CS210679B2 - Tetrapeptidamides preparation method - Google Patents

Description

Vynález se tyká peptidů, způsobů jejich přípravy a léčiv, která tyto peptidy obsahují.

Předmětem vynálezu je způsob přípravy ~ nových tetrapeptidamidů obecného vzorce I

RiTyr—B—Giy—D—N—R^x (I,,

I

R8 kde

R¹ představuje vodík, methyl-, allyl-, dimethylallyl-) propargyl-, cyklopropyilmethyl-, cyklobutylmethyl- nebo- fenethylskupinu,

B představuje skupinu obecného· vzorce —NH—CR³H—CO—, kde

R³ představuje C-g alkylskupinu nebo skupinu · obecného, vzorce

CqH2_QYC_rH2r + 1, kde q je číslo 1 až 2, г je, čísto 0 až 1 a

Y znamená O, S, SO- nebo SO2, přičemž skupina B je v D-konfiguraci,

D představuje skupinu obecného vzorce —nr⁵—crgh—co—, kde

R⁵ představuje vodík nebo methylskupiniu,

R⁶ představuje aralkyiskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, přičemž skupina D je v L-konfiguraci,

R⁸ představuje vodík, (+.5 alkylskupinu, aryl- nebo aralkyiskupinu s 1 až 2 atomy uhlíku v alkylovém zbytku,

Rx představuje skupinu obecného, vzorce (CH₂)_S-X, kde s je číslo 2 až 4 · a

X představuje skupinu obecného· vzorce

NHR⁹, N+R^R-R^, NR⁹COR11,

NR⁹COOR11·, NR⁹CONH₂, NR⁹CONRiCR11, N(O)nRuR12, COOR9, CONR9R10 nebo OCONR9R1⁰, kde

R11 představuje Cj_3 alkylskupinu, arylnebo arylmethylskupinu,

R12 představuje Ο-3 alkylskupinu,

R1³ představuje C_₃ alkylskupinu a n představuje číslo 0 nebo 1, nebo ceilá skupina obecného vzorce —N—R^x

I

R⁸ představuje skupinu obecného vzorce .сн_гс^_х

N Q.

kde m· je číslo· 1 až 3 a

Q představuje skupinu vzorce SO, SO», CO, CHOH, N+MeR11 nebo N(O)Rⁿ a pod pojmem arylskupina se rozumí fenylskupina nebo fenylskupina substituovaná chlorem·, methyl-, hydroxy- nebo methoxyskupinou, a jejich adičních solí s kyselinami.

Jako příklady zbytků reprezentovaných symbolem B lze uvést zbytky D-ala.ninu, D-a-amlnomáselné kyseliny. D-valinu, D-norvalinu, D-leucinu, D-norleucinu, D-serInu, D-threoninu, D-methioninu a D-mettii(^ninsuffoxldu.

Jako příklady zbytků reprezentovaných symbolem D lze uvést zbytky L-fe-nylalaninu a N-methyl-L-fenylalaninu.

Podle dalšího¹ aspektu · vynálezu jsou · připravovány sloučeniny obecného' vzorce · Γ,

R1 představuje vodík, · methyl-,· allyl-, · dikde methylallyl-, propargyl-, cyklopropylmethyl-, cyklobutylmethyl- nebo fenethytskupinu,

B představuje · skupinu · obecného vzorce —NH—CR³H—CO—, kde

R3 představuje ^_₆ alkylskupinu nebo skupinu obecného vzorce ^Cq^H2q^YCr^H2r + 1^, kde q je číslo· 1 až 2, г je čísle) 0 až 1 a

Y znamená O, S, SO nebo SO2, přičemž skupina B je v D-konfiguraci,

D představuje skupinu obecného vzorce —NR5—CR⁶H—CO—,

R⁹ představuje vodík, (¾. alkylskupinu, aryl- nebo arylmethylskupinu,

R10 představuje vodík nebo- C_t_3 aiikylskupinu, kde

R⁵ představuje vodík nebo* methylskupinu,

R⁶ představuje aralkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, přičemž skupina D je v L-konfiguraci,

R⁸ představuje vodík nebo- Ci_₅ alkylskupinu,

R^x představuje skupinu obecného vzorce (CH₂)_S-X, kde s je číslo 2 až 4 a

X představuje skupinu Obecného vzorce

NHR⁹, NR⁹CORⁿ, NR⁹CONH2, NR⁹CONR¹⁰Rⁿ, N[O]nRⁿR¹², COOR⁹, CONR⁹R¹⁰, NR⁹COORⁿ nebo OCONR⁹R¹⁰, kde

R⁹ představuje vodík nebo С^з alkylskupinu,

R¹⁰ představuje vodík nebo C.^ alkyil·skupiniu,

R¹¹ představuje C_t_₃ alkylskupinu,

R¹² představuje Cj_₃ alkylskupinu a n je číslo· 0 nebo· 1 a pod pojmem arylskupina se rozumí fenylskupina nebo fenylskupina substituovaná chlorem, methyl-, hydroxy- nebo methoxyskupinou, a jejich adiční soli s kyselinami.

Deriváty aminokyselin jsou v popisu vynálezu vyznačovány symboly, které jsou běžné v chemii peptidů a jsou popsány například v Biícichem.- J. 126, 773 (1972). Všechny zbytky aminokyselin mají přírodní, tj. L-konfiguraci, pokud není uvedeno· jinak.

Shora definovaných sloučenin nebo jejich edičních solí s kyselinami lze používat bud jako takových, nebo ve spojení s farmaceuticky vhodnými! ředidly a nosiči ve formě preparátů, jako léčiv. Vhodnými solemi jsou hydroohloridy, fosfáty, citráty a acetáty.

Sloučeniny podle vynálezu vykazují farmakologický účinek. Tak se například zjistilo, že mají při zkoušce „in vitroi” afinitu к místům, která súoží jako receptory opiátů a lze jich tedy používat jako analgetik, látek potlačujících účinek narkotik a antidiarrhoeálních činidel. Pro detekci jejich potlačujícího^ účinku na místa fungující jako receptory opiátů bylo· použito zkoušky popsané v publikaci Kosterlitz a další: Brit. J. Pharmacoil., and Chemotherapy 33, 266 až 276 (1968), při které se používá přípravku z transmurálně stimulovaného¹ ilea (kyčelníku) morčete. Sloučeniny podle vynálezu vykazují rovněž analgetický účinek při zkoušení „in vivo·”, například při fenylchinonové „protiškubavé” zkoušce na myších (anti—writhing test) popsané v publikaci

Hendershoit a další: J. Pharmac. Exp. Ther. 125, 237 (1959) a při zkoušce „švihání ocasu” na krysách (rat tail flick test), za použití intravenózního podání, podle Jansena a dalších Arzneim. Forsch. 13, 266 (1963).

Sloučeniny podle vynálezu lze připravit standardními metodami chemie peptidů.

Lze je tedy připravovat postupnou kopulací vhodně chráněných a aktivovaných aminokyselin bud klasickými metodami v roztoku, nebo postupy s pevnou fází nebo kopulací fragmentů tvořených vhodně chráněnými peptidy.

Podrobnosti týkající se volby ochranných skupin a způsobů jejich zavádění a vhodných reakčních podmínek při tvorbě amidových (peptidických) vazeb a odstraňování ochranných skupin jsou uvedeny například v publikacích:

a) Houben Weyl

Methoden der Organischen Chemie, sv. 16 část I а II Synthese voin Peptiden (Thierne 1974)

b) Schnoder & Lubke „The Peptides” Academie Press (1965).

Sloučeniny obecného vzorce I lze tedy připravit kondenzací sloučeniny obecného vzorce II

Y—Mi—OH (II), kde

Y představuje vhodnou N-oc brannou skupinu a

M._t představuje vhodně chráněný zbytek aminokyseliny nebo peptidů sě sloučeninou obecného vzorce III

H —M₂—N—R^x (III),

I R⁸ kde

R^x a R⁸ mají shora uvedený význam,

M₂ představuje vhodně chráněný zbytek aminokyseliny nebo peptidů, přičemž

M_t a M₂ společně představují zbytek vzorce —Туг—B—Gly—D— nebo jeho chráněný derivát, kde

В a D mají shora uvedený význam, načež se provede odštěpení ochranných skupin.

Kopulace sloučenin obecného· vzorce II а III se může provést standardními metodami syntézy peptidů buď za izolace, nebo) bez izoilace aktivované složky odpovídající sloučenině obecného- vzorce II. Účelně se postupuje tak, že se N-terminální dipeptid kopuluje s C-terminálním dipeptidamidem nebo se chráněný N-terminální tripeptid —N—R*

I

R⁸ skupina oibecnéhioi vzorce _хсн_гсн,_ч N Q kopuluje s amidem C-terminální aminokyseliny a pak se v obou případech odštěpí ochranné skupiny.

