CS207739B2 - Device for selective isertion on the weft thread in the open shed - Google Patents

Description

(54) Zařízení pro selektivní zanášení útkové nitě do prošlupu

Vynález se týká tkalcovského stavu bezčlunkového typu, ve kterém se odměřená délka útkové nitě zanáší do prošlupu paprskem tekutiny vystřikovaným do prošlupu během každého pracovního cyklu stavu. Konkrétně se vynález týká zařízení k selektivnímu zanášení útkových nití různé povahy do prošlupu během každého pracovního cyklu podle předem stanoveného vazebního vzoru.

Známé zařízení k selektivnímu zanášení útku do prošlupu v bezčlunkovém stavu používá vačku, která neustále rotuje rychlostí vázanou s pracovními cykly stavu, a mechanické spojení, které je poháněno podle předem stanoveného pořadí tkaniny a přenáší pohyb vačky na zanášecí ústrojí a vybírá tak a uvádí v činnost funkční prvky obsažené v zanášeči.

Třebaže toto zařízení je velice účelné, není plně vyhovující zejména pro svou konstrukční složitost, která se nepříznivě projevuje obzvláště v případě, kdy se mají zanášet tři útkové nitě nebo ještě větší počet.

Účelem vynálezu je odstranit tyto nevýhody.

Předmětem vynálezu je zařízení k zanášení útkové nitě do prošlupu, které obsahuje větší počet zanášecích prvků, z nichž každý vystřeluje paprsek tekutiny do prošlupu; podle vynálezu obsahuje zařízení podle vyná207739 lezu ústrojí vytvářející podmínky, v nichž se zvolená útková nit má zanášet do prošlupu, dále alespoň dvě souosé vačkové hřídele, které rotují vzájemně nezávisle v obou směrech podle předem stanoveného pořadí vazby, vačky rotující na těchto vačkových hřídelích, dále páky výkyvné kolem osy otáčení, jež je rovnoběžná s ' osami vačkových hřídelů, přičemž tyto páky mohou zabírat alespoň s jednou z vaček uložených na·. vačkových hřídelích a jsou výkyvné kolem osy otáčení selektivně v závislosti na natočené · poloze vačkových hřídelů, a konečně mechanická táhla, která spojují tyto páky a ústrojí vytvářející podmínky pro prohoz, přičemž tato mechanická táhla umožňují tomuto ' ústrojí vytvořit podmínky pro prohoz v závislosti na úhlové poloze alespoň jedné z výkyvných pák.

Ustrojí vytvářející podmínky pro prohoz útku prošlupem mohou zahrnovat přiváděči a odměřovací mechanismus, rozdělovači ventilovou jednotku a/nebo zadržovací mechanismus, jež mohou být součástí zařízení podle vynálezu.

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příkladem provedení znázorněným na výkrese, kde značí obr. 1 půdorys zařízení podle vynálezu, obr. 2 bokorys zařízení z obr. 1, přičemž některé součásti jsou pro zjednodušení vynechány, obr. 3A, 3B a 3C jsou řezy vedené rovinou III—III z obr. 1 a znázorňují jednotlivé provozní stavy vačkové soustavy z obr. 1 a 2, obr. 4A a 4B ukazují součásti zařízení z obr. 1 a 2 v rovině označené čarami IV— —IV na obr. 1, obr. 5 řez vedený rovinou V—V na obr. 4A, a obr. 6A, 6B a 6C ve zvětšeném měřítku a částečně v bokoryse řezy znázorňující jednotlivé provozní stavy rozváděči ventilové jednotky . a pomocné zadržovací jednotky z obr. 1 a 2.

V souvislosti s přiloženými výkresy bude popsána podrobně konstrukce a funkce za-řízení podle vynálezu. Provedení znázorněné na výkrese je pro příklad součástí automatického tkalcovského stavu - bezčlunkového nebo tryskového typu, ve kterém se zanášejí do prošlupu tři útkové nitě různé povahy, například různých barev. Z popisu však vyplyne, že zařízení podle vynálezu je použitelné u bezčlunkového stavu se dvěma nebo naopak s více než třemi útkovými nitěmi různé povahy. Na výkrese jsou mimo to některé důležité součásti, jednotky a díly - --automatického - tkalcovského stavu, které jsou běžně známé, pro zjednodušení vynechány. Kontruktce a funkce - těchto součástí je běžně známá v tetilním průmyslu, takže jejich umístění a funkce, jež bude popisována v souvislosti s vynálezem, bude srozumitelná.

Jak je známo, má tkalcovský stav bezčlukového -typu pracovní - pole, kde velký počet - - osnovních nití, vycházejících od konce vyráběné - tkaniny prochází očky nitěnek, nesených po skupinách o vhodném počtu brzdovým - listem. Nitěnky se společně s osnovními - - nitěmi střídavě zdvihají a spouštějí za - - koncem tkaniny, takže osnovní nitě jsou seskupeny - do dvou soustav, jež mezi sebou vytvářejí prošlup rovněběžný - s koncem vyráběné - - tkaniny během- každého pracovního cyklu - .stavu. Tímto prošlupem se prohazuje odměřená, , - předem stanovená - délka útkové nitě pomocí paprsku tekutiny, načež se přiráží k okraji tkaniny. K zanášení předem stanovené délky útkové - nitě do prošlupu má bezčlunkový stav, jehož část je znázorněna na - obr. 1, prohozní jednotku 10 sestávající ze tří trysek 12a, 12b, 12c, jež jsou uloženy v blízkosti jednoho bočního konce prošlupu vznikajícího během každého pravovního cyklu stavu. Každá z trysek 12a, 12b, 12c je pohyblivá do polohy a z polohy, ležící v jedné čáře s prošlupem, a může vystřikovat paprsek tekutiny do prošlupu ve směru rovnoběžném s okrajem vyráběné tkaniny. ’

Při tkaní - jsou trysky 12a, 12b, 12c selektivně uváděny do zanášecí polohy neznázorněným ovládacím ústrojím, které pracuje za řízení ovládacího ústrojí jako je listový stroj 14 znázorněný schematicky na obr. 2. Listový stroj 14 obsahuje kartový mechanismus 16 s několika řetězy a řetězovými koly, přičemž na každém řetězu jsou uvolnitelně upevněny kolíky 18. Kolíky 18 na jednotlivých řetězech jsou umístěny tak, aby vznikla požadovaná vazba tkaniny, a zabírají s ovládacím ústrojím trysek 12a, 12b, 12c pres neznázorněné mechanické táhlové ústrojí, takže jednotlivé trysky 12a, 12b, 12c se selektivně pohybují do polohy ležící v rovině prošlupu v závis-, losti na umístění kolíku 18 na řetězech.

Kolíky 18 mohou rovněž zabírat s brdovými listy stavu, takže osnovní nitě, do kterých se mají zatkávat útkové nitě, se při každém pracovním cyklu stavu selektivně zdvihají a spouštějí pod- řízením listového stroje 14. ?

Tlaková kapalina přiváděná z neznázorněného poháněného čerpadla se přivádí selektivně do trysek 12a, 12b, 12c přes rozváděči ventilovou jednotku 20, která obsahuje pevné ventilové těleso 22, k němuž jsou připojeny tvarovkami 26a, 26b, 26c přívodní trubky 24a 24b, 24c připojené druhým koncem k tryskám 12a, 12b, 12c.

Ventilové těleso 22 má axiální vývrt 28, kterým kluzně prochází ventilová kuželka 30. Jak bude ještě popsáno, je ventilová kuželka 30 pohyblivá mezi třemi axiálními polohami, a v každé z těchto poloh protéká tlaková kapalina přiváděná z rozváděči ventilové jednotky 20 z motorového čerpadla do jedné z přívodních trubek 24a, 24b, 24c, zatímco její průtok do druhých dvou přívodních trubek 24a, 24b, 24c je znemožněn.

Bezčlunkový stav - znázorněný na výkresech dále obsahuje podávači a odměřovací mechanismus 32, který sestává ze tří odměřovacích válečků 34a, 34b, 34c uložených na společném hnacím hřídeli 36 a rotující ve směru šipky a kolem osy hnacího hřídele 36. Každý odměřovací váleček 34a, 34b, 34c má prstencový nákružek 38a, 38b, 38c (obr. 2), který vyčnívá axiálně z jedné strany po jeho celém obvodu. Odměřovací válečky 34a, 34b, 34c mají stejné průměry, které závisejí na délce úseku útkové nitě, jež se má zanést do prošlupu, neboli na - šířce vyráběné tkaniny, a jsou uloženy na hnacím hřídeli 36 u- * volnitelně, tak aby se dali vyměnit za válečky s průměrem přizpůsobeným - jiné šířce vyráběné tkaniny. Hnací hřídel 36 nesoucí odměřovací válečky 34a, 34b, 34c, je poháněn tak, že udělá jednu plnou otáčku kolem své osy během každého pracovního cyklu stavu.

Podávači odměřovací mechanismus 32 z obr. 1 a 2 dále obsahuje tři přítlačné válečky 40a, 40b, 40c, které jsou uloženy otočně na hřídelích 42a, 42b, 42c, rovnoběžných s hnacím hřídelem 36.

Jak bude ještě popsáno, jsou hřídele 42a, 42b, 42c nesoucí přítlačné- válečky 40a, 40b, 40c pohyblivé vzájemně nezávisle k ose a od osy hnacího hřídele 36, takže každý z přítlačných válečků 40a, 40b, 40c je pohyblivý z odvalovacího záběru a do odvalovacího záběru s příslušným odměřovacím válečkem

6

34a, 34b, 34с. Útkové nitě Wa, Wb, Wc, přiváděné z noznázorněné zásoby, například z kuželových nebo válcových cívek, procházejí mezi dvojicemi sestávajícími každá z jednoho odměřovacího válečku 34a, 34b, 34c a jednoho přítlačného válečku 40a, 40b, 40c, jak je patrno z obr. 2. Když je kterýkoli z přítlačných válečků 40a, 40b, 40c v oddalovacím doteku s příslušným odměřovacím válečkem 34a, 34b, 34c poháněným hnacím hřídelem 36, je tento přítlačný váleček 40a, 40b, 40c poháněn tímto odměřovacím válečkem 34a, 34b, 34c a otáčí se ve směru šipky a* kolem osy hřídele 42a, 42b, 42c.

Následkem toho je útková nit Wa, Wb, Wc procházející mezi válečky mezi nimi stisknuta a vedena v předem stanovené délce za tyto válečky pokaždé, když hnací hřídel 36 vykoná jednu p'nou otáčku kolem své osy. Útkové nitě Wa, Wb, Wc prošlé podávacím a odměřovacím mechanismem 32 se dočasně uskladňují nebo zadržují z zadržovacích trubicích 44a, 44b, 44c, které jsou umístěny za odměřovacími válečky 34a, 34b, 34c a přítlačnými válečky 40a, 40b, 40c.

