CS207732B2 - Machine for making the metal cords - Google Patents

Description

Vynález se týká stroje na výrobu kovových kordů, zejména kordů pro zvláštní líčeny, například výztužné prvky pro elastomerové struktury, kde prvky obsahující tyto kordy, definované jako dráty, mohou být buď elementární dráty, tj. jednotlivé kovové dráty, nebo pásy, tj. vymezené skupiny elementárních drátů předem spolu spletených, nebo kombinace elementárních drátů a pásů, přičemž tyto kordy jsou výsledkem . spojení zmíněných drátů podle předem stanovené geometrické konfigurace vytvořené a udržované prostřednictvím vhodných přetvoření vlivem ohybu a zkroucení vytvořených v drátech, kterýžto stroj obsahuje nosné ústrojí pro alespoň jednu zásobní cívku pro alespoň část zmíněných drátů, označené jako člunek, uvnitř kterého jsou zásobní cívky uloženy volně otočně, každá kolem své vlastní osy, dále obsahuje ústrojí označené jako klec, uzpůsobené pro vedení zmíněných drátů po. předem stanovených drahách, nosné ústrojí pro tuto klec při jejím otáčení kolem její vlastní osy, hnací ústrojí pro udržování otáčení klece, ústrojí ' pro· odvíjení drátů z příslušných zásobních cívek a pro jejich odtahování strojem na vytváření pásů ve směru postupu a ústrojí pro sbírání vytvářených kordů, přičemž člunek je uspořádán mezi klecí, souose s klecí a vzhledem k ní volně otočně, přičemž člunek a klec jsou uspořádány pro srovnání jejich koncových částí pro přestup drátů po dráze, která je soumístná s jejich vlastní osou.

Stroj podle vynálezu je určen pro vytváření kordů, a to kordů s jádrem i kordů bez jádra; druhý druh je dvou různých · typů, podle toho, zda počet prvků tvořících kordy je sudé nebo liché číslo, jak bude vysvětleno dále.

Pro lepší vysvětlení podstaty vynálezu a použitých výrazů budou zde uvedeny některé základní skutečnosti týkající se kovových kordů.

Základní prvky kordů jsou tzv. elementární dráty, tj. velmi tenké ocelové dráty obecně o průměru od 0,12 mm do 0,38 mm pro kordy užívané v gumárenské technologii. Je známo; že kovový kord se vyrábí z množství takových elementárních drátů spletených spolu podle rozličných geometrických konfigurací, které jsou stabilizovány vhodnými trvalými přetvořeními elementárních drátů.

Tato trvalá přetvoření, která pevně drží tvar pásů z elementárních drátů, mohou být dvou typů, buď ohybem, a to buď rovnoběžně ke směru osy elementárního drátu, nebo podél dráhy, která tvoří válcovou šroubovici na povrchu elementárního drátu, popřípadě se může jednat o smíšené přetvoření krutém a ohybem, které má stejný výsledný účinek jako výše uvedený ohyb podél válcové šroubovice.

Je zřejmé, že pouhé přetvoření krutém není použitelné při vytváření pásů z elementárních drátů.

Pásem tedy budeme nazývat kord tvořený množstvím elementárních drátů, které jsou spolu spleteny. · Je známo, že kovové kordy mohou sestávat buď pouze z jednoho pásu, nebo· z několika pásů, které jsou vždy spolu spleteny podle rozličných geometrických schémat.

V následujícím popise, pokud se jedná o výraz drát, rozumí se tím buď elementární drát, nebo pás z elementárních drátů.

Kordem bez jádra se rozumí v dalším kord tvořený určitým počtem drátů, které jsou všechny vinuty se stejnou roztečí. Každý drát zaujímá v kordu postupně a periodicky všechny polohy v daném úseku, které jsou současně zaujímány jinými dráty při střídání s těmito dráty.

Tyto· kordy jsou obvykle označovány výrazem typu a X b X c, kde a je počet pásů, b je počet elementárních drátů v každém pásu a c je průměr elementárního drátu.

Příklady takovýchto kordů jsou 1 X 5 X X 0,20; 1 X 7 X 0,18; 7 X 3 X 0,18.

