CZ20023613A3 - Jednotka pro vytváření chomáčků příze a tkalcovský stav - Google Patents

Description

Oblast techniky

V průběhu postupu zhotovování koberce, a to konkrétně vzorovaného axminsterského koberce, se jednotka pro vytváření chomáčků příze používá při vetkávání příze mající určitou barvu do každého tkacího bodu koberce. Při provádění běžné známého axminsterského tkaní existují dva základní způsoby podle nichž se provádí vytváření chomáčků příze. První způsob se provádí na žakárovém axminsterském stavu a druhý se provádí na soukacím axminsterském stavu.

Dosavadní stav techniky

Na skřipcovém žakárovém axminsterském stavu patří ke každému tkacímu bodu pnzový přenašeč příze, který se normálně plní osmi přízemi, jež mají obvykle rozdílné barvy, a žakárový mechanismus přemisťuje přenášeč tak, aby přenášel vybranou přízi do příslušně zvolené polohy. Skřipec se pohybuje směrem k přenášeči, uchopuje přízi v poloze pro výběr příze, poté poměrný pohyb skřipce od přenášeče vytahuje předem stanovenou délku příze z přenášeče. Příze se následně tak, aby se vytvořil chomáček, který pak skřipec přemisťuje do tkacího bodu. Chomáček, který se přenáší ve skřipci, má přijatelnou barvu, která ladí s barvou chomáčku, jenž je určen pro umístění v další řadě tkaného koberce. V konvenčním čtyřmetrovém stavu existuje více než 1000 tkacích bodů v rozsahu své šířky , a proto cívečnice dodávající přízi do stavu musí mít schopnost přenášení více než 8000 přízových balíků. Je typické, že tehdy, když má cívečnice naměřená množství příze v každém přízovém balíků, existuje v každém takovém přízovém balíku přípustná tolerance dodatečných osmnácti metrů navíc. Na základě toho platí to, že, čím existuje větší počet přízových balíků, tím je větší odpad. I přes značné rozměry cívečnice je návrhář takových koberců poměrně omezován, protože počet barev, které jsou k dispozici pro každý sloupec chomáčků vedených ve směru osnovy hotového koberce a odpovídajících jedinému tkacímu bodu, je omezen pouze na osm při každé střídě kobercového vzoru. Jsou také známy žakárové stavy, v nichž přenášeče příze mohou držet šestnáct rozdílných přízí. Toto vyžaduje dokonce ještě větší cívečnici.

······ · · ·· · · « « · · · · · ··· · ··· ··· ·· ····

-2Soukací axminsterské tkalcovské stavy poskytují návrhářům větší volnost. Tyto soukací axminterské stavy jsou vybaveny zvláštními cívkami pro každou řadu střídy vzoru a každá cívka má zvláštní vinutí příze pro každý tkací bod v každé řadě. Proto má návrhář přinejmenším teoreticky neomezené množství voleb barev pro každý sloupec a řadu každé střídy vzoru. Avšak v praxi se projevuje to, že se zvyšováním počtu voleb barev používaných pro každý sloupec a řadu designérského návrhu se rovněž zvyšuje počet přízových balíků, které jsou potřebné pro činnost navíjení cívek. Navíc navíječ cívek musí být nastavován zvlášť pro navíjení každé cívky, což je časově náročné. Používá-li se velký počet různých barev jak ve sloupcích, tak i řadách nebo ve směru osnovy a útku každé střídy vzoru, pak může být počet přízových balíků s rozdílnými barvami zásobujících cívkový navíječ dokonce větší, než počet přízových balíků na cívečnicí typického žakárového axminsterského stavu. Střída vzoru na soukacích stavech je omezena počtem cívek, které jsou k dispozici na soukacím řetězci. Navíc soukací axminsterský stav produkuje značně větší odpad než skřipcový axminsterský stav, protože při dokončování běhu vzniká odpad z každého tkacího bodu každé řady střídy vzoru.

Jak v žakárových, tak i soukacích axminsterských stavech se řada chomáčků pro úplnou řadu koberce vytváří současně a přenáší se do tkacího bodu, v němž se při výrobě koberce tyto chomáčky vetkávají do rubového výplňku. Zcela rozdílný přístup k volbě příze při výrobě koberců byl nedávno navržen ve WO 95/31594. V tomto dokumentu se navrhuje, aby se chomáčky příze pro vytvoření řady v koberci zhotovovaly ta, aby se chomáčky příze nejdříve nabraly do přenášeče příze a poté se přemisťovaly z přenašeče příze do tkacích bodů. V zájmu dosahování tohoto postupu je po délce dráhy přemisťování vytvořen velký počet jednotek pro vytváření chomáčků, a to typicky jedna jednotka na jeden tkací bod, přičemž do každé jednotky pro vytváření chomáčků se dodává příze s výhradně jedinou barvou. Během přemisťování po stanovené dráze přebírá přenašeč chomáčky příze s příslušnou barvou v každém ze svých míst pro udržování chomáčků. Přenašeč chomáčků se následně pohybuje tak, aby se všechny chomáčky pro každou řadu mohly uchopovat pomocí skřipců a současně přemisťovat do tkacích bodů. Na základě této skutečnosti dochází k tomu, že všechny chomáčky se obvykle nevytvářejí současně, a proto se takové vytváření chomáčků odděluje přinejmenším od tkací činnosti. Takto se vytváření chomáčků může konat současně s tkací činností, a proto vytváření chomáčků se provádí v podstatě nepřetržitě za chodu stavu. Toto má být rozdílné od známých • * • a • · · · · · • · · • · ·

-3soukacích nebo skřipcových stavů, na nichž se vytváření chomáčků koná pouze v rozsahu poloviny každého tkacího cyklu.

V příkladech popsaných ve WO 95/31594 se navrhuje to, že částečně v důsledku vytváření chomáčků v průběhu celého tkacího cyklu je možné například čtyřnásobně zvýšit rychlost činnosti vytváření chomáčků. V tomto dokumentu se rovněž vysvětluje to, že v případě existence možnosti a záměru ovládání chodu stavu stejnou rychlostí, jakou pracuje konvenční stav, by bylo možné zmenšit velikost jeho cívečnice čtyřnásobně a tím na čtvrtinu, protože ve svém důsledku by každá jednotka pro vytváření chomáčků by dodávala chomáčky pro čtyři tkací body. Avšak v tomto dokumentu není nikde vysvětleno takové konstrukční uspořádání, v němž existuje méně přízových balíků, než je počet tkacích bodů.

