CS207719B2 - Filling particularly for the devices for mutual mixing of the flows of gaseous and liquid substances - Google Patents

Description

Vynález se týká výplně, zejména pro zařízení 'k vzájemnému promíchávání proudů kapalných a plynných látek. Taková zařízení jsou například v chemickém nebo farmaceutickém průmyslu používána k provádění destilačních, absorpčních postupů a reakčních procesů a jsou tvořena zejména různými věžemi a kolonami, které mohou obsahovat lapače kapek, odlučovače kapek, čističe plynu nebo pračky plynu. 'V mnohých průmyslových odvětvích je třeba používat chladicích věží, výměníků tepla, zařízení pro odlučování kapek nebo' prachu, jiných zařízení pro čištění odpadních vod s vpravováním kyslíku do vody apod. Všechny tyto' úkoly mohou být splněny vzájemným promícháním plynů ' a kapalin.

Promíchávání proudů plynů, plynných a kapalných látek se již po mnoho desetiletí provádí ' ve vertikálních kolonách a sloupcích. V některých případech se používá prázdných svislých sloupů nebo věží, ve kterých se kapalina nechává stékat po jejich vnitřních plášťových stěnách nebo' se rozprašuje do' jejich vnitřního' prostoru a přichází ' tak do styku s plynem, pohybujícím se v protiproudu. Efektivita těchto způsobů je pochopitelně značně nízká.

Později se začalo například' pro destilaci používat v chemickém průmyslu patrových ko,lo.n nebo ' sloupových nádrží s výplňovými tělísky.

Známé patrové kolony je možno' rozdělit na dvě hlavní skupiny: na protiproudové neboli sprchovaní koleny a na kolony s příčným proudem plynu.

Předností patrových kolon je zejména to, že u nich nedochází takřka k žádným obtížím s rozdělováním proudu plynu nebo' kapaliny, jejich nedostatkem je na druhé straně specificky vysoká ztráta tlaku, která je nutně spojena s vyšší spotřebou energie, jejich zatížitelnost a elasticita, čímž se rozumí schopnost přizpůsobení jiným provoznta podmínkám, je omezená.

Výplňovými tělísky v těchto známých sloupových kolonách jsou dosud obvykle jednotlivá, na sobě nezávislá tělíska 'menších rozměrů nebo u novějších řešení jsou to vložky vytvořené ze síťoviny.

Výplňová tělíska ze síťoviny jsou v kolonách ukládána tak, že jejich plochy ze síťoviny jsou uloženy svisle a popřípadě šikmo, a vytvářejí ve vnitřním prostoru svislé nebo šikmé kanálky malého' průměru, popřípadě je ze šikmých ploch ze síťoviny, které se vzájemně protínají, vytořena ve vnitřním prostoru sloupu nebo' kolony výplňová konstrukce.

Výplň sloupu, vytvořená z výplňových tě207719 lísek, je hotovena volným nasypáním neurčitého množství výplňových tělísek do vnitrního prostoru sloupu, přičemž jsou však také známy výplně, vytvářené z výplňových tělísek, naskládaných na sebe podle určitého pravidla; v takovém případě jsou výplňová tělíska uspořádána ve sloupu v pravidelném- geometrickém rozmístění.

Známá a používané výplňová tělíska tohoto druhu se liší od sebe v podstatě pouze svou tvarovou podobou, přičemž určení jejich funkce je v podstatě stále . stejné: _ vložením množství velkoplošných . výplňových tělísek do- vnitřního prostoru sloupu nebo kolony vytvořit soustavu v podstatě rovnoměrných dutin, mezi nimiž by byly co. největší prostory a co největší dotyková plocha, přičemž tohoto cíle se dosahuje pomocí nákladných výplňových tělísek, které umožňují vytvoření kompaktnějšího- zařízení, majícího' při vyšší efektivitě menší vnější rozměry.

Protože v současné době - známé sloupy s výplňovými tělísky v převážné míře nezajišťují nebo alespoň spolehlivě nezabezpečují - rovnoměrné rozdělení kapaliny a plynu, vznikají uvnitř soustavy výplňových známých tělísek mrtvé -prostory s malou účinností, - to- - znamená - oblasti, - - které se na zprostředkování dotyku kapaliny a plynu nikterak nepodílejí. Výplň je velmi citlivá na výskyt - pevných částic nečistot, - které se vznášejí ve vnitřním prostoru a ucpávají -očka síťoviny výplňových tělísek, přičemž čištění takto zanesených tělísek je mimořádně pracné a obtížné. Tyto skutečnosti omezují použitelnost sloupů s výplní ze známých - - výplňových tělísek v širším měřítku. Z - výplňových tělísek, uspořádaných pravidelně, - - vytvořená výplň může být obecně použita jen - pro speciální -oblast použití, například pro vakuovou destilaci.

Objemová účinnost mřížových konstrukcí, používaných v chladicích- věžích, je poměrně nízká - a obestavěný prostor je poměrně velký.

V - oboru čištění odpadních vod, popřípadě obecně v oboru úpravy vody je velmi důležitým úkolem čisticího procesu vpravení dostatečného- množství kyslíku do vody. Při tomto vpravování se kyslík buď vhání do vody a nechává se jí stoupat, nebo se používá mechanických míchadel, například aerátorů, které jsou umístěny na hladině a promíchávají a čeří horní vrstvu vody, takže povrch vody se zvětšuje, což usnadňuje pohlcování kyslíku vodou. Efektivita tohoto postupu je poměrně nízká a současně je tento- způsob nákladný, přičemž však použití tohoto způsobu pro některé potřeby a úkoly čištění vody je nezbytné.

Vcelku je možno konstatovat, že zařízení, které by umožnilo co nejdokonalejší dotyk obou fází, plynné a kapalné, i při extrémních podmínkách a pro. extrémní množství látky v jednotlivých fázích, to' znamená pro velmi silné nebo velmi slabé kropení, není dosud známo, a že je tedy třeba vyřešit zařízení, které by bylo dostatečně účinné a měto přijatelné výrobní a provozní náklady.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit vhodné výplňové tělísko pro zlepšování dotyku kapalných a plynných látek, které by - mohly být díky své konstrukci a technologii výroby jednoduše vpravitelné do sloupů, věží, kolon a podobně, pracujících - například s navzájem se křížícími proudy, přičemž tělíska by měla při dostatečném výkonu zaujímat malý prostor a současně při malé energetické spotřebě poskytovat maximálně efektivní zajištění vzájemného dotyku, to znamená také velkou rychlost přenosu materiálu nebo tepla; v různých oblastech techniky by měla být tělíska použitelná i při změněných provozních podmínkách, například při intenzívním nebo; nepatrném kropení a jejich použití by mělo postačovat k vyřešení různých - úkolů.

