CZ301363B6 - Jednotka pro vytvárení chomácku príze a tkalcovský stav - Google Patents

Abstract

Jednotka pro vytvárení chomácku príze obsahuje volicí kotouc (20) príze (23), s opatrením pro udržování urcitého poctu ruzných prízí (23) usporádaných kolem volicího kotouce (20), který je spojen se servomotorem (21) pro jeho pohon do jedné z poloh vybraných z úhlove samostatných poloh k privedení vybrané príze (23) do nabírací polohy. Jednotka (1) dále obsahuhe potahovac (29) pro uchopení zvolené príze (23) v nabírací poloze a vytažení její predem zvolené délky z volicího kotouce (20) a odstrihovac (28) pro odstrihování zvolené príze (23) k vytvorení chomácku (7) predem stanovené délky. Tkalcovský stav pro tkaní exminsterského koberce zahrnující jednotky (1) pro vytvárení chomácku (7) príze (23), obsahuje kapsu (8) pro prijímání následne odstrihávaných chomácku (7), které jsou všechny soucasne premistovány do vazních bodu prostrednictvím vyrážece (10).

Description

Jednotka pro vytváření chomáčků příze a tkalcovský stav

Oblast techniky

V průběhu postupu zhotovování koberce, a to konkrétně vzorovaného axminsterského koberce, se jednotka pro vytváření chomáčků příze používá při vetkávání příze mající určitou barvu do každého tkacího bodu koberce. Při provádění běžné známého axminsterského tkaní existují dva základní způsoby podle nichž se provádí vytváření chomáčků příze. První způsob se provádí na io žakárovém axminsterském stavu a druhý se provádí na soukacím axminsterském stavu.

Dosavadní stav techniky

Na skřipcovém žakárovém axminsterském stavu patří ke každému tkacímu bodu přízový přenašeč příze, který se normálně plní osmi přízemi, jež mají obvykle rozdílné barvy, a žakárový mechanismus přemisťuje přenášeč tak, aby přenášel vybranou přízi do příslušně zvolené polohy. Skřipec se pohybuje směrem k přenašeči, uchopuje přízi v poloze pro výběr příze, poté relativní pohyb skřipce od přenašeče vytahuje předem stanovenou délku příze z přenašeče. Příze se nás20 ledně navine tak, aby se vytvořil chomáček, který pak skřipec přemisťuje do tkacího bodu. Chomáček, který se přenáší ve skřipci, má přijatelnou barvu, která ladí s barvou chomáčku, jenž je určen pro umístění v další řadě tkaného koberce. V konvenčním čtyřmetrovém stavu existuje více než 1000 tkacích bodů v rozsahu své šířky, a proto cíveěníce dodávající přízi do stavu musí mít schopnost přenášení více než 8000 přízových balíků. Je typické, že tehdy, když má cíveěníce naměřená množství příze v každém přízovém balíků, existuje v každém takovém přízovém balíku přípustná tolerance dodatečných osmnácti metrů navíc. Na základě toho platí to, že čím existuje větší počet přízových balíků, tím je větší odpad. I přes značné rozměry cívečnice je návrhář takových koberců poměrně omezován, protože počet barev, které jsou k dispozici pro každý sloupec chomáčků vedených ve směru osnovy hotového koberce a odpovídajících jedinému tka30 čímu bodu, je omezen pouze na osm při každé střídě kobercového vzoru. Jsou také známy žakárové stavy, v nichž přenašeče příze mohou držet Šestnáct rozdílných přízí. Toto vyžaduje dokonce ještě větší cíveěnici.

Soukací axminsterské tkalcovské stavy poskytují návrhářům větší volnost. Tyto soukací axmin35 terské stavy jsou vybaveny zvláštními cívkami pro každou řadu střídy vzoru a každá cívka má zvláštní vinutí příze pro každý tkací bod v každé radě. Proto má návrhář přinejmenším teoreticky neomezené množství voleb barev pro každý sloupec a řadu každé střídy vzoru. Avšak v praxi se projevuje to, že se zvyšováním počtu voleb barev používaných pro každý sloupec a řadu designérského návrhu se rovněž zvyšuje počet přízových balíků, které jsou potřebné pro činnost naví40 jení cívek. Navíc navíječ cívek musí být nastavován zvlášť pro navíjení každé cívky, což je časově náročné. Používá-li se velký počet různých barev jak ve sloupcích, tak i řadách nebo ve směru osnovy a útku každé střídy vzoru, pak může být počet přízových balíků s rozdílnými barvami zásobujících cívkový navíječ dokonce větší, než počet přízových balíků na cíveěnici typického žakárového axminsterského stavu. Střída vzoru na soukacích stavech je omezena počtem cívek, které jsou k dispozici na soukacím řetězci. Navíc soukací axminsterský stav produkuje značně větší odpad než skřipcový axminsterský stav, protože při dokončování běhu vzniká odpad z každého tkacího bodu každé řady střídy vzoru.

Jak v žakárových, tak i soukacích axminsterských stavech se řada chomáčků pro úplnou řadu koberce vytváří současně a přenáší se do tkacího bodu, v němž se při výrobě koberce tyto chomáčky vetkávají do rubového výplňku. Zcela rozdílný přístup k volbě příze při výrobě koberců byl nedávno navržen ve spise WO 95/31594. V tomto dokumentu se navrhuje, aby se chomáčky příze pro vytvoření řady v koberci zhotovovaly ta, aby se chomáčky příze nejdříve nabraly do přenašeče příze a poté se přemisťovaly z přenašeče příze do tkacích bodů. V zájmu dosahování

-1 CZ 301363 B6 tohoto postupu je po délce dráhy přemisťování vytvořen velký počet jednotek pro vytváření chomáčků, a to typicky jedna jednotka najeden tkací bod, přičemž do každé jednotky pro vytváření chomáčků se dodává příze s výhradně jedinou barvou. Během přemisťování po stanovené dráze přebírá prenášeč chomáčky příze s příslušnou barvou v každém ze svých míst pro udržování chomáčků. Přenašeč chomáčků se následně pohybuje tak, aby se všechny chomáčky pro každou řadu mohly uchopovat pomocí skřipců a současně přemisťovat do tkacích bodů. Na základě této skutečnosti dochází k tomu, že všechny chomáčky se obvykle nevytvářejí současně, a proto se takové vytváření chomáčků odděluje přinejmenším od tkací činnosti. Takto se vytváření chomáčků může konat současně s tkací činností, a proto vytváření chomáčků se provádí v to podstatě nepřetržitě za chodu stavu. Toto má být rozdílné od známých soukacích nebo skřipcových stavů, na nichž se vytváření chomáčků koná pouze v rozsahu poloviny každého tkacího cyklu.

V příkladech popsaných ve spise WO 95/31594 se navrhuje to, že částečně v důsledku vytváření chomáčků v průběhu celého tkacího cyklu je možné například čtyřnásobně zvýšit rychlost činnosti vytváření chomáčků. V tomto dokumentu se rovněž vysvětluje to, že v případě existence možnosti a záměru ovládání chodu stavu stejnou rychlostí, jakou pracuje konvenční stav, by bylo možné zmenšit velikost jeho cívečnice čtyřnásobně a tím na čtvrtinu, protože ve svém důsledku by každá jednotka pro vytváření chomáčků by dodávala chomáčky pro čtyři tkací body. Avšak v tomto dokumentu není nikde vysvětleno takové konstrukční uspořádání, v němž existuje méně přízových balíků, než je počet tkacích bodů.

