CS223843B2 - Method of making the catalyser on the base of compound oxide and device for executing the same - Google Patents

Method of making the catalyser on the base of compound oxide and device for executing the same Download PDF

Info

Publication number
CS223843B2
CS223843B2 CS813701A CS370181A CS223843B2 CS 223843 B2 CS223843 B2 CS 223843B2 CS 813701 A CS813701 A CS 813701A CS 370181 A CS370181 A CS 370181A CS 223843 B2 CS223843 B2 CS 223843B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
catalyst
thermal decomposition
space
precursor
air
Prior art date
Application number
CS813701A
Other languages
English (en)
Inventor
Koju Kadowaki
Kohei Sarumaru
Yoshiaki Tanaka
Original Assignee
Mitsubishi Petrochemical Co
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Mitsubishi Petrochemical Co filed Critical Mitsubishi Petrochemical Co
Publication of CS223843B2 publication Critical patent/CS223843B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C51/00Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides
    • C07C51/16Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation
    • C07C51/21Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen
    • C07C51/25Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of unsaturated compounds containing no six-membered aromatic ring
    • C07C51/252Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides by oxidation with molecular oxygen of unsaturated compounds containing no six-membered aromatic ring of propene, butenes, acrolein or methacrolein
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J23/00Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
    • B01J23/002Mixed oxides other than spinels, e.g. perovskite
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J23/00Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
    • B01J23/16Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of arsenic, antimony, bismuth, vanadium, niobium, tantalum, polonium, chromium, molybdenum, tungsten, manganese, technetium or rhenium
    • B01J23/24Chromium, molybdenum or tungsten
    • B01J23/28Molybdenum
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J23/00Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00
    • B01J23/70Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the iron group metals or copper
    • B01J23/76Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the iron group metals or copper combined with metals, oxides or hydroxides provided for in groups B01J23/02 - B01J23/36
    • B01J23/84Catalysts comprising metals or metal oxides or hydroxides, not provided for in group B01J21/00 of the iron group metals or copper combined with metals, oxides or hydroxides provided for in groups B01J23/02 - B01J23/36 with arsenic, antimony, bismuth, vanadium, niobium, tantalum, polonium, chromium, molybdenum, tungsten, manganese, technetium or rhenium
    • B01J23/85Chromium, molybdenum or tungsten
    • B01J23/888Tungsten
    • B01J23/8885Tungsten containing also molybdenum
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J37/00Processes, in general, for preparing catalysts; Processes, in general, for activation of catalysts
    • B01J37/08Heat treatment
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J2523/00Constitutive chemical elements of heterogeneous catalysts

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Catalysts (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)