Ačkoli výše zmíněný dokument konkrétně vysvětluje pouze dodávání příze s jedinou barvou do každé jednotky pro vytváření chomáčků, nepopisuje teoretickou možnost zavádění příze s určitým počtem rozdílných barev do každé jednotky pro vytváření chomáčků a nějaký, nespecifikovaným způsobem prováděný výběr příze s příslušnou barvou pro každý tkací bod. Pokud by tyto vynálezecké poznatky byly směrodatné, pak by nebylo možné výrazně zmenšit velikost cívečnice. Výše zmíněný dokument také rozebírá teoretickou možnost udržování přenášeče příze bez pohybu za situace, kdy by existovala možnost přemisťování jednotky pro vytváření chomáčků. Avšak žádná z těchto teoretických možností není podložena konkrétním příkladem a nevysvětluje ani to, jak by se tyto možnosti realizovaly a jaké výhody by mohly poskytovat.

V další mezinárodní patentové přihlášce číslo......................podané ve stejný den jako tato přihláška a patentově nárokující prioritu z evropské patentové přihlášky číslo 00304081.3 a mající plnomocné odkazové registrační číslo SNR06757WO lze nalézt popis kobercového tkalcovského stavu, která obsahuje jednu nebo několik jednotek pro vytváření chomáčků, z nichž každá postupně dodává chomáčky do velkého počtu tkacích bodů, a to typicky do počtu deseti tkacích bodů. Je typické, že pro účely výroby koberců se ke stavu přidružuje určitý počet jednotek pro vytváření chomáčků a každá z nich dodává chomáčky pro takový počet tkacích bodů, který je v rozsahu od dvaceti do sto dvaceti tkacích bodů. V případě takového konstrukčního uspořádání lze vcívečnici dosahovat značné snížení počtu přízových balíků, protože možný počet přízových balíků se určuje z toho, co je konvenčně potřebné děleno počtem tkacích bodů, do kterých každá jednotka pro vytváření chomáčků dodává přízové • · ·

-4chomáČky, takže v některých případech se může počet přízových balíků snížit pod jedno sto, což návrhářům poskytuje možnost výběru většího počtu barev v každém sloupci chomáčků vedeném ve směru osnovy.

Podstata vynálezu

V souladu s prvním znakem přihlašovaného vynálezu lze uvést, že jednotka pro vytváření chomáčků příze obsahuje přízové voličové kolo, které je přizpůsobeno pro udržování určitého počtu rozdílných přízí, jež jsou rozmístěny kolem něj, prostředky pro řízené zavádění voličového kola do vybrané polohy z určitého počtu úhlově oddělených poloh při zavádění zvolené příze do nabírací polohy, potahovač pro uchopení zvolené příze v nabírací poloze a potažení zvolené příze z voličového kola v rozsahu předem stanovené délky a odstřihovací mechanismus pro odstřihování zvolené příze při vytváření chomáčků s předem stanovenou délkou.

Příze se mohou rozmístit kolem obvodu voličového kola a mohou být vedeny směrem, který je celkově rovnoběžný s osou otáčení tohoto voličového kola, avšak je výhodné, jsou-li příze vedeny celkově radiálně k obvodu kola. Je typické, že takové přízové voličové kolo je přizpůsobeno pro rozmístění více než deseti rozdílných přízí a takové přízové voličové kolo typicky obsahuje 12, 16, 24 nebo 32 rozdílných přízí. Voličové kolo je výhodně zavádí do předem stanovených polohy a mezi tyto předem stanovené polohy činností servomotoru ovládaného počítačem.

Je výhodné, že pohyb, který se vyžaduje při ovládání odstřihovače a který souvisí s otevíracím a uzavíracím pohybem čelistí potahovače, jakož i pohyb potahovače vpřed a vzad při potahování příze z voličového kola a dále z cívky se ve všech uvedených případech řídí činností „převodového bloku“, jenž tvoří část jednotky pro vytváření chomáčků. Převodový blok může převádět pohyb servomotoru, jehož činnost ovládá počítač a tímto způsobem se může zajišťovat časování pohybů potahovače a odstřihovače ve vztahu k otáčení voličového kola.

Alternativně lze používat zvláštní servomotor, který je řízen počítačem a ovládá všechny pohyby odstřihovače a potahovače, přičemž v takovém případě počítač příslušně řídí časování pohybů potahovače a odstřihovače ve vztahu k otáčení voličového kola.

-5Jedním z nejvýznamnějších přínosů ke zrychlení činnosti prostředků pro vytváření chomáčků je včlenění takzvaného převodového bloku, který ovládá pohyby potahovače a odstřihovače v jednotce pro vytváření chomáčků. Je výhodné, že převodový blok obsahuje skříň nesoucí tři rovnoběžné hřídele, na nichž jsou namontovány tři pastorky, které mají stejnou velikost a jejich zuby do sebe zapadají ve vzájemném záběru. Jedna z hřídelí se typicky pohání činností servomotoru a všechny tři hřídele nebo pastorky nesou excentrické čepy. Jeden konec potahovače je pootáčivě připojen ke skříni a jeho druhý konec je rozdvojen tak, aby vytvořil dvojici čelistí. Jeden z excentrických čepů je připojen k tyči, která je namontována pro kluzný pohyb podél tělesa potahovače a která nese kolmý čep pro ovládám čelistí. Excentrický kolík vyvolává kyvný pohyb potahovače dozadu a dopředu a kolmý čep pro ovládání čelistí vodí potahovač nahoru a dolů. Pohyb čepu ovládajícího čelisti směrem nahoru a dolů mezi proti sobě postavenými vačkovými povrchy rozdvojených čelistí vyvolává otevírání a uzavírání těchto čelistí. V tomto smyslu způsobuje pohyb potahovače směrem dopředu uzavírání čelistí, zatímco pohyb potahovače směrem dozadu způsobuje otevírání čelistí a tato činnost se opakuje při každém otočení hřídele. Další z excentrických čepů ovládá činnost čepele nože prostřednictvím spojovacího článku při odstřihování příze pro vytváření chomáčku. Dalším důležitým a výhodným znakem jednotky pro vytváření chomáčků je přesné udržování chomáčku po celou dobu, takže chomáček je vždy pod kontrolou. Jedním způsobem, který zajišťuje dosahování tohoto stavu, je uplatňování dvojice vodicích bočnic, které se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe a jsou namontovány kolmo k čepeli nože. V průběhu klesání nože provádějícího odstřihování vytvářeného chomáčku se příze, z níž se vytváří chomáček, zachytí mezi těmito úchytnými ploškami, takže i po uvolnění z potahovače a odstřižení se příze nadále přesně udržuje mezi úchytnými ploškami. V tomto případě jednotka pro vytváření chomáčků výhodně obsahuje strkač, který prochází mezi úchytnými bočnicemi a vytlačuje chomáček ze sevření mezi řečenými úchytnými ploškami. Činnost strkače se ovládá prostřednictvím článkového spoje a páky prvního řádu, která se pootáčí kolem středu zbývajícího excentrického čepu. Úchytné plošky se mohou konstrukčně přizpůsobit tak, aby se pohybovaly nahoru a dolů, byly poháněny ze zbývajícího excentrického čepu a aby byly také namontovány na čepeli nože. Činnost excentrických čepů je časována se vzájemným ohledem k sobě tak, aby se příze udržovala mezi úchytnými ploškami; chomáček se uvolňuje z čelistí strkače, ale nadále se udržuje mezi úchytnými ploškami; strkač nejdříve přichází do styku s přízí, zatímco příze • · • · · ·

-6se udržuje mezi úchytnými ploškami; poté strkač konečně vytlačuje odstřižený chomáček ven z uchopení mezi úchytnými ploškami.

