CS209517B2 - Coal briquettes with decreased emission of solid substances - Google Patents

Description

(54) Uhelné brikety se sníženou emisí tuhých látek

Vynález se týká uhelných briket se sníženou emisí tuhých látek.

Pro tvarování uhelného prachu na brikety je zapotřebí pojivo, k němuž se hodí pro své výborné pojivé vlastnosti „normální smola“. „Normální smola“ je ’ zbytek destilace černouhelného dehtu, černý, termoplastický produkt s teplotou měknutí podle Kramera-Sarnowa (dále označovaným jako KS) asi 68 °C [viz Franck, Collin: Steinkohlenteer, Springer-Verlag 1968, s. 96). Nedostatkem takto vyrobených briket je však skutečnost, že při spalování kouří. Nechyběly proto pokusy nahradit černouhelnou smolu jinými pojivý.

Jako náhražky černouhelné smoly při výrobě briket mají praktický význam pojivá na bázi ropné živice (viz Zakar, Toth: Brennstoff-Chemie 39, 1958, s. 373). Brikety vyrobené s použitím živice jako ' pojivá sice tolik nekouří, mají však proti briketám pojeným černouhelnou smolou nedostatky z jiného hlediska: pojivá na báz, ropné živice mají větší obsah síry a způsobují proto oproti černouhelné smole větší exhalace kysličníku siřičitého. S ohledem na plošší viskozitní křivku živice v závislosti na teplotě je zapotřebí delší ochlazcvací ’ doby po briketovacím pochodu, aby brikety získaly potřebnou pevnost v tlaku za studená. Kro2 mě toho mají brikety pojené živicí menší pevnost v tlaku za tepla než brikety pojené smolou. Dochází proto při spalování k . většímu rozpadu briket v kamnech, takže při setřásání popele se částečně rozpadají i nespálené brikety a ještě hořící nebo žhavé padají do· popelníku kamen, což narušuje stejnoměrné vyhoření.

Úkolem vynálezu tedy je vyvinout uhelné brikety, spojující výhody briket pojených černouhelnou smolou, pevnostní vlastnosti, s výhodami briket pojenými živicí s malou emisí tuhých látek.

Úkol je podle vynálezu řešen uhelnými briketami se sníženou emisí tuhých · látek, které se vyznačují tím, že jako pojivo· obsahují černouhelnou tvrdou smolu o teplotě měknutí podle Kramera-Sarnowa 120 · až 200 stupňů Celsia upravenou uhlovodíkovou frakcí s destilačním rozmezím 220 až 450° Celsia,· získanou pyrolýzou černouhelného dehtu nebo ropných frakcí, na teplotu měknutí 50 až 100 °C.

Pojivo· uhelných briket obsahuje výhodně antracenový olej k úpravě konečné teploty měknutí černouhelné smoly. K tomu účelu lze také použít frakci pyrolýzního oleje z pyrolýzy ropných uhlovodíků na etylén.

Tvrdou smolu použitou jako výchozí surovinu pro výrobu pojivá lze získat známý209517 mi postupy výroby tvrdé smoly (viz H. J. V. Winkler, Der Steinkohlenteer . und seine Aufarbeitung, Verlag Gluckauf, Essen 1951, s. 204; Franěk, Collin 1. c. s. 52), přičemž se získaný smolný destilát opět, avšak nikoliv zcela, vrátí do* smoly. Výhodně se tvrdá smola získá čistě destilačním zpracováním normální smoly, to znamená oddestilováním ve vakuu při 1,33 kPa až 13,3 kPa, zejména 4,655 až 5,32 kPa.

Brikety vyrobené obvyklými briketovacími pochody s použitím smol jako pojivá podle vynálezu mají oproti briketám vyrobeným z normálních smol výhodu menších hodnot tuhých emisí, které jsou srovnatelné s hodnotami briket vyrobených z ropných živíc. Oproti posléze uvedeným mají však brikety vyrobené s použitím smoly podle vynálezu ještě větší * pevnosti v tlaku zastudena i zatepla a vyvíjejí méně kysličníku siřičitého.

Dále jsou uvedeny hodnoty emisí tuhých látek, měřeno metodou chladné jímky, kouř se vyloučí v chladné jímce a ze sraženiny se odpaří COz, SOz a voda ke stanovení hodnoty emise tuhých látek, briket vyrobených s použitím, normální smoly, ropné živice a smoly podle vynálezu.

Emisní hodnota (g/kp)

Druh pojivá

Podíl pojivá (%)

Normální smola	7,0	40 až 45
Ropná živice	. 6,5	20 až 25
Příklad 1	6,5	23,6
Příklad 2	6,5	22,8

Údaje teploty varu se vztahují shora a dále, pokud není uvedeno jinak, na tlak 0,101 MPa. Pod procentovými údaji se rozumí hmotnostní procenta.

P ř íkla dl

Normální černouhelná · smola o teplotě měknutí 68 °C se destiluje až k teplotě měknutí 154 °G. K 5350 g takto· získané tvrdé smoly se přidá· 1750 g černouhelného antracenového· oleje (odtaženého v destilačním rozmezí 300 až 400 °C) a * dobře se promísí. Homogenní· směs má následující analytická data:

teplota měknutí (KS) 69 °C zbytek nerozpustný v toluenu 41,6 % zbytek nerozpustný v chinolinu 14,7 %

Claims (3)

1. PŘEDMĚT

   1. Uhelné se sníženou emisí tu- hých látek, vyznačující se tím, že jako· po- . jívo obsahují černouhelnou tvrdou smolu o teplotě měknutí podle Kramera-Sarnowa 120 až 200 °C upravenou uhlovodíkovou frakcí s destilačním rozmezím 220 až 450 °C, získanou pyrolýzou černouhelného dehtu nebo ropných frakcí, na teplou měknutí 50 až 100°C.

   Emisní hodnota černouhelných briket vyrobených z této smoly (podíl pojivá 6,5 o/₀) činí 23,6 g/kp (metodou chladné jímky).

   Příklad 2

   K 5390 g tvrdé smoly o teplotě měknutí 154 °C, získané obdobně jako v příkladu 1, se přidá 1610 g frakce pyrolýzního· oleje s destilačním rozsahem 260 až 360 °C, z pyrolýzy ropných uhlovodíků na etylén, a dobře se promísí. Homogenní směs má následující analytická data:

   teplota měknutí (KS) 70 °C zbytek nerozpustný v toluenu 43,7 % zbytek nerozpustný v chinolinu 15,7 %

   Emisní hodnota černouhelných briket vyrobených z této· smoly (podíl pojivá 6,5 %) činí 22,8 g/kp (metodou chladné jímky).

   YNÁLEZU
2. 2. Uhelné brikety podle bodu 1 vyznačené tím, že pojivo obsahuje antracenový olej k úpravě konečného bodu měknutí černouhelné tvrdé smoly.
3. 3. Uhelné brikety podle bodu 1 vyznačené tím, že pojivo obsahuje frakci pyrolýzního oleje z pyrolýzy ropných uhlovodíků na etylén k úpravě konečné teploty měknutí černouhelné tvrdé smoly.