CZ8699A3

CZ8699A3 - Uspořádání bezrámového dveřního nebo okennního křídla a způsob jeho výroby

Info

Publication number: CZ8699A3
Application number: CZ199986A
Authority: CZ
Inventors: Donat Woschko; Manfred Woschko
Original assignee: Manfred Woschko; Donat Woschko
Priority date: 1996-07-11
Filing date: 1997-07-11
Publication date: 2000-02-16
Also published as: EP0910720A1; AU3444397A; DE29723777U1; PL331010A1; ATE191537T1; WO1998002632A1; EP0910720B1; CZ296573B6

Description

Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla s izolačním zasklením a způsobu jeho výroby.

Dosavadní stav techniky

Běžné uspořádání dveřního a okenního křídla sestává v podstatě z dveřního popřípadě okenního rámu, ve kterém je zasazeno uspořádání skleněných tabulí. Okenní rám nyní nese rovněž kování, prostřednictvím kterého lze uspořádání zasadit do běžných slepých rámů (dveřní zárubeň popřípadě okenní zárubeň), ke kterým je potom uspořádáno otočně a uzavíratelně. Zejména jsou rovněž známá tak zvaná otvírací (otočná) a sklopná kování, prostřednictvím nichž může být uspořádání okenního nebo dveřního křídla otočeno nebo sklopeno vzhledem ke slepému rámu podle polohy ovládací kliky, přičemž ve třetí poloze této ovládací kliky se prostřednictvím kování dosáhne pevného zajištění ve slepém rámu, přičemž utěsnění vzhledem k vnějšku je dosaženo prostřednictvím použití dokola uloženého těsnění. Běžně se dále k tomu také používají tak zvaná izolační zasklení. Pod pojmem izolační zasklení se rozumí uspořádání skleněných tabulí z nejméně dvou v odstupu držených skleněných tabulí, kolem kterých je dokola plynotěsně nalepena tak zvaná rozpěrka, přičemž prostřednictvím okrajové výplně, obecně thiokolové hmoty, je dosaženo dalšího utěsnění vzhledem k vnějšku. Rozpěrka obsahuje převážně vlhkost absorbující materiál, aby absorbovala vlhkost z těsně uzavřeného prostoru • · • · · · ·· « ···· • ♦ · · φ · · * · · · Μ ··· • ····« · « ···· ·· ·· ·· ·· · · mezi oběma tabulemi a rozpěrkou. Tento prostor mezi tabulemi může být odvzdušněn (evakuován), ale může být také vyplněn určitou skelnou směsí. Skleněné plochy by mohly být opatřeny vrstvami pro tepelnou izolaci, zvukovou izolaci a/nebo ochranu proti záření.

U uspořádání dveří, jaká jsou známá například ve sportovních zařízeních (například v tak zvaných kurtech pro squash), se již používají jednoduchá prosklení bez rámů. Potřebná kování pro otočný pohyb prosklení jsou upnuta nebo našroubována prostřednictvím šroubů. Pokud jsou použity postranní okrajové kolejničky, je možné rovněž užít sklopné uspořádání kování, které ale opět propůjčí uspořádání rámový charakter.

Přinejmenším z důvodů zřejmých ze shora uvedeného popisu existuje v současnosti požadavek na vytvoření také bezrámových uspořádání dveřních a okenních křídel, která obsahují izolační zasklení.

V tomto smyslu již byly učiněny různé návrhy. Patentový spis DE-AS-1212274 popisuje uspořádání, ve kterém má uvnitř ležící skleněná tabule oproti vně ležící skleněné tabuli do kola obíhající postranní okrajový přesah, přičemž je upraveno jedno čistě otočné kování, které je buď přitmeleno nebo upnuto a sice v podstatě na uvedeném přesahu. Toto uspořádání neumožňuje použití otevíracího a sklápěcího kování.

Patentový spis DE-U1-93 043 81 popisuje uspořádání s rozpěrkou, která je slepena s oběma skleněnými tabulemi a která v jejím směrem ven směřujícím úseku nese dokola obíhající drážku, která slouží pro přijetí kování, zejména •· ···· ·· ·· ···· ·· * «··· • · · ·· · «··· • ····· » ·· ··· ··· • ··«·· · · • »·· · · · · · · · · · · otevíracího (otočného) a sklápěcího kování. Patentový spis DE-Al-43 43 521, z nějž vychází úvodní část patentového nároku 1, popisuje v zásadě podobné uspořádání, ve kterém je rozpěrka na zadní straně prodloužena takovým způsobem, že je vytvořeno dokola obíhající vybrání ve tvaru písmene U, které končí přibližně v jedné rovině s vně ležící tabulí a které slouží pro přijetí otočného (otevíracího) sklápěcího kování. Rovněž v tomto provedení je rozpěrka vlepena mezi obě skleněné tabule.

