CS215051B2 - Deviation device of the television picture tube - Google Patents

Description

Vynález se týká vychylovacího zařízení televizní obrazovky, opatřeného generátorem vertikálního vychylování, připojeným к vertikálně vychylovací cívce, pro získávání proudu vertikálního rozkladu, generátorem horizontálního vychylování pro generování proudu řádkového kmitočtu, horizontálně vychylovacím vinutím, připojeným ke generátoru horizontálního vychylování, pro přijímání odtud proudu řádkového kmitočtu pro rozklade

Odborníkům je známo, Že boční neboli východozápadní poduškovité zkreslení rastru ne obrazovce, jak je používáno v televizním přijímači, může být podstatně odstraněno modulováním amplitudy vychylovacího proudu o kmitočtu horizontálního vychylování horizontálně vychylovacím! cívkami proudovou složkou v podstatě parabolickou při kmitočtu vertikálního rastrování· Obecně žádaná modulace je dosahována pasivními obvody, v nichž řídicí nebo primární vinutí nasytitelné tlumivky nebo transformátoru je buzeno o kmitočtu vertikálního vychylování a do obvodu s horizontálním vychylovacím vinutím je vloženo sekundární vinutí· Amplituda horizontálního vychylovacího proudu je modulována vertikálním vychylovacím proudem, takže šířka rastru je redukována na horní a dolní části rastru.

Jiné známé uspořádání pro korekci bočního poduškovitého zkreslení obsahuje kondenzátor zapojený paralelně s vertikálně vychylovacím vinutím. Jak je uvedeno v projednávané britské přihlášce vynálezu Číslo 07161/75 Petra E. Haferla, nazvané “Vertikální vychylovací systém, je kondenzátor nabíjen energií z impulsu horizontálního zpětného běhu za řízení spínači. Jak v pasivních obvodech nasytitelné tlumivky, tak ve spínaném obvodu vertikálního vychylování podle uvedené přihlášky vynálezu korekce bočního poduško vitého zkreslení je dosahováno zatěžováním vysokonapětového transformátoru systému horizontálního vychylování během doby horizontálního zpětného běhu. Aby se získala správně tvarovaná korekce bočního poduškovitého zkreslení, zatěžování vysokonapětového transformátoru je modulováno jak kmitočtem vertikálního vychylování, tak proudem vertikálního vychylování· Tak maximální zatěžování se děje v hořejší části a na spodku obrazu a minimální zatěžování se děje ve středu obrazu·

Proměnné zatěžování impulsu horizontálního zpětného běhu při kmitočtu vertikálního vychylování má za následek generování dalšího poduškovitého zkreslení, známého jako vnitřní poduškovité zkreslení na rozlišení od vnějšího neboli obvodového poduškovitého zkreslení, na něž se obvykle odvoláváme. Toto další poduškovité zkreslení se projevuje uvnitř rastru jako výsledek časové modulace počátku horizontálního rastrování způsobovaného zatěžováním při kmitočtu vertikálního vychylování. Prodloužené trvání aktivního běhu plynoucí z časové modulace impulsu horizontálního zpětného běhu na hořejšku a na spodku vertikálního rastrování zvětšuje část resonační periody vychylovací cívky s kondenzátorem korekce S ležící naproti během aktivního běhu. Tudíž vnitřní poduškovité zkreslení se objevuje v oblasti mezi esou a krajní levou a pravou stranou obrazu jako nedostačující korekce poduškovitého zkreslení.

Množetví korekce vnitřního poduškovitého zkreslení závisí na geometrii obrazovky a na množství vnějšího poduškovitého zkreslení vyžadujícím korekci. S příchodem Širokoúhlých obrazovek s velkým stínítkem bylo shledáno, že vnitřní poduškovité zkreslení může být problematické, co se týče požadované korekce.

Známé uspořádání pro vyšetření problému korekce vnitřního poduškovitého zkreslení mimo konstrukci používanou pro konvenční korekci poduškovitého zkreslení používá oddělenou nasytitelnou tlumivku nebo transduktor v sérii s horizontálním vychylovacím vinutím. Řídicí vinutí nasytitelné tlumivky je buzeno signálem vertikálního vychylovacího kmitočtu a modeluje indukčnost obvodu horizontálního vychylování, aby se korigovala změna v tvarování S a tím korigovalo vnitřní poduškovité zkreslení. Toto řešení dosavadního stavu techniky má nevýhody, meži něž patří kritický návrh nasytitelné tlumivky, teplotní závislost nasytitelné tlumivky, náklady nasytitelné tlumivky a pásmo řízení tak omezené, že často nedostačuje pro tolerance konstrukce.

Uvedené nevýhody jsou odstraněny u vychylovacího zařízení televizní obrazovky, podle vynálezu tím, že je opatřeno impedančními prostředky, řiditelnými spínacími prostředky, prvními spojovacími prostředky, spojujícími impedanční prostředky a řiditelné spínací prostředky s horizontálně vychylovacím vinutím pro vytvoření cesty pro proud řádkového kmitočtu, a řídicími prostředky, připojenými ke generátoru vertikálního vychylování a ke generátoru horizontálního vychylování а к řiditelným spínacím prostředkům v době během intervalu horizontálního zpětného běhu, která je progresivně urychlována během první části intervalu vertikálního rozkladu a která je progresivně zpožďována během druhé části intervalu vertikálního rozkladu pro změnu rozkladového proudu, tak aby se zredukovalo poduškovité zkreslení.

