CZ99792A3 - Clamping device - Google Patents

Description

Vynález se týká upínacího zařízení mezi držákem nástroje a upínacím vřetenem obráběcího stroje, které drží držák nástroje, s dutým montážním čepem upraveným na držáku nástroje, opatřeným na své vnitřní stěně první upínací plochou, s vybráním upraveným na čelní straně upínacího vřetena pro uložení montážního čepu, v němž je uspořádáno upínací ústrojí posuvné v axiálním směru uvnitř upínacího čepu, které je na své vnější straně opatřeno druhou upínací plochou, která spolupracuje s první upínací plochou přes upínací elementy, uspořádané na vnější straně upínacího ústrojí a výkyvné proti pružné vratné síle upínacím ústrojím radiálně směrem ven a uváděné do záběru s první a druhou upínací plochou.

Jako upínací zařízení se· zde· obecně označuje spojovací zařízení mezi...elementem nástrojového syscemu a obráběcím strojem, rovněž však i upínací zařízení mezi jednotlivými elementy nástrojového systému. Přitom se elementy nástrojového systému v daném případě rozumí kromě redukčních a prodlužovacích kusů, adaptérů a upínacích elementů každý druh nástroje, tedy nástroje soustružnické, vrtací, frézovací nebo i speciální.

Je rovněž možno použít držáky obrobků libovolného druhu.

Dosavadní stav techniky

Je známo vzájemně spojovat elementy nástrojového systému pomocí libovolných' spojovacích zařízení. Přitom je podstatné aby po výměně držáku nástroje nebo obrobku byl následně co nejpřesněji znovu dodržen před tím nastavený rozměr. Navíc je nutno, aby ve spojovacím místě vznikly dostatečné spojovací síly pro zajištění bezpečného upnutí. Důležité rovněž je, aby bylo upínací zařízení vytvořeno tak, že všechny pohyblivé části jsou v upínacím vřetenu a nikoli v držáku nástroje.

Tím se 'podstatné zvýší hospodárnost, neboř pro jedno upínací vřeteno je možno použít většího počtu držáků nástrojů. Těmto požadavkům známé systémy nevyhovují.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit upínací zařízení označované jako styčné místo, pomocí něhož lze i po výměně jednoho z upnutých elementů dodržet vysokou rozměrovou přesnost, přičemž je zajištěno bezpečné upnutí upínaných elementů.

Podstata wnálezu

Tento úkol splňuje upínací zařízení mezi držákem nástroje a upínacím vřetenem obráběcího stroje, v němž je držák nástroje upnut, s dutým montážním čepem upraveným na držáku nástroje, opatřeným na své vnitřní stěně první upínací plochou, s vybráním upraveným na čelní straně upínacího vřetena pro uležení montážního čepu, v němž je uspořádáno upínací ústrojí posuvné v axiálním směru uvnitř upínacího čepu, které je na své vnější straně opatřeno druhou upínací plochou, která spolupracuje s první upínací plochou přes upínací elementy, uspořádané na vnější straně upínacího ústrojí a výkyvné proti pružné vratné síle upínacím ústrojím radiálně směrem ven a uváděné do záběru s první a druhou upínací plochou, podle vynálezu, jehož podstatou je, že upínací elementy jsou uspořádány volně pohyblivě v axiálním směru na obvodu upínacího ústrojí vytvořeného jako upínací čep a při přemístění upínacího ústrojí v upínacím směru jsou zatlačeny mezi druhou upínací plochu upínacrho čepu a první uoínací plochu v montážním čepu, takže oba drlv ořiřazené upínacímu zařízení jsou navzájem spolu pevně sepnuty.

Tím, že upínací elementy jsou uspořádány na obvodu upínacího ústrojí vytvořeného jako upínací čep volně pohyblivě v radiálním směru, je dosaženo obzvlášt rovnoměrného rozmístění

sil při sepnutí obou navzájem spojovaných dílů. Přitom je zatížení jednotlivých upínacích elementů vzhledem k jejich volné pohyblivosti relativně malé. Zejména nedochází k tomu, že upínací síly jednoho upínacího elementu by se přenášely na jiný upínací element. Při přemístění upínacího ústrojí v upínacím směru se upínací elementy vtlačí mezi druhou upínací plochu na upínacím čepu a první upínací plochu na montážním čepu, takže oba spojované díly se v upínacím zařízení spolu navzájem pevně spojí. Přitom se působí tlakem pouze na hlavovou část upínacích elementů, přičemž síla potom přechází upínacím čepem a hlavovou částí upínacích elementů do upínacího vřetena. Vzhledem k tomu je možno upínací elementy provést jako velmi tenkostěnné,takže jejich dosednutí je provedeno citlivě a přesně. Upínací síly vyvíjené upínacím orgánem se volně pohyblivými upínacími elementy zvlášť, rovnoměrně rozloží, takže je zaručeno přesné upnutí.

Jedno provedení upínacího zařízení spočívá v tom, že upínací elementy jsou umístěny v úložných kapsách, upravených na vnější straně upínacího čepu. Přicom zůstávají upínací elementy, viděno v axiálním směru, volně pohyblivé. Tímto způsobem je možno vytvořit upínací zařízení jako velmi kompaktní, přičemž je zamezeno nadměrnému upnutí styčného místa právě volnou pohyblivostí upínacích elementů. Tím je dosaženo zvlášť rovnoměrného pevného upnutí držáku nástroje v upínacím vřetenu.

Výhodné je dále takové nrovedení upínacího zářízení,u něhož jsou úložné kapsy tvořeny vedeními, upevněnými v axiálním směru upínacího čepu na jeho obvodu, přičemž s výhodou jsou těmito vedeními drážky. Přitom je rozteč uvedených vedení, měřeno v obvodovém směru, přizpůsobena šířce upínacích elementů. Tyto úložné kapsy jsou vvrobitelné jednoduše a levně. Zaručují dobrou volnou axiální pohyblivost při dobrém vedení upínacích elementů.

U dalšího výhodného provedení upínacího zařízení zasahuje alespoň jedno z vedení, která ohraničují úložné kapsy, do drážky upravené na vnitřní straně vybrání, v němž je umístěn upínací čep, takže upínací čep je upevněn tak, že se sice může vratně pohybovat v axiálním směru, avšak nemůže se otáčet uvnitř upínacího vřetene. Tato konstrukce upínacího zařízení je velmi jednoduchá a tím i levně vyrobitelná.

Dalším výhodným provedením upínacího zařízení je takové provedení, u něhož je upínací čep přemístitelný vůči upínacímu vřetenu v axiálním směru pomocí úhlového převodu. Tato konstrukce umožňuje vyvíjení zvlášr vysokých upínacích sil, což přispívá k tomu, že i po výměně držáku nástroje je dosaženo vysoké rozměrové přesnosti.

Zvlášt výhodným provedením upínacího zařízení je takové pro vedení, u něhož je úhlový převod opatřen závitovým pouzdrem s vnitřním závitem, které je uspořádáno čepem a dále otočným ovládacím orgánem, koaxiálně s upínacím spclupracujícím se závitovým pouzdrem, který je opatřen prvním ozubeným věncem, přičemž u tohoto provedení je upínací čep na své vnější straně opatřen alespoň jednou částí s vnějším závitem, která zabírá s vnitřním závitem závitového pouzdra. Pomocí závitového pouzdra úhlového převodu je možno přenášet přímo na upínací čep ty síly, které slouží k upnutí držáku nástroje v upínacím vřetenu obráběcího stroje. Přitom je možno při jednoduché konstrukci přenášet na upínací čep vysoké upínací síly, takže je zaručeno přesné upnutí.

Podle dalšího výhodného provedení upínacího zařízeni je závitové pouzdro opatřeno druhým ozubeným věncem, spolupracujícím s prvním ozubeným.věncem, a vytvořeným otočné, zatímco uoínací čep je upevněn uvnitř upínacího vřetene tak, že se může pouze pohybovat vratně v axiálním směru. Tím, že v upínacím vřetenu obráběcího stroje se otáčí pouze závitové pouzdro, vznikají relativně malé třecí síly, takže síly vyvíjené při ovládání úhlového převodu slouží k upnutí držáku nástroje prakticky beze ztrát.

Podle dalšího výhodného provedení upínacího zařízení je úhlový převod vytvořen tak, že jeho ovládací orgán je proveden jako otočné pouzdro, jehož osa otáčení je kolmá k ose otáčení závitového pouzdra a je uspořádáno tak, že je vzájemné v záběru s prvním a druhým ozubeným věncem, ϋ tohoto provedení elementů úhlového převodu je výroba obou ozubených věnců zvlášt jednoduchá, a proto i levná, přičemž upínací síly vyvíjené při ovládání úhlového převodu se přenášejí prakticky beze ztrát.

Dalším výhodným provedením upínacího zařízení je takové provedení, u něhož je upravena opera spolupracující s upínacími elementy, která - při pohybu upínacího čepu v upínacím směru přidržuje upínací elementy tak, že jejich konce, ležící proti opeře, jsou druhou upínací plochou upínacího čepu přitlačovány k první upínací ploše v montážním čepu, čímž jsou oba díly upínacího zařízení .navzájem pevně spojeny. Tato konstrukce upínacího zařízení vykazuje zviášž. malá ztráuy třením, takže síly vyvíjené při ovládání upínacího zařízení slouží prakticky k upnutí obou elementů. Tím, že jsou upínací elementy přemístitelné v axiálním směru nezávisle na sobě, se vyrovnají rozměrové tolerance upínacích ploch a upínací síly se rovnoměrně rozloží. Protože na upínací elementy nepůsobí žádné tahové síly, je možno tyto upínací elementy provést jako pružné, takže mohou rovnoměrně dosednout.

Podle dalšího výhodného provedení upínacího zařízení je opera vytvořena osazením oevným v axiálním směru. Takové styčné místo je pooom jednoduše vyrobitelné a umožňuje optimální zachycení sil vyvíjených upínacími elementy.

ϋ dalšího výhodného provedení upínacího zařízení je upínací ústrojí opatřeno průchozím podélným kanálem, sloužícím pro průchod chladicího a/nebo mazacího prostředku. Potom jsou na vnější straně upínacího ústrojí, respektive upínacího čepu upraveny těsnicí prostředky, sloužící k tomu, že chladicí/ mazací prostředek probíhá výlučně podélným kanálem a nevystupuje po stranách upínacího čepu. Tím je tedy zajištěno, že je možno u upínacího zařízení-použít mazací a chladicí prostředek.

Další výhodné provedení upínacího zařízení spočívá v tom, že upínací ústrojí je na své čelní straně vytvořeno tak, že spolupracuje s připojovacím hrdlem, vystupujícím z držáku nástroje. Tímto připojovacím hrdlem je možno rovněž vést chladicí/mazací prostředek. Tímto způsobem je možno chladicí/ mazací prostředek bez problému přivádět upínacím vřetenem k držáku nástroje, aniž by docházelo k omezování axiálního pohybu upínacího čepu nutného pro upnutí.