Základní myšlenka vynálezu vychází z poznatku, že intenzita dotyku plynu nebo páry a kapaliny, a tím také rychlost přenosu tepla nebo- materiálu, může být ve velkém měřítku zvýšena, jestliže je výplň vytvoře-na z buněk, ohraničených prvky, pohybujícími se při proudění látek a uspořádanými do - - stěn, popřípadě deskami, umístěnými v malé vzdálenosti od sebe a obsahujícími pohyblivé a výkyvné prvky; další poznatek spočívá v tom, že- zařízení může být hospodárně vytvořeno v takovém případě, kdy jeho- stavební prvky, působením látek proudících výplní, jsou uváděny do výkyvného- pohybu a udržovány v něm po celou dobu, kdy zařízením proudí kapalina a plyn nebo pára. V - oblasti stěn nebo desek působí totiž pohybující se prvky intenzívní - rozprašování kapaliny a rozprášené kapičky se - odrážejí od blízko uložených desek - a narážejí opět na další kapičky, takže těmito dalšími nárazy dochází k sekundárnímu rozprašování kapaliny, přičemž látka přivedená do - jednotlivých buněk je uváděna doí vířivého turbulentního pohybu, takže dotyk mezi plynem a kapalinou se uskutečňuje na velké ploše a při tomto silném pohybu se dociluje maximální efektivnosti.

Na základě tohoto poznatku jsou stanovené úkoly řešeny pomocí výplně podle vynálezu, jejíž podstata spočívá v tom, že je tvořena soustavou buněk, ohraničených stěnami uspořádanými kolmo k proudu látky a propouštějícími plynné i kapalné látky, přičemž nejméně dvě stěny každé buňky jsou proudem plynu nebo kapaliny uvedeny do kmitavého nebo výkyvného- pohybu a jsou v něm proudem plynu nebo kapaliny udržovány, popřípadě - jsou tyto stěny opatřeny konzolovitými stavebními díly, uveditelnými do kmitavého pohybu, - mezi nimiž je ponechána mezera.

Podle výhodného provedení vynálezu jsou konzolovité stavební prvky tvořeny zuby, vytvořenými z pružně deformovatelného plechu, - popřípadě mohou být vyrobeny z tyčky, drátu nebo podobného materiálu.

Podle jiného výhodného provedení vynálezu sestává výplň zařízení z buněk voštinového typu, které na sebe navazují, přičemž voštinová výplň má výhodně šestiúhelníkový průřez a je uložena v prázdném vnitřním prostoru hranolovitého· sloupu s pravoúhelníkovým průřezem; voštinové buňky jsou ohraničeny konstrukcí, jejíž čtyři stěny mají konzolovité· části.

Používají-li se výplňová tělíska pro plošné výměníky tepla, jsou · ve vnitřním prostoru buněk umístěny trubky pro· další vedení proudící látky.

Při použití výplně pro fotochemický reaktor jsou uvnitř buněk umístěny žárovkové baňky, obklopené skelným materiálem nebo křemennými trubičkami.

Předmětem je také výplň zařízení pro přivádění kapalných a plynných látek do· vzájemného styku, jejíž podstatný význak spočívá v tom, že je sestavena ze soustavy výplňových tělísek, umístěných nad sebou n vedle sebe, a obsahujících otevřené styčné kanálky. Na nejméně dvou stěnách kanálků jsou umístěny konzolovité prvky, uváděné proudícím médiem do kmítavého¹ pohybu, mezi nimiž jsou ponechány mezery, přičemž kanálky mezi stěnami vzájemně sousedních výplňových tělísek mají podélné osy k sobě kolmé. Konzolovité prvky jsou v tomto případě vytvořeny z pružně deformovatelnéh.o plechu, vytvarovaného do· řady zubů, popřípadě z tyček, drátů nebo podobného· materiálu.

Řešením, výplně podle vynálezu se dosahuje výhodných dodatkových účinků, kterých nebylo dosahováno u dosud známých výplní podobného· určení, například u výplňových tělísek, používaných ve farmaceutickém nebo chemickém průmyslu, u zařízení používaných k čištění odpadových vod apod.

Základní předností výplňových tělísek a výplně podle vynálezu je skutečnost, že při optimální hospodárné spotřebě energie se (li^í^«ahuje díky kmitavým pohybům konzoilovitých částí, vyvolávajícím dodatečné rozstřikování kapaliny, a vzniku vířivého· pohybu látek uvnitř buněk, velmi dokonalého· styku mezi oběma látkami, takže se zintenzívňuje přenos tepla a materiálu z jedné látky do· druhé. Kmitání konzolovitých částí konstrukce výplně je totiž dosahováno· bez přídavného vnějšího· přívodu energie, využívá se pouze té energie, která je stejně nezbytná pro přivádění obou látek, přičemž obě látky, to· znamená jak plynná složka, tak také kapalná složka, přivádějí v průběhu svého pohybu bez jiného zvláštního· působení, například bez strojních vibrací, konzolovité části do kmítavého pohybu, vyvolaného· impulsy proudícího prostředí.

Další předností výplně podle vynálezu je jednodušší konstrukce výplňových tělísek ve srovnání se známými tělísky velmi komplikované konstrukce a tvaru, a také výrobní technologie, přičemž tělíska podle vynálezu jsou zcela jednoduchá, mají malou vlastní hmotnost a ve srovnání se známými tělísky mají menší investiční náklady a také provozní náklady se snižují. K tomu přistupuje skutečnost, že kromě vyšší efektivnosti řešení daného úkolu, se podařilo vyřešit výplň s menšími požadavky na prostor, takže zařízení může mít menší vnější rozměry.

Mimořádně výhodnou vlastností výplňových tělísek a výplně podle vynálezu je to, že ve výplni se · nevyskytují žádné mrtvé prostory a v důsledku stálého kmítavého pohybu nemůže docházet k ucpávání výplně pevnými unášenými částicemi. Výplňová tělíska a celá výplň je jednak výhodná pro · splnění libovolného úkolu při zlepšování vzájemného dotyku, například pro výměnu tepla, absorpci, čištění plynu, kondenzaci, odpařování, destilaci, k provádění chemických reakcí, přivádění kyslíku do · odpadních · vod apod., a jednak je vhodná pro splnění všech úkolů, vyplývajících ze změněných provozních podmínek, například z velké nebo· nepatrné intenzity skrápění.