Na rozdíl od výše popsaných kordů kordy s jádrem obsahují střední, přímý drát, kolem kterého je navinuto několik drátů, které tvoří tzv. vrstvu.

Tyto kordy mohou být definovány ve své obecnější formě výrazem. aXbXcXdX X e X · f, kde a, popřípadě b značí počet pásů a elementárních drátů v každém pásu pro · jádro a d, popřípadě e, značí stejné údaje pro vrstvu; c · a f značí průměry elementárních drátů.

Příklady těchto· kordů jsou 1 x 3 X 0,15 4 4- · 5 X 7 X 0,15 nebo 1 X 3 X 0,15 4 4 ·6 X 1 X 0,27.

Tento · posledně uvedený kord je obecně znám jako „šest na tři a obsahuje jádro sestávající z pásu tří a elementárních drátů spolu spletených a z vrstvy šesti elementárních drátů šroubovité svinutých kolem středního pásu.

Výše uvedený kord se používá v široké míře v gumárenském průmyslu, který má zájem na · získání vysokých jakostí a současně nízkých výrobních nákladů. To může být uskutečněno strojem na výrobu kordů podle vynálezu.

Úkolem vynálezu je vytvořit zlepšený · stroj na výrobu kovových kordů, který by byl univerzální, tzn. použitelný pro výrobu kordů s jádrem nebo bez jádra, s rozličným počtem drátů, a který by měl menší rozměry oproti známým strojům při stejném výkonu, a který by v případě kordů bez jádra umožňoval změnu způsobu konstrukce kordů · v závislosti na sudém nebo lichém počtu drátů, a tedy u kordů s lichým počtem drátů poskytoval nový typ kovových kordů.

Vynález řeší úkol tím, že vytváří stroj na výrobu kovových kordů, zejména kordů pro zvláštní účely, například výztužné prvky pro elastomerové struktury, kde prvky obsahující tyto kordy, definované jako dráty, mohou být buď elementární dráty, tj. jednotlivé kovové dráty, nebo pásy, tj. vymezené skupiny elementárních drátů předem spolu spletených, nebo kombinace elementárních drátů a pásů, přičemž tyto kordy jsou výsledkem spojení zmíněných drátů podle předem stanovené geometrické konfigurace vytvořené a udržované prostřednictvím vhodných přetvoření vlivem ohybu a zkroucení vytvořených v drátech, kterýžto stroj obsahuje nosné ústrojí pro alespoň jednu zásobní cívku pro alespoň část · zmíněných drátů, označené jako člunek, uvnitř kterého jsou zásobní cívky uloženy otočně, každá kolem své vlastní osy, dále obsahuje ústrojí označené jako klec, uzpůsobené pro vedení zmíněných drátů po předem stanovených drahách, nosné ústrojí pro tuto klec při jejím otáčení kolem její vlastní osy, hnací ústrojí pro udržování otáčení klece, ústrojí pro odvíjení drátů z příslušných zásobních cívek a pro jejich odtahování strojem na vytváření pásů ve směru postupu a ústrojí pro sbírání vytvářených kordů, přičemž člunek je uspořádán mezi klecí, souose s klecí a vzhledem k ní volně otočně, přičemž člunek a klec jsou uspořádány pro srovnání jejich koncových částí pro přestup drátů, po dráze, která je s-oumístná s jejich vlastní osou, jehož podstata spočívá v tom, že člunek obsahuje prostředek pro vedení drátů po dráze vytvořené od jednoho konce člunku ke druhému konci člunku a soumístné s osou člunku na tomto konci, avšak vzdálené od jeho osy v úseku mezi konci čluníu a prostředek pro vytváření zmíněných trvalých ohybových přetvoření a alespoň části zmíněných trvalých zkrutových přetvoření (zkroucení a rozkroucení) uzpůsobených pro vytváření zmíněných kordů podle pevné a trvalé geometrické konfigurace.

