CZ9902737A3 - Montážní zařízení - Google Patents

Abstract

Zařízení (80) pro omezení zkratovaclch sil, které jsou přenášené ze statorového jádra na těleso statoru v rotačním elektrickém stroji zahrnujícím stator, přičemž statorové jádro je sestaveno z množství svazků (82), z nichž každý obsahuje množství kovových plechů, nebo z množství kovových plechů, přičemž každý svazek (82) nebo kovový plech má dvč shodné drážky (84), uspořádané pro spolupráci s klínovými prvky (86), zkonstruovanými pro spojení svazků nebo kovových plechů dohromady. Tčleso statoru zahrnuje nosníky (88) a každý nosník (88)je spojen s klínovým prvkem (86). Vinutí jsou tažena skrz drážky ve statoru, přičemž tato vinutí sestávají z vysokonapěťového kabelu (10), Toto montážní zařízení (80) zahrnuje spojku (90) procházej ící průchozím otvorem (96) v nosníku (88) a zajištěnou v klínovém prvku (86) za účelem spojení nosníku (88) a klínového prvku (86), přičemž průměr otvoru (96)je větší, než průměr spojky (90) tak, aby se umožnilo klouzání mezi klínovým prvkem (86) a nosníkem (88) v případě zkratu.

Description

Montážní zařízení

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká v prvním aspektu montážního zařízení pro omezení zkratovacích sil, které jsou přenášené ze statorového jádra na těleso statoru v rotačním elektrickém stroji.

V druhém aspektu se předkládaný vynález týká rotačního elektrického stroje obsahujícího montážní zařízení

IQ shora uvedeného typu.

Dosavadní stav techniky

Předkládaný vynález je použitelný pro rotační elektrické stroje, jako jsou synchronní stroje a běžné asynchronní stroje. Předkládaný vynález je rovněž použitelný 15 pro další elektrické stroje, jako jsou stroje s dvojitým napájením, aplikace v asynchronních převodních kaskádách stejnosměrného proudu, venkovní stroje a stroje pracující v synchronním režimu při zajištění, že jejich vinutí jsou vytvořena z izolovaných elektrických vodičů, výhodně pracujících pří vysokých napětích. Vysokými napětími jsou míněna na prvním místě elektrická napětí překračující 10 kV. Typický pracovní rozsah pro zařízení podle předkládaného vynálezu může být od 36 kV do 800 kV.

Předkládaný vynález je na prvním místě určen pro použití s vysokonapěťovým kabelem typu, který je sestaven z elektrického vodiče sestaveného z množství pramenových částí, první polovodivé vrstvy obklopující elektrický vodič, izolační vrstvy obklopující první polovodivou vrstvu, a druhé polovodivé vrstvy obklopující izolační vrstvu, a jeho výhody

• · • · ··

jsou obzvláště výhodné ve spojení s předkládaným vynálezem. Předkládaný vynález se týká zejména takových kabelů, které mají průměr v intervalu 20 až 200 mm a vodivou plochu v intervalu 80 až 3000 mm².

Takové aplikace podle vynálezu tudíž představují jeho výhodná provedení.

Podobné stroje byly běžně konstruovány pro napětí v rozsahu 15 až 30 kV a napětí 30 kV bylo obvykle považováno za horní limit. To obecně znamená, že generátor musí být spojen s elektrickou výkonovou sítí přes transformátor, který musí zvýšit napětí na úroveň výkonové sítě, to jest do rozsahu přibližně 130 až 400 kV.

Z patentového spisu US-A 5,036,165 je znám vodič, ve kterém je izolace opatřena vnitřní a vnější vrstvou polovodivého, teplem štěpeného skleněného vlákna. Je rovněž známé opatřit vodiče v elektrodynamickém stroji takovou izolací, jak je například popsáno v patentovém spisu US-A 5,066,881, ve které je vrstva polovodivého, teplem štěpeného skleněného vlákna v kontaktu s dvěma paralelními tyčemi tvořícími vodič a izolace ve statorových drážkách je obklopena vnější vrstvou polovodivého, teplem štěpeného skleněného vlákna. Materiál teplem štěpeného skleněného vlákna je popisován jako vhodný, protože si uchovává svůj měrný odpor dokonce i po impregnaci.

