CZ9900060A3

CZ9900060A3 - Způsob výroby vláknitého kompozitu ve formě provazce, zařízení k provádění tohoto způsobu, vláknitý kompozit, tkanina a střešní pás

Info

Publication number: CZ9900060A3
Application number: CZ199960A
Authority: CZ
Inventors: Paul Hahmann
Original assignee: Schuller Gmbh
Priority date: 1998-01-12
Filing date: 1999-01-08
Publication date: 2000-11-15
Also published as: ATE360110T1; DE59813974D1; EP0928840A2; DE19800725C2; EP0928840A3; ES2281118T3; DK0928840T3; CZ299376B6; EP0928840B1; DE19800725A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby vláknitého kompozitu ve formě provazce ze skleněných vláken a z alespoň jednoho přídavného materiálu, při němž se skleněná vlákna vedou do v podstatě rotačně symetrického, alespoň v obvodovém směru až na zaváděcí otvor uzavřeného prostoru, v němž skleněná vlákna tvoří vlákenný vír, který se odvádí na čelní straně prostoru jako vlákenný pramen.

Vynález se dále týká zařízení k výrobě vláknitého kompozitu ve formě provazce ze skleněných vláken a z alespoň jednoho přídavného materiálu, se spřádací nálevkou, která je ve své obvodové stěně opatřena podélným zaváděcím otvorem a na své čelní straně výstupním otvorem, a s odváděcím zařízením. Vynález se dále týká vláknitého kompozitu ve formě provazce ze skleněných vláken a plastu, zejména z organických vláken, tkaniny a střešního pásu.

Dosavadní stav techniky

Skleněná vlákna se osvědčila v mnoha případech k různým účelům. Když se skleněná vlákna zpracují do plošných materiálů, například do tvaru tkaniny nebo rouna, tvoří často nosič pro nějaký povlak. Příkladem použití skleněných vláken jako nosiče jsou například střešní pásy nebo podlahová krytina. Pro splnění nosné funkce jsou na vláknité útvary vytvořené ze skleněných vláken kladeny určité požadavky, a to zejména na roztažnost a pevnost v tahu.

• · · · ·

Podobné požadavky existují i tehdy, když vláknité útvary se skleněnými vlákny jsou k dispozici pouze ve formě provazce, například jako přást nebo příze.

Vláknité útvary, které sestávají pouze ze skleněných vláken, a z nich vyrobená tkanina mají sice velmi vysokou stabilitu, pokud se týká rozměrů, při měnících se tepelných podmínkách, avšak jsou všeobecně rovněž velmi pevné v tahu, takže se prakticky nemohou prodloužit. Z tohoto důvodu je známé kombinování skleněných vláken s plastovými nebo syntetickými vlákny. U nosných pásů tkaniny je například známé vytvářet tyto pásy z více vrstev, a sice z vrstvy ze skleněné tkaniny a z vrstvy z tkaniny ze syntetických vláken. Syntetická vlákna se totiž vyznačují vysokou roztažnosti, avšak mají pouze malou stabilitu rozměrů. V důsledku výkyvů teplot se nosný pás ze syntetických vláken prodlouží, přičemž vzniknou velmi malé vlny, protože nosný pás ze skleněných vláken se neprodlužuje společně s nosným pásem ze syntetických vláken a ani se s ním nesmršťuje. Do vzniklých vln může vnikat vlhkost, takže například u střešních pásů může dojít ke vzniku netěsností.

Proto byly konány pokusy zkombinovat skleněná vlákna a syntetická vlákna při výrobě vláknitého kompozitu. Například ze spisu DE 36 39 904 Al je známé do bubnu, který slouží k vytahování a výrobě skleněných vláken, přivádět vlákna nebo nitě z jiného materiálu, které se potom paralelně se skleněnými vlákny vedou do uzavřeného prostoru spřádací nálevky, kde se společně zviřují. Plast se může například stříkat na buben. Přitom vznikne relativně homogenní směs vláken, to znamená, že ve vláknitém kompozitu mají skleněná vlákna a plastová vlákna v průřezu statisticky předem dané rozložení.