Podle dalšího výhodného Orovedení upínacího zařízení je př pojovací hrdlo opatřeno dorazovou plochou, na niž upínací čep najede. Jestliže se tedy úhlový převod otáčí v opačném směru, než je směr sloužící k upínání držáku nástroje, pohybuje se upínací čep proti této dorazové ploše a vytlačuje držák nástroje z upínacího vřetene. To tedy znamená, že u upínacího zař zení tohoto provedení je možné jednoduché uvolnění obou spojovaných elementů.

U dalšího výhodného provedení upínacího zařízení je první upínací plocha v montážním čepu vytvořena jako kruhové osazení kruhové drážky. Tímto opatřením je montážní čep jednoduše vyrobítelný a při vzájemném upnutí obou elementů je možno jej do protikusu vložit libovolně.

Dále je výhodné takové provedení upínacího zařízení, u něhož je upínací plocha na upínacím vřetenu vytvořena jako kruhová olocha kruhového osazení. V důsledku toho ;e mocno i druhou upínací plochu vyrobit jednoduše. Navíc je možno upínací síly vyvíjet nezávisle na relativní poloze dílů vúčr sobě, tedy i při libovolném natočení obou dílů vůči sobě.

Zvlášt výhodné je takové provedení upínacího zařízení, u něhož upínací plochy svírají s podélnou osou neboli osou otáčení držáku nástroje, respektive upínacího vřetene úhel zejména asi 45°. Tímto způsobem vznikne při sepnutí obou elementů k sobě. rozložení sil způsobené spoluprací upínacrcn elementů s oběma upínacími plochami: Jedna složka síly přitom působí prakticky v axiálním směru, takže držák nástroje a upínací vřeteno obráběcího stroje jsou navzájem spolu pevně spojeny, přičemž držák nástroje je přitahován k upínacímu vřetenu, a bezpečné dosednutí obou dílů na sebe je zaručeno.

Tím je dáno předem určené nastavení držáku nástroje i po jeho výměně, takže nemusí být prováděno ve většině případů dodatečné seřízení.

Dalším výhodným provedením upínacího zařízení je takové pro vedení, které obsahuje ovládací element působící přímo na upínací čep, a který jej axiálně přemisťuje. Tímto způsobem 3sou třecí síly vznikající při sepnutí obou dílů v upínacím zařízení sníženy na minimum. Tímto provedením je možno dosáhnout vysokých upínacích sil relativně malými silami působícími na ovládací element. Toto ooatření tedv vede k lepšímu upevněni ovládacího elementu a zvyšuje životnost upínacího zařízení.

Zvlášť výhodné je takové provedení upínacího zařízení, u ně hož je ovládací element vytvořen jako excentr, kolmý v podstatě na esu otáčení upínacího čepu. Takový ovládací element je možno vyrobit levně a může vyvíjet vysoké potřebné upinaci sí ly.

Podle.dalšího výhodného provedení je opatřeno upínací zařízení ovládacím elementem, působícím bezprostředně na upinaci čep, který v axiálním směru přemisťuje. Tímto provedením jsou třecí síly vznikající oři seonutí obou dílů ve styčném miste sníženy na minimum. Proto mohou relativně malé síly pusooioi na ovládací element zoůsobit vznik vysokých upínacích sil.

To vede k tomu, že ovládací element dobře upíná a upínací zařízení má velkou životnost.

Zvlášť výhodné je takové provedení upínacího zařízení, u něhož je mezi čepem excentru a upínacím čepem upraven kluzný kus, přemístitelný v axiálním směru uvnitř upínacího vřetena, který spolupracuje s čepem excentru, jehož upínací síly zachycuje a přenáší na upínací čep. Tím, že je kluzný kus v upínacím čepu uložen otočně, přenášejí se upínací síly vyvíjené čepem excentru tímto excentrem zvlášť dobře na upínací čep, přičemž je zabráněno bodovému nebo přímkovému zatížení.

U dalšího výhodného provedení upínacího zařízení je čep excentru vytvořen tak, že je opatřen přítlačnou plošnou částí výkyvnou kolem osy otáčení excentru, jejíž poloměr je upraven na poloměr konkávního vybrání v plášti kluzného kusu, takže oba uvedené poloměry jsou v podstatě stejně velké. Tímto provedením vznikne plošný přítlak rozdělený na relativně velkou oblast, takže nevzniká bodové nebo přímkové zatížení a tím an. velké opotřebení.

A konečně je výhodné takové orovedení upínacího zařízení u něhož je esa onačení kluzného kusu posunuta vůči podélné ose upínacího čepu, takže při upnutí vznikne efekt zalomené páky, kterým je možno provést uvolnění excentru po pevném upnutí dílů ve styčném místě jen při překonání přídavného uvolňovacího momentu. Tím se zamezí s vysokou jistotou nezamýšlenému uvolnění upínacího zařízení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na podle přiložených výkresů, na nichž kladech orovedení obr. 1 znázorňuje podélný řez upínacím zařízením podle vynálezu, obr. 2 příčný řez upínacím čepem použitým u upínacího zařízení podle obr. 1, obr. 3 schematický podélný řez prvním příkladem provedení upínacího zařízení v upnutém stavu obr. 4 schematický podélný řez upínacím zařízením, znázorněným na obr. 1, v uvolněném stavu, obr. 5 schematický půdorys upínacího zařízení podle obr. 1 s částečným řezem částí steny s umístěným excer.trem, obr. 6 schematický podélný řez dalším příkladem provedení upínacího zařízení, obr. 7, 8 a 9 podélný řez upínacím zařízením s různými stavy upínání, obr. 10 půdorys upínacího čepu znázorněného na obr. 7 až 9 a obr. 11 řez upínacím čepem z obr. 10.

Příklady provedení wnálezu

Podélný řez podle obr čího zařízení Spojení vlevo, s obráběcím strojem dění držáku 5. nástroje, na Stopka držáku nástroje je je omezen na znázorněná jadra upínáupínacího vřetena 3_, na oor. 1 se orovede známým způsobem. Proveobr. 1 voravo, je rovněž libovolné, přerušena těsně u upínacího zařízení !_·

Zde je nutno ještě jednou poukázat na to, nací zařízení _1 je použitelné univerzálně jako tedy i jako tak zvané dělicí zařízení mezi me kem nástroje.

že znázorněné spojovací míst zákusem a držá upiz

Na upínacím zařízení 1_, které je na obr. 1 znázorněno v řezu, je vlevo vidět přerušené upínací vřeteno 3. obráběcmo ;tro~e a voravopřerušenou stopku držáku ý násoroje. Oba spojované díly jsou v oblasti upínacího zařízení i vytvořeny j axo kruhové či válcové a mají prakticky stejný průměr.

Držák 5 nástroje je opatřen montážním čepem 7_, jehož vnější průměr je zvolen tak, že může být vložen do vybrání 9. v čelní části upínacího vřetena £. Montážní čep 2 3^{e ve} své catní části coatřen první dosedací plochou 13 , kolmou k ose 11 otáčení, a spolupracující s druhou dosedací plochou 15 upravenou v čelní části upínacího vřetena £.

Montážní čep Ί_ je opatřen první částí 7/1 a druhou částí 7/2. Tyto části 7/1 a 7/2 se navzájem liší svým vnějším průměrem, přičemž přední první část 7/1 má menší průměr než zadní druhá část 7/2, uspořádaná blíže k první dosedací ploše 13 . Obě uvedené části 7/1 a 7/2 jsou navzájem spojeny rampou 7/3 .

Provedením těchto vnějších částí 7/1 a 7/2 s různými vnějšími průměry je usnadněno vkládání montážního čepu ]_ vybrání 9. upínacího vřetena £. Vybrání 9 je přiměřeně opatřeno první částí 9/1 a druhou částí 9/2 s různými vnitřními průměry, viz obr. 1.

Montážní čep ]_ je proveden dutý. Jeho stěna je v oblasti čelní strany montážního čepu £ opatřena kruhovou drážkou 17, jejíž steny, ve větší části probíhají paralelně s osou 11 otáčení. V oblasti čelní strany přechází kruhová drážka 17 do první upínací plochy 19 , skloněné vůči ose 11 otáčení. Úhel sklonu první upínací plochy 19 je libovolný v rozsahu mezi asi 90° až 5°. Úhel sklonu leží s výhodou v rozmezí 60° až 30°, přičemž nejvýhodnéjší je úhel sklonu asi 45°. První upínací plocha 19 je vytvořena jako průběžné kruhové osazena.

Na dnu 21 dutého montážního čepu £ je upraveno připojovací hrdlo 23 se středovým průchozím kanálem 25 , kterým múze být veden chladicí a/nebo mazací prostředek. Čelní plocha ££ připojovacího hrdla ££ přivrácená k upínacímu vřecanu £ slouží jako dorazová plocha.

Přioojovací hrdlo 23 je ke stopce držáku £ nástroje připevněno libovolným způsobem, například šroubovým spojením.

Rovněž upínací vřeteno _3 je opatřeno průchozím kanálem 29, který je zde uspořádán soustředně s osou 11 otáčení.

Tento kanál 29 slouží rovněž k vedení chladicího a/nebo maza.. cí ho pro s tř.edku.

Vybrání umístěné na čelní straně upínacího vřetena 3. je opatřeno částí 31 s redukovaným vnitřním průměrem. Zde je umístěn první element úhlového převodu 33, totiž závitové , pouzdro 35. Závitové pouzdro 35 je dimenzováno tak, že jeho vnější průměr v podstatě odpovídá vnitřnímu průměru části 31 vybrání 9_. Tento vnitřní průměr je zvolen tak, že obklopuje upínací čep 37. Závitové pouzdro 35 je opatřeno vnitřním závitem, zabírajícím s vnějším závitem upínacího čepu 37, upraveným v této oblasti. Na své koncové části, odvrácené od čelní strany upínacího vřetena 3.' j® závitové pouzdro 35 opatřeno prvním ozubeným věncem 3 9 , který je částí šikmého ozubení.

Protikus tohoto šikmého ozubení se nachází na druhém elementu úhlového převodu,' totiž na ovládacím orgánu 41, který je válcový a je uspořádán tak, že jeho osa 43 otáčení ήe kolmá k ose ..11 cuáčer.í utínacího vřetena . Ovládací orgán je v podstatě vytvořen jako stavěči šroubek neboli červík a je na své čelní straně, přivrácené k vnějšímu obvodu upínacího vřetena 3, opatřen vnitřním šestihranem 45. Ovládací orgán 41 je vhodným způsobem, například pomocí kroužkové pružiny 47 upevněn v díře 49 upínacího vřetena 3_. Na své čelní straně, přivrácené k ose 11 otáčení, může být ovládací orgán 41 opatřen středícím čepem 51, sloužícím k přídavnému vedení ovládacího orgánu 41.

