CS199405B1

CS199405B1 - Method of producing modified epoxy resins

Info

Publication number: CS199405B1
Application number: CS798577A
Authority: CS
Inventors: Jozsef Huisz; Emilia Seres; Tivadar Palagyi
Original assignee: Jozsef Huisz; Emilia Seres; Tivadar Palagyi
Priority date: 1976-12-02
Filing date: 1977-12-01
Publication date: 1980-07-31
Also published as: DE2753830A1; FR2372852B3; FR2372852A1; CH628359A5; GB1557898A; ES464708A1; HU173313B; IT1089340B; BE861242A

Description

ZPŮSOB VÝROBY MODIFIKOVANÝCH EPOXIDOVÝCH PRYSKYŘIC v * *

Predmetem vynálezu je způsob výroby modifikovaných epoxidových pryskyřic, schopných vytvářet tenké povlaky vysoké pružnosti, reakci epoxidových • pryskyřic s polyisokyanáty·

Vynález rovněž zahrnuje nátěrové směsi, připravené z těchto modifikovaných epoxidových pryskyřic.

Jak známo, jsou epoxidové pryskyřice řetězové polymery, mající reaktivní koncové epoxyskupiny a hydroxyskupiny vázané na uhlíkový řetězec. Se vzrůstající molekulovou hmotností se rovněž zvyšuje počet obsažených hydroxyskupin.

Epoxydové pryskyřice jako takové se.jen zřídka používají pro vytvoření nátěrů; jako povlakotvorných činidel samotných je možno použít jen tak zvaných fenoxypryskyřic, to jest epoxidových pryskyřic o vyšší molekulové hmotnosti (přibližně 30 000).

Epoxidovými pryskyřicemi, používanými při přípravě nátěrových hmot s rozpouštědlem nebo bez něho, nebo při přípravě lisovacích pryskyřic, jsou epoxidové pryskyřice o molekulové hmotnosti v rozmezí 300 až 4000. Tyto epoxidové pryskyřice o nízké molekulové hmotnosti se přemění v povlaky nebo bloky p požadovaných vlastnostech polyadiční reakcí za použití síťovacích činidel· Vlastnosti povlaků nebo bloků tedy závisí zčó£ti na molekulové hmotnosti epoxidové pryskyřice a zčásti na povaze použitého síťovacího činidla.

199405 --2Při výrobě příčně^-zasítených .epoxidových pryskyřic ae nejčastěji používá polyaminů a polyamidů.'Tyto reakční složky reagují-в epoxidovými skupinami pryskyřice. Méně často- se jako síťovacích činidel používá polyisokyanátů; které reagují s h^ydroxyskupiniani, přremž ^ponec^hávaj^í epoxWové sku^pin^y nedotčeny. .

Nevýhodou ^pou^žití s^íťovac^{ích či}n^idel ^po^lyisokyanátového typu je ^pom^ěrn^ěkrátká doba z^pracovatelnosti a cliouloativoat v^ůči vočté. Vz^hledem ^k této posledn^ě ' jemnovan^é v^stnosti vy^žadují t.ato. snovací ^čini^dla pou^žití roz^pou^štědel a pigmentů dokonale zbavených vody.

Provádí-li se síťování za použití polyaminů nebo polyamidů, není - tato reakční soustava.citlivá na stopová množství vody . a doba zpracovatelnosti je rovn^ěž ^přijatelná. V mnoha prí^padec^h váa^k se zís^ká velmi ^tvrdý ^pov^lak, který je často ^pro urč^é účel^y '^příliš tuhý; ^ta^k na^příklad ^prostře^dní vrstvy ^email^ového nát^ěru, v^ytvo^řené z ta^kovýc^hto pryskyřic, se velmi o^btížn^{ě b}rousí. Dal^ší nevýhodou těchto tvr<Jých povlaků je, že jejic^h pru^žnos^t není pro mnoho účelů po.užití dostatečné», a .že dal^ší vrstva n^át«ru . do^bře . ^přilne k ta^kovýmto povlakům pouze tehdy, je-li nanesena do 24 hodin.