Ačkoli výše zmíněný dokument konkrétně vysvětluje pouze dodávání příze s jedinou barvou do každé jednotky pro vytváření chomáčků, nepopisuje teoretickou možnost zavádění příze s urči25 tým počtem rozdílných barev do každé jednotky pro vytváření chomáčků a nějaký, nespecifikovaným způsobem prováděný výběr příze s příslušnou barvou pro každý tkací bod. Pokud by tyto vynálezecké poznatky byly směrodatné, pak by nebylo možné výrazně zmenšit velikost cívečníce. Výše zmíněný dokument také rozebírá teoretickou možnost udržování přenášeče příze bez pohybu za situace, kdy by existovala možnost přemisťování jednotky pro vytváření chomáčků.

Avšak žádná z těchto teoretických možností není podložena konkrétním příkladem a nevysvětluje ani to, jak by se tyto možnosti realizovaly a jaké výhody by mohly poskytovat.

V další mezinárodni patentové přihlášce podané ve stejný den jako tato přihláška a nárokující prioritu z evropské patentové přihlášky 00304081.3 lze nalézt popis kobercového tkalcovského stavu, která obsahuje jednu nebo několik jednotek pro vytváření chomáčků, z nichž každá postupně dodává chomáčky do velkého počtu tkacích bodů, a to typicky do počtu deseti tkacích bodů. Je typické, že pro účely výroby koberců se ke stavu přidružuje určitý počet jednotek pro vytváření chomáčků a každá z nich dodává chomáčky pro takový počet tkacích bodů, který je v rozsahu od dvaceti do sto dvaceti tkacích bodů. V případě takového konstrukčního uspořádání lze v cívečntci dosahovat značné snížení počtu přízových balíků, protože možný počet přízových balíků se určuje z toho, co je konvenčně potřebné děleno počtem tkacích bodů, do kterých každá jednotka pro vytváření chomáčků dodává přízové chomáčky, takže v některých případech se může počet přízových balíků snížit pod jedno sto, což návrhářům poskytuje možnost výběru většího počtu barev v každém sloupci chomáčků vedeném ve směru osnovy.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky stavu techniky jsou odstraněny jednotkou pro vytváření chomáčku příze podle vynálezu, obsahuje volicí kotouč příze s opatřením pro udržování určitého počtu různých přízí uspořádaných kolem volicího kotouče, který je spojen se servomotorem pro jeho pohon do jedné z poloh vybraných z úhlově samostatných poloh k přivedení vybrané příze do nabírací polohy, jehož podstatou je to, že dále obsahuje potahovač pro uchopení zvolené příze v nabírací poloze a vytažení její předem zvolené délky z volicího kotouče a odstřihovač pro odstři-2CZ 301363 B6 hování zvolené příze k vytvoření chomáčku předem stanovené délky, jakož í to, že volicí kotouč má opatření pro udržování určitého počtu různých přízí k jejich vedení radiálně vně tohoto volicího kotouče, nebo že volící kotouč má opatření pro vedení více než deseti různých přízí, jejichž počet je typicky 24 nebo 32 a nebo že volicí kotouč je poháněn do a mezi jeho předem stanove5 ných úhlových poloh servomotorem řízeného počítačem.

Dále je podstatou jednotky to, že pohyb pro ovládání odstřihovače, pro otevírání a zavírání čelistí potahovače a pro jeho pohyb vpřed a vzad při vytahování příze z volicího kotouče je proveden kinetickou vazbou se servomotorem řízeného počítačem při synchronizaci s pohybem volicího kotouče, nebo že požadovaný pohyb pro pohon potahovače a odstřihovače je poskytoio ván převodovou skříni, která obsahuje souběžné hřídele, na nichž jsou usazeny spoluzabírající pastorky stejné velikosti, kde souběžné hřídele nebo pastorky jsou opatřeny excentrickými čepy, přičemž jeden konec potahovače je kyvné zavěšen na skříni ajeho druhý konec je rozdvojen do dvojice čelistí a jeden z excentrických čepů je spojen s tyčí uloženou pro kluzný pohyb podél potahovače a která nese kolmo uložený ovládací čep, jehož pohybem nahoru a dolů jsou Čelistí otevírány nebo zavírány a v důsledku rotace hřídele s excentrickým čepem je potahovač uváděn v kyvný pohyb vpřed a vzad, jakož i to, že excentrický čep je prostřednictvím článkového spoje spojen s pohyblivou čepelí odstřihovače pro odstřižení příze k vytvoření chomáčku, nebo že pohyblivá čepel odstřihovače je opatřena dvojicí od sebe vzdálených svislých vodicích bočnic pro zachycení příze tvořící chomáček při jejím odstřižení pohyblivou čepelí při jejím pohybu dolů a že mezi vodícími bočnicemi je pohyblivě umístěn strkaě pro vystrčení chomáčku z prostoru mezi vodícími bočnicemi, nebo že jednotka dále obsahuje detektor přítomnosti příze mezi potahovačem a volicím kotoučem po oddálení potahovače od volicího kotouče.

Uvedené nedostatky stavu techniky jsou dále odstraněny tkalcovským stavem pro tkaní axminsterského koberce zahrnující výše zmíněné jednotky pro vytváření chomáčků příze, jehož podsta25 tou je to, že obsahuje kapsu pro přijímání následně odstřihávaných chomáčků a všechny současně přemisťovány do tkacích bodů prostřednictvím vyrážeče, jakož i to, že jedna nebo každá jednotka pro vytváření chomáčku příze je stacionární, přičemž přenášeč chomáčků, který je uložen pohyblivě mimo jednu nebo každou jednotku, z níž jsou do přenáŠeče dodávány chomáčky příze, je přemisťován do postavení pro současný odběr celé řady chomáčků ke tkaní koberce, nebo že jedna nebo každá jednotka pro tvoření chomáčku příze je uspořádána pro příčný pohyb po části šířky stavu a poskytování chomáčků vazebním bodům projetím jednotky při jejím příčném pohybu části šířky stavu a že jednotky pro vytváření chomáčku příze jsou rozmístěny napříč stavem ve stejných odstupech, nebo kapsa je přidružena ke každému vazebnímu bodu, do níž je umístěn chomáček po jeho vytvoření v jednotce, jakož i to, že chomáček je směrován k přidružené kapse proudem vzduchu, při aplikaci podtlaku v následující pří slušné kapse pro příjem odříznutého chomáčku, nebo že každá kapsa udržující každý chomáček příze je vytvořena na horním konci kanálku a vyrážeče, jeden pro každou kapsu, přičemž vyrážeče jsou v záběru s každým chomáčkem při jejich otáčení s následným protlačením skrz příslušný kanálek.

Příze se mohou rozmístit kolem obvodu voličového kola a mohou být vedeny směrem, který je celkově rovnoběžný s osou otáčení tohoto voličového kola, avšak je výhodné, jsou-li příze vedeny celkově radiálně k obvodu kola. Je typické, že takové přízové voličové kolo je přizpůsobeno pro rozmístění více než deseti rozdílných přízí a takové přízové voličové kolo typicky obsahuje 12, 16, 24 nebo 32 rozdílných přízí. Voličové kolo je výhodně zavádí do předem stanovených polohy a mezi tyto předem stanovené polohy činností servomotoru ovládaného počítačem.