Podle výhodného vytvoření vynálezu prostředek pro vytváření zmíněných trvalých ohybových přetvoření vytváří tato· přetvoření drátů ve směru rovnoběžném ke ·směru posuvu a tento· prostředek je zejména vytvořen jako tvarovací kolík uložený na člunku a jeho osa je kolmá ke směru posuvu drátů.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu prostředek pro vedení drátů obsahuje dvě vodicí kladky uspořádané podél dráhy drátů na straně protilehlé ke straně, na které je uspořádán zmíněný tvarovací kolí, a umístěné tak, že dráha spojující přímo zmíněné vodicí kladky neobsahuje žádný bod rušení se zmíněným tvarovacím kolíkem.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu jsou vodicí kladky uspořádány tak, že zmíněná přímá dráha je tečná k povrchu otáčení tvarovacího kolíku.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu prostředek pro vedení drátů sestá207732 vá z válečku uzpůsobeného к zavedení drátů přiváděných z rozličných směrů a jejich rovnoběžnému a přilehlému usměrpění v téže rovině а к zavedení takto uspořádaných drátů do prostředku к vytváření zmíněného trvalého ohybového přetvoření.

Podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu prostředek pro vedení drátů obsahuje dvě další vodicí kladky uložené svým otočným povrchem tečně к ose člunku a umístěné na začátku, popřípadě na konci části dráhy drátů, která kříží člunek, odlišné od osy člunku, přičemž každá vodicí kladka, když je spřažena s příslušnou vodicí kladkou bezprostředně к ní přilehlou a umístěnou vně člunku na kleci s otočným povrchem tečným к ose klece, je uzpůsobena к vytváření trvalého zkrutového přetvoření drátů otáčením klece vzhledem ke člunku.

Vynález bude nyní popsán s přihlédnutím ke připojeným výkresům, kde obr. 1 znázorňuje stroj podle vynálezu pro výrobu kordu bez jádra se sudým počtem drátů, obr. 2 obměnu stroje podle obr. 1 pro výrobu kordu bez jádra s lichým počtem drátů a obr. 3 obměnu stroje podle obr. 1 pro výrobu kordu s jádrem.

Podle obr. 1 stroj podle vynálezu sestává z klece 1 nesené rámem 2 uloženým na podlaze, takže klec je uspořádána volně otočně kolem své vodorovné osy, a ze člunku 3 uloženého souose uvnitř klece 1 volně otočně vzhledem ke kleci 1.

Klec 1 sestává ze dvou kotoučů 11 a 11’ uspořádaných souose a navzájem odlehle, avšak spolu pevně spojených. Každý kotouč

11, 11’ je opatřen axiálním dutým čepem

12, 12’ pevně spojeným se skříní 13, 13’ umístěnou vně klece 1 a pevně spojenou s dutým hřídelem 14, 14’ souosým s dutým čepem 12, 12’.

Každý dutý hřídel 14, 14’ je uložen otočně v jednom stojanu 21, 21’ upevněném na rámu 2 prostřednictvím běžných valivých ložisek, která nejsou na výkresech znázorněna.

Dutý hřídel 14 má na sobě upevněno ozubené kolo 15, se kterým je uspořádán v záběru pastorek 22 upevněný na hřídeli hnacího motoru 23 připevněného к rámu 2.

Ve skříních 13, 13’ jsou uloženy otočně dvojice vodicích kladek 18, 19, popřípadě 16, 17, jejichž osy jsou kolmé к ose klece 1.

Duté čepy 12, 12’ jsou vyvedeny dovnitř klece 1 a slouží jako nosné prvky pro člunek 3. Člunek 3 sestává z rámu 31 pevně spojeného se dvěma pouzdry 32, 32’ nasazenými otočně na dutých čepech 12, 12’. Rám 31 nese hřídele pro zásobní cívky 33, vodicí kladky 34, 35, 36, 37 a 34’, 35’, 36’, 37’, slučovací kladku 38 a tvarovací kolík 39. Zmíněné hřídele jsou vesměs uspořádány kolmo к ose klece 1.

Zásobní cívky 33 jsou opatřeny obecně známými brzdovými mechanismy, které nejsou na výkresech znázorněny a které se uváúějí v průběhu činnosti stroje do činnosti ke snížení rychlostí odvíjení drátů ze zásobních cívek 33.

Na obr. 1 jsou znázorněny pouze dvě zásobní cívky 33, může jich však být i více a mohou být uspořádány souměrně к vodorovné rovině i ke svislé rovině souměrnosti klece 1.

