CS200578B1 - Method of finishing webs,especially textile fabrics - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu zušlechťování plošných tvarů, zejména zušlechťování textilních plošných útvarů z polyamidu, polyesteru, polypropylenu, polyakrylonitrilu nebo bavlny, které se ozařují ionizujícím zářením a podrobují roubované polymeraci·

Je známé, že se vlastnosti vyaokopoLymérníoh materiálů mění tím, že se na tyto vysokopolymérní materiály naroubují monomérní látky. Naroubování monomérních látek se při tom může provádět také radiačně chemicky· Za tím účelem se vy в oko polymérní materiál buč nejdříve ozáří ionizačním zářením, například elektronovými paprsky z Van-de-Graaffova generátoru a pot-om se přivádí do styku в monomérní látkou, která může být v kapalném stavu, což se nazývá metoda předběžného ozařování, nebo se vysokopolymérní materiál přivádí nejdříve do styku s monomérní lát-kou, přičemž tato vniká do vysokopolymérního materiálu a potom se vysokopolymérní materiál s monomérní látkou ozařuje ionizačním zářením, oož jo tak zvaná simultánní metoda. U poslední metody se vedle požadovaného roubování objevuje často také nežádoucí homopolymeraoe monomérní látky· Vždy podle zvoleného monoméru se získají různé modifikace vlastností vysokopolymérní látky·

Jestliže se například textilní plošný útvar z látky z polyamidových vláden se strukturou

АО 200 578

200 578 ηη ϋtt

-(C с - 0f ιi

Η ΗΗ

Η Η ··

0-0-01' ι)

Η ΗΗ vystaví vlivu ionizujícího záření, s výhodou elektronového záření, tak se primárně vytvoří mOroradikáLy, například

0 «	Η > »	Η I	Η I	H
c	-n I	-c	-c I	-c-	c	-c
	Η	Η	Η	Η	H	H

které jsou schopny iniciovat polymeeoaoi monomérní ' látky, například akrylamidu CH»CHCONH₂. —a vysokoj^í^ly^éi^j^^í látku -A-A-A-A- se tedy moncmérní látka B naroubuje jak je dále schematicky ukázáno, tedy jako boční řetězec.

—A—A-A—A-Aozáření —A—A—A—A—Amacromorekrú.a eakoradikál — A—A—A—A—A- + n.B ——— -A-A-A-A-A- . (Bf makoioidik/ál monomer roubovaná molekula

Jestliže se jako vysoko poly^ímí maeriál použije tkanina z polyamidových vládek a jako polymer akrylam.d, potom se získá tkanina z polyamidových vláken, která se vyznačuje zvýšeným pohlcováním vlhkk8ti, tj. lepším fyziologi^^m ochranným chováním. Při pouuití textilního plošného útvaru z látky z polyesterových vláken a kyseliny akrylové ' CHgeCHCOOH jako monomerní látky se získá textilní plošný útvar, který je možné obarvovat báziokými barvivý.

Jako druhy záření pro radiačně chemicky inioiované roubování (homogenní eo0ifikaoi) se mohou ' používat všechna ionizující záření, zejména elektronové záření, gamm záření a rentgenové záření.

Kedootatkem známých způsobů naroubovávárí eonomerních látek na vysoko po lymmrní materiály, zejména na textilní plošné 'útvary, je to, že se při tom nezmění textilní charakter, t.j. vzhled plošného útvaru.

DáLe je znám způsob, při kterém se smOšění, k němuž dooH4ás:í při roubování, tj, zmenšení plošných útvarů - využívá k tomu, aby se dosáhlo strukturních účinků u plošných útvarů, tedy prostorových deformací. Při tom se volné radikály potřebné k iniciování roubované polymBrace nevytvoří homogenně přes celou ploohu plošného útvaru, nýbrž lokalizované. Radikály se mohou při tom lokální - - vyrábět bui pomooí zakrývaoích matek, které se nachází mezi zdrojem záření a ploěiým útvarem, nebo se plošný útvar oziařuje homogenně ionizující zářením a potom se, volné radikály místně rozruší na dílčí plochy, například pomocí vytápěných profilovaných válců, okolo kterých se vede ozařovaný plošný útvar· Prostorová deformaoe plošného útvaru vede ke strukturní jevům, tj. k oonaeentálníeu vzorová!, která se

200 578 mohou kombinovat s barevným vzorováním.