Je výhodné, že pohyb, který se vyžaduje při ovládání odstřihovače a který souvisí s otevíracím a uzavíracím pohybem čelistí potahovače, jakož i pohyb potahovače vpřed a vzad při potahování příze z voličového kola a dále z cívky se ve všech uvedených případech řídí činností „převodo50 vého bloku“, jenž tvoří část jednotky pro vytváření chomáčků. Převodový blok může převádět pohyb servomotoru, jehož činnost ovládá počítač a tímto způsobem se může zajišťovat časování pohybů potahovače a odstřihovače ve vztahu k otáčení voličového kola.

-3CZ 301363 B6

Alternativně lze používat zvláštní servomotor, který je řízen počítačem a ovládá všechny pohyby odstrihovače a potahovače, přičemž v takovém případě počítač příslušně řídí časování pohybů potahovače a odstrihovače ve vztahu k otáčení voličového kola.

Jedním z nej významnějších přínosů ke zrychlení činnosti prostředků pro vytváření chomáčků je včlenění takzvaného převodového bloku, který ovládá pohyby potahovače a odstrihovače v jednotce pro vytváření chomáčků. Je výhodné, že převodový blok obsahuje skříň nesoucí tři rovnoběžné hřídele, na nichž jsou namontovány tři pastorky, které mají stejnou velikost a jejich zuby do sebe zapadají ve vzájemném záběru. Jedna z hřídelí se typicky pohání činností servomotoru a io všechny tri hřídele nebo pastorky nesou excentrické čepy. Jeden konec potahovače je pootáčivě připojen ke skříni a jeho druhý konec je rozdvojen tak, aby vytvořil dvojici čelistí. Jeden z excentrických čepů je připojen k tyči, která je namontována pro kluzný pohyb podél tělesa potahovače a která nese kolmý čep pro ovládání čelistí. Excentrický kolík vyvolává kyvný pohyb potahovače dozadu a dopředu a kolmý čep pro ovládání čelistí vodí potahovač nahoru a dolů.

Pohyb čepu ovládajícího čelisti směrem nahoru a dolů mezi proti sobě postavenými vačkovými povrchy rozdvojených čelistí vyvolává otevírání a uzavírání těchto čelistí. V tomto smyslu způsobuje pohyb potahovače směrem dopředu uzavírání čelistí, zatímco pohyb potahovače směrem dozadu způsobuje otevírání čelistí a tato Činnost se opakuje při každém otočení hřídele. Další z excentrických čepů ovládá činnost čepele nože prostřednictvím spojovacího článku při odstřiho20 vání příze pro vytváření chomáčku. Dalším důležitým a výhodným znakem jednotky pro vytváření chomáčků je přesné udržování chomáčku po celou dobu, takže chomáček je vždy pod kontrolou. Jedním způsobem, který zajišťuje dosahování tohoto stavu, je uplatňování dvojice vodicích bočnic, které se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe a jsou namontovány kolmo k čepeli nože. V průběhu klesání nože provádějícího odstřihování vytvářeného chomáčku se příze, z níž se vytváří chomáček, zachytí mezi těmito úchytnými ploškami, takže i po uvolnění z potahovače a odstřižení se příze nadále přesně udržuje mezi úchytnými ploškami. V tomto případě jednotka pro vytváření chomáčků výhodně obsahuje strkač, který prochází mezi úchytnými bočnicemi a vytlačuje chomáček ze sevření mezi řečenými úchytnými ploškami. Činnost strkače se ovládá prostřednictvím článkového spoje a páky prvního řádu, která se pootáčí kolem středu zbývajícího excentrického čepu. Úchytné plošky se mohou konstrukčně přizpůsobit tak, aby se pohybovaly nahoru a dolů, byly poháněny ze zbývajícího excentrického čepu a aby byly také namontovány na čepeli nože. Činnost excentrických čepů je časována se vzájemným ohledem k sobě tak, aby se příze udržovala mezi úchytnými ploškami; chomáček se uvolňuje z čelistí strkače, ale nadále se udržuje mezi úchytnými ploškami; strkač nejdříve přichází do styku s přízí, zatímco příze se udržuje mezi úchytnými ploškami; poté strkač konečně vytlačuje odstřižený chomáček ven z uchopení mezi úchytnými ploškami.

Je výhodné, že jednotka pro vytváření chomáčků také obsahuje snímač příze, který detekuje přítomnost příze mezi potahovačem a voličovým kolem po vzdálení potahovače od voličového kola.

Je typické, že tento snímač příze se sestavuje s použitím sestavy jednoduchého zdroje vyzařování světla a čidla na opačných stranách dráhy vedení příze. Nepřítomnost příze se projevuje tím způsobem, že optické čidlo detekuje přítomnost světla vyzařovaného ze zdroje vyzařování světla. Takové zjištění typicky způsobuje zastavení činnosti jednotky pro vytváření chomáčků do té doby, než se zjištěný problém odstraní a obnoví se správné vytváření požadovaných chomáčků.

Podle druhého znaku přihlašovaného vynálezu lze uvést, že tkalcovský stav pro tkaní axminsterského koberce obsahuje jednu nebo několik jednotek pro vytváření chomáčků podle prvního znaku tohoto vynálezu, prostředky pro přijímání chomáčků, které se nepřetržitě odstrihují činností jednotek pro vytváření chomáčků, a přemisťovací prostředky pro současné přemísťování všech odstřižených chomáčků do jejich tkacích bodů.

Stav pro tkaní koberců se může sestavovat způsobem, který je celkově podobný jako způsob popsaný ve spise WO 95/31954, v němž je každá jednotka pro vytváření chomáčků umístěna tak, že zůstává jako celek bez pohybu a dodává chomáčky do přenašeče chomáčků pohybujícího se

-4CZ 301363 B6 podélně ve vztahu k jediné nebo každé jednotce pro vytváření chomáčků. Prenášeč chomáčků se následně přemisťuje do takové polohy, ve které se mohou chomáčky pro celou řadu odebírat současně pro účely vetkání do koberce. Alternativně se jediná nebo každá jednotka pro vytváření chomáčků konstrukčně přizpůsobuje tak, aby pojížděla po celé šířce nebo části šířky stavu a vytvářela chomáčky pro tkací body, které postupují v koordinaci s pohybem jednotky nebo jednotek pro vytváření chomáčků napříč stavem. V případě použití několika jednotek pro vytváření chomáčků jsou tyto jednotky rozmístěny v podstatě ve stejných vzdálenostech od sebe po šířce stavu.

io Příklad posledně uvedených jednotek pro vytváření chomáčků dokresluje to, že prostředky pro přijímání a držení chomáčků příze mohou mít podobu řady prenášečů chomáčků příze, přičemž tato řada je vedena napříč stavem. Jediná nebo každá jednotka pro vytváření chomáčků se pohybuje podél jednoho z prenášečů chomáčků, který plní každé ze svých míst pro udržování chomáčků s postupným odstřihováním chomáčků, a po naplnění všech míst se přenašeč chomáč15 ků příze pohybuje směrem k přemisťovacím prostředkům a prázdný přenašeč chomáčků se pohybuje do polohy v blízkosti jediné nebo každé jednotky pro vytváření chomáčků. Přenášeče chomáčků příze se mohou rozmisťovat kolem osy ve stejných úhlových vzdálenostech od sebe a pří plnění každého přenášeče chomáčku příze se mohou otáčet. Alternativně se mohou rozmístit rovnoběžně ve vztahu k sobě ne nekonečném, obíhajícím pásu, který dopravuje přenášeče chomáčků příze od blízkosti nebo z každé jednotky pro vytváření chomáčků k přemisťovacím prostředkům. Přemisťovací prostředky výhodně odpovídají skřipcovému konstrukčnímu uspořádání konvenčního skřipcového axminsterského stavu, v němž se odstřižené chomáčky udržované v přenašeči uchopují a přenášejí se do tkacího bodu, v němž se vetkávají do koberce a uvolňují se.