V rotačních strojích je statorové jádro upevněno k tělesu statoru prostřednictvím montážních zařízení.

Běžná montážní zařízení sestávají z vodící lišty, nosníku a montážního šroubu. Vodící líšta je použita pro vedení segmentů dynamoplechu statoru při pokládání desek pro

0 • 0 0 • ···

vrstvené jádro. Nosník je přivařen do tělesa statoru.

Montážní šroub zajišťuje vodící lištu k nosníku a je uspořádán s hlavou šroubu zapuštěnou ve vodící liště a je upevněn v nosníku prostřednictvím šroubového spojení, (víz obr. 3). Montážní šroub je tudíž kratší, než je tloušťka nosníku. Sestava s vodicí lištou, šroubem a nosníkem je opakována mnohokrát v obvodovém směru statoru. Protože toto spojení mezi vrstveným jádrem a tělesem statoru je relativně tuhé, jsou síly přenášeny ze statorového jádra na těleso statoru a základnu v případě zkratu. Přechodové zkratovací síly jsou tudíž přenášeny přímo do základny. Navíc je výrobní postup pro běžná montážní zařízení relativně složitý a nákladný. Například je používán speciálně vyráběný montážní šroub.

Podstata vynálezu

Cílem předkládaného vynálezu je vyřešit shora zmiňované problémy. Tohoto cíle je dosaženo montážním zařízením pro omezení zkratovacích sil, které jsou přenášeny ze statorového jádra na těleso statoru v rotačním elektrickém stroji, přičemž toto zařízení je definováno v patentovém nároku 1, a elektrickým rotačním strojem zahrnujícím zařízení výše uvedeného typu, přičemž tento stroj je definován v patentovém nároku 13. Rotační elektrický stroj zahrnuje stator. Statorové jádro je sestaveno z množství svazků, z nichž každý obsahuje množství kovových plechů, nebo z množství kovových plechů, přičemž každý svazek nebo kovový plech má dvě shodné drážky uspořádané pro spoluprácí s klínovými prvky zkonstruovanými pro spojení svazků nebo kovových plechů dohromady. Těleso statoru zahrnuje nosníky, « φ » φ • φφ* » φ φ « •Φ· φφφ přičemž každý nosník je spojen s klínovým prvkem. Montážní zařízení podle předkládaného vynálezu je charakterizováno tím, že vinutí jsou tažena skrz drážky ve statoru, přičemž tato vinutí sestávají z vysokonapěťového kabelu, a že toto montážní zařízení zahrnuje spojku uspořádanou skrz průchozí otvor v nosníku a zajištěnou v klínovém prvku za účelem spojení nosníku a klínového prvku, přičemž průřezová plocha uvedeného otvoru v pravém úhlu vzhledem k jeho podélné ose je větší, než průřezová plocha spojky v pravém úhlu vzhledem k podélné ose spojky, tak, aby se umožnilo klouzání mezi klínovým prvkem a nosníkem v případě zkratu.

Montážní zařízení podle předkládaného vynálezu značně omezuje síly přenášené ze statorového jádra na těleso statoru v případě zkratů. Toto montážní zařízení je možné snadno a rychle vyrábět, přičemž je současně relativně levné.

Ve strojích podle předkládaného vynálezu jsou vinutí výhodně typu, který odpovídá kabelům s pevnou vytlačovanou izolací, jako jsou kabely nyní používané pro distribuci elektrické energie, například XLPE kabely nebo kabely s EPR izolací. Takový kabel zahrnuje vnitřní vodič sestavený z jedné nebo více pramenových částí, vnitřní polovodivou vrstvu obklopující vodič, tuhou izolační vrstvu obklopující vnitřní polovodivou vrstvu, a vnější polovodivou vrstvu obklopující izolační vrstvu. Takové kabely jsou pružné, což je důležitá vlastnost v této souvislosti, protože technologie pro stroje podle předkládaného vynálezu je založena primárně na systémech vinutí, ve kterých je vinutí tvořeno z kabelu, který je v průběhu sestavování ohýbán. Pružnost XPLE kabelu obvykle odpovídá poloměru zakřivení přibližně 20 cm pro kabel s průměrem 30 mm, a s poloměrem zakřivení přibližně 65 cm pro • ··«

I·· *

• · kabel s průměrem 80 mm. V předkládané aplikaci termín pružný je použit pro označení toho faktu, že vinutí je pružné až do poloměru zakřivení o velikosti řádově čtyř násobku průměru kabelu, výhodně osmí až dvanácti násobku průměru kabelu.