Description

Způsob výroby katalyzátoru na Mzi složeného kysličníku, otaahupctao atespoň molybden společně s vanadem a/nebo ntotiem, zahrnující stupeň tepelného rozkladu prekursoru katalyzátoru, obsahujícího směs sloučenin a/nebo komplexní sloučeninu prvků, tvořícího složení katalyzátoru, vyznačující se tím, že se prekursor katalyzátoru nepřímo zahřívá vyhřívací tekutinou přes pevnou oddělovací stěnu, prekursor katalyzátoru se rozloží ve vzduchu, ve kterém byla koncentrace kyslíku upravena na rozmezí od 0,05 do 5 %, ičemž maximální teplota ve stupni tepelného rozkladu je v rozmezí od 300 do 500 °C.
Při způsobu podle vynálezu se používá zařízení spočívající v tom, že zahrnuje reakční nádobu struktury výměníku tepla, jehož první prostor slouží k umístění katalyzátoru a druhým prostorem proudí vyhřívací tekutina, přičemž oba prostory jsou vzájemně odděleny strukturou přepážek.
Vynález, se týká způsobu , výroby katalyzátorů, obsahujících složené kysličníky.,, a zařízení k provádění tohoto způsobu. Vynález se především týká způsobu katalyzátorů na bázi složených kysličníků, obsahujících molybden, společně s vanadem, a/nebo · niobem, tepelným rozkladem sloučenin prekursoru katalyzátoru, sestávajícího ze složek, tvořících hlavní část katalyzátoru. Takto získaný katalyzátor je zvláště vhodný pro použití při katalytické oxidaci v plynné fázi.
Oxidační katalyzátory, obsahující složené, kysličníky molybdenu a vanadu a/nebo niobu, jsou známé. Z hlediska katalytických vlastností jsou tyto katalyzátory vhodné například pro výrobu · nenasycených karboxylových kyselin katalytickou oxidací nenasycených aldehydů se 3 nebo 4 atomy uhlíku, to znamená, že jsou tyto katalyzátory vhodné pro výrobu kyseliny akrylové ' z akroleinu a· kyseliny metakrylové · z metakroleinu. Dále jsou známy katalyzátory, účinné při oxidační , dehydrogenaci nasycených aldehydů nebo nasycených karboxylových kyselin, při jejích přeměnách na nenasycené aldehydy nebo nenasycené · karboxylové! kyselír· ny.
Specifické příklady známých katalyzátorů jsou· převzaty · z · publikací japonského patentního úřadu. Katalyzátory, vhodné k oxidaci akroleinu na kyselinu akrylovou, obsahující, molybden a, vanad, jsou, popsány, v par tentových spisech č. 12129/1969, 48371/1972, 19296/1973 a 169/1974 a zveřejněných přihláškách vynálezu č. 43922/1974 a 124016/ /1974. Katalyzátory, obsahující molybden a niob, jsou uvedeny v patentovém spisu č. 37849/1978 a zveřejněné přihlášce vynálezu č. 29483/1977. Katalyzátory, obsahující molybden, vanad a niob, jsou popsány ve zveřejněných přihláškách vynálezu č. 61117/ /1974, 93918/1975 a 23589/1977.
Katalyzátory, vhodné pro oxidaci metakroleinu na kyselinu metakrylovou a obsahující molybden a vanad, jsou například uvedeny ve zveřejněných přihláškách vynálezu č. 57117/1977, 113818/1976, 122317/1977, 62220/1977 a 90214/1978. Katalyzátory, obsahující molybden a niob, jsou například popsány ve zveřejněné přihlášce vynálezu č. 68122/1977. Katalyzátory, obsahující molybden, vanad a niob, jsou uvedeny ve zveřejněných přihláškách vynálezu č. 90214/1978 a 36212/1979.
Příkladem oxidačně dehydrogenačních katalyzátorů je katalyzátor pro výrobu kyseliny metakrylové oxidační dehydrogenaci kyseliny isomáselné, jak je popsáno v patentovém spisu č. 8654/1978 a katalyzátor pro výrobu metakroleinu a kyseliny metakrylové oxidační dehydrogenaci isobutylaldehydu, popsaný ve zveřejněné přihlášce vynálezu č. 124211/1978.
Je tedy známo, že katalyzátory, obsahující molybden společně s vanadem a/nebo niobem, jsou účinné při použití při oxidaci ne bo· oxidační dehydrogenaci· za vzniku karboxylové· kyseliny.., I když katalyzátor · není nezbytně· účinný při obecném· postupu u všech uvedených reakcí, obecným· znakem těchto katalyzátorů je obsah molybdenu jako. základní, složky a dále obsah základních komponent vanadu a/nebo niobu.
Popsaný katalyzátor na bázi složeného kysličníku, se vyrábí · postupem· zahrnujícím stupeň, ve kterém se v oxidační· atmosféře tepelně rozkládají tepelně rozložitelné.· sloučeniny, které, jsou výchozími materiály pro hěžné, základní., prvky. Vzhledem k tomu, že stupeň tepelného rozkladu se, týká- tvorby složek katalyzátoru rozkladem , prekursorových sloučenin , těchto složek, je nutno logicky považovat tento stupeň za součást výroby , katalyzátoru.. Protože, se však katalyzátor tvoří v aktivovaném stavu,· tím,, že se podrobí tomuto stupni, tento stupeň může být v některých, případech považován za aktivační stupeň. Dále může být v některých případech tento stupeň považován , za stupeň tepelného·, zpracování, neboť dočasný stav zahřívání pokračuje i po tepelném rozkladu. Tepelný , rozklad je, v některých případech označován jako vypalování, pečení, pálení nebo kalcinování.
Popsaný - tepelný- rozklad se běžně provádí v muflovací peci nebo tunelové peci, ve vzduchu se sníženým obsahem kyslíku (to znamená , při, koncentraci , kyslíku 20 Ψο).
Nyní , bylo· zjištěno,, že se účinnost katalyzátoru, vyrobeného , popsaným způsobem, může podstatně ovlivnit výrobními podmínkami, zvláště podmínkami tepelného rozkladu, při konstantním obsahu reakčních složek.
Předmětem·, - vynálezu je , tedy získání, katalyzátoru , o., maximální účinnosti , na z-ákla· dě tohoto , objemu·. Toho, lze, dosáhnout úpravou , podmínek., tepelného , rozkladu.
Podle tohoto, vynálezu , se , způsob výroby katalyzátoru.· na bázi , složeného, kysličníku, obsahujícího, alespoň molybden, společně-· s vanadem a/nebo , niobem,, zahrnující , stupeň tepelného rozkladu , prekursoru , katalyzátoru, obsahujícího směs, sloučenin, a/nebo. , komplexní sloučeninu , prvků; tvořících složení katalyzátoru,, provádí , tak, že , se prekursor katalyzátoru nepřímo zahřívá vyhřívací tekutinou přes pevnou oddělovací stěnu, pr-e·kursor. katalyzátoru , se rozloží ve, vzduchu, v.e;· kterém byla koncentrace kyslíku , upravena na.· rozmezí , od. 0,05 , do, 5 , přičemž maximální, teplota, ve, stupni , tepelného· rozkladu· , je v rozmezí, od. 30Q do 500 .^C.
Přitom se, účelně- jako , vyhřívací.· tekutiny a vzduchu, a upravenou· koncentrací- kyslíku použije stejného plynu.
Zařízení k provádění způsobu výroby katalyzátoru na bázi složeného kysličníku se vyznačuje tím, že zahrnuje reakční nádobu struktury výměníku tepla, jehož první prostor slouží k umístění katalyzátoru a druhým prostorem proudí vyhřívací tekutina, přičemž oba prostory jsou vzájemně odděleny strukturou přepážek.
Účelně reakční nádoba má konstrukci tepelného výměníku trubkového typu, opatřeného pláštěm a svazkem trubek umístěných uvnitř plášte, phčemž je první proster ohraničen vnitřní částí trubek a druhý prostor je vymezen pláštěm s vnějším povrchem trubek.
