CZ87393A3 - Light-type agents for dish washing, which contain alkyl-ethoxy-carboxylate surface-active agent and calcium or magnesium ions - Google Patents

Description

Prostředky lehkého typu pra mytí n^obk Γ fřteýé obsahují ářlkyl-i -ethoxy-karboxylatové povrchově aktivní činidlo a vápenaté nebo horečnaté ionty

Oblast techniky

Tento vynález se týká tekutých nebo gelových prostředku lehkého typu pro mytí nádobí, Které obsahují alky1-ethoxy-kar— boxylátová povrchově aktivní činidla {alternativně označovaná také alkyl-polyethoxy-karboxy—methyláty, alkyl-polyethoxy-acetáty, alkyl-polyether-karboxyláty atd.) typu popsaného v USA patentech č. 2 1Θ3 853, 2 653 972, 3 003 954, 3 03S 862, 3 741 911 a 3 941 710, britských patentech č. 456 517 a 1 169 496, kanadském patentu č. 912 395, francouzských patentech č. 2 014 084 a 2 042 793, nizozemských patentových přihláškách č. 7 201 735—Q a 7 406 336 a v japonských patentových přihláškách č. 96 579/71 a 99 331/71.

Dosavadní stav techniky

Na tekuté nebo gelové prostředky lehkého typu pro mytí nádobí jsou kladeny značné požadavky v tom, aby byly schopny dobře odstraňovat mastnotu. Takové prostředky jsou dobře známy odborníkům. Jsou popsány například v USA patentech č. 4 316 824 (Pancheri), 4 681 704 (Bernardino a spol.), 4 133 779 (Hellyer a spol.) a 4 615 819 (Leng a spol.). Tyto prostředky, i když jsou dobrými čistícími prostředky, které odstraňují mastnotu a spinu, mohou za jistých podmínek působit drsně na kůži, zvláště při používání během suchých zimních měsíců.

Odborníkům je známo složení čistících prostředků, které na kůži působí mírně. Tyto mírné prostředky často obsahují sulfáty vysoce sthoxyiovaných alkoholů. Viz například USA patent číslo 3 743 233 Rose a Thieleho. Pro použití při zlepšování mírnosti kapalných prostředků pro mytí nádobí byly navrženy také betainy. Viz například USA patent číslo 4 555 360 (Bissett a spol.). Jako mírná povrchově aktivní činidla pro použití v kapalných čistících prostředcích jsou známy také alky1-ethoxy—karboxylaty. Viz japonské patentové přihlášky 4S—60706 a 48—64102. Tato alkyl—ethoxy-karboxylaťová povrchově aktivní činidla byla však popsána jako činidla se slabou schopností odstraňovat mastnotu. Pro dosažení žádoucího vyčištění vyžadují používání jiných povrchově aktivních činidel.

V jednom produktu byly tyto dvě důležité vlastnosti, míi— nost prostředku a schopnost odstraňovat mastnotu, zahrnuty pouze zřídka. Obecně se předpokládá, že jedna vlastnost se musí obětovat na úkor druhé. Bylo objeveno, že čistící prostředky, které obsahují příslušnou směs alkyl-ethoxy-karboxylátového povrchově aktivního činidla, poskytují čistící prostředek, který vykazuje dobré odstraňování mastnoty, při čemž má mírné působení na kůži. Tento dvojí prospěch se zvýšil, jestliže prostředek má pH od asi 7 do asi 11 a jestliže obsahuje malé množství dvojmocných iontů, například hořečnatých nebo vápenatých.

Tyto alkalické prostředky obsahující hořečnaté ionty mohou vykazovat během skladování malou stabilitu. V alkalickém prostředí může být vážným problémem srážení hydroxidu horečnatého. Předmětem tohoto vynálezu je tedy získat čistící prostředek, který vykazuje dobrou schopnost odstraňovat mastnotu a je mírný pro kůži, při čemž má lepší stabilitu během skladování prostředku .

Podstata vynálezu

Tento vynález se týká tekutého nebo gelového, s výhodou tekutého, čistícího prostředku lehkého typu pro mytí nádobí, vyznačujícího se tím, že obsahuje:

a) od asi 5 7. do 70 % směsi povrchově aktivních činidel sestávající z:

i) asi 80 7. až 100 7. alky 1-ethoxy-karboxylatu obecného vzorce

R0(CH₂CH₂O)_xCH₂C00~M⁺ , v němž R znamená alkylovou skupinu se 12 až 16 atomy uhlíku, x se pohybuje v rozmezí od 0 do asi 10 a distribuce ethoxylátu je taková, že množství materiálu (vyjádřeno jako hmotnost) je menši nez asi 20 7. v případě, že x znamená O, a menši než asi 25 7. v případě, že x je větší než asi 7, průměrně x znamená od asi 2 do 4, jestliže průměrné R znamená 13 atomu uhlíku nebo měně, a průměrně x znamená od asi 3 do 6, jestliže průměrné R je větší než 13 atomů uhlíku, a M znamená kation, ii) 0 7. až asi 10 7. alkoholethoxylátů obecného vzor— ce:

R0(CH₂CH₂0)_χΗ , v němž R znamená alkylovou skupinu se 12 až 16 atomy uhlíku a x se pohybuje v rozmezí od O do asi 10, při čemž průměrné x znamená méně než asi 6, a iii) od O 7, do asi 10 7. mýdla obecného vzorce:

RC00⁺M“ , v němž R znamená alkylovou skupinu s 11 až 15 atomy uhlíku a M znamená kation,

b) asi 0,1 7. až 4 % vápenatých nebo horečnatých iontů a

c) vápenaté nebo horečnaté chelatotvorné činidlo, které tvoří rozpustný vápenatý nebo hořečnatý komplex s logaritmem konstanty vzniku log Ký mezi asi 0,5 a 5 v množství, které je dostatečné pro to, aby se zabránilo tvorbě sraženin uhličitanu vápenatého nebo hydroxidu hořečnatého v prostředku, při čemž 10% (hmotnostní procenta) vodný roztok uvedeného prostředku má pH od asi 7 do asi 11.

Tekutě nebo gelové, s výhodou tekuté, prostředky lehkého typu pro myti nádobí podle tohoto vynálezu obsahují snes povr— chove aktivních činidel, která obsahuje jako hlavni požil alkyl-ethoxy-karboxylátové povrchově aktivní činidlo a malé množství nebo vůbec zádně další množství alkoholethoxylaťových a mýdlových vedlejších produktů jako znečištěnin, a zdroj vápenatých nebo horečnatých iontů. V prostředcích, které obsahuji ho— řečnaté ionty, jsou žádoucí také chelatotvorné činidlo pro ho— řečnaté ionty a alkalický pufr. V prostředcích, které obsahují vápenaté ionty, je žádoucí také chelatotvorné činidlo pro vápe— natě ionty. Tyto a další případné doplňkové přísady typicky obsažené v tekutých nebo gelových prostředcích pro mytí nádobí jsou uvedeny níže.

Tekuté prostředky podle tohoto vynálezu obsahují od asi 5 7. do 50 hmotnostních 7., s výhodou od asi 10 7. do 40 7., nej — výhodněji od asi 12 7. do 30 7. směsi povrchově aktivních činidel omezené pokud jde o obsah znečistěnin. Gelové prostředky padle tohoto vynálezu obsahuje od asi 5 7. do asi 70 Z, s výhodou od asi 10 7. do asi 45 7., nej výhodněji od asi 12 7. do asi 35 7. směsi povrchově aktivních činidel.

Směs povrchově aktivních činidel obsahuje od asi Θ0 7. do 1OO Z, s výhodou od asi Θ5 Z do 95 Z, nej výhodněji od asi 90 Z do 95 Z alkyl—ethoxy—karboxylátů obecného vzorce

ΠΟ(εΗ₂ΟΗ2θ)_κΟΗ2εθΟ~Μ⁺ , v němž R znamená alkýlovou skupinu se 12 až 16 atomy uhlíku, x znamená číslo v rozmezí od 0 do asi 10 a množství ethoxylátu je menší než asi 20 Z (hmotnostní díly), jestliže x znamená 0, s výhodou menší než asi 15 Z, nej výhodněji menší než asi 10 Z, množství materiálu v případě, že x znamená větší číslo než 7, je menší než asi 25 Z, s výhodou menší než asi 15 Z, nejvýhodněji menší než asi 10 Z, průměrné x znamená od asi 2 do 4, jestliže průměrné R znamená 13 atomů uhlíku nebo méně, a průměrné x znamená od asi 3 do 6, jestliže průměrné R je větší než 13 atomů uhlíku, a M znamená kation, který je s výhodou vybrán z alkalického kovu, kovu alkalické zeminy, amoniového iontu, mono—, di- a tri—ethanolamoniového iontu, nej výhodněji ze sodného, draselného a amonného iontu a jejich směsí s horečnatými ionty. Výhodnými alkylethoxykarboxyláty jsou takové sloučeniny, v nichž R znamená alkylovou skupinu se 12 až 14 atomy uhlíku.

