CS210661B2 - Azines manufacturing process - Google Patents
Azines manufacturing process Download PDFInfo
- Publication number
- CS210661B2 CS210661B2 CS766017A CS601776A CS210661B2 CS 210661 B2 CS210661 B2 CS 210661B2 CS 766017 A CS766017 A CS 766017A CS 601776 A CS601776 A CS 601776A CS 210661 B2 CS210661 B2 CS 210661B2
- Authority
- CS
- Czechoslovakia
- Prior art keywords
- mol
- reaction
- hydrogen peroxide
- carried out
- process according
- Prior art date
Links
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C07—ORGANIC CHEMISTRY
- C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
- C07C251/00—Compounds containing nitrogen atoms doubly-bound to a carbon skeleton
- C07C251/72—Hydrazones
- C07C251/88—Hydrazones having also the other nitrogen atom doubly-bound to a carbon atom, e.g. azines
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
- Catalysts (AREA)
Description
(54) Způscb výroby azinů
Vynález se týká způsobu výroby azinů obecného vzorce I,
RtRi \/
C~N--N = C(1) /\
R2R?
kde každý ze symbolu
Ri a. Re, které jsou shodné nebo různé, znamená nozávis-e na druhém symbolu alkylový zbyiek s 1. až 6 atomy uhlíku.
V patentovém spisu USA č. 3 948 902 se popisuje způsob výroby azinů, který spočívá v tom, že se čpavek a peroxid vodíku nechá reagovat s kavbonylovým derivátem v přítomnosti katalyzátoru, kterým je zpravidla hydroxid kovu skupin la a Ha periodické soustavy prvků nebo rozpustná amonná sůl. Tímto posLupem se vsak dosáhne jen nízkých výtěžků.
Ve francouzském patentovém spisu číslo 2 260 569 se popisuje způsob syntézy azinů, spočívající v reakci amoniaku, popřípadě aminu s peroxidem vodíku s karbonylovou sloučeninou obecného vzorce
Rt \
c~o /
/
R?Z za piíícmncsll monok-srboxylové kyseliny o disociační konstantě nižší než 5 .10~5, nebo za přítomnosti anťdu polykarboxylové kyseliny, kde nejméně jedna z karboxylových skupin nia disociační konstantu nižší než 5 . JO“5, jakož i za přítomnosti katalyzátoru. Reakci je možno vyjádřit schématem:
Ri \ amid
NHs + 2 C = O+H2O2-------- / katalyzátor
R'2
Podle tohoto způsobu je možno připravit aziny ve výtěžku nad 45 %, přepočteno na použitý peroxid vodíku, ale nelze překročit výtěžek 78 °/o, ať se již použije jakékoli množství amidu.
Při dalším sledování postupu bylo nalezeno, že podle způsobu, který je předmětem tohoto vynálezu, je možno podstatně zvýšit výtěžek při přípravě azinů, který překračuje 80 % a v praxi dosahuje nebo i překračuje 85 %, pracuje-li se za přítomnosti amonných solí karboxylových kyselin, jak byly tyto zde výše definovány. V praxi se používá amonné soli v poměru nejméně 0,1 mol na mol použitého· peroxidu vodíku.
Tento výsledek je tím překvapivější proto, že reakce dokonale selže při pokusech o přípravu azinů za přítomnosti řečených amonných solí, ale bez použití amidů, jak jsme rovněž pozorovali.
Zlepšení výtěžku se zakládá na vyšší selektivitě oxidace amoniaku na azin, což odpovídá podstatnému snížení průběhu nežádoucích vedlejších reakcí, jako je rozklad peroxidu vodíku.