Příklad provedení vychylovacího zařízení televizní obrazovky podle vynálezu je zobrazen na výkresech, na nichž obr. 1 znázorňuje televizní rastr, na němž je znázorněno vnitřní poduškovité zkreslení, na obr. 2 je schéma, částečně blokové, části televizního přijímače se zabudovaným obvodem korekce poduškovitého zkreslení podle vynálezu obr. 3 znázorňuje napětové a proudové vlny vytvářející se v uspořádání pro korekci poduškovitého zkreslení podle obr. 2 při práci během jednoho vertikálního intervalu, na obr. 4 je schéma prvního provedení čáBti uspořádání pro korekci poduškovitého zkreslení podle obr. 2 a na obr. 5 je schéma, částečně blokově, druhého provedení Části uspořádání pro korekci poduškovitého zkreslení podle obr. 2.

Obr. 1 znázorňuje vnitřní poduškovité zkreslení, jak se jeví na televizním rastru, zobrazující mříž 10· Pravá a levá strana mříže 10 jsou určeny svislými čarami a !£· Cáry 12 a 14 jsou přímky, naznačující, Že rastr je vně ve směru východ-západ korigován, pokud jde o poduškovité zkreslení, vynálezem způsobem popsaným dále. Svislé čáry 16 a mříže 10. ležící mezi středem a stranami rastru, jsou zakřivené, Jak znázorněno jejich odchýlením od tečkovaných přímek, čímž je znázorněna existence vnitřního poduškovitého zkreslení.

Obr. 2 znázorňuje vychylovací systém televizního přijímače včetně oddělovače 20 synchronizačního signálu, který přijímá složené obrazové signály z neznázorněného obrazového detektoru. Oddělovač 20 synchronizačního signálu odděluje vertikální synchronizační signály ze složeného obrazového signálu a přikládá je na vstupní svorku generátoru 22 vertikálního vychylování. Generátor 22 vertikálního vychylování využívá vertikálních synchronizačních signálů pro generování proudu vertikálního vychylování pro jeho přikládání na neznázorněné vinutí vertikálního vychylování, připojené na výstupní svorky X_-Y generátoru 22 vertikálního vychylování.

Oddělovač 20 synchronizačního signálu také odděluje horizontální synchronizační signály od složeného videosignálu a přikládá je na vstupní svorku generátoru 24 horizontálního vychylování. Generátor 24 horizontálního vychylování vytváří horizontální synchronizační signály pro dodávání obecně pilovitého proudu do horizontálně vychylovacího vinutí 26 . Tvarování S horizontálního vychylovacího proudu je prováděno kondenzátorem 28 zapojeným v sérii s horizontálně vychylovacím vinutím 26. Horizontální rozkladové napětí, znázorněné jako vlnový tvar 34. mající impulsy 35 zpětného běhu, se objevuje na sériovém z spojení horizontálně vychylovacího vinutí 26 a kondenzátoru 28 pro tvarování S během činnosti. Kondenzátor 13 zpětného běhu je připojen mezi spoj kondenzátoru 28 a generátoru 24 horizontálního vychylování a zem nebo bod s podobným referenčním potenciálem.

Horizontálně vychylovací vinutí 26 je také zapojeno v sérii s obvodem korekce poduškovitého zkreslení, u tohoto provedení specificky s impedančními prostředky JO, které obsahují impedanční obvod 31 a řiditelné spínací prostředky 40. Impedanční obvod 31 má první svorku 32c spojenou vodičem 27 s horizontálně vychylovacím vinutím 26, první prostředky 32b s induktancí, zapojené v první větvi mezi první svorkou 32c a zemí, třetí svorku 37 a vazební obvod obsahující prostředky J6 s kapacitancí a druhé prostředky 32a s induktancí zapojené v druhé větvi mezi prvními prostředky 32a s induktancí a třetí svorkou 37. První svorka 32c dělí prostředky 32 s induktancí na magneticky vázané druhé prostředky 32a s induktancí a na první prostředky 32b s induktancí, s nimiž je sdružena rozptylová indukčnost. Tato rozptylová indukčnost ruší vazbu druhých prostředků 32a s induktancí prvních prostředků 32b s induktancí, takže proudy mající různé vlnové průběhy mohou téci od první svorky 32c těmito prostředky. Odpor 33 má vysokou hodnotu a tlumí prostředky 32 s induktancí, aby se zabránilo nežádoucím oscilacím.

Řiditelné spínací prostředky 40 jsou zapojeny v sérii s větví impedančního obvodu 31 obsahující prostředky 36 s kapacitancí. Tyto řiditelné spínací prostředky 40 jsou obousměrný spínač s členem 42 pro jednosměrné vedení proudu spojený paralelně s řiditelným usměrňovačem 44. Řiditelnými spínacími prostředky 40 může být integrovaný tyristorový usměrňovač. Katoda členu 42 pro jednosměrné vedení proudu a anoda řiditelných spínacích prostředků 40 jsou spolu spojeny a připojeny к prostředkům 36 s kapacitancí, zatímco anoda členu 42 pro jednosměrné vedení proudu je připojena ke katodě řiditelného usměrňovače 44 a obě elektrody jsou připojeny na referenční potenciál.

Řídicí prostředky 46 buzení spínače jsou připojeny к výstupní svorce generátoru 24 horizontálního vychylování pro získávání synchronizační informace při kmitočtu horizontálního vychylování. Taková informace je ve formě periodických horizontálních impulsů zpětného běhu podobných impulsům 35 zpětného běhu vlnového průběhu 34. Řídicí prostředky 46 buzení spínače jsou také připojeny к výstupní svorce generátoru 22 vertikálního vychylování pro získávání signálů kmitočtu vertikálního vychylování. Řídicí prostředky 46 buzení spínače zpracovávají synchronizační informaci kmitočtu vertikálního

215051 4 a horizontálního vychylování a vytvářejí opakující ее hradlové impulsy 48 s opakovanými impulsy 22 hradíování spínače způsobem popsaným níže. Sled impulsů se opakuje в kmitočtem vertikálního vychylování.

