vodou, 2. acetonem, 3. vodou + hydroxidem sodným, 4. vodou, 5. vodou + kyselinou·chlorovodíkovou a 6. vodou. Promytá pryskyřice se potom rozmíchá s 5 litry pufru. Hodnota pH suspenze okaT^ž^ kleáá a · vždy během několika miraut se · přidávají přibližně 30 ml dávky 40% roztoku hydroxidu sodného J(hbolnílt/objeb), aby se udržovala hodnota pH asi na 6,00. Když hodnota pH suspenze zůstává po 15 minutách míchání na 6,00, áměs se míchá při teplotě 4 °C přes noc. Prysk^ice se ldnfltruje a promyje 30 litry pufru v průběhu 8 hodin. Hodnota pH konečného filtrátu by měla být stejná jako u přitékajícího pufru. Maatelálu se použije k naplnění kolony o průměru 7,5* cm a o ' výšce 80 cm. Kolona se ekvilibruje pomocí pUfru.
g inzulínu čištěného výše uvedeným způsobem se nanese ne ’ kolonu ve formě 10% roztoku (hmotnost/objem) v pxUfru. Vyrvání se provádí pufrem při teplotě 4 °C rychlostí 200 ml/hod. Jímají se frakce po 100 ml.
Extinkce se měří pí*! 276 nm a vynášeei prooi číslům frakcí. Sppoují se frakce odpovídající střednímu hlavnímu dílu inzulínového maxima (největší maximum) a inzulín se vysráží přidáním 2 litrů vody, 15 ml 4 N kyseliny chlorovodíkové a 600 g chloridu sodného na 1 . litr spojených frakcí. Sraženina se izoluje odstředěním a podrobí isoelektrccéému vysrážení a krystalizaci ze směti aceeon-cctrátový pufr obvyklým způsobem.
Výtěžek je 10 g krystal^kého inzulínu, který ' obsahuje pouzz 'jedinou složku, jestliže se podrobí. DISC .PAGE. Krystalický inzulín je, řečeno jinak pokládán za čistý inzulín.

Claims (2)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    1. Způsob čištění inzulínu pro vyloučení nebo snížení tvorby.inzulínových protilátek pq. jeho i^n;Jk^(^v^án2í, vyznaaující se tím, že ze surového nebo komerčního vepřového nebo hovězího inzulínu se odstraňují pankreatické bílkoviny o molekulové hmotnossi vyšší než 6 000 gelovou fiiraací, přičemž se jímá frakce eluátu oappovídaící střední hlavní čássi inzulínového maxima, sloupcovou ctartmoňotraňfí.na itnttoёnnči se odstraňuj inzulínu podobné látky o přiblžžně stejné oo0elklltvé hmotnntti, jakou má .inzulín, za jímání frakce eluátu odpoovídajcí střední hlavní čássi inzulítovéht maxima a inzulín obsažený ve zjímané frakci se izoluje, pMeemž s· výhodou se provádí nejprve gelová fittacce a poté sloupcová ο^ός^ο^^!' na itnlto0níčU.
  2. 2. Způsob . podle bodu 1 vyzn^^ící se tím, že se používá kňtiontooěničč a čIučoIu s obsahem látky, n^p^p^^íkl^a^d moočoiny, zabraňujcí vytváření shluků inzulínu se sebou sáným nebo s přítomnými nečistotami.
CS695548A 1968-08-09 1969-08-11 The purification of insulin CS225117B2 (en)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS78849A CS225134B2 (cs) 1969-08-11 1978-02-09 Způsob SiStSní komerčního nebo surového inzulínu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
GB38081/68A GB1285023A (en) 1968-08-09 1968-08-09 Improvements in or relating to injectable insulin preparations

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS225117B2 true CS225117B2 (en) 1984-02-13

Family

ID=10401047

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS695548A CS225117B2 (en) 1968-08-09 1969-08-11 The purification of insulin

Country Status (24)

Country Link
JP (1) JPS543931B1 (cs)
AT (1) AT354634B (cs)
BE (1) BE737257A (cs)
BG (1) BG25638A3 (cs)
BR (1) BR6911403D0 (cs)
CA (1) CA920946A (cs)
CH (1) CH526958A (cs)
CS (1) CS225117B2 (cs)
CU (1) CU33401A (cs)
DE (1) DE1940130C2 (cs)
ES (1) ES370345A1 (cs)
FR (1) FR2015369A1 (cs)
GB (1) GB1285023A (cs)
HK (2) HK51077A (cs)
IE (1) IE33239B1 (cs)
IL (1) IL32665A (cs)
KE (2) KE2774A (cs)
MT (1) MTP620B (cs)
MY (1) MY7800209A (cs)
NL (1) NL141377B (cs)
PH (1) PH12571A (cs)
SE (1) SE7901917L (cs)
YU (2) YU204569A (cs)
ZM (1) ZM12069A1 (cs)