Je výhodné, že jednotka pro vytváření chomáčků také obsahuje snímač příze, který detekuje přítomnost příze mezi potahovačem a voličovým kolem po vzdálení potahovače od voličového kola. Je typické, že tento snímač příze se sestavuje s použitím sestavy jednoduchého zdroje vyzařování světla a čidla na opačných stranách dráhy vedení příze. Nepřítomnost příze se projevuje tím způsobem, že optické čidlo detekuje přítomnost světla vyzařovaného ze zdroje vyzařování světla. Takové zjištění typicky způsobuje zastavení činnosti jednotky pro vytváření chomáčků do té doby, než se zjištěný problém odstraní a obnoví se správné vytváření požadovaných chomáčků.

Podle druhého znaku přihlašovaného vynálezu lze uvést, že tkalcovský stav pro tkaní axminsterského koberce obsahuje jednu nebo několik jednotek pro vytváření chomáčků podle prvního znaku tohoto vynálezu, prostředky pro přijímání chomáčků, které se nepřetržitě odstřihují činností jednotek pro vytváření chomáčků, a přemisťovací prostředky pro současné přemisťování všech odstřižených chomáčků do jejich tkacích bodů.

Stav pro tkaní koberců se může sestavovat způsobem, který je celkově podobný jako způsob popsaný ve WO 95/31954, v němž je každá jednotka pro vytváření chomáčků umístěna tak, že zůstává jako celek bez pohybu a dodává chomáčky do přenašeče chomáčků pohybujícího se podélně ve vztahu k jediné nebo každé jednotce pro vytváření chomáčků. Přenášeč chomáčků se následně přemisťuje do takové polohy, ve které se mohou chomáčky pro celou řadu odebírat současně pro účely vetkání do koberce. Alternativně se jediná nebo každá jednotka pro vytváření chomáčků konstrukčně přizpůsobuje tak, aby pojížděla po celé šířce nebo části šířky stavu a vytvářela chomáčky pro tkací body, které postupují v koordinaci s pohybem jednotky nebo jednotek pro vytváření chomáčků napříč stavem. V případě použití několika jednotek pro vytváření chomáčků jsou tyto jednotky rozmístěny v podstatě ve stejných vzdálenostech od sebe po šířce stavu.

Příklad posledně uvedených jednotek pro vytváření chomáčků dokresluje to, že prostředky pro přijímání a držení chomáčků příze mohou mít podobu řady přenašečů chomáčků příze, přičemž tato řada je vedena napříč stavem. Jediná nebo každá jednotka pro vytváření chomáčků se pohybuje podél jednoho z přenášečů chomáčků, který plní každé ze svých míst pro udržování chomáčků s postupným odstřihováním chomáčků, a po naplnění

-Ί všech míst se přenašeč chomáčků příze pohybuje směrem k přemisťovacím prostředkům a prázdný přenašeč chomáčků se pohybuje do polohy v blízkosti jediné nebo každé jednotky pro vytváření chomáčků. Přenášeče chomáčků příze se mohou rozmisťovat kolem osy ve stejných úhlových vzdálenostech od sebe a při plnění každého přenašeče chomáčku příze se mohou otáčet. .Alternativně se mohou rozmístit rovnoběžně ve vztahu k sobě ne nekonečném, obíhajícím pásu, který dopravuje přenášeče chomáčků příze od blízkosti nebo z každé jednotky pro vytváření chomáčků k přemisťovacím prostředkům. Přemisťovací prostředky výhodně odpovídají skřipcovému konstrukčnímu uspořádání konvenčního skřipcového axminsterského stavu, v němž se odstřižené chomáčky udržované v přenášeči uchopují a přenášejí se do tkacího bodu, v němž se vetkávají do koberce a uvolňují se.

V dalším příkladu mohou prostředky pro přijímání a držení chomáčků příze mít kapsu, která je přidružena ke každému tkacímu bodu a která přijímá chomáček příze po jeho vytvoření činností jediné nebo každé jednotky pro vytváření chomáčků. Každý chomáček se může vést směrem k přidružené kapse účinkem proudění vzduchu, které se vytváří v důsledku podtlaku v příslušné kapse, jež chomáček přijímá. Podtlak výhodně účinkuje v kapsách postupně tak, jak se jediná nebo každá jednotka pro vytváření chomáčků pohybuje podél řady kapes. Jeden způsob dosahování komutace mezi zdrojem podtlaku a kapsami je založen na úplatném podlouhlé podtlakové komoty s kluznou přední deskou, v níž jsou vytvořeny průchody; tato deska je konstrukčně přizpůsobena tak, aby se mohla pohybovat a jednotkou nebo jednotkami pro vytváření chomáčků napříč stavem, takže průchod nebo průchody v desce vyrovnaně navazují na vzduchové výpustné otvory určité kapsy nebo kapes tehdy, když se provádí odstřihování chomáčku pro tuto kapsu nebo kapsy. Proud vzduchu strhává každý odstřižený chomáček a odvádí ho do příslušné kapsy.

Je výhodné, že spodky kapes jsou připojeny k zatažitelným kolíkům a během vytváření chomáčků se tyto kolíky nacházejí ve vysunuté poloze, která vymezuje dno každé kapsy. Kapsy držící jednotlivé chomáčky jsou výhodně umístěny na horním konci kanálku a po naplnění všech kapes odstřiženými chomáčky se kobkové dno zatahuje, po čemž následuje otočení vyrážečů, a to vždy jednoho vyrážeče pro každou kapsu, které se tak dostávají do styku s každým chomáčkem a vytlačují jej podél jeho příslušného kanálku do styku s čelní deskou stavu. Při oddalování vyrážečů se chomáčky vetkávají do kobercového výplňku a po úplném ♦ ·

-8odtažení vyrážečů se do kapes umisťují další chomáčky pro zhotovování další řady. Takto v právě uvedeném příkladu kanálky a vyrážeče tvoří prostředky pro přemisťování chomáčků.

Jehlový pohon pro zavádění útku, tvoření prošlupu příze osnovy a vkládání zesilovacích paprsků pro přírazovou činnost při vetkávání chomáčků se uplatňuje v obou výše uvedených příkladech a tyto činnosti jsou všeobecně známé jak z hlediska konstrukčních struktur, tak i z hlediska jejich provozu.