Zadržovací trubice 44a, 44b, 44c mají trubkové nástavce 46a, 46b, 46c z nichž každý vyčnívá z jednoho konce zadržovací trubice 44a, 44b, 44c a je otevřen v blízkosti místa, kde se vzájemně dotýkají přítlačné válečky 40a, 40b, 40c a odměřovací válečky 34a, 34b, 34c přiřazené této zadržovací trubici 44a, 44b, 44c (obr. 2.) Útkové nitě Wa, Wb, Wc prošlé dvojicemi odměřovacích válečků 34a, 34b, 34c a přítlačných válečků 40a, 40b, 40c projdou trubkovými nástavci 46a, 46b, 46c do zadržovacích trubic 44a, 44b, 44c, z nichž každá je alespoň částečně otevřená na konci přivráceném ke trubkovému nástavci 46a, 46b, 46c a tvoří tak výstupní otvor pro útkovou nit. Zadržovací trubice 44a, 44b, 44c jsou spojeny svými druhými konci s neznázorněným zdrojem podtlaku, takže útkové nitě Wa, Wb, Wc, které přicházejí do zadržovacích trubic 44a, 44b, 44c trubkovými nástavci 46a, 46b, 46c a částečně vyčnívají z předního konce zadržovacích trubic 44a, 44b, 44c jsou v nich zadržovány ve tvaru vlásenky sáním, které působí v zadržovacích trubicích 44a, 44b, 44c během provozu stavu. Útkové nitě Wa, Wb, Wc vycházejí z výstupních konců trubic 44a, 44b, 44c pak procházejí vodicími prvky 48a, 48b, 48c do zadržovacího mechanismu 50, který je umístěn v blízkosti prohozní jednotky 10 (obr. 2]. Jak bude ještě popsáno, sestává zadržovací mechanismus 50 z hlavní zadržovací jednotky 52 a pomocné zadržovací jednotky 54 a slouží к dočasnému zadržení útkových nití Wa, Wb, Wc, přiváděných do prohozní jednotky 10, а к propouštění zvolené útkové nitě do zvolené trysky 12a, 12b, 12c prohozní jednotky 10 během každého pracovního cyklu stavu.

Zařízení podle vynálezu slouží к regulaci pohybu rozváděči ventilové jednotky 20 a zadržovacího mechanismu 50 automatického bezčlunkového stavu, a sestává z rámu 56 tvořeného dvěma bočnicemi 58, 58‘, jež jsou vzájemně rovnoběžné (obr. 1 a 2). Vodicí prvky 48a, 48b, 48c pro útkové nitě Wa, Wb, Wc jsou upevněny na konzole 60, připevněné na bočnicích 58, 58‘ rámu 56 šrouby 62 (obr. 2).

Na rámu 56 je upevněn nepohyblivě nosný blok 64, který má stejnou vzdálenost od obou vnitřních stran bočníc 58, 58' rámu 56 (obr. 1]. Bočnice 58, 56‘ i nosný blok 64 (obr. ЗА, ЗВ, 3C) mají axiální vrtání 66, 66*, 68, která jsou vzájemně souosá a na obou koncích otevřená. V axiálním vrtání 66 bočnice 58 rámu 56 je jedním koncem v pouzdru 72 uložen vačkový hřídel 70, jehož druhý konec je uložen pouzdrem 74 v jedné axiální polovině axiálního vrtání 68 nosného bloku 64.

Anologicky je v axiálním vrtání 66* druhé bočnice 58* rámu 56 uložen v pouzdru 72* jeden konec vačkového hřídele 70*, jehož druhý konec je uložen v pouzdru 74 v druhé polovině axiálního vrtání 68 nosného bloku 64. Oba vačkové hřídele 70, 70*, uložené v bočnicích 58, 58* a v nosném bloku 64 rámu 56, jsou otočné vzájemně nezávisle kolem os ležících v jedné přímce.

Na vačkových hřídelích 70, 70' jsou upevněna řetězová kola 76,76*, která jsou připevněna uprostřed vačkových hřídelů 70, 70* klíny 78, 78* (obr. ЗА, ЗВ, ЗС]. Na těchto řetězových kolech 76, 76* běží řetězy 80, 80* (obr. 2]. Každý řetěz 80, 80* je na jednom konci spojen s předpjatou tažnou pružinou 80, 82 a na druhém konci s lankem 84, 84‘, jak ukazuje obr. 2 a částečně obr. 1.

Předpjaté tažné pružiny 82, 82*, připojené к řetězům 80, 80‘, jsou zakotveny druhým koncem na závěsné tyči 86, která je upevněna oběma konci na bočnicích 58,58* rámu 56 (obr. 1). Obě řetězová kola 76, 76* a tedy i oba vačkové hřídele 70, 70* jsou předpjaty proti směru pohybu hodinových ručiček podle obr. 2, tedy ve směru šipky b kolem osy. Lana 84, 84* připevněná ke druhým koncům řetězů 80, 80* přecházející přes vodicí váleček 88 a jsou zakotvena druhým koncem na pákách 90, 90°,· jež tvoří součást listového stroje z obr. 2. Páky 90, 80* listového stroje jsou vzájemně nezávisle úhlově pohyblivé mezi první úhlovou polohou, ve které se příslušné lano 84, 84* může natahovat působením předpjaté tažné pružiny 82, 82*, jak je znázorněno na obr. 2 pro druhou páku 90*, a druhou úhlovou polohou, kdy táhnou lanko 84, 84* proti síle předpjaté tažné pružiny 82, 82‘, jako je tomu v případě první páky 90 na obr. 2. Když každá z pák 90, 90* listového stroje 14 je ve své první a druhé úhlové poloze, vačkový hřídel 70, 70* nesoucí řetězové kolo 76, 76* zaujímá předeni stanovenou první případně druhou natočenou polohou kolem své osy, jak ještě bude podrobně popsáno. Páky Ь0. 90‘ se pohybují mezi první a druhou úhlovou polohou v závislosti na poloze kolíků na řetězech kartového mechanismu 16, jenž je součástí listového stroje 14.

Vačkové hřídele 70, 70' dále nesou první vnitřní vačku 92 a druhou vnitřní vačku 94, které jsou upevněny na prvním vačkovém hřídeli 70 stavěcími šrouby 96, 98, a třetí vnitřní vačku 100 a čtvrtou vnitřní vačku 102, které jsou upevněny na druhém vačkovém hřídeli 70‘ stavěcími šrouby 104, 106 obr. ЗА, ЗВ, ЗС. První a druhá vnitřní vačka 92, 94 na prvním vačkovém hřídeli 70 je uložena každá na jedné straně řetězového kola 76. Obdobně je na druhém vačkovém hřídeli 70* třetí a čtvrtá vnitřní vačka 100, 102 upevněna každá na jedné straně řetězového kola 76*. Vnitrní vačky 92, 94, 100, 102 mají v podstatě stejné vnější obrysy, přičemž každá z nich má nízký vačkový úsek 92a, 94a, 100a, 102a se středovým úhlem přibližně 180°, a zvýšený vačkový úsek 92b, 94b, 100b, 102b obr. 4A, 4B, 5.

První vnitřní vačka 92 a třetí vnitřní vačka 100 jsou natočeny o 180° oproti druhé vnitřní vačce 94 a čtvrté vnitrní vačce 102 kolem os vačkových hřídelů 70, 70*. Nízký vačkový úsek 92a a zvýšený vačkový úsek 92b první vnitřní vačky 92 leží tedy proti nízkému vačkovému úseku 94a, a zvýšenému vačkovému úseku 94b druhé vnitřní vačky 94, a analogicky leží nízký vačkový úsek 100a a zvýšený vačkový úsek 100b třetí vnitřní vačky 100 proti nízkému vačkovému úseku 102a zvýšenému vačkovému úseku 102b čtvrté vnitřní vačky 102.

Vačkové hřídele 70, 70* mají vnější konce, které vyčnívají ven z bočnic 58, 58* rámu 56 a nesou dvě vnější vačky 108, 110*, které jsou na nich připevněny stavěcími šrouby 112, 114. První vnější vačka 108 má půlkruhový nízký vačkový úsek 108a a půlkruhový zvýšený vačkový úsek 108b, které jsou nastaveny do stejné polohy s nízkým vačkovým úsekem 92a a se zvýšeným vačkovým úsekem 92b první vnitřní vačky 92. Druhá vnější vačka 110 má půlkruhový nízký vačkový úsek 110a a půlkruhový zvýšený vačkový úsek 110b, který má stejnou polohu jako nízký vačkový úsek 100a a zvýšený vačkový úsek 100b třetí vnitřní vačky 100. Nízké vačkové úseky 108a, 110a obou vnějších vaček 108, 110 mají stejný průměr, avšak zvýšený vačkový úsek 110b první vnější vačky 110 má větší průměr než zvýšený vačkový úsek 108b druhé vnější vačky 108 (obr. ЗА, ЗВ, ЗС).

V rámu 56 je dále upevněn hřídel 116, uložený oběma konci v bočnicích 58, 58* a rovnoběžný s vačkovými hřídeli 70, 70* (obr. 1 a 2]. Hřídel 116 nese tři vnitřní páky 118a, 118b, 118c, které jsou na něm uloženy kluzně a jsou otočně vzájemně nezávisle kolem osy hřídele 116. Přední konec první vnitrní páky 118a, je pohyblivý v sousedství první vnitřní vačky 92 na vačkovém hřídeli 70 a nese kladku 120, otočnou na čepu 122 přišroubovaném к přednímu konci první vnitřní páky 118a obr. ЗА, ЗВ, 3C. Přední konec druhé vnitřní páky 118b je prodloužen rovnoběžně s vačkovými hřídeli 70, 70* je pohyblivý v blízkosti druhé vnitřní vačky 94 a třetí vnitř ní vačky 100 na hřídelích 70, 70* a nese kladky 124, 126, které jsou otočné vzájemně nezávisle na čepech 128, 130, přišroubovaných к přednímu konci druhé vnitřní páky 118b, jak ukazuje obr. ЗА, ЗВ, 3C a částečně obr. 4 а 5. Přední konec třetí vnitřní páky 118c je pohyblivý v blízkosti čtvrté vnitřní vačky 102 a nese kladku 132, otočnou na čepu 134 přišroubovaném к přednímu konci třetí vnitřní páky 118c obr. ЗА, ЗВ, ЗС.

Osy čepů 122, 128, 130, 134, které nesou kladky 120, 124, 126, 128 na vnitřních pákách 118a, 118b, 118c jsou rovnoběžné s osami vačkových hřídelů 70, 70*, takže kladky 120, 124, 126, 132 se mohou dotýkat první, druhé, třetí nebo čtvrté vačky 92, 94, 100 nebo 102 v závislosti na natočení vačkových hřídelů 70, 70* kolem osy a na úhlové poloze vnitřních pák 118a, 118b, 118c kolem osy hřídele 116. Vnitřní páky 118a, 118b,118c jsou předpjaty к otáčení kolem osy hřídele 116 ve směru vyvolávajícím dotek kladek 120, 124, 126, 132 s vačkami 92, 94, 100, 102 vhodným ústrojím vytvářejícím předpětí, například předpjatými tažnými pružinami 136a, 136b, 136c, které jsou zakotveny jedním koncem na kolíkách 138a, 138b, 138c na vnitřních pákách 118a, 118b, 118c a druhým koncem jsou zavěšeny na závěsné tyči 140, upevněné mezi bočnicemi 58, 58* rámu 56 (obr.l).

