CZ9902740A3 - Rotační elektrický stroj - Google Patents

Abstract

Rotační elektrický stroj pro vysoká napčtí má rotor, stator (106) a statorová vinutí (101), která tvoří oblouky vývodů cívek (113) na axiálních koncích statoru (106). Vinutí je tvořeno vysokonapěťovým kabelem (101), který má jádro (102) s vnitřní polovodivou vrstvou (103) obklopující jádro (102), izolační vrstvu (104) obklopující vnitřní polovodivou vrstvu (103), v vnější polovodivou vrstvu (105) obklopující izolační vrstvu (104). Každá z polovodivých vrstev tvoři jeden ekvipotenciální povrch. V obloucích vývodů cívek (113)je vytvořen vyztužovací prostředek na alespoň jednom konci statoru (106) pro dosažení fixace oblouků vývodů cívek <113).

Description

Rotační elektrický stroj

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká rotačního elektrického stroje typu, který je popsán v úvodu patentového nároku 1, a vyztužovacího zařízení pro takový stroj.

Dosavadní stav techniky

Předkládaný vynález se týká oblasti rotačních elektrických strojů, jako jsou synchronní stroje a rovněž stroje s dvojitým napájením, aplikace v asynchronních převodních kaskádách stejnosměrného proudu, venkovní stroje a stroje pracující v synchronním režimu a je určen pro použití s vysokými napětími. Vysokými napětími jsou v této souvislosti na prvním místě míněna elektrická napětí 15 překračující 10 kV. Typický pracovní rozsah stroje podle předkládaného vynálezu může být mezi 36 kV až 800 kV.

Problém, který je řešen předkládaným vynálezem, vznikl ve spojení s elektrickými vysokonapěťovými stroji na střídavý proud, určenými na prvním místě jako generátory v elektrárnách pro výrobu elektrické energie. Takové stroje byly běžně konstruovány pro napětí v rozsahu 6 až 30 kV a napětí 30 kV bylo obvykle považováno za horní limit. To obecně znamená, že generátor musí být spojen s elektrickou výkonovou sítí přes transformátor, který musí zvýšit napětí na úroveň výkonové sítě, to jest do rozsahu přibližně 130 až 400 kV.

Obvykle jsou všechny velké generátory opatřeny dvouvrstvými vinutími a cívkami stejné velikosti. Každá cívka je uložena jednou stranou v jedné vrstvě a druhou stranou v ··· · · • · * · ··· ···· druhé vrstvě. Všechny cívky se tudíž vzájemně spolu kříží ve vývodech (ukončeních) cívek. Podle běžné techniky jsou statorová vinutí relativně tuhá a jsou spojena ve vývodech cívek.

Z patentového spisu US~A 5,036,165 je znám vodič, ve kterém je izolace opatřena vnitřní a vnější vrstvou poíovodivého, teplem štěpeného skleněného vlákna. Je rovněž známé opatřit vodiče v elektrodynamickém stroji takovou izolaci, jak je například popsáno v patentovém spisu US-A 5,066,881, ve které je vrstva poíovodivého, teplem štěpeného skleněného vlákna v kontaktu s dvěma paralelními tyčemi tvořícími vodič a izolace ve statorových drážkách je obklopena vnější vrstvou poíovodivého, teplem štěpeného skleněného vlákna. Materiál teplem štěpeného skleněného vlákna je popisován jako vhodný, protože si uchovává svůj měrný odpor dokonce i po impregnaci.

Předmět předkládaného vynálezu se týká rotačního elektrického stroje pro vysoká napětí. Podle předkládaného vynálezu vinutí sestávají z vysokonapěťových kabelů.