Na základě používání postačujícího počtu jednotek pro vytváření chomáčků může stav pracovat tak rychle jako konvenční skřipcový axminsterský stav a takto tkát rychlostí přibližně čtyřiceti řad chomáčků za minutu. Kčasu, který se šetří při zakládání stavu a cívečnice, přistupuje i značné zkrácení „doby odstavení“, což vede k významnému zvýšení výroby koberců na každém stavu a typicky poskytuje rozšíření výběru barev při snížení odpadu příze. Rovněž lze používat menší počet jednotek pro vytváření chomáčků a snížit tkací rychlost stavu pod úroveň rychlosti konvenčního stavu a přitom je ještě možné dosahovat obdobný výkon při výrobě koberců jako výsledek kratší „doby odstavení“ vyrovnávající pomalejší tkací rychlost.

Přehled obrázků na výkrese

V dalším textu bude proveden popis příkladů stavu podle přihlašovaného vynálezu s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž:

Obr. 1 je příčný řez prvního příkladu stavu z bočního pohledu v průběhu postupu vytváření chomáčků a předvádějící potahovač v první poloze;

Obr. 2 je příčný řez prvního příkladu stavu z bočního pohledu v průběhu činnosti přemisťování chomáčků a předvádějící potahovač ve druhé poloze;

Obr. 3 je přední nárys části prvního příkladu stavu;

Obr. 4 je pohled odspodu na voličové kolo ve zvětšeném měřítku;

Obr. 5 je příčný řez prvního příkladu jednotky pro vytváření chomáčků nakreslený ve zvětšeném měřítku a z opačného směru;

Obr. 6 je přední nárys prvního příkladu jednotky pro vytváření chomáčků nakreslený ve zvětšeném měřítku a předvádějící odstřihovač;

• · * ·· « · ··· ··· · · · 4 · «····· · · ·· « » • · · · · · · • · · · ··· ··· · · · · · ·

-9Obr. Ί je přední nárys podobající se vyobrazení na obr. 6, avšak na tomto vyobrazení je část odstřihovače vyříznuta kvůli podrobnějšímu předvedení potahovače;

Obr. 8 je příčný řez druhého příkladu stavu z bočního pohledu v průběhu postupu vytváření chomáčků;

Obr. 9 je zjednodušený příčný řez druhého příkladu jednotky pro vytváření chomáčků z bočního pohledu nakreslený ve zvětšeném měřítku a z opačného směru při zahájení činnosti vytváření chomáčků;

Obr. 10 je zjednodušený příčný řez druhého příkladu jednotky pro vytváření chomáčků z bočního pohledu nakreslený ve zvětšeném měřítku a z opačného směru na konci činnosti vytváření chomáčků; a

Obr. 11 je zjednodušený nárys z předního pohledu předvádějící dvojici jednotek pro vytváření chomáčků, které jsou sestaveny podle druhého příkladu.

Příklady provedení vynálezu

Oba příklady axminsterského stavu mají schopnost tkaní axminsterského koberce se čtyřmetrovou šířkou při vetkávání sedmi chomáčků najeden délkový palec (tj. 25,4 mm). Příze pro vytváření chomáčků se přivádí z cívečnice (není předvedena) do dvanácti jednotek 1 pro vytváření chomáčků, přičemž tyto jednotky pro vytváření chomáčků jsou rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe a příčně ve vztahu ke stavu. Jednotky 1 pro vytváření chomáčků jsou namontovány na společném rámu. Rám s jednotkami 1 pro vytváření chomáčků se může pohybovat příčně dozadu a dopředu napříč stavem pomocí sestavy 5 oběžné kulové matice poháněné servomotorem 6 (znázorněným na obr. 3 a 11).

V souvislosti s prvním příkladem lze uvést, že rám obsahuje desku 2, hřídel 3 a držáky 4 a na základě činnosti pneumatického smýkadla (není předvedeno) se může navíc pootáčet kolem hřídele 3 tak, aby se jednotky 1 mohly přemisťovat mezi polohami, které jsou ukázány na obr. 1 a 2. Jednotky 1 pro vytváření chomáčků, které budou podrobněji popsány v dalším textu, vytvářejí chomáčky 7, jež padají do kapes 8 vytvořených ve vrchu žebrové vyplňovací sestavy 9. Žebrová vyplňovací sestava 9 obsahuje určitý počet rovnoběžných destiček, které jsou od sebe odděleny tvarovanými vymezovacími rozpěrkami, které vytvářejí odstup mezi sousedními destičkami pro průchod vyrážečů 10 a zesilovacích paprsků 11. Vymezovací • · · ·

- 10rozpěrky také vymezují vzduchový kanálek 12 mezi každou kapsou 8 a podtlakovou komorou

13. Vzduchové kanálky končí v řadách kruhových otvorů 14, které se nacházejí na straně každé kapsy 8. Zebrová vyplňovací sestava 9 také obsahuje otvor 15 pro jehlu nebo rapír a zaváděč útkových vláken.

Po umístění chomáčků 7 do každé z kapes 8 se jednotky 1 pro vytváření chomáčků pootáčejí do polohy předvedené na obr. 2 a následně se vyrážeče 10 otáčejí směrem, kteiý je shodný s pohybem hodinových ručiček, za účelem přemístění odstřižených chomáčků 7 z kapes 8 do polohy nacházející se proti čelní desce 17, kde se tyto chomáčky 7 vetkávají do rubové výplně koberce s pomocí útkových vláken zaváděných činností rapíru 16. Vyrážeče 10 se vracejí do jejich výchozí polohy, aby umožnily pootáčení jednotek 1 pro vytváření chomáčků směrem dozadu a zahájení opětného umisťování dalších chomáčků 7 do kapes v rámci přípravy zhotovování další řady, zatímco paprsky Π provádějí přirážecí činnost na řadě chomáčků, které byly právě vetkány při výrobě hotového koberce 18. Vyztužené a řetězcové osnovní příze 19 procházejí přes konvenční prošlupovou sestavu 20 při prostupování osnovních přízí mezi každým zatažením rapíru 16.

Ke každé jednotce 1 pro vytváření chomáčků patří otočné voličové kolo 20, které je nejzřetelněji předvedeno na obr. 4 a které je namontováno na hřídeli poháněné servomotorem

21. Voličové kolo 20 obsahuje dvacet čtyři celkově radiálně směřujících kanálků 22, z nichž každý přenáší přízi 23 s rozdílnou barvou pro vytváření chomáčků. Příze 23 pro vytváření chomáčků se přivádějí z cívečnice do jednotek pro vytváření chomáčků s použitím běžně známých přízových trubic a vodičů a poté se vedou přes víceotvorové vodiče 24, 25 a 26 před jejich průchodem skrze otvoiy 27 vytvořené v části voličového kola 20. Příze se udržují na místě v kanálcích 22 pomocí pružinových prstů (nejsou předvedeny).