Zmíněná první a druhá natočená poloha vačkového hřídele 70, nesoucího první vnitřní vačku 92 a druhou vnitřní vačku 94, je zvolena tak, že první vnitřní vačka 92, je přivrácena svým nízkým vačkovým úsekem 92a ke kladce 120 a druhá vnitřní vačka 94 je obrácena zvýšeným vačkovým úsekem 94b ke kladce 124, když je vačkový hřídel 70 v první natočené poloze.

Když je naproti tomu vačkový hřídel 70 ve druhé natočené poloze, je zvýšený vačkový úsek 92b první vnitřní vačky 92 přivrácen ke kladce 120 a nízký vačkový úsek 94a druhé vnitřní vačky 94 je přivrácen ke kladce 124. Analogicky jsou první a druhá natočená poloha vačkového hřídele 70‘, který nese třetí a čtvrtou vnitřní vačku 100, 102 zvoleny tak, že zvýšený vačkový úsek 100b třetí vnitřní vačky 100 je přivrácen ke kladce 126 a nízký vačkový úsek 102a čtvrté vnitřní vačky 102 je přivrácen ke kladce 132, když je vačkový hřídel 70* v první natočené poloze. Když je vačkový hřídel 70* ve druhé vačkové poloze, je nízký vačkový úsek 100a třetí vnitřní vačky a zvýšený vačkový úsek 102b čtvrté vnitřní vačky 102 přivrácen ke kladce 126 případně 132.

Hřídel 116 nesoucí vnitřní páky 118a, 118b, 118c dále nese dvě vnější páky 142, 142*, které jsou na něm upevněny klínem 144, 144*, jak ukazuje obr. 1 a 2 a zejména obr. 6A, 6B, 6C znázorňující druhou vnitřní páku 142*. Vnější páky 142,142* jsou upevněny na hřídeli 116 tak, že mají stejnou úhlovou polohu vzhledem к jeho ose. Přední konce obou vnějších pák 142, 142* jsou pohyblivé v blízkosti první a druhé vnější vačky 108,110 na vačko-207739 vých hřídelích 70,70*, a nesou kladky 140,149*, uložené otočně na čepech 148, 148* přišroubovaných к přednímu konci vnějších pák 142, 142*. Osy čepů 148, 148* jsou v podstatě rovnoběžné s osami vačkových hřídelů 70, 70*, takže kladky 146, 146* mohou přijít do záběru s první nebo druhou vnější vačkou 108, 110 v závislosti na natočené poloze vačkových hřídelů 70, 70* a na úhlové poloze vnějších pák 142,142* vzhledem к ose hřídele 116. První vnější vačka 108 na vačkovém hřídeli 70 je obrácena svým nízkým vačkovým úsekem 108a do polohy, ve které může zabírat s kladkou 146, když je vačkový hřídel 70 ve své první natočené poloze, zatímco ve druhé natočené poloze vačkového hřídele 70 je první vnější vačka 108 obrácena ke kladce 146 svým zvýšeným vačkovým úsekem 108b. Druhá vnější vačka 110 na druhém vačkovém hřídeli 70* je obrácena svým zvýšeným vačkovým úsekem 110b ke kladce 146*, když je druhý vačkový hřídel 70* ve své první natočené poloze, a ve druhé natočené poloze vačkového hřídele 70* je druhá vnější vačka obrácena ke kladce 146* svým nízkým vačkovým úsekem 110a. Vnější páky 142, 142*, nesoucí kladky 140, 140‘, jsou předpjaty na ose hřídele 116 ve směru vyvolávajícím dotek kladek 146, 146* s vačkami 108, 110, například předpjatou tažnou pružinou 150, která je jedním koncem zavěšena na kolíku 152 na první vnější páce 142 a druhým koncem na závěsné tyči 140, upevněné mezi bočnícemi 58, 58* rámu 56 (obr. 1 a 2).

Každá vnitřní páka 118a, 118b, 118c je připojena táhlem 154a, 154b, 154c ke kolenové páce 156a, 156b, 156c, z nichž každá má dvě ramena svírající spolu jistý úhel obr. 1, 2, 4A, 4B. Každé táhlo 154a, 154b, 154c je výkyvné připojeno к jednomu konci vnitřní páky 118a, 118b, 118c kolíkem 158a, 158b, 158c, a druhým koncem ke kolenové páce 156a, 156b, 156c kolíkem 160a, 160b, 160c. Kolenové páky 156a, 156b, 156c jsou uloženy otočně na hřídeli 162, který je uložen oběma konci v bočnicích 58, 58* rámu 56 (obr. 1 a 2). Hřídel 162 nesoucí kolenové páky 156a, 156b, 156c je v podstatě rovnoběžný nejen s hřídelem 116 nesoucím vnitřní páky 118a, 118b, 118c, nýbrž i s hnacím hřídelem 36 nesoucím o-dměřovací válečky 34a, 34b, 34c, jak ukazuje obr. 1.

Kolenové páky 156a, 156b, 156c, spojené jedním ramenem s vnitřními pákami 118a, 118b, 118c, jsou výkyvné spojeny druhým ramenem s nosnou pákou 164a, 164b, 164c tvaru písmene L čepy 166a, 166b, 166c. Tyto čepy 166a, 166b, 166c jsou v podstatě rovnoběžné s hřídelem 162 nesoucím kolenové páky 156a, 156b, 156c. Hřídele 42a, 42b, 42c přítlačných válečků 40a, 40b, 40c, které tvoří součást podávacího a odměřovacího mechanismu 32, jsou uloženy na těchto nosných pákách 164a, 164b, 164c.

Každá kolenová páka 156a, 156b, 156c a příslušná nosná páka 164a, 164b, 164c jsou svými protilehlými rameny 168, 170 přivrá ceny к sobě a jsou výkyvné tak, že se mohou vzájemně dotýkat, přičemž se kývou kolem os čepů 166a, 166b, 166c. Každá nosná páka 164a, 164b, 164c je předpjata na ose čepů 166a, 166b, 166c do úhlové polohy, kde se její protilehlá strana 170 dotýká protilehlé strany 168 příslušné kolenové páky 156a, 156b, 156c. К tomuto účelu slouží podle obr. 1 a 2 předpjaté tažné pružiny 172a, 172b, 172c, které jsou zavěšeny jedni koncem každá na výstupku 174a, 174b, 174c na kolenové páce 156a, 156b, 156c a druhým koncem na výstupku 176a, 176b, 176c na nosné páce 164a, 164b, 164c.

Přítlačné válečky 40a, 40b, 40c nesené nosnými pákami 164a, 164b, 164c na hřídelích 42a, 42b, 42c jsou spojeny s ozubenými koly 178a, 178b, 178c, která mají větší průměr než přítlačné válečky 40a, 40b, 40c a jejichž osy splývají s osami hřídelů 42a, 42b, 42c. Konce nosných pák 164a, 164b, 164c probíhají vedle odměřovacích válečků 34a, 34b, 34c a nesou hnací válečky 180a, 180b, 180c, které jsou uloženy na hřídelých 182a, 182b, 182c rovnoběžných s hřídely 42a, 42b, 42c přítlačných válečků 40a, 40b, 40c.

Hnací válečky 180a, 180b, 180c se mohou odvalovat po vnitřní obvodové ploše prstencového nákružku 38a, 38b, 38c odměřovacích válečků 34a, 34b, 34c, a jsou nedílnou součástí ozubených kol 184a, 184b, 184c, které mají větší průměr než hnací válečky 180a, 180b, 180c a jejichž osy splývají s osamí hřídelů 182a, 182b, 182c. Ozubená kola 184a, 184b, 184c pevně spojená s hnacími válečky 180a, 180b, 180c nebo tvořících s nimi jednu součást, jsou v trvalém záběru s ozubenými koly 178a, 178b, 178c spojenými přítlačnými válečky 40a, 40b, 40c, takže každý přítlačný váleček 40a, 40b, 40c je trvale uváděn do rotačního pohybu kolem osy hřídele 42a, 42b, 42c, když se příslušný hnací váleček 180a, 180b, 180c odvaluje vnitřní plochu prstencového nákružku 38a, 38b, 38c po odměřovacím válečku 34a, 34b, 34c.

Obvodová rychlost každého přítlačného válečku 40a, 40b, 40c je tedy v postatě stejná jako obvodová rychlost odměřovacího válečku 34a, 34b, 34c. Vzdálenost mezi osami přítlačných válečků 40a, 40b, 40c a hnacích válečků 180a, 180b, 180c na každé nosné páce 164a, 164b, 164c je zvolena tak, že hnací váleček 180a, 180b, 180c se odvaluje po prstencovém nákružku 38a, 38b nebo 38c odměřovacího válečku 34a, 34b nebo 34c, když je příslušný přítlačný váleček 40a, 40b nebo 40c oddálen od odměřovacího válečku 34a, 34b nebo 34c. Když je naopak přítlačný váleček 40a, 40b, 40c ve styku s odměřovacím válečkem 34a, 34b, 34c, pak příslušný hnací váleček 180a, 180b, 180c je oddálen od prstencového nákružku 38a, 38b, 38c odměřovacího válečku 34a, 34b, 34c.

Každá predpjatá tažná pružina 172a, 172b, 172c zavěšená na kolenové páce 156a, 156b, 156c a na nosné páce 164a, 164b, 164c slouží к předpínání nosné páky 164a, 164b, 164c к natáčení kolem osy hřídele 166a, 166b, 166c do takové úhlové polohy, ve které jsou přítlačné válečky 40a, 40b, 40c oddáleny od příslušného odměřovacího válečku 34a, 34b, 34c a kdy se tedy hnací válečky 180a, 180b, 180c odvalují po vnitřní ploše prstencového nákružku 38a, 38b, 38c příslušného odměřovacího válečku 34a, 34b, 34c.

Každá kolenová páka 156a, 156b, 156c a tedy i nosná páka 164a, 164b, 164c je dále předpjata k . natáčení kolem osy hřídele 162 do takové úhlové polohy, ve které se přítlačné válečky 40a, 40b, 40c odvalují po příslušných měřicích válečkách 34a, 34b, 34c, a to předpjatými . tažnými pružinami 186a, 186b, 186c, jež jsou zavěšeny na jednom konci na kolíku 188a, 188b, 188c vyčnívajícím z kolenové páky 156a, 156b, 156c a na druhém konci na kolíku 190a, 190b, 190c, který je připevněn na neznázorněném nehybném dílu spojeném s rámem 56 nebo tvořícím jeho součást. Nosné páky 164a, 164b, 164c dále nesou . raménka 192a, 192b, 192c, na nichž jsou uloženy vodicí prvky 194a, 194b, 194c, které vedou útkové nitě Wa, Wb, Wc před odměřovacími válečky 34a, 34b, 34c a přítlačnými válečky 40a, 40b, ' 40c, jak ukazuje obr. 1 a 2.