Vpodstat^ě existují t^ři . zplisoby, jak zmenšit tvr^dost a zvětšit pru^žnos^tv ♦ epoxidovýc^{h pry}sk^yřⁱc (viz. F.M.De^pke_> Fette, Seifen, Ans^trⁱchm^itte^l . 65. str. 1045 (1963)), totiž

a) přⁱmísen^ím změk^čova^de^{l k} prysk^ici. (vn^ější změkčení^

b) v^pravením sloučeni-n se směrovacím ^účin^kem ^do mol-eku! e^pox^idovýc^{h p}r^ys^kyřic (vnⁱtřn^í ne^bo^li c^hemⁱc^ké změkčený a

c) pou^žitím síťovacích činiidel, ^čím^ž se zříkají pružněj^{ší p}rodukty.

Zm^ěkčení epox^idových ^prys^kyřⁱc ^přcdstavuje až ^dosu^d neroz^ře^šený probl^ém, poněvadž i.nejlepší metody zhoršují mechanické vlastnosti a chemickou odolnost. .Kromě toho'jen veta!. málokterá ze známých změkčovadel jsou kom^pat^ibiln^ís e^pox^idovýmⁱ pr^ysk^yřⁱcemⁱ (jedním z t^ěchto zmfcčovadel je ^dibutyl^ftalát), a ⁱ . ^ta^to změktavadla značn^ě zhoršuj^í vlastnost výsledných povlak. ^pro^to vn^ěj^ší změ^kčov^án^í e^pox^idových pryskyHc ^- nevede ^k potadovaným výsle^ům (viz. C.A.May, Y.Tanska, Epoxy.Resins Chemietry - a Technology, vydavatelství Marcel Dekker lne., New York,1973, str. 305).

B^yl^{y či}n^ěny pokusy změkči e^pox^idov^{é p}rys^kyřⁱce ctamickými. změkčovadly, tak na^příkla^d zavedením po^su^^^ mastnýc^h am^idů ne^bo polyesterii s vo^lnými karboxylovými skupinami do molekul epoxidových pryskyřic. Tyto pokusy však byly bez^ús^pěšn^é, ^poněvad^ž po zavedeš výše uvedených sloučeni vstu^puje část epoxidových skupin rovněž do reakce, čímž se zmenšuje'možnost dalšího zes^ítěn^í. _ - '

Ze s^íťo^vac^íc^h - ^n^e^ ský^taj^íc^ích ^pružněj^ší a ^plastičtějš^í povlaky, jsou ' nejrozšířenější polyamidy dimerovaných mastných kyselin (viz. W.A.Reise, Metall-Lacke, nakladatelství, W.A.Colomb, Stuttgart, 1965' str. 136). Pro povlaky na kovech nebo pro''základní barvy s.plnivem však ani prodidcky, získané

- 3 199405 s výše uvedenými síťovacími činidly nejsou uspokojivé s hlediska pružnosti a brousítelnosti. Tak například epoxidová pryskyřice, zesítěná s polyaminoamidem, nemůže být úspěšně použita jako pojivo pro základní nátěrové barvy s plnivem nebo na prostřední vrstvy emailového nátěru, které se později mají ’ brousit jemnozrnným brusným papírem, poněvadž výsledný povlak se obtížně brousí následkem své nadměrné tvrdosti·

К získání pružnějších povlaků je rovněž známo, použití předpolymerů, obsahujících volné isokyanátové skupiny a sestávajících z hydroxysloučenin (například polyetherů obsahujících hydroxylové skupiny nebo polyolů o vysoké molekulové hmotnosti) a diisokyanátů nebo polyisokyanátů jakožto síťovacích činidel pro epoxidové pryskyřice ςνίζ. Doyle: The Development and Use of Polyurethane Products, nakladatelství McGraw-Hill Book Company, New York, 1971, str. 294-297)· Nevýhodou této metody však je, že vede к nerozpustnému a netavitelnému zesítěnému produktu.

Další nevýhodou síťovacích činidel se změkčovacím účinkem je, že se musí používat ve velkých množstvích vzhledem к epoxidové pryskyřici (viz. F.M. Depke: Fette, Seifen, Anstrichmittel, 65. str. 1044 - 1049 (1963)).

Účelem vynálezu je, poskytnout způsob výroby epoxidové pryskyřice, která, je-li podrobena zesítění o sobě známým způsobem, skýtá pružnější a měkčí povlaky než známé pryskyřice, _a která, nanáší-li se více vrstev než jedna, umožňuje delší časové intervaly mezi nanesením po sobě následujících vrstev.