Ovládací orgán 41 je na své spodní straně opatřen druhým ozubeným,věncem 53, který je v záběru s prvním ozubeným věncem 39.

Otáčením ovládacího orgánu 41 dochází v důsledku záběru obou ozubených věnců 39 a 53 k otáčení závitového pouzdra 35.

Toto závitové pouzdro 35 je proto uspořádáno uvnitř oblasti 31 vybrání _9 volně otočně. Podélný pohyb závitového pouzdra 3 5 je znemožněn jednak ovládacím orgánem 41 a jednak operou 55, uspořádanou ve vhodné kruhové drážce 57 vybrání 9_ upínacího vřetena 2· Ta'to opera 55 může být například vytvořena z jednoho nebo několika distančních kroužku. Tyto distanční kroužky musí být zajištěny unášecím kotoučem 59 v kruhové drážce 57 proti axiálnímu přemístění, tedy proti posouvání ve směru osy 11 otáčení.

Unášecí kotouč 22' vytvořený s výhodou jako prstenec, je v upínacím vřetenu 2 upevněn vhodnými upevňovacími prostře ky, například jedním nebo několika šrouby 61. šrouby 61 přitom procházejí unášecím kotoučem 59 a zasahují do závitových děr upravených v základním tělese upínacího vřetena 2· šrouby 22/ znázorněné na obr. 1, mohou být uspořádány na obvodové části unášecího kotouče 59 v libovolném místě.

2, vystupujícím vřetena 2' ^{a Z£}“ čelní straně coatřen jedním 22 slouží k pře přes upínací če

Unášecí kotouč 59 je opatřen výstupkem 2 z něj axiálně směrem k čelní pleše upínacího sáhujícím do vhodného vybrání ž5 upraveného v upínacího čepu 2· Unášecí kotouč 59 múze být nebo několika takovými výstupky 22· Výstupky nosu kroutícího momentu z upínacího vřetena 2 7 na držák 2 nástroje.

Upínací čep 2Z' sloužící jako upínací ústrojí, je opatrer několika částmi s různými vnějšími průměry. V jeho levé první části 3 7/1 je vnější průměr upínacího čepu 37 zvolen tak, že je mežno upínací čep 37 zavést do průchozího kanálu 29 v upínacím vřetenu 2· ^v této první části 37/1 je rovněž upraveno těsnicí zařízení 22' vytvořeno jako těsnicí O-kroužek, ktere brání výstupu chladicího a/nebo mazacího prostředku z průchozího kanálu 22· V druhé části 3 7/2 je vnější průměr upínaemo čepu 37 zvolen tak, že vnější závit 40 , upravený v teto druhé části 37/2, je v záběru s vnitřním závitem závitového pouzdra 35. Třetí část 37/3 má větší vnější průměr. Slouží k uložení nebo dosednutí upínacích elementů 6 9 , uspořádaných na obvodu upínacího čepu 37. V navazující čtvrté části 3 7/4 je upraven ještě větší vnější průměr. V přechodové části mezi třetí části 37/3 s. čovroou částí 37/4 je vytvořena druhá upínací plocha 71, ^v podstatě ve formě kruhového osazení.

Vnější čtvrtá část 37/4 upínacího čepu 37 se zužuje ve směru k čelní ploše 73 upínacího čepu 37. Toto zúžení slouží k tomu, aby bylo možno vysoký montážní čep 7. snadněji prostrčit upínacím čepem 37, když se spolu spojují upínací vřeteno 3. a držák 5. nástroje.

Upínací čep 37 je opatřen průchozím kanálem 75, uspořádaným koaxiálně s osou 11 otáčení, pro průchod chladicího a/nebo mazacího prostředku. Tento průchozí kanál 75 je v blízkosti čelní plochy 73 opatřen rozšířenou částí 77. Vnitřní průměr této rozšířené části 77 je přizpůsoben vnějšímu průměru připojovacího hrdla 23 v držáku 5. nástroje. Připojovací hrdlo 23 zasahuje do upínacího čepu 37 tak daleko, že i při axiálním přemístění axiálního čepu 37 je neustále zajištěno bezpečné utěsnění průchozího kanálu ~5 . Hovnšž v této části je upraven těsnicí orgán 79.

Obr. 2 znázorňuje řez upínacím čepem 37 upínacího zařízení

i. znázorněného na obr. 1. Stejné součásti jsou označeny stejnými vztahovými značkami, takže od jejich obšírného popz.su může být upuštěno. Upínací čep 37 je u znázorněného příkladu provedení obklopen šesti upínacími elementy 6 9. Vnější plochy upínacích elementů 69 mají tvar kruhového oblouku. Je vidět, že upínací elementy 59 jsou uspořádány v úložných kapsách S1, které jsou bočně ohraničeny vodícími elementy 83.

Když se upínací elementy 59 umístí do příslušných úložných kapes 81, vznrkne vnější kruhový obrys. Na dvou místecn přečnívají za myšlenou obvodovou křivku celého provedení dva vodicí elementy 85 a 8 7 , umístěné v odpovídajících vybráních v upínacím vřetenu 3.. U znázorněného příkladu provedení zasahují tyto vodicí elementy 85 a 87 do neznázorněných drážek v unášecím kotouči 59 a brání proto otáčivému pohybu upínacího čepu 37 uvnitř upínacího vřetena J. Přitom podélný pohyb upínacího .čepu 37 není těmito oběma vodícími elementy S5 a S7 nijak omezen.

U provedení podle obr. 2 je zřetelně vidět průchozí kanál 75 pro chladicí/mazací prostředek.

Dále bude podrobněji popsána funkce .upínacího zařízení 1_ podle vynálezu.

Pro vytvoření hotového spojení, znázorněného na obr. 1, se držák 5. nástroje spojí s upínacím vřetenem 3. tím, že montážní čep 7_ držáku 5. nástroje se zavede do vybrání 9. v čelní straně 73 upínacího vřetena 3.. Zavádění přitom ulehčují části 7/1 a 7/2 vnějšího obvodu montážního čepu 2· Současně se montážní čep 2 centruje upínacím čepem 37 ve vybrání 2· Zavádění montážního čepu 1_ je přitom ulehčeno tím, že čelní strana 73 upínacího čepu 37 přesahuje za druhou kruhovou dosedací plochu 15 , tvořící čelní plochu upínacího vřetena 3 a je obklopena kuželovou plochou.

.Při zavádění montážního čepu 2 úo vybrání 9. se nacház.ejí upínací elementy -69 -jinak než je znázorněno na obr. 1 v poloze přilehlé k vnější ploše upínacího čepu 37 . Za tím účelem se otáčel ovládací orgán 41 a s ním pomocí ozubených věnců 53 a 39 i závitové pouzdro 35 tak dlouho, dokud v důsledku spolupráce vnitřního závitu závitového pouzdra 39 a vnějšího závitu 40 v druhé části 37/2 upínacího čepu 37 se tento upínací čep 37 nepřesunul zcela doprava. To způsobilo, že hlavová část 6 9/1 upínacích elementů 69 dosedla na vnější obvod utínacího čepu 3 7. ?řitcm na upínací elementy 69 působily pružné vratné orgány 89 , například pryžové kroužky, a tlačily je proti obvodové stěně upínacího čepu 3 · .

V přilehnutém stavu upínacích elementů 69 je vnější průměr upínacího čepu 37 v oblasti hlavové části 69/1 tak malv, že upínací čeo 37 může být hlavovou částí 69/1 upínacích elementů 5 9 zaveden do dutiny v montážním čepu 7.·

Držák 5. nástroje se zasune do upínacího vřetena 3. tak, že radiální dosedací plochy 13 a 15 na sebe vzájemně dosednou. Potom sé' provádí otáčení ovládacím orgánem 41, například pomocí vhodného zástrčného klíče vnitřním šestihranem 45 , čímž' se uvede do otáčení i závitové pouzdro 35 . Upínací čep 37 se, vzhledem k vodicím elementům 85 a 87 , znázorněným na obr. 2, nemůže otáčet, takže vzájemnou spoluprací vnitřního závrtu závitového pouzdra 35 a vnějšího závitu 40 upínacího čepu 37 dojde k axiálnímu pohybu upínacího čepu 37 na obr. 1 doleva, to znamená v upínacím směru.

Upínací čep 37 se tedy při vzájemném upínání obou dílů

3. a 5. přemistuje doleva, čímž se hlavová část 59/1 upínacích elementů 59 druhou upínací plochou 71, která je šikmá, odtlačuje radiálně směrem ven, takže nastane radiální rozšíření upínacích elementů 69 v oblasti jejich hlavové části 59/1. Upínací elementy 69 přitom dosednou svými hlavovými částmi 6 9/1 na první upínací plochu 19 montážního čepu ]_· dalším otáčivým pohybem závitového pouzdra 55 se způsobí pevné dosednutí obou upínacích ploch 19 a 73 a hlavové části 6 9/1 upínacícn elementů 69.. šikmým provedením nebo polohou upínacích plocn 19 a 73 přitom vzniknou axiální upínací síly, takže obé dosedací plochy 13 a 15 jsou k sobě pevně přitlačeny a oba spojované díly, to jest upínací vřeteno 3. a držák 5. nástroje jsou vůči sobě přesně vyrovnány, jejich esy navzájem lícují a tvoří sooíečnou osu 11 otáčení uoínacího zařízení 1.

Tím, že upínací elementy 69 jsou v axiálním směru pohvelivé volně, může dojít i při nepřesném srovnání obou upínanýcn dílů nebo v případě rozměrových tolerancí upínacích ploch 13 a 15 ke změně polohy upínacích elementů 69 tak, že upínače sely se po obvodu rozloží rovnoměrně. Přitom se zároveň zabrané vzniku různých upínacích sil uvnitř upínacích elementů 69, takže vznikne pevné dosednutí obou dosedacích ploch 13 a 15 po jejich celém obvodu, aniž by vznikly podstatné rozdíly axiálních upínacích sil.

Zatímco se upínací čep 37 v důsledku ovládání úhlového převodu ovládacím orgánem 41 a vnitřním šestihranem 45 pohybuje při upínání směrem doleva, dosednou upínací elementy 69 svými koncovými částmi 69/2 na operu 55, takže nemohou potom provádět žádný axiální vybočující pohyb doleva. Tím se hlavové části 69/1 upínacích elementů 69 mezi oběma upínacími plochami 19 a 71 optimálně upnou.

Je zřejmé, že pro vzájemnou spolupráci mezi upínacími plochami 19 a 71 a hlavovými částmi 69/1 upínacích elementů 69 je bezvýznamné, jestli se upínací čep 37 pohybuje přímo prostřednictvím závitového pouzdra 35 nebo jestli jsou upraveny nějaké vložené elementy, které axiální přemistování upínacího čepu 37 způsobují. V zásadě je totiž rovněž mcžno, aby se upínací čep 37 uvedl do otáčení samotný a pomocí pevné závitové části se axiálně přemistoval. Přitom by však vznikaly v upínací oblasti hlavových částí upínacích elementů třecí síly, které by.'částečně znemožňovaly otáčení upínacího šroubu 37 .