Také chování, týke^aiícií se sorpce vlhcoosi, se může positivně změnnt. Nedostatkem u posledního způsobu je, že se p:ř± tak zvané parciální ·motdfikaci nemohou dosáhnout tc&ové . účinky, které by předpokládaly homogenní naroubování monornérníoh látek, například antistatické chování nebo hydrofóbni vlastnosti, kdy musí být pří-tomen uzavřený vodivý nebo hydroróbní film.

Účelem vynálezu je zlepšit u textilních prostorových útvarů obearvvtelnost, chování týkající se sorpce vlhkooti, odolnost vůči hntí, hydrofóbiní vlastnosti a antistatické vlastnosti a současně získat ornameetáání strukturální účinky a účinky barevného vzorování

Vynález sl klade za základní úkol vytvoolt způsob zušlechťování plošných útvarů, s výhodou textilních plošných útvarů, piři kterém se plošné útvary moodfikuJÍ tak, že dojde jak k textinně-Уyztcteglcýfa_l tak také vzorovým zlepšením.

Poddtatou způsobu zušlechťování plošných útvarů ozařováním ionizujícím zářením a podrobením roubované polymeraci podle vynáLezu je, že se plošný útvar ozařuje homogenně ionizujícím zářením a před, během nebo po homogenním ozáření se uvádí homogenně do styku a vinyl ovými sloučeninam., popřípadě se meeitím oplachuje a suší a potom se místně heterogenně ozařuje ionizujícím zářením a uvádí homogenně do styku s vinylovými sloučeninami nebo se potom, homogenně ozařuje ionizujíom zářením-a místně heterogenně přivádí do styku s prostředky, které rozrušují vytvořené radykály a uvádx se homogenně do styku.

Matní roubování se múze provést také před homogenním roubováním Výhodné je použít jako ionizující záření elektronové záření s energií od 40 keV až do 3 MeV. Jako místně heterogenní ^πίζι^ί^ záření se může pouuít částečně zakryté homogenní záření. Jako místně heterogenní ionizující záření se mlže pouuít záření řízené co do intenzity anebo místně řízené záření. Jako místně omezený prostředek, rozruS^ící radikály se mohou použít horké předměty. Výhodné rovněž je pouuít jako místně omezený prostředek rozrušuuíoí radikály, řízení laserové ozařování· Výhodným význakem vynálezu rovněž je, že se jako roubovací roztok použijí monooiérní látky v kapalné nebo plynné fázi. Jako vinylové sloučeniny se používají zejména kyselina akrylová, akrylemid nebo styren. Dalším výhodným význakem vynálezu je, že se místní roubovaná polymaraoe provádí současně s homogenní roubovanou polymerno!. Posledním význakem vynálezu pak je, že se jako horká předměty použžií profilované válce a ohřevem, které vyvolávaJí účinek, částečně rozruující radikály.,

Jednotlivě vyplývají následující řešení:

1. Pro účel homogenní modifikace podle metody předchozího ozáření se plošný útvar nejdříve ozařuj® ionizují cm zářen m v homogenním poli záření, přičemž se vyrobí . reaktivní druhy, které iniciují v roubovacím roztoku roubovali. Potom popřípadě po meeiopláclhintí a meeisušení se plošný útvar vystaví nehomogennímu poli záření ionizujícího záření,' které se vytváří buč pomocí zakrýváních šablon, nebo oo do intenzity anebo místně ovládaného záření, čímž se vytvoří místně reaktivní druhy, které vyvooaaí v dodatečně zařazeném roubovacím

200 578 roztoku místní naroubování monomérní látky, ktoré j· spojeno s místním smrštěním a tím ornamentálním vytvořením struktury.

rPotom a· plošný útvar opláchne v oplaohovací lázni, usuší v cblaati sušení a zušlechtěný plošný útvar se návin· nebo vhodným způsoben uloží·

2· Pro účely homogenní modifikace se postupuje tak, jak bylo popsáno pod 1· Volné radikály přítomné ještě v plošném útvaru po homogenním roubování ae místně rozruší, zejména pomocí horkého profilovaného válo· nebo pomooí laserového ozařování· Zbylé lokalizované radikály iniciují v následujícím roubovacím roztoku lokalizované naroubování monomérní látky, které je spojeno a místním smrštěním a tím e vytvořením ornamentální struktury· К roubování se připojuje opláchnutí, sušení a uložení plošného útvaru·