Vinutí by mělo být zkonstruováno pro uchování svých vlastností, dokonce i když je ohnuto a když je podrobeno tepelnému napětí v průběhu provozu. V této souvislosti je naprosto nezbytné, aby si vrstvy uchovaly jejich přilnavost vzájemně vůči sobě. Materiálové vlastnosti vrstev jsou zde rozhodující, zejména jejich pružnost a relativní součinitele teplotní roztažnosti. Například v XPLE kabelu sestává izolační vrstva z polyetylénu s křížovou vazbou a nízkou hustotou a polovodivé vrstvy sestávají z polyetylénu s přimíchanými částicemi sazí a kovu. Změny v objemu v důsledku kolísání teploty jsou plně absorbovány jako změny v poloměru v kabelu a, díky relativně malému rozdílu mezi součiniteli teplotní roztažnosti ve vrstvách vzhledem k pružnosti těchto materiálů, může roztažení v radiálním směru proběhnout bez toho, aby se ztratila přilnavost mezi vrstvami.

Kombinace materiálů, které byly uvedeny výše, by měly být považovány pouze za příkladné. Jiné kombinace splňují specifikované podmínky, přičemž rovněž podmínka polovodivosti, to znamená, že materiál má měrný odpor v rozsahu IQ¹ až 10⁶ ohm. cm, například 1 až 500 ohm. cm, nebo 10 až 200 ohm.cm, přirozeně rovněž spadá do rozsahu předkládaného vynálezu.

Izolační vrstva může sestávat, například, z tuhého termoplastického materiálu, jako je polyetylén s nízkou hustotou (LDPE), polyetylén s vysokou hustotou (HDPE), • ··· ··· ·9· polypropylen (PP), polybutylen (PB), polymetylpenten (PMP), materiály s křížovou vazbou, jako je polyetylén s křížovou vazbou (XPLE), nebo pryž, jako etylenpropylenová pryž (EPR) nebo silikonová pryž.

Vnitřní a vnější polovodivé vrstvy mohou být ze stejného základního materiálu, ale s přimíchanými částicemi vodivého materiálu, jako jsou například saze nebo kovový prášek.

Mechanické vlastnosti těchto materiálů, zejména jejich součinitele teplotní roztažností, jsou ovlivněny relativně málo ať již jsou saze nebo kovový prášek přimíchány nebo ne - alespoň v poměrech požadovaných pro dosažení vodivosti potřebné podle předkládaného vynálezu. Izolační vrstva a polovodivé vrstvy tudíž mají v podstatě stejné součinitele teplotní roztažností.

Kopolymery etylenvinylacetrátu/nitrilová pryž, roubované kopolymery butylu a polyetylénu, kopolymery etylenbutylakrylátu a kopolymery etylenetylakrylátu mohou rovněž tvořit vhodné polymery pro polovodivé vrstvy.

Dokonce i když jsou různé typy materiálů použity jaké základ v různých vrstvách, je žádoucí, aby jejich součinitele teplotní roztažností byly v podstatě stejné. To je případ kombinací materiálů vyjmenovaných výše.

Materiály uvedené výše mají relativně dobrou pružnost s modulem pružnosti E<500 MPa, výhodně E<200MPa.

Pružnost je dostatečná pro jakékoliv malé rozdíly mezi součiniteli teplotní roztažností pro materiály ve vrstvách, které mají být absorbovány v radiálním směru pružnosti, takže se neobjeví žádné trhlinky nebo jakékoliv i «·0 ► ♦ · 0 ··· ··» jiné poškození, a takže vrstvy se neuvolňují vzájemně od sebe. Materiál ve vrstvách je pružný a přilnavost mezi vrstvami má alespoň stejnou velikost jako nej slabší z materiálů.

$ Vodivost dvou polovodivých vrstev je dostatečná pro v podstatě vyrovnání potenciálu podél každé vrstvy. Vodivost vnější polovodivé vrstvy je dostatečně velká pro uzavření elektrického pole v kabelu, ale dostatečně malá, aby nevznikaly podstatné ztráty v důsledku proudů indukovaných v podélném směru vrstvy.