Nyní se ukázalo, že tímto způsobem utvořená uspořádání křídel neumožňují uspokojení shora uvedeného požadavku. Jedním důležitým faktorem je, že prostor mezi tabulemi izolačního zasklení musí zůstat plynotěsný také v průběhu delších časových intervalů používání. Dokonce i když se vyjde z toho, že pouze použití nalepení rozpěrky bez okrajové výplně může vést k těsnému uzavření prostoru mezi tabulemi v delším časovém intervalu, což by podle dřívějších poznatků bylo možné dosáhnout pouze s krajními obtížemi, jsou síly vyvíjené určitým ovládáním kování takové, že již v kratším čase není těsnost více udržena. Dále jsou zatížení podle okolností rovněž tak vysoká, že se okraj skla láme, což je každopádně nežádoucí. Další nevýhodou je, že lepidlo podléhá působení okolních vlivů, zejména vlivům slunečního záření, přičemž podléhá silnějšímu stárnutí, což dále způsobuje jeho křehkost a tudíž má za následek netěsnost. Nakonec stojí za povšimnutí, že z technické podstaty nutné zbarvení spojené s lepením a s použitím rozpěrky vede na zvýšené estetické narušení celkového vzhledu. Kromě toho není možné vytvořit okraj lepeného spoje, který je obecně viditelný skrz skleněnou tabuli, přesně přímkově, což je opět nežádoucí z estetických důvodů.

Je tedy cílem předkládaného vynálezu vytvořit uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla s izolačním zasklením, které vyhoví praktickým požadavkům.

Podstata vynálezu

Shora uvedeného cíle je dosaženo prostřednictvím znaků definovaných v patentovém nároku 1, patentovém nároku 4 popřípadě v patentovém nároku 36.

Předkládaný vynález je dále rozvinut prostřednictvím znaků definovaných v závislých patentových nárocích.

Základní myšlenka prvního provedení předkládaného vynálezu spočívá ve zjištění, že profil uložený do běžné okrajové výplně, který je nezávislý na rozpěrce, může bez narušení těsnosti přijímat síly vznikající při určitém použití kování. Přitom je rovněž podstatné, že může být zpětně využito mezitím získaných dlouholetých průmyslových zkušeností při výrobě izolačních zasklení.

Základní myšlenkou druhého provedení předkládaného vynálezu je uspořádání, ve kterém je sice také mezi skleněné tabule vsazen profil, který je nezávislý na rozpěrce, přitom ale tento profil je mezi skleněnými tabulemi uspořádán, zejména je přilepen, s odstupem od rozpěrky tak, že mezi ním a elastickou okrajovou výplní běžnou u izolačních zasklení je vzduchový prostor.

Tím se čelí nebezpečí, že v důsledku uzavření vzduchu k okrajové výplni, kterou je obyčejně thiokol, tato výplň zkřehne a že tudíž není dále zachována těsnost izolačního • 0 · zasklení vzhledem k vnějšku. Pokud se ale podle vynálezu zachová tento vzduchový prostor nebo dutý prostor, bude okrajová výplň větrána, čímž je zamezeno shora popisovanému nebezpečí. Přitom je rovněž podstatné, že může být zpětně navázáno na mezitím získané dlouholeté průmyslové zkušenosti při výrobě izolačních zasklení s tím jedním omezením, že vně okrajové výplně musí zůstat mezi skleněnými tabulemi dostatečně velké místo, kam může být uložen profil.

Podle jednoho dalšího aspektu předkládaného vynálezu má profil ve svém podélném ramenu a/nebo ve svém příčném ramenu kanálky, do kterých je možné zavést nebo vložit kovové pruty, přičemž by popřípadě mohly být nejméně v jednom z těchto kanálků po úsecích přijaty šrouby. Tyto kovové pruty jsou prvky zamezující roztahování, přičemž tak může být zamezeno rozdílným roztažením skleněné tabule a profilu při teplotních změnách.

Podle jednoho dalšího aspektu předkládaného vynálezu jsou na směrem ven směřujících plochách ramen profilu pevně upevněny kovové lišty takovým způsobem, že skleněné tabule přiléhají přinejmenším na tyto kovové lišty.

Rovněž toto uspořádání slouží k tomu, aby se vyrovnávaly výkyvy v roztažení při teplotním pnutí mezi sklem a materiálem profilu, kterým je obvykle plast, přičemž tyto kovové lišty jsou rovněž nosičem lepidla, který umožňuje spojení mezi skleněnými tabulemi a profilem.

Pokud se podle jednoho dalšího provedení profil podle předkládaného vynálezu pouze pevně spojí, zejména slepí, s dokola probíhajícím okrajovým přesahem uvnitř ležící skleněné tabule a proti dokola obíhajícímu okraji vně ležící skleněné tabule se pouze vzepře, když je také utěsněn, není nutné věnovat pozornost zvláštnostem při výrobě izolačního zasklení. Může se potom jednat o sériové výrobky, u nichž se pak dodatečně připevní profil vytvořený podle předkládaného vynálezu. Prokázalo se, že je dosažitelné velmi dobré a pevné spojení mezi profilem a uvnitř ležící skleněnou tabulí, které vydrží mechanická napětí, které se vyskytují v průběhu přijímání a ovládání kování v profilu.