Opakované impulsy 50 hradlování spínače se vyskytují během druhá poloviny každého intervalu impulsů horizontálního zpětného běhu. Týl jednotlivých opakovaných impulsů JO, hradlování spínače souhlasí a ukončením impulsu zpětného běhu. Na začátku každého opakovaného sledu hradlových impulsů 48 _f odpovídajícího vrcholu vertikálního rozkladu, čelo každého opakovaného impulsu 50 hradlování spínače se vyskytuje bezprostředně před týlem impulsu, takže opakované impulsy 50 hradlování spínače mají krátké trvání. Opakované impulsy hradlování spínače vznikající po začátku vertikálního rozkladu, ale před středem vertikálního rozkladu, mají Čele, která mají progresivní časový předstih před týlem. Ve středu vertikálního rozkladu, odpovídajícího středu 48 hradlových impulsů, Čela jednotlivých opakovaných impulsů 50 hradlování spínače se blíží době středu impulsu 35 zpětného běhu.

Od středu sledu hradlových impulsů 48 ke konci každého sledu, které odpovídají středu a spodku vertikálního rozkladu, jsou čela opakovaných impulsů 50 hradlování spínače progresivně zpožděna vůči době středu zpětného běhu, až na spodku vertikálního rozkladu dochází к maximálnímu zpoždění Čela a trvání opakovaného impulsu 50 hradlování spínače je opět krátké. V důsledku toho lze pozorovat, že opakované impulsy 50 hradlování spínače progresivně vzrůstají co do trvání od začátku do středu vertikálního rozkladu a jejich trvání se progresivně zkracuje od středu ke konci vertikálního rozkladu. Opakující se sled hradlových impulsů 48 se přivádí od řídicích prostředků 46 buzení spínače к řídicí elektrodě 45 řiditelného usměrňovače 44.

Impedanční prostředky 30 obsahují spínáním proměnnou impedanci, zapojenou v sérii s horizontálně vychylovacím vinutím J6. Když jsou řiditelné spínací prostředky 40 rozpojeny, impedanční prostředky 30 vykazují vysokou induktivní impedanci prvních prostředků 32b s induktancí v sérii 8 horizontálně vychylovacím vinutím Když jsou řiditelné spínací prostředky 40 sepnuty, impedanční prostředky 30 vykazují nízkou kapacitní impedanci v sérii s horizontálně vychylovacím vinutím 26. Toto uspořádání provádí korekci jak vnitřního, tak vnějšího poduškovitého zkreslení.

Střední Impedance vykazovaná vůči horizontálně vychylovacímu vinutí 26 impedančními prostředky 30 na hořejšku a na spodku rastru je vysoká, poněvadž řiditelné spínací prostředky 40 jsou spínány opakovanými impulsy 50 hradlování spínače poměrně pozdě. Ve středu rastru, odpovídajícím středu intervalu vertikálního rozkladu je střední impedance vykazovaná impedančními prostředky 30 poměrně nízká, poněvadž řiditelné spínací prostředky 40 jsou spínány poměrně brzy během druhé poloviny intervalu horizontálního zpětného běhu.

Na hořejšku a na spodku rastru pozdní spínání řiditelných spínacích prostředků 40 během druhé poloviny intervalu horizontálního zpětného běhu a výsledná vysoká střední impedance v sérii s horizontálně vychylovacím vinutím 26 snižuje vychylovací proud -26 ^tekouc^ ^v horizontálně vychylovacím vinutí 26. To má za následek sníženou šířku horizontální stopy na hořejšku a na spodku rastru, neboli korekci vnějšího poduškovitého zkreslení. Rovněž zvýšená impedance horizontálně vychylovacího vinutí J6 v sérii s impedančními prostředky 30 má ze následek sníženou zátěž impulsu horizontálního zpětného běhu. Tato snížená zátěž prodlužuje trvání impulsu horizontálního zpětného běhu, který má snahu vykompenzovat změnu v tvaru S způsobovanou časovou modulací impulsu horizontálního zpětného běhu, vyplývající z dříve popsaných dosud známých uspořádání pro korekci poduškovitého zkreslení. Tudíž změna impedance impedančních prostředků JO jevící se na první svorce 32c koriguje jak vnitřní, tak vnější poduškovité zkreslení.

Během druhé poloviny intervalu horizontálního zpětného běhu kondenzátor 13 zpětného běhu dodává energii ve formě vychylovacího proudu *26 horizontálně vychylovacího vinutí v sérii s impedančními prostředky 30. Během této části druhé poloviny intervalu horizontálního zpětného běhu, když jsou řiditelné spínací prostředky 40 rozpojeny, nemůže téci žádný proud ve větvi impedančního obvodu 31 obsahující prostředky 36 s kapacitancí. Tudíž jediná cesta pro vychylovací proud je cesta vysoce induktivní impedancí prvních prostředků 32b 8 induktancí. To má za následek relativně vysoké napětí projevující se na první svorce 32c během druhé poloviny intervalu horizontálního zpětného běhu. Na obr. 3e je toto znázorněno impulsem 56. V okamžiku, kdy řiditelné spínací prostředky 40 jsou sepnuty přiložením opakovaného impulsu 50 hradlování spínače na řídicí elektrodu 45 řiditelného usměrňovače 44 impedance na první svorce 32c se náhle sníží, jak se vychylovací proud “26 rozdělí, přičemž část vychylovacího proudu —26 teče dále v prvních prostředcích 32b s induktancí a zbytek teče druhými prostředky 32a s induktancí a prostředky 36 s kapacitancí jako proud 1^. Toto snížení impedance má za následek náhlé snížení napětí na první svorce 32c v okamžiku, kdy je opakovaný impuls JO hradlování spínače přiložen, jak možno vidět na obr. 3e z týlu impulsu 56 z průběhu napětové vlny 54 na první svorce 32c.