Každá ze dvou polovodivých vrstev tak v podstatě tvoři jeden ekvipotenciálni povrch a vinutí s těmito vrstvami budou v podstatě uzavírat elektrické pole uvnitř.

Neexistuje samozřejmě žádný důvod proti tomu, aby v izolační vrstvě nebyla uspořádána jedna nebo více přídavných polovodivých vrstev.

Shora popisovaná a další výhodná provedení předkládaného vynálezu jsou definována v závislých patentových nárocích.

Předkládaný vynález bude v následujícím popisu podrobněji popsán na příkladných provedeních ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje průřez vysokonapěťovým kabelem;

Obr.2 znázorňuje bokorys svazku a část klínového prvku, které jsou obsaženy ve statorovém jádru;

• ··· ···· 444

4 4

J · 4 4 • · 4 ··· 44 ’ · · 4 ··· 444 • 4 ·· 4*

Obr. 3 znázorňuje bokorys v částečném řezu na montážní zařízení podle dosavadního stavu techniky; a

Obr.4 znázorňuje bokorys montážního zařízení podle předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje průřez skrz vysokonapěťový kabel 10 použitý tradičně pro přenos elektrické energie. Ilustrovaným vysokonapěťovým kabelem 10 může být, například, standardní XPLE kabel na 145 kV, ale bez pláště nebo stínění. Tento vysokonapěťový kabel 10 sestává z elektrického vodiče vytvořeného z jedné nebo více pramenových částí 12 vyrobených, například, z mědi (Cu) a majících kruhový průřez. Tyto pramenové části 12 jsou uspořádány uprostřed kabelu 10. Kolem pramenových částí 12 je první polovodivá vrstva 14. Kolem první polovodivé vrstvy 14 je první izolační vrstva 16, například XLPE izolace, a kolem této první izolační vrstvy 16 je druhá polovodivá vrstva 18.

Obr. 2 znázorňuje bokorys svazku a části klínového prvku, které jsou obsaženy ve statorovém jádru. Tento obrázek byl začleněn za účelem vysvětlení technického prostředí montážního zařízení podle předkládaného vynálezu a za účelem usnadnění pochopení problémů vyskytujících se u běžných montážních zařízení (viz obr. 3). Každý svazek 40 zahrnuje množství kovových plechů spojených dohromady. Tyto kovové plechy mohou mít tloušťku, například, od 0,35 do 0,50 mm. Každý svazek 40 zahrnuje nějakých 50 až 100 kovových plechů, které byly spolu, například, slepeny. Každý svazek 40 je opatřen dvěma shodnými drážkami 42 uspořádanými podél vnější dlouhé strany svazku 40. Jak je zcela zjevné z obr. 2, mají vnitřní a dlouhá strana svazku 40 odlišný poloměr zakřivení, takže, když jsou svazky 40 sesazeny dohromady, aby vytvořily statorové jádro (vrstvené magnetické jádro), toto jádro bude válcové. Svazky 40 rovněž zahrnují množství drážek 44 uspořádaných kolem vnitřní dlouhé strany svazku 40. Tyto drážky 44 jsou určeny pro statorová vinutí v dokončeném statorovém jádru. Statorové jádro rovněž zahrnuje klínové prvky 46 (znázorněné pouze částečně) uspořádané v tělesu statoru (není znázorněno, viz obr. 3 a obr. 4), přičemž je ilustrován konec uvedených prvků, který má rybinový tvar průřezu. Namísto toho může mít dva výstupky symetrické vzhledem k podélné ose klínového prvku. Drážky 42 uspořádané podél vnější dlouhé strany svazku 40 mají jednu šikmou stranu

48 a jednu přímou, kolmou stranu 50. Jak je patrné na obr. 2, obě šikmé strany 48 směřují stejným směrem. Vstup do drážky 42 je rovněž širší, než je největší šířka klínového prvku 46. Hlavním důvodem pro takovou konstrukci drážky 42 je to, že svazky 40. zahrnující 50 až 10 kovových plechů slepených dohromady, nemohou být ohnuty, jako je tomu v případě jednotlivých kovových plechů. Při sestavování statorového jádra je svazek umísťován prostřednictvím vložení obou klínových prvků 46 do drážek 42 a tlačením svazků 40 do prava v tomto případě, takže šikmé strany 48 jsou v kontaktu s rybinovým tvarem klínových prvků 46. Svazek 40 je tím zajištěn proti pohybu ve směru hodinových ručiček v tečném směru. Dále je částečně přesahující svazek 40, který má být usazen, nejprve zrcadlově obrácen tak, že šikmé strany £8 drážek 42 jsou na pravé namísto na levé straně drážek 42.