Vhodnými alkoholovými prekursory alky1—ethoxy—karbcxylátá podle tohoto vynálezu jsou primární alifatické alkoholy s asi 12 až asi 16 atomy uhlíku. Jinými vhodnými primárními alifatickými alkoholy jsou lineární primární alkoholy získané hydrogenací rostlinných nebo živočišných mastných kyselin, jako jsou například mastné kyseliny z kokosového ořechu, palmového jádra a loje, nebo reakcí, při níž se jako stavební součást používá ethylen a následující hydrolýzou jako v procesu podle Zieglera. Výhodnými alkoholy jsou oktylalkohol, nonylalkohol, decylalko— hol, undecylalkohol, dodecylalkohol, tridecylalkohol, tetradecylalkohol, pentadecylalkohol a hexadecylalkohol. Mezi další vhodné prekursory patří primární alkoholy, které mají rozvětvení na |3—uhlíku nebo na dvou atomech uhlíku, kde odvětvená alky— lová skupina znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

V takových alkoholech je žádoucí, aby alespoň 30 % každé délky řetězce bylo lineární a aby větvení s výhodou obsahovalo asi 50 7. methylových skupin s menšími množstvími ethylových, propylových a butylových skupin. Tyto alkoholy se s výhodou konvenčně vyrábějí reakcí lineárních olefinu s od asi 11 do 17 atomy uhlíku s oxidem uhelnatým a vodíkem. Těmito postupy se tvoří alkoholy jak s lineárním tak s rozvětveným řetězcem. Směsi se mohou používat bud jako takové nebo se mohou rozdělit na jednotlivé složky a potom míchat tak, aby se získala žádoucí směs.

Typické postupy přípravy oxo halogenidu, které se používají pro přípravu alkoholu, jsou popsány v USA patentech č. 2 564 456 2 597 Θ5Θ. Přímá hydroformyláce olefinu na alkoholy je popsána v USA patentech c. 2 504 692 a 1 591 999. Všechny tyto patenty jsou zde uvedeny jako odkazy.

Mohou se používat také ekvivalentní sekundární alkoholy.

Je zřejmé, že při použiti olefinu s jediným řetězcem jako výchozím materiálem, se získávají odpovídající alkoholy s jediným řetězcem. Obecně je vsak ekonomičtější, jestliže se jako výchozí materiál používá směs olefinu s řetězcem s různým počtem a— tomu uhlíku kolem žádoucího středního počtu. Tím se ovšem získávají směsi alkoholu se stejnou distribucí délek řetězce kolem uvedeného středu.

Primární alifatické alkoholy odvozené od rostlinných olejů a tuků a od jiných ropných výchozích materiálů s alkylovými nebo alkylenovými skupinami jako částí jejich struktury, budou také obsahovat rozmanité délky řetězce. Jelikož rozmezí těchto délek řetězců je Θ až 20 a více atomů uhlíku, je normálním postupem oddělení produktu od takových výchozích materiálů na frakce o různých délkách řetězců, které se pak vyberou podle jejich konečného použití.

Žádoucí průměrná délka ethoxyřetězce aloholethoxylátu se může získat tak, že se použije katalyzovaný ethoxylační postup, při němž molární množství ethylenoxidu, které reaguje s ekvivalentem mastného alkoholu, bude odpovídat průměrnému množství ethoxyskupin ethoxylovaného alkoholu. 0 přidání ethylenoxidu k alkanolům je známo, že je podporováno katalyzátorem, nejobvy— kleji katalyzátorem, který má bud silně kyselý nebo silně bazický charakter. Vhodnými bazickými katalyzátory jsou bazické soli alkalických kovů první skupiny periodické tabulky, např. sodíku, draslíku, rubidia a cesia, a bazické soli některých kovů alkalických zemin druhé skupinu periodické tabulky, např. vápníku, stroncia, baria a v některých případech hořčíku. Mezi vhodné kyselé katalyzátory patří v širokém slova smyslu Lewisovy kyseliny a Fridel-Craftsovy katalyzátory. Specifickými příklady těchto katalyzátorů jsou fluoridy, chloridy a bromidy boru, antimonu, wolframu, železa, niklu, zinku, cínu, hliníku, titanu a molybdenu. Bylo popsáno také použití komplexů takových halogenidů s například alkoholy, ethery, karboxylovými kyselinami a aminy. Ještě dalšími příklady známých kyselých alkoxylačních katalyzátorů jsou kyselina sírová a kyselina fosforečná, kyselina chloristá a chloristan horečnatý, vápenatý, manganatý, nikelnatý a zinečnatý, štavelany kovů, sírany, fosforečnany, karboxyláty a acetáty, fluorboritaný alkalických kovů, titaničitan zinečnatý a soli benzensulfonové kyseliny s alkalickými kovy. Typ použitého katalyzátoru předurčuje distribuci rozmezí ethoxylových skupin. Silnější katalyzátory vedou k velmi těsným nebo úzkým distribucím sthoxyskupin kolem průměrné hodnoty. Slabší katalyzátory vedou k širší distribuci.

Směs povrchově aktivních činidel může obsahovat také od O 7. do asi 10 X, s výhodou méně než asi 8 X, nej výhodněji méně než asi 5 7. alkoholethoxylátů obecného vzorce R0(CH₂CH₂0)_>;H v němž R znamená alkylovou skupinu se 12 až 16 atomy uhlíku a x se pohybuje v rozmezí od O do asi 10, při čemž průměrné x znamená méně než asi 6. Směs povrchově aktivních činidel obsahuje také 0 7. až asi 10 7., s výhodou méně než asi S 7., nejvýhodněji méně než asi 5 7. mýdel obecného vzorce RCDO*!*!^-, v němž R znamená alkylovou skupinu s 11 až 15 atomy uhlíku a M znamená kation jak shora popsáno.

Shora zmíněné nekarboxylované alkoholethoxyláty jsou škodlivé pro směsi alky1-ethoxy-karboxylaťových povrchově aktivních činidel, zvláště vzhledem k přínosům, které poskytují. Je tedy rozhodující, aby směs povrchově aktivních činidel obsahujících alky1-ethoxy-karboxylát používaná podle tohoto vynálezu obsahovala méně než asi 10 hmotnostních % alkoholethoxylátu, od nichž jsou odvozeny. I když komerčně dostupné alkyl-ethoxy-karboxyláty obsahují 10 7. nebo více alkoholethoxy latu, jsou známy cesty, jak získat žádoucí alkyl-ethoxy-karboxyláty ve vysoké čistotě. Například nezreagované alkoholethoxyláty se mohou odtranovat destilací s vodní parou, USA patent číslo 4 09Θ SIS (příklad

I) nebo rekrystalizací alkyl-ethoxy—karbaxylátu, britský patent č. 1 027 4S1 (příklad 1). Jinými způsoby, jak získat žádoucí karboxyláty, jsou reakce hydroxidu sodného nebo kovového sodíku a kyseliny monochloroctové nebo její soli s alkoholethoxyláty za kombinací speciálních tlaků a teplot, jak je to popsáno v USA patentech čísla 3 992 443 a 4 09S SIS a v japonské patentové přihlášce č. 50-24215. Všechny tyto citace jsou zde zahr— nuty jako odkazy.

Ve shora uvedených patentech mohou bráněné baze, jako je například terc.butoxid draselný, nahradit hydroxid sodný. Získají se tak. alkyl-ethoxy-karboxyláty o vysoké čistotě při mír— nějších teplotách a tlacích. Zvláště se používají bráněné baze obecného vzorce R0^-M⁺, které obvykle představují alkylovou skupinu, reaktivní kyslíkové centrum a kation. Struktura této bráněné baze je sekundární nebo terciární a obsahuje nelineární alkylovou skupinu s alespoň jedním místem větvení se třemi atomy uhlíku reaktivního centra, atomem kyslíku, a kationtem alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin. Tento postup zahrnuje reakci alkohol-ethoxylátů se shora popsanou bráněnou baží a bud bezvodou chloroctovou kyselinou, v molárním poměru bráněné baze k bezvodé kyselině chloroctové 2:1, nebo soli bezvodé chlor— octové kyseliny s alkalickým kovem nebo kovem alkalických zemin, v molárním poměru bráněné baze k soli chloroctové kyseliny s alkalickým kovem nebo kovem alkalických zemin 1:1, při čemž molární poměr ethoxylávaného mastného alkoholu k bezvodé kyselině chloroctové nebo její soli s alkalickým kovem nebo kovem alkalických zemin je od asi 1 : 0,7 do asi 1: 1,2b, teplota je od asi 20 do 140 °C a tlak od asi 133 Pa do 0,1 MPa.

Jinými cestami k alkyl—ethoxy—karboxylátům o vysoké čistotě jsou reakce alkohol-ethoxylátů s kyslíkem v přítomnosti platiny, paladia nebo jiných ušlechtilých kovů, jak je to popsáno v USA patentu č. 4 223 460 (příklady 1 až 7), USA patentu č.

214 101 (příklad 1), USA patentu č. 4 34S 507, patentu SRN č. 3 446 561 a v japonské patentové přihlášce č. 62/17Θ 641. Jedním z vedlejších produktů takových reakcí je mýdlo, jehož přítomnost by měla být omezena, jak shora popsáno, abychom se vyhnuli nepříznivému ovlivněni výhod čistící schopnosti a mír— ného působení prostředků podle tohoto vynálezu. Toho lze dosáhnout tak, Že se jako výchozí materiál používá alkaholethoxylát obsahující nízká množství neethoxylovaného mastného alkoholu a vybráním katalyzátorů, které preferenčně oxidují terminální methylen v alkoholethoxylátu po alespoň asi 70 7. doby, s výhodou alespoň asi 75 7. doby. Oxidace nekoncových methylenových skupin v alkoholethoxylátu bude generovat mýdlo z ethoxylova— ných složek mastných alkoholů.

Kationty alky1—ethoxy—karboxylátů mohou být ionty alkalických kovu, kovů alkalických zemin, amaniový ion a nižší alka— nolamoniové ionty. Zdroj kationtů pro alkyl-ethoxy-karboxyláty pochází z neutralizace alkyl-ethoxy-karboxylové kyseliny a z dalších složek, např. provedení se zvýšeným množstvím solí obsáhujících dvoj mocný ion.