Předmětem vynálezu je tedy způsob výroby azinů obecného vzorce I,
RiRi \/
C = N—N=C(I)
Z\
R2R'2 kde každý ze symbolů Ri a R?, které jsou shodné nebo různé, znamená nezávisle na druhém symbolu alkylový zbytek s 1 až 6 atomy uhlíku, při němž se nechá v kapalné fázi reagovat peroxid vodíku se čpavkem a ketonem obecného vzorce II,
Ri \
C = O (II] /
R?
kde
Ri a Rž mají výše uvedený význam, v přítomnosti amidu monokarboxylové kyseliny o disociační konstantě nižší než 5X10-5 nebo amidu polykarboxylové kyseliny, kdy alespoň jedna z karboxylových skupin má disociační konstantu nižší než 5X10' 5, a v přítomnosti anorganického nebo organického katalyzátoru se zřetězením atomů Η—X—Y—Z, kde znamená H atom vodíku, X a Z atomy kyslíku nebo dusíku a Y atom uhlíku, dusíku, arsenu, antimonu, fosforu, síry, selenu nebo teluru, přičemž X, Y a Z jsou popřípadě subRiRi \Z ’C = N—N=C+4Η2Ό
Z\
R2R2 stituovány tak, aby to vyhovělo valenčním požadavkům, kterýžto způsob se vyznačuje tím, že se pracuje v přítomnosti 0,1 až 10 molů amonné soli té mono- nebo dikarboxylové kyseliny, od níž je odvozen amid, v jehož přítomnosti se reakce provádí, vztaženo na 1 mol použitého peroxidu vodíku, při teplotě v rozmezí od 0° do 100 °C za atmosférického tlaku nebo za tlaku v rozmezí od 0,1 do 1 MPa.
Jako příklady aldehydů obecného vzorce II, kterých je možno použít při způsobu podle vynálezu, lze uvést formaldehyd, acetaldehyd, butyraldehyd, isobutyraldehyd, n-pentanal nebo aldehyd kyseliny pivalové.
Jako výhodné karbonylové deriváty spa• dající pod obecný vzorec II je možno uvést nižší ketony, u nichž symboly Ri a R2 zna* menají alkylové skupiny s 1 až 3 atomy uhlíku, zejména pak aceton, methylethylketon a methylisobutylketon.
V postupu podle vynálezu se jako amidu používá amidu monokarboxylové kyseliny obecného vzorce
R3COOH o disociační konstantě nižší než 5 X105, kde R3 znamená alkylovou skupinu s 1 až 20 atomy uhlíku v přímém nebo rozvětveném řetězci nebo cykloalkylovou skupinu se 3 až 12 atomy uhlíku nebo substituovanou fenylovou skupinu, nebo se používá amidu polykarboxylové kyseliny obecného vzorce
Ri(COOH)!2 kde
Ri znamená alkylidenovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku v přímém nebo rozvětveném řetězci.
Jako příklady použitelných amidů je možno citovat amidy kyseliny mravenčí, karbamové, octové, propionové, n-máselné, isomáselné, pentanové, hexanové, oktanové, nonanové, amid kyseliny adipové a sebakové a amidy substituovaných derivátů kyseliny benzoové, jako je kyselina 0-, m- a p-aminobenzoová, 3,5-dihydroxybenzoová, p-hydroxybenzoové a anisové.
Za výhodné amidy je možno označit močovinu (tedy amid kyseliny karbamové) a acetamid.
V praxi při provádění postupu podle tohoto vynálezu jsou používané reakční složky i katalyzátory běžnými produkty, které jsou snadno dostupné, což představuje velmi výhodné řešení postupu podle tohoto vynálezu.
Jako katalyzátory obecného vzorce
Н—X—Y—Z přicházejí v úvahu fosforečnany, fosforitany, fosfonáty, polyfosfáty, pyrofosfáty, arseničnany, hydrogenuhličitany, antimoničnany, cíničitany, sulfonáty amoniaku a alkalických kovů, jakož i odpovídající estery. Jako estery přicházejí v úvahu zvláště estery alifatických alkoholů s 1 až 5 atomy uhlíku.