Tento zrcadlově obrácený svazek 40 je potom umísťován

444· «44 * * v

4 • 4 4 • 4« · v 444 444 • 4 • 4 44 prostřednictvím vložení dvou klínových prvků 46 do drážek 42 a tlačením svazku 40 do leva v tomto případě, takže šikmé strany 48 jsou v kontaktu s rybinovým tvarem klínových prvků 46. Svazek 40 je tím zajištěn proti pohybu proti směru hodinových ručiček v tečném směru. Uspořádání zaj튝ovacího zařízení v přechodu mezi svazky v různých vrstvách zajišťuje, že svazky jsou zajištěny proti tečnému posunutí v obou směrech. Toto zajišťovací zařízení může sestávat z bodového svaru.

Mělo by být rovněž uvedeno, že statorové jádro nemusí být sestaveno ze svazků, jak je znázorněno na obr. 2, ale že může být namísto toho vytvořeno z kovových plechů stohovaných vzájemně na sebe a částečně se vzájemně překrývajících.

Varianta uspořádaní ale neovlivní předkládaný vynález.

Obr. 3 znázorňuje bokorys, částečně v řezu, montážního zařízení podle dosavadního stavu techniky. Toto montážní zařízení 60 je použito pro spojení statorového jádra a tělesa statoru. Část statorového jádra je znázorněna se svazkem 62 (znázorněn pouze částečně; viz obr. 2). Obr. 3 20 “ rovněž znázorňuje drážku 64 ve svazku 62, přičemž tato drážka je zkonstruována pro přijetí klínového prvku 66 majícího rybinový průřez. Na obr. 3 je klínový prvek 66 již vložen do drážky 64 s jedním koncem klínového prvku 66 v kontaktu s šikmou stranou drážky 64 (viz obr. 2). Montážní zařízení 60 25 ~ podle dosavadního stavu techniky zahrnuje klínový prvek 66, nosník 68 a šroub 70.. Klínový prvek 66, nebo vodící lišta, jak je rovněž označován, je použit podle popisu výše pro vedení vrstvených statorových segmentů při pokládání plechů pro vrstvené jádro. Nosník 68 je dále přivařen do tělesa statoru (není znázorněno). Klínový prvek 66 je opařen

Í ϊ * · * · · ί ί : · ··; ♦··

9999 999 vybráním pro hlavu 72 šroubu. Toto vybrání je vytvořeno zahlubováním. Nosník 68 je opatřen otvorem opatřeným závitem na jednom konci, takže šroub 70 může být zajištěn prostřednictvím závitového spoje 74. Když je montážní zařízení 60 na místě, je šroub 70 pevně utažen a nosník 68 tudíž dosedá ke svazku 62 a klínovému prvku 66. Protože nosník 68 je přivařen do tělesa statoru, je spojení mezi statorovým jádrem a tělesem statoru značně tuhé a přechodové zkratovací síly jsou tudíž přenášeny přímo na základnu, přičemž tyto síly jsou přenášeny ze statorového jádra na těleso statoru a základnu. V montážním zařízení 60 podle dosavadního stavu techniky jsou použity speciálně vyráběné šrouby 70. Toto montážní zařízení 60 je opakováno mnohokrát kolem obvodu statoru.