Vhodnou ochrannou skupinu NH skupiny je terc.butyloixykarbonylskupina a obzvláště vhodnou ochrannou skupinou OH skupiny je terc.butylskupina. Obě tyto ochranhé skupiny lze oidštěpit zpracováním chráněné sloučeniny chlorovodíkem v rozpouštědle, jako ethylacetátu nebo kyselině octové nebloi kyselinou trifluorottovou.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých В představuje skupinu obecného vzorce —NH-—CR³H—CO—, kde

R³ představuje skupinu obecného vzorce

CqH2qYC_rH2r + l, kde

Y představuje skupinu SO nebo SO₂, lze připravit z analogických sloučenin, ve kterých Y představuje síru oxidací, například peroxidem vodíku v rozpouštědle, jako kyselině octové nebo methanolu. Oxidace- se rovněž může provádět za použití chráněných sloučenin obecného vzorce I a pak se provede odštěpení ochranných skupin.

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých R^x představuje skupinu (CH₂)_S—X, kde X představuje skupinu N(O)RⁿR¹² lze rovněž připravit z analogických sloučenin, ve kterých X představuje skupinu NR^UR¹², oxidací, například peroxidem vodíku v rozpouštědle, jako kyselině octové nebo methanioilu nebo oxidací kyselinou m-chlorperbenzoovou. Tuto metodu oxidace lze rovněž aplikovat na přípravu intermediárních amidů aminokyselin nebo dipetidamldů obsahujících skupinu N(0)R¹¹R¹².

Sloučeniny obecného vzorce I, ve kterých je skupinou obecného vzorce kde

Q představuje skupinu N(0)Rⁿ, SO nebo SO2, lze připravit z analogických sloučenin:, kde Q představuje skupinu NR¹¹ nebo síru podobnými oxidačními postupy. Analoigicky lize připravit intermediární amidy aminokyselin nebo dipeptidamidy obsahující tyto¹ skupiny.

Vynález je ilustrován dále neomezujícími příklady, ve kterých je teplota udávána ve °C.

V textu je používáno těchto zkratek:

BOC	terc.butyloxykarbonyl
Bt	terc.butyl
IBCF	isobutylchlorfortmiát
Z	benzyloxykarbohyl
DCCI	dicyklohexylkarbodiimid
DCU	dicyklohexylmooovina
HONSu	N-hy droxysukciniml d
NMM	N-methylmorfolin
DMF	dimethylformamid
DME	1,2-dimethoxyethan
THF	tetrahydrof uran

Různé sloučeniny a meziprodukty byly analyzovány chromatografií na tenké vrstvě (tle) na silikagelových deskách (Kieselgel GF254) za použití těchto systémů:

1E	methanol, chloroform		1 : 2,
XF	methanol, chloroform		1 : 19,
2B	chloroform, methanol, kyselina octová		19 : 9 : 1,
ЗА	chloroform, mlethanol, kyselina octová,	v oida	60 : 18 : 2 : 3,
ЗВ	chloroform, methanol, kyselina octová,	voida	30 : 18 : 4 : 6,
ЗС	chloroform, methanol, kyselina octová,	voda	90 : 27 : 2 : 3,
3D	chloroform, methanol, kyselina octová,	voda	30 : 20 : 2 : 3,
4A	isobutanol, ethylacetát, kyselina octová, vo-	1:1:1:1
5B	isobutanol1, kyselina octová, voda		3:1:1,
7В	ethylacetát, pyridin, kyselina octová,	voda	60 : 20 : 6 : 11,
70	ethylacetát, pyridin, kyselina octová,	voda	120 : 20 : 6 : 11,
7D	ethylacetát, pyridin, kyselina octová,	voda	240 : 20 : 6 : 11,
7F	ethylacetát, pyridin, kyselina octová,	voda	480 : 20 : 6 : 11,
8А	chloroform, isopropylalkohol·		3:1a.
8В	chloroform, isopropylalkohol·		9 : 1.

Příklad 1

L-TyriOsyl-D-alanyl.giycyliL-1'enylalanini -2 -асеta midoethyla mid

Titulní sloučenina se připraví touto metodou:

Ty D~Al&

Gly

BQ^-r-Phe —QH NHgCHz CH^NH CQCH₃ •Λ,

BQC—NHCH₂ aHjNHCQQCH?)

BOCBOC-

QH

-МС^СН^НСОСН^

МНСН_Л CH^nHCOCH^ nh ch₂ch^nhcqch_í

1) BOC—Phe—N.HCH₂CH2NHCOCH3

BOC—Phe—OH (2,65 g) se rozpustí v CH₂.C)1₂ (20 ml), roztok se ochladí na —20 stupňů Celsia, přidá se NMM (1,01 g) · a IBCF (1,37 g) a pak H₂NCH2CH₂NH. COCH3 (1,2 g) po 2 minutách. Reakční směs ' se nechá ohřát na teplotu místnosti a pak se míchá po dobu 21 hodin.. Rozpouštědlo se odpaří a vzniklá pryskyřice se rozpustí v chloroformu. Roztok se promyje nasyceným' roztokem hydrogenuhličitanu sodného·. 10'% kyselinou citrónovou a vodou až do neutrální reakce a nakonec nasyceným roztokem kuchyňské soli. Organická fáze · se vysuší síranem sodným a odpaří. Pevná látka se překrystaluje z ethylacetétu. Získá se amid (3,0 g), jehož hodnota Rf 7F je 0,35.

2) CBH + Phe—NHC^C^NHCOCHo

BOC—Phe—NHCH₂CH₂NHCOCH3 (3 g) . se rozpustí v 5 M HCI v ethylacetétu (20 ml) a 2,6 M HCI v kyselině octové (5 ml) a směs se míchá při teplotě okolí po dobu 30' minut. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se několikrát- trituruje suchým diethyletherem. Hydr-ochlorid uvedený v nadpisu 2) se získá jako hygroskopická pevná látka (0,45 g), Rf 3B = 0,5.

4) BOC—Gly—Phe—NHCH₂CH₂NHCOCH3

Titulní sloučenina se připraví z těchto postupů:

a) BOC—Gly—Phe—OH (1,0 g) a H₂NCH₂i

CH2NHCOCH3 (0,4 g) se rozpustí v

DMF, roztok se ochladí v lázni ze soli a ledu a přidá se HONSu (0.78 g) a DCCI (0,668 g). Reakční směs se nechá ohřát . na teplotu místnosti a míchá se přes noc. DCU se odfiltruje a rozpouštědlo· se odpaří. Zbytek se rozpustí v chloroformu, promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 50 ml), 10% vodným roztokem kyseliny citrónové (2 x 50 ml) a vodou do) neutrální reakce a pak se vysuší síranemi sodným. Zbytek se chromatografuje na sloupci silikagelu (45 x 2,4 cm). Sloupec se nejprve eluuje směsí chloroform/isopropyl· alkohol (19 : 1) a pak směsí chloroform·/ /isopropylalkohol (4 : 1). Titulní sloučenina se získá ve formě pryskyřice (0,60 g), Rf 8B = 0,4, Rf 7F = 0,2.

b) BOC—Gly—OH (1,072 g) se· rozp-ustív methylenchloridu a roztok se ochladí v lázni ze suchého^ ledu a tetrachlormethanu. Přidá se NMM (0,618 g) a IBCF (0,836 g). Po 2 minutách při této t^e^jiillo^-ě se přidá C1-H+ . Phe—NHCH₂CH2NHCOCH3 (1,75 g) a NMM (0,618 g) a teplota se nechá vzrůst na teplotu místnosti. Reakční směs se míchá přes noc a pak se zpracuje způsobem popsaným v odstavci 1). Zbytek se přečistí způsobem' uvedeným v odstavci a). Produkt se získá ve formě pryskyřice (0,65 g), Rf 8B = 0,4, Rf 7F = 0,2.

5) BOCTyr( Bu^f) — D—-Ala- Gly —-Pie—— —NHCH2CH2NHCOCH3

A) BOC—Gly—Phe—NHCH₂CH₂NHCOCH3 (0,64 g) se· smísí s 5,5 M HCI v ethylacetái tu (5 ml) a 2,6· M HCI v kyselině· octové (5 ml) při teplotě · okolí. Po 45 minutách! se rozpouštědlo odpaří a zbytek se trituruje· diethyletherem. Dipeptidhydrochldrid se získá jako hygroskopická pevná látka (0,54g), Rf 3D = 0,45.

