CS209932B2

CS209932B2 - Method of making the phenylglyxole acid

Info

Publication number: CS209932B2
Application number: CS795632A
Authority: CS
Inventors: Helmut Fiege; Karlfried Wedemeyer
Original assignee: Bayer Ag
Priority date: 1978-08-19
Filing date: 1979-08-17
Publication date: 1981-12-31
Also published as: EP0008699A1; IL58061A; EP0008699B1; DK160485B; JPS636538B2; DE2836327A1; JPS5528989A; HU181655B; IL58061A0; DK160485C; DK344679A; US4221719A; BR7905306A; DE2960129D1

Description

Způsob výroby fenylglyoxylové kyseliny oxidací feinyle^:than-l,2-diolu. Oxidace se pro* vádí kyslíkem nebo plyny obsahujícími molekulární kyslík ve vodně-alkallckém prostředí v přítomnosti katalyzátoru na bázi kovu · platiny při současné přítomnosti olova nebo/ /a viamutu nebo/a. jejich sloučenin jako· aktivátorů při teplotách až do teploty varu reakční směsi.

Fenylglyoxylová kyselina je cenným meziproduktem v organické syntéze, například při výrobě prostředků k ochraně rostlin^. .

U 9 9 3 2

Předložený vynález se - týká způsobu výroby fenylglyoxylové kyseliny oxidací derivátů fénylethan-l,2-diolu kyslíkem nebo plyny obsahujícími kyslík ve vodné alkalických prostředích při teplotách až - do teploty varu reakční směsi v přítomnosti katalyzátorů kovů platiny.

Fenylglyoxylová kyselina je cenným mezi produktem v organické syntéze, například při výrobě prostředků k ochraně rostlin.

Oxidace fenylethan-l,2-diolu na fenylglyoxylovou kyselinu může formálně probíhat přes následující mezistupně (srov. Rodd‘ s Chemistry of Carbon Coumpounds, Vol. III, část E, 2. vydání (1974), -str. 71 a další):

CHOH-CH.OH \

fenyiethaivl,2-diol ^-co-ch^oh benzoylmetbanol l (Č^-CO-CHO

aldehyd mandlové kyseliny ^(0(-C^OOO--OC^C^^H .

fenylglyoxal mandlová kyselina

CO-COOH

fenylglyoxylová kyselina

Každá z těchto- sloučenin je strukturně předurčena pro- četné vedlejší reakce, zejména- pro· -oxidační štěpení (na benzaldehyd, benzoovou kyselinu, formaldehyd, mravenčí kyselinu nebo/a kysličník uhličitý). Možnost získat - v jednom stupni oxidaci fenyleth-ain-l,2-diolu selektivně fenylglyoxylovou kyselinu, je tudíž mimořádně malá. To potvrzují výsledky známé z literatury: zatímco mandlovou kyselinu — i když jen ve špatném -výtěžku — lze oxidovat na fenylglyoxylovou kyselinu (srov. Organic Synth-esis, Coli. Vol. I, 2. vydání 1956, str. 241 až 245), vede oxidace fenylethan-l,2-diolu -manganistanem draselným téměř úplně na benzoovou kyselinu (srov. J. Am. Chem. Soc. 35 (1913), - str. 54 až 68). V podstatě k oxidačnímu štěpení dochází i při -oxidaci fenylethain-l,.2-diolu chromovou kyselinou, hexakyainoželezitanem draselným, kysličníkem stříbrným, bromem (viz shora citovanou literaturu) nebo -při - oxidaci peroxidem niklu [srov. Chem. - Pharm. Bull. (Tokyo) 12 (196/4) 403—7·]., jodistanem draselným [srov. Tallanta- 23 . (1979) -str. 237—9) nebo· tetraoctanem olovičitým (srov. R-odd‘ s Chemrstry of Carbon Compounds, Vol. III, část E,

2. vydání (1974), str. 74).