• · · · · · • · • · ···· · · • · · ·· · ···· • · ··· · · · ·

Úkolem vynálezu proto je umožnit lepší řízení vytváření vláknitého kompozitu.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje způsob výroby vláknitého kompozitu ve formě provazce ze skleněných vláken a z alespoň jednoho přídavného materiálu, při němž se skleněná vlákna vedou do v podstatě rotačně symetrického, alespoň v obvodovém směru až na zaváděcí otvor uzavřeného prostoru, v němž skleněná vlákna tvoří vlákenný vír, který se odvádí na čelní straně prostoru jako vlákenný pramen, podle vynálezu, jehož podstatou je, že přídavný materiál se přivádí do prostoru.

Tím je umožněno cílené přiřazení skleněných vláken a přídavného materiálu. Je tím například umožněno dosáhnout určitého rozložení skleněných vláken a přídavného materiálu v průřezu vláknitého kompozitu. Zejména je možno dosáhnout toho, že vír ze skleněných vláken a přídavný materiál se seskupují prakticky koncentricky vůči sobě, což nebylo doposud možné pomocí známého způsobu.

Přitom je zvlášť výhodné, že přídavný materiál se přivádí z čelní strany, která je protilehlá k čelní straně, z níž se odvádí vlákenný pramen. To jednak usnadňuje manipulaci, takže je možno prostor, v němž dochází ke zviřování, ponechat v podstatě nezměněný, a jednak vznikne možnost dosáhnout cílené kombinace skleněných vláken a přídavného materiálu.

S výhodou je přídavný materiál ve formě provazce. Tento provazec, například vláknitý kompozit ze střížových vláken nebo • · · 9 · · • · · · plynulých vláken nebo jednotlivých monofilních vláken, je potom možno cíleně kombinovat se skleněnými vlákny, takže vznikne vláknitý kompozit ze zvířených skleněných vláken a z přídavného materiálu ve formě provazce. Skleněná vlákna slouží potom uvnitř vláknitého kompozitu k zajištění určité stability rozměrů, zatímco přídavný materiál může ovlivňovat další vlastnosti, například lepší roztažnost.

Přitom je zvlášť výhodné, když se přídavný materiál přivádí do prostoru v podstatě centricky. Například je možno přídavný materiál vést prostorem již před tím, než se přivedou skleněná vlákna. Potom přídavný materiál usnadňuje odvádění skleněných vláken z prostoru. Zvláštní výhodou jsou však vlastnosti vzniklého vláknitého kompozitu. Vláknitý kompozit má duši, nebo jádro, z přídavného materiálu, která je obklopena skleněnými vlákny. Proto je duše, nebo jádro, skleněnými vlákny chráněna. Když sestává duše například z hořlavého materiálu, je možno v důsledku použití pláště ze skleněných vláken dosáhnout lepší odolnosti nosiče, který je z tohoto vláknitého kompozitu vyroben, proti požáru, to znamená, že takový materiál potom může déle odolávat působení ohně. Provedení s jádrem nebo duší z přídavného materiálu a s pláštěm ze skleněných vláken je možno dosáhnout relativně jednoduchým způsobem. Vzniklý vláknitý kompozit je možno sice ještě skát, avšak není to nutné. Vláknitý kompozit může být dále zpracován rovněž jako přást, což má tu výhodu, že je možno dosáhnout vyššího plošného pokrytí při výrobě plošných materiálů a není zapotřebí vyrábět přízi, což výrobu plošných materiálů zlevňuje. Přesto jsou takové plošné materiály dostatečně stabilní.

S výhodou sestává přídavný materiál z více plynulých vláken. Tím se zlepší spojení mezi skleněnými vlákny a přídavným materiálem.

• 4

4 4 4 • 4

4 4 4

44·4 44

Při zviřování se plynulá vlákna přídavného materiálu od sebe nepatrně uvolní a tak umožní snadné přichycení skleněných vláken.

Rovněž je výhodné, když je přídavný materiál povrchově zpracován. Toto povrchové zpracování slouží ke zvýšení přilnavosti skleněných vláken na přídavném materiálu.

Přitom je zvlášť výhodné, když je přídavný materiál tvarován. Tvarování je známé a používá se pro zvýšení objemu přídavného materiálu. V daném případě je možno tvarování s výhodou použít ke zlepšení přilnavosti skleněných vláken k přídavnému materiálu.

Alternativně nebo přídavně může být přídavný materiál opatřen prostředkem sloužícím k přilnutí. Skleněná vlákna se potom pevně přilepí k povrchu přídavného materiálu.