Předkládaný vynález je dále rozvíjen prostřednictvím znaků definovaných v závislých patentových nárocích.

Použití sdruženého tabulového skla a zejména jednoduchého bezpečnostního skla pro nejméně uvnitř ležící skleněnou tabuli představuje další dodatečná zlepšení.

Zejména může být vytvořeno okrajové dokola probíhající a světlo nepropouštějící zakrytí, které ve svém průběhu může být zhotoveno velmi přesně a umožňuje zakrytí nutných výrobních nepřesností vzniklých při vytváření izolačního zasklení. Dále je možné estetické barevné vytvoření, aniž by se musely upravovat vnější plochy skleněné tabule. Nakonec je zejména u jednoduchého bezpečnostního skla jednoduše možné vytvořit vrtání, která jsou vhodné pro přijetí ovládacího členu kování. Zejména u jednoduchého bezpečnostního skla jsou použitelné nyní pouze z uměleckého sektoru známé možnosti úpravy, totiž zejména smaltování v okrajové oblasti, které slouží jako dobrý přilnavý základ pro lepivý-přilnavý materiál a hmotu okrajové výplně a přitom nepoškodí těsnost a pevnost.

Nakonec je možné prostřednictvím vhodného přiřazení žebrových těsnění dosáhnout bezpečného utěsnění uspořádání

SG • · · · • · « · • · • · · ► · · I

I · β 4 křídla, které je nasazeno ve slepém rámu, vzhledem k vnějšku rovněž při vyšším zatížení povětrnostními vlivy.

Způsob podle vynálezu pro výrobu uspořádání dveřního nebo okenního křídla s izolačním zasklením podle prvního provedení představuje nej širší možné využití známých kroků výrobního postupu, přičemž je potřebné pouze jiné pořadí, které musí být provedeno průmyslově při smaltování, které je známé z uměleckého zpracování plaveného skla.

Předkládaný vynález bude nyní podrobněji vysvětlen na základě příkladů jeho provedení, které jsou znázorněné na připojených výkresech.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje schematicky v řezu okrajovou oblast uspořádání podle vynálezu bezrámového dveřního popřípadě okenního křídla s izolačním zasklením podle prvního příkladu provedení;

Obr. 2 znázorňuje pohled shora na toto uspořádání křídla;

Obr.3 až obr. 6 znázorňují schematicky uspořádání a přiřazení uspořádání křídla podle vynálezu ve stavu zasazení do slepého rámu;

Obr. 7 znázorňuje schematicky vytvoření skleněné tabule ve formě sdružené skleněné tabule;

Obr. 8 znázorňuje schematicky v řezu okrajovou oblast uspořádání podle vynálezu bezrámového dveřního popřípadě okenního křídla s * · · · » izolačním zasklením podle druhého příkladu provedení;

Obr. 9 znázorňuje schematicky pohled shora na takové uspořádání křídla;

Obr.10 znázorňuje schematicky v řezu okrajovou oblast uspořádání podle vynálezu bezrámového dveřního popřípadě okenního křídla s izolačním zasklením podle dalšího příkladu provedení;

Obr.11 znázorňuje schematicky v řezu okrajovou oblast uspořádání podle vynálezu bezrámového dveřního popřípadě okenního křídla s izolačním zasklením podle ještě dalšího příkladu provedení;

Obr.12 znázorňuje schematicky v řezu okrajovou oblast uspořádání podle vynálezu bezrámového dveřního popřípadě okenního křídla s izolačním zasklením podle jednoho dalšího příkladu provedení;

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje uspořádání 1 dveřního nebo okenního křídla podle vynálezu, které je vytvořeno podle principu izolačního zasklení. Toto uspořádání i tudíž zahrnuje vně ležící skleněnou tabuli 2, uvnitř ležící skleněnou tabuli 3. a rozpěrku 4. Rozpěrka 4. je komerčně běžného konstrukčního typu a sestává z dutého profilu s pravoúhelníkovým průřezem, v jehož vnitřním prostoru 5. může být umístěn vlhkost • · absorbující materiál, přičemž vnitřní prostor 5 je spojen s prostorem J_ mezi tabulemi prostřednictvím malých otvorů 6,.

Jak je u izolačních zasklení běžné, je rozpěrka 4. prostřednictvím silikonových nebo butylových lepících pásků 8. zasazena mezi skleněnou tabuli 2 a skleněnou tabuli 2 ^s malým odstupem od jejich vnějších okrajů. Tímto je vytvořena dokola procházející spára, která je, jak je běžné u izolačních zasklení, opatřena okrajovou výplní 9., která sestává obvykle z thiokolu. Tím se plynotěsně s pro vlhkost nepropustně uzavře prostor ]_ mezi tabulemi vzhledem k vnějšku. Tento prostor 2 mezi tabulemi, jak je běžně známé, může být naplněn plynem nebo (částečně) odvzdušněn (evakuován).