Při -oxidaci - ' - kyselinou dusičnou ustává oxidace - - za - mírných podmínek na stupni benzoylmethanolu; za energičtějších, technicky málo - atraktivních podmínek byla kvalitativně zjištěna benzoylmravenčí kyselina vedle benzoové kyseliny (Liebigs Annalen^cder Chemie 216 (1883), str. 313; Ber. Dtsoh. Chem. Ges. 10 (1877), str. 1488). Elek trochemickou oxidací fenylethan-l, 2-diolu bylo možno získat -dokonce i za neipříznivějších podmínek (platinované platinové anody) fenylglyoxylovou kyselinu jen v mimořádně malém množství [ vedle mandlové kyseliny, benzoové kyseliny, mravenčí kyseliny a kysličníku uhličitého (srov. Ann. Acad. Sci. fenn. [A] 39, č. 11 (1934), -s-tr. 63).

Neiní tudíž znám - žádný postup, který by umožňoval selektivní - oxidaci femylethylem-1,2-glykolu na fenylglykoxylovou kyselinu za technicky zajímavých podmínek.

Nyní bylo- zjištěno, že fenylglyoxylová kyselina se- získá ve velmi vysokém výtěžku a s - výtečnou čistotou, jestliže -se fenylethain-1,2-diol vzorce I

ÁA- CH^- C^HZ ^<4=^^r OH 0H (I) oxiduje- kyslíkem -nebo plyny -obsahujícími molekulární kyslík ve vodné alkalickém prostředí v přítomnosti kovů platiny jako katalyzátorů za současné přítomnosti olova nebo/a vismutu nebo/a jejich sloučenin jako aktivátorů při teplotách až do teploty varu reakční směsi.

Fenylethan-l,2-diol vzorce I - může být přítomen v R—, -S— - nebo ( + )-formě. K oxidaci se mohou- používat i směsi různých arylethah-l,2-diolů.

^;S -ohledem na -stav techniky nutno jako vysloveně překvapující označit skutečnost,, že jinak obvyklé oxidační štěpení je za podmínek postupu podle vynálezu dalekosáhle · potlačeno a že se daří technicky jednoduchým způsobem- převést fenylethan-l,2-diol (fenylethylen-l,2-glykol), s velmi vysokým výtěžkem a s ' velmi vysokou čistotou, tedy vysoce t^s^il^1^it.ivně, na fenylglyoxylovou kyselinu.

Kromě toho· má postup podle vynálezu řadu dalších výhod. Tak se jako oxidačního činidla používá kyslíku, který je obecně k dispozici, je levný a nevede к oxidačním produktům, které by zatěžovaly životní prostředí. V důsledku selektivity vzniká málo vedlejších produktů, které se musí oddělovat a odstraňovat; to současně znamená, že se zamezí plýtvání cennými surovinami. Technické výhody spočívající .dále v tom, že reakční . podmínky dovolují dobrý .odvod tepla, hodnota pH reakčního prostředí umožňuje provádění .reakce také v ocelových aparaturách a .oxidace se .může dobře řídit spotřebou kyslíku.

Použije-li se jako výchozí látky fenylethylen-l,2-gly-kolu, pak lze průběh reakce sumárně znázornit . následující m reakčním schématem:

OH OH

----—£ [katalyzátor j aktivátor]

li

O COOH + 2 H,O

Fenylethain-l,.2-diol vzorce I potřebný jako výchozí látka je o sobě známou sloučeninou . nebo se může vyrábět známými postupy. Tak lze . fenylethylen-l,2-glyk-ol vyrábět například hydroxylací styrenu peroxidem vodíku (srov. Helv. chim. Acta 50 [1967], str. 319 .až 321] nebo hydrolýzou styrenoxidu postupy viz iRodd‘ s Chemi-stry o^-f

Carbon Compoundes, sv. III, část E, 2. vydání (1974j, str. 72 a další].

. .Pod „vodně-alkalickým ..prostředím“ se rozumí, že reakční směs reaguje alkalicky, to znamená, že hodnota pH je větší než 7. Výhodně se alkálie odměřuje tak, aby na 1 mol fe!nylethan-l,2-diolu, který se oxiduje, připadalo· 0,3 až 5, výhodně 0,5 až 3 ekvivalenty alkálie. Zvláště výhodně se používá 0,9 až..2 .ekvivalenty alkálie na 1 .mol fenylethan-l,2-diolu, který se oxiduje.

Alkálie se může přidávat k .roztoku popřípadě . k suspenzi fenylethan-l,2-d-olu ve vodě . nebo, se fenylethan-l,2-diol m.ůže rozpouštět popřípadě suspendovat v roztoku alkálie.

Jako alkálie .se používá výhodně hydroxidů nebo· uhličitanů sodíku nebo draslíku.