V takových vysokonapěťových strojích jsou statorové drážky, ve kterých jsou situovány cívky, podstatně hlubší a typicky obsahující 10 až 12 nebo až 18, a v určitých případech dokonce ještě více, vrstev vinutí. Počet vývodů cívek je tudíž veliký a je zde mnoho průsečíků. To nejen způsobuje, že operace navíjení cívek je značně složitá a svazky vývodů cívek jsou mohutné a mohou vyčnívat do vzduchové mezery mezi statorem a rotorem, ale rovněž to zvětšuje riziko tření ve všech průsečíkových bodech mezi cívkami, protože cívky během provozu vibrují.

• · Φ·· ··· ···« 9 • · · · ·«· ΦΦΦΦ »» »»

Podstata vynálezu

Přesněji je tedy cílem předkládaného vynálezu vyřešení tohoto problému velkých svazků vývodů cívek a minimalizace tření mezi vinutími cívek. Tohoto čile je dosaženo tím, že statorové vinutí má podle předkládaného vynálezu znaky definované ve význakové části patentového nároku 1.

Vyztužovacím prostředkem je dosaženo dostatečné fixace oblouků vývodů cívek vysokonapěťového kabelu.

Podle výhodného provedení předkládaného vynálezu je tato fixace taková, že oblouky vývodů cívek jsou udržovány vně nej vnitřnější Části statoru. Tyto oblouky vývodů cívek tudíž nevytvářejí překážku pro axiální montáž rotoru ve statoru.

Podle dalších výhodných provedení předkládaného vynálezu jsou vyztužovací prostředky buď vodivé nebo izoluj ící.

Další výhodné realizace konstrukce vyztužovacích prostředků jsou specifikovány jako výhodná provedení vynálezu v dalších závislých patentových nárocích.

Další závislé patentové nároky rovněž specifikují různá výhodná provedení kabelu, jak je podrobněji diskutováno níže.

Prostřednictvím použití vysokonapěťových, izolovaných 2 5 elektrických vodičů, v následujícím popisu označovaných jako kabely, ve statorovém vinutí stroje s pevnou izolací podobnou takové izolaci, která je používána v kabelech pro přenos elektrické energie (například XLPE kabely), může být napětí rotačního elektrického stroje zvýšeno na takové úrovně, že stroj může být připojen přímo na výkonovou síť bez vloženého »ΦΦ· φ φφφ φφφ* φ φφφ φφφ φ φ *φ φ» transformátoru. Tak může být eliminován běžný transformátor a vypínač vysokého proudu, což má za následek nižší celkovou cenu zařízení.

Předkládaný vynález je na prvním místě určen pro použití s vysokonapěťovým kabelem typu, který je sestaven z jádra sestaveného z množství pramenových částí, polovodivé vrstvy obklopující jádro, izolační vrstvy obklopující vnitřní polovodivou vrstvu, a vnější polovodivé vrstvy obklopující izolační vrstvy, a jeho výhody jsou obzvláště výhodné ve spojení s předkládaným vynálezem. Předkládaný vynález se týká zejména takových kabelů, které mají průměr v intervalu 20 až 200 mm a vodivou plochu v intervalu 80 až 3000 mm². Takové aplikace podle vynálezu tudíž představují jeho výhodná provedení.

Ve stroji podle předkládaného vynálezu jsou vinutí výhodně typu, který odpovídá kabelům s pevnou vytlačovanou izolací, jako jsou kabely nyní používané pro distribuci elektrické energie, například XLPE kabely nebo kabely s EPR izolací. Takový kabel zahrnuje vnitřní vodič sestavený z jedné nebo více pramenových částí, vnitřní polovodivou vrstvu obklopující vodič, tuhou izolační vrstvu obklopující vnitřní polovodivou vrstvu, a vnější polovodivou vrstvu obklopující izolační vrstvu. Takové kabely jsou pružné, což je důležitá vlastnost v této souvislosti, protože technologie pro stroje podle předkládaného vynálezu je založena primárně na systémech vinutí, ve kterých je vinutí tvořeno z kabelu, který je v průběhu sestavování ohýbán. Pružnost XPLE kabelu obvykle odpovídá poloměru zakřivení přibližně 20 cm pro kabel s průměrem 30 mm, a s poloměrem zakřivení přibližně 65 cm pro kabel s průměrem 80 mm. V předkládané aplikaci termín

999 999 • « ·9 · · • 9 »♦· »·♦* 9* *9 pružný je použit pro označení toho faktu, že vinutí je pružné až do poloměru zakřivení o velikosti řádově čtyř násobku průměru kabelu, výhodně osmi až dvanácti násobku průměru kabelu.