V dalším příkladu mohou prostředky pro přijímání a držení chomáčků příze mít kapsu, kteráje přidružena ke každému tkacímu bodu a která přijímá chomáček příze po jeho vytvoření činností jediné nebo každé jednotky pro vytváření chomáčků. Každý chomáček se může vést směrem k přidružené kapse účinkem proudění vzduchu, které se vytváří v důsledku podtlaku v příslušné kapse, jež chomáček přijímá. Podtlak výhodně účinkuje v kapsách postupně tak, jak se jediná nebo každá jednotka pro vytváření chomáčků pohybuje podél řady kapes. Jeden způsob dosahování komutace mezi zdrojem podtlaku a kapsami je založen na uplatnění podlouhlé podtlakové komory s kluznou přední deskou, v níž jsou vytvořeny průchody; tato deska je konstrukčně přizpůsobena tak, aby se mohla pohybovat a jednotkou nebo jednotkami pro vytváření chomáčků napříč stavem, takže průchod nebo průchody v desce vyrovnaně navazují na vzduchové výpustné otvory určité kapsy nebo kapes tehdy, když se provádí odstrihování chomáčku pro tuto kapsu nebo kapsy. Proud vzduchu strhává každý odstřižený chomáček a odvádí ho do příslušné kapsy.

Je výhodné, že spodky kapes jsou připojeny k zatažitelným kolíkům a během vytváření chomáč40 ků se tyto kolíky nacházejí ve vysunuté poloze, která vymezuje dno každé kapsy. Kapsy držící jednotlivé chomáčky jsou výhodně umístěny na horním konci kanálku a po naplnění všech kapes odstřiženými chomáčky se kolíkové dno zatahuje, po čemž následuje otočení vyrážečů, a to vždy jednoho vyrážeče pro každou kapsu, které se tak dostávají do styku s každým chomáčkem a vytlačují jej podél jeho příslušného kanálku do styku s čelní deskou stavu. Při oddalování vyrá45 žečů se chomáčky vetkávají do kobercového výplňku a po úplném odtažení vyrážečů se do kapes umisťují další chomáčky pro zhotovování další řady. Takto v právě uvedeném příkladu kanálky a vyrážeče tvoří prostředky pro přemisťování chomáčků.

Jehlový pohon pro zavádění útku, tvoření prošlupu příze osnovy a vkládání zesilovacích paprsků pro přírazovou činnost při vetkávání chomáčků se uplatňuje v obou výše uvedených příkladech a tyto činnosti jsou všeobecně známé jak z hlediska konstrukčních struktur, tak i z hlediska jejich provozu.

-5 CZ 301363 B6

Na základě používání postačujícího počtu jednotek pro vytváření chomáčků může stav pracovat tak rychle jako konvenční skřipcový axminsterský stav a takto tkát rychlostí přibližně čtyřiceti řad chomáčků za minutu. K času, který se šetří při zakládání stavu a cívečnice, přistupuje i značné zkrácení „doby odstavení“, což vede k významnému zvýšení výroby koberců na každém stavu a typicky poskytuje rozšíření výběru barev při snížení odpadu příze. Rovněž lze používat menší počet jednotek pro vytváření chomáčků a snížit tkací rychlost stavu pod úroveň rychlosti konvenčního stavu a přitom je ještě možné dosahovat obdobný výkon při výrobě koberců jako výsledek kratší „doby odstavení“ vyrovnávající pomalejší tkací rychlost.

io

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení jednotky pro vytváření chomáčku příze a tkalcovského stavu s touto jednotkou je znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 příčný řez prvního příkladu stavu z bočního pohledu v průběhu postupu vytváření chomáčků a předvádějící potahovač v první poloze, obr. 2 příčný řez prvního příkladu stavu z bočního pohledu v průběhu činnosti přemisťování chomáčků a předvádějící potahovač ve druhé poloze, obr. 3 přední nárys části prvního příkladu stavu, obr. 4 pohled odspodu na voličové kolo ve zvětšeném měřítku, obr. 5 příčný řez prvního příkladu jednotky pro vytváření chomáčků nakreslený ve zvětšeném měřítku a z

2o opačného směru, obr. 6 přední nárys prvního příkladu jednotky pro vytváření chomáčků nakreslený ve zvětšeném měřítku a předvádějící odstřihovač, obr. 7 přední nárys podobající se vyobrazení na obr. 6, avšak na tomto vyobrazení je část odstřihovače vyříznuta kvůli podrobnějšímu předvedení potahovače, obr. 8 příčný řez druhého příkladu stavu z bočního pohledu v průběhu postupu vytváření chomáčků, obr. 9 zjednodušený příčný řez druhého příkladu jednotky pro vyt25 vaření chomáčků z bočního pohledu nakreslený ve zvětšeném měřítku a z opačného směru při zahájení činnosti vytváření chomáčků, obr, 10 zjednodušený příčný řez druhého příkladu jednotky pro vytváření chomáčků z bočního pohledu nakreslený ve zvětšeném měřítku a z opačného směru na konci činnosti vytváření chomáčků a obr. 11 zjednodušený náiys z předního pohledu předvádějící dvojici jednotek pro vytváření chomáčků, které jsou sestaveny podle druhého prí30 kladu.

Příklady provedení vynálezu

Oba příklady axminsterského stavu mají schopnost tkaní axminsterského koberce se čtyřmetrovou šířkou při vetkávání sedmí chomáčků najeden délkový palec tj, 25,4 mm. Příze 23 pro vytváření chomáčků 7 se přivádí z neznázoměné cívečnice do dvanácti jednotek i pro vytváření chomáčků 7, přičemž tyto jednotky 1 pro vytváření chomáčků 7 jsou rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe a příčně ve vztahu ke stavu. Jednotky 1 pro vytváření chomáčků 7 jsou namontovány na společném rámu. Rám s jednotkami 1 pro vytváření chomáčků 7 se může pohybovat příčně dozadu a dopředu napříč stavem pomocí sestavy 5 oběžné kuličkové matice poháněné servomotorem 6 znázorněným na obr. 3 a 11.