B) BOC—Tyi^BuJ—D—Ala—OH (0,6 g) a· C-H⁺Gly—Phe—NHCH2CH2NHCOCH3 (0,5 g) · se rozpustí v DMF [3 ml) a ochladí v lázni z ledu a soli. Přidá se HONSu (0,355

g) a DCCI (0,303 g) a pak NMM (1,48 g v DMF, 1,5 ml). Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a pak se míchá přes noic. DCU se odfiltruje, rozpouštědlo se odpaří a zbytek se rozdělí mezi ethylacetát a viddu. Organická vrstva se promyje nasyceným vtádným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 50 ml), 10% vodnou kyselinou citrónovou (2 x 50 ml), vodou do neutrální reakce a nakonec nasyceným vodným roztokem kuchyňské soli. Pak se organická vrstva vysuší síranem sodným a odpaří. Získaný tetrapeptid má formu pryskyřice (0,65 g)i, Rf 7C = 0,65, Rf 3D = 0,8.

6) H—Tyr—D—Ala—Gly—Phe—NHCH₂CH₂NHCOCH₃

Na BOC—Tyr(Bu_t)— D—Ala—Gly— Phe— —NHCH2CH2NHCOCH3 (0,65 g) se působí přebytkem 2,6 М HC1 v kyselině octové 45 minut při teplotě okolí. Rozpouštědlo se odpaří a zbytek se chroimatografuje na sloupci silikagelu (50 x 2,5 cm) za použití rozpouštědlového systému ЗА. Výsledná pryskyřice se lyofilizuje. Získá se titulní sloučenina (0,45 g), Rf ЗА = 0,3, [a]_D ²² = = —6,95 ⁰ (c = 1, DMF).

Příklad 2

L-Tyrosyl-D-alanylglycyl-N-methyl-L-fenylailanin-3-dimethylaminopropylamid

Titulní sloučenina se připraví podle tohoto schématu:

BOCBOC

Cl H~

Typ D-Ala

OH

BOC

BOCCfH^ Gly

BOC

BOC OH сГн*

MePh.e

γΟΗ γΝΗ(0Η₂)₃ΝΜβ₂ ~NH(CH₂)₃NMe₂HCt —NH (CH₂)₃NMe_z — NH (CH^NMe^HCl —NH (CH₂)_bNMe₂ —NH (CH^NMe^HCl

1) BOC—MePhe—NHCH₂CH₂CH₂NMe₂

N-terc.butyloxykarboinyl-N-methylfenylalanin (2,79 g) a NMM (1,01 g) se rozpustí v dichlormethanu (20 ml] a roztok se za míchání ochladí na —20 °C. Přidá se IBCF (1,37 g) a směs se míchá po dobu 5 minut. Pak se přidá NH2CH₂CH2CH2NMe₂ (1,02 g) a roiztok se míchá 1 hodinu při —20 °C a pak 12 hoidin při teplotě místnosti. Směs se Odpaří a zbytek se rozpustí v ethylacetátu (50 ml) a vodném nasyceném roztoku hydrogenuhličitanu sodného (50 ml). Ethylacetátová vrstva se promyje vodným nasyceným hydrogenuhlíčitanem, stád ným. (50 ml), vodou (2 x 50 ml) a 10% vodnou kyselinou citrónovou (2 x 50 ml). Extrakty v kyselině citrónové se spojí, zalkalizují nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a extrahují ethylacetátem (3 x 50 ml). Ethyilacetátové extrakty se spojí, vysuší síranem sodným a odpaří. Získá se titulní sloučenina v oilejovité formě, Rf 1Ε = 0,24, Rf ЗА = 0,37.

2) H—MePhe—NHCH₂CH₂CH₂NMe₂.2 HC1

Olejovitá sloučenina získaná podle odstavce 1) se rozpustí v ethylacetátu (10 ml) a přidá se HQ1 v kyselině octové (2,63 M, 6 mil) a HCI v ethylacetátu (5,7 M, 6 ml). Roztok se imíchá 2 hodiny a pak se odpaří. Získá se požadovaný dihydrochlorid (2,2 g) jako pevná látka. Rf IE = 0,02, Rf ЗА = = 0,03.

3) BOC—Gly—MePhe—NHCH₂CH₂CH₂NMe₂

Terc.butyltoixykarbonylgilycin: (1,05 g) a NMM (0,606 g) se rozpustí v dichlcrmethanu (12 ml) a roztok se za míchání ochladí na —20 °C. Přidá se IBCF (0,819 g, 6 mmiolů) a pak se směs 5 minut míchá. Přidá se sloučenlinia získaná podle odstavce 2) (2,02 gramlu) v DMF (5 ml). Roztok se míchá 1 hodinu při —20 °C a 12 hodin při teplotě místnlolsti a pak se odpaří. Zbytek se rozpustí v ethyllacetátu (50 ml ) a vodném roztoku hydrogenuhličitanu sodného (10 °/o, 50 ml). Organická fáze se oddělí, promyje vodným roztokem hydrogeouhličitanti sodného (10%, 3 x 50 ml) a voidoiu (3 x 50 m<l). Ethylacetátový roztok se vysuší síranem sodnými a odpaří. Získá se titulní sloučenina ve· formě oleje, Rf IE = 0,21, Rf ЗА = = 0,37.

4) H—Gily—MePhe—NHCH₂CH₂CH₂NMe₂.

. 2 HCI

Chráněný dipeptid 3) se zpracuje postupem, uvedeným v odstavci 2) za vzniku požadovaného dihydťochloridu 4) (2,0 g) ve formě bílé pevné látky, Rf IE = 0,03, Rf ЗА = 0,03.

5) BOC—Tyr(Bu^l)—D—Ala—Gly—MePhe— —NHCH₂CH₂CH₂NMe₂

BOC—TyrfBu¹)—D—Ala—OH (1,22 g), H—Gly—MePhe—NHCH₂CH₂CH₂NMe₂.2 HCI (1,18 g), HONSu (0,345 g) a NMM (0,30 g) se rozpustí v suchém DMF (20 ml) a roztok se ochladí na 0 °C. Přidá se DCCI (0,680 g) a směs se míchá po dobu 18 hodin a pak se oidjpaří. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu (50 ml) a promyje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (10%, 2x x 50 ml) vodou (2 x 50 ml) a vysuší síranem siodným. Roiztok se odpaří do sucha, zbytek se rozpustí v methanolu, nanese na sloupec silikagelu (35 x 2 cm] a eluuje rozpbuštědloivým systémem 1F. Frakce obsahující požadovanou sloučeninu se spojí, odpaří a zbytek se rozpustí v ethylacetátu (100 ml). Ethylacetátové extrakty se pro myjí vodným roztokem hydroigenuhlličitanu sodného (10% 3 x 100 ml), vysuší a odpaří. Získá se tetrapeptidová sloučenina. 5) uvedená v nadpisu ve formě bílé pevné látky, Rf IE = 0,18, Rf ЗА = 0,39.

6) H—Tyr—D—Ala— Gly—MePhe— —NHCH₂CH₂CH₂NMe₂

Chráněný tetrapeptid 5) (500 mg) se rozpustí v ethylacetátu (5 ml) а к roztoku se za míchání přidá chlorovodík v ethylacetátu (5,7 M, 2,5 ml). Po jedné hodině se: reakční směs přefiltruje. Zbytek se promyje petroletherem, vysuší a lyofilizací zbaví zbytků vody. Získá se produkt (380 mg) ve formě bílé pevné látky, Rf 4A = 0,27, Rf 3B = 0,47, [í*]₅₇8²² = +23,6 (c = 1, 0,1 M HCI)

Příklad 3

L-Tyrosyl-D-alanylglycyl-N-methyl-L-fenylalanin-2-dimethylaminopropyIam:id-N-oxid

1) BOC—Tyr (Bu‘) —D—Ala—Gly—MePhe— —NHCH₂CH₂CH₂N (O) Me₂

BOC—Tyr (Bu’ )i—D—Ala—Gly—MePhe— —NHCH₂CH₂CH₂NMe₂ (500 mg) se rozpustí v mlethanoilu (10 ml) a přidá se vodný roztok peroxidu vodíku (30%, 0,16 ml). Roztok se 48 hodin míchá při teplotě místnosti, pak se přefiltruje a odpaří do sucha. Získá se požadovaný chráněný N-oxid ve formě pryskyřice, Rf IE = 0,08, Rf 3Á = 0,41. • +·£

2) H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe— —NHCH₂CH₂CH₂N (O) Me₂

Pryskyřice z odstavce 1) se rozpustí v ethylacetátu (5 ml) a přidá se roztok chlorovodíku v ethylacetátu (2,63 Μ, 1 mJl). Roztok se míchá poi dobu 1 hodiny a pak se přefiltruje. Pevná látka se vysuší a lyofilizací zbaví zbytků vody. Získá se požadovaný proidukt (240 mg) ve formě bílé pevné látky, Rf 4A = 0,56, Rf 3B = 0,52, [aW² = +18,8° (c = 1, 0,1 M HCI).