Vláknitý kompozit může být podle výhodného provedení tepelně zpracován. Přitom se mohou skleněná vlákna s přídavným materiálem roztavit. Takové roztavení však přitom v mnoha případech není ani nutné ani není žádoucí. Většinou postačí, když skleněná vlákna po tepelném zpracování na přídavném materiálu ulpí.

Toto přilnutí je výhodné zejména tehdy, když je přídavný materiál tvořen plastem. V tom případě postačí již relativně nízké teploty ke změkčení plastu, zejména z organických vláken, takže skleněná vlákna se s plastem spojí dostatečně. Použití plastů jako přídavného materiálu je samo o sobě známé. Doposud však bylo omezené, protože kombinací skleněných vláken s plastem bylo dosaženo určité odolnosti proti požáru, která však nevyhovovala mnoha požadavkům. Když se nyní plast takzvaně opřede skleněnými vlákny, je možno odolnost proti požáru podstatně zvýšit a dosáhnout • · · · · · • · · · · · • · · « · · · · · · • · · · · ····

Á · · · · · · · ··· ··· ^v · · · · · · · · · • ·· · ·· ·· ·· ·· · · <

rovněž výhod kombinace skleněných vláken s plastem, totiž vysoké stability rozměrů při měnících se teplotách při současné roztažnosti při mechanickém namáhání. Takový vláknitý kompozit je například chráněn proti létavému ohni a sálavému teplu, takže vláknitý kompozit může být použit i na výrobu střešních pásů, když se z vláknitého kompozitu vyrobí nejprve plošný nosný materiál.

S výhodou se jako plast použije polyester. Polyester se osvědčil na základě svých mechanických vlastností, zejména na základě své roztažnosti, pro kombinování.

Uvedený úkol dále splňuje zařízení k výrobě vláknitého kompozitu ve formě provazce ze skleněných vláken a z alespoň jednoho přídavného materiálu, se spřádací nálevkou, která je ve své obvodové stěně opatřena podélným zaváděcím otvorem a na své čelní straně výstupním otvorem, a s odváděcím zařízením, podle vynálezu, jehož podstatou je, že na čelní straně protilehlé k výstupnímu otvoru je uspořádáno přiváděči zařízení alespoň jednoho přídavného materiálu.

Jak již bylo v souvislosti se způsobem objasněno, je možno přiváděcím zařízením řídit vytvoření vláknitého kompozitu. Přídavný materiál může být v důsledku uspořádání přiváděcího zařízení na Čelní straně spřádací nálevky přiváděn relativně cíleně tak, že přídavný materiál se nachází v předem stanovené poloze v průřezu vláknitého kompozitu.

S výhodou je přiváděči zařízení opatřeno takzvaným dárcem vlákna, z něhož se odvádí vlákno. Přídavný materiál potom může být ve formě „vlákna“ a později obalen skleněnými vlákny. „Vlákno“ potom může existovat v mnoha různých provedeních. Může být • · · ·

9 9 « » · · « 9 9 99

9 9 9

9 9 9 9

999 999 • · · • · 9 9 9 9 například ve formě monofilního vlákna, avšak rovněž ve formě příze z mnoha plynulých vláken nebo střížových vláken. Může mít například rovněž formu relativně volného svazku jednotlivých vláken. A konečně může být rovněž ve formě drátu, například měděného drátu.

S výhodou je přiváděči zařízení opatřeno zviřovacím zařízením. Zejména tehdy, když sestává přídavný materiál z více plynulých vláken, slouží zviřovací zařízení k vzájemnému mírnému uvolnění těchto vláken od sebe, takže později se usnadní přichycení skleněných vláken.

Rovněž je výhodné, když je za výstupním otvorem uspořádáno další zviřovací zařízení. Pomocí tohoto dalšího zviřovacího zařízení je možno zvýšit přilnavost uvnitř vláknitého kompozitu.

S výhodou je za výstupním otvorem uspořádáno zařízení na tepelné zpracování. Pomocí tohoto zařízení je možno vláknitý kompozit zahřívat, například pro změkčení nebo pro roztavení plastové duše. V tomto případě dojde k lepšímu ulpění skleněných vláken.

U vláknitého kompozitu v úvodu uvedeného druhu se zlepšení jeho vytvoření dosáhne tím, že plast je vytvořen jako duše vláknitého kompozitu, která je opředena skleněnými vlákny.