Vynález spočívá na poznatku, že uvedeným požadavkům je plně vyhověno epoxidovými pryskyřicemi, u nichž se část hydroxylových skupin nechá reagovat s polyisokyanétem předem zvolené viskozity a obsahu skupin -NCO.

Vynález se proto týká způsobu výroby modifikované epoxidové pryskyřice, která vytváří povlaky o vyšší pružnosti po příčném zesítění, reakcí epoxidové pryskyřice з polyisokyánátem. Způsob podle vynálezu se vyznačuje tím, že jako epoxidové složky se použije epoxidové pryskyřice o molekulové hmotnosti v rozmezí 320 až 4200 a o hydroxylovém čísle v rozmezí 0,06 až 0,45, a jako polyisokyanátové složky se použije polyisokyanátů o viskozitě v rozmezí 6000 až 95000 cP a o obsahu skupin -NCO v rozmezí 1,6 až 28 % hmotnostních, s výhodou v rozmezí 2,5 až 3,5 % hmotnostního, v množství nejméně 3 % hmotnostní, s výhodou 10 až 30 % hmotnostních, vztaženo na hmotnostní množství epoxidové pryskyřice.

Vynález rovněž popisuje modifikované epoxidové pryskyřice, připravené výše uvedeným postupem, jakož i nátěrové směsi, obsahující tyto modifikované epoxidové pryskyřice.

Modifikované epoxidové pryskyřice, vyrobené způsobem podle vynálezu, mohou obsahovat i více než 100 % hmotnostních polyisokyanátů, vztaženo na hmotnostní množství epoxidové složky, avšak v takovýchto případech se vlastnosti, charakteristické pro epoxidové pryskyřice, stanou u výsledných produktů méně výraznými.

- 4 Pridají-li - se к modifikovaným epoxidovým pryskyřicím vyrobeným způsobem podle vynálezu, rozpouštěla, a^/nebo ^pigment^y a/nebo^-plnívá, zí^ska^ji ^{se n}átěrové směsⁱ, které mohou ^být zesⁱten^y známým^-z^pŮsobem. Jak^o,^siť^ovacich Siiii^de^l se vý^hodne pou^živá po^lyami^dŮ mastných kyselin, ^lyaoinů, amiⁿov^ých ^aduktů ne^bo e^therⁱf^ikovan^c^h fenolických ^pr^ysk^yřic. Nátero-vé ^smě8i^, kt^eré^- r^ovněž' obsahuji síťovací činidlo, je možno nanášet známým způsobem na - povrchy určen^{é k -} po^krytí, např^iklad štucem, v^ále^čkem, strkáním atd. Podle ^pov^ahy ^použit^ého s^iťovac^iho ^čini^dla se nanesený povlak může ^vytvrdit b^uď při teplotě místnosti nebo tepelným zpracováním.

Hlavami -výhodami mod^ifikovaných e^poxidovýc^h pr^ys^kyřic, vyrobenými. zp^ůsobem podle vynálezu, jsou tyto vlastnosti:

a) ^- Vzhledem ^- ke svým nezm^ěn^ěným e^pox^idovým s^ku^pin^ám mo^hou ^bý^{t tyt}o pr^s^k^řice zesⁱt^ěn^y obvy^ými síftvactaí ^čin^idly.

b) Po ^zesiténi skýtajⁱ mo^dif^ikované epox^idové ^pr^ys^ky^řice^, vy^roben^é způsobem podle vynálezu, povlaky vyznačujici se až dosud nedosaženými pružnostmi. Těchto povlaků lze velmi výhodně použit jako pojiv- pro,snadno brousitelné základní ' barvy s plnivy a na prostředni vpstvy emailových nátěrů,, a jako vnitrních povlaků pro tuky - a , kovové nádoby na aerosolové směsi.

c) V závislosti na molekulové hmotnosti, množstvi a obsahu reaktivniho isokvanátu v ^polyisokyanátu, zreagovaném s epoxidovou prys^k^^řicⁱ, . je možno v širokých mezich měnit tvrdost povlaku, - vytvořeného ze ziskaného produktu.

d) E^poxidové ^povlalky,^-připravenézesⁱt^ěnⁱm modi^fikovanýc^h epoxidových prysk^yřic v^yrobených z^působem po^dle vynál-ezu, se ^- vyzna^čujⁱ pr^nivou pružⁿ°sti i ^- v tlustých vrstvách na kovovém povrchu, a - vznikl povla^ky se pfozpůsobujl tepelnému roztaženi kovového podkladu bez propraskáni.