Podle prvního provedení předkládaného vynálezu je nyní do krajové výplně 9. zapuštěn profil 10 oddělený od rozpěrky 4., který má v podstatě průřez ve varu písmene U a směrem ven je otevřený a který slouží pro přijetí kování zejména otevíracího a sklopného kování běžné konstrukce. Dále má uvnitř ležící skleněná tabule 2 oproti vně ležící skleněné tabuli 2 dokola procházející okrajový přesah 11.

Profil 10 má v průřezu vně ležící rameno 12 a uvnitř ležící rameno 13, která probíhají v podstatě paralelně se skleněnými tabulemi 2 popřípadě 2/ ale mají malý odstup tak, že může být provedeno vložení do okrajové výplně 2- Spojovací nebo příčné rameno 14, které může z výrobně-technických důvodů obsahovat dutý prostor 15, může na své vnější straně, která směřuje k rozpěrce 2/ mít drážky 16, které umožňují lepší ukládání. Obě ramena 12 a 13 se opírají přes malé patky 17 popřípadě 18 v podstatě ve tvaru přímky o přiřazené skleněné tabule 2 popřípadě 3, přičemž toto opření probíhá v podstatě na od prostoru 2 mezí tabulemi vzdáleném konci • « • « « · Φ ♦ · ·· · Μ h ·>>· • · · · b * · · «··« «» « » «· · * t * ramena 12 popřípadě 13, jak je dobře znázorněno. Tím nejen že se brání tomu, aby při ukládání mohla unikat hmota okrajové výplně 9., ale rovněž se tím zajišťuje dobré vedení profilu 10 mezi tabulemi 2 a 3. a tím také v profilu 10 umístěného kování, přičemž se tak brání zbytečným mechanickým zatížením.

Prostor mezi rameny 12, 13 a 14 obsahuje jeden širší vnější úsek 19, který umožňuje přijetí a vedení plochého úseku kování, a jeden hlubší úsek 20., který umožňuje přijetí výstupků kování větších rozměrů, které jsou potřebné pro ovládací prvky, aniž by byl omezen a nepříznivě ovlivněn pohyb. Oba úseky 19, 20 uvedeného prostoru jsou vzájemně odděleny prostřednictvím osazení 21.

Z výrobně technických důvodů vytvořený dutý prostor 18 v příčném ramenu 14 umožňuje ale také, aby úsek obsahující drážky 16 mohl být pružně vybočen, pokud je to potřebné.

Ve znázorněném příkladu provedení má profil 10 z tohoto důvodu na od prostoru 7. mezi tabulemi vzdáleném konci ramena 12 směrem ven předpjatý výstupek 22, který ve vloženém stavu, jak je znázorněno, dosedá na čelní stranu vně ležící skleněné tabule 2.· Tento výstupek 22 může tudíž sloužit jako zarážka a tak zajišťovat průběžně stálé polohové vyrovnání profilu 10 vzhledem ke skleněným tabulím 2 a 3.·

Na obr. 1 znázorněný příklad provedení má uvnitř ležící skleněnou tabuli 3. po okraji dokola obklopující smaltování 23 směřující do prostoru 2 mezi tabulemi, jehož šíře je odměřena tak, že, jak je znázorněno, rozpěrka 4_ a profil 10 a také mezi nimi se nacházející okrajová výplň 9. jsou zakryty.

• « ·

*·« · ♦ * ·*-«· • «···« « · · · - »«· « ····» » · ·«·« ·· « · «· ·· « ·

Ukázalo se, že takovéto zakrytí, jako je smaltování 23, může být v jeho okrajovém průběhu vytvořeno velmi přesně, což není zajištěno pro uložení silikonových nebo butylových lepících pásků 8., takže může být dosaženo esteticky mnohem čistšího výsledku. Dále může toto smaltování 23 sklo v této oblasti učinit neprůhledným a /nebo jedinečným způsobem vytvořit barevným. Toto smaltování 23 je dosaženo zvláštní technikou zpracování skla, která potřebuje vypalovací proces. To bylo dříve známo pouze u uměleckých prací. Ukazuje se ale, že prostřednictvím tohoto smaltování 23 lze dosáhnout velmi dobrého lepícího podkladu pro silikonové popřípadě butylové lepící pásky 8. a také pro okrajovou výplň 9., takže je dále zajištěno plynotěsné a pro tekutiny nepropustné uzavření prostoru 7. mezi tabulemi.