Příklad 4

L-Tyroisyl-D-alanylglycyl-N-methyl-L-fenylalaniin'-2-dilmethylaminoethylamíd

Sloučenina uvedená v nadpise se získá postupem znázorněným ve schématu:

	210679
15		16

TifrD-AlQ. Gly MePhe

BOC

BOC

BOC

H -

Bu

BOC

OH H

OH NH_zCH_zCH₂ NMe_z

NHCH₂CH_zNMe2 NHCH.CH.NMe2.HCt ž z

-NHCH₂CH_zNMe_z —i NHCH₂CH₂NMe_z 2-HCl

1) BOC—MePhe—NHCH₂CH₂NMe₂

BOC—MePhe—OH a N,N-dimethylethylendiamin se kopulují postupem uvedeným v příkladu 1 odstavec 1) za vzniku požadovaného amidu ve formě oleje.

2) HMePhe—NHCH₂CH₂NMe₂.2 HC1

N-chráněný amid získaný podle odstavce 1) se zbaví ochranné skupiny postupem podle příkladu 1 odstavce 2) za vzniku požadovanéhio hydrochloridu ve formě oleje.

3) BOC—Tyr— (Bu¹) — D—Ala—Gly— —MePhe—NHCH₂CH₂NMe₂

BOC—Tyr— (Bu¹) —D—Ala—Gly—OH (700 mg, 1,5 mmlolu) se rozpustí v suchém DMF (7,5 ml) a přidá se NMM (152 mg,

1,5 mrnolu). Roztok se za míchání ochladí na —15 °C a přidá se IBCF (205 mg, 1,5 mrnolu). Poi 5 minutách se přidá roztok 2 HC1. H—MePhe—NHCH₂CH₂NMe₂ (568 mg, 1,5 mrnolu) a pak NMM (303 mg, 3 mmoly). Po 18 hodinách se reakční směs odpaří a zbytek se rozdělí mezi ethylacetát (50 ml) a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného (50 ml). Ethylacetátová vrstva se oddělí, promyje nasyceným roztokem vodného hydrogenuhličitanu sodného (50 ml')', vodou (2 x 50 ml) a roztokem kuchyňské soli (50 ml), vysuší síranem sodným a odpaří. Zbytek se chromatografuje na silikagelu za použití rozpouštědlového systému 7B. Frakce obsahu jící produkt se spojí a odpaří. Získá se požadovaný tetrapeptidamid (700 mg) ve formě sklovité pevné látky.

4) 2 HC1. H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe— —NHCH₂CH₂NMe₂

Chráněný peptid z odstavce 3) se zbaví ochranných skupin způsobem poldle příkladu 2 odstavce 6), za vzniku požadovaného produktu. Po lyofllizaci se tetrapeptidamid (200 mg) získá ve formě bílé pevné látky, Rf 7B = 0,04, Rf ЗА = 0,07, Rf 4A = 0,23, [oj]d²⁰ = —24,2° (c = 0,50, DMF).

Příklad 5

L-Tyrosyl-D-alanylglycyl-L-fenylaJlaniinthiO'mtorfolinamid-S-olxid

1)

BOC—Phe—OH (1,32 g) a IBCF (680 mg) v DME (10 mil) se ochladí na —20 °C а к ochlazenému roztoku se za míchání přidá NMM. (520 mg). Po 2 minutách se přidá chiladná suspenze thiomorfolinhydrOchloridu (690 mg) ai NMM (520 mg) v DMF (8 ml). V míchání se pokračuje 30 minut při —20 °C a pak přes noc při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří a výsledná látka se rozdělí mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného.

Ethylacetátoivá vrstva se třikrát extrahuje nasyceným, roztokem hydrogenuhličitanu sodného, dvakrát 10% vodným roztokem kyseliny citrónové, vodou a nakonec nasyceným, roztokem chloridu sodného¹. Ethylacetátoivý roztok se vysuší síranem sodným a odpaří. Získá se thioinorfolinamid ve formě pryskyřice (1,56 g).

2) > Na roztok

BOC~Ph*-V s ► \___/ (1,05 g) v kyselině octové (3 ml) se při teplotě místnosti působí roztokem chlorovodíku v kyselině octové (2,6 M, 3 mil) a po dvouhodinových intervalech se přidají dvě dallší 3 ml dávky téhož činidla. Rozpouštědlo a přebytek chlorovodíku se odpaří a zbytek se rozetře se suchým diethyletherem. Ether se dekantuje a zbytek se rozetře s čerstvým suchým etherem. Získá se fenylalaniinthiómorfolinamid ve foťme pevné látky (738 mg).

3)

BOC—Gly—OH (384 mg) se kopuluje s __S-HCÍ (572 mg) způsobem uvedeným shora pro se míchá s vodnou kysalinou trifluoroctovcij (H₂O : CF3CO2.H 1:9:9 ml) po doibu l, 5 hodiny. Kyselina se odpaří a zbytek se trituruje s diethyletherem za vzniku prášku. Prášek se rozpustí v suchém DMF (5 m, l) a nastaví NMM na pH 8 (vlhký indikátorový papírek). Přidá se BOC—Tyr— — (Bu¹)—D—Ala—OH (680 mg) a HONSu (211 mg) v DMF (3 ml) a pak DCCI (377 mg) a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Pevná látka se odfiltruje a filtrát se odpaří na pryskyřici, které se rozdělí mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného·. Ethylacetátová vrstva se promyje dvakrát nasyceným vodným roztokem hydrdgenuhličitanu sodného, třikrát 10% roztokem kyseliny citrónové ve vodě, pak vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného. Po· vysušení síranem sodným a odpaření se získá chráněný ťetrapeptidthiOmorfolinamr.d (1,09 g).

5)

Γγ Г ~D -A ~ G íy -P h. e Chráněný tetrapeptidthiomorfiolllnamid (1,0 g) se míchá ve vodné trifluoroctiové kyselině (H₂O : CF₃CO₂H 1 : 9,9 ml) po dobu 1,5 hoidiny. Směs se odpaří a trituruje s diethyletheremi. Získaná pevná látka se přečistí chromatografií na silikagelu (CHC1₃ : : CH₃0H : AcOH : H₂O 60 : 18 : 1 : 1,5) a pak se provede chromatografie na ionexu Sephadex SP pryskyřice v pyridiniové formě za polužití gradientu od 2% pyridinu ve vodě do 5% pyridinu a 1% kyseliny octové ve voidě. Produkt se lyofilizuje za vzniku tetrapeptidthiomorfolinamidu (495 mg).

6)

SOC-Phe-

za použití IBCF (258 mg) a NMM (celkem

424 mg). Získá se 774 mg dipeptidamidu.

4) /~~\

ВОС-Т^В&~О-А1а-&ч~Р^

BOC-Gltf-Ph.^-N^S (697 mg) (100 mg) v ethanolu (50 ml) se při teplotě místnosti za míchání působí třemi postupnými dávkami 20% (obj.) peroxidu Vodíku (0,3 ml dávky) v intervalech' 45 minut. Roztok se míchá další 1 hodinu a pak se odpaří do sucha. Zbytek se· rozpustí ve vodě (20 ml) a lyofilizuje. Získá se bílá pevná látka (98 mg), Rf ЗА = 0,25, Rf 70 = 0,06, Rf 5B = 0,38, kW⁸'⁵ = = +53,1° (c = 0,47, v 0,1 N HC1).

Příklad 6

Příklad 8

L-Tyrosyl-D-alainylglycyil-N-methyFL-fenylalanm-2-amiinioiethylamid

Туг—D—Ala—Gly—MePhe—NHCH₂CH₂NHZ (připravený způsobem popsanými v příkladě 4) (350 mg) se rozpustí v MeOH (20 mil)¹ a přidá к suspenzi 10% paládia na aktivním uhlí (100 mg) ve vodě (10 ml). Směsí se 4 hodiny probublává vodík při 22 °C. Katalyzátor se odfiltruje a rozpouštědla se odstraní za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v malém množství 1% pyridinu ve vodě a nanese na sloupec pryskyřice SP Sephadex (eíhice se provádí gradien.te.mi od 1% vo-dného pyridinu do 1% vodného pyridiniiumacetátu a dále až do 5% vodného pyridiniumacetátu). Frakce obsahující produkt se spojí a rozpouštědlo) se za vakua odpaří. Produkt (220 mg) se lyofllizací zbaví vody. Rf 3B = 0,45, Rf 4A — = 0,56, [_a]₅89²² = +22,22° (c = 0,98, 0,1 M HC1).