Proud začne téci ve větvi impedančního obvodu 31 obsahující prostředky 36 s kapacitancí v okamžiku, kdy řiditelné spínací prostředky 40 se sepnou. Proud *36 kondenzátoru vzrůstá dále během zbytku druhé poloviny intervalu horizontálního zpětného běhu. Ježto řiditelné spínací prostředky 40 se sepnou poměrně pozdě v horní části a na spodku rastru ve srovnání se středem rastru, je proud kondenzátoru na konci intervalu horizontálního zpětného běhu menší na vršku a na spodku rastru, než ve středu rastru. V důsledku toho teče více vychylovacího proudu ^ve impedančního obvodu 31 obsahující prostředky 36 s kapacitancí ve středu rastru než u vršku a na spodku. To je možno pozorovat na obr. 3f, kde levé a pravé strany vlnového průběhu odpovídají vršku a spodku rastru.

Vlivem vazby mezi vychylovacím proudem I₂₆ a proudem kondenzátoru, kterou lze přičíst prostředkům 32 s induktancí, vychylovací proud I₂^ a proud kondenzátoru se zvětšující a snižující v souzvuku během intervalu aktivního běhu. Ale relativní velikost vychylovacího proudu a proudu kondenzátoru během aktivního běhu je určována závěrnou dobou řiditelných spínacích prostředků 40 během zpětného běhu. Vzhledem к vazbě mezi vychylovacím proudem a proudem kondenzátoru se proud kondenzátoru sníží na nulu ve středu intervalu horizontálního aktivního běhu a počne vzrůstat v záporném směru během druhé poloviny intervalu horizontálního aktivního běhu. Během druhé poloviny intervalu horizontálního aktivního běhu člen 42 pro jednosměrné vedení proudu řiditelných spínacích prostředků 40 vede proud kondenzátoru a řiditelný usměrňovač 44 je otevřen. Na konci intervalu horizontálního aktivního běhu, vychylovací proud I₂^ a proud se blíží nule, jak lze vidět ze srovnání vlnového průběhu 58 vychylovacího proudu na obr. 3g s proudem kondenzátoru na obr. 3f. Člen 42 pro jednosměrné vedení proudu se otevře a řiditelný usměrňovač 44 je otevřen, poněvadž nejsou přiloženy řádné hradlové impulsy, takže řiditelné spínací prostředky 40 se otevřou během první poloviny intervalu horizontálního aktivního běhu při přípravě pro novou periodu.

Prostředky 36 s kapacitancí jsou zapojeny v sérii s částí vychylovacího proudu I₂6 během celého intervalu aktivního běhu. Prostředky 36 s kapacitancí způsobují korekci S proudu I36 kondenzátoru. Množství přídavné korekce S vychylovacího proudu prováděná prostředky 36 s kapacitancí závisí na poměru proudu *36 kondenzátoru к vychylovacímu proudu I₂^. ^U vrcholu a na spodku rastru proud kondenzátoru je poměrně malý, vzhledem к pozdnímu závěru řiditelných spínacích prostředků 40. V důsledku toho prostředky s kapacitancí 36 poskytují měně korekce S vychylovacího proudu *26^u vrcholu a na spodku rastru, než ve středu rastru, kde časné uzavření řiditelných spínacích prostředků 40 dovoluje větší tok proudu v prostředcích 36 s kapacitancí. Tak, jak je znázorněno vlnovým průběhem 60 na obr. 3g, řízení řiditelných spínacích prostředků 40 skýtá změny v korekci S jako funkci vertikálního rozkladu.

Nastavení velikosti prostředků 36 s kapacitancí určuje povahu poskytované korekce S. Když jsou prostředky J6 s kapacitancí nastaveny, aby proud ^36 kondenzátoru měl stejný kmitočet jako vychylovací proud *26’ impedanční prostředky 30 zvětšují korekci vnějšího poduškovitého zkreslení· Když se prostředky 36 s kapacitancí zmenší, takže prud kondenzátoru obsahuje složky vyššího kmitočtu než vychylovací proud I₂6’ dosáhne se korekce vnitřního poduškovitého zkreslení. Prostředky 36 s kapacitancí nemohou být libovolně zmenšeny, poněvadž stlačení obrazu u vnějšího řádku nebo vlevo od rastru počne doprovázet poduškovité zkreslení. Toto stlačení začíná se vyskytovat tam, kde úhel otevření proudu I36 kondenzátoru během aktivního běhu Činí kolem 220°, což odpovídá kmitočtu 12 kHz.

Obzvláště výhodné je sestavení impedančních prostředků 30 když první svorka 32c je střední odbočkou prostředků 32 s induktancí. U tohoto uspořádání impedancí, která se jeví na první svorce 32$. když jsou řiditelné spínací prostředky 40 sepnuty, je reaktance prostředků 36 3 kapacitancí v sérii s rozptylovou indukčností prostředků s induktancí 221 poněvadž dochází ke značnému zrušení magnetického toku v druhých a prvních prostředcích 32a a 32b s induktancí. Vskutku reaktance prostředků 36 s kapacitancí se jeví v sérii s horizontálně vychylovacím vinutím 26 během aktivního běhu se zdánlivou velikostí určovanou dobou otevření řiditelných spínacích prostředků £0.

Jiná provedení impedančního obvodu 31 poskytnou rovněž korekci poduškovitého zkreslení. Korekce vnějšího poduškovitého zkreslení může být dosažena impedančním obvodem sestávajícím z impedance, jako je odpor, indukční cívka nebo kondenzátor, zapojenou mezi první svorkou 32c a druhou svorkou (uzemněnou) v sérii s vychylovacím vinutím, překlenutým přímým spojem od prvních prostředků 32b s induktancí к třetí svorce 37 a řiditelnými spínacími prostředky £0, jak popsáno. Také další impedance může být umístěna v sérii mezi první a třetí svorkou a v sérii se spínačem pro snížení proudu spínače a/nebo aby se zabránilo rozptylu energie. Jako další alternativa může druhá impedance zahrnovat jak v impedančním obvodu 31 dvě impedance, indukční cívku a kondenzátor.