Dobré výsledky se smaltováním 23 mohly být dříve dosaženy pouze pro jednoduché bezpečnostní sklo. Použití tohoto jednoduchého bezpečnostního skla má přitom tu výhodu, že průchozí otvory, které jsou potřebné pro ovládací členy kování, je možné vytvořit jednoduchým a bezpečným způsobem.

Obr. 2 znázorňuje uspořádání takovýchto průchozích otvorů, přičemž se jedná o jedno prostřední, poněkud větší vrtání 24 pro průchod ovládací prvek a dvě sousední, poněkud menší vrtání 25 pro upevňovací prvky ovládacího prvku. Další otvory nejsou podle současného stavu techniky potřebné pro otevírací a sklopná kování. Jednoduché bezpečnostní sklo má přitom ještě jednu další výhodu spočívající v tom, že okraje mohou být velmi dobře broušené, přičemž je zamezeno poškození. Kromě toho je velmi silně omezena možnost tříštění.

*•3 « · « · · · ♦ • · · · · · «··· • ····· · · * ··· «·· • · · · « i » · ···* · · ·· «· «« r »

Výhody takovéhoto uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla s izolačním zasklením jsou zjevné. Vedle všech výhod izolačního zasklení je dosaženo velmi vysokého průchodu světla. Dále se toto uspořádání velmi snadno udržuje. Oproti běžnému rámovému oknu zde neexistují žádné rohy a hrany, což značně usnadňuje čištění. Navíc je možná zcela volná volba barev, zejména u smaltování 23. Obsluha je vzhledem k běžným rámovým oknům nezměněná, protože mohou být požita zcela shodná otevírací a sklopná kování. Z architektonického pohledu mohou být při větších stavebních plochách zcela libovolně volena uložení pevně zabudovaných skleněných tabulí a otevíracích uspořádání křídel, protože odpadají rámy, přičemž současně nemusí být dodržovány žádné dodatečné požadavky pro slepé rámy.

Protože profil 10 slouží pouze pro přijetí a vedení kování, je možné jej vytvořit jednoduchým způsobem jako plastový profil, například v procesu vytlačování nebo v procesu vstřikování.

Protože prostor J_ mezi tabulemi je prostřednictvím rozpěrky 4. těsně uzavřen vzhledem k· vnějšku, může být profil 10 vytvořen po obvodě uspořádání křídla jako více dílný, přičemž na místech styku není nutné dodržovat vysokou přesnost. Například může být sestaven z částí sledujících uspořádání křídla v obvodovém směru, které mají tvar písmene C popřípadě obráceného písmene C, jak je dobře patrné například z obr. 2. Obě části 10a a 10b profilu jsou vzájemně uspořádány tak, že se stýkají ve styčných spárách 2 6. Uložení styčných spár 26 a jejich šířka se přitom nastaví tak, že hmota okrajové výplně 9., který je případně vytlačena při ukládání nemá za následek žádné nepříznivé ovlivnění pohybu • · » * · · »

kování v prostorovém úseku 19 popřípadě také v prostorovém úseku 20. Rovněž zde přitom může být důležitý dutý prostor 15 v příčném ramenu 14 . Ten rovněž usnadňuje ukládání, protože vzduch vytlačovaný při ukládání může být odváděn jednoduchým způsobem. Samozřejmě je možné rovněž jiné více dílné zkonstruování profilu 10, přičemž styčné spáry 26 mohou upraveny rovněž v rozích (což není znázorněno).

Na základě obr. 3 až obr. 4 budou v následujícím popisu blíže popsány různé příklady provedení s jednotlivými přiřazeními ke slepému rámu 30., přičemž stejné vztahové značky, jako byly použity na obr. 1, označují stejné konstrukční části a přičemž budou vysvětleny pouze odlišnosti od předcházejícího popisu.

Dále je třeba si povšimnout, že například u profilu 10 není zvlášť znázorněn dutý prostor 15 a nejsou znázorněny drážky 16. Samozřejmě, že tyto prvky by mohly být upraveny ve formě znázorněné na obr. 1 nebo i v podobném provedení. Dále není jednotlivě znázorněno, že patky 17 a 18 (viz obr. 1) by mohly mít zkosení nápomocná z výrobně technických důvodů. V této souvislosti je třeba uvést, že profil IQ nutně nemusí být plastovým profilem, nýbrž také může sestávat z jiného vhodného materiálu, například z hliníku, když je to výhodné v daném případě použití.

Dále je ještě třeba uvést, že na žádném z obrázků není znázorněno komerčně běžné kování.

Zcela obecně je uspořádání 1. křídla vsazeno do slepého rámu 30., přičemž je znázorněna vždy zavřená poloha, ve které v profilu 10 uložené kování zabírá prostřednictvím

• · · · · neznázorněného záběrového prostředku do odpovídající drážky 31 slepého rámu 3.0, jak je všeobecně známé.