Rovněž je účelné, pokud reakční nádoba má strukturu plášte a množiny zásobníků relativně malého rozměru tloušťky, umístěných v navzájem odděleném uspořádání uvnitř struktury pláště, přičemž první prostor je ohraničen vnitřní částí zásobníků a druhý prostor je vymezen pláštěm a vnějším povrchem zásobníků.
Tepelný rozklad podle vynálezu se tedy vyznačuje tím, že prekursor katalyzátoru, určený k tepelnému rozkladu, se nepřímo zahřívá ve vzduchu s ' upravenou koncentrací kyslíku, označovaném též někdy jako „atmosférický plyn“ a tento neprimý ohřev se dociluje na zařízení typu tepelného výměníku při omezených tepelných podmínkách, kde jsou prekursory katalyzátoru a vyhřívací prostředí ve styku prostřednictvím bočních stěn nebo trubek tepelného výměrnku.
Dosud nebylo zcela jasné, že při výrobě katalyzátoru, obsahujícího složené kysličníky s obsahem alespoň molybdenu společně s vanadem a/nebo tepelným rozkladem prekursoru ^te^záte^ mají tepeteeí podmínky podstatný vliv na účinnost získaného katalyzátoru. V tomto pohledu bylo neočekávané zjištění, že je možno volbou specifických podmínek tepelného rozkladu získat katalyzátory s vyšší účinností ve srovnání s o sobě známými postupy. Zvláště zajímavé je zvýšení účinnosti katalyzátoru, . dosažené snížením koncentrace kyslíku ve vzduchu přítomném při tepelném rozkladu, ve spojem s dalštoi podmrnkami.
Povaha, využitelnost a další znaky tohoto vynálezu budou zřetelněji patrny z následujícího popisu, který bude uveden popisem obecných hledisek a zakončen specifickými příklady praktického provedeš a srovnávacími příklady.
Obr. 1, 3, 5 a 7 představují nárys zařízení k tepelnému rozMadu podle příkladů 1 až 4 ve svislém řezu.
Obr. 2 a 4 značí řezy podél roviny, vymezené osami II — II a IV — IV na obr. 1 a 3 a obr. 6 a 8 značí půdorys zarizem podte obr. 5 a 7 z pohledu shora.
Vynález je vysvětlen dále uvedeným podrobným popisem.
Složky katalyzátoru
Katalyzátor na bázi složeného kysličníku, vyráběný tepelným rozkladem podle vynálezu, obsahuje jako základní složky alespoň molybden a vanad, motyMen a nM ne bo molybden, vanad a niob. Tento katalyzátor může obsahovat pouze uvedené základní složky, nebo může kromě těchto prvků obsahovat další přísady. Příkladem těchto dalších přísad je wolfram, měď, germanium, uran, mangan, nikl, železo, kobalt, cín, vizmut, antimon, zinek, kadmium, titan, chrom, zirkon, rhodium, tantal, indium, thalium, bor, fosfor, alkalické kovy a kovy alkalických zemin. Dále může katalyzátor obsahovat vhodný nos nebo доащ například . žáruvzdornou anorganickou sloučeninu, jako je kysličník hlinitý, kysličník křemiči, směs k^hcráku emičitého a kysličníku hlinitého, alundum, karborundum, neho kysličník titaničhý.
Druhy a poměry těchto základní přísad jsou voleny v závislosti na požadované účinnosti katalyzátoru. Vzhledem k tomu, že tento vynález nespočívá ve stanovení specifických poměrů složek · katalyzátoru, mělo by být postačující uvedení složení katalyzátoru v příkladech praktického provedení společně s porovnávacími příklady.
2. Výroba katalyzátoru
Způsob výroby katalyzátoru podle vynátezu se podstatně neliší od známých postupů s výjimkou podmínek, při kterých se provádí stupeň tepelného rozkladu.
Následně uvedené látky jsou tedy pro výrobu katalyzátoru nejtypičtější.
Jako zdroj niobu můte být použit hydroxid niobičný, šťavelan niobičný atd. Dále je možno použít další sloučeniny, soli těchto kovů s organickými kyselinami, přičemž podmínkou je, aby tyto sloučeniny byly schopny tepelného rozkladu. V případě použití uvedených přísad katalyzátoru je nutno volit vhodné výchozí látky a kombinace v závislosti na požadovaném použití.
Jako podpěrné látky nebo nosiče, popřípadě jako dispergační sloučeniny přísad katalyzátoru je možno použít sloučeniny, jako je kysličník křemičitý, kysličník hlinitý, alundum a karborundum.
Tyto výchozí materiály se smísí ve vodě (rozpustí nebo suspendují), přičemž je podle potřeby možno přidat vodný amoniak, organickou kyselinu nebo další pomocné látky. Prekursory katalyzátoru se získají zahřátím reakční směsi za míchání a stárnutím. Získaný roztok nebo kaše se převede do pevného stavu vhodným způsobem, například odpařením do sucha, filtrací sraženiny · nebo sušením nástřikem do proudu horkého vzduchu. Výsledná pevná látka se vystaví tepelnému rozkladu podle vynálezu, jak bude dále popsáno.
Katalyzátor je nutno upravit do vhodné formy nebo nanést na nosič v souladu se zamýšleným použitím. Dále se provádí vhodné tvarování katalyzátoru. V případě, že má být katalyzátor nanesen na vhodný nosič, vlije se roztok nebo kaše výchozích látek
2 3*4-3 na rotující podpůrnou hmotu a celek -se zahřeje -k - odpaření -vody. -Jiný způsob -zahrnuje -tepelné zpracování - za účelem -aktivace, převedení získané - pevné -látky -do -práškové formy, přidání vody a hnětení směsi -do -pastové formy a použití nosiče popsaným -způsobem.
V případě, že tvarování katalyzátoru vyžaduje protlačování, -zahrnuje postup práškování pevné -složky před nebo -po tepelném rozkladu, vhodné -nastavení obsahu -vlhkosti přídavkem -vody a prohněten! a protlačení takto získaného materiálu do formy katalyzátoru.
V případě tabletování -je -pevná složka převedena do práškové formy při -vhodné velikosti částic a tabletována. Tabletování může být prováděno -před nebo po tepelném rozkladu.
3. Příprava -katalyzátoru — tepelný -rozklad
První aspekt tohoto -vynálezu -spočívá v podmínkách tepelného rozkladu při přípravě katalyzátoru. Volba podmínek tepelného rozkladu je základním -hlediskem - a účinnost katalyzátoru na těchto podmínkách značně závisí.
Teplota tepelného rozkladu •Rozmezí teploty -tepelného rozkladu -činí 300 až 550 °C, výhodně 350 až -450 - °C. Optimální teplota se poněkud -mění -v -závislosti na - složení katalyzátoru. '-Zatímco -tepelný rozklad je prováděn v -běžné praxi v některých případech -při -teplotách nižších, než jaké jsou uvedeny -shora, výhodný postup -podle vynálezu je -třeba provádět -v -tomto teplotním rozmezí.
Prostředí při tepelném -rozkladu
Vzduch, - se kterým přichází -do - styku katalyzátor během -tepelného - rozkladu -je - upraven tak, že koncentrace 'kyslíku Činí - 0,05 až 5 -°/o, výhodně 0,1 až 3 %. Prostředí kromě kyslíku obsahuje dusík, vodní - páru, kysličník uhličitý s inertními -plyny, jako - je například hélium. V -závislosti -na - složení katalyzátoru se -v -některých případech -dociluje značné intenzifikace účinnosti katalyzátoru použitím prostředí, obsahujícího vodní páru. Je vhodné -předem -vyzkoušet vliv použití vodní páry. Snížení -koncentrace kyslíku se docílí jednoduchým -způsobem zředěním vzduchu plynným - dusíkem, vodní párou nebo jiným plynem.