Obr. 4 znázorňuje bokorys, částečně v řezu, montážního zařízení podle předkládaného vynálezu. Toto montážní zařízení 80 podle předkládaného vynálezu je rovněž použito pro spojení statorového jádra a tělesa statoru. Část statorového jádra je znázorněna se svazkem 82 (znázorněn pouze částečně; viz obr. 2). Obr. 4 rovněž znázorňuje drážku 84 ve svazku 82, přičemž tato drážka 84 je zkonstruována pro přijetí klínového prvku 86 majícího rybinový průřez. Na obr.

je klínový prvek 86 již vložen do drážky 84 s jedním koncem klínového prvku 86 v kontaktu s šikmou stranou drážky 84 (viz obr. 2). Montážní zařízení 80 podle předkládaného vynálezu zahrnuje klínový prvek 86, nosník 88 a spojku 90. Klínový prvek 86, nebo vodící lišta, jak je rovněž označován, je použit podle popisu výše pro vedení vrstvených statorových segmentů pří pokládání plechů pro vrstvené jádro. Nosník 88 je dále přivařen do tělesa statoru (není znázorněno}. Jak

4 • 4 • 4 •·4

4 4

44 4 může být patrné na obr. 4, je spojka 90 uspořádána v průchozím otvoru 96 v nosníku 88, takže spojka 90 prochází skrz tento nosník 88. Spojka 90 je rovněž zajištěna v klínovém prvku 86 prostřednictvím, například, závitového spoje 94. Spojka 90 spojuje nosník 88 a klínový prvek 86 takovým způsobem, aby umožňovala klouzání mezi klínovým prvkem 86 a nosníkem 88 v případě zkratu. Toto klouzání probíhá na kluzném povrchu (třecím povrchu) 98. Tak jsou síly, vznikající při zkratu, přenášeny na těleso statoru ve značně omezené míře. V příkladu znázorněném na obr. 4 sestává spojka 90 ze šroubu 90 s hlavou 92 šroubu v kontaktu s nosníkem 88, přičemž jeho závit je v záběru s vnitřním závitem vytvořeným v klínovém prvku 86 pro vytvoření závitového spoje 94. Jak může být patrné na obr. 4, průchozí otvor 96 v nosníku 88, který je kolmý k jeho podélné ose, má plochu průřezu, která je větší než odpovídající plocha průřezu šroubu 90 (ne hlavy 92 šroubu). Srovnání mezi obr. 3 a obr. 4 zjevně naznačuje, že šroub 90 použitý v montážním zařízení 80 podle předkládaného vynálezu je delší než šroub 70 použitý v montážním zařízení 60 podle dosavadního stavu techniky.

Ξ montážním zařízením 80 podle překládaného vynálezu je ve srovnání s montážním zařízením 60 podle dosavadního stavu techniky dosaženo několika výhod:

• Síly vyskytující se při zkratu jsou přenášeny v podstatně menší míře na těleso statoru.

• Dlouhý šroub udržuje lepší předpětí v třecích površích a po delší dobu než krátký šroub. Předpětí je udržováno dokonce i tehdy, když dojde k sesednutí v kontaktních površích.

» ··· • · • · ···· ··· · · · i i i * · · ··· ··» • · · · β ··· ·· »· ·· • Při dané stejné kluzné délce budou ve šroubu nižší napětí v ohybu.

• Řešení podle předkládaného vynálezu je méně nákladné než běžné řešení z následujících důvodů:

Není nutné zahlubování ve vodící liště (klínovém prvku).

Výroba závitu ve vodící liště je podstatně méně nákladná, než výroba závitu v nosníku, protože vodící lišty

2_q jsou opatřeny závitem v dílně a snadno se s nimi manipuluje.

Namísto speciálně vyráběných šroubů jsou použity levné standardní šrouby.

Předkládaný vynález je rovněž vhodný pro statorové jádro, které není sestaveno ze svazků, ale namísto toho sestává z jednotlivých kovových plechů pokládaných vzájemně na sebe s přesahem takovým způsobem, že drážky vytvořené v kovových pleších vedou čelní povrchy klínového prvku rybinového tvaru.