Vinutí by mělo být zkonstruováno pro uchovaní svých vlastností, dokonce i když je ohnuto a když je podrobeno tepelnému napětí v průběhu provozu. V této souvislosti je naprosto nezbytné, aby si vrstvy uchovaly jejich přilnavost vzájemně vůči sobě. Materiálové vlastnosti vrstev jsou zde rozhodující, zejména jejich pružnost a relativní součinitele teplotní roztažností. Například v XPLE kabelu sestává izolační vrstva z polyetylénu s křížovou vazbou a nízkou hustotou a polovodivé vrstvy sestávají z polyetylénu s přimíchanými částicemi sazí a kovu. Změny v objemu v důsledku 15 kolísání teploty jsou plně absorbovány jako změny v poloměru v kabelu a, díky relativně malému rozdílu mezi součiniteli teplotní roztažností ve vrstvách vzhledem k pružnosti těchto materiálů, může roztažení v radiálním směru proběhnout bez toho, aby se ztratila přilnavost mezi vrstvami.

²⁰

Kombinace materiálů, které byly uvedeny výše, by měly být považovány pouze za příkladné. Jiné kombinace splňují specifikované podmínky, přičemž rovněž podmínka polovodivosti, to znamená, že materiál má měrný odpor v rozsahu 10'¹ až 10⁶ ohm. cm, například 1 až 500 ohm. cm, nebo 10 25 až 200 ohm.cm, přirozeně rovněž spadá do rozsahu předkládaného vynálezu.

Izolační vrstva může sestávat, například, z tuhého termoplastického materiálu, jako je polyetylén s nízkou hustotou (LDPE), polyetylén s vysokou hustotou (HDPE), polypropylen (PP), polybutylen (PB), polymetylpenten (PMP), » 4 · * · · • 44# 4 *·· 4444 4* 44 materiály s křížovou vazbou, jako je polyetylén s křížovou vazbou (XPLE), nebo pryž, jako etylenpropylenová pryž (EPR) nebo silikonová pryž.

Vnitřní a vnější polovodivé vrstvy mohou být ze stejného základního materiálu, ale s přimíchanými částicemi vodivého materiálu, jako jsou saze nebo kovový prášek.

Mechanické vlastnosti těchto materiálů, zejména jejich součinitele teplotní roztažnosti, jsou ovlivněny relativně málo ať již jsou saze nebo kovový prášek přimíchány nebo ne - alespoň v poměrech požadovaných pro dosažení vodivosti potřebné podle předkládaného vynálezu. Izolační vrstva a polovodivé vrstvy tudíž mají v podstatě stejné součinitele teplotní roztažnosti.

Kopolymery etylenvinylacetrátu/nitrilová pryž, roubované kopolymery butylu a polyetylénu, kopolymery etylenbutylakrylátu a kopolymery etylenetylakrylátu mohou rovněž tvořit vhodné polymery pro polovodivé vrstvy.

Dokonce i když jsou různé typy materiálů použity jaké základ v různých vrstvách, je žádoucí, aby jejich součinitele teplotní roztažnosti byly v podstatě stejné. To je případ kombinací materiálů vyjmenovaných výše.

Materiály uvedené výše mají relativně dobrou pružnost s modulem pružnosti E<500 MPa, výhodně E<200MPa.

Pružnost je dostatečná pro jakékoliv malé rozdíly mezi součiniteli teplotní roztažnosti pro materiály ve vrstvách, které mají být absorbovány v radiálním směru pružnosti, takže se neobjeví žádné trhlinky nebo jakékoliv jiné poškození, a takže vrstvy se neuvolňují vzájemně od sebe. Materiál ve vrstvách je pružný a přilnavost mezí

9 « V « ♦ ··· * ··» vrstvami má alespoň stejnou velikost jako nejslabší z materiálů.