Výhodnými kationty pro prostředky podle vynálezu jsou amoniový, sodný a draselný kation. Pro prostředky s pH mezi asi a S je nej výhodnějším amoniový kation, pro pH vyšší než asi je vsak nežádoucí vzhledem k tomu, že se uvolňují malá množství amoniaku jako plynu, který pochází z deprotonace amoniových iontů v prostředku.

U tekutých prostředků podle vynálezu je draselný kation výhodnější než sodný kation, nebaž způsobuje, že prostředky podle vynálezu jsou odolnější k tvorbě sraženiny za nízkých teplot a dochází tedy ke zlepšené rozpustnosti prostředku. Na druhé straně však u gelových prostředků podle vynálezu je výhodnější sodný kation než draselný kation, nebot sodný kation umožňuje snadnější převedení prostředku na gel. V jakémkoliv prostředku podle vynálezu mohou být přítomny směsi kationtů.

Tekuté prostředky pro mytí nádobí mají tradičně pH asi 7. Je známo, že alkaličtější pH u prostředků obsahujících alkyl-ethoxy-karboxylátové povrchově aktivní činidlo velice zvyšuje schopnost odstraňování mastnoty ve srovnání s neutrálním pH zvláště v případě měkké vody. Tato výhoda čistící schopnosti se zdá být jedinečná u prostředků, které obsahují alkyl-ethoxy-karboxylátové povrchově aktivní činidlo podle tohoto vynálezu. Prostředky podle tohoto vynálezu jsou překvapivě často také mírnější pro ruce při tomto alkalickém pH než při pH 7. Frostředky podlí tohoto vynálezu mají pH od asi 7 do 11, s výhodou cd S do 10, nej výhodněji od 9 do 7,5; pH se stanovuje pH-metre“ jako pH 10'í (hmotnostní díly) vodného roztoku.

V prostředku, který obsahuje vápenaté ionty, se v celém rozmezí pH prostředku podle tohoto vynálezu, tj. od asi 7 do 11, tvoří jenom malé množství sraženiny hydroxidu vápenatého nebo se netvoří vůbec žádná sraženina hydroxidu vápenatého. Hydroxid vápenatý je ve vodě mnohem rozpustnější než hydroxid hořečnatý.

Při pH v rozmezí od asi 7 do 9 je malá možnost nebo vůbec žádná tvorby sraženiny uhličitanu vápenatého, neboť při tomto pH existuje jenom málo nebo vůbec žádný zdroj uhličitanových iontů, které jsou dostupné pro reakci s volnými vápenatými ionty za vzniku uhličitanu vápenatého, protože uhličitanové ionty jsou ve stavu hydrogenuhličitanu nebo kyseliny uhličité, které netvoři nerozpustné komplexy vápníku.

Při pH mezi asi 9 a li hydrogenuhličitanové ionty a částice kyseliny uhličité jsou deprotonovány a tvoří uhličitanové ionty, které snadno reaguji s vápníkem za vzniku sraženin uhličitanu vápenatého. Při těchto vysokých hladinách pH je tedy žádoucí přítomnost chelatotvorného činidla, aby se zabránilo tvorbě těchto nežádoucích částic.

Jestliže prostředek o pH větším než asi 7 má být nejefektivnější pokud jde o zlepšení, měl by obsahovat pufr, který je schopen udržovat alkalické pH v prostředku a ve zředěných roztocích, tj. asi 0,1 až 0,2 hmotnostního procenta vodného roztoku z prostředku. Hodnota pKa tohoto pufru by měla mít pH asi 0,5 až 1,0 jednotky pod žádanou hodnotou pH prostředku {stanovenou jak shora uvedeno).

Prostředky pro myti nádobí podle tohoto vynálezu budou podrobeny působení kyselých podmínek, ke kterým dochází, jestliže se začnou používat pro odstraňování znečištění potravinami, tj. jestliže se zředí a aplikují se na znečištěné nádobí. Aby se přínos prostředku zachoval i při tomto používání, měly by obsahovat pufravací činidla, jejichž hodnota pKa je o asi 0,5 až 1,0 jednotky nižší než je žádoucí pH hodnota. Za těchto podmínek pufry nejúčinněji regulují pH, při čemž se současně používají v nejmenších množstvích.

Pufrem muže být aktivní smáčecí činidlo ve svém vlastním smyslu nebo jím může být organický nebo anorganický materiál o nízké molekulové hmotě, který se v tomto prostředku používá pouze pro udržování alkalického pH. Vhodnými pufry pro prostředky podle tohoto vynálezu jsou materiály obsahující atom dusíku. Některými příklady jsou glycin nebo jiné aminokyseliny nebo nižší alkoholaminy, jako je mono-, di- a tri—ethanolamin. Výhodnými pufry, které obsahuji atom dusíku, jsou také 2-amino-2—ethyl—i,3-propandiol, 2-amino-2-methylpropanol, 2-amino-2— -methyl —1,3-propandiol a tris—(methanol)aminomethan (známý též jako tris), N-methyldiethanolamin, 1,3-diamino-2-propanol , N,N-tetramethy1-1,3-diamino-2-propanol, bis(2-ethanolJglycin (známý téz jako bicin) imidazol, N-tris-(methanol)methylglycin (známý též jako tricin).

Tato pufrovací činidla jsou typicky přítomna v množství od asi 0,1 hmotnostního X do 15 hmotnostních X, s výhodou od asi 1 do 10 X , nej výhodněji od asi 1,5 X do S X.

U prostředku, které obsahují alky1-ethoxy-karboxyláty podle vynálezu, bylo zjištěno, že přítomnost dvojmocného kationtu velmi zlepšuje schopnost čistit mastné znečištěniny. To je zvlá ště pravdivé tehdy, když se prostředky používají ve změkčené vodě, která obsahuje dvojmocné ionty. Tekuté prostředky pro mytí nádobí, které obsahují alkyl-ethoxy-karboxyláty, které neodpovídají úzké definici podle tohoto vynálezu, budou méně zvýhodněny přidáním dvoj mocných iontu a v mnoha případech budou ve skutečnosti přidáním dvoj mocných kationtu vykazovat sníženou účinnost. Předpokládá se, že dvojmocné ionty zvyšují vkládání zde popsaných alkyl-ethoxy-karboxylátú do fázového rozhraní olej/voda, tím se snižuje napětí fázového rozhraní a zlepšuje se schopnost odstraňovat mastnotu.

Dále bylo zjištěno, že formulování takových prostředku, které obsahují dvojmocné ionty, do pH alkalických matric je obtížné, díky neslučitelnosti dvoj mocných iontu s hydroxidovými iontv. Jestliže ve směsi povrchově aktivních činidel podle tohoto vynálezu jsou spojeny oba rysy, jak dvojmocné ionty tak alkalické pH, dosáhne se lepší schopnosti odstraňovat mastnotu než u prostředku, které mají bud jenom alkalické pH nebo jenom obsahují dvojmocné ionty. Během skladování je stabilita těchto prostředků malá, protože se tvoří hydroxidové sraženiny. To je zvláště zřejmé u prostředků, které obsahují hořečnaté ionty.

Nyní bylo objeveno, že prostředky podle tohoto vynálezu obsahující vápenaté nebo hořečnaté ionty, vykazuji dobrou schopnost odstraňovat mastnotu, jsou mírné pro kůži a mají dobrou skladovací stabilitu. Vápenaté ionty jsou v prostředcích přítomny v množstvích od asi 0,1 7. do asi 4 X, s výhodou od asi 0,5

7. do 3,5 7. (hmotnostní procenta). Přidáním chelatotvorného činidla horečnatých iontů (popsaného níže) do prostředků zabraňuje tvorbě sraženin hydroxidu horečnatého a umožňuje přidat větší dávky hořečnatých iontů při vyšších hodnotách pH, což je žádoucí v oblastech s měkkou vodou, kde je koncentrace dvojmocných iontů nízká. Množství hořečnatých iontů prostředků je tedy od asi 0,1 7. do 3 7., s výhodou od asi 0,3 51 do 2 51, nej výhodněji od asi 0,5 do 1 51 (vždy jde o hmotnostní procenta).

S výhodou se vápenaté nebo hořečnaté ionty přidávají do prostředku, který obsahuje alky1-ethoxy-karboxylát, jako sůl alkalického kovu nebo jako amonnou sůl, nejvýhodněji jako sodnou sůl, jako chloridová, acetátová nebo dusičnanová sůl po tom, co se prostředek zneutralizuje silnou baží.

Prostředky, které obsahují vápenaté nebo hořečnaté ionty, mají při pM hodnotách pH mezi asi 7 a 9 lepší schopnost odstraňovat mastnoty. Aniž bychom se drželi teorie, předpokládá se, že vápník a hořčík váže alky1-ethoxy-karboxylatové molekuly těsněji a umožňuje tak těsnější vkládáni do fázového rozhraní voda/olej. Měřením byla zjištěna menší napětí fázového rozhraní (IFT) u prostředků, které obsahuji vápenaté ionty, než u prostředků, které obsahují jiné dvojmocné ionty. A dále, při těchto hodnotách pH, prostředky podle tohoto vynálezu mají lepší stabilitu při skladováni než jiné shora popsané prostředky.

I když jak sloučeniny, které obsahují vápník, tak sloučeniny, které obsahuji hořčík, vyžadují při pH hodnotách mezi 9 a 11 chelatotvorné Činidlo, aby se zabránilo vzniku sraženiny, je množství takového chelatotvorného činidla, které je potřeba pro prostředky obshující vápník, menší než množství činidla, kterého je potřeba pro prostředky, které obsahují hořčík.