Jak již bylo výše uvedeno, je možno tímto opatřením dosáhnout lepší odolnosti proti požáru. Plastová duše, neboli plastové jádro, je chráněna pláštěm ze skleněných vláken, například před polétavým ohněm. Skleněná vlákna rovněž představují stínění vůči sálavému teplu, takže je možno dosáhnout výhod kombinace skleněných vláken a plastu, aniž by bylo nutno počítat s většinou nevýhod.

9999

99

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 ··· · ·· ······ ······· · 9

9999 99 99 99 99 99

S výhodou je plast vytvořen jako přást z plynulých vláken nebo střížových vláken nebo jako příze ze střížových vláken. Skleněná vlákna, která se přidávají při zviřování, mají potom možnost pevně ulpět na povrchu plastu.

Tato možnost se dále zlepší ještě tím, když je plast tvarován. Tvarováním se dosáhne jednak zvětšení objemu a jednak otevření povrchu, takže skleněná vlákna mohou tudy takzvaně vnikat a pevně ulpět. To platí především pro plynulá vlákna.

Podle dalšího výhodného provedení obklopují skleněná vlákna duši jako vlákenný vír. Tím jako vláknitý kompozit vznikne přást, to znamená vláknitý kompozit s relativně velkým objemem. To později usnadní výrobu plošných materiálů, protože je tím možno dosáhnout vyššího plošného pokrytí. Plastová duše je sice opředena nikoli bez mezer, avšak provedení, u něhož jsou skleněná vlákna uspořádána kolem duše jako vlákenný vír, postačuje pro dosažení požadovaných vlastností, zejména z hlediska odolnosti proti ohni.

Poměr hmotnosti skleněných vláken vůči plastu leží s výhodou v rozsahu od 5:95 do 80:20. Proto je možno relativně flexibilní vláknitý kompozit přizpůsobit různým požadavkům.

Vynález se dále týká rovněž tkaniny z vláknitého kompozitu, který je vyroben a vytvořen tak, jak je výše uvedeno. Tkanina z tohoto vláknitého kompozitu má potom relativně dobrou odolnost proti ohni.

Z takové tkaniny a z vhodného povlaku, například ze živice, je možno s výhodou vytvořit střešní pás. Tento střešní pás má stabilní rozměry a i při měnících se teplotách okolí zůstává dlouhou dobu • · ·0 0 0

0 ·· • 0 0 00 0 000· těsný. Tento střešní pás má rovněž dostatečnou odolnost proti ohni, aby vyhověl bezpečnostním požadavkům.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiloženého výkresu, na němž jediný obrázek znázorňuje schematicky vytvoření zařízení k výrobě vláknitého kompozitu.

Příklady provedení vynálezu

Výroba skleněných vláken se provádí tak, jak je popsáno ve spise DE 36 34 904 Al. Na tento spis se uvádí výslovný odkaz.

Blíže neznázorněným způsobem se sklo taví v nádobě, která je na své dolní straně opatřena výstupními otvory, takzvanými vložkami s dýzami. Roztavené sklo zde vystupuje a vytvoří kapku, která při dosažení určité velikosti spadne dolů a táhne za sebou skleněné vlákno. Každá dýza je přitom uspořádána tak, že kapka padá dolů vedle spřádacího bubnu 2. Bočně pod spřádacím bubnem 2. (na obrázku by to bylo u neviditelné zadní strany spřádacího bubnu 2) je uspořádán šikmý plech, po němž kapka skla sklouzne. Vlákno, které kapka skla za sebou táhne, se tím dotkne spřádacího bubnu 2 a je jím unášeno. Na povrchu spřádacího bubnu 2. se tedy vytvoří velký počet vedle sebe uspořádaných skleněných vláken 3_. Tato skleněná vlákna 3. jsou dopravována na spřádacím bubnu 2, respektive na vzduchové vrstvě na něm ulpělé, až k nadzvedávacímu zařízení 4, například ve formě škrabky. Nadzvedávací zařízení 4 nadzvedává osnovu skleněných vláken 3. od spřádacího bubnu 2, který se otáčí ve směru šipky 5_. Skleněná vlákna 3. se potom vedou do spřádací nálevky 6, která je za tím účelem opatřena podélným zaváděcím otvorem 7, uspořádaným na ·

4 4 4

444 444 • 4

4444

4

4444

4 4

4

4 · ·

4 4

4444 její obvodové stěně. Jinak je spřádací nálevka 6 v obvodovém směru uzavřena. Spřádací nálevka 6 proto obklopuje prostor, v němž se skleněná vlákna 3. zviřují a tvoří vlákenný vír.