Z fosforečanů alkalických kovů je možno označit za sůl zvláště výhodnou disodnou sůl kyseliny orthofosforečné.
Podle tohoto vynálezu se mohou reakční složky používat ve stechiometrických množstvích.
Ale podle výhodného provedení postupu podle tohoto vynálezu se používá při reakci 0,2 až 5 mol karbonylové sloučeniny, s výhodou 2 až 4 mol, a 2,5 až 5 mol, s výhodou 2 až 4 mol amoniaku a 0,1 až 10 mol, s výhodou 1 až 5 mol amidu, jakož i 0,1 až 10 mol a s výhodou 1 až 5 mol amonné soli na 1 mol peroxidu vodíku, přičemž se katalyzátor používá s výhodou v množství 0,01 až 10%, a s výhodou 0,1 až 1 % hmotnostní, přepočteno na reakční směs.
Podle jiné výhodné možnosti podle tohoto vynálezu se zvláště doporučuje použít 0,2 až 0,8 mol amonné soli na mol amidu, přičemž se pracuje za přítomnosti jednoho nebo více stabilizátorů peroxidu vodíku, zvláště pak za přítomnosti kyseliny ethylendiamintetraoctové nebo· kyseliny nitrilooctové nebo jejich solí, například sodných nebo amonných, použitých v hmotnostním poměru 0,01 až 1 procento, přepočteno na hmotu reakční směsi.
Postup podle tohoto vynálezu se provádí obvykle v prostředí vodném, ale právě tak je možno pracovat za přítomnosti rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel, aby se totiž udrželo homogenní reakční prostředí a/nebo zajistilo při nejmenším částečné rozpuštění reakčních složek. Jako výhodná rozpouštědla je možno jmenovat nasycené alifatické alkoholy s 1 až 6 atomy uhlíku, zvláště s 1 až 2 atomy uhlíku. Tyto alkoholy se mohou použít čisté nebo čisté zředěné nebo zředěné vodou.
Z alkoholů upotřebitelných při postupu podle tohoto vynálezu je možno jmenovat například methylalkohol, ethylalkohol, n-propylalkohol, isopropylalkohol, n-butylalkohol, 2-butylalkohol, isobutylalkohol, terc.butylalkohol, amylalkoholy, cyklohexanol atd.
Co se teplotního rozmezí týká, lze pracovat ve velmi širokém teplotním rozmezí od 0 až do 100 °C, ale s výhodou se pracuje za teploty 30 až 70 °C. Obvykle se provádí reakce za atmosférického tlaku, ale nový postup podle tohoto vynálezu se dá provádět rovněž za tlaku vyššího, až do 1 MPa pokud je to třeba к udržení reakčních složek v roztoku reakčního prostředí.
Při provádění postupu podle tohoto vynálezu se reakční složky uvádějí do vzájemného· styku v kapalném prostředí a při vnášení do reakční nádoby je možno přidávat tyto složky v různých pořadích. Tak například se mohou reakční složky přidávat odděleně nebo najednou do reakční nádoby, a to· kontinuálně nebo přerušovaně, nebo se může přidávat peroxid vodíku do reakční směsi obsahující amoniak, karbonylovou sloučeninu, amid, amonnou sůl a katalyzátor, nebo je možno přidávat amoniak nebo roztok amoniaku do reakční směsi, jež obsahuje peroxid vodíku, karbonylovou sloučeninu, amid, amonnou sůl a katalyzátor, nebo· se přidává amid a amonná sůl do směsi obsahující amoniak, peroxid vodíku, karbonylovou sloučeninu a katalyzátor, nebo je dokonce možné přidávat současně amoniak nebo roztok amoniaku a peroxid vodíku do směsi karbonylové sloučeniny, amidu, amonné soli a katalyzátoru, to vše za případné přítomnosti rozpouštědla, ale s výhodou za přítomnosti stabilizátoru peroxidu vodíku.
S výhodou se pracuje kontinuálně, ačkoliv přerušovaný způsob je právě tak možný.