Families Citing this family (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DK140801B (da) * 1975-01-15 1979-11-19 Nordisk Insulinlab Fremgangsmåde til fremstilling af et stabilt langtidsvirkende insulinpræparat.
DE2505306C2 (de) * 1975-02-07 1984-06-07 Eli Lilly And Co., Indianapolis, Ind. Verfahren zur Reinigung eines Alkali- oder Ammoniuminsulins
NL7713966A (nl) * 1976-12-27 1978-06-29 Univ Minnesota Werkwijze voor het behandelen van insuline.
DK374579A (da) * 1979-09-07 1981-03-08 Nordisk Insulinlab Fremgangsmaade til fremstilling af et injucerbart insulinpraeparat
NL193099C (nl) * 1981-10-30 1998-11-03 Novo Industri As Gestabiliseerde insuline-oplossing.
FI78616C (fi) * 1982-02-05 1989-09-11 Novo Industri As Foerfarande foer framstaellning av en foer infusionsaendamaol avsedd stabiliserad insulinloesning, som har en foerhoejd zinkhalt.
WO1995016708A1 (en) * 1993-12-17 1995-06-22 Novo Nordisk A/S Proinsulin-like compounds
CO4750643A1 (es) 1997-06-13 1999-03-31 Lilly Co Eli Formulacion estable de la insulina que contiene l-arginina y protamina

Family Cites Families (2)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE1940130U (de) 1966-02-26 1966-06-08 Heinrich Emil Budesheim Vorrichtung zum filtern von flussigen oder gasfoermigen medien.
DE1966573U (de) 1967-06-01 1967-08-17 Rainer Sahli Zylinderschloss an tueren u dgl. raumabschlussorganen.

Also Published As

Publication number Publication date
KE2774A (en) 1977-10-21
HK51077A (en) 1977-10-07
NL141377B (nl) 1974-03-15
FR2015369A1 (cs) 1970-04-24
CU20627L (es) 1971-08-06
MTP620B (en) 1970-01-31
CA920946A (en) 1973-02-13
YU162277A (en) 1982-05-31
GB1285023A (en) 1972-08-09
NL6912142A (cs) 1970-02-11
PH12571A (en) 1979-06-20
IL32665A0 (en) 1969-09-25
MY7800209A (en) 1978-12-31
DE1940130C2 (de) 1983-12-08
BE737257A (cs) 1970-02-09
KE2801A (en) 1978-01-06
BR6911403D0 (pt) 1973-03-13
YU204569A (en) 1982-05-31
CU33401A (es) 1971-08-06
YU40003B (en) 1985-06-30
IE33239L (en) 1970-02-09
DE1940130A1 (de) 1970-02-12
BG25638A3 (bg) 1978-11-10
JPS543931B1 (cs) 1979-02-28
IE33239B1 (en) 1974-05-01
AT354634B (de) 1979-01-25
IL32665A (en) 1973-05-31
SE7901917L (sv) 1979-03-02
ES370345A1 (es) 1972-01-01
ZM12069A1 (en) 1970-02-16
CH526958A (de) 1972-08-31
HK61977A (en) 1977-12-23

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US3950517A (en) Insulin derivatives
EP0471701B1 (de) Neue proteine mit tnf-hemmender wirkung und ihre herstellung
US4183849A (en) Therapeutic insulin preparation and a process for the production of a stable insulin preparation with protracted effect
DE69127657T2 (de) Proteinreinigungsmethode
US3869437A (en) Mono-, di, and N{HD A1{B , N{HU B1{B , N{HU B29{B -tri-acylated insulin
Matsuzawa et al. Crystallization of ornithine transaminase and its properties
JPS61212598A (ja) インシユリン化合物
MXPA05001042A (es) Un metodo para purificar preproinsulina.
US3907676A (en) Process for purifying insulin
FI77876B (fi) Foerfarande foer framstaellning av humaninsulin eller en treoninb30-ester av humaninsulin eller ett salt eller komplex daerav.
US2174862A (en) Process of producing crystalline insulin
CS225117B2 (en) The purification of insulin
US4624804A (en) Process of preparing relaxin from milk
CA2506594A1 (en) A method for the crystallization of human serum albumin
GB1576344A (en) Process for purifying glucagon
EP0013826A1 (en) Process for purifying insulin and insulin so prepared
EP0966482B1 (en) Crystallisation of proteins
EP0089218B1 (en) A process for purifying human chorionic gonadotropin
US4617376A (en) Process for recovering glucagon from pancreas glands
US6770455B1 (en) Metal-containing ribonucleotide polypeptides
US4495096A (en) Process for producing and obtaining anaphylatoxin-and cocytotaxin-containing leucotaxine preparations and of anaphylatoxin and cocytotaxin proteins in molecularly homogeneous, biologically active form
FI73130C (fi) Foerfarande foer framstaellning av renat insulin laempat foer beredning av foer kliniskt bruk anvaendbara injicerbara insulinberedningar.
US2974088A (en) Method of preparing growth hormone
EP0207727A2 (en) A process for recovering glucagon from pancreas glands
Ely et al. Accessible intrachain disulfide bonds in hybrids of light chains