Vzduch s nízkou koncentrací kyslíku tohoto charakteru může -být -ve statickém stavu, neboť složení katalyzátoru - v blízkosti vnějšího povrchu je udržováno v -požadovaných hodnotách. Při - zvýšení -teploty -prekursorů katalyzátoru se však uvolňuje voda, obsažená v samotných - prekursorech, a- plyny, vznikající rozkladem -solí výchozích Sloučenin, a proto se doporučuje za účelem odstranění této vody -nebo -plynů - a udržení regulovaného složení -atmosféry, aby použitý vzduch -proudil směrem -k zóně tepelného rozkladu.
jednoduché a vhodné je provádět tepelný rozklad ve vzduchu -se sníženým obsahem kyslíku při atmosférickém tlaku, přičemž je možno -rovněž provádět - rozklad za tlaku poněkud vyššího nebo nižšího, než je <iatmo· sférický.
Zařízení k tepelnému rozkladu
Vynález dále - spočívá v konstrukci nádoby, -tvořící základná - část -zařízení, použitého při tepelném rozkladu při - výrobě -katalyzátoru v průmyslovém měřítku při dodržení -popsaných podmínek. V -případě, kdy se pro -přípravu -katalyzátoru -použije běžných Výchozích látek, dochází při zahřívání k -určitým reakcím, jako je dehydratace nebo rozklad solí -nebo ke změnám -Chemických -nebo -fyZikálněchem-ickýcb - vazeb v -pevné fázi, které jsou provázeny ^absorpcí tepla nebo vytvářením tepla..
K získání katalyzátorů s nejvyššími - účinnostmi je -však nutno dodržet -při tepelném zpracování -optimální -rozsah teplot. - Z tohoto důvodu je pro zajištění uniformní - a - optimální teploty při -tepelném -zpracování prekursorů katalyzátoru nutno rychle - vyrovnat tepelné -rozdíly, způsobené - absorpcí -a/ /nebo - vývinem -tepla. - -Z tohoto - důvodu je velmi - důležitá konstrukce - zařízení - a způsob zahřívání.
Požadovaných vlastností se v souladu s předkládaným vynálezem docílí použitím nádoby typu -tepelného ' - výměníku. - Tvar - a ostatní fyzikální vlastnosti této nádoby nejsou přesně vymezeny za předpokladu, že konstrukce -nádoby umožňuje - oddělení vyhrívaoího média od katalyzátoru dělicí strukturou, -kterou se přenáší teplo -a prekursor katalyzátoru je umístěn v kamerách, podél jejichž stěn proudí atmosféra plynu s regulovanou koncentrací kyslíku.
Taková -nádoba -typu tepelného - výměníku vykazuje - obecně -takovou -strukturu, která sestává -z většího počtu malých komor uspořádaných paralelně a vzájemně propojených a -umístěných v pouzdře, přičemž je v těchto malých komorách - umístěno jedno ze dvou médií, podílejících se na tepelné výměně, -zatímco druhé médium proudí vnitřní -částí -pouzdra, -čímž se dociluje nepřímá tepelná výměna mezi dvěma druhy médií.
Specifickým příkladem těchto komůrek je svazek většího počtu trubek. Tyto trubky mohou být uspořádány -v tepelném výměníku kotlového typu, ve kterém je svazek -trubek umístěn v pouzdře nebo plášti.
Prekursory katalyzátoru, -použité -ve způsobu podle vynálezu, jsou umístěny v uvedených komůrkách nádoby - tepelného -výměníku, přičemž vyhřívací kapalina proudí vnitřkem pláště vně -komůrek. - Rovněž je možné opačné uspořádání těchto médií. Vzduch se sníženým obsahem kyslíku tepelného rozkladu s mzkým obsahem kyshku je ponechán protékat vhodným sběrným potrubím do komůrek · s paralelním spojením, přičemž se udržuje oblast tepelného rozkladu v těchto komůrkách při specifické koncentraci kyslíku.
Vyhřívací kapalinou může být plyn nebo tekutá látka. Rovněž může být totožná s atmosférou plynu tepelného rozkladu. V tomto případě je možno spojit prostor pro uložení prekursoru katalyzátoru a prostor vyhřívací kapaliny a přivádět zahřátý plyn s nízkým obsahem kyslíku do později jmenovaného . prostoru a tim docdit požadované podmínky tepelného rozkladu.
— 4 Provádění tepelného rozkladu.
Tepelný rozklad je výhodně prováděn při podmínkách uvedeného rozmezí teploty a obsahu kyslíku a při použití spemfického postupu nepřímého oMevu, jak bylo výše popsáno. Není nezbytné zajistit uniformní tepelné rozmezí a koncentraci kyslíku během celého stupně rozkladu. Koncentrace kyslíku se například v některých případech během postupu dočasně snižuje i při zachování konstantní koncentrace kyslíku v přiváděném plynu, v sledku vývoje plynů při rozkladu výchozích sloučenm. Za těchtc okolností je žádoucí upravit rychlost proudění plynu tak, aby byl obsah kyslíku udržován ve zvoleném rozmezí.
Rychlost ohřevu do dosažení teploty tepelného rozkladu se pohybuje obvykle v rozmezí od 10 do 400 CC za hodinu. V závislosti na složení katalyzátoru se v některých případech doporučuje použití spodní hranice rozmezí rychlosti ohřevu.
Doba vyhřívání po dosažení stanovené teploty je určována ukončením tepelného rozkladu, přičemž je možné pokračovat ve vyhřívání i po ukončení tepelného rozkladu za účelem tepelného zpracování vytvořenéhq kat:alyzátoru. Obecně se doba výhrám po dosažení stanovené teploty tepelného rozkladu pohybuje v rozmezí od 0,5 do 10 hodin, výhodně od 1 do 6 hodin.
Výhodné je ponechat protékat vzduch s upraveným obsahem kyslíku zónou tepelného rozkladu. Rychlost proudění je v tomto přípa vymezena vzájemným vztehem mezí plyny vznikajícími při tepelném rozkladu, avšak obecně chn pěth až ^tisetnásotek objemové průtokové rychlosti materiálu, který je podrobován tepelnému rozkladu za hodinu. V případě že vzduch s upraveným,, obsahem kyslíku při tepelném rozkladu se ponechá proudit zónou tepelného rozkladu, je vhodné zahřát tento plyn z důvodu zabránění narušení předem stanovených teplotních rozmezí, popřípadě za účelem udržovám chto rozmezí Dále je vhodné, aby takto upravený vzduch prow^i.1 zónou tepelného rozkladu rovněž během přemisťován1, dokud teplota prekursorů katalyzátoru .nedosáhne předem zvolenou teplotu rozkladu.
Prekursor katalyzátoru se ’ zahřívá nepřímo v oblasti tepelné výměny, přičemž tato oblast tepelné výměny musí být určena v závislosti na materiálu, podstupujícím tepelný rozklad se zřetelem na faktory, jako je množství absorbovaného tepla a vytvořeného tepla a možného rozmezí pracovní teploty. Vhodná oblast tepelné výměny na jednotku objemu prekursoru katalyzátoru se řádově pohybuje od 20 do 200 m2/m3.
4. Příklady zařízení na tepelný rozklad V násleidujfcta popteu budou popsány formy zařízení na provádění tepelného rozkladu podle vynálezu ve vztahu s přiloženými obrázky 1 až 8.
Popsaná zařízení mohou být použita pouze pro postup tepelného rozktadu podle vynálezu, na druhé straně mohou však být konstruována tak, aby jich bylo možno bez odebírání vytvořeného katalyzátoru použít při oxidačních reakcích.