3· Postupuje se způsobem popsaným pod 2, avšak mezi homogenním roubováním a místním rozrušením radikálů se provádí ještě jednou ozáření ionizujícími paprsky v homogenním poli záření, aby ae zesílilo částečné naroubování·

4· Plošný útvar se homogenně modifikuje podle simultánní metody· К tomu se tento impregnuje v roubovacím roztoku mohomérní látkou a potom se vystaví homogennímu poli záření· Potom ae plošný ptvar vystaví nehomogennímu poli záření ionizujíoího záření a přivede ae do dalšího roubovacího roztoku· ve kterém se provádí místní naroubování· Místním naroubováním dojde к místnímu smrštění, které vede к vytvoření ornamentální struktury plošného útvaru· Plošný útvar se potom opláchne, usuší a navine, popřípadě uloží jiným způsobem·

5· Plošný útvar se nejdříve homogenně modifikuje podle simultánní metody, jak bylo popsáno pod 4 a po ozáření v homogenním poli záření ionizuj íoího záření se volné radikály lokalizují místním rozrušením radikálů, zejména pomocí zahřívaných profilovaných válců nebo pomooí laserového /záření, na dílčí oblasti plošného útvaru, čímž dojde v následujíoím roubovacím roztoku к místnímu naroubování monomérní látky a tím к místnímu smrštění а к vytvoření ornamentální struktury· Potom se plošný útvar opláohne, usuší a uloží·

6· Plošný útvar se nejdříve podrobí částečné modifikaci, při tom se ozáří v nehomogenním poli záření ionizujíoího záření a to místně, s výhodou za pomoci zakrýváních šablon nebo zářením, ovládaným oo do Intenzity anebo místně ovládaným, a potom se přivede do roubovacího roztoku, kde dojde к místnímu smrštění а к vytvoření ornamentální struktury· Potom se plošný útvar homogenně modifikuje podle metody předohozího ozáření, tím Se se ozařuje v homogenním poli záření ionizujíoího záření a potom se zpraouje v roubovaoím roztoku· Potom se plošný útvar opláchne, popřípadě promyje, usuší a uloží·

7· Postupuje se způsobem popsaným pod 6, avšak odpadne opakované uvedení útvaru do styku s roubovaoím roztokem po ozáření v homogenním poli záření·

8· Částečná modifikace plošného útvaru se provede tak, jak bylo popsáno pod 6· Potom se provede homogenní modifikace podle simultánní metody, tím, že se plošný útvar nejdříve zpraouje v roubovaoím roztoku a potom se ozařuje v homogenním poli záření lonizujíoího zá

200 578 ření· Potom ββ opláchne anebo promrj·, usuší a plošný útvar se uloží.

9. Plošný útvar se nejdříve částečně moodfikuje tfo, že ’ se ozařuje v homogenním poli ioiH— zujícího zářerá a při tom vzniklé radikály se loki^a^iz^;^:í- v zařízení pro matní rozrušení radikálů na částečné oblasti plošného útvaru. Při následující' zpracování v roubovaní roztoku se provádí místní naroubování ronomérní látky a tm vytvoření drnamentdállí struktury. Potom še plošný útvar podrobí homogeerní moúdfikaoi podle metody předchozího ozařování tm. Že se nejdříve ozařuje v homogenním poli záření ionizujícího záření a potom se zpracuje v další roubovací roztoku. Plošný útvar se potom opláchne anebo promTl! usuší a vhodným způsobem uloží.

10. Postupuje se způsobem popseu^m pod 10, avšak odpadá zpracování plošného útvaru v roubovacím roztoku po ozáření v homogenním poli záření.

11. čáitečná moodfikace se provádí nejdříve tak, jak bylo popsáno pod,9. Potom se provádí homogeerní moodfikace podle sdtaiU.tánní metody, tm, že se plošný útvar nejdříve zpracuje v roubovacím roztoku a potom se vystaví homogennímu poli záření ionizujícího záření. Potom se plošný útvar opláchne anebo ‘ pro^je, usuší - a uLoží.