Formulace prostředku, které obsahují vápenaté ionty, je snazší než prostředků, které obsahují horečnaté ionty, protože pH hodnota takových prostředků se může snadněji upravit, aniž by se indukovala tvorba sraženiny, zatímco jestliže se při far mulaci hořčíkových prostředků sraženiny hydroxidu jednou vytvo ří, nemohou se snadno rozpustit.

Alkalické prostředky mohou tolerovat vyšší hladinu vápena tých iontů při vyšších hladinách pH bez toho, aby se tvořily nežádoucí sraženiny, jestliže se použije jisté množství chelatotvorného činidla.

Množství vápenatých nebo hořečnatých iontů, které budou přítomny v prostředcích podle tohoto vynálezu, bude záviset na množství celkového povrchově aktivního aniontového činidla pří tomného v těchto prostředcích včetně množství alkyl-ethoxy-kar boxylátů. Molární poměr dvojmocných iontů k celkovému aniantovému povrchově aktivnímu činidlu je od asi 0,25 ; 1 do asi 2 i 1 pro prostředky podle vynálezu, které obsahují vápník, a od asi 0,25 : 1 do asi 1 ! 1 pro prostředky podle tohoto vynálezu které obsahují hořčík.

Prostředek podle tohoto vynálezu může obsahovat chelato— tvarné činidlo pra vápník nebo hořčík. Toto cheiatotvorné činidlo odebírá vápníkové nebo hořečnaté ionty přítomné v kapaln fázi prostředku a tim inhibuje interakci mezi vápenatými nebo hořečnatými ionty a hydroxidovými ionty, která by vedla k tvor bě sraženin uhličitanu vápenatého nebo hydroxidu hořečnatého, zvláště při Hladinách pH mezi asi ? a 11.

Formy činidel, která tvoří chelatační komplex s vápníkem nebo hořčíkem, musí být rozpustné. Jestliže se vytvoří nerozpustný chelatační komplex s vápníkem nebo hořčíkem, způso bi to nevzhlednou zakalenost produktu a jestliže se tento komplex usadí na dně produktu, mohou být v roztoku přítomny nedostatečné hladiny vápníkových nebo hořečnatých iontu, které by měl promývací roztok obsahovat při normální přípravě produktu.

Chelatotvorné činidlo musi být s vápenatými nebo hečnatými ionty asociováno pouze mírně, tj. musi být associováno jenom natolik pevně, aby zabránilo interakci mezi vápenatými a uhličitanovými ionty nebo mezí hořečnatými a hydroxidovými ionty, ale nikoliv tak pevně, aby se významně snížilo množství vápenatých nebo hořečnatých iontů dostupných ve zředěném roztoku. Logaritmus konstanty stability, log , pro chelatotvorné činidlo je mezi asi 0,5 a 5.

Množství chelatotvorného činidla, které je přítomno v prostředku podle tohoto vynálezu, je takové množství, které postačuje k tomu, aby zabránilo tvorbě sraženin uhličitanu vápenatého nebo hydroxidu hořečnatého v prostředku. Toto množství závisí na třech faktorech: žádoucím pH prostředku, hladině vápenatých nebo hořečnatých iontů v prostředku a síle chelatotvorného činidla, tj. jeho log

Při hodnotách pH mezi asi 7 a 9 je nepravděpodobné, že se budou tvořit sraženiny vápníku (viz výše). Je tedy nepravděpodobné, že chelatotvorné činidlo bude potřeba v prostředcích s uvedeným pH. Avšak při pH mezi asi 9 a 11 se tendence srážení uhličitanu vápenatého zvyšuje (viz výše) a je tedy zapotřebí jistého množství chelatotvorného činidla.

U prostředků, které obsahují horečnaté ionty, vyšší žádoucí hodnoty pH prostředků ve zřečeném roztoku vedou k vyšším koncentracím hydroxidových iontů v prostředku. To dále vede k tomu, že v prostředku je pro interakce s hořečnatými ionty dostupno více hydroxidových iontů a to tedy vede k vyšší tendenci srážení hydroxidu hořečnatého. To pak vyžaduje, aby v prostředku bylo obsaženo větší množství chelatotvorného činidla za předpokladu, že se používá stejné chelatatvorné činidlo. Pouzítím silnějšího chelatctvorného činidla, tj. činidla s vyšší log K-ř, se může nahradit používání většího množství slabšího chela— totvorného činidla.

Důležitější je tedy to, že při stanovení množství chelato— tvorného činidla, které se použije v prostředku, se musí vzít v úvahu log konstanty stability komplexu, lok Κγ. Lok K^ chela— totvorného činidla je mezi asi 0,5 a 5, s výhodou mezi 1 a 3,5. Čím vyšší je hodnota log Κψ, tím pevněji drzí chelatotvorné činidlo vápenaté ionty a tím méně je potřeba činidla pro zabránění tvorbě sraženiny uhličitanu vápenatého v prostředku. Množství chelatotvorného činidla v prostředku je uvedeno níže v tabulce I. Ten, kdo stanovuje množství chelatotvorného činidla, které se má v prostředcích podle vynálezu použít, musí určit log chelatotvorného činidla. Způsob stanovení konstant stability komplexu těchto chelatotvorných činidel je popsán v knize Determination and Use of Stability Constants, A.E. Martell a K.J. Motekaitis, V.C. Publishers lne. (1988, New York, New York), která je zde zahrnuta jako citace. Kniha Critical Stability Constants“ (R.M. Smith a A.E. Martell, Plenům Publishers (1974—81, New York, New York)) uvádí seznam konstant stability komplexu pro různé obvyklé anorganické sloučeniny; rovněž tento odkaz je zde uveden jako citace. Na základě množství vápenatých iontů a žádoucího pH prostředku lze stanovit rozsah množství chelatotvorného činidla, kterého je pro prostředek potřeba.

Tabulka I

log		7. v hmotnostní)
0,5 až	1,5	< 10
1,5 až	3	< s
3 až 5		< 3

Příklady vhodných chelatotvorných činidel jsou bicin (bis(2—e— thanol)glycin), N-(2-hydroxyethyl)iminodioctová kyselina (HIDA), N-(2,3-dihydroxypropyl)iminodioctová kyselina (GIDA) a jejich soli s alkalickými kovy. Přijatelné jsou rovněž směsi shora uvedených činidel.

Výhodným chelatotvorným činidlem je bicin.

Primární aminy, např. glycin, nejsou výhodnými chelatotvornými činidly prostředků podle tohoto vynálezu, které obsahují hořčík, protože mají tendenci způsobovat změnu barvy prostředku během skladování. Výhodnými prostředky podle vynálezu jsou tedy prostředky v podstatě bez chelatotvorných činidel, kterými jsou primární aminy.

Příslušná chelatotvorná činidla a alkalické pufry dobře spolu spolupracují v prostředcích podle tohoto vynálezu, které obsahují hořčík. Patří mezi ně: citran s alkánolaminy (včetně

2-amino—2—ethyl-1,3-propandiolu, 2-amino-2-methy1-1,3-propandialu a 2—amino—2—methylpropanolu), bicin s tris, bicin s N-methyldiethanolaminem, bicin s diethanolaminem, bicin s 1,3-dia— mino-2-propanolem a bicin s triethanolaminem. Ty kombinace, které obsahují bicin, jsou nejvýhodnějšími kombinacemi.

Prostředky podle tohoto vynálezu s výhodou obsahují jistá další povrchově aktivní činidla, která napomáhají pěnění, smáčí vosti a/nebo mírnému účinku.

Mezi tato další povrchově aktivní činidla patří některá aniontová povrchově aktivní činidla obvykle používaná v tekutých nebo gelových prostředcích pra mytí nádobí. Kationty těchto aniontových povrchově aktivních činidel mohou být stejné jako kationty, které byly shora popsány pro alky1—ethoxy—karboxy— láty. Příklady dalších aniontových povrchově aktivních činidel, která jsou použitelná podle tohoto vynálezu, jsou následující skupiny činidel:

1) alkylbenzensulfonáty s alkylovou skupinou s 9 až 15 atomy uhlíku, s výhodou s 11 až 14 atomy uhlíku v řetězci s přímou nebo rozvětvenou konfigurací. Zvláště výhodnými jsou < O I— 70 > o *-( < Σ co

atomy uhlíku. USA popisují tato povrchově alkoholu s 8 až 22 atomy ku. Alkylsulíáty jsou (—*

-y?lineární alkylbenzensulfonáty s asi patenty č. 2 220 099 a 2 477 383 aktivní činidla podrobně.

2) Alkylsulíáty získané sulíatací uhlíku, s výhodou s 12 až 16 atomy uhlí sloučeniny obecného vzorce ROSCb -M⁺, v němž R znamená alkylovou skupinu s 8 až 22 atomy uhlíku a M znamená jednomocný a/nebo dvojmocný kation.

3) Parafinové (alkanové) sulíonáty s 8 až 22 atomy uhlíku, b výhodou s 12 až 16 atomy uhlíku v alkylové skupině. Tato povrchově aktivní činidla jsou komerčně dostupná jako Hostapur SAS od Hoechst Celanese.

4) Oleíinové sulíonáty s 8 až 22 atomy uhlíku, s výhodou s 12 až 16 atomy uhlíku. USA patent č. 3 332 880 obsahuje popis vhodných oleíinových sulíonátů.

5) Alkylethersulíáty odvozené od ethoxylace alkoholu s 8 až 22 atomy uhlíku, s výhodou s 12 až 16 atomy uhlíku, s méně než 30, s výhodou méně než 12 moly ethylenoxidu. Alkylethei— sulfáty jsou sloučeniny obecného vzorce

RO(C₂H4O)_xSO3-M⁺ v němž R znamená alkylovou skupinu s 8 až 22 atomy uhlíku, x znamená číslo od 1 do 30 a M znamená jedno- nebo dvojmocný kati on

6) Alkylglycerylethersulíonáty s 8 až 22 atomy uhlíku, s výhodou s 12 až 16 atomy uhlíku v alkylové skupině.