Příklad 7

L-Tyrolsyl-D-alanylglycyl-N-methyl-L-fenylalanin-3-trim)ethylamoniumpropylamidacetát

1) BOC— Туг— (Bu¹)— D—Ala—Gly— —MePhe—NHCH₂CH₂CH₂N⁺Me₃OAc~

BOC—Туг (ВЦ¹) —D—Ala—Gly—MePhe— —NHCH₂CH₂CH₂NMe₂ (640 mg) se rozpustí v ethanolu, (5 iml). Přidá se miethyljodid (572 mg) a roztok se míchá 48 hodin při teplotě místnosti. Roztok se odpaří a zbytek se roizpustí v ethylacetátu a nanese na sloupec silikagelu (40 x 2 cm) a eluuje směsí ethylacetátu : pyridin : kyselina octová : voda 90 : 20 : 6 : 11. Frakce obsahující požadovanou sloučeninu se spojí a odpaří dosucha. Získá se pevná látka (320 mg), Rf ЗА = 0,17, Rf 3B = 0,74, Rf 4A = 0,47.

2) H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe— —NHCH₂CH₂CH₂N ⁺ Me₃acetát“

Shora uvedený chráněný tetrapeptid (300 mg) se roizpustí v ethylacetátu (10 ml) a к roztoku se za míchání přidá roztok chlorovodíku v ethylacetátu (3,9 M, 4 ml). Po jedné hodině se roztok odpaří, zbytek so rozpustí ve vodě a nanese na sloupec celulózy CM 52 (35 x 3 cm). Eluce se provádí rozpouštědlovým systémem s lineárním koncentračním gradientem od 0,05% vodného pyridinu do* 1% vodného pyridiniumacetátu. Frakce obsahující požadovaný produkt se spiojí, odpaří a zbytek se lyofilizací zbaví vody. Získá se požadovaný produkt (110 mg) ve formě bílé pevné látky, Rf 3B = 0,17, Rf 4A = 0,13,, Rf 5B = 0,05, [«W² = —37,75° (c = 0,4, DMF).

L-Tyrosyl-D-methionylglycyl-N-methyl-L-fenylalanin-2-dimethylaminoethylamid-N-oxid

1) BOC—Gly—MePhe—NH(CH₂)₂N(O)Me₂

BOC—Gly—MePhe—NH (CH₂ )₂NMe₂ (2,64 gramu) se rozpust v methanolu (200 mil) a přidá se kyselina metachlorperbenzcová (1,23 g). Reakční směs se míchá 2 hodiny při 22 °C a pak se nechá 18 hodin stát při 5 °C.

Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí v ethylacetátu (150 ml). Roztok se promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (2 x 30 ml), vysuší síranem: sodným a odpaří. Získá se N-oxid (1,9 g), Rf ЗА = = 0,76, R° 4A = 0,64.

2) HC1. H—Gly—MePhe—NH(CH₂)₂N(O)-

Me₂

Chráněný N-oxid (1,8 g) vyrobený podle odstavce 1) se rozpustí v ethylacetátu (10 ml) а к roztoku se přidá kyselina octová (10 ml). Přidá se roztok chlorovodíku v ethylacetátu (3,9 M, 12 ml) a směs se míchá při 21 °C 30 minut. Rozpouštědlo· se za vakua odstraní a_: výsledná pevná látka se trituruje s bezvodým diethyletherem (2 x x 40 mil). Výsledný N-oxidhydroichlorid (1,5 g) se odfiltruje, Rf 4A = 0,40.

3) BOC—Tyr (Bu^l) —D—Met—Gly—MePhe— —NH(CH₂)₂N(O)Me₂

BOC—Tyr(Bu¹)—D—Met—OH (1,8 g) se rozpustí v suchém DMF (10 ml) а к roztoku se přidá HONSu (0,87 g).

HCil. H—Gly—MePhe—NH(CH₂)₂N(O)Me₂ (1,5 g) a NMM (0,84 ml) se rozpustí v suchém DMF (20 ml).

Oba· roztoky se smísí, ochladí na —10 °C a přidá se DCCI (0,87 g). Směs se míchá 2 hodiny při —10 °C a pak 18 hodin při 20 °C.

Reakční směs se přefiltruje a čirý roztok se za vakua odpaří. Výsledná pryskyřice se roizdělí mezi ethylacetát (60 ml) a vodu (10 ml). Organická fáze se promyje 10⁰/o vodným roztokem; hydrogenuhiličitanu sodného (1 x 10 ml) a pak se extrahuje¹ 10% vodným roztokem kyseliny citrónové (5 x 15 ml). Hodnota pH vodné fáze se pak nastaví na 7 za použití pevného; hydrogenuhličitanu sodného a produkt se extrahuje do ethylacetátu (3 x 40 ml). Organická fáze se vysuší síranem sodným a odpaří na pryskyřicí (1,35 g). Rf ЗА = 0,48.

4) HC1. H—Tyr—D—Met—Gly—MePhe— —NH(CH₂)₂N(O)Me₂

BOC—Tyr (Bu^f )·—D—Met—Gly—MePhe— —NH(CH₂)₂N(O)Me2 (1,11 g) se rozpustí ' ve směsi trifluoroctové kyseliny (36 ml) a vody (4 ml) obsahující anisol( 0,2 ml). Směs sie míchá 30 minut při 22 ’°C a pak se odpaří za vakua. Produkt se přečistí chromatografií na silikagelu za použití graďientovéhlo systému (rozpouštědlový systém . 3A až 2B) jako elučního činidla. Látka získaná ze silikageilovéhio sloupce se nanese na sloupec karboxymlethylcelulózy a eluuje se za použití gradientového systému od 0,1% vodného pyridinu do 1,5% vodného· pyridiniumacetátu.

Frakce obsahující produkt se spojí a odpaří. Zbytek se několikrát lyofilizuje ze zře> děného chlorovodíku. Získá se požadovaný hydrochlorid (341 mg), Rf 3B = 0)31, Rf 4A = 0,44, Rf 5B = 0,19, (or]₅so1⁹ = +29,30° (c = 0,99, 0,1 Ν HC1).

»

Příklad 9

L-Tyr osyl-D-meth-ony 1 (sulf oxid) glycy 1-N-methyl-L-fenylalamn.-2-dimethylaminoethylamid-N-oxíd

HC1. H—Tyr—D—Met—Gly—MePhe— —NH(CH₂)2N(O-)Me2 (418 mg) se rozpustí v ethanolu (150 ml) a přidá se 100 obj. peroxidu vodíku (1,46 ml). Roztok se 24 hodin míchá při 21 °C a pak se rozpouštědlo odstraní za sníženého tlaku. Výsledná látka se· přečistí chromatografií na CM celulóze za použití gradientového elučni^h^ci systému od 0,1% vodného pyridinu doi 1,5% vodného pyridiniumacetátu.

Látka získaná ze sloupce se několikrát, lyofilizuje z chlorovodíku. Získá se požadovaný hydrochlorid (354 mg), Rf 3B = 0,32, Rf 4A = 0,43, Rf 5B = 0,32, (aj^²⁰ = +9,16° (c = 1,05, 0,1 N HC1).

Příklady 10 až 49

Postupy uvedenými v předcházejících příkladech se připraví další sloučeniny obecného vzorce I. Metody přípravy a charakterizace získaných sloučenin jsou uvedeny dále v tabulce.

cd τ?

о Ч-» φ 2 тН

CM

CM

CM

Cd 42 CM

Ю O U)tx (DID hC MMCD hmo 00 CO rH rH, rH 03 | CO CM~ | CO CO !> oT CO CD CD cT O? CD o* O? cT CD CD CD D<fo<<CQ<řQ<CQ<CQcq co^tirHOOcOCOCOCócOCOeOCOcO

O CM

CO CMh cd , o < pq *Ф N

UD tx CO rH CO o o' < m ČCUD

CM CM Μ OO Μ»

ÍDCDO^(OCMIDM τ-H CM CO O CO H Ό M CD in LO M1 CT ČT CD <D CO CD θ' ČÍ O** CD

CMcCfb. MitsCOCOCCbs co co o ’ф Ф cd o < < CO 'Φ

4.