Kunc ent r ace ' or ganických sloučenin v e vodně-alkalickém reakčním rozteku se obecně volí tak, aby jak fenylethan-l,2-diol, tak . i vznikající fern^y^l^^^i^<^x:^lO-vá kyselina byly za reakčních .podmínek .přítomny 'v rozpuštěném stavu. Poppípadě .se fenylethan-1,2-diol přivádí ' k oxidační směsi — popřípadě společně -s částí alkálie — po částech. Konečná koncentrace organických sloučenin v reakční směsi se dá pohybovat od 5 do 30 hmotnostních %.

Za podmínek podle vynálezu lze oxidační účinek pozorovat při všech teplotách, při kterých je ' přítomna kapalná fáze. Odpovídajícím způsobem se možná reakční teplota pohybuje od teploty tuhnutí do teploty varu reakční směsi. Výhodné se ^pracuje v rozmezí teplot od 10 do 100 °C.

Pod „kotvy platiny“, které se při postupu podle vynálezu používají jako· katalyzátory, se rozumí chemicky 'blízce příbuzné v přírodě většinou! společně se vyskytující kovy platina, paladium, rhodium, iridium, ruthenium. a osmium. Výhodně se používá jako kovů platiny samotné platiny a paládia, zejména platiny.

Kovy platiny používané jako katalyzátory se mohou k reakčním složkám' přidávat . v nejrůznější formě, například v elementární, tj. v metalické, formě, například ve' formě tzv. černi, v kombinaci s dalšími kovy platiny nebo. ve formě sloučenin, například ve formě kysličníků .nebo také ve formě 'dalších sloučenin.

Kovy platiny mohou být naneseny také na nosiči. jako nosiče jsou vhodné například aktivní uhlí, grafit, křemelina, silikagel, spinel, kysličník hlinitý, .azbest, uhličitan vápenatý, uhličitan horečnatý, .síran barnatý nebo. také organické nosné materiály. Zvláště nutno zdůraznit aktivní uhlí, například levné pr^á^íliko^c^i^-té .aktivní uhlí vyrobené ze dřeva, které se často používá k odbarvování.

Obsah kovu platiny na těchto nosičových katalyzátorech se může pohybovat v širokém rozmezí. Zvláště nutno zdůraznit nosičové katalyzátory s obsahem kovu platiny pod. 10 hmotnostních %, ' zejména takové s obsahem od 0,1 do 5 hmotnostních % kovu platiny.

Množství v jakém se katalyzátory na. bázi kovu platiny používají, může kolísat v širokých mezích. T-oto množství závisí na požadované rychlosti 'oxidace, -^^a. formě katalyzátoru, na ' druhu . a množství aktivátoru atd., a dá ' se ve speciálním případě snadno zjistit předběžnými pokusy.

Obecně činí množství kovu platiny potřebné na 1 mol. fenv^^mu-l^-di-olu méně než

1000 mg, ve většině případů se za dostatečně vysoké reakční ry-cíll.psti vystačí s 20 až

400 mg platiny na 1 mol fenylethan-l_;2-d:olu.

Vzhledem k tomu, že při použití aktivátorů podle vynálezu se téměř úplně zamezí tvorbě dehtu, mohou se 'katalyzátory používat opakovaně. Tímto opakovaným- použitím se může spotřeba katalyzátoru na bázi kovu platiny snížit na 5 mg -a méně na 1 mol fenylethan-l,2-d^:olu, dříve než je potřebné opětovné zpracování katalyzátoru na bázi kovu - platiny.

Jaíko - aktivátory nutno uvést především olovo nebo/a vismut. Množství, ve kterém· se používají aktivátory používané podle vynálezu, může- kolísat v širokých mezích. Účinek aktivátoru, se zřetelně projevuje již při přísadách 1 X 10~⁵ mol -kovu popřípadě sloučeniny kovu na 1 mol fenylethan-1,2-diolu. Může se používat také 0,1 mol nebo větší množství aktivátoru na 1 mol fenylethan-l,2-diolu, avšak tyto vysoké přísady obecně neskýtají žádnou výhodu. Obecně se používá přísad 5 X 10~⁵ až 1 X Ю¹ mol, výhodně 1 X 10-4 až 1 X 10- ~² mol kovu na 1 mol fenylethan-l,.2-diolu, který má být oxidován.