Reakční složky se mohou použít v obvyklých obchodních formách. Zvláště pak je použitelný peroxid vodíku ve vodném roztoku s hmotnostním obsahem 30 až 90' % peroxidu vodíku, amoniak se může použít v bezvodé formě nebo v obvyklém vodném roztoku.
Po provedení reakce je možno oddělit z reakční směsi aziny za použití obvyklých postupů, jak jsou obecně známé, jako je extrakce kapaliny kapalinou, frakční destilací nebo kombinace těchto· dvou způsobů.
Aziny je třeba pokládat za meziprodukty zvláště zajímavých syntéz.
Tak je možno například hydrolyzovat tyto látky za použití známých postupů tak, že se získá hydrazin a uvolní se karbonylová sloučenina, ktero-u je možno vrátit zpět do postupu.
Další příklady nijak neomezují postup podle tohoto vynálezu; části a procenta jsou míněny hmotnostně.
Přikladl
Do reakní nádoby, opatřené mechanickým míchadlem, zpětným chladičem a topným zařízením, se nepřetržitě přivádí 68,44 g/h [1,16 molu) acetamidu, 50,4 g/h (0,7 mo-lu)
2-butanolu nebo-li methylethylketonu, 35,73 gramů/h [0,464 molu) octanu amonného, 0,177 g/h dvojsodná soli kyseliny ethylendiamintetraoctové, 54,6 g/h (3,03 molu) vody, 0,033 g/h dvojsodná soli kyseliny orthofosforečné a 17,18 g/h (0,35 molu) vodného roztoku peroxidu vodíku o hmotnostní koncentraci 69,27 %. Vzniklá směs se udržuje na teplotě 50 °C za atmosférického tlaku, přičemž se reakční směsí nechá probublávat proud plynného čpavku v množství 1,2 mol/ /h. Jakmile se v reaktoru ustaví rovnovážný stav, stanoví se hodinový výtěžek 2-butanon
210861 azinu čili methylethylketazinu chemicky nebo chromatograficky v plynné fázi. Vznikne 41,65 g/h 2-butanonazinu (0,297 molu), což odpovídá 65% výtěžku, vztaženo na hmotnostní množství peroxidu vodíku použitého při reakci.
Příklad 2
Postupuje·, se jako v příkladu 1, jen se do reakční nádoby nepřetržitě přivádí 61,95 g/ /h (1,05 molu) acetamidu a 46,51 g/h (0,63 molu) octanu amonného, , přičemž ostatní reakční složky se přidávají v týchž poměrech, jak uvedeno v příkladu 1. Jakmile se v reakční nádobě ustaví rovnovážný stav, stanoví se methylethylketazin chemicky a chromatograficky v plynné fázi. Hodinový výtěžek methylethylketazinu. je 42,49 g (0,303 molu) což odpovídá výtěžku 86,74 %, vztaženo. na perox’d vodíku použitý při reakci.
Příklad 3
Postupuje se jako v příkladu 1, jen se do reaktoru nepřetržitě přivádí hodinově 62 g (1,05 molu) acetamidu, 48,51 g (0,629 molu) octanu amonného, 0,177 g dvojsodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové, 54,6 g (3,03 molu) vody, 0,033 g hydrogenfosforečnanu sodného, 17,18 g vodného· roztoku peroxidu vodíku o· hmotnostní koncentraci 69,27 % a
40.6 % (0’,7 molu) acetonu. Po· ustavení rovnovážného stavu se chemicky nebo chromatograficky v plynné fázi stanoví množství vzniklého azinu acetonu. Hodinově vzniká
32,5. g (0,290 molu) azinu acetonu, což odpovídá výtěžku 82,9 %, vztaženo na hmotnostní množství· použitého peroxidu vodíku.