Obr. 4 ukazuje ve schematické formě obvod vhodný pro použití jako řídicí prostředky 46 ve spojení s konvenčním systémem vertikálního vychylování. Řídicí prostředky £6 srovnávají parabolu vertikálního kmitočtu s pilou horizontálního kmitočtu pro vytváření hradlových impulsů 48 napětové vlny mající opakované impulsy 50 hradlování spínače, které se progresivně zrychlují během první poloviny vertikálního aktivního běhu a které jsou progresivně zpomalovány během druhé poloviny aktivního běhu pro přikládání na řídicí elektrodu 45 spínače na obr. 2.

Generátor 22 vertikálního vychylování obsahuje dvojčinný zesilovač 106 vertikálního vychylování třídy В s obvody I08 vertikálně vychylující cívky a korekce vrchního a dolního poduškovitého zkreslení, spojené v sérii s vazebním kondenzátorem 110 vychylovací cívky a odporem 112 vzorkování proudu. Zpětnovazební obvod jde od spoje kondenzátoru 110 a odporu 112 к zesilovači 106 vertikálního vychylování.

Během činnosti se objevuje známým způsobem parabola vertikálního kmitočtu na kondenzátoru 110 a na odporu 112. Parabola vertikálního kmitočtu se přikládá na bázi tranzistoru 104 diferenciálního zesilovače 100 řídicích prostředků 46 pomocí odporu 114 řízení amplitudy poduškovitého zkreslení a odporu 116.

Impulsy 35 zpětného běhu o horizontálním kmitočtu se přivádějí na bázi tranzistoru 102 komparačních prostředků 100 od generátoru 24 horizontálního vychylování prostřednictvím diody 118 a odporu 120. Báze tranzistoru 102 je také připojena ke kondenzátoru 122 vytvářejícího pilu а к nabíjecímu odporu 124 pomocí odporu 126 vytvářejícího základnu.

Při činnosti během intervalu horizontálního aktivního běhu, dioda 118 vede, čímž udržuje tranzistor 102 vodivým a kondenzátor 122 vybíjejícím se. Tranzistor 104 je nevodivým vzhledem к předpětí od odporu 128. Když je tranzistor 104 nevodivým, neobjevuje se žádné napětí na odporu 130 pro přiložení na řídicí elektrodu 45 řiditelného usměrňovače 44 prostřednictvím tranzistoru 132 v zapojení jako emitorový sledovač.

Během intervalu horizontálního zpětného běhu kladné napětové impulsy přiložené na katodu diody 118 činí ji nevodivou. To otevře vybíjecí dráhu kondenzátoru 122. který pak počne se nabíjet, jak lze seznat z tvaru 132 napětové vlny na obr. 3b. Také konstantní tok proudu odporem 126 přestane vlivem nevodivosti diody 118 a napětí báze tranzistoru 102 náhle stoupne. Na obr. 3c impulsy objevující se během periody horizontálního zpětného běhu na bázi tranzistoru 102 jsou znázorněny obecně pod vztahovou značkou 134. Každý z jednotlivých napětových impulsů sestává ze základny, tvořené odporem 126 a ze superponované skloněné části, tvořené nábojem kondenzátoru 122 přes odpor 124· Tudíž uspořádání obsahující diodu 118. odpory 120. 124 a 126 a kondenzátor 122 tvoří generátor impulsů s narůstajícím čelem.

Obr. 3c také ukazuje plochou parabolu 136. která znázorňuje napětí přiložené na bázi tranzistoru 104 komparačních prostředků 100 z generátoru 22 vertikálního vychylování. Parabola 136 protíná skloněnou Část signálu 134* Když je parabola 136 zápornější než signál 134 přiložený na bázi 102. tranzistor 104 se otevře a poskytne výstupní impuls řiditelnímu usměrňovači 44 prostřednictvím emitorového sledovače 132. Když je parabola 136 kladnější než signál 134. pak není žádný výstupní signál pro řiditelný usměrňovač Éí·

Nejzápornější část paraboly 136 leží ve středním bodu vertikálního aktivního běhu.

V důsledku toho parabola protne pilu a tím poskytne opakovaný impuls 50 hradlování spínače na obr. 3d v době s největším předstihem vůči impulsům horizontálního zpětného běhu ve středu vertikálního rozkladu. U vrcholu a na spodku vertikálního rozkladu parabola 136 je nejkladnější a protíná signál 134 poměrně pozdě a vytváří výstup s opakovanými impulsy 50 hradlování spínače poměrně krátkého trvání.

Průsečíky paraboly 136 se signálem 134 mohou být nastaveny pomocí odporu 138. Odpor 138 nastavuje bázi tranzistoru 104. čímž posunuje parabolu 136 vůči impulsům na bázi tranzistoru 102. To opět mé za následek, že opakované impulsy 50 hradlování spínače jsou uspíšeny nebo zpožděny stejně, Čímž se způsobí konstantní změna šířky obrazu. Zména v Šířce obrazu nastává, když impedanční prostředky 30 jsou dimenzovány pro provádění velké korekce poduškovitého zkreslení, v kterémžto případě korekce rastru nevyžaduje celý interval druhé poloviny zpětného běhu. Posuv vertikální paraboly posune čas zapnutí řiditelných spínacích prostředků 40 uvnitř druhé poloviny zpětného běhu a změní energii ve vychylovacím vinutí na počátku aktivního běhu. Odpor 140 ve spojení s odporem 142 nastavuje základní předpětí báze pro tranzistor 104.