Prvním příkladem, uvedeným na obr. 1 a je zařízení tepelného výměníku kotlového typu, ve kterém komůrky pro umístění katalyzátorového prekursoru sestávají z většího počtu trubek. Toto zařízení umožňuje přísnou kontrolu procesních podmínek vzhledem k tomu, že prekursor katalyzátoru a vyhřívací kapalina jsou vzájemně zcela oddě1eny, přičemž je dáte možno vytvořit velkou zónu tepelné výměny.
Na obrázcích 1 a 2 je uvedeno zařízení, tvořené větším poftem foubek 1 ve kterých je umístěn prekursor katalyzátoru X. Tyfo trubky jsou po črtech pevně uchyceny deskami 2, 2a, takže tvoří svazky trubek. Desky jsou připevněny k pouzdru nebo plášti 3. Svazek trubek 1 a desky 2, 2a jsou tudíž zapouzdřeny pláštěm 3. Plášť 3 je na obou koncích opatřen uzávěry 3a, 3b. Mezi uzávěry a deskami 2, 2a jsou vytvořeny sběrné komory 4, 4a. Trubky 1 jsou vzájemně spojené v místě svých konců uvedenými sběrnými komorami 4, 4a.
Prostor 5, který je odděen od vnitřků trubek 1 jejich stěnami, je vytvořen válcovitou stěnou pláště 3 a deskami 2, 2a. S prostorem 5 jsou spojeny vstupní otvor 7a a výstupní otvor 7 pro vyhřívací kapalinu. Tyto otvory jsou vytvořeny ve stěně pláště v blízkosti jeho opačných konců. Víka pláště 3a, 3b jsou opatřeny výstupem 6 a vstupem 6a pro vzduch se sníženým obsahem kyslíku tepelného rozkladu a spojují srné komory 4 4a.
Prekursory katalyzátoru X jsou uvnitř trubek 1 udržovány perforovanými deskami 6, 8a, umístěnými v oblasti konců těchto trubek.
Při provádění stupně tepelného rozkladu při použití tohoto zařízení se nejprve vstupem 7a přived v^nvarn кapalina, přede223843 hřátá na vhodnou teplotu do prostoru 5, ze kterého vystupuje výstupem 7. Vyhřívací kapalina, vycházející ze zařízení je o sobě známým způsobem opět zahřáta a recyklizována. Následně se přivede vstupem 6a do sběrné komory 4a atmosférický plyn tepelného rozkladu, který proudí trubkami 1 do sběrné komory 4 a ' je odváděn výstupem 8a. Tento plyn vytváří atmosféru tepelného rozkladu kolem prekursoru X, umístěného v trubkách 1.
Vsazení prekursoru katalyzátoru do trubek 1 a odebírání tepelně rozloženého materiálu se provádí sejmutím plášťového uzávěru 3a nebo 3b a perforovaných desek 8 nebo 8a.
V druhém příkladu, zobrazeném na obrázcích 3 a 4, je uvedeno zařízení tepelného rozkladu, ve kterém jsou komůrky pro uložení prekursoru katalyzátoru X tvořeny stěnami většího ' počtu skříňových struktur 11 s · relativně malými rozměry tloušťky. Tyto'·'· struktury 11 jsou upevněny deskami 12 a · 12a v paralelním odstupu způsobem, analogickým deskám 2, 2a v předchozím příkladu, přičemž jsou společně se strukturami 11' uzavřeny pouzdrem 13, ke kterému jsou připevněny. Toto pouzdro 13 má čtvercový průřez, jak je znázorněno na obr. 4, a je opatřéno uzávěry pouzdra 14, 14a, vymezujícími společně s deskami 12, 12a sběrné komory 18, 18a.
Uzávěry pouzdra 14, 14a jsou opatřeny vstupem 15 a výstupem 15a vzduchu se sníženým obsahem kyslíku tepelného rozkladu, procházejícím ’ sběrnými komorami 18, 18a. Vstup 15 a výstup 15a může být vytvořen na více · místech ve směru kolmém k rovině obr.
4. Prékursor katalyzátoru X je udržován ve skříňóvitých strukturách 11 · perforovanými des'kami' 16, ' 16a.
Vzduch se sníženým· obsahem· kyslíku tepelného rozkladu · je •přiváděn vstupem 15 do částí zařízení, které jsou ve styku nebo ve · spojení s materiály postupu a je odváděn výstupem 15a.
Vyhřívací kapalina je naproti tomu přiváděna vstupem 17, umístěným na jednom konci pouzdra 13 do prostoru 19 uvnitř pouzdra 13 mimo skříňóvitých struktur 11 a je odváděna výstupem 17a, umístěným na opačném konci pouzdra 13. Směry proudění uvedených dvou kapalin jsou tedy navzájem kolmé.
Vsazení prekursorů katalyzátoru do struktur 11 a jejich odebírání po vytvoření tepelně rozloženého materiálu je prováděno po odstranění uzávěrů pouzdra 14, 14a a perforovaných desek 16, 16a.
Třetí příklad, uvedený na obr. 5 a 6 znázorňuje zařízení, využívající totožného vzduchu se sníženým obsahem kyslíku a vyhřívací kapaliny.
Prékursor katalyzátoru X je umístěn ve větším počtu skříňóvitých struktur 21, tvořících komůrky a připevněných deskami 22, 22a, ležících paralelně k rovině obr. 5. Des12 ky 22, 22a jsou pevně připevněny k válcovitému pouzdru 23.
Každá ze struktur 21 je opatřena v horních částech 21a a spodních částech 22a jedním nebo více plynovými vstupy nebo výstupy nebo otvory 24, 24a. Jak je označeno přerušovanou čárou na obr. 5, je plaší 23 na svém horním konci opatřen uzávěrem pláště 26 se vstupem plynu 25.
Když je plyn, který může být použit jako atmosférický plyn tepelného rokladu a vyhřívací kapalina, přiveden vstupem 25 do vnitřní části pouzdra nebo pláště 23, proudí větší část tohoto plynu prostorem 28 mezi a kolem struktur 21 a při tomto proudění poskytuje teplo, nezbytné k reakci tepelného rozkladu, ke které dochází ve strukturách 21 a následně opouští vnitřek pláště 23 plynovým výstupem 27. Zbylá část plynu, vstupujícího vstupem 25, proudí do struktur 21 otvory 24 v jejich horní části a po prostupu strukturami 21, ve kterých vytváří stanovené podmínky koncentrace kyslíku v oblasti tepelného rozkladu, odchází spodními otvory 24a a výstupem 27.
Obrázek 7 a 8 uvádí čtvrtý příklad zařízení, podobného zařízení podle třetího příkladu, zobrazeného na obr. 5 a 6 s tím rozdílem, že je vzduch se sníženým obsahem kyslíku tepelného rozkladu přiváděn odděleně . od vyhřívací kapaliny. Tento čtvrtý příklad se liší od předchozího příkladu . v tom, že vzduch se sníženým obsahem kyslíku k tepelnému rozkladu je přiváděn potrubím 38 k otvoru 34, vytvořenému v horní části skříftovitých struktur 31, obsahujících prekursor katalyzátoru X. Dalším rozdílem je, že všechny skříňovité struktury 31 jsou odděleně umístěny na horizontální perforované desce 39. V ostatních podstatných znacích je tento čtvrtý příklad podoben příkladu · 3.
5. Příklady praktického provedení
Za účelem podrobnějšího dokreslení · povahy a použití vynálezu jsou v následujícím popisu uvedeny příklady praktického použití, · které však podstatu předkládaného vynálezu nijak neomezují.
Příklady 1, 2 a 3 porovnávací příklady 1, 2 a 3
Příprava katalyzátoru následně uvedeného složení byla prováděna postupem, popsaným v příkladu 1 japonského patentu č. 23589/1977, včetně kalcinace, přičemž poměry složení jsou uvedeny v atomovém poměru a · kyslík je vypuštěn
SbiooNh3Mos5V7W3Cii5Si8o.
Jako jednotrubkový tepelný výměník byla použita reakční trubka z nerezavějící oceli pro vyhřívací médium ve formě dusičnanu, o · vnitřním průměru 20 mm a délce 500' mm.
V každém z příkladů byla tato reakční trubka naplněna 50 ml uvedeného nekalcinovaného katalyzátoru. Následně byla plynná směs, vykazující složení uvedené v tabulce 1 ponechána protékat reakční trubkou při rychlosti proudění 10 litrů za hodinu (vztaženo na 0°C/tlak 100 kPa), přičemž byl reakční systém zahříván při rychlosti ohřevu 130 °C/h na 390 °C, při které byl reakční systém udržován po dobu 3 hodin, čímž se získal požadovaný katalyzátor.