Příklady provedeny zařízení ke zlepšování vzájemného dotyku plynných a kapalných látek, obsahujícího· výplňová tělíska a výplň podle vynálezu, jsou zobrazeny na výkresech, kde představují obr. 1 azonometrický pohled na výplňové tělísko, tvořené jedinou buňkou, obr. 2 ve zvětšeném měřítku svislý řez výplní, vytvořenou ze soustavy voštinových buněk, obr. 3 ve zvětšeném měřítku detail A, vyznačený na obr. 2, obr. 4 pohled na výplňové tělísko, vedený ve· směru šipky B z obr. 3, obr. 5 schematický svislý řez kolonou, obsahující výplňová tělíska podle obr. 1 až 4, určenou pro· zlepšování vzájemného· styku kapalin a par, a pro oddělování a odlučování kapek, obr. 6 rozložený pohled na buňku, jejíž konzolovité části jsou tvořeny pružnými jazýčky, obr. 7 pohleď na detail C z obr. 6 ve zvětšeném měřítku, obr. 8 svislý řez voštinovou výplní, obsahující trubky jako výměníkové prvky pro předávání tepla, obr. 9 svislý řez voštinovou výplní, obsahující ' trubky pro· provádění fotochemické reakce, obr. 10 svislý řez zařízením· pro· příčné vedení proudu plynu a kapaliny, obsahujícím výplňové prvky podle obr. 1 až 4, a obr. 11 axonometrický pohled na výplň podle vynálezu, sestavenou ze šikmých desek, uspořádaných v sousedních vrstvách kolmo k sobě a opatřených kmitavými částmi.

Výplň zařízení ke zlepšení vzájemného dotyku mezi, kapalnými a plynnými látkami je tvořena soustavou výplňových tělísek ve formě buněk 1 šestiúhelníkového příčného průřezu, majících vnitřní dutinu rovněž šestiúhelníkového průřezu. Buňka 1 · je opatřena čtyřmi stěnami 2, 3, 4, 5, které mají zuby 6, vytvořené z pružně deformovatelného materiálu, a oddělené · od sebe me zerami 7, které v tomto případě vytvářejí průběžnou pilovitou štěrbinu. Zuby 6, které jsou v tomto příkladu vytvořeny z pružně deformovatelného plechu, z něhož jsou také vytvořeny stěny 2, 3, 4, 5 buňky 1, jsou vystřiženy do pilovitého tvaru a vytvářejí konzclovité prvky, které přivádí proud kapaliny nebo plynu do kmitového pohybu a udržuje je v tomto pohybu. Řady pilovitých zubů 6 jsou proti sobě přesazeny a jejich vrcholy v jedné řadě zasahují do- mezer mezi zuby 6 sousední řady. Stěny 2, 3, 4, 5 buňky 1, opatřené konzolovitými prvky, zuby 6, jsou připevněny například pomocí šroubů na profilovou upínací desku 8, která je připevněna na stěny například destilační kolony nebo jiného zařízení, přičemž tyto stěny kolony současně uzavírají oba čelní konce dutiny buňky 1. V tomto případě je geometrická osa x buňky 1 vodorovná a nezávislá na tom, zda je buňka umístěna v protiproudovém zařízení nebo v zařízení s příčným a vzájemně kolmým vedením proudů kapalných a plynných látek, přičemž stěny 2, 3, 4, 5 buňky 1 leží vždy kolmo na směr proudu plynu nebo kapaliny.

V praxi se však vyskytuje zařízení, opatřené pouze jedinou buňkou 1 nebo jiným výplňovým· tělískem, velice zřídka a pouze pro· speciální účel, obvykle je výplň vytvořena tlak, že sestává z množství buněk 1 podle obr. 1, uložených vedle sebe a nad sebou do voštinové soustavy buněk. Příklad vytvoření takové výplně z množství buněk 1 podle obr. 1, sestavených do voštinové soustavy je zobrazen v příčném, řezu na obr. 2, kde jsou podélné geometrické osy x jednotlivých buněk 1 navzájem rovnoběžné · a jsou vedeny kolmo· k rovině výkresu. Protože konstrukce výplně je vytvořena z šestibokých buněk 1 podle obr. 1, jsou na obr. 2 až 4 použitý stejné vztahové značky. Z obr. 2 je patrno, že jednotlivé buňky 1 jsou doplněny spojovací a distanční konstrukcí 9, naznačenou na obr. 2 čerchovanými čarami. Stěny 2, 3, 4, 5 buňky 1 jsou připojeny na profilový plech ' upínací desky 8 pomocí podložek 10 a šroubů 11.

Na obr. 3 je znázorněn ve větším měřítku detail A styčníku z obr. 2. Spojovací a distanční konstrukce 9 je tvořena distančními trubkami 12, uloženými ve vnitřním prostoru buňky 1, jimiž jsou vedena závěsná táhla 13, upevněná svými konci na stěnách neznázorněné kolony, přičemž na těchto závěsných táhlech 13 je zavěšena vždy jedna řada buněk 1. Délka jednotlivých distančních trubek , 12 odpovídá největší vodorovné šířce vnitřní dutiny buňky 1, to znamená vzájemné vzdálenosti dvou proti sobě umístěných profilových upínacích desek 8. Profilové desky 8 mají v příčném řezu tvar písmene U a jejich ramena se rozbíhají šikmo od sebe, přičemž mezi rameny jsou v místě vedení závěsných táhel 13 uloženy podložky 14. Podložky 10 pod šrou by 11 mohou být tvořeny plechovými pásky. Roviny stěn 2, 3, 4, 5 buňky 1, svírají se svlslicí úhel a, který se může měnit mezi 91° a 179°, aby byl vhodný pro· splnění každého technického úkolu, přičemž obecně je nej vhodněji tento· úhel volen kolem, 135°.

Podle dalšího výhodného příkladu provedení . výplňového tělíska, zobrazeného na obr. 4, je stěna 2 sestavena ze dvou zuby 6 opatřených plechových dílů 2a, 2b; tyto profilové díly 2a, 2b jsou pomocí upínacích podložek 10 a šroubů 11 připevněny k upínací desce 8 tak, že zuby 6 plechového· dílu 2a zapadají do mezer mezi zuby 6 ' plechového· dílu 2b a stejně tak zuby druhého· plechového· dílu 2b zapadají doi mezer mezi zuby 6 prvního· plechového dílu 2a. Mezi sousedními zuby 6 probíhají mezery 7. V tomto znázorněném příkladu probíhají a leží oba plechové díly 2a, 2b v jedné rovině a zuby 6 jsou proto uloženy rovněž ve stejné rovině. Určité přednosti má také odchylné provedení, kdy oba plechové díly 2a, 2b, a tím· tedy také obě řady zubů 6 leží za klidu ve dvou navzájem· rovnoběžných rovinách, přičemž odstup obou rovin nemá být větší než 10 mm. U jiného výhodného* provedení mohou být oba plechové díly 2a, 2b uloženy vrovinách, které spolu svírají úhel nejvýhodněji menší než 10°, přičemž tento úhel spolu svírají také obě řady zubů 6.

Zuby 6 mohou být vytvořeny například z ocelového nebo bronzového plechu.