K bočnicím 58, 58‘ rámu 56 [obr. 1 a 2] je dále připevněn hřídel 196, který leží pod hřídelem 162 nesoucím kolenové páky 156a, 156b, 156c a je s ním rovnoběžný obr. 4A, 4B. Na tomto hřídeli 196 je uložena jedním koncem páka 198. která je zajištěna proti posouvání v osovém směru hřídele 196 dvěma pojistnými kroužky 200, 200‘ obr. 5. Páka 198 sahá k dolnímu konci druhé vnitřní páky 118b a má kolmá raménka 202, 202‘, která vycházejí na opačné strany a jsou rovnoběžná s hřídelem 196 a s protitáhlým předním koncem druhé vnitřní páky 118b.

Raménka 202, 202‘ páky 198 nesou každé kladičku 204, 204‘ uloženou na čepu 206, 206‘. Osy kladlček 204, 204‘ jsou vzájemně rovnoběžné s osami vačkových hřídelů 70, 70‘. Kladičky 204, 204‘ jsou uloženy pod druhou a třetí vnitřní vačkou 94, 100 na vačkových hřídelích 70, 70‘ a mohou s nimi zabírat. Druhá a třetí vnitřní vačka 94,100 může tedy zabírat nejen s kladkou 124, 126 na druhé vnitřní páce 118b, nýbrž i s kladičkami 204, 204‘ na páce 198.

Páka 198 je předpjata k natáčení kolem osy hřídele 196 ve směru, v němž je kladička 204, 204‘ udržována v záběru s vačkou 94, 100, a to . pomocí předpjaté tažné pružiny 208, jež je zakotvena jedním koncem na . kolíku 210 upevněném na páce 198 4A, 4B a druhým koncem na závěsné tyči 86 z obr. 1.

Druhá vnitřní páka 118b, nesoucí kladky 124, 126, má nástavec 212, který vyčnívá z jejího předního konce ve směru kolmém k osám otáčení kladiček 204, 204‘. Páka 198, nesoucí kladičky 204, 204‘ má rovněž nástavec 214, který vyčnívá mezi kolmými raménky '202, 202‘ ve směru kolmém k osám kla diček 204, 204' na raménkách 202, 202‘.

Nástavec 212 druhé vnitřní páky 118b má otvor 216, do kterého je zašroubován šroub 218, takže směřuje k nástavci 214 páky 198, a je zajištěn maticí 220. Vzájemná poloha mezi nástavcem 214 páky 198 a šroubu 218 na tomto nástavci 214 je zvolena tak, že když se obě kladičky 204, 204‘ na páce 198 dotýkají nízkých vačkových úseků 94a, 100a vaček 94, 100, je nástavec 214 páky 198 v jedné čáře se šroubem 218 druhé vnitřní páky 118b, takže šroub 218 se může svým předním koncem dotýkat koncové plochy nástavce 214 na páce 198 obr. 4A. Když alespoň jedna z obou kladlček 204, 204‘ na páce 198 se dotýká zvýšeného vačkového úseku 94b nebo 100b vačky 94, 100, leží nástavec 214 páky 198 mimo záběr se šroubem 218 druhé vnitřní páky 118b, jak ukazuje obr. 4B.

Podle obr. 6A, 6B, 6C sestává pomocná zadržovací jednotka 54 zadržovacího mechanismu 50 z tělesa 222 ’ opatřeného vodorovným vrtáním 224, které je otevřené na obou koncích a směřuje ke střední části jedné z obou vnějších pák 142, 142', ve znázorněném příkladě ke střední části druhé vnější páky 142‘. Těleso 222 má dále tři horní svislá vrtání 226a, 226b, 226c, která jsou vzájemně rovnoběžná a kolmá k vodorovnému vrtání 224, přičemž jejich vnitřní konce jsou otevřené do vodorovného vrtání 224, a tři dolní svislá vrtání 228a, 228b, 228c, která jsou souosá s horními vrtáními 226a, 226b, 226c a jsou svými vnitřními konci otevřená do vodorovného vrtání 224.

Horní svislé vrtání 226a, · 226b, 226c mají rozšířené horní konce 230a, 230b, 230c a dolní svislá vrtání 228a, 228b, 228c mají rozšířené dolní konce 232a, 232b, 232c. Těleso 222 nese tři pevné zadržovací elementy 234a, 234b, 234c, které jsou našroubovány do rozšířených horních konců 230a, 230b, ·230c horních svislých vrtání 226a, 226b, 226c. Pevné zadržovací elementy 234a, 234b, 234c mají axiální otvory 236a, 236b, 236c, jejichž osy splývají s osami horních vrtání i dolních vrtání.

Axiálními otvory 236a, 236b, 236c procházejí kluzně vodicí tyčky 238a, 238b, 238c, ležící v ose horních svislých vrtání 226a, 226b, 226c a dolních svislých vrtání 228a, 228b, 228c a kolmé k vodorovnému vrtání · 224, jímž rovněž procházejí. Horní konce vodicích tyček 238a, 238b, 238c vyčnívají nahoru z axiálních otvorů 236a, 236b, 236c pevných zadržovacích elementů 234a, 234b, 234c, a na tomto konci jsou na nich upevněny pohyblivé zadržovací elementy 240a, 240b, 240c šrouby 242a, 242b, 242c.

Poněvadž vodicí tyčky 238a, 238b, 238c jsou osově pohyblivé v . axiálních otvorech 236a, 236b, 236c pevných zadržovacích elementů 234a, 234b, 234c, každý pohyblivý zadržovací element 240a, 240b, 240c je rovněž axiálně pohyblivý do polohy a z polohy, kdy zadržuje útkovou nit a kdy jeho vodorovná část přiléhá na vodorovnou plochu přísluš207739 ného pevného zadržovacího elementu 234a, 234b, 234c.

Pohyblivé zadržovací elementy 240a, 240b, 240c jsou předpjaty do zadržovací polohy předpjatými tlačnými pružinami 244a, 244b, 244c, které jsou uloženy jedním koncem na pružinových sedlech 246a, 246b, 246c na dolním konci vodicích tyček 238a, 238b, 238c, a druhým koncem se opírají o prstencovou plochu na horním konci rozšířeného dolního konce 232a, 232b, 232c dolních svislých vrtání 228a, 228b, 228c obr. 6A, 6B, 6C.

Vodicí tyčky 238a, 238b, 238c, nesoucí pohyblivé zadržovací elementy 240a, 240b, 240c, jsou opatřeny bočními otvory 248a, 248b, 248c, jejichž osy jsou rovnoběžné s osou vodorovného vrtání 224 na tělese 222, přičemž každý z nich je na obou koncích otevřen do vodorovného vrtání 224. Bočními otvory 248a, 248b, 248c vodicích tyček 238a, 238b, 238c prochází ovládací tyč 250 opatřená třemi ovládacími výstupky 252a, 252b, 252c..

Tyto ovládací výstupky 252a, 252b, 252c ovládají polohu vodicích tyček 238a, 238b, 238c. Když je ovládací tyč 250 v takové osové poloze, že jeden z ovládacích výstupků 252a, 252b, 252c je v záběru s příslušnou vodicí tyčkou 238a, 238b, 238c, posouvá ji nahoru proti síle její tlačné pružiny 244a, 244b, 244c, takže pohyblivý zadržovací element 240a, 240b, 240c na této vodicí tyčce 238a, 238b, 238c se posune nahoru a jeho rovná plocha se nadzdvihne od rovinné plochy příslušného pevného zadržovacího elementu 234a, 234b, 234c, jak ukazují postupně obr. 6A, 6B a 6C.

Ovládací výstupky 252a, 252b, 252c ovládací tyče 250 jsou upraveny tak, že do záběru s vodicí tyčkou 238a, 238b, 238c přichází do záběru první, druhý a třetí ovládací výstupek 252a, 252b, 252c v uvedeném sledu, když se ovládací tyč 250 posouvá ve vodorovném vrtání 224 tělesa 222 axiálně v jednom směru, tedy podle obr. 1 doleva a podle obr. 6A až 6C doprava. Když je jeden z ovládacích výstupků 252a, 252b, 252c ovládací tyče 250 v záběru s příslušnou vodicí tyčkou 238á, 238b, 238c, zbývající dvě vodicí tyčky 238a, 238b, 233c jsou nucené mimo záběr s příslušnými ovládacími výstupky 252a, 252b, 252c a jsou tedy udržovány v dolní osové poloze, ve které pohyblivé zadržovací elementy 240a, 240b, 240c přiléhají svou rovnou plochou na rovinnou plochu pevných zadržovacích elementů 234a, 234b, 234c.

Ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 je připojena k jedné z vnějších pák 142 nebo 142‘ spojovacím táhlem 254, které je podle obr. 6A až 6C uloženo otočně na čepu 256, a druhým koncem ke střední části druhé vnější páky 142‘ čepem 258.

Podle obr. 6A, 613 a 6C je ventilové těleso 22 rozváděči ventilové jednotky 20 opatřeno třemi vstupními kanály 260a, 260b, 260c, z nichž každý ústí do axiálního vývrtu 28 ve ventilovém tělese 22, a třemi výstupními kanály 262a, 262b, 262c, které leží proti vstup14 ním kanálům 260a, 260b, 260c přes axiální vývrt 28 a jsou s ním propojeny.

Vstupní kanály 260a, 260b, 260c jsou v trvalém spojení s čerpadlem poháněným motorem přes přívodní kanál 264 vytvořený ve ventilovém tělese 22. Výstupní kanály 262a, 262b, 262c jsou v trvalém spojení s přívodními trubkami 24a, 24b, 24c, které vedou ke tryskám 12a, 12b, 12c prohozní jednotky 10 podle obr. ' 1. Ventilová kuželka 30, uložená kluzně v axiálním vývrtu 28 ventilového tělesa 22, je opatřena obr. 6A, 6B, 6C třemi obvodovými úseky 266a, 266b, 266c, které mají takovou osovou vzdálenost od sebe, že tvoří tři obvodové drážky 268a, 268b, 268c. Každá obvodová drážka 268a, 268b, 268c ve ventilové kuželce 30 je propojena s příslušným vstupním kanálem 260a, 260b, 260c a výstupním kanálem 262a, 262b, 262c ve ventilovém tělese 22 v závislosti na axiální poloze ventilové kuželky 30 vůči ventilovému tělesu 22, jak ukazují postupně obr. 6A, 6B a 6C.