V porovnávacím příkladu 3 byl nekalcinovaný katalyzátor umístěn v muflovací peci, předehřáté na 390 °C a vyjmut z vypalovací pece po 5 hodinách.
Při přímém použití stejného zařízení, ve kterém byl umístěn takto vytvořený katalyzátor, byla v každém z příkladů prováděna katalytická oxidace akroleinu. Výchozí plyn obsahoval 4 % akroleinu, 46 % vodní páry a 50 % vzduchu a byl ponechán proudit reakční trubkou při prostorové rychlosti 750 hodin na mínus jednu (vztaženo na 0°C).
Výsledky reakcí jsou uvedeny v tabulce 2. Základními produkty, vytvořenými kromě popsaných produktů, byla kyselina octová, acetaldehyd, kysličník uhličitý a kysličník uhelnatý.
Tabulka 1
Příklad Složení vzduchu se sníženým obsahem Teplota postupu kyslíku (%)
Kyslík Vodní pára Dusík °C X Čas (h)
Příklad 1 0,2 — 99,8 390 X 3
Příklad 2 0,4 — 99,6 390 X 3
Příklad 3 1 10 89 390 X 3
Srovnávací
příklad 1 — 100 390 X 3
příklad 2 21 — 79 390 X 3
příklad 3 (statický vzduch .. .muflovací pec} 390 X 5
Tabulka 2
Příklad Reakční teplota Konverze akro- Výtěžek kyseliny akrylové (%) Selektivita kyseliny akrylové (%)
°c leinu (%)
Příklad 1 250 99,0 94,3 95,3
Příklad 2 250 99,2 94,8 95,6
Příklad 3 250 98,8 93,8 94,9
Srovnávací
příklad 1 270 98,2 87,6 89,2
příklad 2 270 93,5 82,9 88,7
příklad 3 270 98,4 90,7 92,2
Příklad 4, srovnávací příklady 4 a 5
Způsobem, uvedeným v příkladu 5 japonského patentu č. 23589/1977, byla prováděna výroba katalyzátoru o složení
SblOONÍé3MOJ5V7Nb3CU3SÍ80 do stupně kalcinování.
Tento nekalcinovaný katalyzátor byl vystaven tepelnému rozkladu nebo kalcinování podle způsobu, uvedeného v příkladu 1 ve vzduchu se sníženým obsahem kyslíku o složení, uvedeném v tabulce 3, čímž se získal katalyzátor. Za podmínek příkladu 1 s výjimkou reakční teploty, byla prováděna oxidace akroleinu. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.
Tabulka 3
Příklad Složení vzduchu se sníženým obsahem Teplota postupu Doba (h) kyslíku (%)
Kyslík Vodní pára Dusík °c X
Příklad 4 0,5 7,5 92 380 X 3
Srovnávací 21
příklad 4 10,5 79 380 X 3
příklad 5 89,5 380 X 3
Tabulka 4
Příklad Teplota reakce Konverze akro- Výtěžek kyseliny Selektivita kyseliny °C leinu (%) akrylové (%) akrylové (°/oj
Příklad 4 250 99,4 95,0 95,6
Srovnávací
příklad 4 270 93,5 82,9 88,7
příklad 5 270 98,2 87,5 89,1
Příklady 5 a 6, srovnávací příklad 6
Katalyzátor byl připraven postupem podle příkladu 8 japonského patentu č. 169/1974 následujícím způsobem:
5,0 g kysličníku vanadičného bylo suspendováno ve 300 ml čisté vody a v zahřáté suspenzi bylo rozpuštěno 10 g kyseliny šťavelové. К tomuto roztoku byl přidán roztok, získaný rozpuštěním 47,6 g paramolybdenanu amonného ve 200 ml čisté vody při zahřívání. К výslednému roztoku bylo postupně přidáno 3,5 g chloridu železnatého a 5,3 g dusičnanu vismutitého a reakční směs byla promíchána. Následně byl přidán silikasol, obsahující 10 g SIO2 a promíšen s reakční směsí. К výsledné směsi bylo přidáno 200 g porézního karborunda ve formě kuliček o průměru 3 mm a směs byla míchána ve vodní lázni a odpařena do sucha.
Tímto způsobem se dosáhlo přilnutí složek na nosič.
Takto získaný nekalcinovaný katalyzátor byl vystaven tepelnému zpracování tepelným rozkladem, popsaným v příkladu 1 za podmínek, uvedených v tabulce 5. Takovým způsobem se získal katalyzátor. Koncentrace katalyzátoru, vypočtená ze zvýšení hmotnosti katalyzátoru po tepelném rozkladu odpovídala 16,7 %.
Složení katalyzátoru, vypočtené z množství vsazených výchozích látek, odpovídalo vzorci
MoiooV2oFeioBúSi60.
Tento katalyzátor byl použit pro oxidaci akroleinu za podmínek, uvedených v příkladu 1 s výjimkou reakční teploty. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 6.
Tabulka 5
Příklad Složení vzduchu se sníženým obsahem Teplota po- X Doba (h) kyslíku stupu (°C) (%)
Kyslík Pára Dusík
Příklad 5 0,4 _ 99,6 380 X 3
Příklad 6 1 10 89 380 X 3
Porovnávací
příklad 6 21 79 380 X 3
Tabulka 6
Příklad Teplota reakce Konverze akro- Výtěžek kyseliny akrylové (%) Selektivita kyseliny akrylové (%)
(°C) leinu (°/o)
Příklad 5 260 99,3 93,4 94,1
Příklad 6 260 99,1 93,1 93,9
Srovnávací
příklad 6 280 97,5 89,7 92,0
Příklad 7, srovnávací příklady 7 a 8
Postupem, uvedeným v příkladu 1 japonské zveřejněné přihlášky vynálezu č. 29483/ /1977, byl připraven katalyzátor vzorce
MO12Nb8.4CUÍ,2Fei,2K0,6SÍ15.
Nekalcinovaný katalyzátor byl vystaven tepelnému rozkladu za podmínek, uvedených v tabulce 7, čímž se získal katalyzátor.
Ve srovnávacím příkladu 8 byl nekalcinovaný katalyzátor umístěn v předehřáté muflovací peci na dobu 5 hodin. Při použití těchto katalyzátorů byla prováděna oxidace akroleinu postupem podle příkladu 1. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce 8.
T ab ulka 7
Složení vzduchu se sníženým obsahem Teplota po- X kyslíku st:upu (°C) (%)
Kyslík Pára Dusík
Doba [h]
Příklad
Příklad 7 0,4 - 99,6 420 X
Srovnávací
příklad 7 21 — 89 420 X
příklad 8 [ vzduch ve statickém stavu . . .muflo- 420 X
vací pec)
Tabulka 8
Příklad
Teplota reakce (°C) Konverze akroleinu (%)
Výtěžek kyseliny akrylové (%)
Se!ektivita kyseliny akrylové (%)
Příklad 7 240 98,3 93,9 95,5
Srovnávací
íklad 7 260 95,1 84.9 89,3
příklad 8 220 97,2 90,5 93,1
Příklad 8
Vypalovací zařízení typu tepelného výměníku, obsahující vertikální válcovitou pec, vyhřívanou topným plynem, proudícím pecí a dva skříňové zásobníky o šmce 50 délce 300 mm a výšce 250 mm, shuricí jako zásobníky prekursorů katalyzátoru a umístené vzájemně oddeteně ve vzšlenostt 20 mm v peci, jak je uvedeno na obr. 7 a 8.
Ve stfeS horní obou zásobníků byly připojeny trysky, spojené s trubkou z nerezavějící oceli, kterou byla přiváděna směs vzduchu a dusíku. Ve spodní části obou zásobníků byly výstupní otvory pro odvádění plynu.
Oba zásobníky byly naplněny po 3,5 Htru nekalcinovaného katalyzátoru o složení, uvedeném v příkladu 1 a umístěny v peci.
Následně byla přiváděna · směs plynů, obsahujírn ’ 2 % vzduchu a 98 % dusíku která proudila oběma zásobníky rychlostí 500 1/ /hodinu.
Topný plyn [odpadní topný plyn z městského plynu) proudil pecí od vrchu k patě a teplota uvnitř pece se zvýšíte během 3 hodin na 380 °C. Tato teplota byla udržována další 3 hodiny, kdy bylo dosaženo tepelného rozkladu.
Z takto získaného katalyzátoru bylo odebráno množství ' 50 ml a použito při oxidační reakci akroleinu za reakčních podmínek, uvedených v příkladu 1.
Při reakční teplotě 240 °C odpovídala konverze akrotemu 99,5 %; výtěžek kyseliny akrylové činil 94,3 % a selelktivha kysehny akry]°vé 94,8 %.