^e) Naⁿášeji-lⁱ se modi.fⁱkovan^é epoxi^dov^{é p}rys^kyгi.ce^, v^ro^ben^é zpi^sobem ^podle v^ález^ na ^povrc^hy - v ně^kol^ika vrstvůch spo^lu se s^iťovacⁱm^{i či}n^idly^,lⁿou jednotlivé vrstv^{y -} k sobě ^dobre, ^{i kd}yž se ^kaž^{dá d}al^ši vrstva nan^áší na povrch vice ⁿež^-24 ho^diny ^po zatvr^dnut^{i p}ře^dchoz^i-vrs^tv^y; mezⁱ naneseni jednotlivých vrstev m^ůže ^- u^pl^ynou^{t i} ně^ko^{lik t}ý^dnů, což^-je obzv^láště výho^dn^{é při} natⁱr^ánⁱ ve^lkýc^h předmět.

V^ynález je bliže objasněn dále uve^denými. ^přiklad^y, na něž v^ša^k jeho rozsah nikterak neni omezen.

Přiklad 1 ^dilů hmotnostech epoxidové ^prysky^řice o mole^kulové hmo^tnostⁱ 900 a h^ydr°x^lovén ^čisle 0^,25 se roztavⁱ a tavenⁱna se zahřeje na ^te^plotu v rozmezⁱ 90 až 100 °C. ^Pak se k taverně za steáho mrhání př^idá ^{30 d}ílů ^- hmo^t- nostnich ^pol^yiso^kyan^átu o v^iakozⁱt^ě 80 -000 c^P a o obsahu s^kupⁱn ^-NC0 ^2,4 % hmotnostního. Reak^čn^í směs se zahřeje na ^teplo^tu ¹4° až ¹⁶⁰ °C a na ^té^to ^te^- plotě se u^držuje za stálé^ho mⁱch^án^í. Kaž^dých 3⁰ mⁱnu^t se ze em^ěsⁱ odetere

- 5 199405 vzorek, který se rozpustí ve stejném množství směsi 5° dílů hmotnostních xylenu a 5° dílů hmotnostních butanolu. Doba výtoku výsledného roztoku se ^měří kalⁱbrovanou ná^do^bou č. 4 po^dle pře^dpⁱsů madars^ké normy 9 65°/3-73. Jakmile doba výtoku roztoku dosáhne 8° až 9° sek. (asi po 2 hodinách reakce), reakce se ' ^přeru^ší ochlazeni a pro^du^kt se . rozpust ve sm^ěsⁱ 5° ^dílů hmotnostních xylenu a 5°dílů hmotnostních isobutanolu.

1°° ^dílů ^hmotnostn^íc^h výsle^dn^é mo^di^fi^kovan^é e^pox^idov^{é p}r^ys^kyřice se.zes^tí se 4° až 5° díly hmotnostních polyamidu .mastné kyseliny. Získaný povlak je . m^ěk^čí ne^{ž p}ovlak:, vyhořený z ^běžn^é nemo^difikovan^é e^pox^idové pryskyri.ce. Tvrdost ^pov^la^ku vyt-voren^o z . mo^dif^ikované . epoxidové. ^pr^ysk^yřice je 38 %, zat^ímco tvr^dos^t filmu, vy^orenéto z nemotivované e^pox^idov^é prjystyřice za jinak stejných podmínek,' je . 74 % (stanovené Parsonovou metodou podle'maďarské normy 9640/4-7!)' ·

O^pa^kuje se výše ^popsaný ^pos^tu^p, avša^k m^ěn^í se pom^ěr e^poxi^dov^{é p}r^ys^kyřice ^{k p}ol^yiso^kyan^átu^, ja^k je uve^deno v ta^bulce I. ^pou^žitá' epoxi^dov^{á p}r^ysk^yrⁱce a polyisokyanét mají tytéž vlastnosti jak výše uvedeno.Hodnota tvrdosti výsledných povlaků jsou uvedeny v tabulce I.