Vodivost dvou polovodivých vrstev je dostatečná pro v podstatě vyrovnání potenciálu podél každé vrstvy. Vodivost vnější polovodivé vrstvy je dostatečně velká pro uzavření elektrického pole v kabelu, ale dostatečně malá, aby nevznikaly podstatné ztráty v důsledku proudů indukovaných v podélném směru vrstvy.

Každá ze dvou polovodivých vrstev tak v podstatě tvoří jeden ekvipotenciální povrch a vinutí s těmito vrstvami budou v podstatě uzavírat elektrické pole uvnitř.

Neexistuje samozřejmě žádný důvod proti tomu, aby v izolační vrstvě nebyla uspořádána jedna nebo více přídavných polovodivých vrstev.

Předkládaný vynález bude v následujícím popisu podrobněji popsán na příkladných provedeních ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje průřez kabelem použitým ve spojení s předkládaným vynálezem;

Obr. 2 znázorňuje část jednoho konce statoru s množství vývodů cívek, vyčnívajících z jeho koncového povrchu, přičemž je znázorněno pouze několik cívek;

Obr. 3 znázorňuje v radiálním řezu jednu polovinu generátoru střídavého proudu se statorovým vinutím podle předkládaného vynálezu;

• * * «·· ·»· ♦ » · · ·** Mť *· ··

Obr.4 znázorňuje, při pohledu v radiálním směru ze vzduchové mezery, svazek vývodů cívek, ve kterém je použito vyztužovací zařízení podle předkládaného vynálezu;

Obr. 5 znázorňuje stejný svazek vývodů cívek jako obr. 4, ale pří pohledu v axiálním směru, směrem ke statoru;

Obr.6 znázorňuje vyztužovací zařízení podle předkládaného vynálezu v axiálním řezu vedeném skrz svazek vývodů cívek;

Obr.7 znázorňuje pohled shora na desku obsaženou ve vyztužovacím zařízení;

Obr. 8 znázorňuje schematický bokorys částí stroje; a

Obr. 9 znázorňuje podobný pohled jako obr. 6, ale na modifikované provedení.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje průřez kabelem 101, který je použit ve spojení s předkládaným vynálezem. Tento kabel 101 sestává z vodiče 102 majícího kruhový průřez a vyrobeného, například, z mědi a sestávajícího z množství pramenových částí. Tento vodič 102 je uspořádán uprostřed kabelu 101 a kolem vodiče 101 je první polovodivá vrstva 103. Kolem této první polovodivé vrstvy 103 je izolační vrstva 104, například XLPE izolace, a kolem této izolační vrstvy 104 je druhá polovodivá vrstva 105. V tomto případě tedy kabel neobsahuje vnější ochranný plášť, který obvykle obklopuje takový kabel pro • 00

0* • 0 • · • 0 • 00* 0 • 0 0* • 0

0·· ·0«« • 00 0 distribuci elektrické energie. Kabel 101 může mít řádově velikost, která byla specifikována v popisu výše.

Obr. 3 znázorňuje řez vedený úhlopříčně skrz jednu polovinu vysokonapěťového generátoru se statorem 106, rotorem 107 a se vzduchovou mezerou 108 mezi nimi. Obr. 2 znázorňuje vnitřní povrch 109 statoru, směřující směrem ke vzduchové mezeře 108. Stator 106 má dovnitř směřující statorové zuby 110. mezi kterými jsou definovány radiální drážky 111 pro přijetí kabelů 101 vinutí. Vinutí tudíž tvoří velký počet vrstev skrz hluboké drážky 111. které ve znázorněném provedení mají místo pro dvanáct kabelů, každý v jeho vlastním rozšíření 112 v drážkách 111. Termín vrstvy vinutí v tomto popisu označují vrstvy v různé radiální vzdálenosti od centrální osy statoru. Vrstva ale také označuje vrstvy vinutí v různých axiálních vzdálenostech od koncových povrchů statoru.