Odpor 114 ve spojení s odporem 116 určuje velikost vertikální paraboly 136 přiložené na bázi tranzistoru 104. Budiž poznamenáno, že korekce lihoběžníkového zkreslení rastru může být dosaženo připojením vhodného kondenzátoru 115 paralelně к odporu 116 a/nebo zapojením kondenzátoru 117 mezi spoj odporu 114 a 116 a zem. Přemostěním odporu 116 kondenzátorem 115 urychlí fázi vertikální paraboly na bázi tranzistoru 104. zatímco kondenzátor 117. zapojený mezi spoj odporů 114 a 116 a zem zpozdí parabolu. Předbíhající fáze pohne bodem maximální korekce poduškovitého zkreslení nahoru od středu rastru směrem к hořejšku a zpoždění fáze pohne bodem maxima ke spodku. To opět má za následek korekci lichoběžníkového zkreslení.

Jiné provedení řídicích prostředků 46 pro použití ve spojení se spínaným obvodem vertikálního vychylování, jak byl popsán v přihlášce vynálezu uvedené vpředu, je znázorněno na obr. 5. řídicí prostředky 46 z obr. 2 obsahují generátor 300 paraboly a generátor

320 impulsů, jak znázorněno na obr. 5· Generátor 300 paraboly a generátor 320 impulsů dostávají impulsy 35 zpětného běhu z generátoru 207 horizontálního vychylování prostřed* nictvím transformátorového vinutí 208d a impulsy s tvarem 330 vlny ze spínacího modulačního obvodu vertikálního vychylování. Generátor 320 impulsů vytváří hradlové impulsy 48 spínacího napětí pro přikládání na řiditelný usměrňovač 44 impedančních prostředků jO.

Jak popsáno ve vynálezu, generátor 207 horizontálního vychylování reaguje na horizontální synchronizační impulsy 205 a vytváří pilovitý proud horizontálního vychylování v horizontálně vychylovacím vinutí 26 rozvinutém kolem televizní obrazovky 210» Horizontálně vychylovací vinutí 26 je sériově zapojeno a impedančními prostředky 30. popsaným v souvislosti s obr. 2. Generátor 207 horizontálního vychylování také budí horizontální výstupní transformátor 208. Horizontální výstup transformátoru 208 má dva sekundáry, 208b a 208c. které vytvářejí opačně polarizované impulsy horizontálního zpětného běhu pro nabíjení kondenzátoru 215. Sekundář 208b transformátoru, zapojený v sérii s tyristorem 213. a s cívkou 214. začne nabíjet kondenzátor 215 pily během každého impulsu horizontálního zpětného běhu. Tyristor 213 je zapínán pro maximální interval každého impulsu horizontálního zpětného běhu na vrchu vertikálního rozkladu. Během první heboli horní poloviny rozkladu, hradlové impulsy 331 přiložené na řídicí elektrodu tyristoru 213 modulátorem 273 šířky impulsů vrcholu rozkladu progresivně snižují dobu vedení tyristoru

V důsledku toho objevuje se vlna 227 snižujícího se napětí na kondenzátoru 215.

Během druhé poloviny vertikálního rozkladu modulátor 281 šířky impulsů spodku rozkladu spouští tyristor 217 hradlovými impulsy 232. jejichž délka se progresivně prodlužuje. V důsledku toho během druhé poloviny vertikálního rozkladu tyristor 217 ve spojení se sekundářem 208c transformátoru a cívkou 216 nabíjí kondenzátor 215 vzrůstajícím záporným napětím. Napětí 227 objevující se na kondenzátoru 215 je integrováno vertikálně vychylující cívkou 218 pro vytváření v podstatě pilovitého vychylovacího proudu.

Generátor 220 vertikální pily reaguje na vertikální vychylovací impulsy 221 a na proud vertikální vychylovací cívky 218 pro vytváření opačně polarizovaných vln 269 a 270 kmitočtu vertikálního vychylování. Modulátory 273 a 281 jsou buzeny napětími 269 a 270 z generátoru 220 vertikální pily. Generátor 335 napěťových impulsů se skloněnou částí na podstavci, který může být podobný generátoru impulsů se skloněnou částí na podstavci, popsanému podrobně ve spojení s obr. 4, je buzen impulsy 35 horizontálního zpětného běhu ze sekundářů 208d transformátoru. Modulátory 273 a 281 mají druhé vstupy buzeny napěťovými vlnami 334 z generátoru 335. Impulsy 334 se podobají převráceným impulsům 134 na obr. 3c. Modulátory 273 a 281 šířkou impulsů vytvářejí jako první výstupní signály hradlovými impulsy 231 a 232 s progresivně se měnící Šířkou pro přikládání na tyrostory 213 a 217.

Modulátory 273 a 281 šířkou impulsů mají druhé výstupní signály, získávané z tranzistorů 272 a 280. jejichž kolektory jsou odporem 336 spojeny se zemí. Napětí 330 představující součet výstupních napěťových vln tranzistorů 272 a 280 se objevují jako vstupní vlna na generátoru 300 paraboly.

Impulsy tvaru 330 se přikládají na normálně nasycený zesilovací tranzistor 301.

Špičky impulsů 330 vyvádějí tranzistor 301 z nasycení, čímž se vytvoří kladné impulsy na kolektoru tranzistoru 301. Dioda 302 zapojená mezi kolektor a bázi tranzistoru 301 zlepšuje přechodovou charakteristiku tranzistoru 301. Detekční dioda 303 přikládá výstupní kladné impulsy tranzistorového zesilovače 301 na integrační kondenzátor 304. Na kondenzátoru Ш se objevuje parabolické napětí 306 představující integrovaný výstup tranzistoru 301 s vrcholem paraboly ve středu vertikálního rastrování v odezvu na maximální délku impulsových špiček tvarů 330 vln. Proměnný odpor 308 nastavuje rychlost vybíjení integračního kondenzátoru 304. Parabolická vlna tvaru 306 s kmitočtem vertikálního vychylování je přikládána od kondenzátoru 304 emitorovým sledovačem 310. Dolnofrekvenční propust 312 zeslabuje proudy parabolické vlny tvaru 306 o kmitočtu horizontálního vychylování. Odpor 314 nastavení tvaru přikládá parabolicky se měnící proud 316 na generátor 320 impulsů v odezvu na parabolické napětí 306.