Myslitelné je rovněž inverzní provedení, které by spočívalo v tom, že montážní čep 1. -Y řvi upraven na· upínacím vřetenu 2 a. vybrání 2 držáku 2 nástroje.

Pro uvolnění spojení je nutno ovládacím oroánem -41 .otáčet v opačném směru, takže pomocí ozubených věnců 53 a 39 dojde k opačnému otáčení závitového pouzdra 21· V důsledku toho se upínací čep 37 přesune z upnuté polohy, znázorněné na obr. 1 směrem doprava. Tím dojde k oddálení upínacích ploch 19 a 71 od sebe a od hlavové části 69/X upínacích elementů ž9 , takže axiální upínací síly přestanou působit. Působením pružných vratných orgánů 39 se upínací elementy ó9 vráuí do své záklacní polohy v úložných kapsách 21» takže jejich vnitřní strany, přivrácené k upínacímu čepu 37 , jsou opět rovnoběžné s jeho vnější plochou. Potom se pohybuje upínací čep 37 tak daleko dopředu, že jeho čelní strana 73 narazí do čelní plochy 2_ připojovacího hrdla 23 , přičemž upínací čep 37 držák 5_ nástroje, poněkud vysune z vybrání 9 upínacího vřetena 3_. Tímto způsobem nastane, minimálně uvolnění obou elementů. Pro provedení tohoto uvolnění je bezvýznamné, jestli čelní plocha 73 upínacího čepu 37 narazí na připojovací hrdlo 23 nebo na dno 21 dutého montážního čepu £.

Z obr. 1 je patrné, že těsnicí zařízení 67 a 79 jsou vytvořena tak, že zaručují v průběhu axiálního přemistování upínacího čepu 37 ve všech polohách utěsnění kanálu 25 procházejícího uvnitř držáku 5. nástroje pro chladicí a mazací prostředek. Celkově je vidět, že pomocí popsaného upínacího zařízení 1_. je zaručeno rovnoměrné dosednutí dcsedacích ploch 13 a 15 dokola, takže je zajištěno velmi přesné dodržování rozměrů i při výměně nástrojů. Přitom je zároveň zajištěno, že v důsledku volně navzájem v axiálním směru pohyblivých upínacích elementů 69 vznikne rovnoměrné rozložení upínacích sil, přičemž upínací síly se nepřenášejí z jednoho upínacího elementu 5 9 na vec_e.sr takže únava materiálů je craktickv vvloučena.

prakticky omezuje v podstaStopka držáku 105 nástroje 101. Uoínací vřeteno 103 upínas obráběcím strojem libckladu provedení je například ita montážní příruba, obkloProvedení podle obr. 3 až 6 se tě jen na jádro upínacího zařízení 101. je přerušena hned za upínacím zařízením crho zařízení. 101 může bvt spojeno volným způsobem. U znázorněného pří k upevnění na obráběcím stroji použ pující upínací vřeteno 103.

I zde je nutno poukázat na to, že znázorněné upínací zařízeni 101 je použitelné univerzálně jako spojovací místo, tedy i jako tak zvané dělicí místo mezi mezikusem a držákem 105 nástroje.

Na obr. 3 je v podélném řezu znázorněno upínací zařízení s upínacím vřetenem 103 vlevo, do něhož je zastrčena stopka držáku 105 nástroje znázorněného vpravo. Oba spojované díly v tomto upínacím zařízení 101 jsou navzájem ve styčné oblasti válcové a mají prakticky stejný vnější průmě:

Držák 105 nástroje je opatřen montážním hož vnější průměr je menší než vnější průměr 105 nástroje.

čepem 10 7, jezbytku držáku

Montážní čep 107 zasahuje do vybrání 109 upraveného v čelní oblasti upínacího vřetena 103. Když je montážní čep 107 držáku 105 nástroje vložen do vybrání 109 upínacího vřetena 103, dosedá první dosedací plocha 115 držáku 105 nástroje, upravená v patní části montážního čepu 107 kolmo k podélné ose neboli ose 111 otáčení, na druhou dosedací plochu 113 v čelní oblasti upínacího vřetena 103, obklopující vybrání 109, takže je zajištěno přesné vyrovnání obou spojovaných dílů v upínacím zařízení 101.

Montážní čep 107 je vytvořen dutý a je na své vnitřní straně opatřen s výhodou kruhovou drážkou 117, jejíž stěny jsou v podstatě rovnoběžné s osou 111 otáčení. V oblasti čelní plochy montážního čepu 107 je s výhodou upraveno kruhové osazení 117a, takže je vytvořena první upínací plocha 119, skloněná pod určitým úhlem vůči cse 111 otáčení rak, že viděno ve směru od čelní strany montážního čepu 107, stoupá ve směru ke stěně v oblasti kruhové drážky 117. úhel sklonu je· libovolný v rozmezí 90° až 5°, s výhodou 60° až 30°, přičemž může zejména činit asi 45~°.

Na dnu 121 dutého montážního čepu 107 je uspořádáno připojovací hrdlo 123 se středovým průchozím kanálem 125, kterým se vede chladicí a/nebo mazací prostředek. Čelní plocha 127 připojovacího hrdla 123, přivrácená k upínacímu vřetenu 103, slouží jako dorazová plocha pro rozpojení.

Připojovací hrdlo 12 3 je upevněno ve stopce držáku -0o nástroje libovolným způsobem.

Rovněž upínací vřeteno 103 je opatřeno průchozím kanálem 129, uspořádaným zde koncentricky s osou 111 otáčení. Tento průchozí kanál 129 slouží rovněž pro vedení chladicího a/nebo mazacího prostředku.

V kanálu 129 je umístěn upínací čep 137, jehož vnější průměr odpovídá vnitřnímu průměru průchozího kanálu 129.

Ve stěně upínacího vřetena 103 je uložen ovládací orgán, vytvořený jako excentr 141, jehož osa 143 otáčení je kolmá k ose 111 otáčení upínacího vřetena 103. Průřez excentru 141 je válcový a může být opatřen, jak je vidět z obr. 3, částmi o různých vnějších průměrech. V jeho vnější čelní ploše je upraven vnitřní šestihran 145, pro zasunutí vhodného nástroje, kterým je umožněno otáčení excentru 141 kolem osy 143 otáčení,

Sxcentr 141 je uložen v díře 149 provedené ve stěně upínacího vřetena 103, jejíž vnitřní plocha je přizpůsobena vnějšímu obrysu excentru 141.

čepu 13~ je přesazené vůči ep 151 zasahuínacího čepu 127 zua vnejsumu že šířka drážkv ₄ f i zmenšen.

Na své čelní ploše přivrácené upínacímu excsntr 141 opatřen čepem 151, uspořádaným ose 143 otáčení excentru 141, přičemž tento č je do drážky 152 upravené v obvodové ploše up 2 obr. 3 je patrné, že šířka drážky 152 odpcv průměru'čepu 151 excentru 141, to znamená, 152 odpovídá tomu vnějšímu průměru čepu 151 ‘který ' je oproti vnějšímu průměru excentru 14

Radiálně probíhající ohraničující plochy, vybrání 109 slouží jako opěra 155 upínacích el bude dále ještě blíže objasněno.

popřípadě dno mentu 169, což

Upínací zařízení 101 je opatřeno známým zařízením oro ořenos kroutícího momentu z obráběcího stroje. Ve znázorněném příkladu provedení je y- upínacím vřetenu 103 •umístěn unášecí klín, tvořící výstupek 153, který je zde navíc ještě přidržován šroubem 164, procházejícím v axiálním směru tělesem upíná čího vřetena 103. Pro přenos kroutícího momentu je však upevn ní výstupku 163 irelevantní. Tento výstupek 163 zasahuje do příslušného vybrání 165 upraveného na čelní straně montážního šířce výstupku se přenášejí do čelní strany při vložení držátohoto vybrání čepu 107. Šířka vybrání 165 je přizpůsobena 163 tak, že hnací síly upínacího vřetena 103 v podstatě bez vůle. Vybrání 165 je umístěno montážního čepu .10 7- proto, aby výstupek 163 ku 105 nástroje do upínacího vřetena 103 do 165 zapadnul.

Upínací čep 137, sloužící jako upínací orcán, má různé části s různými vnějšími průměry. Levá první část 137/1 upínacího čepu 137 má takový vnější průměr, že upínací Čep 137 je možno zavést do průchozího kanálu 129 v upínacím vřetenu 103. Zde je rovněž upraveno těsnicí zařízení 167, vytvořené s výhodou jako těsnicí O-kroužek, bránící výstupu chladicího nebo mazacího prostředku z průchozího kanálu 129.

V druhé části 137/2 upínacího čepu 137 je vnější průměr zvolen tak, že upínací čep 137 nemůže být zasunut do průchozího kanálu 129 v upínacím vřetenu 103 libovolně daleko. Zvětšením průřezu provedeným v teto druhé části 137/2 je vytvořen dera

V této druhé části 137/2 jsou na vnější straně upínacího čepu 137 upravena vhodná vybrání, respektive úložné kapsy pro několik upínacích elementů 169, rozkládající se v podélném směru upínacího vřetena 103, tedy rovnoběžně s osou 111 otáčení styčného místa 101.

má ještě třetí část 137/3 s ještě vetšxm

Upínací čep 13' vnějším průměrem. V a třetí částí 137/3 vedená jako kruhové stoupá ve směru k č nější čtvrtá část _! k jeho čelní straně bylo možno dutý mor. oři sestavování uoí přechodové oblasti mezi druhou částí 137/2 je vytvořena druhá upínací plocha 171, pro osazení. Tato druhá upínací plocha 171 elní straně 173 upínacího čepu 137. Nejpřed 37/4 upínacího čepu 137 se zužuje ve směru 173. Uvedené zúžení slouží k tomu, aby rážní čep 107 snadněji uoínacím čepem 137 nacího vřetena 103 a držáku 105 nástroje zasunout

Upínací čep 137 je opatřen průchozím kanálem 175, koaxiálním s osou 111 otáčení, pro průchod chladicího a/nebo mazacího prostředku. Tento průchozí kanál 175 je opatřen rozšířenou čásrí 177, kzerá ústí do čelní strany 173. Vnitřní průměr této rozšířené části 177 odpovídá vnějšímu průměru připojovacího hrdla 123 v držáku 105 nástroje. Připojovací hrdlo 123 zasahuje do upínacího čepu 127 tak daleko, že i při axiálním přemístění upínacího čepu 137 je neustále zaručeno utěsnění průchozího kanálu 175. Rovněž v této oblasti je upraven těsnicí orgán 179, uspořádaný zapuštěně ve vnitřní ploše v rozšířené části 177, který utěsněné přiléhá na vnější stranu připojovacího hrdla 123.