Claims (5)

1. Způsob výroby katalyzátorů na bázi složeného kysličníku, obsahujícího alespoň molybden společně s vanadem a/nebo rnobem, zahrnující stupeň tepelného rozkladu prekursoru katalyzátoru, obsahujícího směs sloučenin a/nebo komplexní sloučeninu prvků, tvořících složení katalyzátoru, vyznačující se tím, že se prekursor ^tatyz^oru nepřímo zahřívá vyhřívací tekutinou přes pevnou oddělovací stěnu, prekursor katalyzátoru se rozloží ve vzduchu, ve kterém byla koncentrace kyslíku upravena na rozmezí od 0,05 do 5 0% ičemž maximálm teplota ve stupni tepelného rozkladu je v rozmezí od 300 do 500 °C.
2. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že se jako vyhřívací tekutiny a vzduchu s upravenou koncentrací kyslíku použije stejného plynu.
3. Zařízení k provádění způsobu výroby katalyzátoru na bázi složeného kysličníku podle bodu 1 vyznačující se tím, že zahrnu- vynAlezu je reakční nádobu struktury výměníku tepla, jehož první prostor slouží k umístění katalyzátoru a druhým prostorem proudí vyhřívací tekutina, přičemž oba prostory jsou vzájemně odděleny strukturou přepážek.
4. Zařízení podle bodu 3 vyznačující se tím, že reakční nádoba má konstrukci tepelného výměníku trubkového typu, opatřeného pláštěm a svazkem trubek urmstených uvnitř pláště, přičemž je první prostor ohraničen vnitřní částí trubek a druhý prostor je vymezen pláštěm a vnějším povrchem trubek.
5. Zanzern podle bodu 3 vyznačené tm že reakční nádoba má strukturu pláště a množiny zásobníků relativně malého rozměru Houšť^ umístěných v navzájem odděleném uspořádání uvnitř struktury pláště, přičemž první prostor je ohraničen vnitřní částí zásobníků a druhý prostor je vymezen pláštěm a vněJším povrchem zásobná.
CS813701A 1980-05-19 1981-05-19 Method of making the catalyser on the base of compound oxide and device for executing the same CS223843B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP6629580A JPS56161841A (en) 1980-05-19 1980-05-19 Manufacture of composite oxide catalyst