Vodicí kladky 16, 17, 18, 19, jakož i 37, 37’ jsou umístěny tak, že jejich otočné povrchy jsou tečné ke společné ose klece 1 a člunku 3.

Vodicí kladky 36, 36’ jsou ve člunku 3 uspořádány tak, že tečna společná jejich otočným povrchům a představující dráhu drátu převáděného přímo z jedné vodicí kladky na druhou, avšak spojená s účinnou drahou drátů na těchto vodicích kladkách, nemá žádný bod rušení s tvarovacím kolíkem 39, avšak je к němu pouze tečná.

Stroj podle vynálezu je dále opatřen neznázorněným mechanismem pro sbírání vyrobených kordů uspořádaných ve směru pohybu kordu za vodicí kladkou A, kterýžto směr pohybu je vyznačen šipkou na čáře znázorňující dráhy jednotlivých drátů, popřípadě dráhu vyrobeného kordu (obr. 1).

Zmíněný mechanismus pro sbírání vyrobených kordů vytváří tah na dráty nutný pro jejich odvíjení z jednotlivých zásobních cívek a jejich protahování strojem na vytváření pásů.

Stroj podle vynálezu je dále sdružen s neznázorněným nosným mechanismem pro přídavné neznázorněné zásobní cívky uložené mimo stroj podle vynálezu před vodicí kladkou В vzhledem ke směru pohybu drátů ve stroji. Tyto přídavné zásobní cívky zásobují stroj na vytváření pásů, jak bude vysvětleno dále, buď jiným složeným drátem pro typy kordů složených z pásů, nebo jádrem pro odpovídající typy kordů.

Když stroj podle obr. 1 je v činnosti, klec 1 je udržována v otáčení kolem její osy hnacím motorem 23 a s klecí 1 i osy unášené působením příslušných hřídelů vodicích kladek 16, 17, 18 a 19, zatímco člunek 3, uložený volně na dutých čepech 12, 12’ se neotáčí vlivem značné hmotnosti soustavy, jejíž těžiště leží pod body zavěšení, takže člunek 3 pouze přechodně osciluje pří spouštění a zastavování stroje.

Z toho důvodu zůstávají v klidu i osy zásobních cívek 33 a osy všech vodicích kladek uspořádaných ve člunku.

Nyní bude podrobně vysvětlena činnost stroje podle obr. 1. Stroj podle obr. 1 vytváří kovový kord typu а X b X, tj. pod jediný pás typu bez jádra. Je možno předpokládat, že jde o kord 1 X 4 X 0,22, tzn. jediný pás sestávající ze čtyř navzájem svinutých elementárních drátů.

Tyto čtyři elementární dráty jsou navinuty na zásobních cívkách 33, například po dvou na každé zásobní cívce 33, nebo vždy jeden drát na jedné zásobní cívce 33, jejichž počet je v tom případě roven čtyřem, a které jsou uspořádány souměrně vzhledem ke svislé rovině souměrnosti stroje.

Tyto elementární dráty se odvíjejí ze zásobních cívek 33 a přivádějí se ke tvarovacímu kolíku 39 řadou vodicích kladek znázorněných na obr. 1, kde jsou potom podrobeny všechny stejnému trvalému ohybovému přetvoření podél čáry, která je rovnoběžná s jejich osou, jmenovitě podél jedné z jejich generační čáry.

Od tvarovacího kolíku 39 jsou potom elementární dráty vedeny к vodicím kladkám 36’ a 37' a odtud dutým čepem 12’ na vodicí kladku 17, na které jsou svíjeny, se změnou postupu, aby byly dále vedeny v opačném směru, klouzajíce přes kotouč 1Г, podél vnějšího povrchu klece 1, a potom na kotouč 11, a kolem vodicích kladek 18 a A sběracího mechanismu.

Dráty se přivádějí v navzájem rovnoběžné poloze nejprve na vodicí kladku 37’, která má pevnou osu, a potom na vodicí kladku 17, jejíž osa se otáčí se skříní 13’ kolem osy klece 1.