7) Sulíonáty esterů mastných kyselin obecného vzorce R¹ - CH< SO3 - M⁺) C00R2 v němž R¹ znamená alkylovou skupinu s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 8 až 18 atomy uhlíku, s výhodou s 12 až 16 atomy u·.· hlíku a R² znamená alkylovou skupinu s přímým nebo rozvětveným řetězcem s 1 až 6 atomy uhlíku, s výhodou 5 jedním atomem uhlíÁj',' ku, a M⁺ znamená jedno- nebo dvojmocný kation.

S) Jejich směsi.

Shora uvedená aniontová povrchově aktivní činidla jsou také dostupná komerčně. Mělo by být poznamenáno, že i když jak dialkylsulfosukcináty tak sulfonáty esteru mastných kyselin dobře fungují při neutrálním až mírně alkalickém pH, nebudou chemicky stálé v prostředku s pH mnohem větším než asi 8,5.

Jinými užitečnými dalšími povrchově aktivními činidly pro použití v těchto prostředcích jsou neiontové mastné alkylpoly— glykosidy. Tato povrchově aktivní činidla obsahují alkylové skupiny s přímým nebo větveným řetězcem s 8 až 15 atomy uhlíku, s výhodou s asi 12 až 14 atomy uhlíku a průměreně od asi 1 do 5 jednotek glukosy s tím, že nejvýhodnější jsou 1 až 2 jednotky glukosy. USA patenty č. 4 393 203 a 4 732 704, které jsou zde zahrnuty jako odkazy, popisují tato povrchově aktivní činidla.

Prostředky podle vynálezu mohou obsahovat jako povrchově aktivní činidla také amidy mastných polyhydroxykyselin obecného vzorce I

R¹

II '1 ^ίΣΪ’

R² - C - N - Z v němž R¹ znamená atom vodíku, uhlovodíkovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, 2-hydroxy-ethylovou skupinu, 2-hydroxy-propylovou skupinu nebo jejich směs, s výhodou alkylovou skupinu s i až 4 atomy uhlíku, výhodněji alkylovou skupinu s 1 až 2 atomy uhlíku, nejvýhodněji alkylovou skupinu s jedním atomem uhlíku (tj. methylovou skupionu) a R² znamená uhlovodíkovou skupinu s 5 až 31 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou nebo alkenylovou skupinu se 7 až í? atomy uhlíku s přímým řetězcem, výhodněji alkylovou nebo alkenylovou skupinu s 9 az 17 atomy uhlíky s přímým řetězcem, nejvýhodněji alkylovou nebo alkenylovouskupinu s 11 až 17 atomy uhlíky s přímým řetězcem nebo jejich směsi a Z znamená polyhydroxyuhlovodíkovou skupinu s lineárním uhlovodíkovým řetězcem s alespoň 3 hydroxylovými skupinami přímo navázanými na řetězec nebo jeho alkoxylovaný (s výhodou ethoxylovaný nebo propoxylovaný) derivát. Z znamená s výhodou skupinu, která je odvozena od redukujícího se cukru v reduktivní aminační reakci. Výhodněji Ξ znamená glycitylovou skupinu. Mezi vhodné redukující cukry patří glukosa, fruktosa, maltosa, laktosa, galaktosa, manosa a xylosa. Jako suroviny se mohou používat kukuřičný sirup s vysokým obsahem dextrcsy, kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktosy a kukuřičný sirup s vysokým obsahem maltosy, rovněž tak i jednotlivé shora uvedené cukry. Tyto kukuřičné sirupy mohou poskytovat směs cukerných složek pro Z. Mělo by tomu být rozuměno tak, že tímto není vyloučena jakákoliv jiná vhodná surovina. Z znamená s výhodou skupinu, která je vybrána se skupiny sestávající ze skupin následujícího obecného vzorce: —CH₂-(CH0H)_n-CH₂0H,

-CH(CH₂OH)-(CHOH)_n_₁-CH₂OH, -CH^-(CHOH)₂(CHOŘ')<CHOH)-CH₂0H, v nichž n znamená číslo od 3 do 5 a R' znamená atom vodíku nebo cyklický nebo alifatický monosacharid a jejich alkoxylované deriváty. Nejvýhodnějšími jsou glycityly, v nichž n znamená číslo 4, zvláště skupinu -CH₂~( CHOH) ₄—CH^H.

V obecném vzorci I R¹ může znamenat například N-methylovou, N—ethylovou, N-propylovou, N—isopropylovou, N-butylovou,

N—2-hydroxyethylovou nebo N-2-hydroxypropylovou skupinu.

R^—COON< může znamenat například kokamid, stearamid, ole— amid, lauramid, myristamid, kaprikamid, palmitamid, talovamid atd.

Z muže znamenat i-deoxyglucitylovou, 2—deoxyfruktitylovou,

1-deoxymaltitylovou, 1—deoxylaktitylovou, 1-deoxymanitylovou,

1—deoxymaltotrioty1ovou skupinu atd.

Odborníkům jsou známy způsoby přípravy amidu mastných póly hydroxykysel in . Obecné se mohou vyrábět reakcí alkylaminu s redukujícím cukrem reduktivní aminační reakcí. Vznikne tak odpovídající N-alkylpolyhydroxyamin. N-Alkylpolyhydroxyamin reakci' s mastným alifatickým esterem nebo triglyceridem v kondenzačním/amidačním stupni poskytne amidový produkt mastné N-alkyl ,N-polyhydroxykyseliny. Způsoby přípravy prostředků, které obsahují amidy mastných palyhyoroxykyselin, jsou popsány například v britském patentovém spisu 807 060, publikovaném 18. února 1757 Thomasem Hedleyem a spol., Ltd., v USA patentu č.

765 576 ze dne 20. prosince 1760 E. R. Wilsona, v USA patentu č. 2 703 778 Anthonyho M. Schwartze ze dne 8. března 1955 a v USA patentu 1 785 424 z 25. prosince 1734 Piggotta, z nichž každý je zde uveden jako odkaz.

Ve výhodném způsobu přípravy N—alkyl nebo N—hydroxyalky1, N-deoxyglycitylamidů mastných kyselin, v nichž glycitylová složka je odvozena od glukosy a N-alkylová nebo N-hydroxyalkylová funkce znamená N—methylovou, N-ethylovou, N-propylovou, N-butylovou, N-hydroxyethylovou nebo -hydroxypropylovou skupinu, se produkt vyrábí reakcí N-alkyal- nebo N-hydroxyalkylglukaminu s mastným esterem, který je vybrán z mastných methylesterů, mastných ethylesterů a mastných triglyceridů, v přítomnosti katalyzátorů, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z fosforečnanu lithného, fosforečnanu sodného, fosforečnanu draselného, difosforečnanu sodného, trifosforečnanu sodného, hydroxidu lithného, hydroxidu sodného, hydroxidu draselného, hydroxidu vápenatého, uhličitanu lithného, uhličitanu sodného, uhličitanu draselného, vínanu sodného, vínanu draselného, vínanu sodnodraselného, citranu sodného, citranu draselného, bazických křemičitanů sodných, bazických křemičitanů draselných, bazických hlinitokřemičitanů sodných a bazických hlinitokřemčitanů draselných a jejich směsí. Množství katalyzátoru se s výhodou pohybuje od asi 0,5 molárních 7. do asi 50 molárních %, s výhodou od asi 2,0 molárního 7. do asi 10 molárních 7. vztaženo na počet molů N-alkyl nebo N-hydroxyalky1-glukaminu. Reakce se s výhodou provádí od asi 138 °C do asi 170 °C po dobu typicky asi 20 až asi 70 minut. Jestliže se v reakční směsi jako zdroj mastného esteru použijí triglyceridy, reakce se s výhodou provádí také s použitím 1 až asi 10 hmotnostních 7. činidla fázového přenosu, vypočteno jako hmotnostní procenta z celkové reakční směsi, která sestává s nasycených polyethoxy1átů mastných alkoholů, alkylpolyglykosidů, linea?— ního glykamidového povrchově aktivního činidla a jejich směsí.

Tento postup se s výhodou provádí následujícím způsobem:

a) mastný ester se předehřeje na asi 13Θ °C až asi 170 °C,

b) k zahřátému mastnému esteru se přidá N—alkyl nebo N-hydroxyalky1-glukamin a směs se míchá tak, aby se vytvořila dvoufázová směs kapalina/kapalina,

c) katalyzátor se vmíchá do reakční směsi a

d) směs se míchá po určitou reakční dobu.

Je také výhodné přidat k reačni směsi od asi 2 hmotnostních 7. do asi 20 hmotnostních 7. předem vytvořeného N-alkyl/N-hydroxyalky1, N-lineárniho glukosylproduktu amidu mastné kyseliny (hmotnostní % jsou vztažena na % z reakčních složek) jako činidla fázového přenosu, jestliže mastným esterem je triglycerid. Tim se naočkuje reakce a zvýši se tedy reakční rychlost.

Tyto polyhydroxy mastně kyselinové amidové materiály nabízejí výhodu také při formulaci smáčecího činidla, které se může připravovat zcela nebo primárně z přírodních, obnovitelných, nepetrochemických výchozích materiálů, které jsou degradovatelné. Během své přítomnosti ve vodě také vykazují nízkou toxicitu.