Generátor 320 impulsů dostává impulsy 35 horizontálního zpětného běhu ze sekundárního vinutí 208d transformátoru pro přikládání na bázi invertujícího zesilovače 322. Výstupní záporné impulsy invertujícího zesilovače 322 se přikládají na bázi tranzistoru 324 prostřednictvím kondenzátoru 328 a diody 326.

Na bázi tranzistoru 324 je také přiložena parabolicky se měnící proudová vlna 316. Proudová vlna 316 se snaží udržet tranzistor 324 vodivým mezi impulsy horizontálního zpětného běhu. Při přiložení záporného impulsu o kmitočtu horizontálního vychylování z invertujícího zesilovače 322 tranzistor 324 přestane vésti po periodu závisející na čase potřebném, aby proud 316 nabil kondenzátor 328, aby opět dodával předpětí v propustném směru tranzistoru 324. Perioda nevodivosti tranzistoru 324 bude nejmenší ve středu vertikálního rozkladu, v kteréžto době je proud 316 největší a nevodivý stav tranzistoru 221 bude trvat nejdéle na vrcholu a na spodku vertikálního rozkladu.

Kladné výstupní impulsy tranzistoru 324 se odebírají na kolektoru a přikládají se na bázi tranzistoru 340 prostřednictvím odporu 342. Jiný vstupní signál na bázi tranzistoru 340 se odebírá z výstupní svorky invertujícího zesilovače 322 pres odpor 344. Kladné výstupní impulsy na kolektoru tranzistoru 340 jsou jen tehdy, když výstupní signály jak invertujícího zesilovače 322< tak tranzistoru 324 jsou nízké. Dvojice invertujících zesilovačů přivádí výstupní impulsy tranzistoru 340 na řídicí elektrodu 45 řiditelného usměrňovače 44.

Ježto týl výstupních impulsů invertujícího zesilovače 322 připadá na konec intervalu impulsů zpětného běhu, končí výstupní impuls z tranzistoru 340 na konci intervalu impulsů zpětného běhu. Impulsový výstup tranzistoru 340 má trvání, které je maximální ve středu vertikálního rozkladu a minimální na vrcholu a na spodku vertikálního rozkladu.

Popsaný obvod korekce poduškovitého zkreslení koriguje současně vnitřní východo-západní poduškovité zkreslení a vnější východo-západní poduškovité zkreslení. Je také velmi účinný, ježto je odstraněno zatěžování horizontálního výstupního transformátoru. Popsaný obvod může být použit ve spojení s konvenčními obvody korekce poduškovitého zkreslení.

Když je použit ve spojení se spínacím systémem vertikálního vychylování, známým z uvedené přihlášky vynálezu, je tento obvod korekce poduškovitého zkreslení obzvláště výhodný. Zatímco spínaný obvod vertikálního vychylování poskytuje korekci poduškovitého zkreslení zatěžováním transformátoru horizontálního zpětného běhu, je u některých aplikací třeba zajistit současné vedení řídicích spínačů, jako tyristoru 213 a tyristoru 217 na obr. 5 ve středu vertikálního rastrování, aby se dosáhlo dostačující vlastní korekce poduškovitého zkreslení. Takové současné vedení spínačů - tyristoru 213 a tyristoru 217 vytváří disipativní proudovou dráhu pro energii horizontálního zpětného běhu. Využitím tohoto vynálezu spolu se spínanýn systémem vertikálního vychylování zamezí se ztrátě disipativní energie a dosáhne se velmi malé celkové spotřeby energie.

Následuje přehled hodnot obvodových prvků poskytujících korekci poduškovitého zkreslení pro velkoplošnou televizní obrazovku s úhlem-vychylování 110°, jako je model společnosti RCA číslo A67-610X:

L26...0,28 mH; L32...jádro Á 10 x 45 mm, N22 - každá polovina jedné vrstvy má .34 závitů měděného drátu průměru 0,8 mm, 60 Д1Н každá polovina, rozptylová indukčnost 1 дШ;

C36...1yuF; C122...0,015/*F; C304...4700 pF; C328...470 pF; R33...680; R114, 116, 120,

124...4k7; R126...1k; Rl28...3k3j Rl30...10k; R138...4k7 proměnný; R140...3k9; R142...4k7; R308...100k; R314...22k; R342, 344...4k7..

Pro hořejší hodnoty s obrazovkou byly pozorovány proudové složky ve vychylovacím vinutí vlivem rezonance kondenzátoru S a vychylovacího vinutí při asi 6,5 kHz, zatímco složky vlivem obvodu korekce poduškovitého zkreslení byly pozorovány asi při 12 kHz.