Spřádací nálevka 6 má na svém konci s menším průřezem na čelní straně výstupní otvor 8., který tvoří otvor pro výstup vláknitého kompozitu 14. Na protilehlé čelní straně je uspořádán vstupní otvor 9. Pro vytváření vlákenného víru je spřádací nálevka 6 profukována od vstupního otvoru 9 k výstupnímu otvoru 8. vzduchem nebo jiným plynem.

Až doposud odpovídá zařízení 1 a způsob, který je jím prováděn, řešení podle uvedeného spisu DE 36 34 904 Al.

Navíc k tomuto řešení je před vstupním otvorem 9 uspořádáno přiváděči zařízení 10, které obsahuje dárce 11 vlákna, z něhož se odvádí plastové vlákno 12. Toto plastové vlákno 12 je tvořeno mnoha jednotlivými vlákny, která mohou být vytvořena jako plynulá vlákna nebo střížová vlákna. S výhodou je plastovým vláknem 12 vlákno z polyesteru. Místo něho je možno použít rovněž monofilní vlákno nebo drát.

Plastové vlákno 12 probíhá zviřovacím zařízením 13, v němž je tvarováno. Tvarování způsobuje zvětšení objemu a rovněž současně otevření povrchu plastového vlákna 12, to znamená uvolnění jednotlivých vláken, Plastové vlákno 12 je potom vedeno spřádací nálevkou 6. Vedení plastového vlákna 12 spřádací nálevkou 6 je možno provést před tím, než dojde k zavádění skleněných vláken 3_. Protože je plastové vlákno 12 vedeno spřádací nálevkou 6. v podstatě centricky, pokládají se skleněná vlákna 3. při zviřování kolem plastového vlákna 12. Ze skleněných vláken 3. tedy vzniká vlákenný • · · · · · • · · ·· · ····

- - ·· ··· · · · · · · · · · * 9 ··· ··· ··♦···· · 9

9 9 99 99 99 99 99 vír, který má duši nebo jádro z plastového vlákna 12. Na konci spřádací nálevky 6 je tedy odváděn z výstupního otvoru 8. vláknitý kompozit 14. který je vytvořen jako přást. Tento přást má, jak již bylo uvedeno, duši nebo jádro z plastového vlákna 12, které je obklopeno relativně volně skleněnými vlákny 3_. Vláknitý kompozit 14 má tedy relativně velký objem, takže se nabízí jeho zpracování do tkaniny, protože je tím možno dosáhnout relativně velkého plošného pokrytí.

Vláknitý kompozit 14 může být potom veden dalším zviřovacím zařízením 15, v němž se mechanická soudržnost mezi plastovým vláknem 12, respektive jeho jednotlivými vlákny, a skleněnými vlákny

3. dále zlepší. Vláknitý kompozit 14 může být nakonec veden ještě zařízením 16 pro tepelné zpracování, v němž se zahřeje do té míry, že plastové vlákno 12 změkne. Toto změknutí vede rovněž ke zlepšenému spojení mezi skleněnými vlákny 3. a plastovým vláknem 12. Potom se vláknitý kompozit 14 navíjí v navíjecím zařízení 17. Řízením plnění spřádacího bubnu 2 je možno řídit poměr mezi plastem plastového vlákna 12 a skleněnými vlákny X. Když jsou použity vložky jen s několika dýzami, z nichž odkapávají kapky skla, zvýší se hmotnostní podíl plastu, to znamená, že hustota skleněných vláken X na spřádacím bubnu X se sníží. Stejným způsobem je možno samozřejmě zvýšit podíl skleněných vláken X ve vláknitém kompozitu 14, když se použijí vložky s více dýzami.

Plastové vlákno 12 se může rovněž před vstupem do spřádací nálevky 6 opatřit prostředkem pro zlepšení přilnavosti, aby se zlepšilo přilnutí skleněných vláken X k plastovému vláknu 12.