Na obr. 5, 6 a 7 je nejlépe vidět, že ke každé jednotce 1 pro vytváření chomáčků také patří odstřihovač 28 a potahovač 29. Odstřihovač 28 obsahuje upevněnou čepel 30 s otvorem 31 a pohyblivou čepel 32. Otvor 31 se nachází v blízkosti okraje voličového kola 20 a volné konce přízí 23, které jsou vedeny radiálně vnějším směrem, vstupují do otvoru 31. Pohyblivá čepel 32 se otáčí kolem čepu 33 a její pohyb ovládá otočný spojovací Článek 34, který je otočně připojen ke klice 35 tvořící část pohyblivé čepele 32 a klice 36, jež je namontována na hřídeli

37. Potahovač 29 obsahuje část 38, která má celkově tvar „U“ s podlouhlými, rovnoběžnými rameny 39, 40 a úchytnými čelistmi 41, 42, jež jsou připevněny k volným koncům • · · ·

- 11 podlouhlých, rovnoběžných ramen 39, 40. Toto je nejlépe vidět na obr. 5 a 7. Úchytné čelisti 41 a 42 se normálně udržují v poloze uzavření účinkem pružnosti části 38 ve tvaru „U“. Avšak v důsledku přemisťování čepu 43 směrem dolů, jak je to předvedeno na obr. 7, mezi dvojicí zvýšených vačkových povrchů 44 a 45 se ramena 39 a 40 oddalují od sebe a otevírají čelisti 41 a 42. Na obr. 5 je vidět, že potahovač 29 je také namontován pro pootáčení kolem hřídele 46 mezi polohou, která je předvedena na obr. 5, a polohou po jeho přemístění, jež je předvedena na obr. 1 a v níž úchytné čelisti 41 a 42 vstupují do otvoru 31 vodstřihovací čepeli 30 upevněného nože a dosahují do blízkosti voličového kola 20.

Veškeré otáčení hřídele 37, pohyb čepu 43 nahoru a dolů a kmitání hřídele 46 se ovládá z převodové skříně 47, která bude podrobněji popsána následně. Jednotlivé převodové skříně se pohánějí činností ozubené řemenice 48, která je namontována na hřídeli (není předvedena). Z obr. 3 lze vypozoroval že řemenice 48 všech jednotek 1 pro vytváření chomáčků se pohánějí prostřednictvím ozubených pásů 50 z řemenic 51, jež jsou namontovány na hřídeli 52, kterou pohání servomotor 53. Hřídel 52 a servomotor 53 jsou namontovány na rámu 2, 3 a 4, a proto se pohybují v příčném směru společně s jednotkami 1 pro vytváření chomáčků.

K diodě vyzařující světlo a k čidlu citlivému na světlo (nejsou předvedeny) jsou připojeny vývody optických vláken, které jsou vedeny v otvorech 54 nacházejících se mezi čelistmi 41 a 42 a nožem 28. Za situace, která vzniká poté, kdy potahovač 29 uchopí volný konec jedné z přízí 23 a potáhne jej ven, avšak před zahájením činnosti nože 28, se příze 23 nachází mezi optickým vláknem, které je připojeno k čidlu citlivému na světlo, a optickým vláknem, jež je připojeno k vyzařovači světla, takže světlo z vyzařovače nemůže pronikat k čidlu. Na základě zjištění, že je znemožněno detekování světla z vyzařovače právě v této době, se usuzuje, že potahovač 29 úspěšně potáhl přízi z voličového kola 20. Pokud však v této fázi pracovního cyklu jednotky pro vytváření chomáčku světlené přijímací čidlo detekuje světlo z vyzařovače světla, pak se vyvozuje, že chomáček nebyl správně vytvořen a do stavu se vysílá signál „zastavit“, aby se znemožnila další činnost až do odstranění problému.

V průběhu každého cyklu vytváření chomáčků ovládá činnost servomotoru 21 pohyb voličového kola 20 do předem stanovené, úhlové polohy, takže ve středové poloze poblíž potahovače 29 existuje buď prázdný prostor 55 nebo jedna z přízí 23. V průběhu každého cyklu vytváření chomáčků se potahovač otáčí proti směru pohybu hodinových ručiček, jak je to předvedeno na obr. 5, kolem osy hřídele 46, takže čelisti 41, 42 se vzájemně přibližují a • · · • · · ·

- 12uzavírají, po čemž následuje otáčení potahovače ve směru otáčení hodinových ručiček, výsledkem čehož je pohyb čelistí zpět a otevření čelistí 41 a 42. Takto se v průběhu každého cyklu vytváření chomáčků nachází v blízkosti potahovače buď středová prázdná poloha 55, když se nemá tkát žádný koberec, nebo se v blízkosti potahovače nachází příze se zvolenou barvou, která byla vybrána podle rozdělení voličového kola 20 na požadované úhlové polohy. Následně potahovaČ 29 uchopí vystavený konec příze a potáhne tuto přízi v rozsahu předem stanovené délky příze, a to typicky 12,5 mm, ze zásobníku příze na cívečnici a poté se příze odstřihuje činností nože 28 s výsledným vytvořením chomáčku 7 příze. Voličové kolo 20 se pak uvolní a může se otáčet do další úhlové polohy pro potřeby vytváření dalšího chomáčku. Před následným pohybem vpřed potahovač 28 pak přízi uvolňuje, aby se mohl vytvářet další chomáček 7 příze.

Veškerou činnost servomotoru 21, servomotoru 6 a servomotoru 53 řídí počítačem ovládaná řídicí jednotka, která zajišťuje, aby se do každého tkacího bodu vetkávala příze s požadovanou barvou při vytváření navrženého vzoru výsledného koberce 18. Počítačem ovládaná řídicí jednotka přijímá vstupy odpovídající poloze jednotek 1 pro vytváření chomáčků napříč šířkou stavu a pro každou řadu vzoru, jenž se má v každém případě utkat, aby mohla účinně řídit činnost jednotek 1 pro vytváření chomáčků.