12· Ozařování - plošného útvaru se pro účely iniciování může jak u homogenní moddfikace, tak také při částečné modfikaoi provádět na jednom a tem osmém ozařovacm zařízení, například urychloval elektronů.

13· Plošný útvar se homogenně ozařuje, a uvádí se do styku s roubovacím zařízenm. Pornoí vytápěného profilovaného váLce se rozrušuj místně omezeně ještě přítomné radikály. Potem se plošný útvar ještě jednou uvádí do styku s roubovacím roztokem a ještě jednou horogeemě osOuje.

14. Plošný útvar se nejdříve homogenně a potom ihned částečně ozařuje a potem se uvádí do styku s roubovacím roztokem.

15« Plošný útvar se homogenně ozařuje. VzznikLé radikály se místně rozrušují pomcí vytápěného profilovaného váLce. Potom se provede znovu homigeemí ozařovaní. Takto zpracovaný plošný útvar se potom uvádí do styku - s roubovacím roztokem.

Ηοικ^^ί látka se může nacháset jak pro homogeend modfitauai tak také pro částečnou moodfiRaci ьШ v kapalné nebo ' v plynné fázi.

Meei jednotlivé dílčí prddesy se mohou zapojovat v libovolném pořadí procesy zpracování jako oplachování, mytí, sušeιuí· .

Roubován pro účel - částečné moodfikace se - může provádět buč v besnapěfovta stavu plošného , útvaru nebo pod definovaný^ pnutí.

KoneČiní se podle vynálezu může zeesiit - zpracováním plošného útvaru horkou vodou, párou nebo horkým vzduchem účinek částečné moodfikade, zejména ornamentální struktury ploš-

200 578 něho útvaru.

Vyn&ez bude dál· obšírně vysvětlen pomooí většího počtu příkladů provedení. Na ptisluSnýoh výkresech ukazují obr. 1 až 15 schematicky způsob zušleohžování textilních plošnýoh útvarů.

Uvedená % jsou % hmotnostní.

Příklad 1

Plošná osnovní pletenina z polyamidového hedvábí t plošnou Ηβο^μ^Ι100 g/л a o šíři 1,80 m ee ozařuje pod snímacdta přístrojem urychlovače elektronů typu izolačního Jádrového transformátoru, elektrony, jejichž energie činí 300 keV. Dávka vzářená do plošná osnovní pleteniny činí 4·1°^ gray. ^po . homogenní ozáření se plošná osnovní pletenina kontinuálně přivádí do roubovacího roztoku k iniciování homgerrního. roubování. Roubovací roztok sestává z 2O%LÍho vodného roztoku kyseliny akrylová, teplota roubovacího roztoku činí 38 °C. Plošná osnovní pletenina zůstává v tomto xoutovaczto roztoku ¹⁰ ^nut. ^po homogenním roubování plošné osnovní pleteniny z polyamidového hedvábí kyselinou ' akrylovou, které se provádí v napnutém stavu plošné osnovní pleteniny z polyamidového hedvábí, se tato opláchne, promrje, přechodně usuší a potom se ještě jednou ozářuje pod animacím přístrojem urychlovače elektronů a sine čárt elektronového pole záření ' se zatemní pomooí přerušovaného kotouče z 1 mm silného hliníku, čímž se ploěná osnovní pletenina ozáří pouze na definovaných místech, která jsou předem stanovena vzorkem hliníkového kotouče, při tom vzniklé lokalizované radikály iniciují v dále zapojeném roubovno^ roztoku, který sestává z ЗС^О^ vodného roztoku akrylamidu a vykazuje teplotu 45 °0, místní roubování. Doba roubování činí 15 mnuu. Místním roubováním akrylcmLdu vzniká v plošné osnovní pletenině mírtní ' smdšění, které vede k ornamentdání struktuře. Plošná osnovní pletenina se potom opláchne a podrobí zpracování Ka⁺- ionty, aby ae vyobila sodn^á ról homogenně naroubované kyseliny akrylové. Potom se . Ještě jednou opláchne a usuš (srovn. obr. 1),

Popsaným zpra^oováním se ' získá куа^^ШЕ, velmi dobře tЪcαоFiteltá a ornamenndální strukturou vybavená plošná osnovní pletenina z . polyamidového hedvábí, která ee zejména dobře hodí jako textilní plošný útvar pro . svrchní a spodní prádlo a . velmi dobrým fyziologickým chováním.