Obr. 2 znázorňuje, jak kabel 101 tvoří cívky 113 procházející axiálně dovnitř a ven skrz stator 106 a vytvářející obloukovité vývody (ukončení) cívek vně koncových povrchů 114 statoru. Cívka tudíž sestává ze závitu kabelu skrz stator. Skupina cívek pak zahrnuje vinutí pro jednu fází. Část skupiny cívek, situovaných v jedné a stejné vrstvě vinutí a jejichž vývody cívek jsou situovány v různých vrstvách, je zde označována jako cívková skupinová část.

Oproti dříve známým vícevrstvým statorovým vinutím jsou cívky 113 podle předkládaného vynálezu uspořádány tak, že se vzájemně nekříží ve stejné cívkové skupinové části.

Obr. 2 znázorňuje skupinovou část sestávající v tomto případě ze čtyř cívek 113a. 113b, 113c a 113d uspořádaných tak, aby ··· •

·· t* ·»·· · ležely axiálně jedna vně druhé se v podstatě splývajícími středy. Protože cívka 113a má větší průměr než cívka 113b, která naproti tomu má větší průměr než cívka 113c, která dále má větší průměr než cívka 113d, tyto cívky se vzájemně nekříží nebo nepřicházejí vzájemně spolu do kontaktu. Počet drážek 111 přemostěný každou cívkou předtím, než vstoupí opět do statoru, se tudíž mění uvnitř skupinové části. To znamená, že cívka 113d přemosťuje nejmenší počet drážek 111 a cívka 113a přemosťuje největší počet drážek 111.

0

Vinutí se navíc vytváří tak, že kabel v cívce na přechodu z první drážky v jednom směru do druhé drážky v opačném směru mění místa v drážce na vrstvu vinutí, situovanou nejblíže k přiléhající vrstvě vně ní. Tato situace je stejná při jeho návratu do první drážky.

Příklad takového vinutí je znázorněn na obr. 4, kde je patrný svazek vývodů cívek při pohledu radiálně směrem ven ze vzduchové mezery mezi rotorem a statorem. Jak je zřejmé, jsou cívkové skupinové části v tomto případě uspořádané tak, že střídající se cívkové skupinové části 116 procházejí radiálně uvnitř následující sousední cívkové skupinové částí

117. Toto vinutí, známé jako odstupňované smyčkové vinutí, značně omezuje radiální rozsah svazku cívkových vývodů.

Navíc, jak může být patrné na obr. 4, jsou vytvořeny radiální prostory 118. Obr. 5, znázorňující axiální konec svazku 25 vývodů cívek, ukazuje, že jsou rovněž vytvořeny axiální prostory 119. Tyto radiální a axiální prostory mohou být výhodným způsobem využity pro vyztužení svazku vývodů cívek, aby se omezily vibrace v průběhu provozu a tudíž tření mezi kabely ve svazku vývodů.

v «· · ·« * • « ♦ ···

V axiálním řezu skrz svazek vývodů cívek obr. 6 znázorňuje vyztužovací zařízení 120 podle předkládaného vynálezu. Toto zařízení sestává z desek 121 vložených skrz axiální prostory 119 mezi cívkami 113. Desky 121 jsou neseny a zajištěny prostřednictvím dvou šroubů 122 vložených do radiálních prostorů 118 mezi cívkami 113. Desky 121 a šrouby 122 jsou vyrobeny z elektricky nevodivého materiálu a jsou zajištěny ve vyztužovacím upínacím prostředku 123 vystupujícím, například, z tělesa 124 statoru nebo tlačných 10 desek na statoru. Desky 121 jsou opatřeny dvěma vybráními

125. 126 pro přijetí šroubů 122. Tato vybrání jsou otevřena od hrany desky, aby bylo možné, aby byly usazeny kolem příslušných šroubů 122. Tímto způsobem je umožněno snazší sestavení, protože vybrání 125 a 125 jsou vzájemně vůči sobě v podstatě kolmá. Desky 121 jsou přitlačeny proti cívkám 113, jedna po druhé, s pomocí matek 127 v závitovém záběru se šrouby 122.