Když je ventilová kuželka 30 v osové poloze, kdy jedna z obvodových drážek 268a, 268b, 268c propojuje vstupní kanál 260a, 260b, 260c a výstupní kanál 262a, 262b, 262c, zbývající dvě obvodové drážky 268a, 268b, 268c, neleží proti vstupním a výstupním kanálům. Vstupní kanály 260a, 260b, 260c a výstupní kanály 262a, 262b, 262c ve ventilovém tělese 22, a obvodové úseky 266a 266b, 266c, 266d ventilové kuželky 30 jsou vzájemně umístěny tak, že první, druhá a třetí obvodová drážka 268a, 268b, 268c ventilové kuželky 30 může propojovat první, druhý a třetí vstupní kanál 260a, 260b, 260c a výstupní kanál 262a, 262b, 262c v uvedeném sledu, když se ventilová kuželka 30 posouvá axiálně v jednom směru, tedy podle obr. 1 doleva a podle obr. 6A až 6C doprava, axiálním vývrtem 28 ' ve ventilovém tělese 22.

Ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 je připojena k jedné z obou vnějších pák 142, 142‘ táhlem 270, které je podle obr. 6A až 6C připojeno výkyvné jedním koncem k ventilové kuželce . 30 čepem 272 a druhým koncem ke střední části druhé vnější páky 142‘ čepem 274.

Druhá vnější páka 142‘, spojená tímto způsobem s ovládací tyčí 250 pomocné zadržovací jednotky 54 a s ventilovou kuželkou 30 rozváděči ventilové jednotky 20, je otočná kolem osy hřídele 11S do tří různých úhlových poloh, které závisejí na úhlovém natočení první vnější vačky 108 a druhé vnější vačky 110, které se mohou dotýkat kladek 146, 146* na obou vnějších pákách 142, 142‘. Když se obě vnější vačky 108, 110 dotýkají svými nízkými vačkovými úseky 108a, 110a současně kladek 14S, 146‘ na vnějších pákách 142, 142‘, zaujme každá z obou vnějších pák 142, 142‘ kolem osy hřídele 116 první úhlovou polohu, kdy obě kladky 146, 146‘ leží nejblíže ose vačkových hřídelů 70, 70‘, jak ukazuje obr. 6A.

Když je druhá vnější vačka 110 svým zvýšeným vačkovým úsekem 110b v záběru s kladkou 146‘ na druhé vnější páce 142‘, zaujmou obě vnější páky 142, 142‘ vzhledem k ose hřídele 116 třetí úhlovou polohu, kdy obě kladky 146, 146‘ leží nejdále od osy obou vačkových hřídelů 70, 70‘, jak ukazuje obr. 6C. Když se první vnější vačka 108 dotýká svým zvýšeným vačkovým úsekem 108b kladky 146 první vnější páky 142 a současně se druhá vnější vačka 110 dotýká svým nízkým vačkovým úsekem 110a kladky 146' druhé vnější páky 142*, zaujmou obě vnější páky 142, 142‘ na hřídeli 11.6 druhou úhlovou polohu, která leží mezi první a třetí úhlovou polohou a je znázorněna na obr. 6B.

Když je druhá vnější páka 142‘ v první úhlové poloze vzhledem k ose hřídele 116, zaujímá ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 první axiální polohu, ve které první ovládací výstupek 252a zabírá s vodicí tyčkou 228a nesoucí první pohyblivý zadržovací element 240a, a současně ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 zaujímá první osovou polohu, ve které první obvodová drážka 268a propojuje první vstupní kanál 260a s prvním výstupním kanálem 262a ve ventilovém tělese 22 obr. -6A. Naproti tomu druhý a třetí ovládací výstupek 252b, 252c ovládací tyče 250 je oddálen od vodicí tyčky 238b, 238c nesoucí druhý a třetí pohyblivý zadržovací element 240b, 240c, a ventilová kuželka 30 uzavírá druhý a třetí vstupní kanál 260b, 260c a druhý a třetí výstupní kanál 262b, 262c svým druhým a třetím obvodovým úsekem 266c, 266d.

Když je druhá vnější páka 142* ve druhé úhlové poloze · obr. 6B kolem osy hřídele 116, pak ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 zabírá druhou úhlovou polohu, ve které druhý ovládací výstupek 252b zabírá s vodicí tyčkou 238b nesoucí druhý pohyblivý zadržovací element 240b, a současně ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 zabírá druhou osovou polohu, ve které druhá obvodová drážka 268b propojuje druhý vstupní kanál 260b a druhý výstupní kanál 262b ve ventilovém tělese 22. První a třetí ovládací výstupky 252a, 252c nezabírají s vodícími tyčkami 238a, 238c, z nichž každá nese jeden pohyblivý zadržovací element 240a, 240c, a ventilová kuželka 30 ve druhé osové poloze uzavírá svým prvním obvodovým úsekem 266a a čtvrtým obvodovým úsekem 266d první a třetí vstupní kanály 260a, 260c a první a třetí výstupní kanály 262a, 262c.

Když je vnější páka 142‘ ve třetí úhlové poloze kolem osy . hřídele 116 (obr. 6C), zaujímá ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 třetí osovou polohu, ve které třetí ovládací výstupek 252c zabírá s vodicí tyčkou 238c nesoucí třetí pohyblivý zadržovací element 240c, a současně ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 zaujímá třetí osovou polohu, ve které třetí obvodová drážka 268c propojuje třetí vstupní kanál 260c a třetí výstupní kanál 262c ve ventilovém tělese 22. Současně je první . ovlá dací výstupek 252a i druhý ovládací výstupek 252b oddálen od příslušné vodicí tyčky 238a a 238b, nesoucí první a druhý . pohyblivý zadržovací element 240a, 240b, a ventilová kuželka 30 ve třetí osové poloze uzavírá první a druhý vstupní kanál 260a, 260b a první ' a druhý výstupní kanál 262a, 262b svým obvodovým úsekem 266a, 266b.

Jak ukazuje obr. 1, obsahuje dále pomocná zadržovací jednotka 54 vodicí členy 276a, 276b, 276c, společně uložené na nosném dílu 278 připevněném k tělesu 22. tkalcovského stavu, takže útkové nitě Wa, Wb, Wc, vedoucí od výstupních otevřených konců zadržovacích trubic 44a, 44b, 44c a procházející vodícími prvky 48a, 48b, 48c nad nimi vedoucí těmito vodícími členy 276a, 276b, 276c a za nimi procházejí mezi pevnými zadržovacími elementy 234a, 234b, 234c a pohyblivými zadržovacími elementy 240a, 240b, 240c pomocné zadržovací jednotky . 54 k hlavní zadržovací jednotce 52.

Podle obr. 1 obsahuje hlavní zadržovací jednotka 52 první, druhý a třetí pevný zadržovací element 280a, 280b, 280c a první, druhý a třetí pohyblivý zadržovací element 282a, 282b, 282c, jež jsou pohyblivé jako jednotka do záběru s pevnými zadržovacími elementy 280a, 280b, 280c. Třebaže to na výkrese není znázorněno, jsou pohyblivé zadržovací elementy 282a, 282b, 282c hlavní zadržovací jednotky 52 společně připojeny ’ nebo ve společném záběru s intermitentním pohonem, který je oddaluje od pevných zadržovacích elementů 280a, 280b, 280c všechny současně během každého pracovního cyklu stavu.

Útkové nitě Wa, Wb, Wc, vedoucí od pomocné zadržovací jednotky 54, prochází vodícími členy 284a, 284b, 284c upevněnými na pevném nosném dílu 286 umístěném mezi hlavní zadržovací jednotkou 52 a pomocnou zadržovací jednotkou 54, za nimi procházejí mezi pevnými zadržovacími elementy 280a, 230b, 280c a mezi pohyblivými zadržovacími elementy 282a, 282b, 282c hlavní zadržovací jednotky 52. Mezi hlavní zadržovací jednotkou 52 a prohozní jednotkou 10 jsou uloženy vodicí členy 288a, 288b, 288c, upevněné na pevném nosném dílu 290, takže útkové nitě Wa, Wb, Wc vycházející z hlavní zadržovací jednotky 52 projdou těmito ' vodícími členy 288a, 288b, . 288c k tryskám 12a, 12b, 12c prohozní jednotky 10.

Popsané zařízení pracuje takto: Za předpokladu, že listový stroj 14 podle obr. 2 je v poloze, kdy první páka 90 je v první úhlové poloze a druhá páka 90‘ ve druhé úhlové poloze, je lanko 84 spojené s první pákou 90 přitahováno k řetězovému kolu 76 silou předpjaté tažné pružiny 82, zatímco lanko 84* spojené s druhou pákou 90* je odtahováno od řetězového kola 76 proti síle předpjaté tažné pružiny 82*.

Vačkový hřídel 70 nesoucí řetězové kolo 76 je tedy natočen do své první ' natočené polohy kolem své osy, zatímco druhý · vačkový hřídel 70* nesoucí řetězové kolo 76* je

18 ve své druhé natočené poloze. První vnitrní vačka S2 na vačkovém hřídeli 70, který je ve své první natočené poloze, je tedy v takové úhlové poloze, že její nízký vačkový úsek 92a je obrácen ke kladce 120 na první vnitřní páce 118a, zatímco druhá vnitřní vačka 94 na vačkovém hřídeli 70 je natočena svým zvýšeným vačkovým úsekem 94b ke kladce 124 na druhé vnitřní páce 118b obr. 3A.

Třetí vnitřní vačka 100 na druhém vačkovém hřídeli 70‘, který je ve své druhé natočené poloze, je tedy v takové úhlové poloze, že je svým nízkým vačkovým úsekem 100a přivrácena ke kladce 126 druhé vnitřní páky 118b, zatímco čtvrtá vnitřní vačka 102 na vačkovém hřídeli 70‘ je přivrácena svým zvýšeným vačkovým úsekem 102b ke kladce 132 na třetí páce 118c, jak ukazuje obr. 3A.

Za těchto okolností se kladka 120 na první vnitřní páce 118a dotýká nebo je v těsné blízkosti nízkého vačkového úseku 92a první vnitřní vačky 92, a kladky 124, 132 na druhé a třetí vnitřní páce 118b, 118c se dotýkají zvýšených vačkových úseků 94b, 102b druhé a čtvrté vnitřní vačky 94, 102. Kladka 126 na druhé vnitřní páce 118b je přivrácena k nízkému vačkovému úseku 100a třetí vnitřní vačky 100, nedotýká se jej však, protože druhá kladka 124 na této druhé vnitřní páce 118b se dotýká zvýšeného vačkového úseku 94b druhé vnitřní vačky 94 obr. 3A.