Příklad 2

Folie z polypropylenu tloušťky 60 ' a šířky 1,65 m se ozařuje pod snímaoím přístrojem urychlovače elektronů elektrony e energií 300 keV, přlčimž absorbovaná dávka činí 8.10⁴ gxqy. folie ae po ozáření zpracovává v roubovno^ roztota, ^který sestál z vodného roztoku akrylcmLdu (8 ¢) a kyseliny a^kry^lov^é QO %. Teplota roubování ^člní ³⁵ °C, toha roubování 25 mnuu. Po roubování se opláohne, aby se olstranily zbytkové monornmry a volné radikály .ještě přítomné ve fólii se místně rozruš pomoc profilovaného vytápěného váLca. Potom se fólie 10 minut zpraoovává ve 20%n:ím vodném roztoku kyseliny akrylové, který byl

200 578 ohřát na teplotu varu. Provádí sé místní naroubování kyseliny akrylové a dojde к místnímu smrštění, které vede к ornamentální struktuře folie (srovn. obr. 2).

Tímto způsobem se získá antistatická, dobře obarvitelná fólie s plastickou strukturou a diferencovaným obarvením, která se může použít pro dekorační účely například pro prosto* rové tvarování.

Příklad 3

Postupuje se jako v příkladu 2, avšak po homogenním roubování v roztoku akrylamidu a kyseliny akrylové se provádí ještě jednou ozáření, přičemž dávka činí 5.10^ gray, aby se zlepšil strukturální účinek (srovnání za tím účelem obr· 3)·

Příklad 4

Pletenina, která z 50 % sestává z bavlněných vláken a z 50 % z polyamidových vláken p s plošnou hmotností 250 g/m a plošnou šířkou 1,80 m se ozařuje v homogenním elektronovém poli záření urychlovače elektronů e sobě známé konstrukce, elektronovými paprsky a& do absorpce energie 2.10^ gray. Elektronová energie činí 450 keV. Potom se pletenina zavede do alkoholického roztoku styrenu, který sestává z 50 % metanolu a 50 % styrenu & je zahřátý na 40 °C, a ponechá se tam 15 minut· Pletenina roubovaná styrenem se potom ještě jednou ozařuje, přičemž absorbovaná dávka činí 1,5.10^· Volné radikály, vzniklé druhým ozařováním se místně rozruší ovládaným laserovým zářením vývojem tepla v pletenině. Čímž se v dále připojeném druhém roubování pletenina roubuje pouze místně, Čímž se místně smršťuje a získá ornamentální strukturu (srovnání к tomu obr· 3)·

Tímto způsoben se získá pletenina, která byla trvale hydrofóbně zušlechtěna a kromě toho vykazuje objemný, příjemný charakter. Takováto pletenina je zejména použitelná pro textilie svrchního oděvu, odolné vůči počasí.

Příklad 5

Tkanina z 50 % polyamidových vláken a 50 % polyesterových vláken s plošnou hmotností 220 g/m² a šířkou 1,40 ш se impregnuje v 25%ním vodném roztoku kyseliny akrylové při 20 °C 5 minut a potom se ozařuje elektrony o 450 keV pod snímacím přístrojem uryohlovače elektronů až do absorpce energie 2.10^ gray. Potom následuje ještě jedno ozáření, a to pomocí místně ovládaného elektronového záření, které opíše na tkanině kruhové vzory s průměrem kruhů 5 mm a vzdáleností rastru 12 mm, takže volné radikály jsou tímto způsobem ohraničeny. POtom se tkanina ještě jednou zpracovává při 45 °C 15 minut 25%ním vodným roztokem kyseliny akrylové, čímž dojde к místnímu naroubování, které podmíněno současně vzniknuvším místním smrštěním, vede к ornamentální struktuře tkaniny (srovn. obr· 4)· Potom se opláchne a usuší. Tímto způsobem se získá trvale zušlechtěná tkanina 2 polyamidových a polyesterových vláken se zlepšenou obarvitelností, zlepšeným pohlcováním vody a s objemným oharek

200 578 teren. Takovéto tkaniny se hodí předevSím pro použití pro textilie vykazujíoí módní dobré odívaní a fyziologické vlastnosti.