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS223843B2 true CS223843B2 (en) 1983-11-25

Family

ID=13311678

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS813701A CS223843B2 (en) 1980-05-19 1981-05-19 Method of making the catalyser on the base of compound oxide and device for executing the same

Country Status (5)

Country Link
US (1) US4356114A (cs)
JP (1) JPS56161841A (cs)
CS (1) CS223843B2 (cs)
DE (1) DE3119586A1 (cs)
GB (1) GB2078126B (cs)

Families Citing this family (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4568790A (en) * 1984-06-28 1986-02-04 Union Carbide Corporation Process for oxydehydrogenation of ethane to ethylene
EP1258522A2 (en) * 1992-04-03 2002-11-20 L'air Liquide, S.A. à Directoire et Conseil de Surveillance pour l'Etude et l'Exploitation des Procédés Georges Claude A method of controlling the oxidation of chemicals during storage using noble gases
DE4335973A1 (de) * 1993-10-21 1995-04-27 Basf Ag Verfahren zur Herstellung von katalytisch aktiven Multimetalloxidmassen, die als Grundbestandteile die Elemente V und Mo in oxidischer Form enthalten
US6013834A (en) * 1999-03-04 2000-01-11 Celanese International Corporation Production of vinyl acetate in a catalytic reactor equipped with filter and distribution bed
JP4045693B2 (ja) * 1999-04-27 2008-02-13 住友化学株式会社 メタクリル酸の製造方法
JP4995373B2 (ja) * 2001-02-20 2012-08-08 三菱レイヨン株式会社 反応管、触媒の製造方法、不飽和アルデヒドおよび不飽和カルボン酸の製造方法
ATE493200T1 (de) * 2002-07-12 2011-01-15 Lg Chemical Ltd Verfahren zur herstellung eines katalysators für die partialoxidation von acrolein
US7524792B2 (en) * 2003-06-04 2009-04-28 Basf Aktiengesellschaft Preparation of catalytically active multielement oxide materials which contain at least one of the elements Nb and W and the elements Mo, V and Cu
CN100364665C (zh) 2003-11-14 2008-01-30 三菱化学株式会社 复合氧化物催化剂的生产方法
JP6628661B2 (ja) * 2016-03-29 2020-01-15 株式会社日本触媒 アクリル酸製造用触媒の製造方法とその触媒、ならびに該触媒を用いたアクリル酸の製造方法

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3557199A (en) * 1967-02-21 1971-01-19 Grace W R & Co Oxidation of acrolein and methacrolein
JPS49169B1 (cs) * 1970-12-28 1974-01-05
GB1488044A (en) * 1973-10-23 1977-10-05 Union Carbide Corp Catalyst with mo,v,nb and process for preparing unsaturated acids
DE2626887B2 (de) * 1976-06-16 1978-06-29 Basf Ag, 6700 Ludwigshafen Katalysator für die Oxadation von (Methacrolein zu (Meth)Acrylsäure

Also Published As

Publication number Publication date
DE3119586A1 (de) 1982-02-11
DE3119586C2 (cs) 1991-11-28
GB2078126B (en) 1984-04-11
JPH0255103B2 (cs) 1990-11-26
US4356114A (en) 1982-10-26
JPS56161841A (en) 1981-12-12
GB2078126A (en) 1982-01-06

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4568790A (en) Process for oxydehydrogenation of ethane to ethylene
US7132384B2 (en) Process for producing composite oxide catalyst
KR100665560B1 (ko) 복합산화물 촉매 및 그것을 사용한 아크릴산의 제조방법
JP2011074083A (ja) アクロレインをアクリル酸に接触気相酸化する方法
JPH04279542A (ja) プロペン又はイソブテンの接触的気相酸化によりアクロレイン又はメタクロレインを製造する方法
JPH05239047A (ja) 無水フタル酸製造用触媒およびそれを用いてなる無水フタル酸の製造方法
CS223843B2 (en) Method of making the catalyser on the base of compound oxide and device for executing the same
JP4922614B2 (ja) メタクリル酸製造用触媒の製造方法
JP2011092882A (ja) メタクリル酸製造用触媒の製造方法及びメタクリル酸の製造方法
KR100891085B1 (ko) 메타크릴산의 제조에 유용한 촉매
US7087801B2 (en) Process for catalytic selective oxidation of a hydrocarbon substrate
US4276197A (en) Preparation of a titanium promoted VO(PO3)2 oxidation catalyst
US4292201A (en) Preparation of vanadium(IV)bis(metaphosphate) hydrocarbon oxidation catalyst containing an actinide or lanthanide series metal
JPH081005A (ja) メタクリル酸製造用触媒の製造法
US4247419A (en) Single phase vanadium(IV)bis(metaphosphate) oxidation catalyst with improved intrinsic surface area
US4292202A (en) Preparation of a vanadium(IV)bis(metaphosphate) hydrocarbon oxidation catalyst containing a group VIB metal promoter
JP5892826B2 (ja) メタクリル酸の製造方法
JP5214500B2 (ja) メタクリル酸製造用触媒の製造方法及びメタクリル酸の製造方法
JPH0840969A (ja) アクロレインおよび触媒の製造方法
KR101192226B1 (ko) 프로판의 프로필렌으로의 부분 산화를 포함하는 아크릴산의제조방법
RU2646601C2 (ru) Катализаторная компоновка с оптимизированной порозностью для получения фталевого ангидрида
WO2007119607A1 (ja) メタクロレイン及び/又はメタクリル酸の製造法
KR102084768B1 (ko) 불포화 알데하이드 및 불포화 카르복실산의 제조 방법
JP7105397B1 (ja) 触媒及びそれを用いた不飽和カルボン酸の製造方法
JP2005329362A (ja) 不飽和カルボン酸の製造用触媒の製造方法