V důsledku toho je první vnitřní páka 118a v úhlové poloze kdy leží nejblíže ose vačkového hřídele 70, a je v této poloze udržována předpjatou tažnou pružinou 136a obr. 1, zatímco druhá vnitřní páka 118b a třetí vnitřní páka. 118c jsou v úhlové poloze nejvzdálenější od os příslušného vačkového hřídele 70, 73‘ a jsou v této poloze udržovány předpjatými tažnými pružinami 136b, 136c obr. 1. Poněvadž první vnitřní páka 118a je v poloze nejbližší k ose vačkového hřídele 70, je první kolenová páka 156a, spojená s první vnitřní pákou 118a táhlem 154a, v takové úhlové poloze, kde její nosná páka 164a přitlačuje první přítlačný váleček 40a do odvalovacího styku s prvním odměřovacím válečkem 34a rotujícím společně s hřídelem 36 obr. 2.

Když je druhá vnitřní páka 118b a třetí vnitřní páka 118c v úhlové poloze ležící nejdále od os obou vačkových hřídelů 70, 70‘, je druhá kolenová páka 156b a třetí kolenová páka 156c, z nichž každá je spojena s příslušnou vnitřní pákou 118b, 118c táhlem 154b, 154c, v takové úhlové poloze, kdy druhý a třetí přítlačný váleček 40b, 40c je oddálen od druhého a třetího odměřovacího válečku 34b, 34c. Nosná páka 164a přitlačuje nuceně přítlačný váleček 40a na vnější obvodovou . plochu rotujícího odměřovacího válečku 34a působením předpjaté tažné pružiny 186a a její koncová strana 170 se těsně dotýká. protilehlé strany 176 kolenové páky 156a. Útková nit Wa, procházející mezi prvním odměřovacím válečkem 34a a prvním přítlačným válečkem 40a, se tedy odtáhne mezi nimi o předem stanovenou délku, a to po dobu, kdy tyto válečky jsou ve vzájemném záběru. Potom se útková nit Wa vede do zadržovací trubice 44a trubkovým nástavcem 46a a zadrží se na určitou dobu v zadržovací trubici 44a ve tvaru vlásničky působením sání.

Když kterýkoli z přítlačných válečků 40a, 40b, 40c je v odvalovacím doteku s příslušným odměřovacím válečkem 34a, 34b, 34c, dotýká se nosná páka 164a, 164b, 164c svou koncovou plochou 170 těsně protilehlé plochy 168 příslušné kolenové páky 156a, 156b, 156c, takže dvojice sestávající z jedné kolenové páky 156a, 156b, 156c a jedné nosné páky 164a, 164b, 164c se pohybuje jako tuhá jednotka. Aby přtlačný váleček 40a, 40b, 40c přiléhal na odpovídající odměřovací váleček 34a, 34b, 34c správnou silou, kterou vyvolávají zejména předpjaté tažné pružiny 186a, 186b, 186c, má každý nízký vačkový úsek 92a, 94a, 100a, 102a vnitřních vaček 92, 94, 100, 102 takový rozměr, že se mezi ním a příslušnou kladkou 120, 124, 126, 132 vytvoří nepatrná vůle, když jsou k sobě přivráceny.

Když je druhý a třetí přítlačný váleček 40b, 40c oddálen od druhého a třetího odměřovacího válečku 34b, 34c, dotýkají se hnací válečky 180b, 180c na zahnutých ramenech nosných pák 164b, 164c vnitřní obvodové plochy prstencových nákružků ' 38b, 3Bc druhého a třetího odměřovacího válečku 34b, 34c, takže přítlačné válečky .40b, 40c, třebaže jsou oddáleny od odměřovacích válečků 34b, 34c, jsou neustále poháněny kolem os hřídelů 42b, 42c na nosných pákách 164b, 164c přes ozubená kola 184b, 184c, která jsou vytvořena z jednoho kusu s poháněcími válečky 180b, 180c, a přes ozubená kola 178b, 178c, která s nimi zabírají a tvoří nedílnou součást přítlačných válečků 40b, 40c.

Když jsou hnací válečky 180b, 180c v odvalovacím styku s vnitřními obvodovými plochami prstencových nákružků 38b, 38c odměřovacích válečků 34b, 34c, nosné páky 164b, 164c, nesoucí druhý a třetí přítlačný váleček 40b, 40c, mají snahu se natáčet kolem čepů 166b, 166c v takovém směru, aby se jejich koncové plochy 170 oddálily od protilehlých ploch 168 druhé a třetí kolenové páky 158b, 156c. Aby hnací válečky 180b, 180c mohly přesto zůstat v odvalovacím styku s prstencovými nákružky 38b, 38c odměřovacích válečků 34b, 34c, táhnou předpjaté tažné pružiny 172b, 172c nosné páky 164b, 164c v opačném smyslu kolem čepů 166b, 166c.

Následkem toho je druhý a třetí přítlačný váleček 40b, 40c i po oddálení od druhého a třetího odměřovacího válečku 34b, 34c neustále poháněn kolem osy hřídele 42b, 42c obvodovou rychlostí, která se v podstatě rovná obvodové rychlostí odměřovacího válečku 34b, 34c, a to působením hnacích válečků 180b, 180c, které zůstávají v odvalovacím styku s prstencovými nákružky 38b, 38c odměřovacích válečků 34b, 34c vlivem tažných pružin 172b, 172c. Pokud je druhý a třetí přítlačný váleček 40b, 40c oddálen od druhého a třetího odměřovacího válečku 34b, 34c, zůstává útková nit Wb a Wc procházející mezi nimi v klidu, takže v zadržovací trubici 44b, 44c není zásoba.

Když je první vačkový hřídel 70 v první natočené poloze a druhý vačkový hřídel 70 ve druhé natočené poloze,, zaujímá první a druhá vnější vačka · 108, .110 takovou úhlovou polohu, že její nízký vačkový úsek 108a, 110a, se dotýká kladky 146, 146‘ na vnější páce 142, 142‘ obr. 6A. Za těchto okolností je každá z obou vnějších pák 142, 142* udržována v první úhlové poloze vzhledem k ose hřídele 116, takže ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 a ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 jsou ve své první osové poloze.

Ve své první poloze vyčnívá ovládací tyč 250 . . pomocné zadržovací jednotky 54 svým prvním ovládacím výstupkem 252a do bočního otvoru . .248a v první vodicí tyčce 238a pomocné. zadržovací jednotky 54 a udržuje vodicí tyčku 238a ve zdvižené poloze, ve které . je. pohyblivý zadržovací element 240a nadzdvižen od pevného zadržovacího elementu. 234a . proti síle předpjaté tlačné pružiny 244a obr. 6A. Současně je druhý a . třetí ovládací výstupek 252b, 252c ovládací tyče 250. vně . bočního .otvoru . 248b, 248c v příslušné ’·vodicí ..tyčce . .238b, 233c, takže druhý a třetí pohyblivý zadržovací element 240b, 240c · je . v . zadržovací poloze, přitisknuté k pevnému . zadržovacímu elementu 234b, 234c působením. tlačné pružiny 244b, . 244c. V důsledku .toho . uvolní . pomocná zadržovací jednotka 54 pouze tu útkovou nit Wa, která leží mezi· .. prvním . pevným · zadržovacím elementem 234a a prvním pohyblivým zadržovacím elementem . 240a, když je ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 v první osové poloze.

Když . je . ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové - . jednotky 20 v první osové poloze, propojuje první obvodová drážka 268a ventilové . kuželky 30 první vstupní kanál 260a a . . první výstupní kanál 262a, čímž vytváří spojení . mezi přívodním . kanálem 264 a přívodní .trubkou 24a, která vede k první trysce 12a prohozní jednotky 10. Současně je druhý vstupní kanál 262b,. třetí vstupní kanál 260c, druhý výstupní kanál . 262b, třetí výstupní kanál 262c uzavřen třetím a čtvrtým obvodovým úsekem 266c, 266d ventilové kuželky 30, takže kanály vedoucí k přívodní trubce 24b, 24c a tedy k druhé a třetí trysce 12b, 12c jsou odpojeny od přívodního kanálu 264.

Když se pak přivádí do přívodního kanálu 264 takto nastavené rozváděči ventilové jednotky 20 tlakové médium, proudí prvním vstupním kanálem 260a první obvodovou drážkou 268a ve ventilové kuželce 30 a prvním výstupním kanálem 262a do přívodní trubky 24a a odtud do první trysky 12a prohozní jednotky 10, a je vystřelováno z trysky 12a do prošlupu, tvořeného dvěma sou stavami osnovních nití vedle prohozní jednotky 10.

V poněkud pozdějším okamžiku, než kdy je paprsek tlakového média vystřelen do prošlupu, uvede se v činnost hlavní zadržovací jednotka 52, aby oddálila pohyblivé zadržovací elementy 282a, 282b, . 282c od pevných zadržovacích elemenů 280a, 280b, 280c hlavní zadržovací jednotky 52 [obr. * 1).

Všechny útkové nitě Wa, Wb, Wc jsou tedy uvolněny hlavní zadržovací jednotkou 52, avšak pouze útková nit Wa, vedoucí k první trysce 12a, může procházet hlavní zadržovací jednotkou 52, poněvadž ostatní útkové nitě Wb, Wc jsou zachyceny v pomocné zadržovací jednotce 54. Uvolněná útková nit Wa je unášena předním koncem na paprsku tlakového média, vystřikovaného z trysky 12a, a vnesena do prošlupu. Po zanesení útkové nitě Wa do prošlupu následuje její příraz k neznázorněnému okraji tkaniny. Má-li se stejná útková nit Wa zanášet opakovaně do prošlupu v následujících pracovních cyklech stavu, zůstávají vytvořené podmínky beze změny během těchto pracovních cyklů, takže útková nit Wa může být vystřelována z první trysky 12a do prošlupu pokaždé, když se hlavní zadržovací jednotka 52 během postuných cyklů stavu otevře.

Když je naproti tomu listový stroj 14 v takové poloze, že obě páky 90, 90‘ jsou ve své druhé úhlové poloze, odvíjejí se lanka 84, 84‘, spojená s těmito pákami 90, 90‘, směrem od řetězových kol 76, 76¹ proti síle předpjatých pružin 82, 82‘ a natáčejí tedy tato řetězová kola 76, 76‘. Oba vačkové hřídele 70, 70‘, které nesou tato řetězová kola 76, 76‘, se tedy natočí do své druhé natočené polohy. První vnitřní vačka na prvním vačkovém hřídeli 70 je pak v úhlové poloze, kdy je její zvýšený vačkový úsek 92b . přivrácen ke kladce 120, a druhá vnitřní vačka 94 ' na vačkovém hřídeli 70 je přivrácena svým nízkým vačkovým úsekem 94a ke kladce 124. Současně je třetí vnitřní vačka 100 na druhém vačkovém hřídeli 70‘ přivrácena svým nízkým vačkovým úsekem 100a ke kladce 126, a čtvrtá vnitřní vačka 102 na vačkovém hřídeli 70‘ je přivrácena svým zvýšeným vačkovým úsekem 102b ke kladce 132 obr. 3B.