Příklad 6

Rouno (Roniroven) z 50 % polyekrylnltrilovýoh vláken a 50 % polyamidových vláken л

plošnou hmotností 160 g/m se impregnuje monomérním metylmetakrylátem a odmačká se na přírůstek hmotnosti 80 %. Potom se ozařuje v homogenním poli záření uryohlovače elektronů s energií elektronů 300 keV až do absorpce energie ЗЛО* gray, čímž se jednak polymeruje monomérní metylmetakrylát a jednak v rounu vzniknou volné radikály. Část volných radikálů se místné rozruší pomocí vytápěného profilovaného váloe. Po tomto místním rozrušení radikálů se rouno zpracovává při 35 °C 15 minut v alkoholickém roztoku styrenu, který sestává ze 60 % styrenu a 40 % metanolu. Tím dojde к místnímu naroubování styrenu a místním smrštěním se získá plošně zobjemnováné rouno (srovn. obr. 5), které se vyznačuje dobrou odolností vůči hnití a oddlností vůči kyselinám a může najiti použití zejména jako teohnický textil.

Příklad 7

Tkanina s plošnou hmotností 140 g/m a šířkou 2,00 m z 60 % polyakrylnitrilovýoh vláken a 40 % polyesterových vláken se za pomoci zakrývaoí šablony místně ozařuje pod snímacím přístrojem urychlovače elektronů, přičemž absorbovaná dávka Činí 5.10* gray při energii elektronů 300 keV. Tímto způsobem nístně ozařovaná tkanina se 15 minut zpraoovává v páře styrenu, přičemž dojde к místnímu naroubování. Místním naroubováním dojde к místnímu smrštění, které se ještě zesílí následujícím zpracováním horkým vzduohem při 120 °C a získá se tkanina, opatřená ornamentální strukturou. Tato tkanina se potom ještě jednou, a to v homogenním poli záření urychlovače elektronů, ozáří a 15 minut se zpraoovává v 50%ním alkoholickém roztoku styrenu při 40 °C (srovnání obr. 6). Po odstranění zbytkových monomérů se získá tkanina extrémně odolná vůči počasí.

Příklad 8

Rouno ze 70 % z bavlněnýoh vláken a ze 30 X s polypropylenových vláken s plošnou hmotností 180 g/m^ se místně ozařuje pod snímacím přístrojem urychlovače elektronů za pomoci zakrývaoí šablony z 1 mm silného hliníku, která je opatřena vzorkovými propustmi. Energie elektronů činí 300 keV, absorbovaná dávka 1,3 Л0* gray. Bezprostředně po místním ozáření následuje 10 minutové zpracování ve 25%ním roztoku kyseliny akrylové pří teplotě varu. Tím dojde к místnímu naroubování kyseliny akrylové na rouno. Po tomto zpracování se rouno ještě jednou ozařuje, avšak v homogenním poli záření urychlovače elektronů až к absorpci energie 1,8.10* gray a opět 10 minut zpraoovává ve vroucím 25%ním roztoku kyseliny akrylové (srovnání obr. 7). Získá se tak zpevněné rouno z bavlněných a polypropylenových vláken, které se může barvit v lázni a nad to vykazuje objemný charakter.

200'578

Příklad 9

Folia z polyamidu o tloušíce 70 ·rn se ozařuje v nehomogenním záření urychlovače elektronů, íceré se získá za pomooi zakrývaoí šablony, elektrony o energii 25 keV až do absorpce energie 6.10^ gray a potom se uvádí 10 mnut do styku a 30%&ím vodný roztokem akrylamidu, ohřátém na 60 °C. Potom se fólie opláchne vodou a 3 minuty se zpracovává 15%ním vodným roztokem kyseliny akrylové · při 25 °C a potom se ozařuje elektronový zářeni v homogenním záření a^ž do a^orpce energie 3.1⁰° gray (srovnání obr, 8). Tímto způsobem se získá dobře obHa^itelná polyamidová fólie pro dekorační účely, opatřená oxnamen0álním vzorováni