V souvislosti s prvním příkladem lze uvést, že rám obsahuje desku 2, hřídel 3 a držáky 4 a na základě činností neznázoměného pneumatického smýkadla se může navíc pootáčet kolem hřídele 3 tak, aby se jednotky 1 mohly přemisťovat mezi polohami, které jsou ukázány na obr. 1 a 2, Jednotky 1 pro vytváření chomáčků 7, které budou podrobněji popsány v dalším textu, vytvářejí chomáčky 7, jež padají do kapes 8 vytvořených ve vrchu žebrové vyplňovací sestavy 9. Žebrová vyplňovací sestava 9 obsahuje určitý počet rovnoběžných destiček, které jsou od sebe odděleny tvarovanými vymezovacími rozpěrkami, které vytvářejí odstup mezi sousedními destičkami pro průchod vyrážečů JO a zesilovacích paprsků ]_L Vymezovací rozpěrky také vymezují vzduchový kanálek J2 mezi každou kapsou 8 a podtlakovou komorou J3. Vzduchové kanálky .12 končí v řadách kruhových otvorů 14. které se nacházejí na straně každé kapsy 8. Žebrová vyplňovací sestava 9 také obsahuje otvor ,j_5 pro jehlu nebo rapír a zaváděč útkových vláken.

-óCZ 301363 B6

Po umístění chomáčků 7 do každé z kapes 8, se jednotky i pro vytváření chomáčků 7 pootáčejí do polohy předvedené na obr. 2 a následně se vyrážeče JO otáčejí směrem, který je shodný s pohybem hodinových ručiček, za účelem přemístění odstřižených chomáčků 7 z kapes 8 do polo5 hy nacházející se proti čelní desce 17, kde se tyto chomáčky 7 vetkávají do rubové výplně koberce s pomocí útkových vláken zaváděných činností rapíru 16, Vyrážeče JO se vracejí do jejich výchozí polohy, aby umožnily pootáčení jednotek X pro vytváření chomáčků 7 směrem dozadu a zahájení opětného umisťování dalších chomáčků 7 do kapes 8 v rámci přípravy zhotovování další řady, zatímco paprsky ii provádějí přirážecí činnost na řadě chomáčků 7, které byly právě vetio kány při výrobě hotového koberce Í8. Vyztužené a řetězcové osnovní příze i9 procházejí přes konvenční prošlupovou sestavu při prošlupování osnovních přízí 49 mezi každým zatažením rapíru i6.

Ke každé jednotce i pro vytváření chomáčků 7 patří otočné volicí kolo 20, které je nej zřetelněji předvedeno na obr. 4 a které je namontováno na hřídeli poháněné servomotorem 21_. Volicí kolo 20 obsahuje dvacet čtyři celkově radiálně směřujících kanálků 22, z nichž každý přenáší přízi 23 s rozdílnou barvou pro vytváření chomáčků 7. Příze 23 pro vytváření chomáčků 7 se přivádějí z cívečnice do jednotek i pro vytváření chomáčků 7 s použitím běžně známých přízových trubic a vodičů a poté se vedou pres víceotvorová vodítka 24,25 a 26 před jejich průchodem skrze otvory

27 vytvořené v části volicího kola 20. Příze 23 se udržují na místě v kanálcích 22 pomocí neznázoměných pružinových prstů.

Na obr. 5, 6 a 7 je nejlépe vidět, že ke každé jednotce i pro vytváření chomáčků 7 také patří odstřihovač 28 a potahovač 29. Odstřihovač 28 obsahuje pevnou čepel 30 s otvorem 3i a pohyb25 livou čepel 32. Otvor 3i se nachází v blízkosti okraje volicího kola 20 a volné konce přízí 23, které jsou vedeny radiálně vnějším směrem, vstupují do otvoru 3 L Pohyblivá čepel 32 se otáčí kolem čepu 33 a její pohyb ovládá otočný spojovací Článek 34, který je otočně připojen ke klice 35 tvořící část pohyblivé čepele 32 a klice 36, jež je namontována na hřídeli 37. Potahovač 29 obsahuje část 38, která má obecně tvar písmene „U“ s podlouhlými, rovnoběžnými rameny 39,

40 a úchytnými čelistmi 41, 42, jež jsou připevněny k volným koncům podlouhlých, rovnoběžných ramen 39, 40. Toto je nejlépe vidět na obr. 5 a 7. Úchytné čelisti 44 a 42 se normálně udržují v poloze uzavření účinkem pružnosti části 38 ve tvaru písmene „U“. Avšak v důsledku přemisťování čepu 43 směrem dolů, jak je to předvedeno na obr. 7, mezi dvojicí zvýšených vačkových povrchů 44 a 45 se ramena 39 a 40 oddalují od sebe a otevírají čelisti 44 a 42. Na obr. 5 je vidět, že potahovač 29 je také namontován pro pootáčení kolem hřídele 46 mezi polohou, která je předvedena na obr. 5, a polohou po jeho přemístění, jež je předvedena na obr. 1 a v níž úchytné čelisti 4i a 42 vstupují do otvoru 3i v odstřihovací pevné čepeli 30 upevněného nože a dosahují do blízkosti volicího kola 20.

Veškeré otáčení hřídele 37, pohyb čepu 43 nahoru a dolů a kmitání hřídele 46 se ovládá z převodové skříně 47, která bude podrobněji popsána následně. Jednotlivé převodové skříně se pohánějí činností ozubené řemenice 48, která je namontována na neznázoměné hřídeli. Z obr. 3 lze seznat, že řemenice 48 všech jednotek i pro vytváření chomáčků 7 se pohánějí prostřednictvím ozubených řemenů 50 z řemenic 51, jež jsou namontovány na hřídeli 52, kterou pohání servo45 motor 53. Hřídel 52 a servomotor 53 jsou namontovány na rámu 2, 3 a 4, a proto se pohybují v příčném směru společně s jednotkami i pro vytváření chomáčků 7.

K neznázoměné diodě vyzařující světlo a k čidlu citlivému na světlo jsou připojeny vývody optických vláken, které jsou vedeny v otvorech 54 nacházejících se mezi čelistmi 44 a 42 a odstřihovačem 28. Za situace, která vzniká poté, kdy potahovač 29 uchopí volný konec jedné z přízí 23 a potáhne jej ven, avšak před zahájením činnosti odstřihovače 28, se příze 23 nachází mezi optickým vláknem, které je připojeno k čidlu citlivému na světlo, a optickým vláknem, jež je připojeno k vyzařovači světla, takže světlo z vyzařovače nemůže pronikat k čidlu. Na základě zjištění, že je znemožněno detekování světla z vyzařovače právě v této době, se usuzuje, že pota-7 CZ 301363 B6 hovač 29 úspěšně potáhl přízi 23 z volicího kola 20. Pokud však v této fázi pracovního cyklu jednotky I pro vytváření chomáčku 7 světelné přijímací čidlo detekuje světlo z vyzarovace světla, pak se vyvozuje, že chomáček 7 nebyl správně vytvořen a do stavu se vysílá signál „zastavit“ aby se znemožnila další činnost až do odstranění problému.