Usek I příkladného zařízení, zobrazeného na obr. 5, tvořeného protiproudovou kolonou, je skrápěn kapalinou, zatímco úsek II neobsahuje žádný přívod kapaliny a má pouze funkci odlučovače kapek. Oba úseky I, II se nacházejí uvnitř koleny 15 s pravoůhelníkovým příčným průřezem. Jak v prvním protiproudovém úseku I, tak také ve druhém úseku II jsou umístěny buňky 1 s šestiúhelníkovým příčným průřezem, · které· již byly v předchozích částech popsány, · přičemž zčásti je vnitřní prostor kolony 15 vyplněn doplňkovými buňkami la, které jsou umístěny u stěn kolony a mají otevřený lichoběžníkový průřez. Řady buněk 1, la jsou navzájem sepnuty pomocí spojovací a distanční konstrukce 9, kterou jsou také zavěšeny na stěny kolony 15. Pro* přivádění kapaliny · do prvního úseku I jsou nad prvním· úsekem I a pod druhým úsekem· II umístěny skrápěče 16 zařízení, které jsou přívodním potrubím 17 spojeny se zdrojem· 18 kapaliny, přičemž do přívodního potrubí 17 je vřazeno· čerpadlo 19. Plynná látka, kterou je v daném příkladu · vzduch, je přiváděna vzduchovým potrubím 20 pomocí ventilátoru 21, přičemž přívodní potrubí 20 je· zaústěno do· spodní části prvního úseku I kolony 15. Doplňovacím potrubím· 23 může být podle potřeby přiváděna voda · do nádoby, která je zdrojem 18 kapaliny. Nad čerpadlem· 19 odbočuje z přívodního potrubí 17 odpadní potrubí 24, vyústěné · do· odpadního kanálu 24b, přičemž v odpadním potrubí 24 je umístěn uzavírací ventil 24a a nad odbočením odpadního potrubí 24 je doi přívodního· potrubí 17 vřazen druhý ventil 17a a stejně tak je doplňovací potrubí 23 opatřeno uzavíracím ventilem 23a. Úkolem odpadního· potrubí 24 je odvádět přebytečnou vodu, popřípadě při vyřazení kolony z činnosti umožnit její odvodnění.

Nad druhým úsekem II kolony 15 jsou vytvořeny v jejích stěnách otvory 25, kterými může vycházet vzduch, který byl protlačen prvním úsekem I a druhým úsekem II kolony 15.

Činnost zařízení podle obr. 5 je následující:

Čerpadlo 19 a ventilátor 21 se uvedou * v činnost, takže kapalina je přiváděna ve směru šipek a přívodním potrubím 17 ke zkrápěčům· 16, ze kterých přichází kapalina ve· směru šipek b k buňkám 1 v prvním ú- * seku I kolony 15 a stéká po buňkách 1 ke spodnímu konci prvního úseku I kolony 15, kde ze soustavy vystupuje ve směru šipek g·

Současně je do spodního úseku I kolony 15 přiváděna ve směru šipek c, d, plynná látka,· která postupuje nahoru ve směru šipek f a prochází přitom buňkami 1 spodního úseku I. Prouděním plynu ve směru kolmém na stěny 2, 3, 4, 5 jednotlivých buněk 1 a současným stékáním· kapaliny rovněž ve směru příčném ke stěnám 2, 3, 4, 5 [obr. 1) buněk dochází k tomu, že obě látky mohou buď pronikat pouze mezerami 7 mezi jednotlivými zuby 6 (obr. 1 a 4), nebo se mohou mezery 7 mezi zuby 6 v důsledku kmitavých pohybů zubů ·3 ve větší nebo menší míře zvětšovat, takže průchod oibcou látek je umožněn a usnadněn.

Stékání kapaliny směrem do-lů a proudění plynu ve směru šipky f nahoru přivádí totiž zuby 6, nacházející se ve stěnách 2, 3, 4, 5 jednotlivých buněk 1 a vytvořené z pružného· tenkého materiálu, který se může pružně deformovat, do kmitavých pohybů a udržuje je rozkmitané, protože proudící látky dodávají zubům stálé impulsy (obr. 1 a ^e 4).

Při tomto· kmitání se zuby 6 vychylují ze své střední polohy střídavě do obou stran a dvěma opačnými směry, takže průřez meί zery 7, který byl původně stálý, se nyní periodicky mění. Na obr. 5 je znázorněna vychýlená poloha jednotlivých zubů 6 buněk 1. Při vykonávání těchto pohybů působí zuby 6 také zpětně na stékající kapalinu nebO' na proudící vzduch. Zuby 6 tedy jednak rozprašují intenzívně kapalinu a rozstřikují ji do· všech stran, jednak udržují ve vnitřní dutině buňky 1 při dostatečně silném· proudu plynu směs plynu a kapaliny ve vířivém· turbulentním, pohybu, jak je naznačeno' na obr. 5 šipkou e. V průběhu těchto; procesů přicházejí kapalné a plynné látky navzájem do· velmi intenzivního styku, rychle se pohybující kapičky kapalné látky víří plynem, proudícím vnitřním prostorem buňky

1, popřípadě rychle proudící paprsky plynu víří a jsou profukovány kapalinou, protékající vnitřním prostorem, buňky. Uvnitř buňky 1 vznikající vířivý pohyb směsi plynu a kapaliny, a průchod této- směsi mezerami 7 při zvýšené rychlosti činí míchání obou fází velmi intenzíním. Mezní plochy obou fází se maximálně zvětšují při vysoce příznivé a hospodárné spotřebě energie. K přivádění proudících látek doi vzájemného styku je třeba spotřebovat a vydat určité množství energie, které je postačující také k uvedení zubů 6 do kmitavých pohybů, přičemž tyto· kmity, vyvolané bez přívodu další vnější energie, zvyšují ekonomickou efektivitu zařízení na mimořádně vysokou míru, přičemž turbulentní vířivý pohyb směsi látek uvnitř prostoru buněk 1, popřípadě silové rozstřikování a rozprašování kapalné fáze, tento účinek ještě zvyšují. Lze snadno' pochopit, že díky těmto· úkazům je rychlost materiálu v prvním úseku I · kolony 15 a rychlost například přenosu tepla mimořádně velká. Přitom je třeba si povšimnout, že jednotlivé plynné částice se pohybují buňkami 1 nahoru po dráze podobné vírové lemniskátě: nacházejí se uvnitř buňky 1 ve vířivém· pohybu, potom přecházejí do další buňky 1, kde se dostávají opět do vířivého pohybu a pohybují se tímto· způsobem stále nahoru, až na horní straně prvního úseku I z něj vystupují.

Úkolem druhého úseku II kolony 15 je pouhé odlučování kapek z proudu plynu; v tomto úseku II proudí plyn obsahující kapalinu ve směru šipky f směrem nahoru a rozkmitává přitom zuby 6 stěn 2, 3, 4, 5 jednotlivých buněk (obr. 1 a 4), přičemž kapalina se v průběhu vířivého· pohybu z plynu odděluje a buňkami 1 stéká v opačném· směru proti proudu plynu opět do. prvního; úseku I. Plyn, který má již značně snížené procento vlhkosti, prochází potom otvory 25 v horní části kolony 15 pod jejím stropem ve směru šipek h do okolní atmosféry.