Kovy používané podle vynálezu jako- aktivátory se mohou- používat jako -takové, -tj. v elementární formě nebo/a ve formě svých sloučenin, například ve formě kysličníků nebo solí kyselin obsahujících vodík, jakochloridů, bromidů, jodidů, sulfidů, selenidů, teluridů, nebo- ve formě solí anorganických kyslíkatých kyselin jako dusičnanů, dusitanů, fosfitů, fosfátů, uhličitanů, -chloristanů, antimoničnanů, -arseničnanů, selenlčitanů, síranů, selenanů, bccitanů, nebo ve formě solí kyslíkatých kyselin, -odvozených od přechodových kovů, jako například ve formě vanadičnanů, niobičnanů, tantaličnanů, chromanů, molybdenanů, wolframanů, manganistanů, - nebo ve formě organických alifatických nebo’ aromatických kyselin, jako například ve formě formiátů, acetátů, propionátů, benzoátů, -salicylátů, laktátů, mandlátů, glyoxylátů, arylglyoxylátů, citrátů nebo ve formě fenoxidů atd..

Tyto - -aktivátory se- mohou v reakční směsi rozpouštět,- částečně rozpouštět nebo mohou být nerozpustné.

Používat -se -mohou také kombinace těchto -aktivátorů navzájem -nebo/a s dalšími kovy nebo sloučeninami, které -nejsou předpokládány jako -aktivátory. Aktivátory podle vynálezu mohou být přítomny - v různých a také ve smíšených mocenstvích. Může- docházet také ke změnám v moce-nství během reakce. Pokud -se aktivátory nepřidávají již jako kysličníky -nebo/a hydroxidy, je možné, že se v alkalickém - prostředí zcela nebo částečně -přemění na tuto -sloučeninu. Po- . -reakci lze - katalyzátor -na bázi kovu platiny společně -s obtížně rozpustným -aktivátorem odfiltrovat a použít tuto směs pro· další -oxidace. Ztráty katalyzátoru na bázi kovu platiny -nebo/a aktivátoru se popřípadě nahradí.

Aktivátor se může používat jako ’ pevná látka, výhodně se přidává k reakčním složkám v jemně dispergované formě, nebo v rozpuštěné formě. Aktivátor lze přidávat také j ’ ž při výrobě katalyzátoru na bázi -kovu. plat ’ný nebo katalyzátor na bázi kovu platiny je možno impregnovat aktivátorem. Aktivátor může sloužit také jako nosič - pro kov platiny.

Zvláště -nutno -zdůraznit kombinaci platiny s -olovem nebo/a vismutem.

Postup podle vynálezu -se- provádí obvykle tak, -že -se kyslík nebo plyny obsahující •molekulární kyslík jako vzduch, uvedou v dobrý styk - s -roztokem fenylethan-l,2-diolu obsahujícím alkalické činidlo, katalyzátor na bázi- kovu platiny a aktivátor podle vynálezu. Obecně - se -pracuje při atmosférickém -tlaku (0,1 MPa), avšak -může - se- oxidovat i při vyšších nebo nižších tlacích, -například v rozsahu -od -0,05 do 1 MPa. Průběh -reakce je - možno sledovat na základě spotřebovaného množství kyslíku -a reakce- se přeruší, když je -pro požadovanou fenylglyoxylovou kyselinu spotřebováno -teoreticky ’ potřebné množství kyslíku. Většinou se spotřeba kyslíku v tomto stadiu samovolně přeruší -nebo se- zpomalí. Průběh reakce je možno sledovat také jiným způsobem, například stanovením vzniklé fenylglyoxylové kyseleny.

Za účelem zpracování -se katalyzátor na

- bá-zi kovu platiny -spolu -s -nerozpuštěným -aktivátorem - oddělí -od reakční směsí, například filtrací. Z alkalického reakčního rozteku se fenylglyoxylová kyselina uvolní okyselením na hodnotu pH menší než 6 -a oddělí se známými postupy jako 4ekantací, odfiltrováním nebo/a extrakcí a popřípadě se dále- čistí překrystalováním, destilací nebo extrakcí.