Claims (15)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1· Vychylovací zařízení televizní obrazovky, opatřené generátorem vertikálního vychylování, připojeným к vertikálně vychylovací cívce, pro získávání proudu vertikálního rozkladu, generátorem horizontálního vychylování pro generování proudu řádkového kmitočtu, horizontálně vychylovacím vinutím, připojeným ke generátoru horizontálního vychylování, pro přijímání odtud proudu řádkového kmitočtu pro rozklad, vyznačující se tím, že je opatřené impedančními prostředky (30), řiditelnými spínacími prostředky (40), prvními spojovacími prostředky, spojujícími impedanční prostředky (30) a řiditelné spínací prostředky (40) s horizontálně vychylovacím vinutím (26) pro vytvoření cesty pro proud řádkového kmitočtu a řídicími prostředky (46), připojenými ke generátoru (22) vertikálního vychylování a ke generátoru (24) horizontálního vychylování а к řiditelným spínacím prostředkům (40) v době během intervalu horizontálního zpětného běhu, která je progresivně urychlována během první části intervalu vertikálního rozkladu a která je progresivně zpožďována během druhé Části intervalu vertikálního rozkladu pro změnu rozkladového proudu, tak aby se zredukovalo poduškovité zkreslení.
2. 2. Vychylovací zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že první spojovací prostředky obsahují druhé spojovací prostředky pro spojení horizontálně vychylovacího vinutí (26) s první svorkou impedančních prostředků (30) pro vytvoření sériového obvodu, přičemž impedanční prostředky (30) mají druhou svorku vzdálenou od první svorky, dále třetí spojovací prostředky spojující první konec proudové cesty řiditelných spínacích prostředků (40) s první svorkou impedančních prostředků (30) a čtvrté spojovací prostředky pro spojení druhého konce řízení proudové cesty řiditelných spínacích prostředků (40) s druhou svorkou impedančních prostředků (30) a řídicí prostředky (46) uzavírají řiditelné spínací prostředky v době během intervalu horizontálního zpětného běhu, která je progresivně urychlována během první poloviny intervalu vertikálního rozkladu a která je progresivně zpožďována během druhé poloviny intervalu vertikálního rozkladu.
3. 3. Vychylovácí zařízení podle bodu 2, vyznačující se tím, že impedanční prostředky (30) obsahují prostředky (32) s induktancí, připojené mezi první a druhou svorku impedančních prostředků (30).
4. 4. Vychylovací zařízení podle bodu 2 nebo 3, vyznačující se tím, že třetí spojovací prostředky obsahují prostředky (36) s kapacitancí, spojující první svorku impedančních prostředků (30) s prvním koncem řiditelných spínacích prostředků (40).
5. 5. Vychylovací zařízení podle bodu 2, 3 nebo 4, vyznačující se tím, že třetí spojovací prostředky obsahují druhé prostředky (32a) s induktancí, spojující první svorku impedančních prostředků (30) s prvním koncem řiditelných spínacích prostředků (40).
6. 6. Vychylovací zařízení podle bodu 2 nebo 3, vyznačující se tím, že třetí spojovací prostředky obsahují prostředky (36) s kapacitancí, spojené v sérii s druhými prostředky (32a) s induktancí.
7. 7. Vychylovací zařízení podle bodu 5 nebo 6, vyznačující se tím, že dále obsahuje prostředky pro magnetickou vazbu prvních prostředků (32b) s induktancí s druhými prostředky (32a) s induktancí.
8. 8- Vychylovací zařízení podle bodu 5, 6 nebo 7, vyznačující se tím, že první prostředky (32b) s induktancí a druhé prostředky (32a) s induktancí mají stejnou vlastní indukčnost.
9. 9. Vychylovací zařízení podle bodu 1, 2 nebo 6, vyznačující se tím, že řiditelné spínací prostředky (40) obsahují řiditelný usměrňovač (44) s řídicí elektrodou (45) a řiditelnou proudovou cestou, dále člen (42) pro jednosměrné vedení proudu, připojený paralelně к řiditelné proudové cestě.
10. 10. Vychylovací zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že anoda členu (42) pro jednosměrné vedení proudu je připojena ke katodě řiditelného usměrňovače (44) a jeho katoda je připojena к anodě řiditelného usměrňovače (44).
11. 11. Vychylovací zařízení podle bodu 7 nebo 8, vyznačující se tím, že prvními prostředky (32b) s induktancí a druhými prostředky (32a) s induktancí jsou vinutí autotransformátoru.
12. 12. Vychylovací zařízení podle bodu 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, Že řídicí prostředky (46) jsou tvořeny generátorem hradlových impulsů, připojeným к řiditelným spínacím prostředkům (40), ke generátoru (24) horizontálního vychylování a ke generátoru (22) vertikálního vychylování pro vytváření opakovaných impulsů (50) hradlování spínače, končících při skončení impulsu horizontálního zpětného běhu.
13. 13. Vychylovací zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že generátor hradlových impulsů obsahuje prostředky (110, 112, 300) pro generování parabolického signálu, připojené ke generátoru (22) vertikálního vychylování pro generování parabolického signálu (136, 316) při kmitočtu vertikálního vychylování, prostředky (118 až 122, 208d, 322), připojené ke generátoru (24) horizontálního vychylování pro generování signálu (134, 35) o kmitočtu horizontálního vychylování během periody impulsů horizontálního zpětného běhu, modulační prostředky (100, 324) připojené к prostředkům (118 až 122, 208d, 322) pro generování signálu o kmitočtu horizontálního vychylování а к prostředkům (110, t12, 300) generování parabolického signálu pro generování impulsu (134, 50) o kmitočtu horizontálního vychylování, šířkově modulovaný parabolickým signálem (136, 316).
14. 14. Vychylovací zařízení podle bodu 13, vyznačující se tím, že modulační prostředky (100, 324) obsahují komparační prostředky (100), připojené к prostředkům (110, 112, 300) generování parabolického signálu а к prostředkům generování signálu o kmitočtu horizontálního vychylování pro vytváření opakovaných hradlových impulsů (48).
15. 15. Vychylovací zařízení podle bodu 14, vyzní'čující se tím, že komparační prostředky (100) obsahují prostředky srovnávání amplitudy s diferenciálním zesilovačem s prvním vstupem (104b) a s druhým vstupem (102b), přičemž první vstup (104b) je připojen к prostředkům (22) generujícím parabolu a druhý vstup (102b) je připojen к výstupu prostředků (118 až 122) generujících signál o kmitočtu horizontálního vychylování a signál (134) o kmitočtu horizontálního vychylování obsahuje skloněnou část.