Zařízení· podle obr. 5 může být například použito ve· formě chladicí věže, přičemž působí jako výměník tepla. V takovém případě je zdroj 18 kapaliny tvořen sběrnou nádobou elektrárny nebo její kondenzační nádobou a· potrubím 20 je přiváděn vzduch z okolní atmosféry do· prvního úseku I chladicí věže, V předchozí části podrobně popsaným způsobem dochází v chladicí věži k intenzivnímu promíchávání vzduchu a vody, a k velmi rychlému přenosu tepla mezi oběma fázemi, takže chladicí věž, opatřená výplní podle vynálezu, má ve srovnání se známými a dosud užívanými chladicími věžemi podstatně· příznivější výsledky, takže například může být zásobována mnohem větším množstvím chlazené vody a má také menší nároky na zastavěnou plochu.

Zařízení podle obr. 5 může sloužit také jako vlhké· odprašovací zařízení pro· odstraňování prachu. Věž obsahující výplň po207719 dle vynálezu může být používána totiž také pro vysoké rychlosti proudu plynu při malém poklesu tlaku, přičemž uvnitř jednotlivých buněk 1 dochází v důsledku vířivého pohybu к intenzivnímu styku mezi plynem obsahujícím prach a kapalinou, takže prach nebo mechanické nečistoty jsou již po< krátké dráze pohybu extrahovány z plynu. To znamená, že odprašování plynu, popřípadě vzduchu, může být již při velmi malých rozměrech zařízení prováděno s velmi příznivým výsledkem. V takových případech se plyn nebo vzduch, obsahující prach, přivádí přívodním potrubím 20 do prvního úseku I věže a propírací voda, popřípadě jiná propírací kapalina, se přivádí přívodním potrubím 17 do' zkrápěčů 16 v horní části prvního úseku I věže. Druhý úsek II může být podle potřeby opatřen výplní к oddělování kapaliny, což platí jak pro chladicí věže, tak také pro odlučovače prachu a pro jiné druhy použití, nebo mou být v horním úseku II výplňové prvky vynechány.

Věž podle obr. 5 může být mimořádně výhodně využita pro absorpci nebo' chemickou absorpci s vysokým vývinem tepla, protože výplň vytvořená z buněk má příznivé provozní výsledky i při velkém zatížení kapalinou. Přirozeně je možno použít věže kromě jmenovaných příkladů i pro plnění celé řady dalších úkolů, například pro vpravování kyslíku do odpadní vody apod.; v takovém případě je plynným prostředím, přiváděným zespodu do spodního úseku I věže, kyslík nebo vzduch a kapalinou, přiváděnou na výplň vytvořenou z výplňových tělísek podle vynálezu, je odpadní voda.

Na obr. 6 je znázorněn boční pohled na detail stěny buňky, jejíž stěny jsou na rozdíl od příkladu vytvoření buňky 1 z obr.

I až 4, kde byly stěny opatřeny zuby 6, o·patřeny konzolovitými prvky, rozkmitávanými proudem kapaliny a plynu a tvořenými pružně deformovatelnými, například ocelovými drátky, které jsou seřazeny do dvou řad a uspořádány do zazubených soustav, vytvářejících drátěné jazýčky 28. Drátěné jazýčky 28 jedné řady zasahují mezi jazýčky 28 protilehlé řady a probíhají popřípadě podél okraje protilehlých jazýčků 28, přičemž mezi drátěnými jazýčky 28 vzájemně protilehlých řad jsou ponechány mezery 29. Samotné buňky, jejichž stěny obsahují tyto drátěné jazýčky 28, mohou být jinak stejně vytvořeny jako buňky 1 z příkladů na obr. 1 až 4. Rady drátěných jazýčků 28 mohou být v oblasti konců přímých úseků 28a například svarovými spoji připojeny na vždy jeden upínací plech 10, který může být rovněž pomocí šroubů

II připojen к profilové desce 8, podobně jako tomu bylo< v příkladech na obr. 1 až 4. Buňky mohou být rovněž zavěšeny pomocí spojovací a distanční konstrukce 9, sestávající z distanční trubky 12 a závěsného táhla 13, na stěnu například věže nebo< kolony, jak je podrobněji zobrazeno na obr.

až 4 v příkladu zavěšení buněk 1. Ve stěnách výplní, popřípadě výplňových tělísek, tvořených buňkami podle příkladu zobrazeného na obr. 5, mohou být místo zubů 6 nebo společně s nimi, dokonce i v rozsahu jedné řady, použity také drátěné jazýčky 28.

Obr. 7 znázorňuje ve větším měřítku detail c z obr. 6. Na tomto; příkladu je dobře patrno, že drátěné jazýčky 28, oddělené od sebe mezerami 29 a také přímé mezilehlé úseky 28a jsou vytvořeny z drátků 26, oddělených od sebe mezerami 27. Proudění plynů a kapalin je tímto řešením stěn umožněno' a navíc se působením pohybujících se proudů plynů a kapalin jednotlivé drátky 26 podobně jako zuby 6 rozkmitávaíjí a udržují se v kmitavých pohybech, což má za následek intenzivnější promíchávání obou složek, plynné a kapalné fáze, které je dostatečně zajištěno i u konstrukční obměny podle obr. 6 a 7.

Na obr. 8 je zobrazen příklad použitel nosti výplně, vytvořené z výplňových tělísek podle vynálezu, pro povrchový výměník tepla. V buňkách 1, které mají stejné konstrukční provedení jako u voštinové konstrukce z obr. 2 a jsou uloženy v neznázorněné věži, probíhají trubky 30, přičemž stěny buněk 1 jsou opatřeny konzolovitými prvky, které mohou být rozkmitávány, například zuby 6 podle obr. 4 nebo drátky 26 podle příkladu z obr. 7.

Jedna z látek, například voda přiváděná к ochlazení nebo pára přiváděná ke zkondenzování, proudí trubkami 30, zatímco druhá látka, popřípadě ostatní látky, například studená voda a vzduch z okolní atmosféry, proudící v opačném směru proti stékání studené vody, procházejí výplní věže, tvořenou buňkami 1, které jsou do ní vestavěny. V tomto posledním příkladu se jedná o povrchový výměník tepla pro tři prostředí. Výhodou této' konstrukce je zejména to, že součinitel přestupu tepla vnější strany trubek může dosáhnout v důsledku v předchozích částech detailně popsaného vzniku vířivého proudění v buňkách 1 mimořádně příznivých hodnot, takže účinnost výměny tepla je zvýšena, a tím se dosahuje úspory energie. Toto základní příkladné provedení může být obměněno v tom smyslu, že buňkami 1, obsahujícími trubky 30, proudí pouze studená voda nebo pouze vzduch z okolní atmosféry. V takovém případě se jedná o povrchový výměník tepla se dvěma látkami.