Po vytvoření chomáčku 7, jeho odstřižení nožem 28 a uvolnění z čelistí 41, 42 potahovače 29 se tento chomáček 7 přemisťuje dolů do požadované polohy v kapse 8 účinkem vzduchového proudění, které vytváří podtlaková komora 13. Předek podtlakové komory 13 uzavírá kluzná žaluziová deska 57 mající dvanáct štěrbin, přičemž tento počet odpovídá počtu jednotek 1 pro vytváření chomáčků. Kluzná žaluziová deska 57 je připojena k rámu 2. 3 a 4, a proto se pohybuje spolu s jednotkami 1 pro vytváření chomáčků. Každý z otvorů v kluzné žaluziové desce 57 je celkově vyrovnán s jeho příslušnou jednotkou 1 pro vytváření chomáčků, takže tehdy, když se jednotka 1 pro vytváření chomáčků nachází na svém místě nad konkrétní kapsou 8, je otvor v žaluzii návazně vyrovnán se zadním okrajem obloukového kanálku 12 pro účely zajišťování účinku podtlaku na zadku kanálku 12 a tím i v otvorech 14, v důsledku čehož se vzduch nasává do kapsy 8 a proudí skrze otvory 14 a obloukový kanálek 12 do podtlakové komory 13. Je to právě tento proud vzduchu, který strhává chomáčky 7 do kapsy 8 poté, když odstřihovač 28 provede jejich odstřižení a potahovač 29 je uvolní. Dno každé kapsy 8 je vymezeno zatažitelným kolíkem (není předveden). Tak, jak se jednotky 1 pro vytváření • · · ·

- 13 chomáčků pohybují, kluzná žaluziová deska komutuje podtlak z komory 13 do další kapsy 8 a tato činnost pokračuje po celé šířce stavu.

Po umístění chomáčků 2 do všech kapes 8 se jednotky 1 pro vytváření chomáčků pootáčejí do příslušných poloh, jak je to předvedeno na obr. 2, a kolíky vytvářející dno každé kapsy se odtahují. Vyrážeče 10 se následně otáčejí ve směru pohybu hodinových ručiček a v důsledku toho se pohybují dopředu a dolů. Úhlové čelo 58 na každém vyrážeči 10 se dostává do styku s odpovídajícím chomáčkem 7 a vytlačuje tento chomáček směrem dolů mezi sousední žebra žebrové vyplňovací sestavy 9. Na základě vytvoření předem stanoveného úhlu na styčném čele 58 vyrážeč 10 a obzvláště na základě vytvoření zářezu 59 na konci styčného čela 58 se dosahuje to, že tehdy, když vyrážeč 10 natlačuje chomáček mezi sousední žebra žebrové vyplňovací sestavy, se chomáček 7 pohybuje po úhlovém čele 58 vyrážeče 10 potud, až se zastaví v zářezu 59. Toto zajišťuje přesné umístění chomáčku 7 v předem stanovené orientaci, takže při zavádění do tkacího bodu vymezeného čelní destičkou 17 je ve správné poloze. Ve tkacím bodu se provádí to, že vyrážeč 10 potlačuje odstřižený chomáček 7 k čelní desce 17 a následně se chomáček vetkává do příslušné polohy pomocí útkových vláken s použitím rapíru 16, což se koná tehdy, když se vyrážeč 10 vrací proti směru pohybu hodinových ručiček do své výchozí polohy. V průběhu výroby hotového koberce 17 přiráží prošlup s připojenými paprsky 11 chomáčky a útkové příze a tím se dokončuje vytváření právě zhotovované řady koberce, zatímco se do kapes 8 umisťují chomáčky 7 pro další řadu.

Na obr. 8 je předveden další příklad stavu, který se celkově podobá prvnímu příkladu stavu, a to obzvláště u hlediska jeho jeho činnosti, avšak namísto žebrové vyplňovací sestavy a vyrážečů pro přemisťování odstřižených chomáčků do tkacího bodu obsahuje dvojici přenášečů 70 chomáčků, které jsou namontovány pro otáčení kolem osy 71, a skupinu konvenčních skřipců 72, jejichž konstrukční uspořádání a použití je široce známé. Během pohybu jednotek 1 pro vytváření chomáčků příčně podél stavu se chomáčky umisťují do míst 73 pro udržování chomáčků, která jsou vytvořena podél horního okraje přenášeče 70 chomáčků. Po naplnění všech míst pro udržování chomáčků se přenášeče 70 chomáčků otáčejí ve směru pohybu hodinových ručiček (jak je to vidět na obr. 8) kolem osy 71, v důsledku čehož se naplněný přenášeč 70 chomáčků přemisťuje do nejnižší polohy a prázdný přenášeč 70 chomáčků se přemisťuje do nejvyšší polohy. Poté jednotky 1 pro vytváření chomáčků vkládají chomáčky 7 do přenášeče 70 chomáčků během jejich pohybu zpět v příčném směru ve vztahu ke stavu.

ttt»

- 14Z obr. 8 lze vypozorovat, že skřipce 72 se pohybují ve směru pohybu hodinových ručiček vzhůru, přičemž jejich zobce jsou otevřeny a následně se uzavírají, aby v nejnižší poloze uchopily všechny chomáčky 7, které drží přenášeč 70 chomáčků. Skřipce 72 se pak otáčejí v opačném směru, v důsledku čehož přemisťují chomáčky 7 do tkacích bodů, ve kterých se tylo chomáčky 7 vetkávají do koberce, a skřipce 72 se otevírají, aby se chomáčky 7 uvolnily. Z důvodu přehlednosti byly na obr. 8 vynechány přirážecí paprsky a rapírový mechanismus pro zavádění útku, avšak tyto součásti jsou naprosto známé a podobají se obdobným součástem, které se používají v běžně používaných stavech vyrábějících axminsterské koberce.

Dalším rozdílem mezi prvním a druhým příkladem jednotky 1 pro vytváření chomáčku je způsob, jakým se tyto jednotky 1 pro vytváření chomáčků přičleňují ke stavu. V druhém příkladě se jednotky 1 pro vytváření chomáčků připojují k rámu 80 majícímu drážkované válečky 81, které obíhají na zkosených kolejnicích 82. Toto umožňuje pohyb jednotek 1 pro vytváření chomáčků a rámu 80 příčně podél stavu a i v tomto případě se pohyb rámu 80 ovládá na základě činnosti mechanismu 83 oběžné kulové matice a šneku, jenž se pohání činností servomotoru 5.

Druhý příklad jednotky 1 pro vytváření chomáčku, který je na obr. 8 a 11 zjednodušen z důvodu snadnějšího vysvětlování, zajišťuje přesné ovládání každého chomáčku 7 příze v průběhu jeho vytváření a při jeho umisťování do každého místa pro udržování chomáčku na přenášeči 70 příze nebo do každé kapsy 8 bez používání podtlakové komory 23 a prostředků vyvolávání vzduchového proudění, které byly popsány v předcházejícím textu. Každá jednotka 1 pro vytváření chomáčků má převodovou skříň, která je zjednodušeně předvedena na obr. 9 až obr. 11. Taková převodová skříň obsahuje tři rovnoběžné hřídele 90, 91, 92, na kterých jsou namontovány tři pastorky 93, 94, 95, které mají stejnou velikost a jejich zuby do sebe zapadají ve vzájemném záběru. Jedna z hřídelí 90, 91, 92 se typicky pohání činností servomotoru 53 nebo prostřednictvím výše zmíněné sestavy ozubeného pásu a řemenice nebo prostřednictvím dalšího pastorku 96, jak je to předvedeno na obr. 11. Ve všech třech hřídelích 90, 91, 92 jsou vyvrtány otvory pro umístění excentrických čepů. Čep 97 je namontován na hřídeli 90 a je připojen k tyči 98 a čepu 99. Tyč 98 je uložena v tělese 100 potahovače 29 tak, aby se mohla kluzně pohybovat nahoru a dolů, jak je to znázorněno na obr. 9 a 10. Těleso 100 je na svém horním konci kyvné zavěšeno na čepu 101. Jak lze z obr. 9 vypozorovat, otáčení hřídele 90 proti pohybu hodinových ručiček následně vyvolává pohyb čepu 97 a tyče 98 nahoru a dolů « · · • · · • * · · · · • ·