Podélný řez na obr. 4 znázorňuje upínací zařízení „101 stejr jako na obr. 3. Stejné součásti jsou označeny stejnými vztahovými značkami, takže od jejich podrobného popisu může být upuštěno.

Na obr. 4 se nacházejí upínací elementy 169 - na rozdíl od obr. 3 - ve své uvolněné ooloze. Za tím účelem byl upínací :eo pomocz cenu excenr.ru •emrsten ccorava trm, že excentr 141- se oproti poloze znázorněné na obr. 3 natočrl. Tím bylo umožněno dosednutí upínacích elementů 169 na vnější plochu upínacího čepu 137. Přitom napomáhaly pružné vratné orgány 189, například pryžové kroužky, tlačící upínací element 169 k obvodu upínacího čepu 137.

Počet upínacích elementů 169 je libovolný. Je možno upravit - podobně jako na obr. 2 - i u tohoto provedení šest upíná cích elementů 169, dosedajících na vnější stěnu upínacího čepu 137. V případě potřeby zcela postačí i jen tři upínací elemenV přilehnutém stavu upínacích elemenrů 169 je vnejsr průměr upínacího čepu 137 v hlavové části 169/1 tak malý, že upí nací čep 137 může být hlavovou částí 169/1 upínacích elementů 169 zaveden do vvbrání 109 v montážním čepu 107.

Když upínací elementy 169 vvkývly působením pružných vratných orgánu 13-9, respektive pryžových kroužků, do své přilehlé polohy, je možno montážní čep 107 držáku 105 nástroje zasunout do upínacího vřetena 103, takže radiální dosedací plochy 113 a 115 na sebe dosednou. Přitom zasahují upínací elementy 169 do vnitřku montážního čepu 107. Potom je možno provádět otáčení ovládacího orgánu, to jest excentru 141 pomocí vhodného zástrčného klíče zastrčeného do vnitřního šestihranu 145, kolem jeho osy 14 3 otáčení. Tím dochází k přemistování šroubu 151 excentru 141 uvnitř drážky 152 tak, že upínací šroub 137 se přesune z polohy znázorněné na obr. 4 doleva do polohy znázorněné na obr. 3.

Tím dojde k axiálnímu posunutí upínacích elementů 169, pohyblivých volně v axiálním směru, k opěře 155. Jejich hlavové část 169/1 dosedá na druhou upínací plochu 171 a bude se posunovat v radiálním směru ven. Tímto způsobem dosedne hlavová část 169/1 i na první upínací plochu 119, čímž dojde k pevné mu vtažení držáku 105 nástroje do vnitřku upínacího vřetena i m

Celkově je tedy vidět, že při přemístění upínacího čepu

137 směrem doleva ovládáním excentru 141 dojde k tomu, ze uoinací elementy 169 se již konečně nemohou přemisťovat v axiaimn směru proto, že jejich koncová část 16 9/2 narazí na operu 15o . Tímto způsobem jsou hlavové části 169/1 mezi oběma upínacíma plochami 119 a 171 optimálně upnuty. Upínací síly působící v hlavové oblasti 169/1 mohou způsobit i to, že upínací elementy 169 se mohou v axiálním směru přemístit. To redy znamená, že se v orůběhu upínání mohou vyrovnat toleranční rozdíly délkových rozměrů upínacích elementů 169. Tím je zajištěno zviašr dobré vzájemné dosednutí obou dílů upínacího zařízení 1Q1.

Hlavová část 169/1 upínacích elementů 169 může být stejně jako na obr. 3 a 4 - vytvořena tak, že v sepnutém stavu oodle obr. 3 dosedá co možná nejvíc plošně . i na dno kruhové drážky 117 a vyvine sílu působící v radiálním směru ven. Dosednutím hlavové oblasti 169/1 jak na upínací plochy 119 a 171, tak i na dno kruhové drážky 117 je dosaženo zvlášt vysoké tuhosti styčného místa 101

Tím, že excentr 141 působí přímo na upínací čep 137, vznikne při upínání relativně velké tření. Tím je možno při otáčení excentru 141 vyvíjet zvlášť vysoké upínací síly, aniž by bylo zapotřebí obávat se nadměrného zatížení čepu 151 excentru 141. Rovněž kroutící momenty vznikající při otáčení excentru 141, mohou přímým záběrem vytvářet upínací síly bez velkých ztrát. Upínací zařízení 101, znázorněné na obr. 3 a 4. má navíc velmi jednoduchou konstrukci.

Spojení mezi upínacím vřetenem 103 a držákem 105 nástroje se uvolní tím, že excentr 141 se otáčí v opačném směru.

Tím dojde k přemístění upínacího čepu 137 z jeho upnuté polohy podle obr. 3 směrem doprava do jeho uvolněné polohy podle obr. 4. Přitom mohou upínací elementy 169 pomocí vratných sil způsobených vratnými orgány 189, například pryžovými kroužky, vvkývnout do své polohy, v níž dosedají na vnější plochu upínacího čepů 137, takže upínací síly působící na dosedací plochy 119 a 171 se zruší.

Z obr. 4 je patrné, že čelní plocha 127 připojovacího hrdla 123 může být lehkou změnou geometrie připojovacího hro_a 123 přemístěna doleva i tak daleko, že při přesunutí upínacího čepu 137 do jeho uvolněné polohy narazí jeho čelní strana 173 do této čelní plochy 127 a tím montážní čep 107 poněkud vysune z upínacího vřetena 103. To tedy znamená, že excentr 141 slouží nejen pro upnutí obou dílů upínacího zařízení 101 jejich přitažením, nýbrž slouží i k jejich oddělení.

Pro funkci upínacího zařízení 101 není jeho umístěni na obráběcím stroji zvlášť důležité. Upínací vřeteno 103 je možno upnout v obráběcím stroji například pomocí upínacího kužele.

U znázorněného příkladu provedení je, jak vyplývá z obr. 3 až 5, upravena montážní příruba 191 obklopující základní těleso upínacího vřetena 103. Na obr. 5 je znázorněn částečný řez, z něhož je lépe patrné uspořádání excentru 141 v montážní přírubě 191. Stejné součásti jsou i zde opatřeny stejnými vztahovými značkami, takže nemusí být uváděn jejich podrobný popis.

Montážní příruba 191 je ve znázorněném příkladu opatřena čtyřmi průchozími děrami 193 pro upevňovací šrouby. Počet a uspořádání průchozích děr 193 je libovolné. Na obr. 3 a 4 byla jedna z průchozích děr 193 přemístěna do roviny řezu.

být vhodným upevňovacích odlehčení opatřena který je , která spořeji a tvoří

Upínací zařízení 101,znázorněné na obr. 5, může způsobem upevněno na obráběcím stroji pomocí čtyř šroubů, procházejících montážní přírubou 191. Pro upevňovacích šroubů může být montážní příruba 191 vyčnívajícím nástavcem 195 upínacího vřetena 103, opatřen alespoň jednou zploštělou částí na obvodu lupracuje s odpovídajícími obrysy na obráběcím st tvarovv styk.

uspořádání dc roviny ako přísluš přizpůsobit

Na obr. 5 je znázorněno možné které byly né. obr. 3 a 4 přemístěny a uspořádání výstupků 163, stejně j 165 v montážním čepu 107, je možno podmínkám.

Z obr. 5 je patrné, že drážka 152 dno tvoří tětivu kružnice průřezu výstupků 153, řezu. Počep ných vybrání požadovaným je vytvořena tak, že upínacího čepu 137 .

Pro způsob funkce ovládacího orgánu je uspořádání excentru 141 libovolné. U znázorněného příkladu provedení je osa 143 otáčení excentru 141 vůči ose 111 otáčení upínacího vřetena 103, respektive držáku 105 nástroje přesazena. Je však velmi dobře možné, aby osa 14 3 otáčení osu 111 otáčení upínacího zařízení 101 protínala.

Podélný řez na obr. 6 znázorňuje další příklad provedení upí nacího zařízení 201' , představující spojení upínacího vřetena 203' s držákem 205¹ nástroje. Znázorněný příklad provedeni se liší od příkladu provedení podle obr. 3 až 5 pouze tim, že zde není ucravena žádná montážní příruba. Sxcentr 241', sloužící jako ovládací orcán, zde prochází pouze stěnou 204' upínacího vřetene 203¹ a zabírá svým čepem 251¹ s upínacím čepem 247¹ , který je jinak vytvořen stejně, jako upínací čep 137 na obr. 3 až 5. Upínací čep 237¹ je tedy rovněž opatřen drážkou 252¹ , probíhající napříč k ose 211, a sloužící k umístění čepu 251' excentru 241'.

Upínací čep 237' je na obr. 6 uveden do své nejořednějši polohy, to jest uvolněné polohy, takže čelní strana 273' upínacího čeou 237' narazila na čelní plochu 227' přípojovacmo hrdla 223 ' , takže došlo k mírnému vytlačení montážního čepu 207' držáku 205' nástroje z vybrání na čelní straně upínacmo čepu 203¹.

V této poloze jsou upínací elementy 269' působením pružných vratných elementů 289' uvedeny do své původní polohy, oosetaxze svou plocnou, přivracenou x upínacímu cepu dají na .jeho plášřovcu plochu. Mohou být dále, jak je patrno z obr. 6, na své zadní straně opatřeny rovnou dosedací plocncu

Rovněž u tohoto znázorněného příkladu provedení jsou upínací elementy 269¹ uleženy v úložných kapsách plástové plochy upínacího čepu 237¹. úložné kapsy mohou být vyzvoreny broušením nebo frézováním nebo - jako na obr. 2 - mezistěnami vsazenými do plástové plochy upínacího čepu 237'.

Hlavová část 269/1' upínacích elementů 269' může být, stejně jako na obr. 3 až 5, v řezu více nebo méně zaoblena, nebo, jak znázorňuje obr. 6, může být opatřena dvěma prakticky rovnoběžnými upínacími plochami, které spolupracují s první upínací plochou 219' na montážním čepu 207' a druhou upínací plochou 271' na upínacím čepu 237'. Dotyková plocha mezi upínacími elementy 269' a upínacím čepem 23 7' je vytvořena tak, že při přemístění upínacího čepu 237’ ty 269¹ vykývnou radiálně směrem ven, zařízení 201' se navzájem spolu spojí doleva upínací elementakže oba díly upínacího

Rovněž u příkladu provedení znázorněného na obr. 6 je zřejmé, že vzhledem k vytvoření ovládacího orgánu jako excentru 242¹ je možné přemístění upínacího čepu 237¹ s velmi malým třením, takže síly působící na ovládací orgán, respektive excentr 241' , způsobí vytvoření upínacích sil prakticky beze ztrát. Tím vznikne zvlášt bezpečné upnutí obou dílů upínacího září zení. 201 ’ , zároveň však i jejich zvlášt přesné vyrovnání.