и z и z и z

CJ Q

_N2_m2_O^S. N NÍm До^ rH СО Γ7 t⁴* ĎŽ *7 τΗ rH rH + rH - Ί -|- гЧ I С«o л 0- ii S юя in^g ^O QO Q O Q

Д

c

rH

OM

00

Ф

UD

CO

tx

CO

CD

O

rH

CM

00

«

rH

rH

rH

r4

rH

rH

rH

rH

rH

rH

CM

CM

CM

CM

*3 £

XJ cd H ’Ф

CM o φ §

co

CD

OO od

CD LO	CM LO	xfl	: CD
CO 'Φ	CM oo	M^	i—1
O* O*	cd o	O*	O*
PQ <	< <	PQ	<
Co mí	CO Ml	oo	co

*11 o

Mí

I

II st*

Q r—1 « o

Mí CO

Mí CO M¹

LO O CD CO CO CM CO LO CM LO iO LO O CO o_O

N CO CD Ю 1— CO C^₄ rH CO CO r—^ CO CO | CD CD? O* O* CD Cd CD O O O O* O Ó O CD <<mpQ<<PQ<PQPQ<P^PQ<PQ C^MítxC^^b>OOMíLOOOMíLOCOMlUO

	υ C^m^	oo _	cm	rH ω	ΙΌ
Сч	oo Cu	co	Рч	o~	Pí-Ι	г-ГХ	to
s Q	1 Q	M* 1	s Q	Mí 1	s Q	ČM 4-2 . Ή	CM +

S K z rH Ó o

~ lili o

^O § in Д 00 >7

CM ⁺ rH II °

CD ^Q o lll o

I

Φ tí ce

CD

I

Φ Λ ce CD

o ^K

I CD §

ÓD tí	φ tí	tí PU
PQ		PU	Φ
Φ		Φ	s
S			|
I		1 %	r^?
	tí	>>s	o |
5	cu	s
1	φ	1 O	1 cď

tí

Λί

LO

CD CM

bs	CO	CD	O	rH	CM	CO
CM	CM	CM	(05	CO·	CO	CO

>ÍH

CU

Příklad Sloučenina [α] Rf Metoda on oo

тф CM CM CM r4 CM 00 т—I 00 CM^ гЧ 00 Гч 00 rH~ CO~ Lf^ гЧ~ r-^ LT^ OO 00~ r4^ CD~ θ' θ' θ' o θ' θ' θ' CD θ' θ' θ' θ' θ' Ο θ' θ' θ' θ' θ' θ' θ' θ' Ο θ' θ' Ο θ'θ' !2q<řnpq<pQpq<cQpq<PQ<pqm<<<<fQ<<řCl<<řQ < Μ

ΟΟ’ΦΙίΟΟΟ’φΙΙΟΟΟ'ΦΙίΟΟΟ’ΦΙίΟοΟ^^ΟΟ^^ΟΟ^ΟΟ^ΟΟΟΟ^ΟΟΙ?'. 00 00

о Ο <Чд ’Φ	о Д R	Μ Д CM	г—« О У ιό ГС со ·> см	ιό ·> см **	г-Н о Ц со Д СМ	γζ
Η-Ζ	+ 4	4- *1	+ -1	+ 'l	+ гЧ	1 гЧ
II ’Ί	II °	II °	II °	II °	II °	II
II ο		-	-	- 11	-	II ~
ο	11 οο	гЧ	11 о		со	со
3 CD	Я о	8 <»	S 05	а	сч ио
Q II	r^°	r-S°	QO	rí°	г-2°	г-2 О'
« II	δ ιι		Š II	Ί? II	Т II	,¾. ||
'—, ω	.—ι II	II	U—J П		_______ι II
	ο	ω	CJ	о	о	о

-MePheN

ÓJ	1	1 3	1	1	1 .
ГС о	Q® 1 £	А®	Д Я I Ξ,	А к 1 £	Q 1	ГС о
ГС	1 Í4 е-£	i Я	is	i X	1 Рч	ж

ΙΌ СО οο СО οο

rH M< 10 M< o o Cď ca < ca CO Mi 10

co oo co co Μ *' O o ca < ca eo M in

Ct\^^^<r^C£CtOCNCO^ in in oo oo 10^ t\ co~ σγ M! o cd o o O o o O o o* o o

OoMlT^CCOOO^COOnttxCOM¹^

tH £ Ό co

TJ ca jd >£ a

N o ω oo

1² rH cd

Jako další typické sloučeniny, které lzepripravit způsobem podle vynálezu, lze uvést sloučeniny těchto vzorců:

н—Туг—D—Ala—Gly—MePhe (p-Cl)—NHCH₂CH₂N (O )Me₂

H—Туг—D—Ala— Gly—Phe (p-Cl) —NHCH₂CH₂N( O) Me₂

CH₂CH₂CH₃

H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe—N

CH₂CH₂N(O)Mei

CH₂Ph'

H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe—N

CH₂CH₂N(O)Me₂

Ph

Z

H—Туг—D—Ala—Gly—MePhe—N

ΟΗ₂ΟΗ₂Ν(0)Μθ2

CH₂CH₂

H-fyr -D-AldrGIy-Me P be~N^

CH_zCH₂N(0)Me₂

Н-Ту г ~D-A la-Glf-MePh.e ~N

CH_zCH₂N(0)

CH_ZCH₂

Н-ТуГ^Аь^МеРЬеГ!/ ^ΗΗ©₂Ν(Ο)Μ^

^CH.©

H^-D-Alírfyr-MpPhp-Nb'

XH₂CH₂N(o) Mp₂ ’ CH₂CW_i<Q>_0H

H -Tyr r D-ΑΙί-ΟΙγ-ΜΡΡβρ© '^CH_zCH₂N(0)Me₂

H-Tyr-D-AtirGly -ÍMPPq-nN^

CHzCH_zN(O ) Mez ^xCHi^CHz\j

H-yr-D-AU-Gly-MPbhN^ ° ^CHzCH^N(Q)Me₂

OMs

H-Tfr-D-AU-GtyrMtfhAe

C H_zC H© V / ^z . 2A ,

X

CHhHNO) Mez _zch₂c/-í,hQ>

^CH₂CH₁NO)Me_z

H-Tyr-D -Ata-Gly-MePh e -N ··-··.-..... ЖCW₂CH₂/Vío;Me₂

H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe—NHCH2CH2N(O')MeCH₂CH₂CH3

H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe—NHCH₂CH₂N(O.)MeCH₂CH₂Ph

H—Tyr—D—Ala—Gly—M^.Phe—NHCH₂CH₂NHCONHCH₂CH₂CH3 /—\

Η-Ty r- D - A U-Gty-Ph. e

H-TyP-D-AA-Gly-MePlbe-N \s

;··.. ..................· ' _ CfyCfyPh

CpiH—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe—N

1) CH2CH₂N(O)Me2

......H—Tyr—D—Abu—Gly—MjP]he—ŇHCH2CH2'N('O )Me2,

-’· H—Tyr—D—Val—Glý—MePhe—NHCH₂CH2N(OJMe₂, ' H—Tyr—D—Leu—Gly—MePhe—NHCH₂CH₂N(O)Me₂, • H—Tyr—D—Nle—Gly—MePhe—NHCH₂CH₂N (O)Me2, г H—Tyr—D—Thr—Gly—MePhe—NHCH₂CH₂N(O)Me₂₁ H—Tyr—D—Alai—Gly—MePhe—NHCH₂CH₂NHMe, H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhie—NHCH2CH₂N(O)MeEt, •ⁱft—Tyr—D—^^ia'—Gly—MBP]^^—NHCH2CH2N(O)Et₂,

H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe—NHCfyC^NMetEt a H—Tyr—D—Ala—Gly—MePhe—NHCH2CH2NEt₂.

Výchozí aminy obecného vzorce NHR⁸R^X použité pří přípravě podle předcházejících příkladů lze připravit, pokud nejsou obchodně dostupné, známými způsoby. Některé speciální aminy lze připravit takto:

Příklad A

N-Isoamyl-N’,N’-dimethylethylendiamin

1) Me2CHCH₂CONHCH₂CH₂NMe2

Isovaleroylchloirid (5 g, 38 mimoilů) vdichlormeithanu se za míchání přikape к roztoku N,N-dimethylethylendiaminu (3,38 g, -i 38 mimoiů) a NMM (7,75 g, 76,7 mmlolů) v

CH₂C1₂ při 0 °C. Reakční směs se míchá 4 hodiny při teplotě místnosti a pak se rozpouštědlo· odpaří. Zbytek se vyjme do 5 M * hydroxidu sodného (50 ml) a extrahuje ethylacetátem (2 x 100 ml). Ethylacetátový extrakt se promyje nasyceným vodným roztokem kuchyňské soli, vysuší síranem sodným- a odpaří. Zbytek se rozpustí v diethyletheru a přidá se 5M chlorovodík v ethylacetátu (10 ml). Výsledná pevná látka se odfiltruje, promyje diethyletherem (5 x 10 ml) a vysuší za vysokého vakua. Výtěžek je 5,43 g, Rf ЗА = 0,40.