Aby se zabránilo tomu, že kabely budou podrobeny příliš vysokému povrchovému tlaku, kabel proti kabelu nebo kabel proti desce, je snadno tvařítelná sloučenina vložena mezi kabely a mezi kabely a desky. Tato sloučenina je potom vytvrzena a tvoří prvek, který distribuuje rovnoměrně tlak a brání tření při vibraci. Tato sloučenina může být rovněž použita pro izolaci kabelů vzájemně vůči sobě, nebo aby

5 alternativně měly určitý elektrický kontakt vzájemně mezi sebou.

Předkládaný vynález samozřejmě není omezen pouze na shora popisované odstupňované smyčkové vinutí, ale je použitelný pro jakékoliv vinutí s axiálními a radiálními prostory.

··* • ♦ · ♦ · • · « ·· ·

V » · * ····«·· ·« ·*

Obr. 8 ilustruje schematicky, jak zařízení podle předkládaného vynálezu usnadňuje montáž rotoru R do statoru

S. Oblouky vývodů cívek jsou na tomto obrázku znázorněny jako oblouky A. Těmto obloukům je prostřednictvím vyztužovacího zařízení zabráněno v tom, aby zasahovaly od oblasti X napravo od čáry L na obrázku, ale jsou udržovány na její levé straně. Rotor R tedy může být zasunut do statoru S ve směru axiální šipky P, aniž by mu nějak bylo bráněno oblouky A vývodů cívek.

Obr. 9 ilustruje jak na povrchu desek 121 může být vytvořena tlumící vrstva 221, která se opírá o kabely 101 Tato tlumící vrstva 221 je výhodně vodivá a může být uzemněna, například prostřednictvím zemnícího pláště.

Zastupuje :

Claims (20)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Rotační elektrický stroj pro vysoká napětí mající rotor, stator (106) a statorová vinutí (101), přičemž statorová vinutí tvoří oblouky vývodů cívek (113) na axiálních koncích statoru (106), vyznačující se tím, že vinutí zahrnují vysokonapěťový kabel (101), přičemž tento vysokonapěťový kabel (101) zahrnuje jádro (102) mající vnitřní polovodivou vrstvu (103) obklopující jádro (102), izolační vrstvu (104) obklopující vnitřní polovodivou vrstvu (103), a vnější polovodivou vrstvu (105) obklopující izolační vrstvu (104), přičemž každá z polovodivých vrstev v podstatě tvoří jeden ekvipotenciální povrch, a že v obloucích vývodů cívek (113) je vytvořen vyztužovací prostředek na alespoň jednom konci statoru (106) pro dosažení fixace oblouků vývodů cívek (113) .
2. 2. Rotační elektrický stroj podle nároku

   1, vyznačující se tím, že oblouky vývodů cívek (113) na uvedeném alespoň jednom konci jsou upevněny

   2o pro umístění radiálně vně nejvnitřnější části statoru (106).
3. 3. Rotační elektrický stroj podle nároku 1 nebo

   2, vyznačující se tím, že vyztužovací prostředek (120) tvoří axiální a radiální prostory mezi oblouky vývodů cívek (113).
4. 4. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vyztužovací prostředek (120) je elektricky izolován a zahrnuje desky (121) z nevodivého materiálu.

   •ta· ··· tata · · · ta ·
5. 5. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že vyztužovací prostředek (120) je z elektricky vodivého materiálu a zahrnuje desky (121.
6. 6. Rotační elektrický stroj podle nároku 4 nebo

   5, vyznačující se tím, že desky (121) procházejí skrz axiální prostory (119) mezi oblouky vývodů cívek (113) a jsou v radiálním směru upnuty k obloukům vývodů cívek (113) prostřednictvím radiálních šroubů (122) procházejících skrz radiální prostory (118) .
7. 7. Rotační elektrický stroj podle nároku

   6, vyznačující se tím, že šrouby (122) jsou z nevodivého materiálu.