Pořadí v jakém -se katalyzátor na bázi kovu -platiny, aktivátor, aikálie a -fenylethan-1,2-diol -uvádějí ve vzájemný styk, je ’ libovolné. Tak se -mohou katalyzátor kovu platiny a aktivátor - přidat k vOdně-alkalické^mu roztoku fenylethan-l,2-diolu. Je také možno předložit katalyzátor na bázi kovu platiny a aktivátor a. -přidat vodně-alkalický roztok fenylethan-l,2-diolu. Konečně je -také možné předložit katalyzátor na bázi kovu platiny, část vodné aikálie - a aktivátor a -přidat fenylethan-l,2-diol společně se - zbytkem alkálie. Dále je- možné přidat aktivátor ke směsi reakčních složek.

Fenylglyoxylové kyseliny, které lze vyrobit postupem podle vynálezu, jsou důležitými organickými meziprodukty -a mají velký význam -například pro výrobu prostředků pro ochranu- rostlin, dále na světle- ztužovaných laků jakož i léčiv.

Tak -se dá například z fenylglyoxylové kyseliny vyrobit herbicidně účinná látka 3-méthyl-4-aimino-6--en yl-l,2,4-tria z in-5(4H)-on ( -srov. DOS 2 224 161).

Postup - podle vynálezu objasňují následující příklady:

Příklady provedení

Příklad 1 fí—\-CO-COOH

Do reakční nádoby Opatřené míchadlem, teploměrem a nástavcem pro příhod plynu, se předloží 2 g aktivního uhlí obsahujícího plát nu (obsah platiny: 1 hmotno-stní %),

1,5 ml 0,1 M roztoku dusičnanu olovnatého* (což odpovídá množství olova 1,5 X 10 ⁴mol) a roztok 13,8 g (0,1 mol) ( + )-fenylethyle.n-l,2-glykolu ve 100 ml 1,3 N roztoku hydroxidu sodného.

Po vypuzení vzduchu z reakční nádoby kyslíkem se spustí míchadlo a při teplotě 70 °C se za energického- míchání zavádí do směsi čistý kyslík za atmosférického tlaku. Po 45 minutách je spotřebováno 0,15 .mol O2 a spotřeba kyslíku téměř ustane.

Po odfiltrování katalyzátoru se ve filtrátu určí cřbsah feinylglyoxylové kyseliny diferenciální pulsní polarografií. Jako základní elektrolyt slouží IN roztok hydroxidu lithného. Stanovení se provádí oproti roztoku feinylglyoxylové kyseliny známého- obsahu, který se při opakovaném měření přidává jako vnitřní standard. Tímto stanovením byl zjištěn výtěžek fenyiglyoxylové kyseliny 93 % teorie.

Fenylglyoxylová kyselina se může uvolnit také okyselením kyselinou sírovou a — popřípadě po odfiltrování benzoové kyseliny vznikající současně v nepatrném množství (0,6 g, tj. asi 5 % teorie) — extrahuje se z roztoku například etherem a po odpaření etheru se získá v čisté formě. Odfiltrovaný katalyzátor se může použít znovu pro další reaikci.

P ř í к 1 a d 2

Postupuje se jako v příkladu 1, avšak s tím rozdílem, že se jako aktivátor к reakční směsi nepřidává olovo, nýbrž 3 X 10“⁴ mol •vlsmutu ve formě jemně dispergovaného dusičnanu [Bi(NOs)3 . 5 Н2О]. Po 60 minutách trvání oxidace se spotřebuje stechiometricky potřebné množství kyslíku a polairografickým stanovením se určí výtěžek fenylglyoxylové kyseliny v hodnotě 90 % teorie. Katalyzátor je možno po- odfiltrování znovu použít.

Příklady 3 až 15

Postupuje se jako v příkladu 1, avšak s tím rozdílem, že se pracuje při teplotě 75 °C s různými aktivátory a s různým množstvím aktivátoru:

Tabulka 1

příklad	aktivátor	spotřeba O2
druh	mol aktivátoru na 1 mol ( + )-feinyletihylen-1,2-gly.kolu	doba v minutách	množství v % teorie·
3^C)		bez aktivátoru	asi 240	75”
4	Pb(NO3)2	1X10-5	90	87”
5	Pb(NO₃)2	5 X 10-5	90	90*”
6	Pb(NO5)2	2,5 X 10-4	60	98”
7	Pb(NOí]2	5 X IO-⁴	60	100
8	Pb(NO3]2	3 x 10-³	40	100
9	Pb(NO3)2	6 x 10-³	45	100
10	Bi(NOj)3 . 5HžO	2 X 10-5	120	86^b)
11	Bi[NO3)3.5H2O	2 X 10-4	4£	100
12	Bi(NO3)3.5НЮ	1 X ΙΟ³	50	100
13	práškové olovo	2 X IO-³	75	100
14	РЬзО4	4 X ΙΟ³	125	100
15	(СНзСОО)2РЬ	5 X ΙΟ’⁴	60	100