- 15 s ohledem na těleso 100, v důsledku čehož se těleso 100 kyvné pootáěí dozadu a dopředu kolem svého čepu 101. V tomto příkladu platí, že potahovač má dvojici kyvných ramen 102, 103 s čelistmi 104, 105, které jsou připevněny na dolních koncích těchto ramen 102, 103. Horní konce ramen 102, 103 jsou tlačeny k sobě účinkem pružiny 106, v důsledku čehož se řečená ramena pootáčejí a otevírají čelisti 104, 105. Čep 99 se pohybuje nahoru a dolů s ohledem na vačkové povrchy 107, 108 vytvořené na ramenech 102, 103 a tím vynucují přitlačování čelistí 104, 105 k sobě tehdy, když se čep 99 nachází v horní poloze, zatímco tehdy, když se čep 99 nachází v dolní poloze, mohou ramena 102, 103 otevřít čelisti 104, 105 v reakci na pružící účinek, který vyvíjí pružina 106.

Pohyblivá čepel 32 nožové sestavy se ovládá při pohybu nahoru a dolů prostřednictvím článkového spoje 109, jenž je připojen mezi pohyblivým nožem 32 a excentrickým čepem 110, který je namontován na hřídeli 91. Zadní, plochá strana čepele pohyblivého nože nese dvojici vodicích bočnic 112, které se nacházejí mezi rameny 102, 103 tehdy, když jsou tato ramena 102, 103 v jejich předních polohách. Excentrický čep 113 ve třetí hřídeli 92 pohání jeden konec páky 114 prvního řádu prostřednictvím článkového spoje 115. Strkač 116, ktetý se nachází na druhém konci páky 114 prvního řádu se pohybuje nahoru a dolů mezi vodícími bočnicemi 112.

Při vytváření každého chomáčku uvádí přízový voličový motor 21 do otočného pohybu voličové kolo 20, aby se vybrané příze dostala do polohy v blízkosti potahovače 29. Těleso 100 potahovače se pootáčí dopředu společně s Čepem 99 směrem do jeho nejnižší polohy, v důsledku čehož se čelisti 104, 105 otevírají. Tak, jak hřídel 90 pokračuje v otáčení, čep 99 stoupá vzhůru a pohybuje se mezi vačkovými povrchy 107, 108, výsledkem čehož je uzavření čelistí 104, 105 a sevření volného konce příze mezi těmito čelistmi. Pokračující otáčení hřídele 90 vyvolává pootáčení tělesa 100 potahovače 29 směrem dozadu a tím i potahování příze z voličového kola 20. Otáčení hřídele 91 uvádí pohyblivou čepel 32 nožové sestavy do pohybu směrem dolů. Během pohybu čepele směrem dolů se příze, která má požadovanou délku a která se potahuje činností potahovače 29, zachycuje mezi vodícími bočnicemi 112. Po přemístění potahovače 29 směrem dozadu v maximální míře provádí pokračující pohyb nožové čepele 32 směrem dolů odstřižení příze s výsledným vytvořením chomáčku 7 který je udržován mezi vodícími bočnicemi i tehdy, když nožová čepel 32 pokračuje v pohybu směrem dolů ve svém střižním přesahu. Mezitím otáčení hřídele 90 způsobuje pohyb strkače 116 směrem dolů

- 16mezi vodícími bočnicemi 112. Další otáčení hřídele 90 vyvolává oddalování čepu 99 směrem dolů od vačkových povrchů 106, 107, takže čelisti 104, 105 se otevírají v důsledku účinnosti pružiny 106. Další otáčení hřídele 92 přivádí strkač do styku s vrchem chomáčku 2, který je zadržován mezi vodícími bočnicemi 112 a pokračující otáčení hřídele 92 způsobuje vystrčení chomáčku 7 do příslušného místa 73 pro udržování chomáčku na přenášecí 71 chomáčků nebo do kapsy 8, jak tomu je v prvním příkladě. Pokračující otáčení hřídele 91 přemisťuje pohyblivou čepel 32 nože směrem vzhůru. Mezitím přízový voličový motor 21 zavádí voličové kolo 20 do další, předem stanovené polohy, ze které se odebírá další příze. Pokračující otáčení hřídelí 90 a 92 přemisťují potahovač 29 směrem vpřed do polohy, ve které uchopuje další přízi, po čemž následuje přemisťování strkače 116 vzhůru, takže celé zařízení je připraveno pro vykonání dalšího cyklu činnosti.

V případě tohoto druhého provedení jednotky pro vytváření chomáčků platí, že na základě přesného udržování chomáčku po celou jeho přemisťování pomocí čelistí 104, 105, vodicích bočnic 112 nebo strkače 116 je chomáček vždy ve známé a ustálené poloze. Toto vede k dokonalejšímu umisťování chomáčků do koberce a tím i ke snižování odpadu chomáčkové příze, neboť v následujícím kroku stříhám koberce se odstraňuje menší množství materiálu. Přesné ovládání odstřiženého chomáčku, a to zejména pomocí strkače 116, také podporuje skutečnost, že čelisti 104, 105 mají do sebe zapadající, vrubové ozubení, které umožňuje přesnější uchopení příze při potahování příze přes voličové kolo 20 a z cívečnice. Vroubkované ozubení se výhodně podobá vroubkovaným ozubením, které se používají na skřipcích konvenčního axminsterského stavu.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Jednotka pro vytváření chomáčků příze, vyznačující se tím , že obsahuje přízové voličové kolo (20), které je přizpůsobeno pro udržování určitého počtu rozdílných přízí (23), jež jsou rozmístěny kolem řečeného pnzového voličového kola (20), prostředky (21) pro řízené zavádění voličového kola (20) do vybrané polohy z určitého počtu úhlově oddělených poloh při zavádění zvolené příze (23) do nabírací polohy, potahovač (29) pro uchopení zvolené příze (23) v nabírací poloze a potažení zvolené příze (23) z voličového kola (20) v rozsahu předem stanovené délky a odstřihovací mechanismus (28) pro odstřihování zvolené příze (23) při vytváření chomáčků (7) s předem stanovenou délkou.
2. 2. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle nároku 1, vyznačující se tím , že voličové kolo (20) je přizpůsobeno pro takové udržování určitého počtu rozdílných přízí, aby tyto příze byly celkově vedeny radiálně vnějším směrem.
3. 3. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím , že voličové kolo (20) je přizpůsobeno tak, aby obsahovalo více než deset různých přízí a typicky dvacet čtyři nebo třicet dva různých přízí.
4. 4. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 3, vyznačující se tím , že voličové kolo (20) se zavádí do svých, předem stanovených, úhlových poloh a mezi své, předem stanovené, úhlové polohy na základě činnosti servomotoru (21) řízeného počítačem.
5. 5. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle nároku 4, vyznačující se tím , že veškerý pohyb, který se vyžaduje pro ovládání odstřihovacrho mechanismu (28), pro zajišťování otevíracího a uzavíracího pohybu čelistí potahovače (29) a pro přemisťování potahovače (29) vpřed a vzad při potahování příze (23) z voličového kola, se pohání činností servomotoru (53) řízeného počítačem tak, aby byl synchronizován s pohybem voličového kola (20).