Místo plastového vlákna 12 je možno použít i jiné materiály, například drát, zejména měděný drát.

9999

9999 99 99

9 9 9 9 9 9 9 9 9

-- · · ··· 9 9 9 9

Ί 2 · · · · · ·· ··· ··· ^A « · · 9 · · · * · ·«·· 99 99 99 99 99 <

Tkanina, která se z vláknitého kompozitu 14 vyrobí, má odolnost proti ohni lepší než doposud používané kombinace plastu a skleněných vláken. Tato tkanina je zejména chráněna proti polétavému ohni nebo sálavému teplu, takže se s výhodou používá na střešní pásy, u nichž se tkanina opatří vrstvou živice nebo podobně.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby vláknitého kompozitu ve formě provazce ze skleněných vláken a z alespoň jednoho přídavného materiálu, při němž se skleněná vlákna vedou do v podstatě rotačně symetrického, alespoň v obvodovém směru až na zaváděcí otvor uzavřeného prostoru, v němž skleněná vlákna tvoří vlákenný vír, který se odvádí na čelní straně prostoru jako vlákenný pramen, vyznačující se tím, že přídavný materiál se přivádí do prostoru.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že přídavný materiál se přivádí z čelní strany, která je protilehlá k čelní straně, z níž se odvádí vlákenný pramen.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přídavný materiál je ve formě provazce.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že přídavný materiál se vede prostorem v podstatě centricky.
5. Způsob podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že přídavný materiál je vytvořen z plynulých vláken.
6. Způsob podle jednoho z nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že přídavný materiál se povrchově zpracuje.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že přídavný materiál se tvaruje.
8. Způsob podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že přídavný materiál se opatří prostředkem pro zlepšení přilnavosti.

·· ··«· • · · · • · · · · φ ΦΦ·· _Ί . · φ ··· · · φ ·

14 φ φ · φ φ φφ φφφφφφ φφφφφφφ φ >

• ΦΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ Φ · ·· <
9. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že vláknitý kompozit se tepelně zpracuje.
10. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že přídavným materiálem je plast.
11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že plastem je polyester.
12. Zařízení k výrobě vláknitého kompozitu ve formě provazce ze skleněných vláken a z alespoň jednoho přídavného materiálu, se spřádací nálevkou, která je ve své obvodové stěně opatřena podélným zaváděcím otvorem a na své čelní straně výstupním otvorem, a s odváděcím zařízením, vyznačující se tím, že na čelní straně protilehlé k výstupnímu otvoru (8) je uspořádáno přiváděči zařízení (10) alespoň jednoho přídavného materiálu (12).
13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že přiváděči zařízení (10) obsahuje dárce (11) vlákna.
14. Zařízení podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že přiváděči zařízení (10) obsahuje zviřovací zařízení (13).
15. Zařízení podle jednoho z nároků 12 až 14, vyznačující se tím, že za výstupním otvorem (8) je uspořádáno další zviřovací zařízení (15).
16. Zařízení podle jednoho z nároků 12 až 15, vyznačující se tím, že za výstupním otvorem (8) je uspořádáno zařízení (16) pro tepelné zpracování.

99 ···· •9 99«9

99 99 • · · 9 · 9 ·

9 C · 9 · · 9 • · ·· 9 9 9 9 · 9 • 9 9 · 9 9

99 99 99 99
17. Vláknitý kompozit ve formě provazce ze skleněných vláken a plastu, vyznačující se tím, že plast je vytvořen jako duše vláknitého kompozitu (14), která je opředena skleněnými vlákny (3).
18. Vláknitý kompozit podle nároku 17, vyznačující se tím, že plast je vytvořen jako přást z plynulých vláken nebo střížových vláken nebo příze ze střížových vláken.
19. Vláknitý kompozit podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že plast je tvarován.
20. Vláknitý kompozit podle jednoho z nároků 17 až 19, vyznačující se tím, že skleněná vlákna (3) obklopují duši jako vlákenný vír.
21. Vláknitý kompozit podle jednoho z nároků 17 až 20, vyznačující se tím, že poměr hmotnosti skleněných vláken (3) vůči plastu leží v rozsahu od 5:95 do 80:20.
22. Tkanina z vláknitého kompozitu podle jednoho z nároků 17 až 21.
23. Střešní pás s tkaninou podle nároku 22 a s povlakem.