V průběhu každého cyklu vytváření chomáčků 7 ovládá činnost servomotoru 21 pohýb volicího kola 20 do předem stanovené, úhlové polohy, takže ve středové poloze poblíž potahovače 29 existuje buď prázdný prostor 55 nebo jedna z přízí 23. V průběhu každého cyklu vytváření chomáčků 7 se potahovaě 29 otáčí proti směru pohybu hodinových ručiček, jak je to předvedeno io na obr. 5, kolem osy hřídele 46, takže čelisti 41, 42 se vzájemně přibližují a uzavírají, po čemž následuje otáčení potahovače 29 ve směru otáčení hodinových ručiček, výsledkem čehož je pohyb čelistí 41, 42 zpět a jejich otevření čelistí. Takto se v průběhu každého cyklu vytváření chomáčků 7 nachází v blízkosti potahovače 29 buď středový prázdný prostor 55, když se nemá tkát žádný koberec, nebo se v blízkosti potahovače 29 nachází příze 23 se zvolenou barvou, která i? byla vybrána podle rozdělení volicího kola 20 na požadované úhlové polohy. Následně potahovač 29 uchopí vystavený konec příze 23 a potáhne tuto přízi 23 v rozsahu předem stanovené délky příze 23, a to typicky 12,5 mm, ze zásobníku příze 23 na cívečnici a poté se příze 23 odstřihuje činností odstřihovače 28 s výsledným vytvořením chomáčku 7 příze 23. Volicí kolo 20 se pak uvolní a může se otáčet do další úhlové polohy pro potřeby vytváření dalšího chomáčku 7.

Před následným pohybem vpřed potahovaě 28 pak přízi 23 uvolňuje, aby se mohl vytvářet další chomáček 7.

Veškerou činnost servomotoru 21, servomotoru 6 a servomotoru 53 řídí počítačem ovládaná řídicí jednotka, která zajišťuje, aby se do každého tkacího bodu vetkávala příze 23 s požadova25 nou barvou při vytváření navrženého vzoru výsledného koberce 18. Počítačem ovládaná řídicí jednotka přijímá vstupy odpovídající poloze jednotek 1 pro vytváření chomáčků 7 napříč šířkou stavu a pro každou řadu vzoru, jenž se má v každém případě utkat, aby mohla účinně řídit činnost jednotek i pro vytváření chomáčků 7.

Po vytvoření chomáčku 7, jeho odstřižení odstřihovačem 28 a uvolnění z čelistí 41, 42 potahovaČe 29 se tento chomáček 7 přemisťuje dolů do požadované polohy v kapse 8 účinkem vzduchového proudění, které vytváří podtlaková komora J_3. Přední část podtlakové komory 13 uzavírá kluzná žaluziová deska 57 mající dvanáct štěrbin, přičemž tento počet odpovídá počtu jednotek I pro vytváření chomáčků 7. Kluzná žaluziová deska 57 je připojena k rámu 2, 3 a 4, a proto se pohybuje spolu s jednotkami 1 pro vytváření chomáčků 7. Každý z otvorů v kluzné žaluziové desce 57 je celkově vyrovnán s jeho příslušnou jednotkou i pro vytváření chomáčků 7, takže tehdy, když se jednotka I pro vytváření chomáčků 7 nachází na svém místě nad konkrétní kapsou 8, je otvor v kluzné žaluziové desce 57 návazně vyrovnán se zadním okrajem obloukového vzduchového kanálku 12 pro účely zajišťování účinku podtlaku na zadní části vzduchového kanálku £2 a tím i v kruhových otvorech J_4, v důsledku čehož se vzduch nasává do kapsy 8 a proudí skrze kruhové otvory Γ4 a obloukový vzduchový kanálek 12 do podtlakové komory 13. Je to právě tento proud vzduchu, který strhává chomáčky 7 do kapsy 8 poté, když odstřihovač 28 provede jejich odstřižení a potahovaě 29 je uvolní. Dno každé kapsy 8 je vymezeno neznázoměným zatažitelným kolíkem. Tak, jak se jednotky 1 pro vytváření chomáčků 7 pohybují, kluzná žaluzi45 ová deska 57 komutuje podtlak z komory 13 do další kapsy 8 a tato činnost pokračuje po celé šířce stavu.

Po umístění chomáčků 7 do všech kapes 8 se jednotky 1 pro vytváření chomáčků 7 pootáčejí do příslušných poloh, jak je to předvedeno na obr. 2, a kolíky vytvářející dno každé kapsy 8 se odtahují. Vyrážeče IQ se následně otáčejí ve směru pohybu hodinových ručiček a v důsledku toho se pohybují dopředu a dolů. Úhlové čelo 58 na každém vyrážecí 10 se dostává do styku s odpovídajícím chomáčkem 7 a vytlačuje tento chomáček 7 směrem dolů mezi sousední žebra žebrové vyplňovací sestavy 9. Na základě vytvoření předem stanoveného úhlu na styčném úhlovém čele 58 vyrážeče IQ a obzvláště na základě vytvoření zářezu 59 na konci styčného úhlového

-8CZ 301363 B6 čela 58 se dosahuje to, že tehdy, když vyrážeč ]0 natlačuje chomáček 7 mezi sousední žebra žebrové vyplňovací sestavy 9, se chomáček 7 pohybuje po úhlovém čele 58 vyrážeče 10 potud, až se zastaví v zářezu 59. Toto zajišťuje přesné umístění chomáčku 7 v předem stanovené orientaci, takže při zavádění do tkacího bodu vymezeného čelní destičkou 17 je ve správné poloze. Ve tkacím bodu se provádí to, že vyrážeč 10 přitlačuje odstřižený chomáček 7 k Čelní desce T7 a následně se chomáček ]_ vetkává do příslušné polohy pomocí útkových vláken s použitím rapíru 16, což se koná tehdy, když se vyrážeč j0 vrací proti směru pohybu hodinových ručiček do své výchozí polohy. V průběhu výroby hotového koberce 18 přiráží prošlup s připojenými paprsky 11 chomáčky 7 a útkové příze a tím se dokončuje vytváření právě zhotovované řady koberce, i o zatímco se do kapes 8 umisťují chomáčky 7 pro další řadu.

Na obr. 8 je předveden další příklad stavu, který se celkově podobá prvnímu příkladu stavu, a to obzvláště u hlediska jeho jeho činnosti, avšak namísto žebrové vyplňovací sestavy 9 a vyrážečů 10 pro přemisťování odstřižených chomáčků 7 do tkacího bodu obsahuje dvojící přenašečů 70 chomáčků 7, které jsou namontovány pro otáčení kolem osy 71, a skupinu konvenčních skřipců 72, jejichž konstrukční uspořádání a použití je široce známé. Během pohybu jednotek 1 pro vytváření chomáčků 7 příčně podél stavu se chomáčky 7 umisťují do míst 73 pro udržování chomáčků 7, která jsou vytvořena podél horního okraje přenašeče 70 chomáčků 7. Po naplnění všech míst 73 pro udržování chomáčků 7, se přenašeče 70 chomáčků 2 otáčejí ve směru pohybu hodinových ručiček, jak je to vidět na obr. 8 kolem osy 71, v důsledku čehož se naplněný přenašeč 70 chomáčků 7 přemisťuje do nejnižší polohy a prázdný přenašeč 70 chomáčků 7 se přemisťuje do nej vyšší polohy. Poté jednotky 1 vkládají chomáčky 7 do přenašeče 70 během jejich pohybu zpět v příčném směru ve vztahu ke stavu. Z obr. 8 lze seznat, že skřipce 72 se pohybují ve směru pohybu hodinových ručiček vzhůru, přičemž jejich zobce jsou otevřeny a následně se uzavírají, aby v nejnižší poloze uchopily všechny chomáčky 7, které drží přenašeč 70. Skřipce 72 se pak otáčejí v opačném směru, v důsledku čehož přemisťují chomáčky 7 do tkacích bodů, ve kterých se tyto chomáčky 7 vetkávají do koberce, a skřipce 72 se otevírají, aby se chomáčky 7 uvolnily. Z důvodu přehlednosti byly na obr. 8 vynechány přirázecí paprsky a rapírový mechanismus pro zavádění útku, avšak tyto součásti jsou naprosto známé a podobají se obdobným sou30 částem, které se používají v běžně používaných stavech vyrábějících axminsterské koberce.