   • 9

   - 18 I * «« » a aaa • aaaa « t · aaa a a
6. 6. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 5, vyznačující se tím , že pohyb vyžadovaný pro ovládání potahovače a odstřihovače poskytuje převodový blok obsahující skříň se třemi hřídelemi (90, 91, 92), na nichž jsou namontovány tři pastorky (93, 94, 95), které mají stejnou velikost a jejich zuby do sebe zapadají ve vzájemném záběru, kdy hřídele nebo pastorky nesou excentrické čepy (97, 110, 113), jeden konec potahovače (29) je kyvně zavěšen ke skříni a jeho druhý konec je rozdvojen tak, aby tvořil dvojici čelistí (104, 105), jeden z excentrických čepů (97) je připojen k tyči (98) namontované pro kluzný pohyb podél potahovače (29) a nesoucí kolmý čep (99) pro ovládání čelistí, přičemž otáčení hřídele (90) s namontovaným excentrickým čepem (97) způsobuje pootáčení potahovače (29) směrem dozadu a dopředu a pohyb kolmého čepu (99) pro ovládání čelistí nahoru a dolů s výsledným otevíráním a uzavíráním čelistí (104, 105).
7. 7. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle nároku 6, vyznačující se tím , že další z excentrických čepů (101) ovládá nožovou čepel (32) prostřednictvím článkového spoje (109) při odstřihování příze, z níž se vytváří chomáček (7).
8. 8. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 7, vyznačující se tím ,žena nožové čepeli (32) odstřihovacího mechanismu (28) je namontována dvojice bočnic, které se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe a jsou konstrukčně uspořádány tak, aby v době, kdy nožová čepel klesá při odstřihování příze pro vytváření chomáčku, se tato příze pro vytváření chomáčku zachytila mezi bočnicemi (112).
9. 9. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle nároku 8, vyznačující se tím , že také obsahuje strkač (116), který prochází mezi bočnicemi (112) při vystrkování chomáčku (7) z prostoru mezi řečenými bočnicemi (112).
10. 10. Jednotka pro vytváření chomáčků příze podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 9, vyznačující se tím , že také obsahuje detektor příze pro zjišťování toho, zda je příze (23) přítomna mezi potahovačem (29) a voličovým kolem (20) po oddálení potahovače (29) od voličového kola (20).

    - 199 9 * · ·· 9»

    9 9 9 · » *· 9 · ·

    9 9 < · · 9 · *» » 9999 9 * · » 9 9 9

    9 9 9 9 9 9 9

    9*9 · ř * r> 19 «9 9 * 9 9
11. 11. Tkalcovský stav pro tkaní axminsterských koberců, vyznačující se tím , že má určitý počet jednotek (1) pro vytváření chomáčků podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 10, prostředky (8) pro přijímání chomáčků, které se postupně odstřihávají v rámci činnosti jednotek (1) pro vytváření chomáčků, a přemísťovací prostředky (10) pro přemisťování všech odstřižených chomáčků (7) současně do jejich tkacích bodů.
12. 12. Tkalcovský stav pro tkaní axminsterských koberců podle nároku 11, vyznačující se tím , že jediná nebo každá jednotka (1) pro vytváření chomáčků zůstává celkově bez pohybu a dodává chomáčky (7) do přenašeče chomáčků, který se pohybuje mimo jediné nebo každé jednotky (1) pro vytváření chomáčků, poté se přemisťuje do polohy, v níž může z jediné nebo každé jednotky (1) pro vytváření chomáčků nabrat chomáčky (7) pro celou řadu, v níž se chomáčky (7) současně vetkávají do koberce (18).
13. 13. Tkalcovský stav pro tkaní axminsterských koberců podle nároku 11, vyznačující se tím , že jediná nebo každá jednotka (1) pro vytváření chomáčků je konstrukčně přizpůsobena tak, aby příčně pojížděla po části šířky stavu a vytvářela chomáčky (7) pro tkací body, které postupují tak, jak se jediná nebo každá jednotka (1) pro vytváření chomáčků pohybuje příčně ve vztahu ke stavu.
14. 14. Tkalcovský stav pro tkaní axminsterských koberců podle nároku 13, vyznačující se t i m , že určitý počet jednotek (1) pro vytváření chomáčků je rozmístěn ve stejných vzdálenostech od sebe příčně ve vztahu ke stavu.
15. 15. Tkalcovský stav pro tkaní axminsterských koberců podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím , že ke každému tkacímu boduje přidružena kapsa (8), do které se umisťuje chomáček (7) poté, kdy se vytvoří činností jednotky (1) pro vytváření chomáčků.
16. 16. Tkalcovský stav pro tkaní axminsterských koberců podle nároku 15, vyznačující se tím , že chomáček (7) se přemisťuje směrem kjeho příslušné kapse (8) účinkem vzduchového proudění, které se v praxi vytváří vyvoláním podtlaku v konkrétní kapse (8) nacházející se v blízkosti přijímaného odstřiženého chomáčku (7).

    ·· · · ···· «·· · · ·· ··· ··· · · · · · ······ · · 0 0 · · • · 0 0 0 0 · • «0 0 0 0 0 * 0 · · · 00··

    -ΣΟΙ?. Tkalcovský stav pro tkaní axminsterských koberců podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím , že všechny kapsy (8), které udržují jednotlivé chomáčky (7) jsou vytvořeny na horním konci kanálku a vyrážečů (10), které jsou po jednom přidruženy ke každé kapse, a proto při používání se tyto vyrážeče (10) otáčejí, aby se dostaly do styku s každým chomáčkem (7) a protlačily tyto chomáčky přes jejich příslušné kanálky.