Slepý rám 30 je na straně budovy pevně ukotven obecně známým a neznázorněným způsobem. Na obr. 3 a obr. 4 je slepý rám 30 tvořen tak zvaným tepelně izolačním hliníkovým profilem, to jest vnitřním profilem 32, tepelně izolačními členy 33, 34 a vnějším krycím profilem 35. Krycí profil 35 je vzhledem k okennímu nebo dveřnímu otvoru, který má být uzavřen, předpjatý tak, že v uzavřeném stavu uspořádání i křídla, se okrajová oblast křídla dostává přes nejméně jeden těsnící prvek do utěsněného kontaktu proti krycímu profilu 35. Na obr. 3 a obr. 4 nese element krycího profilu 35, který zasahuje nejdále do okenního otvoru a přichází nejblíže k uspořádání 1 křídla, břitové těsnění 36. Uložení tohoto břitového těsnění je podle znázorněného příkladu provedení takové, že při pohledu z vnějšku je zakryta tímto břitovým těsněním 36 a krycím profilem 35 oblast vně ležící skleněné tabule 2. uspořádání 1 křídla, která je přiřazena rozpěrce 4, okrajové výplni 9. a profilu 10. Zakrytí, jako je smaltování 23 znázorněné pro uvnitř ležící skleněnou tabuli 3 (viz obr.

a obr. 2), není tudíž v této oblasti potřebné. Při jiné formě přiřazení břitového těsnění 36 a krycího profilu k uspořádání 1 křídla, může být ale také pro vně ležící skleněnou tabuli 2. upraveno zakrytí odpovídající smaltování 23 (což není znázorněno).

Podle obr. 3 je na úseku krycího profilu 35, který je blízko budovy, drženo další břitové těsnění 37, jehož břit přichází do kontaktu proti úseku profilu 10. U tohoto příkladu provedení není výstupek 22 upraven na nejvíce vnějším od prostoru J_ mezi tabulemi vzdáleném konci vně « · • · ί ležícího ramena 12., nýbrž má známý odstup, prostřednictvím kterého je definována styčná plocha 38 na profilu 10, proti které přichází do kontaktu břitové těsnění 37, když je uspořádání X křídla v zavřeném stavu. Obr. 3 poukazuje rovněž na dimenzování přesahu 11 uvnitř ležící skleněné tabule 3. Tento přesah 11 je dimenzován tak, že při otevřeném uspořádání X křídla nijak neruší, zejména nejsou viditelné, elementy kování, které vyčnívají z prostoru 7. mezi tabulemi, v uzavřeném stavu uspořádání X křídla je ale zajištěn jejich záběr při ovládání neznázorněného ovládacího prvku v drážce 31.

U příkladu provedení podle obr. 3 je krycí profil 35 dále vytvořen tak, že mezi vně ležícím břitovým těsněním 36 a uvnitř ležícím břitovým těsněním 37 je definován dutý prostor 39, ve kterém může protékat voda pronikající přes břitové těsnění, přičemž tato voda může být případně skrz otvory odváděna směrem ven.

Obr. 4 znázorňuje naproti tomu poněkud jiným způsobem vytvořené uspořádání a konstrukci druhého břitové těsnění, které je zde označeno vztahovou značkou jako břitové těsnění 40 a má první břit 41 přicházející do kontaktu proti vně ležící skleněné tabuli 2 a druhý břit 42 přicházející do kontaktu proti čelní ploše profilu 10. Kromě dutého prostoru 39 je tudíž mezi břity 41 a 42 definován další dutý prostor 43, který rovněž může sloužit pro přijetí vody pronikající přes všechny předcházející těsnící prostředky.

Obr. 5 se liší od obr. 3 a obr. 4 tím, že slepý rám 30 je vytvořen prostřednictvím dřevěného nebo plastového profilu 44, který je opatřen břitovým těsněním 45, které je v porovnání s břitovým těsněním 36 vytvořeno pouze bezvýznamně « · • · jinak, a břitovým těsněním 4 6, které je v porovnání s břitovým těsněním 40 profilováno pouze bezvýznamně jinak.

Obr. 6 znázorňuje sice rovněž dřevěný nebo plastový profil 47 pro slepý rám, ale tento profil 47 je z vnější strany pokryt dalším kovovým profilem 48, například hliníkovým profilem, který nese břitové těsnění 36, zatímco břitové těsnění 4 6 je vsazeno, jako předtím, do dřevěného nebo plastového profilu 47. Ukazuje se, že uspořádání £ křídla podle předkládaného vynálezu je možné vsadit do nejrůznějšleh konstrukčních forem slepých rámů 30, přičemž prostřednictvím vytvoření uspořádání i křídla může být dosaženo v zásadě zvoleného estetického účinku, aniž by bylo zanedbáno utěsnění.