(Srovnávací příklad podle postupu popsaného ve francouzském patentovém spisu č. 2 260 563)
Do reakční nádoby se vnese 59 g (1 mol) acetamidu, 43,2 g (0,6 molu) 2-butanonu, 3 g dvojsodné soli kyseliny ethylendiamihtetraoctové, 48,5 g vody a 0,119 g hydrogenfosforečnanu sodného. V této směsi se rozpustí
10.6 g (0,625 molu) čpavku, načež se reakční směs zahřeje na teplotu 50 °C a během 30 minut se přidá 15 g vodného roztoku peroxidu vodíku o hmotnostní koncentraci 68 % (0,3 molu). Teplota reakční směsi se udržuje 8 hodin na 501 °C, přičemž se reakční směsí nechá probublávat plynný čpavek v množ ství 0,3 molu za hodinu. Po skončení reakce se stanoví množství vzniklého methylethylketazinu [32,8 g (0, 234 molu), což ·. odpovídá výtěžku 78 %, vztaženo· na hmotnostní množství použitého peroxidu vodíku).
Příklad 5 (Srovnávací příklad, nikoliv podle vynálezu)
Do reakční nádoby · se vnese 87 g (1,13 molu) octanu amonného, 40,93 g (0,568 molu)
2-bunanonu, 2 g dvojsodné soli kyseliny ethylendiamintetraoctové, 43,44 g vody u 0,028 gramů hydrogenfosforečnanu sodného. Ve vzniklé reakční směsi se rozpustí 19,21 g (1,13 molu) čpavku. Reakční směs · se · pak zahřeje na teplotu 50 °C u během 30 minut se přidá 14,03 g vodného roztoku peroxidu vodíku (0,284 · molu) o hmotnostní koncentraci 68,86 %. Teplota reakční směsi se udržuje 4 hodiny ·na 50 °C, během kteréžto doby se reakční směsí · nechá · probublávat · .proud plynného čpavku v množství 0,35· molu · za hodinu. Po uplynutí uvedené doby se· zjišťuje množství methylethylketazinu. · Tato · látka nevzniká, naopak · lze zjistit rozklad peroxidu vodíku, což se projeví vznikem značného množství kyslíku, jehož objem odpovídá rozkladu 0,106 molu peroxidu vodíku, tj. 37 % z použitého množství peroxidu vodíku.
Příklad 6 (Srovnávací příklad nikoliv podle vynálezu) .
Do · reaktoru · · o- objemu 300 ml, opatřeného sestupným chladičem, mechanickým míchadlem ·· a topným zařízením, se vnese 59 · g· (1 mol) acetamidu, · 37,5 · g. (0,62 · ’ molu)· · kyseliny· octové, · 43,2 g · (0,6 · · molu)· · 24jnitanonu,·.· 3 · · · g dvojsodné soli kyseliny ethylendiamintetřáoctové a 45,8 g vodného roztoku čpavku · · · o hmotnostní koncentraci 23,2 % (0,62 · molu). Teplota reakční směsi se zvýší na 50 °C, přičemž se jí nechá probublávat proud plynného čpavku. Během 30 minut se přidá 14,8 · g vodného roztoku peroxidu vodíku o hmotnostní koncentraci. 68,6 % (0,3 molu). Reakční směs se ponechá reagovat 8 hodin při teplotě 50· · °C, přičemž se jí nechá probublávat mírný proud čpavku. V reakční směsi se pak stanoví množství vzniklého methylethylketazinu (tj. 0,121 molu, což odpovídá výtěžku
40,2 %, vztaž eno na hmotnostní množství použitého peroxidu vodíku).