Příklad 10

Podlahovina z polyamidových vláken se ozařuje v homogenním poli záření urychlovače záření.s energií elektronů 1 MeV až do absorpce energie 7.10^ gray a potom se radikály místně rozruěí pomooí vytápěného profilovaného válce. Po tomto místním rozrušení radikálů se podlahovina uvádí 10 m.nut do styku s 28%aím vodným roztokem kyseliny akrylové, který byl zahřát na teplotu varu. Potom se podlahovina odmČká pomooí dvojice ždíraoích válců na přírůstek 120 % a ještě jednou oz&í v homogenním poli záření urychlovače elék· trm^ů až do ataorpoe energie 2.1⁰^ gray (srovnání obr. ¹⁰ a 12). Poetem se podlahovina opláchne při 30 °C vodou a pomocí sodíkových iontů se vyrobí sodná aůl. Potom se obcorví bazický barvivém. Získá se částečně obarvená, stále odpojující zašpinění a antistaticky vybavená podlahovina a objemným charakterem.

Příklad 11

Tkanina z polyesterových vláken s plošnou hmojnotSí 16o g/m^c se ozařuje elektronoiýfa zářením v homogenním ^poli záření urychloval e^^ronů a^ž do &^bsorpoe ^energie 10$ gray. Potom se vytvořené reaktivní druhy (volné radikály, peroxidy, hydroperoxidy) rozruší pomocí místně působícího tepla za pouští profilovaných válců a tkanina se uvádí 15 minut do styku s 12%ním vodným roztokem kyseliny akrylové při teplotě varu. Potom se intenzivně oplachuje při 25 °C vodou a tkanivo se uválí do styku po dobu 3 minut při 38 °C s 20%ním vodným roztokem akrylamidu, odmačká se na příiůstek hmoty 100 % a ozařuje se v homogenním ^poli záření urychloval e^ktaoró až do absorpce energie 2.10^ gray (srovnání obr, 11). Získá se částečně ob barvi tslná dobře vodu ^№0^^^ . objemná, Špínu jdppjujíoí polyesterová tkanina pro oděvní textilie,

Příklad 12

Plošný útvar (1) z plošné oenovní pleteniny z polyamidového hedvábí s plošnou hmota ncosí 100 g/m* se ozařuje v homogenním poli zářen:! (2) urychlovač· elektronů s energií ⁰,3 MeV až do absor^o^ energie 2.1⁰^ ^gray a potom se kontinuálně ^provádí 15%ním roztokem kyseliny akrylové 2* Boba styku činí 10 minut. Tímto zpracováním dojde k homogen

200 578 nímu naroubování kyseliny akrylové· Potom se PAS plošná osnovní pletenina uvádí do styku s vytápěným profilovaným váloem 8, čímž se místné rozruší volné radikály přítomné v plošném útvaru* Potom se uvádí do styku s 12%ním roztokem akrylemidu, přičemž doba styku Činí 10 minut* Vzhledem к tomu, že se akrylamid naroubuje pouze na míeteoh, kde nebyly vytápěným profilovaným váloem rozrušeny volné radikály, dochází к místnímu smršťování a tím к vytvoření strukturálního jevu* Tento strukturální jev se fixuje připojeným ozářením v homogením poli záření 2 urychlovače elektronů* Potom se pletenina promyje v promývaoí lázni £ a navine· Získá se hydrofilní· strukturální· antistatický a částečné obarvit elný plošný útvar· který se hodí zejména jako látka na košile· zástěry a halenky (obr* 13)·

Příklad 13

Plošný útvar 1 s plošnou hmotností 250 g/m (obr* 14)· který sestává z 50 % z polyamidového vlákna a z 50 % z polyesterových vláken se ozařuje v homogenním poli záření 2 urychlovače elektronů elektrony o energii 0,5 MeV až do dávky 2*10* gray* Potom se provádí dodatečné místní ozařování za použití 1 mm silnýoh hliníkových zakrývaoíoh šablon· které mají kulatá vybrání s průměrem 8 mm a vzdáleností středů 16 mm, přičemž dávka činí 5*10^ gray* Po tomto obojím ozáření se uvede do styku s 20%ním vodným roztokem akrylamidu, jehož teplota činí 25 °C« Doba styku činí 8 minut* Po promytí v promývaoí lázni £ se získá hydrofilní strukturální plošný útvar pro textilie pro svrchní ošaoení*

Příklad 14 o

Plošný útvar 1 s plošnou hmotností 250 g/m (obr* 15)· který sestává z 50 % z polyamidových vláken a z 50 % z polyesterových vláken se ozařuje v homogenním poli záření 2 uryoh lovače elektronů в energií elektronů 0_t5 MeV až do dávky 5*10^ gray* Potom se plošný útvar uvádí do styku s vytápěným profilovaným váloem 8* Potom následuje dodatečné ozařování až do dávky 2*10^ gray* Po tomto obojím zpraoování se provádí styk s 2W>ním vodným roztokem akrylamidu, jehož teplota činí 25 °C* Doba styku činí 8 minut* Po promytí v promývaoí lázni se získá hydrofilní strukturální plošný útvar pro textilie pro svrohní ošaoení.