Dalším rozdílem mezi prvním a druhým příkladem jednotky 1 pro vytváření chomáčku 7 je způsob, jakým se tyto jednotky 1 přičleňují ke stavu. V druhém příkladě se jednotky 1 připojují k rámu 80 majícímu drážkované válečky 81, které obíhají na zkosených kolejnicích 82. Toto umožňuje pohyb jednotek 1 a rámu 80 příčně podél stavu a i v tomto případě se pohýb rámu 80 ovládá na základě činnosti mechanismu 83 oběžné kuličkové matice a šneku, jenž se pohání činností servomotoru 5.

Druhý příklad jednotky 1 pro vytváření chomáčku 7, který je na obr. 8 a 11 zjednodušen z důvo40 du snadnějšího vysvětlování, zajišťuje přesné ovládání každého chomáčku 7 příze 23 v průběhu jeho vytváření a při jeho umisťování do každého místa 73 pro udržování chomáčku 7 na přenašeči 70 příze 23 nebo do každé kapsy 8 bez používání podtlakové komory 23 a prostředků vyvolávání vzduchového proudění, které byly popsány v předcházejícím textu. Každá jednotka i má převodovou skříň, která je zjednodušeně předvedena na obr. 9 až obr. 11. Taková převodová skříň obsahuje tři rovnoběžné hřídele 90, 91, 92, na kterých jsou namontovány tři pastorky 93, 94, 95, které mají stejnou velikost a jejich zuby do sebe zapadají ve vzájemném záběru. Jedna z hřídelí 90, 91, 92 se typicky pohání činností servomotoru 53 nebo prostřednictvím výše zmíněné sestavy ozubeného řemene a řemenice nebo prostřednictvím dalšího pastorku 96, jak je to předvedeno na obr, 11. Ve všech třech hřídelích 90, 91, 92 jsou vyvrtány otvory pro umístění excent50 rických čepů. Čep 97 je namontován na hřídeli 90 a je připojen k tyči 98 a čepu 99. Tyč 98 je uložena v tělese 100 potahovače 29 tak, aby se mohla kluzně pohybovat nahoru a dolů, jak je to znázorněno na obr. 9 a 10. Těleso 100 je na svém horním konci kyvné zavěšeno na Čepu 101.. Jak lze z obr. 9 seznat, otáčení hřídele 90 proti pohybu hodinových ručiček následně vyvolává pohyb excentrického čepu 97 a tyče 98 nahoru a dolů s ohledem na těleso 100, v důsledku čehož se

-9CZ 301363 B6 těte?n 1ΠΟ kyvné neotáčí dozadu a dnnředu kolem svého čepu 101. V tomto příkladu platí, že potahovač 29 má dvojici kyvných ramen 102, 103 s čelistmi 104, 105, které jsou připevněny na dolních koncích těchto ramen 102, 103. Horní konce ramen 102, 103 jsou tlačeny k sobě účinkem pružiny 106, v důsledku čehož se řečená ramena 102, 103 pootáčejí a otevírají čelisti 104, j05. Čep 99 se pohybuje nahoru a dolů s ohledem na vačkové povrchy 107, 108 vytvořené na ramenech 102, 103 a tím vynucují přitlačování čelistí 104,105 k sobě tehdy, když se čep 99 nachází v horní poloze, zatímco tehdy, když se čep 99 nachází v dolní poloze, mohou ramena 102, 103 otevřít Čelisti 104, 105 v reakci na pružící účinek, který vyvíjí pružina 106.

io Pohyblivá čepel 32 nožové sestavy se ovládá při pohybu nahoru a dolů prostřednictvím článkového spoje 109, jenž je připojen mezi pohyblivým nožem 32 a excentrickým čepem 110, který je namontován na hřídeli 9L Zadní, plochá strana čepele pohyblivého nože 32 nese dvojici vodicích bočnic 112, které se nacházejí mezi rameny 102, 103 tehdy, když jsou tato ramena 102, 103 v jejich předních polohách. Excentrický čep 113 ve třetí hřídeli 92 pohání jeden konec páky U_4 i5 prvního rádu prostřednictvím článkového spoje 115. Strkač 116, který se nachází na druhém konci páky 114 prvního řádu se pohybuje nahoru a dolů mezi vodícími bočnicemi 112.

Při vytváření každého chomáčku 7 uvádí přízový voličový motor 21 do otočného pohybu volicí kolo 20, aby se vybrané příze 23 dostala do polohy v blízkosti potahovače 29, Těleso 100 pota20 hovače 29 se pootáčí dopředu společně s Čepem 99 směrem do jeho nejnižší polohy, v důsledku čehož se čelisti 104, 105 otevírají. Tak, jak hřídel 90 pokračuje v otáčení, čep 99 stoupá vzhůru a pohybuje se mezi vačkovými povrchy 107, 108, výsledkem čehož je uzavření čelistí 104, 105 a sevření volného konce příze 23 mezi těmito čelistmi 104, 105. Pokračující otáčení hřídele 90 vyvolává pootáčení tělesa 100 potahovače 29 směrem dozadu a tím i potahování příze 23 z voli25 čího kola 20. Otáčení hřídele 91 uvádí pohyblivou Čepel 32 nožové sestavy do pohybu směrem dolů. Během pohybu pohyblivé čepele 32 směrem dolů se příze 23, která má požadovanou délku a která se potahuje činností potahovače 29, zachycuje mezi vodícími bočnicemi 112- Ρθ přemístění potahovače 29 směrem dozadu v maximální míře provádí pokračující pohyb pohyblivé čepele 32 směrem dolů odstřižení příze 23 s výsledným vytvořením chomáčku 7, který je udržo30 ván mezi vodícími bočnicemi 112 i tehdy, když nožová čepel 32 pokračuje v pohybu směrem dolů ve svém střižním přesahu. Mezitím otáčení hřídele 90 způsobuje pohyb strkače 116 směrem dolů mezi vodícími bočnicemi 112. Další otáčení hřídele 90 vyvolává oddalování čepu 99 směrem dolů od vačkových povrchů 106, 107, takže čelisti 104, 105 se otevírají v důsledku účinnosti pružiny 106. Další otáčení hřídele 92 přivádí strkač 116 do styku s vrchem chomáčku 7, který je zadržován mezi vodícími bočnicemi 112 a pokračující otáčení hřídele 92 způsobuje vystrčení chomáčku 7 do příslušného místa 73 pro udržování chomáčku 7 na přenašeči 71 nebo do kapsy 8, jak tomu je v prvním příkladě. Pokračující otáčení hřídele 91. přemisťuje pohyblivou čepel 32 nože směrem vzhůru. Mezitím přízový servomotor 2J. zavádí volicí kolo 20 do další, předem stanovené polohy, ze které se odebírá další příze 23. Pokračující otáčení hřídelí 90 a 92 premis40 ťují potahovač 29 směrem vpřed do polohy, ve které uchopuje další příze 23, po čemž následuje přemisťování strkače 116 vzhůru, takže celé zařízení je připraveno pro vykonání dalšího cyklu činnosti.