Claims (7)
- pRedmět vynálezu1. Způsob výroby azinů obecného vzorceRiRi \/C = N—N = C(I)Z\R2 Rž kde každý ze symbolů Ri a R2, které jsou shodné nebo různé, znamená nezávisle na druhém alkylový zbytek s 1 až 6 atomy uhlíku, při němž se nechá v kapalné fázi reagovat peroxid vodíku se čpavkem a ketonem 0becného· vzorceRi \C = OZR2 kdeRi a Rj mají výše uvedený význam, v přítomnosti amidu monokarboxylové kyseliny o disociační konstantě nižší než 5.105 nebo amidu polykarboxylové kyseliny, kdy alespoň jedna z karboxylových skupin má disociační konstantu nižší než 5 . 10'“5, a v přítomnosti anorganického nebo· organického katalyzátoru se zřetězením atomů Η—-X— —Y—Z, kde H znamená atom vodíku, X · a Z znamenají atomy kyslíku nebo· dusíku · a Y znamená atom uhlíku, dusíku, arzenu, antimonu, fosforu, síry, selenu nebo teluru, . přičemž X, Y a Z jsou popřípadě substituovány tak, aby to vyhovělo valenčním' požadavkům, vyznačující se tím, že se pracuje v přítomnosti 0,1 až 10 mot amonné soli té mono- nebo· dikarboxylové kyseliny, od níž je odvozen amid, v jehož přítomnosti se reakce provádí, vztaženo na 1 mol použitého peroxidu vodíku, při teplotě v rozmezí od 0· do 100,olC za atmosférického tlaku nebo v rozmezí od 0,1 do 1 MPa.
- 2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se amonné soli použije v množství 1 až 5 mol, vztaženo na 1 mol použitého peroxidu vodíku.
- 3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že se jako amonné soli použije octanu amonného.
- 4. Způsob podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že se amonné soli použije v množství od 0,2 do 0,8 mol, vztaženo* na 1 mol použitého amidu.
- 5. Způsob podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že se reakce provádí v přítomnosti 0.,01 až 1 % hmotnostního, alespoň jednoho stabilizátoru peroxidu vodíku, zejména v přítomnosti kyseliny ethylendiamintetraoctové nebo kyseliny nitrilotrioctové nebo jejich sodných nebo· amonných solí, vztaženo na reakční směs.
- 6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že se reakce provádí v přítomnosti vody nebo nasyceného· alifatického· alkoholu s 1 až 6 atomy uhlíku, s výhodou s 1 až 2 atomy uhlíku, nebo v přítomnosti vodného rozteku tohoto alkoholu.
- 7. Způsob podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že se reakce provádí za teploty v rozmezí od 30 do 70 °C.
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| FR7528457A FR2324618A1 (fr) | 1975-09-17 | 1975-09-17 | Nouveau procede de preparation d'azines |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CS210661B2 true CS210661B2 (en) | 1982-01-29 |
Family
ID=9160078
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CS766017A CS210661B2 (en) | 1975-09-17 | 1976-09-16 | Azines manufacturing process |
Country Status (27)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US4093656A (cs) |
| JP (1) | JPS5236615A (cs) |
| BE (1) | BE845317A (cs) |
| BR (1) | BR7606137A (cs) |
| CA (1) | CA1081250A (cs) |
| CH (1) | CH616404A5 (cs) |
| CS (1) | CS210661B2 (cs) |
| DD (1) | DD126888A5 (cs) |
| DE (1) | DE2639009C2 (cs) |
| DK (1) | DK148653C (cs) |