Roubovaná kopolymeraoe vyvolaná v příkladech porno o í radiačně chemických metod se může podle vynálezu provádět také všemi dosud známými chemickými způsoby inloiaoe roubované kopolymeraoe*

Příklad 15

Plošný útvar 1 s plošnou hmotností 250 g/m ₉ který sestává z 50 % hmotn* z polyamidových vláken a z 50 % hmotni z polyesterových vláken· se ozařuje v homogenním poli záření 2 urychlovače elektronů s energií elektronů 1 MeV za pomooi zakrývaní Šablony z hliníku o tloušťce 0,5 mm* Vzhledem к tomu· že tloušťka použití zakrývaoí šablony je menší než dolet použitých elektronů o energii 1 MeV₉ ozařuje se plošný útvar 1 při jediném poohodu oza řování jak homogenně· tak 1 částečně· Po tomto ozáření se plošný útvar uvádí do styku

200 578 в 20%ním roztokem akrylamidu, jehož teplota' činí 20 °C* Doba styku je 8 minut* Po prostí v promývací lázni £ ae získá htdofilní strukturální plošný útvar pro textilie pro svrchní ošacení*

Claims (11)

1· Způsob zušlechťování plošných útvarů* zejména zušlechťování textilních plošných útvarů z polyamidu* polyesteru, polypropylenu, polya&kylnitrilu, nebo bavlny, které se ozeařijí ionizujícím zářenm a podrobují roubované polymmraci, vyzxnaující se tm, že se plošný útvar ozařuje homogenně .ionizujícím zářením a před, během nebo po homogenním ozáření se uvádí homogeirnš do styku s vnylovýml. sloučeninami, popřípadě se mmeitm oplachuje a suší a potom se místné heterogenně ozařuje ionizujícím zářením a uvádí homogenně do styku s vtnylOTýmL sloučeninami nebo se potom homogenně přivádí do styku s prostředky, které rozrušují vytvořené radikály a uvádí se homogenně do styku e vinylovými sloučeninami.

* . > .

2* Způsob podle bodu 1, vyžmuv jící se tm, že místní roubovaná polymeraoe se provádí před homogaerní roubovanou polymmiaoí*

3* Způsob podle bodů 1 a 2, vyznač jí! se tm, že se jako ionizující záření používají elektrony*

4* Způsob podle bodu 3, vyzznčující se tím, že se použžwj:í elektronové paprsky s energií od 40 keV do 3 MeV*

5* Způsob . podle bodů 1 až 4* vyzinLŠujíoí se tm, že jako místně heterogenní ionizující záření - se používá částečně zakryté homogexnní záření*

6* Způsob podle bodů 1 až 4* тугшЛаитХ. se tím, že se jako místně heterogenní ionizující záření používá záření řízené co do intenzity anebo místně řízené záření*

7* Způsob podle bodů 1 až 4* vyznač jící se tm, že se na plošné útvary působí jako místně omezeným prostředkem, rozrušujícím radikály, horkým předměty, například ohřívanými profilovými vála!*

8* Způsob podle bodů 1 až 4, vyzrnčající se tm, že se jako místně omezený prostředek, nzinUujíaí radikály, používá řízené laserové ozařování*

9* Způsob podle bodů 1 až 8, se .tm, že se jako roubovací roztok použíirsa^í mmonmrní látky v kapalné nebo plynné fázi* *

10» Způsob podle - bodu 9» v_<yzničαjíc:í se tím, že se jako vinylové sloučeniny phU^í^^^s^čJÍ zejména kyselina akrylová, akrylamid nebo styren*

11* Způsob podle bodu 1, vy z znač jící se tm, že se místně roubovaná pclymerace provádí současně s homogenní roubovanou pdyinmrací*