Je tedy zřejmé, že v úseku mezi vodicí kladkou 37’ a vodicí kladkou 17 se podrobují prvnímu zkrutu, který způsobí, že dráty se spolu zkroutí. Toto zkroucení se uskutečňuje snadno a rovnoměrně vlivem stálého ohybového přetvoření předem provedeného na tvarovacím kolíku 39.

Od vodicí kladky 17 se tedy odvádí již vytvořený kord a nikoliv skupina čtyř drátů přiváděných od vodicí kladky 37. Kromě toho je možno snadno ověřit, že tento kord je podroben před navinutím dalšímu zkrutu, ve stejném smyslu jako je první zkrut, při postupu od vodicí kladky 18, mající otočnou osu к vodicí kladce A mající pevnou osu.

Když je kord složitějšího typu, například 4 X 7 X 0,18, výše popsaný postup je opět platný. V tomto případě však na zásobní cívky 33 nejsou předem navinuty elementární dráty, nýbrž čtyři pásy tvořící kord, například tvaru 1 X 7 X 0,18.

Před provedením popisu obr. 2 a příslušného způsobu vytváření kordů je třeba předem provést některé úvahy.

Je zřejmé, že к získání maximálního objemového vyplnění stroje, tj. vyplnění válcového objemu klece 1 uvnitř stroje majícího menší rozměry, avšak s vysokou produktivitou, musí být zásobní cívky 33, které jsou uloženy v kleci 1, uspořádány, jak bylo uvedeno výše, souměrně ke dvěma navzájem kolmým rovinám, tj. vodorovné a svislé rovině souměrnosti stroje.

To by vyžadovalo sudý počet zásobních cívek 33. Kdyby však měl být vytvářen kord s lichým počtem drátů, například 1 X 5 X X 0,25, u kterého počet elementárních drátů je pět, nebyl by stroj dokonale využit, neboť místo jedné zásobní cívky 33 by zůstalo volné a stroj by tedy měl ve skutečnosti větší kapacitu, než která je skutečně potřebná a nebyl by dokonale vyvážen.

Podle vynálezu se jeden z drátů vytváře jících kord nepřivádí z vnitřku stroje, nýbrž z vnějšku, čímž se zajistí odlišný způsob vytváření kordů a také nový typ kordu, jak bude dále vysvětleno.

Předpokládejme, že má být vytvářen výše uvedený kord 1 X 5 X 0,25 (obr. 2). Čtyři dráty z pěti drátů kordu jsou navinuty na zásobních cívkách 33 jako v předešlém případě a jeden drát je navinut na neznázorněné cívce umístěné před vodicí kladkou B.

Drát odvíjený z této přídavné zásobní cívky je veden do dutého hřídele 14’ a dále kolem vodicí kladky 16 na vnější stranu klece 1 a podél ní na její protilehlý konec, kde je zaveden do dutého čepu 12 kolem vodicí kladky 19 a dále do klece 1, kde kolem vodicích kladek 37 a 36 se dostává ke slučovací kladce 38.

Na této dráze je tento drát podroben prvnímu zkrutu mezi vodícími kladkami В a 16 a druhému zkrutu ve stejném smyslu mezi vodícími kladkami 19 a 37, což jednoduše vyplývá z toho, že vodicí kladky В a 37 mají pevné osy, kdežto vodicí kladky 16 a 19 mají otočné osy.

Zkroucený drát je nakonec přiveden na slučovací kladku 38, kde je sloučen s ostatními dráty přiváděnými ze zásobních cívek 33 a s nimi je dále veden ke tvarovacímu kolíku 39.

Je zřejmé, že vlivem předběžného zkroucení má stálé ohybové přetvoření podél čáry rovnoběžné se směrem postupu drátu vytvořené na tvarovacím kolíku 39 takovou strukturu, jako by bylo vytvořeno podél válcové sroubovice na drátu ve stavu bez zkroucení.

Od tvarovacího kolíku 39 je skupina pěti drátů vedena po dříve popsané dráze, než je podrobena zmíněným zkrutům mezi dvojicemi vodicích kladek 37’, 17 a 18, A a zkroucena mezi nimi šroubovitě pro vytváření požadovaného kordu.