Je třeba si uvědomit, že spolu s amidy mastné polyhydroxykyseliny obecného vzorce I budou postupy použité k jejich výrobě ‘-ypicky produkovat také mnoství netěkavých vedlejších produktů, jako jsou například esteramidy a cyklické amidy mastných polyhydroxykyselin. Množství těchto vedlejších produktů bude proměnné a bude záviset na příslušných reakčních složkách a na podmínkách procesu. Amid mastné pciyhydroxykyseliny zahrnutý do smáčecich prostředků bude tedy získáván v takové formě, že prostředek obsahující amid mastné polyhydroxykyseliny přidaný ke smáčecímu činidlu bude obsahovat méně než asi 10 X, e výhodou méně než asi 4 Z, cyklického amidu mastné polyhydroxykyseliny. Výhodné shora popsané způsoby Jsou výhodné v tom, že poskytuji poněkud nízké výtěžky vedlejších produktu, včetně tohoto cyklického amidového vedlejšího produktu.

Další povrchově aktivní činidla pro prostředky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat také směsi aniontových povrchově aktivních činidel s alky1-polyglukosidy nebo amidy mastných polyhydroxykyselín. Tato další povrchově aktivní činidla jsou v prostředku přítomna v množstvích od 0 Z do asi 35 hmotnostních Z, s výhodou od asi 5 Z do 25 Z, nejvýhodněji od asi 7 Z do 20 Z.

Jinými složkami, které mohou být obsaženy v prostředku podle tohoto vynálezu jsou povrchově aktivní činidla, která stabilizují pěnění (pěnové aktivátory) v množstvích menších než asi 15 Z, s výhodou od asi 0,5 Z do 12 Z, výhodněji od asi 1 Z do 10 Z. Případná pěnu stabilizující povrchově aktivní činidla používaná ve zde popsaných prostředcích mají pět základních typů — betainy, ethylenoxidové kondenzáty, amidy mastných kyselin, aminoxidová semipolární neiontová činidla a kationtová povrchově aktivní činidla.

Prostředek podle tohoto vynálezu může obsahovat betainové povrchově aktivní smáčecí prostředky obecného vzorce (+) (-)

R - N(R¹)₂ - R²C00 , v němž R znamená hydrofobní skupinu vybranou ze skupiny sestávající z alkylových skupin obsahujících od asi 10 do asi 22 atomů uhlíku, s výhodou s od asi 12 do asi 18 atomy uhlíku, alkylarylové a arylalkylové skupiny s podobným počtem uhlíků s benzenovým kruhem se zpracují s ekvivalentem až do asi dvou atomů uhlíku, a podobné struktury přerušené amidovými nebo etherovými vazbami, každá ze skupin R^ znamená alkylovou skupinu, s 1 až asi 3 atomy uhlíku a R² znamená alkylenovou skupinu s 1 až asi 6 atomy uhlíku.

Mezi příklady výhodných betainú patří dodecyldimethy1be— tain, četyldimethy1betain, dodecylamidopropyldimethylbetain, tetradecyldimethy1betain, tetradecy1amidopropyldimethy1betain a dodecyldimethylamoniumhexanoát.

Další vhodné amidoalkylbetainy jsou popsány v USA patentech č. 3 950 417, 4 137 191 a 4 375 421 a v britském patentu č. 2 103 236, všechny jsou zde uvedeny jako odkazy.

Je třeba si uvědomit, že alkylové (a acylové) skupiny shora uvedených betainových povrchově aktivních činidel mohou být odvozeny bud od přirozených nebo syntetických zdrojů, např. mohou být odvozeny od v přírodě se vyskytujících mastných kyselin, olefinů, jako jsou ty, které se připravuji Zieglerovým nebo oxo-procesem, nebo olefinů, které se získají z nafty bud s nebo bez krakování.

Ethylenoxidové kondenzáty jsou široce definovány jako sloučeniny, které se připravují kondenzací ethylenoxidových skupin (ve své povaze hydrofilních) s organickou hydrofobní sloučeninou, která může mít alifatickou nebo alkylaromatickou povahu. Délka hydrofi lni nebo polyoxyalkylenové skupiny, která se kondenzuje s jakoukoliv příslušnou hydrofobní skupinou, se může snadno upravit tak, aby se získala ve vodě rozpustná sloučenina s žádoucí rovnováhou hydrofilnich a hydrofobnich prvků.

Příklady takových ethylenoxidových kondenzátů vhodných jako pěnové stabi1izátory jsou kondenzační produkty alifatických alkoholů s ethylenoxidem. Alkylový řetězec alifatického alkoholu může byt bud primy nebo rozvětvený a obvykle s od asi 8 do asi 18, s výhodou od asi 8 do asi 14 atomy uhlíku pro to, aby se dosáhlo nej lepšího provedeni pěnového stabilizátoru. Ethylenoxid je přítomen v množství od asi 8 molů do asi 30, s výhodou od asi 3 do asi 14 melu sthylenoxidu na mol alkoholu.

Mezi příklady amidových povrchově aktivních činidel, která jsou zde použitelná, patří amoniak, monoethanol a diethanolamidy maBtných kyselin s acylovou skupinou s asi 8 až asi 18 atomy uhlíku obecného vzorce

Ri - CO - N( H) m-i (R² OH)a - τη v němž R¹ znamená nasycenou nebo nenasycenou alifatickou uhlovodíkovou skupinu s asi 7 až 21, s výhodou s asi 11 až 17 atomy uhlíku, R^z znamená methylenovou nebo ethylenovou skupinu a m znamená číslo i, 2 nebo 3, s výhodou číslo 1. Specifickými Příklady uvedených amidů jsou amid monoethanolaminu mastné kyseliny z kokosového ořechu a amid diethanolaminu mastné dodecylkyseliny. Tyto acylové skupiny mohou být odvozeny od přirozené se vyskytujících glyceridů,jako je napít kokosový olej, palmový olej, sojový olej a lůj, ale mohou být připraveny i synteticky, například oxidací naíty nebo hydrogenací oxidu uhličitého Fischer-Tropschovým postupem. Výhodnými jsou monoethanolamidy a diethanolamidy mastných kyselin s 12 až 14 atomy uhlíku.

Aminoxidová semipolární neiontová povrchově aktivní činidla zahrnují sloučeniny a směsi sloučenin obecného vzorce

R^z i

R¹ (CzkiOJn N-> O

I

R3 v němž R¹ znamená alkylovou, 2-hydroxyalkylovou,

3-hydroxyalkylovou nebo 3-alkoxy-2-hydroxypropylovou skupinu, v nichž alkylová respektive akoxylová skupina znamenají skupiny s asi 8 až asi 18 atomy uhlíku, R^z a R³ znamenají methylovou, ethylovou, propylovou, isopropylovou, 2-hydroxyethy1ovou, 2-hydroxypropylovou nebo 3-hydroxypropylovou skupinu a n znamená číslo od O do asi 10. Zvláětě výhodnými jsou aminoxidy obecného vzorce

R^z i

Ri - N -> O

I

R3 v němž R¹znamená alkylovou skupinu s 12 až 16 atomy uhlíku a R² a R³ znamenají methylovou nebo ethylovou skupinu. Shora uve-děné ethylenoxidové kondenzáty, amidy a aminoxidy jsou plně popsány v USA patentu C. 4 316 824 (Pancheri), který je zde uveden jako odkaz.

Prostředky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat také jistá kationtová kvarterní amoniová povrchově aktivní Činidla obecného vzorce [R¹ (OR2 )y] [R3 (0R2 )y]zR⁴N*Xnebo aminová povrchově aktivní Činidla obecného vzorce ES» (0R2 )v] [R³ (ORZ ]2 R⁴ N _t v nichž R¹ znamená alkylovou nebo alkylbenzylovou skupinu s asi 6 až asi 16 atomy uhlíku v alkylovém řetězci, každá ze skupin R² je vybrána ze skupiny sestávající ze skupiny -CHzCHz^-, -CHzCHzCHz- a jejich směsí, každá ze skupiny sestávající z alkylové až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylové skupiny s 1 až benzylové skupiny a atomu vodíku, jestliže O, R⁴ znamená stejně jako R³ nebo alkylový

-CHz CH (CH3 ) -, CHz CH( CHz OH) , ze skupin skupiny s 1 4 atomy uhlíku, y neznamená Číslo je vybrána

R³ řetězec, při Čemž celkový počet atomů uhlíku skupin R¹ plus R⁴ je od asi 8 do asi 16, y znamená číslo od 0 do asi 10 a součet hodnot y je od 0 do asi 15 a X znamená jakýkoliv slučitelný anion.

Výhodnými ze shora uvedených jsou alkylová kvarterní amoniová povrchově aktivní činidla, zvláětě povrchově aktivní Cinidl-a s jedním dlouhým alkylovým řetězcem popsaná shora uvedeným vzorcem, v němž R⁴ je vybrána ze stejných skupin jako R³. NejvýhodnějSí kvarterní amoniová povrchově aktivní činidla jsou chlorid, bromid a methylsuiíát alkyl(s 8 až 16 atomy uhlíku)trimethylamoniových solí, alkyl(s 3 až 16 atomy uhlíku)di(hydroxyethy1)methylamoniových soli, alkyl(s 8 až 16 atomy uhli ku)hydroxyethyldimethylamoniových solí, alkyl(s 8 až 16 atomy uhlíku)oxypropyltrimethylamoniových solí a alkyl(s 8 až 16 atomy uhlíku)oxypropyIdihydroxyethylmethylamoniových solí. Ze shora uvedených sloučenin jsou výhodnými alkyl ( s 10 až 14 atomy uhlíku)trimethylamoniové soli, například decy1—trimethylamoniummethylsulíát,lauryltrimethylamoniumchlorid, myristyltri—

methylamoniumbromíd a kokosový trímethylamoníumchlorid a methylsulfát.