| ES (1) | ES451642A0 (cs) |
| FR (1) | FR2324618A1 (cs) |
| GB (1) | GB1567607A (cs) |
| HU (1) | HU174337B (cs) |
| IE (1) | IE43628B1 (cs) |
| IL (1) | IL50276A (cs) |
| IN (1) | IN155821B (cs) |
| IT (1) | IT1125215B (cs) |
| LU (1) | LU75802A1 (cs) |
| MX (1) | MX143361A (cs) |
| NL (1) | NL180583C (cs) |
| NO (1) | NO143574C (cs) |
| PL (1) | PL105357B1 (cs) |
| PT (1) | PT65602B (cs) |
| RO (1) | RO70893A (cs) |
| SE (1) | SE442010B (cs) |
| SU (1) | SU596163A3 (cs) |
Families Citing this family (16)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US4228186A (en) * | 1978-12-01 | 1980-10-14 | The Dow Chemical Company | Method for the control of manure-breeding insects |
| JPS5810547A (ja) * | 1981-07-09 | 1983-01-21 | Mitsubishi Gas Chem Co Inc | ケタジンの製造方法 |
| JPS59122450A (ja) * | 1982-12-28 | 1984-07-14 | Nippon Carbide Ind Co Ltd | アジンの製造方法 |
| FR2647444B1 (cs) * | 1989-05-24 | 1991-07-26 | Atochem | |
| NO175203C (no) * | 1990-11-23 | 1994-09-14 | Atochem | Fremgangsmåte for syntese av aziner |
| JP3962872B2 (ja) * | 1995-08-14 | 2007-08-22 | 三菱瓦斯化学株式会社 | ケタジンの合成方法 |
| FR2950887B1 (fr) * | 2009-10-01 | 2012-03-16 | Arkema France | Procede de preparation d'azines a temperature et pression elevees |
| CN101863799B (zh) * | 2010-06-09 | 2013-04-10 | 黎明化工研究院 | 一种过氧化氢氧化法合成酮连氮的方法 |
| CN101921213B (zh) * | 2010-08-27 | 2013-07-10 | 黎明化工研究院 | 一种过氧化氢氧化法合成酮连氮的方法 |
| CN105130844A (zh) * | 2015-07-29 | 2015-12-09 | 重庆锦杉科技有限公司 | 一种丁酮连氮的制备方法 |
| US11225413B2 (en) | 2016-10-03 | 2022-01-18 | Council Of Scientific & Industrial Research | Process for production of hydrazine hydrate |
| FR3096049B1 (fr) | 2019-05-16 | 2021-12-17 | Arkema France | Procede ameliore de preparation d'hydrate d'hydrazine avec recyclage pyrazoline |
| FR3096048B1 (fr) | 2019-05-16 | 2021-04-30 | Arkema France | Procede ameliore de preparation d'hydrate d'hydrazine avec recyclage oxime |
| FR3130815A1 (fr) | 2021-12-21 | 2023-06-23 | Arkema France | Procede de preparation d'hydrate d'hydrazine en presence d’un agent anti-mousse |
| FR3137086A1 (fr) | 2022-06-24 | 2023-12-29 | Arkema France | Procede de preparation d'hydrate d'hydrazine utilisant des reacteurs en cascade |
| FR3137087A1 (fr) | 2022-06-24 | 2023-12-29 | Arkema France | Procede de preparation d'hydrate d'hydrazine utilisant une colonne d’absorption |
Family Cites Families (3)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| FR2122279A2 (en) * | 1970-12-29 | 1972-09-01 | Ugine Kuhlmann | Preparation of azines |
| FR2177215A5 (cs) * | 1972-03-24 | 1973-11-02 | Ugine Kuhlmann | |
| FR2260569B1 (cs) * | 1974-02-08 | 1978-06-16 | Ugine Kuhlmann |
-
1975
- 1975-09-17 FR FR7528457A patent/FR2324618A1/fr active Granted
-
1976
- 1976-08-10 MX MX166251A patent/MX143361A/es unknown
- 1976-08-16 IN IN1492/CAL/76A patent/IN155821B/en unknown
- 1976-08-16 IL IL50276A patent/IL50276A/xx unknown
- 1976-08-19 BE BE1007566A patent/BE845317A/xx not_active IP Right Cessation
- 1976-08-30 DE DE2639009A patent/DE2639009C2/de not_active Expired
- 1976-09-01 NO NO763004A patent/NO143574C/no unknown