Tabulka I

Slo^ženi ^pr^y8^kyřice	Tvrdost (zj^išten^{á p}arsonovou metodou)
nemo^dif^ikovaná e^pox^idová pr^kyHc. 9° ^dílů hmotnoatn^íc^h e^pox^idpv^{é p}rys^ky^řicn + 10 dílů hmotnostních poly^sokyanátu 80 díl^ů hmotnostní^ ^oxidové ^pr^ys'k^yřice + 20 dílů hmotnostních po^isokyanátu 7° dílů hmotnostech n^pox^idpv^é ^ystyfoce + 3° dílů hmotnostních pol^isokyanátu	74 % 56% , 44 % 38 %

Z údajů v tabulce I zřeteli v^yplývá^, že se tvrdost zesít^ěn^é e^pox^idové pr;ysk^yřice zmenšuje se zv^yšuj^íc^ím se o^ahem potyísotyan^u»

Příklad 2

K 9° dílům hmotnostním epox^idov^{é p}r^ysk^yřiceomole^kulov^é hmotnosti

38° a h^ydrox^ylovém čísle 0^,08 se ^přidá ¹° díl^ů hmo^tnostníc^h pol^sokyan^u o ^obsahu skupin -NCO 3,5 % hmotnostn^ího.a vⁱs^eoz^itě 8° 000 c^p. Sm^ěs se za m^íchání zah^řívá při te^plo^tě v rozmez^{í 110} a^{ž 12}° °C. ^po 30 minu^ch se sm^ěs ochlat a ^přidá se ^k ní 1° ^dílů hmotnostním hutylgliycid^eVeru jalko atolv^- ního Mdi.dla. Doha výto^ku sm^i. ' je v rozmez^í 45° a^ž 5°° se^kund.⁽m^ěřeno ^kal^ib- rovanou rádobou č. 4'podV ^pře^dpis^ů maďarské ' norm^y 9650/3-73)·

V 60. dílech hmotnostních výše uvedené, směsi, obsahující modifikovanou epoxidovou pryskyřici a aktivní ředidlo, se disperguje 20.dílů hmotnostních pigmentu a 20 dílů hmotnostních plniva. K získané disperzi se před použitím přidá 30 dílů hmotnostních aromatického polyaminového síťovacího činidla. Získaná nátěrová hmota, neobsahující rozpouštědlo se může výhodně použít vytvoření povlalců na ^betonu a ^kovovýc^{h pl}och^ách, pon^ěvad^ž je pru^žn^jší ne^žnátěrov^á hmota o ji.nak stejn^ém složený ^kter^á v^ša^k o^bsahuje nemo^di^fikovanou epoxidovou ^pr^ysk^yřici. Pru^žnosti o^bou uve^dených .^povla^ků jsou 4/ mm a 0^ mm (stanoveno Erichsenovým ^přístrojem ^po^dle -^pře^dpisů maďars^ké normy č. 9640/6-74). . * ' ' ‘ příklad 3 dílů . hmotnostních . polyisokyanátu o obsahu skupin -NCO 3,5 % hmotnostního a o viskozitě 80 000 cP se přidá k 15 dílům hmotnostním epoxidové pryety' řice o moleku^lov^é hmotnosti· 38⁰ a h^ydrox^ylovém ^čísle ^0,08 a získan^á sm^ěs se míchá 30 minut při teplotě 100 až 120 °C. Pak se směs ochladí a rozpustí ve směsi 10 dílů hmotnostních xylenu a 10 dílů hmotnostních ethylglykolacetátu. V této směsi se roz^ptýl^í 30 ^díl^ů hmoťnostn:íc^{h p}igmentu a ²0 ^dílii hmotnostn^ích ^plniva. Před ^pou^žit^ím se ^k výsle^dn^é suspenzi ^přidá 7^,5 ^díl^ů hmotnostního aromatického polyaminového · síťovadla.

Hmto postupem · se získ^á nát^ěrová hmo^ta s nízkým obsa^hem rozpouš^tědlě^,kterou je mo^žno nanést na různ^é povrchy · štěkem 'i v tlus^ .vrstvě. ^K z^ískanému povlaku přilne další vrstva velmi dobře i tehdy, nanáší-li se až po uplynutí týdne.

Příklad 4 .