Příklad provedení podle obr. 8 se pochopitelně neomezuje pouze na popsané použití, ale může být využit i pro celou řadu dalších¹ aplikací, například může být základem pro vytvoření dalších velmi hospodárných provozních zařízení a povrchových výměníků tepla, například z tohoto základního uspořádání může být vytvořen kapalinový chladič s uzavřenou soustavou chlazení, ohřívač kapaliny s uzavřeným cyklem, chladič a ohřívač plynu, kondenzátory, ·οάpařovače apod.

Řešení zařízení podle obr. 9 se liší od příkladu z obr. 8 ’ jen tím, že místo trubek 39, procházejících vnitřnímu prostory jednotlivých buněk 1 a sloužících k vedení chlazené kapaliny, jsou vnitřními prostory buněk 1 vedeny skleněné nebo· křemenné trubice 31 a kolem· nich jsou umístěny zářivkové trubice 32 nebo- jiné podlouhlé zdroje světla, popřípadě viditelného, ultrafialového a infračerveného záření. Takto· uspořádaná věž, obsahující výplně, popřípadě výplňová tělíska podle vynálezu, může být použita jako reaktor k provádění fotochemických reakcí. Pomocí zářivkových trubic 32, které jsou v příkladu provedení umístěny uvnitř křemenných trubic 31 · je možno osvětlováním reakčních směsí, pohybujících se na vnějších stranách trubic 31 vířivým turbulentním pohybem· provádět různé fotoreakce, které jsou důležitým průmyslovým postupem. Tak například fotochlorací halogenace s potranními řetězci aromatických sloučenin mohou být vyráběny karbonové kyseliny. Fotosulfoxydací a fotosulfochlorací mohou být získávány prací prostředky a smiáčedla, třísloviny apod.

Obr. 10 znázorňuje kolonu 33 s příčným proudem, obsahující výplň z výplňových tělísek, tvořených buňkami 1 podle vynálezu. Konstrukce kolony 33 je v mnoha ohledech stejná jako u kolony z příkladu na obr. 5, takže stejné součásti jsou označeny stejnými vztahovými značkami. Rozdíl spočívá v toto, že kolona 33 není opatřena druhým úsekem pro odlučování kapek a vlhkosti, a že hrdlo 22a pro· přivádění plynu je zaústěno ze strany do části kolony 33, obsahující buňky 1, a že plyn, který byl přiveden do styku s kapalinou, rozstřikovanou zkrápěči 16 do vnitřního prostoru kolony 33, je· odváděn dalším hrdlem 34, umístěným na protilehlé straně kolony 33 proti prvnímu · hrdlu 22a. Směr přivádění plynu je naznačen šipkou di, směr výstupu plynu je naznačen šipkou lii, přičemž směr proudění plynu uvnitř výplní, popřípadě výplňových tělísek, je naznačen šipkou fi. Je vcelku jasně patrno, že buňky 1 ležící napříč proudu plynu a kapaliny vyvolávají opět intenzívní vířivý pohyb směsi obou látek, naznačený šipkami e, jako tomu bylo v buňkách 1 kolony, popřípadě sloupu podle příkladu z obr. 5, protože proudění prostředí udržuje zuby 6 nebo drátky 26 ve stěnách buněk 1 v kmitavých pohybech, jak bylo· podrobněji popsáno· v předchozí části. Výplň sestávající z výplňových tělísek podle vynálezu může být tedy bez jakýchkoliv potíží použita i v zařízeních s příčným proudem prostředí pro· zlepšování vzájemného styku kapalin a plynů.

Pro· přivádění plynu a kapaliny do vzájemného· dotyku slouží také výplň podle vynálezu, která je v detailu zobrazena v axonometrickém pohledu na obr. 11. Tato výplň je tvořena výplňovými tělísky 37, 38, vytvořenými s výhodou ze souvislého¹ pásu plechu 35, vytvarovaného· do· řady lichoběžníkových profilů žlábku, které jsou střídavě nahoře a dole otevřeny a vytvářejí soustavu vedle sebe uspořádaných a vzájemně rovnoběžných kanálků 36. K dotyku mezi kapalinami a plynem dochází převážně v těchto kanálcích 36. Prostory nad sebou probíhajících kanálků 36 otevřených střídavě nahorů a dolů, jsou zaústěny vzájemně do sebe. Podélné osy y_h y₂ obou soustav kanálků 36 výplňových tělísek 37, 38, to· znamená osy rovnoběžné se stěnami kanálků 36, jsou uloženy v příkladu provedení vzájemně kolmo. Šikmé boční stěny 39 kanálků 36 obsahují konzolovité prvky, vytvořené z pružného a pružně deformovatelného materiálu, které jsou proudící plynnu a kapalnou látkou, procházející soustavou výplňových tělísek 37, 38, rozkmjtávány a udržovány v kmitavém pohybu, přičemž tyto látky mohou procházet mezerami mezi kOnzolovitými prvky. Konzolovité kmitající · prvky jsou v případě kanálků 36 výplňových tělísek 37 tvořeny řadou zubů 41 pilovitého tvaru, přičemž zuby 41 se nacházejí ve dvou vzájemně protilehlých řadách, mezi nimiž jsou vytvořeny mezery 42. Zuby 41 jedné řady zasahují do mezer mezi zuby 41 sousední řady. Tyto zuby 41 jsou výhodně vytvořeny z plechového materiálu stěny 39. Konzolovité kmitající prvky mohou být rovněž vytvořeny z pružně deformovatelných drátků, mezi nimiž jsou vytvořeny mezery 44. Tyto· drátky jsou položeny · přes otvory 45 ve stěnách 39 a jsou uspořádány do formy hřebenu, přičemž svými horními konci jsou připevněny k nosné liště 46, přičemž jejich spodní' konce dosahují až ke spodnímu okraji otvorů 45 ve stěně 39. Dole jsou po obou stranách řady drátků uloženy omezovači lišty 47, 48, jejichž úkolem je omezovat příliš velké kmity řady drátků 43.

Na obr. 11 je část drátků 43 z kanálové stěny 39 odstraněna, aby se získala větší názornost obrázku a v odstraněné části je naznačena jen část první omezovači lišty 47. Omezovači lišty 47, 43 mohou být svými konci připevněny ke stěnám neznázorněné věže nebo kolony.

Výplňová tělíská 37, 38 jsou uložena nad sebou a nejspodnější z nich jsou uložena na neznázoirněné podpěrné konstrukci, na kterou došedá vodorovná plocha 43 lichoběžníkového průřezu kanálků 36. Uložení může být přímé, ale mezi vrstvy výplňových tělísek 37, 38 mohou být také vloženy podkladní destičky.