2) Me₂CHCH₂CH₂NHCH₂CH₂NMe₂

Roztok shora uvedeného amidu (5 g) v suchém THF (50 ml) se přikape při teplotě místnosti za míchání к suspenzi lithiumaluminiumhydridu (2 g) v suchém tetrahydrofuranu (20 ml). Reakční směs se pak 4 hodiny vaří pod· zpětným chladičem až chromatografie na tenké vrstvě ukazuje, že výchozí látka již není v reakční směsi přítomna. Přebytek hydridu se rozloží pří* davkem nasyceného vodného roztoku síi ránu sodného... Výsledná suspenze :še přefiltruje a filtrát se okyselí 4 M chlorovodíkem (10 ml). Rozpouštědlo se odpaří a bílý pevný zbytek se trituriuje s diethyle) therem, odfiltruje a vysuší. Výtěžek je 5,51 gramu.

Příklad В

N-fenethyl-N’,N’-dimethylethylendiamin

1) PHCH₂CONHCH₂CH₂NMe₂ · HC1

Tato látka se připraví podobným způsobem, jako, podle příkladu A I) kopulací fenacetylchloridu (1,0 g, 6,47 mmolu) s N,N-dimethylethylendiaminem (0,42 g, 6,47 mmolu) v přítomnosti NMM. Výtěžek == = 1,38 g, RF ЗА = 0,30.

2) PhCH₂CH₂NHCH₂CH₂NMe₂. HC1

Tato· látka se připraví redukcí amidu připraveného podle odstavce 1) lithiumaluminiumhydridem způsobem popsaným v pří- kladu A 2. Získá se nečistý produkt (12 g), který se přečistí sloupcovou chromatografií na silikagelu za použití rozpouštědlového systému 2A. Výtěžek = 4,5 g, Rf 3B == = 0,31.

Příklade

N-(2-aminoéthyl )-N’,N’-dimethylmočoviná ;

1) PhCH₂OCONHCH₂CH₂NHCONMe₂ .

Roztok dimethýlkarbamoylchloridu (1,39 g) v diethyletheru (15 ml) se za míchání přikape к roztoku NMM (1,57 g) 2-benzyloxykarbonylamiinoethylaminu (3,02 g) v diethyletheru (110 ml). Směs se míchá 4 hodiny a pak se nechá dva dny stát. Po odpaření etheru se zbylá pevná látka rozdělí mezi 10i% vodnou kyselinu citrónovou a ethylacetát. Ethylacetátové extrakty se pro* myjí 10% vodnou kyselinou citrónovou, na* syceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným roztokem kuchyňské s>* li a pák se vysuší síranem sodným a odpaří. Vzorek výsledné pevné látky (1,7 g) se překrystaluje ze směsi ethylacetátu á petroletheru oi rozmezí teploty varu 60 až 80 °C. Získaný produkt má teplotu tání 81 až 82 °C.

2) H₂NCH₂CH₂NHCONMe₂

Shora uvedeným způsobem· získaná N-benzyloxykarbonylsloučenina (1,06 g) se hydrogenoilyzuje na 10% paládicvaném aktivním uhlí (100 mg) v ethanolu. (30 ml) obsahujícím 2 N. vadnou kyselinu chlorovodíkovou (2,1 ml) po dobu 1,5 hodiny. Směs se přefiltruje a . získaný filtrát se. odpaří. Získá se požadovaná sloučenina ve formě hydrochloridu. Sloučeniny se dále použije bez čištění., .·

Příklad D

N-iso.amyl-N-methylethylendiamin

1) BOC—Gly—N(Me)CH₂CH₂CHMe₂

BOC—Gly—OH (17,5 g, 0,1 molu) Se rozpustí v suchém CH₂C1₂ (100 mil ) a při—-15 stupních Celsia se přidá NMM (10,1 g, 0,1 molu) a IBCF (13,7 g, 0,1 molu). Po dvou minutách se přidá N-methyllsoamylarninhydrochlorld (13,7 g, 0,1 molu) a NMM (10,1 g). Reakční srrtěs se míchá 1,5 hodiny při —15 °C a pak přes noc při teplotě místnosti. Rozpouštědlo se odpaří a olej se rozpustí v ethylacetátu. Roztok se extrahuje nasycenými roztokem hydrogenuhličitanu sodného· (2 x 100 ml), 10% vodnbiu kyselinou citrónovou (2 x 100 ml) a pak se promyje vodou do· neutrální reakce. Pak se organický roztok vysuší síranem; sodným a odpaří. Získá se olejovitý produkt.

2) . H2NCH₂CH2N(Me)CH2CH2CHMe2 i -BOC—Gly—N(Me)CH2CH2CHMe2 (12 g) se rozpustí v 90% vodné 'kyse-llně trifluoroctové (H2O : CF3COOH 1 : 9,35 ml). Po 2 minutách se rozpouštědlo odpaří a jako zbytek se· získá olej. Olej se rozpustí v 50 ml čerstvě vysušeného THF ( 1 M, 150 m) a. přidá. · k dlboranu v THF pod atmosférou dusíku při —20 °C. Teplota se nechá vzrůst na teplotu místnosti a reakční směs se míchá přes nioc. Opatrně se přldá methanol (100 InflL), . aby se . rozložil přebytek dlboranu a rozpouštědlo· se. odpaří. Získá se olejovitý produkt, · na který se působí 6M kyselinou ehlarcwodíkoviou, ·(50 ml). . Reakční směs se 3 . hodiny vaří pod zpětným' chladičem a pak set. odpaří..na olej. Na olej se· dále poi dobu 1 .. hodiny . působí 2M hydroxidem sodným, pak se . okyselí a odpaří. Takto získaný OleJoVltý produkt se přečistí sloupcovou chromatoigrafií. na silikagelu (2,5 x 80 ' cm) za použití . rozpouštědlového . systému 3A. Získá . se požadovaný dlamln. ' Výtěžek je 4,4 g, Rf 3A w 0,20.

Přiklad E

Dimethýl- (2-amiino-4-methylpenty1) amin

1) BOC—Leu—NMe₂

BOC—Leu—OH (4,62 g, 20 mmolů) se rozpustí . v! CH2O12 a roztok se ochladí ' na —20 °C. Přidá se. NMM (2,25 ml, 20 mimo lů) a. chiordifenylfosfátoxld (6,0 g, 20 . mmplů) . a . pak . po . 15 minutách dimethylamin (5,6,. . 125 mimolů). Po 3. hodinách . při 20 . °C se ... roztok' .odpaří. Zbytek se ' rozdělí .mezi .'ethylacetát a vodu (50 ' + ' 50 . m.l). Organická fáze '. se .. promyje ' 10% vodnou ' kyselinou ' .citrónovou-, .. vodným. hydrogenuhllčltanem.. scdnýim a nasyceným vodným- roztokem kuchyňské soli. Pak se .organická fáze vysuší síranem sodným a odpaří. Získá se . požadovaný amid (5,15 g).

2) Me2NCH₂CH(NH₂)CH2CHMe2

BOC—Leu—NMe2 (1,3 g 5 mmolů) se rozpustí ve vodné kyselině trlfluoitoCtové (H₂O : : CF3COOH 9 : 1,20 ml) a roztok se míchá poi dobu 1 hodiny. Pak se rozpouštědlo odpaří a zbytek se rozpustí v suchém· tetrahydrofuranu. Roztok se za míchání pod dusíkovou atmosférou .ochladí na . —20 '. °C a přidá se roztok diboranu v tetrahydrofuranu ' (1 ' M, 30 ml). ' Po 5' hodinách při teplotě místndsti se přidá methanol (10 ml) a roztok se. míchá 12 hodin. Pak' se roztok odpaří. Zbytek. se rozpustí ve vodné kyselině' chlorovodíkové (2 M, 15 ml) a míchá dalších' 12 hodin. Roztok se .opět odpaří a zbytek ' se přečistí chromatografií na silikagelu za polužití gradientového elučního * systému (od 7C do 7B). Frakce obsahující produkt se spojí a odpaří. . Získá se požadovaný dlamini v olejovlté formě (800 mg), který vykrystaluje během stání. «

Při shora uvedeném testu, který ' .popsal Kosterlltz a další se postupuje takto:

Samci nebo samice mdrčat (kmene Duncan Hartley)' se. usmrtí úderem do hlavy. Vyjme ' se jim část ilea a umístí ' se v lázni pro' izolované orgány o objemu 50 mil. „Škubavá” reakce se vyvolá nízkofrekvenční stimulací ' 0,1 Hz) ' -přímkovými pulsy o trvání 0,5. milisekundy. Zkoušená sloučenina ' se rozpustí ve violdě na zásobní roztok ' koncentraci 1 mg/ml. Sériovým ředěním pomocí Krebsova roztoku se připraví vzorky'.'o' koncentracích 10 ug/ml, 1 <ug/rtl a 0,1 μξ/ /ml. Při zkoušení se do . lázně s orgánem přidá vždy 0,1 až 0,3 'ml roztoku. Z naměřených výsledků se s^í^srojí ' křivka . závislosti . odezvy na dávce a . ta se srovná s ' analogickou . křivkou' 'získanou za použití ' Met enkefaliinu.