Na základě obr. 1 bylo vysvětleno, že smaltování 23 způsobuje optické zakrytí, přičemž současně je zajištěna dobrá přilnavost jak silikonového popřípadě butylového lepícího pásku 8. tak i okrajové výplně 9.. To může být dosaženo také jiným způsobem, například u uspořádání 50 sdruženého tabulového skla podle obr. 7. Toto uspořádání sestává z (nejméně) dvou skleněných tabulí 51 a 52, mezi které je na způsob laminátu (ve smyslu vrstveného materiálu) vložena plastová fólie 53. Tato plastová fólie 53 je nyní na okrajích buď prostřednictvím zpracování vytvořena jako neprůhledná nebo je nahrazena neprůhlednou popřípadě barevnou fólií 54., přičemž je dosaženo stejného účinku jako prostřednictvím smaltování 23. Samozřejmě by pro dosažení stejného účinku mohlo být rovněž použito zpracování jedné ze skleněných tabulí 51 nebo 52 v této oblasti. Podstatné je, jak bylo vysvětleno, optické zakrytí té oblasti, ve které se nacházejí rozpěrka 4., okrajový výplň 9 a profil 10., při současném uchování přilnavosti vztahující se k okrajové výplni 9. a silikonovému popřípadě butylovému lepícímu pásku 8.. Samozřejmě jsou možné rovněž kombinace uspořádání sdruženého tabulového skla a uspořádání jednoduchého bezpečnostního skla.

Jak již bylo zmiňováno, je prostor 2 mezi tabulemi naplnitelný plynem nebo je možné jej odvzdušnit (evakuovat) , jak je běžné. Dále je také běžné v prostoru 2 mezi tabulemi umísťovat potahy skleněných tabulí 2, 2, aby se dosáhlo tepelné izolace, zvukové izolace a/nebo ochrany proti záření (proti UV (ultrafialovým) nebo IR (infračerveným) paprskům. Potahové materiály, vrstvení a způsoby výroby těchto vrstev jsou v zásadě známé.

Při výrobě izolačního zasklení za použití potažených skleněných tabulí se obvykle nařeže potažená tabule z plaveného skla, která se na okrajích zbaví potažení a potom se přivede k montáži. To ovšem není možné, když má být vyrobeno uspořádání 2 křídla podle předkládaného vynálezu, které obsahuje smaltování 23 nebo srovnatelné opracování horní plochy jedné ze skleněných tabulí 2. a/nebo 2 nebo u kterého je použito materiálu vyžadujícího zvláštní opracování, jako je například jednoduché bezpečnostní sklo.

Dále je při ukládání profilu 10 do okrajové výplně 2 dbát na to, aby toto ukládání probíhalo, dokud je pro okrajovou výplň 2 použitý a již naplněný materiál ještě tvářitelný a má také přinejmenším viskózní konzistenci. Proto musí být známý běžný způsob výroby izolačních zasklení v určitých krocích modifikován a změněn.

Nejdříve jsou obě skleněné tabule 2 a 3 přiříznuty na odpovídající rozměry z běžných tabulí plaveného skla.

• «

Následně jsou vytvořena požadovaná vrtání 24 a 24 a je naneseno smaltování 23. Aby toto smaltování 23 proniklo do skleněného materiálu skleněných tabulí 2. respektive 3. a aby dosáhlo potřebného přilnavého podkladu, je smaltování 23 vypáleno v rámci tepelné úpravy. Protože toto smaltování 23 je podle současného stavu techniky trvalé pouze u jednoduchého bezpečnostního skla, je potom tepelná úprava potřebná pro výrobu jednoduchého bezpečnostního skla provedena současně nebo časově odděleně.

Pokud skleněné tabule 2. a/nebo 2 mají být potaženy, je potom proveden proces potahování, přičemž po tomto procesu potahování oblast, ve které mají být upraveny rozpěrka 4., profil 10 a okrajová výplň 9, je uvolněna od potažení popřípadě se opět uvolní.

Potom se běžným způsobem, jak je známé pro izolační zasklení, provede smontování, to znamená, že se rozpěrka 4. opatří silikonovými nebo butylovými lepícími pásky 8. a vloží se mezi skleněné tabule 2 a 3 na určené místo. Následně se provede vyplnění okraje, které se obvykle provádí s thiokolem. Předtím než thiokolová okrajová výplň 9. dosáhne svého vytvrzeného pružného stavu a je ještě viskózní, se uloží profil 10 prostřednictvím vtlačení do této okrajové výplně <9. Teprve potom se provedenou potřebné kroky, aby okrajová výplň 9. dosáhla potřebné pevné a přitom pružné konzistence.

Potom může být nasazeno a namontováno komerčně běžné otevírací a sklopné kování společně s příslušným ovládacím členem, pro který jsou upravena vrtání 2 4 a 25. Přitom bude potřebné, přinejmenším vrtání 24 vytvořit také ještě skrz profil 10., pokud nemohla být na vhodných místech vytvořena odpovídající vrtání již při výrobě jednotlivých částí profilu (například částí 10a a 10b).