Za těchto okolností se kladky 120, 123 na první a třetí vnitřní páce 118a, 118c dotýkají zvýšených vačkových úseků 92b, 102b první a čtvrté vačky S2, 102, zatímco kladky 124, 126 na druhé vnitřní páce 118b se dotýkají nebo jsou v bezprostřední blízkosti nízkých vačkových úseků 64a, 100a druhé a třetí vnitřní vačky 94, 100. Následkem toho je první a třetí vnitřní páka 118a, 118c v úhlové poloze, ve které leží nejdále od osy příslušného vačkového hřídele 70, 70‘, zatímco druhá vnitřní páka 118b je v .úhlové poloze, kdy leží nejblíže osy obou vačkových hřídelů . 70, 70‘. Kolonové páky 156a, 156b, spojené s první a třetí vnitřní pákou 118a, 118c, jsou . tedy v úhlových polohách, kdy příslušné přítlačné válečky 40a, 40c jsou oddáleny od prvního

22 a třetího odměrovacího válečku 34a, 34e, zatímco druhá kolenová páka 156b, spojená s druhou vnitřní pákou 118b, je v takové úhlové poloze, kdy se její přítlačný váleček 40b dotýká druhého odměrovacího válečku 34b. Nosná páka l£i4b, nesoucí druhý přítlačný váleček 40b, udržovaný v odvalovacím styku s druhým odměřovacím válečkem 34b, nuceně přitlačuje přítlačný váleček 40 k vnější obvodové ploše odměrovacího válečku 34b působením předpjaté tažné pružiny 186b, a její koncová plocha 170 se těsně dotýká protilehlé strany 168 kolonové páky 156b.

Útková nit Wh, procházející mezi druhým odměřovacím válečkem 34b a druhým přítlačným válečkem 40b, je tedy odtahována v předem stanovené délce těmito válečky do zadržovací trubice 44b. První a třetí přítlačný váleček 40a, 40c je sice oddálen od příslušného odměrovacího válečku 34a, 34c, ale hnací váleček 180a, 180c na příslušném rameni nosné páky 164a, lS4c je neustále v odvalovacím doteku s vnitřní obvodovou plochou prstencového nákružku 38a, 38c prvního a třetího odměrovacího válečku 34a, 34c působením předpjaté tažné pružiny 172a, 172c.

První a třetí přítlačný váleček 40a., 40c je tedy neustále poháněn a rotuje kolem osy hřídele 42a, 42c s obvodovou rychlostí, která je v podstatě stejná jako obvodová rychlost prvního a třetího odměrovacího válečku 34a, 34c, jak bylo popsáno v souvislosti s druhým a třetím přítlačným válečkem 40b, 40c. Když je první a třetí přítlačný váleček 40a, 40c oddálen od svého odměrovacího válečku 34a, 34c, je útková nit Wa, Wc procházející mezi nimi v klidu, takže v zadržovací trubici 44a, 44c není zásoba útku.

Když jsou oba vačkové hřídele 70,70‘ ve své druhé natočené poloze, zaujímají první a druhá vnější vačka 108, 110 opačné úhlové polohy, ve kterých se zvýšený vačkový úsek 108b dotýká kladky 146 na vnější páce 142 a a nízký vačkový úsek 110a se dotýká kladky 146‘ na vnější páce 142‘(obr. 3Bj. Za těchto okolností jsou obě vnější páky 142, 142‘ ve své druhé úhlové poloze vzhledem k oce hřídele 116, takže ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 a ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 jsou ve své druhé osové poloze.

Když je ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 ve své druhé osové poloze, zapadá druhý ovládací výstupek 252b ovládací tyče 250 do bočního otvoru 243b vodicí tyčky 238b a zdvihá ji do zdvižené polohy, ve které je druhý pohyblivý zadržovací element 240b nadzdvižen od pevného zadržovacího elementu 234b proti síle tlačné pružiny 244b, (obr. 6Bj. Současně je první a třetí ovládací výstupek 252a, 252c ovládací tyče 250 mimo záběr s bočním otvorem 248a, 248c vodicí tyčky 238a, 238c, takže první a třetí pohyblivý zadržovací element 240a, 240c je v zadržovací poloze přitisknuté k pevnému zadržovacímu elementu 234a, 234c působením tlačné pružiny 244a, 244c. Když tedy je ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 ve druhé osové poloze, uvolní pomocná zadržovací jednotka 54 pouze druhou útkovou nit Wb, procházející mezi druhým pevným zadržovacím elementem 234b a pohyblivým zadržovacím elementem 240b.

Když je ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 ve své druhé osové poloze, její druhá obvodová drážka 268b propojuje druhý vstupní kanál 260b s druhým výstupním kanálem 262b a vytváří tak spojení mezi přívodním kanálem 264 a přívodní trubkou 24b, která vede ke druhé trysce 12b prohnaní jednotky 10. Současně uzavírá ventilová kuželka 30. svým prvním a čtvrtým obvodovým úsekem 266a, 266d první vstupní kanál 260a a první výstupní kanál 262a a třetí vstupní kanál 260c a třetí výstupní kanál 262c, takže kanály mezi přívodními trubkami 24a, 24c vedoucími k první a třetí trysce 12a, 12c nejsou propojeny s přívodním kanálem 264.

Jakmile se do ventilové rozváděči jednotky 20 nastavené v této poloze začne zavádět přívodním kanálem 264 tlakové médium, projde vstupním kanálem 260b, druhou obvodovou drážkou 268b ve ventilové kuželce 30 a druhým výstupním kanálem 262b do druhé trysky 12b prohozní jednotky 10, odkud je vystřeleno do prošlupu. Okamžitě po vystříknutí tlakového média do prošlupu se uvede v činnost hlavní zadržovací jednotka 52, která oddálí pohyblivé zadržovací elementy 282a, 282h, 282c od pevných zadržovacích elementů 280a, 280b,280c.

Všechny útkové nitě Wa, Wb, Wc jsou tedy uvolněny hlavní zadržovací jednotkou 52, avšak pouze druhá útková nit Wb, vedoucí do druhé trysky 12b, může procházet hlavní zadržovací jednotkou 52 dopředu. Uvolněná útková nit Wb, kterou uvolnila jak hlavní zadržovací jednotka. 52, tak pomocná zadržovací jednotka 54, je na předním konci unášena paprskem tlakového média z druhé trysky 12b a zanesena do prošlupu.

Když je . listový stroj 14 v takové poloze, že páka S0 je ve druhé úhlové poloze a páka U0‘ v první úhlové poloze, tedy opačně než na obr. 1, ' je lanko 84 spojené s první pákou 90 odtahováno od řetězového kola 76 proti síle tažné pružiny 82, zatímco lanko 84‘ spojené s druhou pákou 90‘ je přitahováno tažnou pružinou 82‘ k řetězovému kolu 76‘. Vačkový hřídel 70, nesoucí řetězové kolo 76 je tedy natočen do druhé natočené polohy, zatímco druhý vačkový hřídel 70‘ nesoucí řetězové kolo 76‘ je natočen do ' první natočené polohy kolem. své osy.

První vnitřní vačka 92 na prvním vačkovém hřídeli 70 je tedy v takové úhlové poloze obr. 3C, že její zvýšený vačkový úsek 32a je přivrácen ke kladce 120 na první vnitřní páce 118a, zatímco druhá vnitřní vačka 94 na vačkovém hřídeli 70 je přivrácena svým nízkým vačkovým úsekem 94a ke kladce 124 na druhé vnitřní páce 118b. Třetí vnitrní vačka 100 na -druhém vnitřním vačkovém hřídeli 70‘ je v úhlové poloze, kdy je její zvýšený vačkový úsek 100b přivrácen k vačce 126 na druhé vnitřní páce 118b, zatímco čtvrtá vnitřní vačka 102 na druhém vačkovém hřídeli 70‘ je přivrácena svým nízkým vačkovým úsekem 102a ke kladce 132 na třetí vnitřní páce 118c. Kladky 120, 126 na první a druhé vnitřní páce 118a, 118b se tedy dotýkají zvýšených vačkových úseků 92b, 100b první a třetí vnitřní vačky 92, 100, zatímco kladka 132 na třetí vnitřní páce 118c se dotýká nebo je v těsné blízkosti nízkého vačkového úseku 102a čtvrté vnitřní vačky 102.

Kladka 124 na druhé vnitřní páce 118b je obrácena k nízkému vačkovému úseku 94a druhé vnitřní vačky 94, nedotýká se jí však, protože druhá kladka 126 druhé vnitřní páky 118b se dotýká zvýšeného vačkového úseku 100b třetí vnitřní vačky 100 obr. 3C. První a druhá vnitřní páka 118a, 118b je tedy udržována v úhlové poloze vzhledem k ose vačkového hřídele 70, která je od této osy nejvzdálenější, zatímco třetí vnitřní páka 118 je v úhlové poloze, kdy leží . nejblíže k ose vačkového hřídele 70*.

První a druhá kolenová páka 156a, 156b, připojena k první a druhé vnitřní páce 118a, 118b, je tedy natočena do takové úhlové polohy, že příslušný přítlačný váleček 40a, 40b je oddálen od prvního a druhého odměřovacího válečku 34a, 34b, zatímco třetí kolenová páka 156c, připojená ke třetí vnitřní páce 118c, je v takové úhlové poloze, že její přítlačný váleček 40c se dotýká třetího odměřovacího válečku 34c. Nosná páka 164c, nesoucí třetí přítlačný váleček 40c, jej nuceně přitlačuje na vnější obvodovou plochu odměřovacího válečku 34c působením předpjaté tažné pružiny 186c s tím výsledkem, žo útková nit Wc, procházející mezi nimi, se odtahuje v předem stanovené délce a vede do zadržovací trubice 44c.

První a druhý přítlačný váleček 40a, 40b je sice oddálen od příslušného odměřovacího válečku 34a, 34b, ale poháněči váleček 180a, 180b na nosné páce 164a, 164b se udržuje v odvalovacím styku po vnitřní obvodové ploše prstencového nákružku 38a, 38b prvního a druhého odměřovacího válečku 34a, 34b působením tažné pružiny 172a, 172b, takže neustále pohání první a druhý přítlačný váleček 40a, 40b na hřídeli 42a, 42b obvodovou rychlostí, která se v podstatě rovná obvodové rychlosti odměřovacího válečku 34a, 34b. Poněvadž první a druhý přítlačný váleček 40a, 40b je oddálen od příslušného odměřovacího válečku 34a, 34b, je útková nit Wa, Wb procházející mezi nimi v klidu, takže v zadržovací trubici 44a, 44b není zásoba útku.