V případě tohoto druhého provedení jednotky i pro vytváření chomáčků 7 platí, že na základě přesného udržování chomáčku 7 po celou jeho přemisťování pomocí čelistí 104, 105, vodicích bočnic 112 nebo strkače 116 je chomáček 7 vždy ve známé a ustálené poloze. Toto vede k dokonalejšímu umisťování chomáčků 7 do koberce a tím i ke snižování odpadu chomáčkové příze 23, neboť v následujícím kroku stříhání koberce se odstraňuje menší množství materiálu. Přesné ovládání odstřiženého chomáčku 7, a to zejména pomocí strkače 116, také podporuje skutečnost, že čelisti 104, 105 mají do sebe zapadající, vrubové ozubení, které umožňuje přesnější uchopení příze 23 při jejím potahování přes volicí kolo 20 a z cívečnice. Vroubkované ozubení se výhodně podobá vroubkovaným ozubením, které se používají na skřipcích konvenčního axminsterského stavu.

Claims (17)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Jednotka pro vytváření chomáčku příze obsahuje volicí kotouč (20) příze (23) s opatřením pro udržování určitého počtu různých přízí (23) uspořádaných kolem volicího kotouče (20), který je spojen se servomotorem (21) pro jeho pohon do jedné zpoloh vybraných zúhlově samostatných poloh k přivedení vybrané příze (23) do nabírací polohy, vyznačující se tím, že ío dále obsahuje potahovač (29) pro uchopení zvolené příze (23) v nabírací poloze a vytažení její předem zvolené délky z volicího kotouče (20) a odstřihovač (28) pro odstřihování zvolené příze (23) k vytvoření chomáčku (7) předem stanovené délky.
2. 2. Jednotka podle nároku 1, vyznačující se tím, že volicí kotouč (20) má opatření

   15 pro udržování určitého počtu přízí (23) k jejich vedení radiálně vně tohoto volicího kotouče (20).
3. 3. Jednotka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že volicí kotouč (20) má opatření pro vedení více než deseti různých přízí (23), jejichž počet je typicky 24 nebo 32.

   20
4. 4. Jednotka podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž3, vyznačující se tím, že volicí kotouč (20) je poháněn do a mezi jeho předem stanovených úhlových polohy servomotorem (21) řízeného počítačem.
5. 5. Jednotka podle nároku 4, vyznačující se tím, že pohyb pro ovládání odstřiho25 vače (28), pro otevírání a zavírání čelistí (41, 42) potahovače (29) a pro jeho pohyb vpřed a vzad při vytahování příze (23) z volicího kotouče (20) je proveden kinetickou vazbou se servomotorem (53) řízeného počítačem při synchronizaci s pohybem volicího kotouče (20).
6. 6. Jednotka podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž5, vyznačující se tím, že

   30 požadovaný pohyb pro pohon potahovače (29) a odstřihovače (28) je poskytován převodovou skříní, která obsahuje souběžné hřídele (90, 91, 92), na nichž jsou usazeny spoluzabírající pastorky (93, 94, 95) stejné velikosti, kde souběžné hřídele (90, 91, 92) nebo pastorky (93, 94, 95) jsou opatřeny excentrickými čepy (97, 110, 113), přičemž jeden konec potahovače (29) je kyvně zavěšen na skříni a jeho druhý konec je rozdvojen do dvojice čelistí (104, 105) a jeden z excent35 rických čepů (97) je spojen s tyčí (98) uloženou pro kluzný pohyb podél potahovače (29) a která nese kolmo uložený ovládací čep (99), jehož pohybem nahoru a dolů jsou čelisti (104, 105) otevírány nebo zavírány a v důsledku rotace hřídele (90) s excentrickým čepem (97) je potahovač (29) uváděn v kyvný pohyb vpřed a vzad.

   40
7. 7. Jednotka podle nároku 6, vyznačující se tím, že excentrický čep (110)je prostřednictvím článkového spoje (109) spojen s pohyblivou čepelí (32) odstřihovače (28) pro odstřižení příze (23) k vytvoření chomáčku (7).
8. 8. Jednotka podle kteréhokoliv z předchozích nároků laž7, vyznačující se tím, že

   45 pohyblivá Čepel (32) odstřihovače (28) je opatřena dvojicí od sebe vzdálených svislých vodicích bočníc (112) pro zachycení příze (23) tvořící chomáček (7) při jejím odstřižení pohyblivou čepelí (32) při jejím pohybu dolů.
9. 9. Jednotka podle nároku 8, vyznačující se tím, že mezi vodícími bočnicemi (112)

   50 je pohyblivě umístěn strkač (116) pro vystrčení chomáčku (7) z prostoru mezi vodícími bočnicemi (112),
10. 10. Jednotka podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že dále obsahuje detektor přítomnosti příze (23) mezi potahovačem (29) a volicím kotoučem (20) po oddálení potahovače (29) od volicího kotouče (20).

    5
11. 11. Tkalcovský stav pro tkaní exminsterského koberce zahrnující jednotky (1) pro vytváření chomáčků (7) příze (23) podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 10, vyznačující se tí m, že obsahuje kapsu (8) pro přijímání následně odstřihávaných chomáčků (7), které jsou všechny současně přemisťovány do vazních bodů prostřednictvím vyrážeče (10).

    io
12. 12. Tkalcovský stav podle nároku 11, vyznačující se tím, že jedna nebo každá jednotka (1) pro vytváření chomáčku (7) příze (23) je stacionární, přičemž přenašeč (70) chomáčků (7) , který je uložen pohyblivě mimo jednu nebo každou jednotku (1), z níž jsou do přenašeče (70) dodávány chomáčky (7) příze (23), je přemisťován do postavení pro současný odběr celé řady chomáčků (7) ke tkaní koberce (18).
13. 13. Tkalcovský stav podle nároku 11, vyznačující se tím, že jedna nebo každá jednotka (1) pro tvoření chomáčku (7) příze (23) je uspořádána pro příčný pohyb po části šířky stavu a poskytování chomáčků (7) vazebním bodům projetím jednotky (1) při jejím příčném pohybu části šířky stavu.
14. 14. Tkalcovský stav podle nároku 13, v y z n a č u j í c í se t í m , že jednotky (1) pro vytváření chomáčku (7) příze (23) jsou rozmístěny napříč stavem ve stejných odstupech.
15. 15. Tkalcovský stav podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že kapsa (8) je

    25 přidružena ke každému vazebnímu bodu, do níž je umístěn chomáček (7) po jeho vytvoření v jednotce (1).
16. 16. Tkalcovský stav podle nároku 15, vyznačující se tím, že chomáček (7)je směrován k přidružené kapse (8) proudem vzduchu, při aplikaci podtlaku v následující příslušné kapse

    30 (8) pro příjem odříznutého chomáčku (7).
17. 17. Tkalcovský stav podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že každá kapsa (8) udržující každý chomáček (7) příze (23) je vytvořena na horním konci kanálku a vyrážeče (10), jeden pro každou kapsu (8), přičemž vyrážeče (10) jsou v záběru s každým chomáčkem (7)

    35 při jejich otáčení s následným protlačením skrz příslušný kanálek.