2Q Předkládaný vynález není omezen na ilustrované provedení. V rozsahu připojených patentových nároků je uskutečnitelných několik modifikací.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Montážní zařízení (80) pro omezení zkratovacích sil, které jsou přenášené ze statorového jádra na těleso statoru v rotačním elektrickém stroji zahrnujícím stator, přičemž statorové jádro je sestaveno z množství svazků (82), z nichž každý obsahuje množství kovových plechů, nebo z množství kovových plechů, přičemž každý svazek (82) nebo kovový plech má dvě shodné drážky (84) uspořádané pro spolupráci s klínovými prvky (86) zkonstruovanými pro spojení svazků nebo kovových plechů dohromady, a přičemž těleso statoru zahrnuje nosníky (88), přičemž každý nosník (88) je spojen s klínovým prvkem (86), vyznačující se tím, že vinutí jsou tažena skrz drážky ve statoru, přičemž tato vinutí sestávají z vysokonapěťového kabelu (10), a že toto montážní zařízení (80) zahrnuje spojku (90) uspořádanou skrz průchozí otvor (96) v nosníku (88) a zajištěnou v klínovém prvku (86) za účelem spojení nosníku (88) a klínového prvku (86), přičemž průřezová plocha uvedeného otvoru (96) v pravém úhlu vzhledem k jeho podélné ose je větší, než průřezová plocha spojky (90) v pravém úhlu vzhledem k podélné ose spojky (90), tak, aby se umožnilo klouzání mezi klínovým prvkem (86) a nosníkem (88) v případě zkratu.
2. 2. Montážní zařízení (80) podle nároku

   1, vyznačující se tím, že vysokonapěťový kabel (10) je sestaven z elektrického vodiče majícího jednu nebo více pramenových částí (12), první polovodivé vrstvy (14) obklopující elektrický vodič, izolační vrstvy (16) obklopující první polovodivou vrstvu (14), a druhé polovodivé vrstvy (18) obklopující izolační vrstvu (16).

   * v »· • · • · «··· ··· ♦ · >

   • · · · • · · • ·· »· • · · · ··· «·» • · · ··
3. 3. Montážní zařízení (80) podle nároku

   2, vyznačující se tím, že vysokonapěťový kabel (10) má průměr v intervalu 20 až 200 mm a vodivou plochu v intervalu 80 až 3000 mm².
4. 4. Montážní zařízení(80) podle kteréhokoliv z nároků 1 až

   3, vyznačující se tím, že spojka (90) je zajištěna v klínovém prvku (86) prostřednictvím závitového spoje (94).

   ]_g 5. Montážní zařízení (80) podle nároku

   4, vyznačující se tím, že spojka (90) sestává ze šroubu (90), přičemž závitový konec tohoto šroubu (90) je zkonstruován pro záběr se šroubovým závitem v klínovém prvku (86), a konec šroubu (90, opatřený hlavou, je

   2_5 zkonstruován pro opření proti nosníku 88) .

   6. Montážní zařízení (80) podle kteréhokoliv z nároků 1 až
5. 5, vyznačující se tím, že je opakováno mnohokrát kolem obvodu statoru.

   2Q 7. Montážní zařízení (80) podle nároku

   2, vyznačující se tím, že vinutí je pružné a uvedené vrstvy lnou vzájemně k sobě.

   8. Montážní zařízení (80) podle nároku
6. 7, vyznačující se tím, že uvedené vrstvy

   25 materiálu sestávají z materiálů s takovou pružností a takovým vztahem mezi součiniteli teplotní roztažnosti, že změny v objemu ve vrstvách, způsobené teplotním kolísáním během provozu, jsou absorbovány pružností materiálů, takže si vrstvy uchovávají přilnavost vzájemně vůči sobě při teplotním

   30 kol ísání nastávajícím během provozu.

   φ φ • ••Φ φφφ

   9. Montážní zařízení (80) podle nároku
7. 8, vyznačující se tím, že materiály v uvedených vrstvách mají vysokou pružnost, výhodně s modulem pružnosti E menším než 500 MPa, zvláště výhodně menším než

   5 200 MPa.
8. 10. Montážní zařízení (80) podle nároku

   8,vyznačující se tím, že součinitele teplotní roztažnosti pro materiály v uvedených vrstvách mají v podstatě stejnou velikost.
9. 11. Montážní zařízení (80) podle nároku

   8, vyznačující se tím, že přilnavost mezi vrstvami má alespoň stejnou velikost jako v nej slabším z materiálů.

   1 5
10. 12. Montážní zařízení (80) podle nároku

    8,vyznačující se tím, že každá z polovodivých vrstev v podstatě tvoří jeden ekvipotenciální povrch.

    20 13. Rotační elektrický stroj, vyznačující se tím, že zahrnuje montážní zařízení (80) definované v kterémkoliv z nároků 1 až 12.