Výplň podle příkladu z obr. 11 se liší od výplně podle obr. 1 až 4 a 6, 7 zejména tím, že není tvořena jednou nebo několika buňkami, ale kanálky, avšak obě tato řešení mají společné to, že stěny buněk nebo kanálků jsou opatřeny konzolovitými prvky, vytvořenými z pružně · deformovatelného· ma207719

1β teriálu, které mohou být roizkmitávány proudícím prostředím a udržovány v kmitavém pohybu. Přitom' zuby 41 z obr. 11 jsou ekvivalentní zubůmj 6 podle obr. 1 a drátky 43 podle obr. 11 drátkům podle obr. 6 a 7, jak je zřejmé z popisu příslušných provedení.

Kmitavý pohyb konzolovitých částí stěn výplně podle obr. 11 způsobuje, že se pro zlepšení vzájemného styku plynu a páry uplatňuje dynamické působení. Kmitajícími prvky jsou rozstřikované kapičky kapaliny hnány proti sobě a narážejí na sebe, takže dochází к sekundárnímu rozprašovacímu efektu, vyvolanému vzájemnými nárazy kapiček na sebe, přičemž tímto působením se také prodlužuje doba, po kterou se kapalina nachází ve výplni, takže proudící plyn přichází poměrně po dlouhý časový interval do styku s jemně rozprášenými částicemi kapaliny, a tím se účinnost vzájemného styku a rychlost přenosu tepla nebo složek materiálu zvyšuje. Výplň vytvořená se soustavou kanálků podle obr. 11 může být vestavěna pochopitelně stejným způsobem do všech typů zařízení, sloužících ke zlepšování vzájemného styku mezi kapalinou a plynem a je vcelku přirozené, že tato výplň může nahradit i buňky 1 ve věžích a kolonách, vytvořených podle příkladu z obr. 5 nebo 10.

Výplň, obsahující soustavu kanálků, se neomezuje na příklad vytvoření, zobrazený na obr. 11, ale v rozsahu předmětu vynálezu se mohou vytvářet další konstrukční varianty vytvoření kanálků a jejich vzájemného uspořádání. Pružně deformovatelné prvky konzolovitého vytvoření, které jsou součástí výplňových prvků 37, 38 výplní jsou účelně stejné, takže konkrétní příklad znázornění různých druhů konzolovitých prvků podle obr. 11 se v praxi bude vyskytovat zřejmě zřídka, i když tato možnost není vyloučena; na obr. 11 jsou oba typy sloučeny do jediného, příkladu pouze z důvodů zmenšení počtu obrázků.

Tvar příčného průřezu kanálku a výplňového tělíska 37, 38 se může v širokých mezích měnit a jsou možné nejrůznější varianty. Jednotlivé kanálky mohou mít v příčném řezu například trojúhelníkový tvar, přičemž takto vytvořené výplňové tělísko má potom varhánkovitý tvar. Použití kanálků s obloukovými stěnami rovněž není vyloučeno' a celé výplňové tělísko má potom podobu zvlněné desky. Účelné je, jestliže výplňové tělísko s kanálky je vytvořeno z jediného' kusu plechu, tvarovaného do příslušného profilu, přičemž je však možno výplňové tělísko sestavit z jednotlivých částí, které jsou buď spojeny navzájem, nebo mohou být nezávisle na sobě uspořádány ve vnitřními prostoru věže nebo kolony.

К tomu je třeba připomenout, že také výplň podle příkladu provedení z obr. 11 je možno poiužít pro povrchové výměníky tepla neboi pro reaktory к fotochemické reakci. V takových případech se analogicky jako u příkladů z obr. 8 a 9 do kanálků 36 vloží trubky vedoucí potřebné prostředí, například studený plyn, páru nebo kapalinu, popřípadě skleněné nebo křemenné trubky, obklopující zdroje světla.

Podélné osy yi, yž kanálků 36 výplňových tělísek nemusí být vodorovné, ale mohou být uloženy šikmo, přičemž vzájemně spolu svírají pravý úhel, takže kanálky jsou nad sebou uloženy šikmo.

Zatímco výplňová tělíska a z nich vytvořené výplně, vytvořená podle příkladů z obr. 1 až 4 jsou v prvé řadě určena к provádění chemických reakcí, mohou být výplňová tělíska 37, 38, popřípadě výplně podle příkladu provedení z obr. 11, používána v chladicích věžích, odlučovačích kapek, odprašovacích zařízeních apod., kde dosahují optimálních výsledků. Přitom jak výplně podle obr. 1 až 4, ták také podle cbr. 11 jsou vhodné pro zlepšování vzájemného styku mezi plyny a kapalinami, přičemž vždy podle konkrétního úkolu, který má výplň plnit, se zvolí jeden z uvedených druhů vyplní, popřípadě se může použít kombinace obou typů, to znamená jak buněk, tak také výplní s kanálky.

P Ř E D M Ě T

1. Výplň, zejména pro zařízení к vzájemnému promíchávání proudů plynných a kapalných látek, vyznačující se tím, že je vytvořena ze soustavy výplňových tělísek, tvořených buňkami (1), sestávajícími ze stěn (2, 3, 4, 5) postavených příčně к proudům plynných a kapalných látek, přičemž tyto stěny (2, 3, 4, 5) jsou opatřeny konzolovitými prvky z pružného materiálu pro uvedení proudem plynné nebo kapalné látky do· kmitavého pohybu, mezi nimiž jsou vytvořeny mezery.

2. Výplň podle bodu 1, vyznačující se tím, že konzolovité prvky jsou tvořeny zuby (6),

Claims (25)