Při zkoušce '.' „švihání ' ocasu” na ' krysách se . jako . nociceptlvňího stimulu . ' použije ' horké vody .(udržované . při ' teplotě ' ' 55 . + 1 . .”C).

Při zkoušení . stoučenln podle ' vynálezu by- 1 ly . v ' jednotlivých Zkouškách ' . získány ' výsledky ' uvedené dále ' v tabulce. Byla ' provedena zkouška na ileu morčete (G. P.I.

aktivita ve srovnání s Met ' enkefalinem), t podle Hendershota a dalších (H&F) a zkouška „švihání ocasu” u krys (R. T. F.).

Příklad číslo' Příklad číslo	G. Ρ. I. aktivita (X Met enkefalin)	H&F ED50 mg/kg i. v.	R. T. F. ED50 mg/kg i. v.
1	2,6	0,01
2	7,2	0,28	2,0
3	4,1	0,00003	1,8
4	8,5	0,003	1,4
22	6,5	0,08 ng/kg	0,32
..... 6	13,0	0,028	0,37
19	23,2	0,24
mOTfin	~1,0	0,07	2,2

bo subkutánní podávání obsahhují od 0,1 do

50' mg/m.l sloučeniny podle vynálezu ' (nebo ekvivalentní množství farmaceuticky vhodné soli). Úroveň dávky pro ulehčení bolesti je obvykle v róžmezí od 0,1 do 100 mg a závisí na způsobu lnjikace.

Farmaceutické preparáty mohou mít například formu vhodnou· pro parenterální podávání, jako formu sterilních injekčních vodných nebo olejových' roztoků nebo suspenzí. Ptaentieální dávkovači formy vhodné. pro intravenózní, intramuskulární ne110679

Ώ

Claims (2)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob přípravy tetrapeptid amidů obecného vzorce

RiTyr—B—Gly—D—N—Rx (I),

R¹² představuje C-3 alkylskupinu,

R13 představuje C(-3 alkylskupinu a n představuje ' číslo 0 nebo 1, nebo celá skupina obecného vzorce kde

Ri představuje vodík, methyl-, allyl-, dimethylallyl-, propargyl-, cyklopropylmethyl-, cyklobutylmethyl- nebo fenethylskupHinu,

B představuje skupinu obecného vzorce —NH—CR³H—CO—, kde

R3 · představuje С,_₆ alkylskupinu nebo skupinu obecného' vzorce

CqH2qYC_rHjr+b kde q je číslo 1 až 2, r ' je číslu 0 až 1 a

Y znamená O, S, SO nebo SO2, přičemž skupina B je v D-konfiguraci,

D představuje skupinu obecného vzorce —NR⁵—CR⁶H—CO, kde

R5 představuje vodík nebo methylskupinu,

R6 představuje aralkyiskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, přičemž skupina D je v L-konfiguraci,

R8 představuje vodík, C1-5 alkylskupinu, aryl- nebo) aralkylskupinu s 1 až 2 atomy uhlíku v alkylovém zbytku,

R^x představuje skupinu obecného vzorce (CH₂)s-X, kde s je čisto 2 až 4 a

X představuje skupinu -obecného vzorce

NHR9, N⁺R^UR12R13, NR°CORⁿ,

NR⁹COOR^H, řÍR⁹CONH2, NR⁹CONR¹⁰Rⁿ, N(O)_nRuR12, OBOR⁹, CONR⁹R1° nebo OCONR⁹R1°, kde

R⁹ představuje, vodík, C-3 alkylskupinu, aryl- nebo arylmethylskupinu,

Ri° představuje vodík nebo C_t_3 alkylskupinu,

R11 představuje Ci_₃ alkylskupinu, arylnebd arylmethylskiupinu, představuje skupinu obecného vzorce

N Q kde m, je číslo 1 až 3 a

Q představuje skupinu vzorce ' SO, SO₂, CO, CHOH, N⁺MeR^u nebo N(O)R“ a poid pojmem arylskupina se rozumí fenylskupina nebo fenylskupina substituovaná chlorem, methyl-, hydroxy- nebo methoxyskupinou, vyznačený tím, že se sloučenina obecného vzorce II

Y—Mt—OH kde (Π),

Y představuje N-Ochrannou skupinu a

Mj představuje chráněný zbytek aminokyseliny nebo peptidu, kondenzuje se sloučeninou obecného vzorce III

H—M2—N—R^x (III), i

R⁸ kde

Rx a R8 mají shora uvedený význam,

M2 představuje chráněný zbytek aminokyseliny nebo peptidu, přičemž :

Mj a M2 společně představují zbytek vzorce —Tyr—B—Gly—D—, nebo jeho chráněný derivát, kde B a D mají shora uvedený význam, načež se odštěpí ochranné skupiny a v případě, že· ve výsledných Sloučeninách obecného vzorce I Rx představuje skupinu obecného vzorce (CH₂)sNⁱ(O-)nR11R12, kde n znamená číslo 0, a ostatní symboly mají shora uvedený význam, se tyto sloučeniny popřípadě oxidují peroxidem, vodíku nebo m-chlOTperbenzdpvou kyselinou za vzniku sloučenin obecného vzorce I, kde Rx představuje skupinu Otecného vzorce (CH2)sN)(O}_nR11R1², kde n znamená číslo 1 a ostatní symboly mají shora uvedený význam.

2. Způsob podle bodu ·1 k přípravě tetrapeptid amidů obecného vzorce I

Rl—Туг— В—Gly—D— N—R^x (I),

Ř⁸ kde

R¹ představuje vodík, methyl-, allyl-, dimethylallyl-, propargyil-, cyklopropylmethyl-, cykliolbutylmethyl- nebo fenethylskupinu, :

В představuje skupinu obecného vzorce —NH—CR³H—CO—, kde

R³ představuje C|__(! alkylskupinu nebo skupinu obecného vzorce

CqHíq Y C_rH2r +1, kde q je číslo 1 až 2, г je čísloi 0 až 1 a

Y znamená O, S, SO nebo SO₂ přičemž skupina В je v D-konfiguraci,

D představuje skupinu obecného vzorce —NR⁵—CR⁶H—CO—, kde

R⁵ představuje vcidík nebo methylskuplnu,

R⁶ představuje aralkylskupinu s 1 až 3 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, přičemž skupina D jej v L-konfiguraci,

R⁸ představuje vodík nebo: Ci_₅ alkylskupinu,

R^x představuje skupinu obecného¹ vzorce (CH₂)s-X, kde s je číslo 2 až 4 a

X představuje skupinu obecného vzorce

NHR⁹, NR⁹CORH, NR⁹CONH2, NR⁹CONR¹⁰RH, N(0)nRⁿR¹², COOR⁹, CONR⁹Ri°, NR⁹COORH nebo OCONR⁹R1°, kde

R⁹ představuje vodík nebo C_t_₃ alkylsku pinu,

Ri° představuje vodík nebo Ci_₃ alkylskupinu,

К¹! představuje Ci_₃ alkylskupinu,

R¹² představuje Cj _₃ alkylskupinu a n je číslo 0 neibo 1 a poid pojmem ary.1skupina se rozumí fenylskupina nebo fenylskupina substituovaná chlorem, methyl-, hydroixy- nebo methoxyskupinou, vyznačený tím, že se sloučenina Obecného vzorce II

Y—M_t—ОН (II), kde

Y představuje N-ochrannou skupinu a

Mj představuje chráněný zbytek aminokyseliny nebo peptldu, kondenzuje se sloučeninou obecného vzorce III

H—M₂—N—R^x (III), |R⁸ kde

R^x a R⁸ mají shora uvedený význam,

M₂ představuje chráněný zbytek aminokyseliny nebo peptldu, přičemž

M_t a M₂ společně představují zbytek vzorce —Туг—B—Gly—D— nebo jeho chráněný derivát, kde

В a D mají shora uvedený význam, načež se odštěpí ochranné skupiny.