Na obr. 7, 8 a 9 je znázorněn podélný řez upínacím zařízením 201, přičemž jsou znázorněny jednotlivé stany upnutí. Na obr.

až 9 byly z důvodů lepší přehlednosti díly upínacího zařízení 201 vpravo i vlevo přerušeny.

Obr. 7 znázorňuje upínací zařízení 201 s upínacím vřetenem 203, do něhož byl zaveden držák 205 nástroje. Upnutí ještě nebylo provedeno. Držák 205 nástroje je opatřen montážním čepem 207 , který byl zaveden do vybrání 209 , upraveného na čelní straně upínacího vřetena 203. Vnitřní průměr vybrání 209 ge takový, že montážní čep 207 je zasunut bez vůle.

Montážní čep 207 je vytvořen dutý a obklopuje dutinu 211, tvořenou kruhovou drážkou 213 a kruhovým osazením 215, které ji ohraničuje. Toto kruhové osazení 215 slouží jako orvní uoínací plocha a je vůči ose 217 otáčení upínacího zařízení 201 skloněno pod úhlem ců . Úhel £· může být stanoven v širokém rozsahu. Podstatné je, že kruhové osazení 215 tvoři první dosedací plochu, s níž potom zabírají upínací elementy 233, jak bude dále blíže objasněno. Kruhové osazení 21o ge vytvořeno tím, že vnitřní průměr oblasti stěny sousedící s kruhovou drážkou 213, který protíná čelní stranu montážního čepu 207 , je menší, než průměr zbylé části kruhové drážky 213.

Držák 205 nástroje je vytvořen dutý, a v jeho dutině

219 ie umístěn uoínací čeo 221, ořemistitelný ve směru osy 217_ otáčení, zasahující až čo dužiny 211 v montážním čepu 207.

Svou levou čelní stranou se dotýká dna 223 dužiny 211. Do čelní strany utínacího četu 221 je vloženo připojovací hrdlo 7^- Q-^5, *· * ori ó *. '^z n—. O Ί 72 **Ú dO 2 L T. RctnáL^m

227, který je spojen s průchozím kanálem 229 upínacího čepu 221, uspořádaným koncentricky s osou 217 otáčení. Tímto provedením upínacího Zařízení . 201 je zajištěno vedení mazacího a/nebo chladicího prostředku upínacím vřetenem 203 a držákem 205 nástroje až k nástroji.

V plástové ploše upínacího čepu 221 je na jeho obvodu upraveno několik, s výhodou tři, úložných kapes 231, rovnoběžných s osou 217 otáčení, v nichž jsou umístěny upínací elementv 233. Jejich délka je kratší, než délka úložných kapes 231, takže upínací elementy 233 jsou posuvné ve směru osy 217 otáčení.

Upínací elementy 233 jsou pomocí pružných vratných elementů 235, vytvořených s výhodou jako pružné kroužky, přetlačovány k vnější plástové pleše upínacího čepu 221, respektive ke dnu úložr.vch kates 2 31. Vlevo od předního konce upínactcn elementů 23 3 - tedy ve směru zasunování před upínacími elementy 23 3 - je upraveno s výhodou kruhové osazení 237 , jencz vnější průměr odpovídá vnějšímu průměru upínacích elementu 233 , když jsou, jak je znázorněno na obr. 7, ve své púvocni poloze a dosedají na dno úložných kapes 231. Dno úložných kaneš 2 31 je v podstatě rcpvnoběžné s osou 217 otáčení upínacího zč řízení 201. Utínací elementy 23 3 jsou s výhodou opatřeny rovnou dosedací částí, takže dosedají do úložných kapes 231 bez překlooení.

Ve stěně upínacího vřetena 203 je ' jehož esa 2 41 'je v podstatě kolmá k cse vybrání 239 je otočně uležen ovládací o sxcentr 243 . Pro ovládání může být opat. 245, který je znázorněn čárkovaně. V je

rán, vytvořený jako en vnitřním šestihranem o oláštové ploše je pro omezení otáčivého pohybu excentru 243 upravena drážka 247, probíhající prakticky ve stejné výšce, jejíž konec 249 slouží jako doraz pro neznázorněný omezující čep.

Výška základního tělesa excentru 243 je zvolena tak, že tento excentr 243 nevyčnívá z vnější plášťové plochy 251 upínacího vřetena 203. Na druhé straně vyčnívá ze základního tělesa excentru 243 do dutiny 219 upínacího vřetena 203 čep 253, zasahující do vybrání 255 ve vnější plášťové ploše upíná· čího čepu 221. Kromě čepu 253 excentru 243 je ve vybrání 255 umístěn ještě kluzný kus 257 , jehož výška se rovná výšce čepu 253 excentru 243 . Ve směru osy 217 otáčení jsou rozměry čepu 253 a kluzného kusu 257 zvoleny tak, že oba tyto díly jsou ve vybrání 255 uspořádány bez vůle. Axiální přemístění jak čepu 253 , tak i kluzného kusu 257 ve směru osy 217 otáčení není pr: to bez současného přesunutí upínacího čepu 221 možné.

Nad řezem znázorněným na obr. 7 je ještě pro objasnění funkce a vyrovnání čepu 253 excentru 243, popřípadě kluzného kusu 257 znázorněn pohled na spodní stranu excentru 243 a klu ného kusu 257. Přitom jsou v plášťové ploše upínacího čepu 221 naznačeny i obrysy vybrání 255.

Kluzný kus 257 je v tomto pohledu zespoda vytvořen jako kruhový. Na straně kluzného kusu 257 , přivrácené k čepu 253, je v jeho vnější ploše upraveno konkávní vybrání, s výhodou ve tvaru oblouku, které slouží jako dosedací plocha 259 pro čep 253 excentru 243.

Poloměr vnější plášťové plochy kluzného kusu 257 je ozna čen jako Pl a poloměr dosedací plochy 259 jako P2.

Spodní strana kluzného kusu 257 slouží jako kluzná plocha a prouc je provedena jako rovná. Horní strana je klenuta a má s výhodou tvar oblouku, přičemž poloměr zakřivení tohoto kruhového oblouku odpovídá poloměru vnější plášťové plochy upínacího čepu 221.

Čep 25 3 excentru 243 je proveden symetricky, jeho osa 261 symetrie je naznačena čárkovaně. Tato osa 261 symetrre svírá v poloze čepu 253 excentru 243 podle obr. 7 s horizontálou úhel . Zadní plástová část 263 čepu 253 , která je s výhodou ve tvaru kruhového oblouku, přitom dosedá na dosedací plochu 259 kluzného kusu 257 . Protilehle k zadní plástové části 263 je upravena přítlačná plošná část 265, jejíž poloměr R3 zakřivení je větší než poloměr zakřivení zadní plástové plochy 263, a jehož velikost je upravena podle poloměru R2 zakřivení dosedací plochy 259 kluzného kusu 257. S výhodou jsou oba poloměry R3 a R2 identické. Vzdálenost zadní plástové části 263 k ose 241 excentru 243 , respektive čepu 257, je menší než vzdálenost přítlačné plošné části 265 k ose 241.

Přítlačná plošná část 265 a zadní plášžová část 263 jsou navzájem spojeny přímými úseky, přičemž tyto přímé úseky spolu svírají úhel, otevírací se ve směru k přítlačné plošné části 265 , a jsou uspořádány symetricky k ose 261 symetrie. Ve znázorněném pohledu zespoda má tedy čep 253 excentru 243 tvar srovnatelný třibližně s parabolou, třičsmž zadní plástová část 263 tvoří kruhový vrchol paraboly. Proti této zadní plošné části 263 je uspořádána opačně zakřivená přítlačná plošná část 265.

Ve znázorněném pohledu zespoda je vidět, že kluzný kus 257 má v podstatě tvar srpku měsíce. Kruhový úsek dosedací plochy 259 je otevřen ve stejném smyslu jako zbývající kruhový úsek ostatní vnější plochy kluzného kusu 257 . Vzhledem k provedení své vnější plochy ve tvaru kruhového oblouku je kluzný kus 257 kolem své osy 266 otáčení, rovnoběžné s osou 241 excentru 243, výkyvné pohyblivý ve vybrání 255 v upínacím cenu 221.

Obr. 8 opět znázorňuje upínací zařízení 2C1, znázorněné na obr. 7. Stejné součásti jsou opatřeny stejnými vztahovými značkami, takže nemusí být blíže popisovány.

Zatímco ve znázornění na obr. 7 byly oba spojované díly upíná čího zařízení 201, tedy upínací vřeteno 203 a držák 205 nástroje pouze do sebe zasunuty, znázorňuje obr. 8 stav, ve kterém byl excentr 243 natočen, takže bylo započato upínání uvedených dílů upínacího zařízení 201. To je vidět z toho, že osa 261 symetrie čepu 253 excentru 243 svírá s horizontálou úhel ^90°. Zatímco na obr. 7 je zadní plášťová část 263 Čepu 253 excentru 243 v záběru s dosedací plochou 259 kluzného kusu 257, dotýká se nyní vzhledem k natočení excentru 243 dosedací plochy 259 přítlačná plošná část 265.

Z obr. 7 až 9 je vidět, že vzdálenost zadní plášťové části 263 čepu 253 excentru 243 je menší než vzdálenost přítlačné plošné části 265 k ose 241. Když byl tedy v poloze excent 243 podle obr. 7 kluzný kus 257 v záběru se zadní plášťovou častí 263 čepu 253 excentru 243 a nyní se dostal do záběru s přítlačnou plošnou částí 265 čepu 253 excentru 243, tak dojde k přemístění kluzného kusu 253 vůči ose 241, tedy směrem doprava. Tím, že čep 253 i kluzný kus 257 jsou ve vybrání 255 v upínacím čepu 221 umístěny bez axiální vůle, provede se vzhledem k axiálnímu, přemístění kluzného kusu 257 přesunutí upínacího čepu 221 směrem doprava. Tím je možno i držák 2 05 nástroje, respektive jeho montážní čep 207 přemisťovat dále směrem doprava, takže držák 205 nástroje je dále zasunován do upínacího vřetena 203 , čímž zmizí mezera S_, znázorněná na obr. 7, mezi navzájem přivrácenými dosedacími plochami upínacího vřetena 203 a držáku 205 nástroje. Přemístěním upínacího čeou 221 doprava totiž dojde k přemístění doprava i dna 223, respektive čelní strany dutiny 211, které dosedá na čelní plochu upínacího čeou 221.

Připojovací hrdlo 225 je cévně spojeno s držákem 205 nástroje. Vhodným těsnicím prostředkem je zabráněno výstupu orla· dici kapaliny nacházející se uvnitř připojovacího hrdla 225, popřípadě upínacího čepu 221.