- 1976-09-06 CH CH1130876A patent/CH616404A5/fr not_active IP Right Cessation
- 1976-09-08 DK DK404676A patent/DK148653C/da not_active IP Right Cessation
- 1976-09-10 US US05/722,232 patent/US4093656A/en not_active Expired - Lifetime
- 1976-09-14 NL NLAANVRAGE7610164,A patent/NL180583C/xx not_active IP Right Cessation
- 1976-09-15 LU LU75802A patent/LU75802A1/xx unknown
- 1976-09-15 SU SU762396317A patent/SU596163A3/ru active
- 1976-09-16 GB GB38310/76A patent/GB1567607A/en not_active Expired
- 1976-09-16 DD DD194820A patent/DD126888A5/xx unknown
- 1976-09-16 BR BR7606137A patent/BR7606137A/pt unknown
- 1976-09-16 PL PL1976192442A patent/PL105357B1/pl unknown
- 1976-09-16 PT PT65602A patent/PT65602B/pt unknown
- 1976-09-16 CS CS766017A patent/CS210661B2/cs unknown
- 1976-09-16 HU HU76KU508A patent/HU174337B/hu not_active IP Right Cessation
- 1976-09-16 JP JP51109985A patent/JPS5236615A/ja active Granted
- 1976-09-16 CA CA261,502A patent/CA1081250A/fr not_active Expired
- 1976-09-16 RO RO7687549A patent/RO70893A/ro unknown
- 1976-09-17 SE SE7610360A patent/SE442010B/xx not_active IP Right Cessation
- 1976-09-17 IE IE2067/76A patent/IE43628B1/en not_active IP Right Cessation
- 1976-09-17 ES ES451642A patent/ES451642A0/es active Granted
- 1976-09-17 IT IT69253/76A patent/IT1125215B/it active
Also Published As
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CS210661B2 (en) | Azines manufacturing process | |
| US2449987A (en) | Preparation of substituted acids from lactones | |
| JPS61260039A (ja) | カルボン酸塩の製造方法 | |
| JP3499242B2 (ja) | Ｎ−ホスホノメチルグリシン及びその塩の製造 | |
| KR19990022564A (ko) | 3-(메틸티오)프로판알 및 2-히드록시-4-(메틸티오)부탄니트릴의제조방법 | |
| MXPA97009461A (en) | Process for the preparation of 3- (methylene) propanal and 2-hydroxy-4- (methylthy) butanonitr | |
| US3972876A (en) | Process for the preparation of symmetrical and unsymmetrical azines and mixtures thereof | |
| IE914071A1 (en) | Process for the synthesis of azines | |
| EP0183076B1 (en) | Process for producing 1,3-dimethyl-2-imidazolidinone | |
| US3948902A (en) | Method for preparing azines | |
| US5329054A (en) | Decarboxylation process | |
| US3850976A (en) | Process for the production of unsaturated aldehyde cyanhydrins | |
| US4049712A (en) | Method for manufacturing hydrazodicarbonamide | |
| US5731462A (en) | Process for obtaining N-monosubstituted hydroxylamine | |
| US4684483A (en) | Preparation of N-substituted amino acids | |
| US3984451A (en) | Method for preparing hydrazo-bis-acetonitriles | |
| US5155264A (en) | Process for preparing glycine in high yield | |
| US4277622A (en) | Process for production of 1,17-diamino-9-azaheptadecane | |
| AU747951B2 (en) | Method for preparing hydrazine hydrate | |
| HU199853B (en) | Process for thermal dealkylation of n-alkyl-n-(phosphonomethyl)-glycine | |
| JP3806999B2 (ja) | グルタミン酸−ｎ，ｎ−二酢酸塩類の製造方法 | |
| US4222960A (en) | Process for the manufacture of α-hydroxycarboxylic acid amides | |
| JP2003002865A (ja) | α，α−ビス（ヒドロキシメチル）カルボン酸の製造法 | |
| US3201468A (en) | Preparation of alpha-isonitrosoketones by nitrosation of ketones | |
| JPH0730004B2 (ja) | グリコロニトリルの製造方法 |