Pěnové aktivátory používané v prostředcích podle tohoto vynálezu mohou obsahovat jakýkoliv shora uvedený pěnový aktivátor nebo jakoukoliv směs shora uvedených pěnových aktivátorů.

Vedle shora popsaných složek mohou tyto prostředky obsahovat další konvenční složky vhodné pro použití v tekutých nebo gelových prostředcích pro mytí nádobí.

Mezi případné složky patří odvodnění podporující ethoxylovaná neiontová povrchově aktivní činidla typu, který je popsán v USA patentu č. 4 316 Q24 (Pancheri, 23. února 1982), který je zde zahrnut jako odkaz.

Aby se získal produkt se žádoucí stabilitou fází a se žádoucí viskozitou, mohou se používat také alkoholy, jako je například ethylalkohol a propylenglykol. Zvláště užitečné v tekutých prostředcích podle tohoto vynálezu jsou alkoholy, jako je například ethylalkohol a propylenglykol v množstvích od O Z do asi 15 X.

Gelové prostředky podle vynálezu by normálně neměly obsahovat alkoholy. Tyto gelové prostředky mohou obsahovat větší množství toluensulfonátu, xylensulfonátu nebo kumensulfonátu sodného nebo draselného a větší množství močoviny, tj. od asi 10 7. do asi 30 Z, jako činidla tvořícího gel (viz USA patent č. 4 615 Θ19 a britský patent č. 2 179 054A).

Mezi další žádoucí složky patří ředidla a rozpouštědla. Ředidly mohou být anorganické soli, jako je například chlorid amonný, chlorid sodný, chlorid draselný atd. Mezi rozpouštědla patří voda, alkoholy s nižší molekulovou hmotou, jako je například ethylalkohol, isopropylalkohol atd. Prostředky podle vynálezu budou typicky obsahovat až asi 80 X, s výhodou od asi 30

7. do asi 70 Z, nejvýhodněji od asi 40 Z do asi 65 Z vody.

Všechna procenta, díly a poměry tak, jak jsou používány v tomto spisu, znamenají hmotnostní procenta, díly a poměry, pokud není uvedeno jinak.

Následující příklady ilustrují tento vynález a usnadňují jeho pochopení.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Následující tekutý prostředek podle tohoto vynálezu se připravuje podle popisu, které jsou uvedeny níže. Smíchají se alkylethoxykarboxylát a příslušná další povrchově aktivní činidla jako stabilizátor, ethanol, chlorid sodný a pufr. pH směsi se upraví hydroxidem amonným na hodnotu asi 8. Potom se přidají vápenaté ionty (přidají se jako dihydrát chloridu vápenatého) a konečné pH se upraví, jestliže je to potřeba, na hodnotu asi 7,2. Udělají se konečné úpravy viskozity a menší úpravy pH a následuje přidání parfému a barviva. Prostředek se doplní vodou.

složky hmotnostní Z sodná súl alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy- 20 (průměr 3,5)karboxylátu* alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy- 1,23 (průměr 3,5)alkohol* scciná sůl alkyl(s 12 až 13 atomy uhl £ kuethoxy- 3 průměr 1,0)sul fátu alkyl(s 12 až 14 atomy uhlíku)amidopropyldimethyl- 3

vápenatého) triethanolamin chlorid sodný

0,5

složky		hmotnostní 7.
ethanol		7,5
voda a nepatrná množství přísad		na doplnění
pH (10% vodného roztoku) 9,4	9,4	9,5 9,4

* Směs povrchově aktivních činidel obsahuje asi 94,2 7. alkyl—ethoxy—karboxylátů obecného vzorce RD(CH2CH2O)^Ch^COO“Na ⁺ , v němž R znamená alkylovou skupinu s 12 až -13 atomy uhlíku, průměrně se 12,5, x znamená číslo od 0 do asi 10 a množství ethoxy látu je asi 1,0 v případě, že x znamená 0 a méně než asi 2 hmotnostní procenta alkyl-ethoxy-karboxylátu v případě, že x je větší než 7. Průměrné x je při této distribuci 3,5. Směs povrchově aktivních činidel obsahuje také asi 5,9 7. alkohol — -ethoxylátů obecného vzorce R0(CH2CH2O)_XH, v němž R znamená alkylovou skupinu s 12 až 13 atomy uhlíku, průměrně 12,5, a průměrné x je 3,5. Směs povrchově aktivních činidel obsahuje O 7. mýdlových materiálů.

Shora uvedený prostředek poskytuje vynikající kombinaci schopnosti odstraňovat mastnotu a mírného působení a je stabilní při skladování za vyšších teplat (až 49 °C). Mytí s tímto prostředkem při pH asi 7,2 až 7,5 je lepší než s podobným prostředkem, který obsahuje ekvivalentní (na molárním základě) množství horečnatých iontů. Tyto prostředky mají také lepší stabilitu během skladování, zvláště ve srovnání s podobnými prostředky, které obsahují horečnaté ionty.

Fříklad 2

Následující tekutý prostředek se připravuje podle způsobu, který je uveden v příkladu 1, s tím, že pro úpravu pH prostředku na hodnotu asi 8,5 se používá hydroxid sodný.

složky hmotnostní 7.

» sodná sul alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy- 22 (průměr 3,5)karboxylátu* alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíkuJethoxy- 1,35 (průměr 3,5)alkohol* sodná sůl alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)- 5 sulfátu alkyl(s 12 až 14 atomy uhlíku)amidopropyldimethy1— 3 betain alkyl(s 12-14-16 atomy uhlíku)dímethylaminoxid 2 alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy- 3 (průměr S,0)alkohol vápenaté ionty (přidané jako dihydrát chloridu 1,2 vápenatého) bicin 1,5 chlorid sodný 0,5 ethanol 7,5 voda a nepatrná množství přísad na doplnění pH (10% vodného roztoku) B,5

Tento prostředek podle tohoto vynálezu poskytuje jak dobrou schopnost odstraňovat mastnotu ve formě zředěného roztoku tak i dobrou stabilitu při skladování za zvýšené teploty 49 °C

Příklad 3

Následující tekutý prostředek se připravuje podle způsobu který je uveden v příkladu 1, s tím, že pro úpravu pH prostřed ku na hodnotu asi 9,5 se používá hydroxid sodný.

složky hmotnostní 7.

sodná sůl alkyl(s 12 až 13 atomy uhliku)ethoxy- 22 (průměr 3,5)karboxylátů* alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíkuJethoxy- 1,35 (průměr 3,5)alkohol* sodná sůl alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)— 6 sulfátu alkyl(s 12 až 14 atomy uhlíku)amidopropyldímethyl- 3 betain alkyl(s 12-14—16 atomy uhlíku)dimethylaminoxid 2,5 vápenaté ionty (přidané jako dihydrát chloridu 1,5 vápenatého) bicin 2 ethanol 7,5 voda a nepatrná množství přísad na doplnění pH (10% vodného roztoku)

9,5

Tento prostředek podle tohoto vynálezu poskytuje jak dobrou schopnost odstraňovat mastnotu ve formě zředěného roztoku tak i dobrou stabilitu při skladování za zvýšené teploty 49 °C, zvláště ve srovnání s prostředky, které obsahují hořečnaté ionty.

Přiklad 4

Následující tekutý prostředek, který obsahuje relativně málo povrchově aktivního činidla a velké množství vápenatých iontů, se připravuje podle způsobu, který je shora uveden v příkladu i.

složky hmotnostní 7.

i — —— .. — — sodná sul alkyl{s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy- 16 {průměr 3,5)karboxylátů* alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy- 0,79 (průměr 3,5)alkohol* sodná sůl alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)- 4 (průměr 3,0)sul fátu alkyl(s 12 až 14 atomy uhlíku)amidopropyldimethyl- 2 betain alkylís 12-14-16 atomy uhlíku)dimethylaminoxid 2 vápenaté ionty (přidané jako dihydrát chloridu 3,5 vápenatého) bicin 1 triethanolamin 1 ethanol 8 voda a nepatrná množství přísad na doplnění pH (10Z vodného roztoku) 8,5

Shora uvedený prostředek podle tohoto vynálezu poskytuje jak dobrou schopnost odstraňovat mastnotu ve formě zředěného roztoku tak i dobrou stabilitu při skladování za zvýšené teploty 47 °C, zvláště ve srovnání s prostředky, které obsahují hořečnaté ionty. Tento prostředek je zvláště užitečný pro mytí nádobí, jestliže se používá vysoká koncentrace produktu.

Příklad 5

Následující čtyři kapalné prostředky podle tohoto vynálezu se připravují podle níže uvedených popisu.