Přesunutím upínacího čepu 221 se dostane skloněný náběžný úkos 267 kruhového osazení 237 upínacího čepu 221 do záběru s náběžnou plochou 269, která má s výhodou stejný sklon, na přední straně upínacího elementu 233 .

Náběžný úkos 267 a náběžná plocha 269 mají ve znázorněném příkladě provedení sklon vůči horizontále, respektive ose 217 otáčení přibližně 60°. Tlakem náběžného úkosu 267 se přední část upínacích elementů 233 proti účinku pružných vratných elementů 235, například kroužků, zvedne, takže konečně přijdou do záběru neboli na sebe dosednou upínací plocha 271 na hlavě upínacích elementů 233, která je uspořádána protilehle k náběž né ploše 269 , a kruhové osazení 215 sloužící jako první upínací plocha.

Když se náběžný úkos 267 dotkne náběžné plochy 269, čili na ni najede, dojde k axiálnímu přemisťování upínacího element 233, dokud na obrázcích pravá strana, to znamená zadní koncová plocha upínacího elementu 233 nenarazí do dorazového osazení 274 upínacího vřetena 203 , které vyčnívá do dutiny 219 . Při přesunutí upínacího čepu 221 se tedy nejprve upínací eiementv 233 přemisťují axiálně, dokud nenarazí na :cra jsazení 274. Při dalším přemisťování upínacího čepu 221 potom dochází k výkyvnému pohybu upínacích elementů 233, to znamena, že konec, respektive hlava upínacích elementů 233, ležící proti dorazovému osazení 274, se - viděno v radiálním směru vykývne směrem ven, takže dojde ke zvětšení průřezu.

Protože všechny upínací elementy 233 jsou volně pohyblivé nezávisle na sobě, dojde při upínání k optimálnímu vyrovnáni nepatrných rozměrových odchylek jednotlivých upínacích elementů 233 a k rovnoměrnému rozložení uoínacích sil.

Obr. 9 znázorňuje upínací zařízení 2 21 v jeho sepnutém stavu. Excentr 253 byl nyní zcela natočen do své upínací polonv. Na pohledu zespoda na spodní stranu excentru 253 tato poloha odpovídá natočení ve směru šipky proti smyslu hodinových ručí ček. Osa 261 symetrie je natočena nad horizontálu. Přítlačná plošná část 265 čepu 253 excentru 243 dosedá na celou část dosedací plochy 259 kluzného kusu 257, to znamená, že upínací síly jsou .z čepu 253 excentru 243 přenášeny na kluzný kus 257 plošně. Kluzný kus 257 dosedá svou zadní plástovou částí 263 na konkávně provedenou ohraničující stěnu vybrání 255 v upínacím čepu 221.

V této poloze excentru 243 je upínací čep 221 přesunut zcela doprava do své upínací polohy. Vzájemnou spoluprací náběžného úkosu 267 kruhového osazení 237 upraveného na upínacím čepu 221 s náběžnou plochou 269 na hlavě upínacích elementů 233 došlo k maximálnímu vvkývnutí upínacích elementů 233, takže upínací plocha 271, sloužící jako druhá upínací plocha, je pevně přitlačována k první upínací ploše tvořené kruhovým osazením 215 vnitřní plochy montážního čepu 207 . Výkyvným pohybem upínacích elementů 233 a vzájemnou spoluprací různých upínacích a dosedacích ploch dojde k přitažení montážního čepu 207, respektive držáku 205 nástroje do upínacího vřetena 203 . Mezera S_, znázorněná na obr. 7, ohraničená vpravo a vlevo 'dcsedacími •.plochami upínacího vřetena 203 a držáku 205 nástroje nyní zmizela a dosedací plochy na sebe pevně dosedají a skýtají optimální vyrovnání obou dílů upínacího zařízení 201.

Excentr 243 je uspořádán tak, že jeho osa 241 protíná osu 217 otáčení nástroje. Z obr. 7 až 9 je patrné, že osa 275 symetrie kluzného kusu 257 a proto i jeho osa 266 otáčení je vůči ose 241 přesazena. Na obr. 9 je naznačena vzdálenost a, znázorňující toto přesazení. Tímto způsobem dojde k tomu, že silový dotyk mezi kluzným kusem 257 a upínacím cepem 221 leží pod spojovací čarou osy 241 excentru 243 a osy 275 svmetrie kluzného kusu 257. Při upnutí proto vznikne tax zvaný efekt zalomené páky, takže upínací síla múze byt provedena malým kroutící momentem působícím na excentr 243 .

Při uvolňování málního axiálního upnutí upínacího zařízení 201 je zapotřebí mini přemístění upínacího čepu 221 do upínacího směru, takže je nutno provést přídavný uvolňovací moment. Upnutím pomocí excentru 243 tedy nastane samosvornost, takže i při silných vibracích a zatíženích je upnutí zajištěno s vysokou bezpečností proti náhodnému chybnému odjištění způsobenému nedopatřením.

Obr. 10 znázorňuje půdorys strany upínacího čepu 221, ležící na obr. 7 až 9 nahoře. Zřetelně lze rozeznat vybrání 255, které slouží k umístění jak čepu 253 excentru 243, tak i kluzného kusu 257 . Oblast vybrání 255, v níž je umístěn čep 253 excentru 243, je opatřena rovným dnem v podstatě ve tvaru obdélníka. Tuto část je mcžno vyrobit jednoduše tím, že se na příklad provede drážka kolmá k ose 217 otáčení upínacího čepu 221. V oblasti v podstatě obdélníkového vybrání 255 , ležící nad osou 217 otáčení, se napojuje úsek 277, jehož dnová část tvoří se dnem obdélníkového vybrání 255 jednu plochu. To je potom vždy ten případ, kdy výška čepu 253 excentru 243 je zvolena stejná jako výška kluzného kusu 257.

usek 277 je opatřen obloukovitou stěnovou částí 279 , s výhodou tvaru kruhového oblouku, jehož poloměr je zvolen tak, že zadní plášňová část 231 kluzného kusu 257 dosedá na tuto stěnovou část 279 plošně. Tímto způsobem vznikne plošné dosednutí při vlastním upínání, takže mezi kluzným kusem 257 a stěnovou částí 279 nevznikne přímkový dotyk a opotřebení je zvlášt nízké.

Vytvořením úseku 277 je kluzný kus 257 bezpečně přidržován. Pro zajištění jeho oolohv není zaootřebí žádného dalsr— ho upevnění nebo hřídele. Upevnění nástroje je proto jednoduché. Kromě toho je při upínání a uvolňování dílů upínacího zařízení 201 umožněn výkyvný, respektive otáčivý pohyb kluzného kusu 257. Tímto způsobem je možno zajisoio plošné dosednutu cepu 253 excentru 243 a kluzného kusu 257 na jedné straně a kluzného kusu 257 a upínacího čepu 221 na druhé straně. Opotřebení při upínání a uvolňování je tím sníženo na minimum, takže upíná cí zařízení 201 má velkou životnost.

Z obr. 10 je zřejmé, že kluzný kus 257 může byt proveden jako relativně, malý.. Pro jeho výrobu je možno tudíž použít hodnotného a velmi pevného materiálu, aniž by náklady na jeho výrobu nepříznivě ovlivňovaly cenu nástroje. Proteze je kluzný kus 257 v důsledku jednoduchého tvaru lehce vyrobitelný, jsou výrobní náklady i při použití materiálu s vysokou pevností, jako je ocel, slinutý karbid nebo i keramika, velmi nízké.

Z obr. 10 je patrné, že kruhové osazení 237 je ve znázorněném příkladu provedení vytvořeno po celém obvodu dokola. Tím vznikne i náběžný úkos 267 provedený pc celém obvodu, pro upínací elementy 233 na obr. 10 neznázorněné. Plně však dostačuje, když je vždy pro jeden upínací element upravena jen část náběžného úkosu, takže potom nemusí být kruhové osazení ani náběžný úkos provedeny po celém obvodu dokola.

Obr. 10 kromě toho znázorňuje, že úložné kapsy 231 pro upínací elementy 233 jsou vytvořeny jako drážky probíhající ve'směru osy 217 otáčení a tudíž rovněž lehce vyrobitelné.

epu 221 je vidět ještě .ložení vhodného těsniupínacího čepu 221 mazacího prostředku,

V oblasti zadního konce upínacího č jedna kruhová drážka 283, sloužící pro u čího elementu, takže i při přemisťování nedojde k unikání chladicího, popřípadě který j ím proudí.

A konečně obr. 11 znázorňuje řez upínacím čepem 221, vedený jednak vybráním 255 a jednak úložnými kapsami 231 pro upínací elementy 233, přesazenými dopředu.

Uvnitř uoínacího čepu 221 je vidět průchozí kanál 229 pro chladicí, popřípadě mazací prostředek. U znázorněného příkladu provedení je provedeno šest úložných kapes 231. Točen upínacích elementů 233 může být libovolný.

Rez ukazuje, že dno vybrání 255 je rovné a u obr. 7 až 9 probíhá kolmo k nákresně. Rez znázorněný na obr. 11 obsahuje úsek 277 , sloužící pro uložení kluzného kusu 257 .

UDÍnací čep 221 je v řezu s výhodou kruhový.

Podle všeho je patrné, že upínací zařízení 201 je zkonstruováno jednoduše a slouží pro bezpečné sepnutí upínacmo vřetena 203 a držáku 205 nástroje. Uvolnění sepnutých dílů nedopatřením, například vibracemi, je s velkou jistotou vyloučeno. Přenos sil vyvíjených excentrem 243 kluzným kusem 25 7 na upínací čep 221 se provádí dotykovými plochami, takže bodová nebo přímková zatížení jsou s velkou jistotou vyloučena. Tím dochází k velmi malému opotřebení, čímž se zvyšuje životnost upíná čího -zařízení 201. Přitom síly potřebné pro upnutí jsou vytvářeny pomocí ručního nástroje bez dalších prostředků, takže spojení mezi upínacím vřetenem 203 a držákem 205 nástroje lze orovést jednoduše. Rovněž rozpojení obou dílů upínacího zařízení 201 je možno provádět pouze ručně.

Z obr. 7 až 9 kromě toho vyplývá, že uvolnění upínacího zařízení 201 se provádí otáčením excentru 243 v opačném směru.

Při oohledu na spodní stranu excentru 243 odpovídá toto onačení smvslu chodu hodir.ovvch ručiček.