Když se první vačkový hřídel 70 ve druhé natočené poloze a druhý vačkový hřídel 70‘ v první natočené poloze, zaujímá první a druhá vnější vačka 108, 110 takovou úhlovou polohu, že se jejich zvýšené vačkové úseky

103b, 110b dotýkají kladek 146, 146⁴ na vnějších pákách 142, 142‘ obr. 3C. V důsledku toho jsou obě vnější páky 142, 142‘ udržovány v třetí úhlové poloze vzhledem k ose hřídele 116, takže ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 a ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 jsou ve své třetí osové poloze. Když je ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 ve své třetí osové poloze, zapadá třetí ovládací výstupek 252c do bočního otvoru 248c ve vodicí tyčce 238c a drží tyčku 238c ve zdvižené axiální poloze, ve které . se třetí pohyblivý zadržovací element 240c nedotýká pevného zadržovacího elementu 234c, a to proti síle tlačné pružiny 244c obr. 6C. Současně leží druhý a třetí ovládací výstupek 252a, 252b ovládací tyče mimo záběr s bočním otvorem 248a, 248b ve vodicí tyčce 238a, 238b, takže první a druhý pohyblivý zadržovací element 240a, 240b zůstává přitisknut k pevnému zadržovacímu elementu 234a, 234b působením tlačné pružiny 244a, 244b. Když je tedy ovládací tyč 250 pomocné zadržovací jednotky 54 ve třetí osové poloze, uvolňuje pomocná zadržovací jednotka 54 pouze třetí útkovou nit Wc, která probíhá mezi třetím pohyblivým zadržovacím elementem 240c a pevným zadržovacím elementem 234c.

Když je ventilová kuželka 30 rozváděči ventilové jednotky 20 v třetí osové poloze, propojuje třetí obvodová drážka 268c ventilové kuželky 30 třetí vstupní kanál 260c s třetím výstupním kanálem 262c rozváděči ventilové jednotky 20 a vytváří tak spojení mezí přívodním kanálem 264 a přívodní trubkou 24c, která vede do třetí trysky 12c prohozní jednotky 10. Pokud je ventilová kuželka 30 ve své třetí úhlové poloze, uzavírá svým prvním a druhým obvodovým úsekem 266a, 266b první a druhý vstupní kanál 260a, 260b a první a druhý výstupní kanál 262a, 262b. V důsledku toho je uzavřeno spojení mezi přívodním kanálem 264 a přívodními trubkami 24a, 24b vedoucími k první a druhé trysce 12a, 12b.

Když do přívodního kanálu 264 rozváděči ventilové jednotky 20 nastavené do této polohy přijde tlakové médium, projde třetím vstupním kanálem 260c, třetí obvodovou drážkou 268c ventilové kuželky 30 a třetím výstupním kanálem 262c do třetí přívodní trubky 24c a odtud do trysky 12c prohozní jednotky 10. Jakmile tlakové médium vystříkne ve formě paprsku z trysky 12c, uvede se v činnost hlavní zadržovací jednotka 52, která nadzdvihne pohyblivé zadržovací elementy 262a, 262b, 262c od pevných zadržovacích elementů 280a, 280b, 280c, takže útková nit Wc projde jak hlavní zadržovací jednotkou 52 tak pomocnou zadržovací jednotkou 54 a je zanesena do prošlupu tlakovou tekutinou z trysky 12c.

Když má být po třetí útkové niti Wc zanesena do prošlupu bezprostředně v následujícím cyklu první útková nit Wa, natočí se první vačkový hřídel 70, nesoucí první a dru207739 hou vnitrní vačku 92 a 84, kolem své osy z druhé natočené polohy do ' první natočené polohy ve směru šipky b a současně se druhý vačkový hřídel 70‘, nesoucí třetí a čtvrtou vnitřní vačku 100, 102 natočí kolem své osy z první natočené polohy do druhé natočené polohy ve směru šipky b‘ obr. 4A. Za těchto okolností existuje přechodný okamžik, během kterého obě kladky 124, 126 na druhé vnitřní páce 118b leží současně proti nízkému vačkovému úseku 94a, 100a druhé a třetí vnitřní vačky 94, 100 na vačkovém hřídeli 70, 70‘.

Stejný přechodný stav nastane tehdy, když je po pracovním cyklu, ve kterém byla zanesena do prošlupu útková nit Wa, zvolena bezprostředně poté útková nit Wc. Těsně před tímto přechodným stavem jedna z vnitřních vaček 94 nebo 100, natáčející se kolem osy vačkového hřídele 70, nebo 70‘ v daném směru, dosedne svým nízkým vačkovým úsekem 94a nebo 100a na příslušnou kladku 204 nebo 204‘ na páce 198 dřív, než se tento nízký vačkový úsek 94a nebo 100a dotkne příslušné kladky 124 nebo 126. Když se ' jedna z vnitřních vaček 94, 100 tímto způsobem natáčí přes úhlovou polohu, ve které se její nízký vačkový úsek 94a nebo 100a dotýká kladičky 204 nebo 204‘, druhá z vaček 94, 100 se otáčí v opačném smyslu přes úhlovou polohu, ve které její nízký vačkový úsek 100a nebo 94a zůstává ve styku s druhou kladičkou 204 nebo 204* na páce 198. Obě kladičky 204, 204* tedy zůstávají v odvalovacím doteku s nízkým vačkovým úsekem 94a, 100a druhé a třetí vnitřní vačky 94, 100 na vačkovém hřídeli 70, 70‘; páka 198, nesoucí obě . kladičky 204, 204‘, je přitom v úhlové poloze ležící nejblíže k osám obou vačkových hřídelů 70, 70*, a její nástavec 214 leží v jed né přímce se šroubem 218 na nástavci 212 druhé vnitřní páky 118b.

Jakmile pak narazí kladky 124, 126 nesené druhou vnitřní pákou 118b na nízké vačkové úseky 94a, 100a vnitřních vaček 94, 100, dotkne se šroub 218 druhé vnitřní páky 118b svým předním koncem předního konce nástavce 114 na páce 198 působením tažné pružiny 136b, která přitahuje páku 118b (obr. 4Aj. Druhá vnitřní páka 118b se v důsledku toho nemůže přemístit do úhlové polohy, ve které by se druhý přítlačný váleček 40b přitiskl na příslušný odměřovací váleček 34b během tohoto přechodného stavu, ve kterém byla po útkové niti Wa nebo Wc zvolena útková nit Wc nebo Wa. Když se vnitřní vačky S4, 100 dále otáčejí kolem os obou vačkových hřídelů 70, 70‘ jedna z nich se dotkne svým zvýšeným vačkovým úsekem 94b nebo 100b příslušné kladky 124 nebo 126 na druhé vnitřní páce 118b a potom kladičky 204 nebo 204* na páce 198, takže nástavec 214 páky 198 se oddálí od šroubu 218 na druhé vnitřní páce 118b po uplynutí přechodného stavu.

Během pracovního cyklu, ve kterém se má vnést do prošlupu po útkové niti Wa nebo Wc útková nit Wb, zůstává jedna z vaček 94, 100 v úhlové poloze, ve které se její nízký vačkový úsek 94a, 100a dotýká příslušné kladky 124, 126 na druhé vnitřní páce 118b, zatímco její · zvýšený vačkový úsek 94b, 100b se dotýká kladičky 204 nebo 204‘ na páce 198 (obr. 4B). Páka 198 je tedy udržována v úhlové poloze, ve které její nástavec 214 neleží v jedné přímce se šroubem 218 na druhé vnitřní páce 118b. Následkem toho se druhá vnitřní páka 118b může natočit do takové úhlové'polohy, ve které se obě kladky 124, 126 dotýkají obou nízkých vačkových úseků 94a, 100a vnitřních vaček 94, 100.

Claims (4)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Zařízení pro selektivní zanášení útkové nitě do prošlupu podle předem stanoveného vazebního vzoru v bezčlunkovém stavu, obsahující prohozní jednotku, která při vybuzení vnáší zvolený útek do prošlupu, a ústrojí k vytváření podmínek, ve kterých se má zvolená útková nit zanášet do prošlupu, vyznačené tím, že ústrojí (20, 32, 50) k vytváření podmínek je pracovně spojeno se selektivním hnacím mechanismem, který obsahuje alespoň dva souosé vačkové hřídele (70, 70*), otočné vzájemně nezávisle v obou smyslech kolem os podle vazebního vzoru, vačky (92, 94, 108, 100, 102, 110), otočné společně s vačkovými hřídeli (70, 70‘) a uložené na nich po délce, dále páky (118a, 118b, 118c, 142, 142*), výkyvné kolem osy otáčení rovnoběžné s osou vačkových hřídelů (70, 70‘) a schopné záběru alespoň s jednou vačkou (92, 94, 108, 100, 102, 110) na vačkovém hřídeli (70, 70‘j selektivně v závislosti na natočené poloze vačkových hřídelů [70, 70‘), a mechanické spojovací ústrojí (154,

   156, 164, 270), které pracovně spojuje páky (118a, 118b, 118c, 142, 142*) a ústrojí (20, 32, 50) vytvářející podmínky k prohozu a umožňuje, aby toto ústrojí vytvářelo podmínky k prohozu v závislosti na úhlové poloze alespoň jedné z pák (118a, 118b, 118c, 142, 142*) kolem osy otáčení.
2. 2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že alespoň dvě vačky (108, 110) mají první a druhý vačkový úsek (108a, 108b, 110a, 110b) půlkruhového tvaru, přičemž první vačkové úseky (108a, 110a) vaček (108, 110) mají stejný průměr a druhý vačkový úsek (110b) jedné vačky (110) má větší průměr než druhý vačkový úsek (108b) druhé vačky (108), a alespoň dvě páky (142, 142*) pro záběr s vačkami (108, 110) jsou výkyvné společně kolem osy otáčení a každá z nich má alespoň tři vzájemně odlišné úhlové polohy závislé na příslušných úhlových polohách vaček (108, 110) kolem os vačkových hřídelů (70, 70*).
3. 3. Zařízení podle bodu 1 nebo 2, vyznačené tím. že alespoň čtyři vačky (92, 94, 100, 102) mají nízký vačkový úsek (92a, 94b, 100a, 102a) a zvýšený vačkový úsek (92b, 94b, 100b, 102b), který je půlkruhový a má osu na ose vačkového hřídele (70, 70‘), přičemž první a druhá vačka (92,94) jsou umístěny diametrálně proti sobě na jednom z vačkových hřídelů (70] a třetí a čtvrtá vačka (100, 102] jsou umístěny diametrálně proti sobě na druhém vačkovém hřídeli (70‘), a alespoň tři páky (118a, 118b, 118c), jsou výkyvné vzájemně nezávisle kolem osy otáčení, první páka (118a) a třetí páka (118c) může zabírat s první vačkou (92) a čtvrtou vačkou (102), druhá páka (118b) může zabírat s druhou vačkou (94) a třetí vačkou (100) a každá ze tří pák (118a, 118b, 118c) má alespoň dvě vzájemně odlišné úhlové polohy závisející na úhlové poloze první a třetí vačky (92, 102) nebo na úhlové poloze druhé a třetí vačky (94, 100).
4. 4. Zařízení podle bodu 3, vyznačené tím, že všechny čtyři vačky (92, 94, 100, 102) mají stejný tvar a stejný rozměr.