²0 ^díl^ů hmotnostníc^h epox^idov^{é p}rysky^řice o mole^kulové hmotnosti. 380⁰a o hydrox^ylov^ém . ^čísle ^0,40 se roz^pust^í ve ' směsi. 7 dílů hmotnostech cyklohexanonu, 3.dílů hmotnostních xylenu a ' 11 dílů - hmotnostních·butylacetátu. Ke vzn^iklému roztoku se za ' ' míchání ^přidá 1 díl taotaoste pol^sokyaneů s obsahem skupin -NCO 3,5 % hmotnostního a o v^kozi-te 8000 . c^P a vzniklá směs se míchá po dal^ší 2 hodⁱn^{y při} te^plotě v rozmezí ¹¹0 a^ž 12^0, °C. ^K výsle^dnému roztoku^, obsa^hujícímu mo^difikovanou epox^idovou ^pr^ysk^yřⁱc^i, se pfcdá 13 ^dílů taotnostních etheri^i-kované - fenoli.cká prystyfíce v 65%ním hmot.^/hmo^t,butanolovém roztoky směs se z^ředí směsí 20 dílů hmotnostních · ethylglykolu, 4 ^díl^ů hmotnostn^íc^h ethy^o^y^l^ 6 ^{dílů h}motnos^tn^ích di^cetonalkoholu, 6 dílů hmotnostních . butylacetátu a 7 dílů hmotnostních.methylethylketonu, nače^ž se pak ^přidají 2 díly hmotnostní ¹⁰%ního ^butanolov^ého roztoku k^yselⁱn^yfos^forečne.

Po nanesení vzn^iklého roztoku na vnikraí povrc^h tovováho obalovno.ma^teriálu (na tub^y nebo nádob^y na aerosolov^é směsi) · a po 15 enutov^ ^tepeln^ém z^pracování ^při _ te^plot^ě 180 °C a 4 m^utovám z^pracování ^při teplotě ²⁶⁰ °C se

- 7 199405 získá pružný povlak, odolný vůči materiálům které se do obalů mají plnit. Povlak výborně snáSí tvarovací operace (vytvoření hrdla, ostré zahnutí tub pod·), prováděné po nanesení povlaku· Na rozdíl od těchto povlaků dochází při těchto operacích u povlaků téhož složení, které však obsahují nemodifikovanou epoxidovou pryskyřici, často к jejich popraskání·

Příklad 5 ' dílů hmotnostních epoxidové pryskyřice o molekulové hmotnosti 1400 a hydroxylovém čísle 0,34 se rozpustí ve směsi 24 dílů hmotnostních ethylglykolacetátu a 24 dílů hmotnostních xylenu. Za míchání se ke vzniklému roztoku přidá 2,2 dílu hmotnostního polyisokyanátu s obsahem skupin -NCO 22 % hmotnostních a o vískozitě 10 000 cP a směs se míchá při teplotě v rozmezí 110 až 120 °C po dobu 45 až 60 minut. Během reakce se doba výtoku roztoku, měrěná kalibrovanou nádobou č. 4 podle předpisů maďarské normy 9650/3-73, zvýší z 80 sekund na 180 sekund.

К získanému roztoku modifikované epoxidové pryskyřice se před použitím přidá 6 dílů hmotnóstních polyaminového síťovacího činidla· Tento lak na bázi epoxidové pryskyřice vytváří pružné povlaky, к nimž další vrstva velmi dobře lne, i když se nanáší až po několika dnech.

Claims

Předmět vynálezu

1. Způsob výroby modifikovaných epoxidových pryskyřic, schopných vytvářet tenké povlaky vysoké pružnosti po zesítění, reakcí epoxidové pryskyřice s polyisokyanátem, vyznačující se tím, že jako epoxidové složky se použije epoxidové pryskyřice o molekulové hmotnosti v rozmezí 320 áž 4200 a o hydroxylovém čísle v rozmezí 0,06 až 0,45 a jako polyisokyanátové složky se použije polysokyanátu o viskozitě v rozmezí 6000 až 95000 cP a s obsahem skupin -NCO v rozmezí 1,6 až 28 % hmotnostních, v množství nejméně 3 % hmotnostní, vztaženo na hmotnostní množství epoxidové pryskyřice·
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že se použije polyisokyanátu 8 obsahem skupin -NCO v rozmezí 2,5 až 3,5 % hmotnostního·
3. Způsob podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se polyisokyanátu použije v množství v rozmezí 10 až 30 % hmotnostních, vztaženo na hmotnostní množství epoxidové pryskyřice.