Je třeba uvést, že zatímco pro čtyři dráty odvíjené ze zásobních cívek 33 poslední dva zkruty jsou skutečné zkruty, které vytvářejí kord, drát přiváděný z cívky umístěné vně klece 1 a předběžně zkroucený mezi vodícími kladkami B, 16 a 19, 37 je ve skutečnosti podroben rozkroucení, které vrátí tento drát do nezkrouceného stavu, pouze se stálým ohybovým přetvořením, které je však vytvořeno podél válcové šroubovice a tedy umožňuje správné spletení drátu se čtyřmi ostatními dráty.

Je tedy zřejmé, že takto vytvářené kordy mají všechny dráty tvarovány šroubovitě. V jednom drátu však je pouze ohybové přetvoření, vytvořené podél válcové sroubovice a v ostatních drátech je současně trvalé zkrutové přetvoření a ohybové přetvoření, toto poslední podél čáry rovnoběžné s osou drátu, jmenovitě podél generující čáry drátu.

Na základě výše uvedeného popisu může být nyní snadno vysvětlen způsob vytváře207732 ní kordů s jádrem ve stroji znázorněném v obr. 3.

Předpokládejme, že má být vytvořen výše uvedený kord „šest na tři”.

Ze zásobní cívky vně stroje se přivádí jádro kordu, tj. předem vytvořený pás 1X3.

Zásobní cívky 33 uložené uvnitř člunku 3 dodávají dráty pro vrstvy.

Jádro je vedeno do dutého hřídele 14’ a odtud kolem vodicí kladky 16 na vnější stranu klece a potom kolem vodicí kladky 19 do dutého čepu 12 a kolem vodicích kladek 37 a 36.

Z vodicí kladky 36 je vedeno přímo na vodicí kladku 36’ bez ovíjení kolem tvarovacího kolíku 39, kterého se nejvýše dotýká. Jádro tedy není již podrobeno žádnému stálému ohybovému přetvoření.

V úseku mezi tvarovacím kolíkem 39 a vodicí kladkou 36’ je jádro spojeno se šesti dráty vrstev, které jsou přiváděny od tvarovacího kolíku 39 a se kterými dále je vedeno po známé dráze.

Jelikož jádro nebylo přetvořeno žádným ohybem, nýbrž pouze zkrutem mezi vodícími kladkami B, 16 a 19, 37, není schopno šroubovicovéh.0 svinutí s dráty vrstev a zůstává tedy přímočaré, zatímco dráty vrstev se _;navíjejí šroubovité kolem vlivem zkrutů mezi vodícími kladkami 37’, 17 a 18, A.

Claims (7)

1. předmět

   1. Stroj na výrobu kovových kordů, zejména kordů pro zvláštní účely, například výztužné prvky pro elastomerové struktury, kde prvky obsahující tyto kordy, definované jako dráty, mohou být buď elementární dráty, tj. jednotlivé kovové dráty, nebo pásy, tj. vymezené skupiny elementárních drátů předem spolu spletených, nebo kombinace elementárních drátů a pásů, přičemž tyto kordy jsou výsledkem spojení zmíněných drátů podle předem stanovené geometrické konfigurace vytvořené a udržované prostřednictvím vhodných přetvoření vlivem ohybu a zkroucení vytvořených v drátech, kterýžto stroj obsahuje nosné ústrojí pro alespoň jednu zásobní cívku pro alespoň část zmíněných drátů, označené jako člunek, uvnitř kterého jsou zásobní cívky uloženy volně otočně, každá kolem své vlastní osy, dále obsahuje ústrojí označené jako klec, uzpůsobené pro vedení zmíněných drátů po pře- . dem stanovených drahách, nosné ústrojí pro tuto klec při jejím otáčení kolem její vlastní osy, hnací ústrojí pro udržování otáčení klece, ústrojí pro odvíjení drátů z příslušných zásobních cívek a pro jejich odtahování strojem na vytváření pásů ve směru postupu a ústrojí pro sbírání vytvářených kordů, přičemž člunek je uspořádán mezi klecí, souose s klecí a vzhledem к ní volně otočně, přičemž člunek a klec jsou uspořádány pro srovnání jejiGh koncových částí pro přestup

   Je tedy zřejmé, že dva posledně jmenované zkruty mají za následek úplné rozkroucení jádra, které po výstupu z vodicí kladky A je v nepřetvořeném stavu, tj. v dokončeném jádru, a s ohledem na zkroucení, kterému bylo vystaveno během průchodu svíjecím strojem.