1. VYNÁLEZU vytvořenými z pružně deformovatelného plechu.
2. 3. Výplň podle bodu 1, vyznačující se tím, že konzolovité prvky jsou tvořeny řadami drátků (26) nebo tyček z pružně deformovatelného materiálu.
3. 4. Výplň podle bodu 2, vyznačují se tím, že zuby (6) pilovitého' tvaru jsou vyříznuty z materiálu stěn (2, 3, 4, 5) buňky (1), přičemž v každé stěně (2, 3, 4, 5) jsou vytvořeny dvě řady zubů (6), umístěných přesazené proti sobě, v nichž vrchol jednoho zubu (6) jedné řady je vložen do mezery mezi dvěma zuby (6) protilehlé řady a me207719 zi oběma řadami zubů (6) probíhá klikatá mezera (7), přičemž plechové díly (2a, 2b) stěn (2, 3, 4, 5) jsou svými okraji, odvrácenými od řady zubů (6), připevněny k profilové upínací desce (8).
4. 5. Výplň podle bodu 3, vyznačující se tím, že drátky (26) vytvořené z pružně deformovatelného materiálu jsou uspořádány do dvou vzájemně protilehlých řad, jejichž okraje jsou zazubeny soustavou drátěných jazýčků (28), přičemž jazýčky (28) jedné řady drátků (26) zasahují do mezer mezi dvojicemi . jazýčků (28) protilehlé řady, přičemž mezi drátky (26) obou řad probíhá lomená mezera (29).
5. 6. Výplň podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že sestává ze soustavy buněk (1), sestavených do voštinové konstrukce.
6. 7. Výplň podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že buňky (1) mají šestiúhelníkový průřez a . jsou uspořádány do' konstrukce pro upevnění ve vnitřním' prostoru věže nebo* kolony s vnitřní dutinou tvaru . hranolu s pravoúhelníkovým průřezem, přičemž čtyři stěny (2, 3, 4, 5) buňky (1) jsou opatřeny koňzolovitými prvky.
7. 8. Výplň podle bodu 6 nebo. 7, vyznačující se. tím, že její buňky (1J jsou zavěšeny pomocí spojovací a distanční konstrukce (9), kolmé na podélnou osu (x) buněk (1), na stěny zařízení, zejména věže nebo kolony (15, 33).
8. 9. Výplň podle bodu 8, vyznačující se tím, že spojovací a distanční konstrukce' (9) pro spojení buněk (1) navzájem a zavěšení na stěny zařízení je tvořena distančními trubkami (12), jimiž jsou vedena závěsná táhla (13), připojená svými konci na stěny zařízení.
9. 10. Výplň podle bodů 6 až 9, vyznačující se tím, že' stěny (2, 3, 4, 5) buňky (1) jsou připojeny na profilové upínací desky (8) šroubovými spoji, přičemž profilová upínací deska (8) má u šestiboké buňky (1) v příčném' řezu tvar U, s rameny vykloněnými směrem ven.
10. 11. Výplň podle bodu 10, vyznačující se tím, že stěny (2, 3, 4, 5) jsou tvořeny vždy dvěma plechovými díly (2a, 2b), opatřenými ' soustavou zubů (6) nebo' drátků (26), které jsou upevněny pomočí upínacích podložek (10) na profilovou upínací desku (8).
11. 12. Výplň podle bodů 1 až 11, vyznačující se tím, že v buňkách (1) jsou uloženy trubky (30) pro vedení zejména kapalné látky a pro' umístění v povrchovém výměníku tepla.
12. 13. Výplň podle bodů 1 až 11, vyznačující se tím, že pro uložení ve fotochemických reaktorech jsou uvnitř buněk (1) vedeny skleněné neboi křemenné trubky (31), obklopující podlouhlé zdroje světla, zejména zářivkové trubice (32).
13. 14. Výplň podle bodů 1 až 13, vyznačující se tím, že konzolovité prvky uvnitř jednotlivých sten (2, 3, 4, 5) buněk (1) jsou uloženy v různých rovinách.
14. 15. Výplň podle bodů 1 až 14, vyznačující se tím, že' konzolovité prvky uvnitř jednotlivých stěn (2, 3, 4, 5) buněk (1) jsou uloženy v rovinách, svírajících spolu ostrý úhel, menší než 10°.
15. 16. Výplň podle bodu 14, vyznačující se tím, že konzolovité prvky jsou uloženy ve dvou navzájem rovnoběžných rovinách.
16. 17. Výplň podle bodů 7 až 16, vyznačující se tím, že stěny (2, 3, 4, 5) buňky (1) * se šestiúhelníkovým příčným průřezem, obsahující konzolovité prvky, svírají se svislicí úhel mezi 91° a 179°, zejména pak' úhel 135°.
17. 18. Výplň, zejména pro zařízení k vzájemnému promíchávání proudů plynných a kapalných látek, vyznačující se tím, že' je tvořena soustavou , nad sebou umístěných' výplňových tělísek (37, 38) s otevřenými a styk proudů plynu a kapaliny umožňujícími kanálky (36), v jejichž nejméně dvou , stěnách (39) jsou umístěny konzolovité prvky, uveditelné ' proudem kapalné a plynné látky do kmitavého pohybu, mezi' nimiž jsou vytvořeny mezery (42, 44), přičemž podélné osy (yi, yz) kanálků (36), probíhající rovnoběžně ' s jejich stěnami (39), jsou u dvojic nad sebou umístěných výplňových tělísek (37, 38) uloženy navzájem kolmo.
18. 19. Výplň podle bodu 18, vyznačující se tím, že konzolovité prvky jsou tvořeny zuby (41) z pružně deformovatelného plechu.
19. 20. Výplň podle bodu 18, vyznačující se tím, že' konzolovité prvky jsou tvořeny soustavami drátků (43) z pružně deformovatelnéhů' materiálu.
20. 21. Výplň podle bodu 19, vyznačující se tím, že zuby (41) jsou vyříznuty z materiálu kanálkových stěn (39) á mají pilovitý tvar, a' každá stěna (39) kanálku (36) obsahuje dvě řady proti sobě přesazené uspořádaných zubů (41), přičemž vrchol každého zubu (41) jedné řady je uložen v mezeře mezi dvěma sousedními zuby (41) protilehlé řady.
21. 22. Výplň podle bodu 20, vyznačující se tím, že drátky (43) jsou umístěny navzájem rovnoběžně do řad ve stěnách (39) kanálků (36), překrývají otvory (45), vytvořené ve' stěnách (45) a' jsou jedněmi svými konci připevněny k části stěny nad otvory (45), zatímco jejich druhé konce jsou umístěny u spodních okrajů příslušných otvorů (45).
22. 23. Výplň podle bodu 22, vyznačující se tím, že poi obou stranách řady drátků (43) jsou v oblasti spodních konců drátků (43) umístěny omezovači listy (47, 48).
23. 24. Výplň podle bodů 18 až ' 23, vyznačující se·· 'tím, že je' tvořena' soustavou výplňových tělísek (37, 38), majících v příčném řezu tvar řady lichoběžníků, kontinuálně na sebe navazujících a vytvořených ze souvislého' pásu plechu (35), vymezujícího střídavě nahoru a dolů otevřené kanálky (36), přičemž nad sebou uložená výplňová tělíska (37, 38) na sobě spočívají přímo nebo nepřímo svými vodorovnými ploskami (40) a ve stěnách (39), ležících šikmo a ohraničujících kanálky (36), jsou vytvořeny konzolovité prvky.
24. 25. Výplň podle bodů 18 až 24, vyznačující se tím, že pro uložení v povrchových výměnících tepla jsou kanálky (36) vede ny trubky pro vedení plynné nebo kapalné látky.
25. 26. Výplň podle bodů 18 až 24_ř vyznačující se tím, že pro uložení ve fotochemických reaktorech jsou kanálky (36) vedeny skleněné nebo křemenné trubky, obklopující podlouhlý zdroj světla.