Prostředky se vyrábějí tak, že se ethanol přidá ke směsi povrchově aktivních činidel obsahujících alkyl-ethoxy-karboxy— lát. Potom se přidají zbývající povrchově aktivní činidla a směs se promíchá. Přidají se pufr a chelatotvorné činidlo a pH se upraví hydroxidem sodným na hodnotu o asi 0,5 jednotky vyšší než je cílové pH. Nakonec se přidá chlorid hořečnatý, který sníží pH na cílovou hodnotu. Mohou se ještě provést konečné úpravy viskosity a menši úprava pH a následuje přidáni parfému a barvivá. Prostředek se pak doplní na příslušný objem vodou.

hmotnostní 7.

složky _.

formulace:

A B CD sodná sul alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy(pruměr 3,5)karboxylátu* alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy(průměr 3,5)alkohol* sodná sul alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)sul fátu sodná sul alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy{průměr 0,8)sulfátu alkyl(s 12 až 14 atomy uhlíku)amidopropyldimethyl—betain alkyl(s 12-14-16 atomy uhlíku)dimethy1aminoxid alkyl(s 9-10-11 atomy uhlíku)ethoxy horečnaté ionty (přidané jako hexahydrát chloridu horečnatého) methyldiethanolamin diethanolamin triethano1 amin glycin tris(hydroxymethyl)aminoměthan sulfosukcinát sodný bicin

22

1,3 1,3

6

3

3

0,6 0,6

12

1.4 0,7

3.5 2,5

3.5

2,5

0,9 0,6

2.5

2,5

složky	hmotnostní X
formulace: A B C	D
ethanol parfém a barvivo voda	9 9 9 0,15 0,15 0,15 na doplněni	1 0,1!
pH (1O% vodného roztoku)	9,2 9,0 8,3	9,5

Směs povrchově aktivních činidel obsahuje asi 94,2 7. alkyl -ethoxy-karboxylátů obecného vzorce ROtd-^Ch^O)_XCH2COO^-Na⁺, v němž R znamená alkylovou skupinu s 12 až 13 atomy uhlíku, průměrně se 12,5, x znamená číslo od 0 do asi 10 a množství ethoxy latu je asi 1,0 v případě, že x znamená 0, a méně než asi 2 hmotnostní procenta v případě, že x je větší než 7. Průměrné x je při této distribuci 3,5. Směs povrchově aktivních činidel obsahuje také asi 5,8 7. alkohol-ethoxylátů obecného vzorce R0(CH2CH2O)_XH, v němž R znamená alkylovou skupinu s 12 až 13 atomy uhlíku, průměrně 12,5, a průměrné x je 3,5. Směs povrchově aktivních činidel obsahuje 0 7. mýdlových materiálů.

Shora uvedené prostředky poskytují vynikající kombinaci schopnosti odstraňovat mastnotu a mírného působení a jsou stabilní při skladovaní za vyšších teplot (až 49 ^eC). Schopnost těchto produktů odstraňovat mastnotu přímo souvisí s jejich schopností udržovat si alkalické pH ve zředěném roztoku. Foraoí těchto produktů, pokud jde o schopnost udržovat si vysoké pH při mytí, je A > B > C > D. Mírný účinek těchto produktů při působení na ruce přímo souvisí s obsahem alkyl—ethoxy—karboxy— látu ve směsi povrchově aktivních činidel a je nepřímo úměrný množství alkylsulfátových a alkyl-ethoxy-sulfátových povrchově aktivních činidel. Z těchto důvodů pořadí těchto produktů, pokud jde o mírnost působení na ruce, je C > A,B > D. Tyto prostředky poskytují také lepší stabilitu během skladování ve srovnání s podobnými prostředky bez pufru a/nebo chelatotvorného činidla. Prostředek D však obsahuje glycin a nedochází u něj během skladování ke změně barvy.

Příklad 6

Následující čtyři tekuté prostředky se připravují podle způsobu, který je shora uveden v příkladu 1. Používají stejné směsi alkyl-ethoxy-karboxylátových povrchově aktivních činidel jak je shora uvedeno v příkladu 1.

hmotnostní Z složky _ formulace:

A B CD sodná sůl alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxy(průměr 3,5)karbo— xylátu* alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)ethoxytprůměr 3,5)alkohal* sodná sůl alkyl(s 12 až 13 atomy uhlíku)sulfátu alkyl(s 12 až 14 atomy uhlíku)amidopropyldimethy1-betain alkyl(s 12-14-16 atomy uhlíku)dimethylaminoxid horečnaté ionty (přidané jako hexahydrát chloridu horečnatého)

2-amino-2-ethyl-l,3-propandiol kyselina citrónová (existuje v produktu jako sůl) minoritní složky (rozpouštědla, hydrotropní činidla, barvivo, parfém atd.

1,35

1,35

1,35

1,35

3 3

3 3

0,6 0,6 ^—

6 6

2,0 6,0 na doplnění

• i to	složky	hmotnostní 7.
formulace: A B C	D
	pH (0,27. vodného roztoku)	9,0 9,0 9,0	9,0

Prostředek B podle tohoto vynálezu má dobrou schopnost odstraňovat mastnotu ve zředěném roztoku a je stabilní při skladování za zvýšené teploty 49 °C. To je v kontrastu s prostředky A, C a D, které nespadají do rozsahu tohoto vynálezu. Prostředek A podle tohoto vynálezu má dobrou schopnost odstraňovat mastnotu ve zředěném roztoku, dokonce i v měkké vodě, vzhledem k jeho kombinaci směsi povrchově aktivních činidel obsahujících alkyl-ethoxy-karboxylát, horečnaté ionty a jeho alkalickému pH v roztoku pro mytí na nádobí díky 2-amino-2-ethyl-i,3-propandiolu. Prostředek A však není stabilní při skladování a tvoří sraženinu hydroxidu horečnatého.

Prostředek C má dobrou stabilitu při skladování díky schopnosti citrátů předcházet srážení hydroxidu hořečnatého, ale nemá dostatečnou schopnost odstraňovat mastnotu ve zředěném roztoku. Je tomu tak proto, že hladina citrátu je příliš vysoká a snižuje dostupnost horečnatých iontů ve zředěném roztoku, které jsou potřebné pro dobré mytí. Podobně prostředek D má dobrou stabilitu při skladování, ais horší schopnost odstraňovat mastnotu ve srovnání s prostředky A a 3.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1 . Tekutý nebo gelový čistící prostředek lehkého typu pro mytí nádobí, vyz nač u j i cl s e tí m, že obsahuje (v hmotnostních procentech)

   a) od 5 % do 70 * směsi povrchově aktivních Činidel sestávající z:

   i) od 80 % do 100 * alkyl-ethoxy-karboxylátů obecného vzorce v němž uhlíku,

   RO (CHz CH_Z O)x CHz COO-M⁺

   R znamená alkýlovou skupinu s 12 x se pohybuje v rozmezí od 0 až 16 atomy do asi 10 a distribuce ethoxylátu je taková, Že množství materiálu menší než 20 je (vyjádřeno jako hmotnostní díly) v případě, že x znamená 0, a menší než 25 * v případě, že x je větší než asi 7, průměrné x znamená od 2 do 4, jestliže průměrné R znamená 13 atomů uhlíku nebo méně, a průměrné x znamená od 3 do 6, jestliže průměrné R znamená více než než 13 atomů uhlíku, a M znamená kation, ii) od 0 * do 10 % alkoholethoxy1átů obecného vzorce:

   RO(CHzCHz 0)_xH v němž R znamená alkylovou skupinu s 12 až 16 atomy uhlíku a x se pohybuje v rozmezí od 0 do asi 10, při čemž průměrné x znamená méně než 6, a iii) od 0 * do asi 10 % mýdel obecného vzorce:

   RCOO* Mv němž R znamená alkylovou skupinu s 11 až 15 atomy uhlíku a M znamená kation,

   b) od 0,1 % do 4 % vápenatých nebo hořečnatých iontů

   c) cheiatotvorné Činidlo pro vápenaté nebo hořečnaté vápenatý nebo hořečnatý stability log Kí mezi asi je dostatečné pro to, aby se uhličitanu vápenatého nebo ionty, které tvoří rozpustný komplex, s logaritmem konstanty 0,5 a 5, v množství, které zabránilo tvorbě sraženin hydroxidu hořečnatého v prostředku, při čemž 10* (hmotnostní procenta) vodný roztok uvedeného prostředku má pH od 7 do 11.
2. 2. Prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím , že směs povrchově aktivních činidel obsahuje od 90 % do 95 % alky1-ethoxy-karboxylátŮ.
3. 3. Prostředek podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj ící se tím, že pH je mezi 8 a 10.
4. 4. Prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tl m, že směs povrchově aktivních činidel obsahuje méně než 5 as alkoholethoxylátů.
5. 5. Prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tí m, že směs povrchově aktivních čindiel obsahuje méně než 5 as mýdel.
6. 6 . Kapalný prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t ím, že obsahuje od 12 as do 30 as směsi povrchově aktivních činidel.
7. 7. Gelový prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím. Že obsahuje od 10 as do 45 as směsi povrchově aktivních činidel,
8. 8. Prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tí m , že dalSí povrchově aktivní činidlo je vybráno ze skupiny sestávající z alkylbenzensulíonátů, alkylsulíátů, parafinových sulíonátů, oleíinových sulíonátů, alkylethersulíátů, sulíonátŮ esterů mastných kyselin, alkylpolyglukosidů, amidů mastných polyhydroxykyselin a jejich směsí.
9. 9. Prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, Že dále obsahuje pěnový stabilizátor, který je vybrán ze skupiny sestávající z betainů, ethylenoxidových kondenzátů, amidů mastných kyselin, aminoxidových semipolárních neiontových činidel, kationtových povrchově aktivních činidel a jejich směsí.
10. 10. Prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků.

    vyznačující se tím , že dále obsahuje dostatečně alkalický puír, který udržuje pH prostředku mezi 8 a 10.

    Prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že chelatotvorné činidlo pro vápník nebo hořčík je vybráno ze skupiny, která sestává ze sarkosinu, bicinu, citrátu,

    N-(2—hydroxyethy1)iminodioctové kyseliny,

    N-(2,3-dihydroxypropy1)iminodioctové kyseliny, jejich soli s alkalickými kovy a jejich směsí.

    Prostředek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím , že puír je vybrán ze Bkupiny sestávající z N-methyl-diethanolaminu, 1,3-diamino-2-propanolu, bicinu a N,N’-tetramethy1-1,3-diamino-2-propanolu.