Z obr. 9 je patrné, nejorve čec 253 excentru s v oruoenu cteviracmc oosouvá kluznv kus 25

JUI.v O znovu poněkud doprava ve směru upínání. To znamená, že otevírací moment je - jak bylo výše vysvětleno - vzhledem k efektu zalomené páky lehce zvýšen. Jakmile osa 261 symetrie čepu 253 excentru 243 překoná na obr. 9 horizontální polohu, ve které je osa 2 61 symetrie rovnoběžná s osou 217 otáčení upínacího zaří zení 201, je zaootřebí k uvolnění upínacího zařízení 201 jen malého kroutícího momentu.

centru e osa 261 e se čep řítlačná cí plochu Upínací

V průběhu postupu otevírání dosáhne čep 253 ex 243 nejprve polohy znázorněné za obr. 9, ve které j symetrie čepu 253 excentru 243 téměř svislá. Jakmil 253 excentru 243 natočí za svislou polohu, působí ? plošná část 265 posuvnou silou na levou ohraničují vybrání 255 a posouvá proto upínací čep 221 doleva.

čec 221 narazí svou čelní stranou na dno 223 dutiny 211 v montážním čepu 207 a vysune proto držák 205 nástroje z upínacího vřetena 203 ven, takže opět vznikne mezera S. mezi držákem 205 nástroje a upínacím vřetenem 203, na obr. 7.

•*2 tr ·,

Je tedy vidět, že ovládací zařízení upínacího zařízení 201 vytvořené jako excentr 243 , je vhodné jak pro sepnutí obou dílů, to jest upínacího vřetena 203 a držáku 205 nástroje, tak i k jejich vzájemnému rozpojení, takže je umožněno jednoduché vyjmutí držáku 205 nástroje z upínacího vřetena 203.

že popsané upínací zařízení může vřetenem a držákem nástroje, popřípadě držákem nástroje na uspořádaným mezi těmito dvěma

Ze všeho je tedy zřejmé, být upraveno jak mezi upínacím tak i mezi upínacím vřetenem, jedné straně a mezi mezikusem díly na druhé straně.

Claims (32)

1. Upínací zařízení mezi držákem nástroje a upínacím vřetenem obráběcího stroje, v němž je držák nástroje upnut, s dutým montážním čepem, upraveným na držáku nástroje, opatřeným na své vnitřní stěně první upínací plochou, s vybráním upraveným na čelní straně upínacího vřetena pro uložení montážního čepu, v němž je uspořádáno upínací ústrojí posuvné v axiálním směru uvnitř upínacího vřetene, které je na své vnější straně opatřeno druhou upínací plochou, která spolupracuje s první upínací plochou přes upínací elementy, uspořádané na vnější straně upínacího ústrojí a výkyvné proti pružné vratné síle upínacím ústrojím radiálně směrem ven a uváděné do záběru s první a druhou upínací plochou, vyznačující se tím, že upínací elementy (69, 169, 269, 233) jsou uspořádány volně pohyblivě v axiálním směru na obvodu upínacího ústrojí vytvořeného jako upínací čep (37, 137, 237', 221).

2. Upínací zařízení podle nároku 1,vyznačuj íc í se tím, že upínací elementy (69) jsou umístěny pohyblivě v axiálním směru v úložných kapsách (81), upravených na vnější straně upínacího čepu (37).

3. Upínací zařízení podle nároku 1 nebo 2, v y z n ačující se tím, že úložné kapsy (81) jsou vytvořeny vodícími elementy (83, 85, 87), upevněnými v axiálním směru upínacího čepu (37) na jeho vnější straně.

4. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že alespoň jeden z vodicích elementů (85, 87) zasahuje do drážky, upravené na vnitřní straně vybrání, v němž je uložen vodicí čep (37).

5. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že upínací čep (37) je opatřen úhlovým převodem pro přemístění vůči upínacímu čepu (3) v axiálním směru.

6. Upínací zařízení podle nároku 5, vyznačuj ιοί se tím, že úhlový převod je tvořen závitovým pouzdrem (35), uspořádaným koaxiálně s upínacím čepem (37), a opatřeným vnitřním závitem, a otočným ovládacím orgánem (41), spolupracujícím se závitovým pouzdrem (35), který je opatřen prvním ozubeným věncem (53), přičemž upínací čep (37) je na své vnější straně opatřen alespoň jednou částí (37/2), opatřenou vnějším závitem (40), který zabírá s vnitřním závitem závitového pouzdra (35).

7. Upínací zařízení podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že závitové pouzdro (35) je opatřeno druhým ozubeným věncem (39), spolupracujícím s prvním ozubeným věncem (53), a je otočné, zatímco upínací čep (37) je uvnitř upínacího vřetena (3) uložen posuvně v axiálním směru.

8. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 6 a 7 vyznačující se tím, že ovládací orgán (41) je tvořen úhlovým převodem jako otočné pouzdro (41), jehož osa (43) otáčení je kolmá k ose (11) otáčení závitového pouzdra (35), přičemž první ozubený věnec (53) a druhý ozubený věnec (39) do sebe zabírají.

9. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 8 vyznačující se tím, že v kruhové drážce (57) vybrání (9) upínacího vřetena (3) je upravena opěra (55), o niž se opírají upínací elementy (69).

10. Upínací zařízení podle nároku 9, vyznačuj íc í se t í m, že opěra (55) je tvořena osazením, které je v axiálním sméru stacionární.

11. Upínací zařízení podle nároku 10, vyznačuj í39 cí se tím, že osazení je tvořeno distančním kroužkem, který na jedné straně dosedá na závitové pouzdro (35) a na druhé straně na přidržovač.

12. Upínací zařízení podle nároku 11, vyznačuj ící se tím, že přidržovač je tvořen unášecím kotoučem (59), opatřeným alespoň jedním výstupkem (63), zasahujícím do odpovídájícího .vybrání (65) v držáku (5) nástroje nebo jeho montážním čepu (7), a který je pevně spojen s upínacím vřetenem (3).

13. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 12 vyznačující se tím, že upínací čep (37) je opatřen průchozím podélným kanálem (75, 77) pro chladicí a/nebo mazací prostředek, přičemž na jeho vnější straně je upraven těsnicí prostředek (79).

14. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 13 vyznačující se tím, že do upínacího čepu (37) na jeho čelní straně (73) je zasunuto připojovací hrdlo (23), vystupující z držáku (5) nástroje, kterým je veden chladicí nebo mazací prostředek.

15. Upínací, zařízení podle nároku 14, vy z n a č u j íc í se tím, že připojovací hrdlo (23) je opatřeno dorazovou plochou (27), pro najetí upínacího čepu (37) při vyhození držáku (5) nástroje.

16. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 15 vyznačující se tím,že první upínací plocha (19) v montážním čepu (7) je vytvořena jako kruhové osazení kruhové drážky (17).

17. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 16 vyznačující se tím, že druhá upínací plocha (71) na upínacím vřetenu (3) je vytvořena jako kruhová plocha kruhového osazení.

18. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 17 v y značující se tím, že upínací plochy (19, 71) svírají s podélnou osou, neboli osou (11) otáčení držáku (5) nástroje a upínacího vřetena (3) , úhel 90° až 5°, s výhodou 60° až 30°, zejména 45°. 19. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 4

vyznačující se tím, že je opatřen ovládacím orgánem, pro axiální přemístění upínacího čepu (137).

20. Upínací zařízení podle nároku 19, vyznačuj ící se tím, že ovládací orgán je vytvořen jako excentr (141), upravený v podstatě kolmo ke střední ose a/nebo ose (111) otáčení upínacího čepu (137).

21. Upínací zařízení podle nároku 20, vyznačuj ίο í se tím, že excentr (141) je otočně uložen ve stěně upínacího vřetena (103).

22. Upínací zařízení podle nároku 20 nebo 21, vyznačující se tím, že excentr (141) prochází montážní přírubou (191)·, obklopující upínací vřeteno (103).

23. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 20 až 22 vyznačující se tím, že excentr (141) má válcové základní těleso, z jehož čelní plochy, přivrácené k upínacímu čepu (137), vystupuje čep (151).

24. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 20 až 23 vyznačující se tím, že excentr (141) je opatřen čepem (151), který zasahuje do drážky (152) ve stěně upínacího čepu (137), probíhající příčně ke směru pohybu upínacího čepu (137).

25. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 20 až 24 vyznačující se tím, že střední osa (143) excentru (141) protíná osu (111) otáčení styčného místa (101) nebo je vůči ní přesazená.

26. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 1 až 4 vyznačující se tím, že upínací čep (221) je opatřen ovládacím orgánem, pro axiální přemisťování.

27. Upínací zařízení podle nároku 26, vyznačuj ίο í se tím, že ovládací orgán je vytvořen jako excentr (243), v podstatě kolmý ke střední ose a/nebo ose (217) otáčení upínacího čepu (221).

28. Upínací zařízení podle nároku 28,vyznačuj ίο í se tím, že excentr (243) je opatřen čepem (253), přičemž mezi čepem (253) excentru (243) a upínacím čepem (221) je upraven kluzný kus (257), přemístitelný uvnitř upínacího vřetena (203), který je otočně uložen v upínacím čepu (221).

nároku 27 nebo 28, v y z n aupínací čep (221) je opatřen čepu (253) excentru (243) a v jeho plášťové ploše, přičemž (253) excentru (243) a kluzným

29. Upínací zařízení podle čující se tím, že vybráním (255) pro umístění kluzného·kusu (257), umístěným upínací čep (221) je čepem kusem (257) veden bez vůle.

30. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 27 až 29 vyznačující se tím, že kluzný kus je v půdorysu vytvořen ve tvaru srpku měsíce tím, že vnější obrysy kluzného kusu (257) jsou tvořeny dvěma kruhovými úseky, otevírajícími se ve stejném směru, přičemž první kruhový úsek má úhel otevření asi 110° až 300°, zejména 180° až 280°, s výhodou 240°, a má první poloměr (Rl) zakřivení, a druhý kruhový úsek (269) tvoří konkávní vybrání v kruhové plášťové ploše kluzného kusu (257) a má druhý poloměr (R2) zakřivení.

31. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 27 až 30 vyznačující se tím, že kluzný kus (257) je opatřen rovnou hladkou plochou, která v sestaveném stavu upínacího zařízení (201) dosedá na rovné dno vybrání (255), v němž je uložen kluzný kus (257) a čep (253) excentru (243).

32. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 27 až 31 vyznačující se tím, že kluzný kus (257) je opatřen klenutou vnější plochou, vytvořenou jako kruhový oblouk, jehož poloměr odpovídá poloměru plášťové plochy upínacího čepu (221).

33. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 27 až 32 vyznačující se tím, že čep (253) excentru (243) je opatřen přítlačnou plošnou částí (265), výkyvnou kolem osy (241) otáčení excentru (243), jejíž poloměr (R3) zakřivení je přizpůsoben poloměru (R2) zakřivení druhého kruhového úseku (259) kluzného kusu (257).

34. Upínací zařízení podle jednoho z nároků 27 až 33 vyznačující se tím, že osa (266) otáčení kluzného kusu (257) je vůči podélné ose (217) otáčení upínacího čepu (221) přesazena a je s ní mimobéžná.