Vysvětlivky к tabulce I:

Příklad 16 výtěžek fenylglyoxylové kyseliny (% teorie)

Pracuje se jako v příkladu 1. Používá se roztoku 13,8 g (0,1 mol) ( + )-femylethylein-1 2-glykolu ve 100 ml 2N roztoku hydroxidu sodného. К tomuto roztoku se přidá 1,5 g aktivního uhlí (pro· lékařské účely) s obsahem 5 % paládia jakož i 2X1O~⁴ mol Bi'(NOs)3.5 H2O. Potom se provádí oxidace při teplotě 70 °C a při tlaku kyslíku 0,1 MPa. Po 40 minutách se spotřebuje 0,15 mol kyslíku a výtěžek fenyiglyoxylové kyseliny činí 45 % teorie.

a) 100% teorie = 1,5 mol Ог/mol (+ Heny let hy l en -1,2 - g 1 у kol u

b) reakce po spotřebování tohoto množství O2 prakticky ustane

c) srovnávací příklad

Jak srovnávací příklad 3 ukazuje, probíhá oxidace bez přídavku aktivátoru, značně pomaleji. Spotřeba kyslíku předčasně ustane a výtěžek fenylglyo-xylcvé kyseliny činí pouze 10 % teorie.

v-Bez- /přídavku vismutu činí výtěžek - za jinak stejných podmínek po spotřebování 0,15 mol O2 pouze- 10 % teorie.

Příklad 17

Postupuje - se jako- v příkladu 16, avšak s tím rozdílem, že se místo. vismutu -použije

1,5 X 10 3 -mol - -dusičnanu olovnatého. Reakční doba činí v tomto případě 110 minut a výtěžek fenylglyoxylové kyseliny činí- 40- % teorie. Bez přídavku - olova činí výtěžek za jinak stejných podmínek pouze 10 % teorie.

Claims

1. Způsob -výroby fenylglyoxylové kyseliny oxidací - feinylethan-l,2-diolu - vzorce I

Сс^н~а

OH OH (l) vyznačující se tím, že se -oxidace provádí kyslíkem -nebo·- -plyny -obsahujícími - molekulární - kyslík ve vodně-alkalickém prostředí v přítomnosti katalyzátoru na bázi kovu -platiny při současné přítomnosti -olova nebo/a vismutu nebo/a jejich -sloučenin jako· aktivátorů při teplotách -až do teploty -varu -reakční směsi.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se - olovo nebo/a vismut používají v množství od 5 X 10 ⁵ - do- 1 X 10^_1 mol -na 1 mol fenytethan-l^-diolu.

3. Způsob podle bodu 1, - vyznačující se tím·, že se -olovo nebo/a vismut -používá - v množství od 1 X 10^_4 do- 1 X 10 ^_2 mol na 1 mol fenylethan-l,2-diolu.

VYNALEZU

4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že -se jako katalyzátoru na bázi - kovu platiny -používá platiny.

5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že -se olovo· -nebo/a vismut používají v kombinaci s katalyzátory na bázi kovu platiny.

6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, -že se jako- -nosič pro- kov platiny používá aktivní uhlí.

7. Způsob podle bodu 1, vyznačující se- tím, že obsah kovu platiny v katalyzátorech na nosiči činí méně než 10- %.

8. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, -že- se jako- alkálie používá hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného -v množství 0,3 až - 5 ekvivalentů, výhodně 0,5 -až 3 ekvivalenty, zejména 0,9 až 2 ekvivalenty, na 1 mol fenylethan-l,2-diolu.

9. Způsob -podle bodu 1, vyznačující se tím, že se pracuje při teplotách od 10 do 100 °C.

10. Způsob podle- bodu 1, -vyznačující se tím, že- se -pracuje za -použití kyslíku nebo plynů -obsahujících kyslík -při tlaku 0,05 -až 1,0 MPa.