   Ve srovnání se známým strojem podle dosavadního stavu techniky je stroj podle vynálezu velmi mnohostranný pro vytváření kordů s jádrem nebo bez jádra. Jeho produktivita je přinejmenším stejná jako u dosavadních strojů použitých к vytváření rozličných typů kordů.

   Vzhledem к vysokému objemovému využití ve srovnání se známými stroji stejného výkonu má stroj podle vynálezu vyšší produktivitu a tedy je ekonomicky výhodný.

   Je třeba poznamenat, že za vodicí kladkou A a před vodicí kladkou В místo přístrojů uvedených výše mohou být uspořádány jiné stroje na výrobu kordů stejného nebo odlišného typu pro dodávání drátů, nebo které jsou zásobovány strojem podle vynálezu pro vytváření kordů složitých struktur.

   Vynález není omezen na výše popsané příklady, nýbrž je zřejmé, že je možné provést celou řadu obměn, aniž by se vybočilo z rámce myšlenky vynálezu.

   VYNÁLEZU drátů, po dráze, která je soumístná s jejich vlastní osou, vyznačený tím, že člunek (3) obsahuje prostředek pro vedení drátu po dráze vytvořené od jednoho konce člunku (3) ke druhému konci člunku (3) a isouimístné s osou člunku (3) na tomto konci, avšak vzdálené od jeho osy v úseku mezi konci člunku (3) a prostředek pro vytváření zmíněných trvalých ohybových přetvoření a alespoň části zmíněných trvalých zkrutových přetvoření uzpůsobených pro vytváření zmíněných kordů podle pevné a trvalé geometrické konfigurace.
2. 2. Stroj podle bodu 1, vyznačený tím, že prostředek pro vytváření zmíněných trvalých ohybových přetvoření vytváří tato přetvoření drátů ve směru rovnoběžném ke směru posuvu.
3. 3. Stroj podle bodu 2, vyznačený tím, že prostředek pro vytváření zmíněných trvalých ohybových přetvoření je vytvořen jako tvarovací kolík (39) uložený na člunku (3) ^b a mající osu kolmou ke směru posuvu drátu.
4. 4. Stroj podle bodu 3, vyznačený tím, že prostředek pro vedení drátu obsahuje dvě vodicí kladky (36, 36’) uspořádané podél dráhy drátu na straně protilehlé ke straně, na které je uspořádán zmíněný tvarovací kolík (39), a umístěné tak, že dráha spojující přímo zmíněné vodicí kladky (36, 36’) neobsahuje žádný bod rušení se zmíněným tvarovacím kolíkem (39).
5. 5. Stroj podle bodu 4, vyznačený tím že vodicí kladky (36, 36’) jsou uspořádány tak, že zmíněná dráha je tečná к povrchu otáčení tvarovacího kolíku (39).
6. 6. Stroj podle bodu 1, vyznačený tím, že prostředek pro vedení drátů sestává ze slučovací kladky (38) uzpůsobené к zavedení drátů přiváděných z rozličných směrů a jejich rovnoběžnému a přilehlému usměrnění v téže rovině а к zavedení takto uspořádaných drátů do prostředku к vytváření zmíněného trvalého ohybového přetvoření.
7. 7. Stroj podle bodu 1, vyznačený tím, že

   U prostředek pro vedení drátu obsahuje dvě další vodicí kladky (B, 16, 18, A) uložené svým otočným povrchem tečně к ose člunku (3) a umístěné na začátku, popřípadě na konci části dráhy drátů, která kříží člunek (3), odlišné od osy člunku (3), přičemž každá vodicí kladka (B, A), když je spřažena s příslušnou vodicí kladkou (18, 18) bezprostředně к ní přilehlou a umístěnou vně člunku (3) na kleci (1) s otočným povrchem tečným к ose klece (1), je uzpůsobena к vytváření trvalého zkratového přetvoření drátů otáčením klece (1) vzhledem ke člunku (3).