   Ί 5
8. 8. Rotační elektrický stroj podle nároku

   6, vyznačující se tím, že šrouby (122) jsou z vodivého materiálu.
9. 9. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že šrouby (122) jsou zajištěny ve vyztužovacím upínacím prostředku (123) vystupujícím z tělesa (124) statoru.
10. 10. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 6 až 9, vyznačující se tím, že desky (121)

    25 j sou opatřeny alespoň dvěma vybráními (125, 126) pro přijetí uvedených šroubů (122).
11. 11. Rotační elektrický stroj podle nároku

    10, vyznačující se tím, že počet vybrání (125, 126} je dvě.

    999 9·9 • 99 ····
12. 12. Rotační elektrický stroj podle nároku 10 nebo

    11, vyznačující se tím, že uvedená vybrání (125, 126) jsou otevřená od hrany desky (121) pro umožnění jejich usazení kolem každého příslušného šroubu (122),

    5 přičemž tato vybrání (125, 126) jsou vzájemně vůči sobě v podstatě kolmá pro usnadnění sestavení.
13. 13. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že stator (106) má radiální drážky (111) pro přijetí vodičů (101) vinutí ve vrstvách v různých radiálních vzdálenostech od vzduchové mezery (108) mezi rotorem (107) a statorem (106), přičemž část vodiče (101), která prochází dovnitř a ven skrz stator (106) mezi různými vrstvami, tvoří cívku (113) s obloukovitým vývodem cívky, vyčnívajícím z každého koncového povrchu (114) 5 statoru (106), a přičemž mezi cívkami (113) existují v podstatě axiální respektive radiální prostory (118 a 119).
14. 14. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že mezi kabely

    0 (101) a mezi kabely a deskami (121) je vložena tlak distribuující a tření bránící, vytvrdnutelná sloučenina.
15. 15. Rotační elektrický stroj podle nároku

    14,vyznačující se tím, že vysokonapěťový kabel (101) má průměr v intervalu 20 až 200 mm a vodivou plochu v intervalu 80 až 3000 mm .
16. 16. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 14 až 15, vyznačující se tím, že vinutí je pružné a zahrnuje elektricky vodivé jádro obklopené vnitřní polovodivou vrstvou, izolační vrstvu z tuhého materiálu, obklopující vnitřní polovodivou vrstvu, a vnější polovodivou * * · »· ··♦ «··» · • ···· vrstvu obklopující izolační vrstvu, přičemž uvedené vrstvy jsou vzájemně spolu v kontaktu.
17. 17. Rotační elektrický stroj podle nároku

    16, vyznačující se tím, že uvedené vrstvy sestávají z materiálů s takovou pružností a takovým vztahem mezi součiniteli teplotní roztažnosti, že změny v objemu ve vrstvách, způsobené teplotním kolísáním, jsou absorbovány pružností materiálů, takže si vrstvy uchovávají přilnavost vzájemně vůči sobě při teplotním kolísání nastávajícím během provozu.
18. 18. Rotační elektrický stroj podle nároku 16 nebo

    17, vyznačující se tím, že materiály v □vedených vrstvách mají vysokou pružnost, výhodně s modulem pružnosti E menším než 500 MPa, zvláště výhodně menším než 200 MPa.
19. 19. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 16 až 18, vyznačující se tím, že součinitele teplotní roztažnosti pro materiály v uvedených vrstvách mají v podstatě stejnou velikost.
20. 20. Rotační elektrický stroj podle kteréhokoliv z nároků 16 až 17,vyznačující se tím, že přilnavost mezi vrstvami má alespoň stejnou velikost jako v nejslabším z materiálů.