Již potom může být uspořádání X křídla běžným způsobem vsazeno do okenního otvoru, popřípadě do jeho slepého rámu, a je schopné provozu.

V následujícím popisu druhého příkladu provedení a rovněž dalších příkladů provedení jsou, pokud je to možné, použity stejné vztahové značky jako na obr. 1 až obr. 7, přičemž při stejném účinku je ke vztahovým značkám připojena čárka.

Podle druhého příkladu provedení, který je znázorněn na obr. 8 až obr. 11, je nyní v odstupu od okrajové výplně S vsazen mezi skleněné tabule 2 a 3 profil 60 oddělený od rozpěrky 4_, který má v podstatě průřez ve tvaru písmene U a je otevřen směrem ven a který slouží pro přijetí kování, zejména otevíracího a sklopného kování běžné konstrukce. Dále má uvnitř ležící skleněná tabule 3. dokola procházející okrajový přesah 11 oproti vně ležící skleněné tabuli 2, přičemž označení uvnitř ležící a vně ležící se vztahují na umístění uspořádání X dveřního nebo okenního křídla ve stavu zabudovaném do budovy. Profil 60 má v průřezu jedno vně ležící rameno 61 a jedno uvnitř ležící rameno 62, která probíhají v podstatě paralelně se skleněnými tabulemi 2. respektive 3, a přes jejichž ve vztahu k profilu 60 vně ležící plochy probíhá pevné spojení se skleněnými tabulemi 2 popřípadě X, výhodně prostřednictvím lepeného spoje. Příčné rameno 63 spojující ramena 61 a 62 je od hmoty okrajové výplně X tak oddáleno, že mezi touto hmotou okrajové výplně X a profilem 60 je vytvořen vzduchový prostor 64 . Tento vzduchový prostor 64 může být přitom zvětšen tím, že příčné rameno 63 má vzhledem k úsekům ramen 61 a 62, ležícím nejblíže k rozpěrce 4. osazení 65. V příčném ramenu 63 mohou být přitom upraveny průchozí otvory 7 4, prostřednictvím kterých je umožněna vzduchová výměna mezi vzduchovým prostorem 64 a vnějškem, přičemž tyto průchozí otvory 7 4 mohou rovněž sloužit pro přijetí upevňovacích šroubů.

Tímto se zajistí nejen dobré vedení profilu 60 mezi skleněnými tabulemi 2 a 3. ale zároveň také v profilu 60 přijatého kování, přičemž se zamezí zbytečným mechanickým zatížením, zejména rozpěrky 4_. Prostřednictvím vytvoření vzduchového prostoru 64 a možnosti vzduchové výměny s vnějškem se zamezí tomu, že hmota okrajové výplně 9. na základě fyzikálních a/nebo chemických reakcí zkřehne a tím se stane netěsnou.

Prostor mezi rameny 61, 62, 63 obsahuje jeden širší vnější úsek 19', který umožňuje přijetí a vedení úseku kování, a jeden hlubší úsek 20.', který umožňuje přijetí výstupků kování větších rozměrů, které jsou potřebné pro ovládací element, aniž by byl omezen a nepříznivě ovlivněn pohyb. Oba úseky 19' a 20' uvedeného prostoru jsou vzájemně oddělené osazením 21'.

Ve znázorněném příkladu provedení má profil 60 kromě toho ještě na od prostoru Ί_ mezi tabulemi vzdáleném konci vně ležícího ramena 61 směrem ven předpjatý výstupek 66, který v nasazeném stavu, jak je znázorněno, přichází do kontaktu s čelní stranou vně ležící skleněné tabule 2. Tento výstupek 66 může tudíž sloužit jako zarážka a tak může zajišťovat průběžně stálé polohové vyrovnání profilu 60 vzhledem ke skleněným tabulím 1 a 1.

• · • · · · · · · • · · · · ···· · · · · ··

Jak na obr. 8 není blíže uvedeno, ale jak je naznačeno na obr. 9, může také u tohoto příkladu provedení mít uvnitř ležící skleněná tabule 3. po okraji dokola procházející a směrem do prostoru J_ mezi tabulemi směřující smaltování 23, jehož šířka je odměřena tak, že, jak je znázorněno na obr. 9, rozpěrka 4. a profil 60 a rovněž tak mezi nimi se nacházející okrajová výplň 9. a vzduchový prostor 64 jsou zakryty.

Dále je možné uvést, že profil 60 nemusí být nezbytně plastovým profilem, nýbrž že může být vytvořen také z jiného vhodného materiálu, například z hliníku, pokud je to účelné v daném případě použití.

Přiřazení uspořádání křídla podle předkládaného vynálezu ke slepému rámu je již podrobně vysvětleno na základě znázornění na obr. 3 až obr. 6. Zde se výslovně odkazuje na tato již uvedená vysvětlení.

Kromě jiného je ve výše uvedeném popisu již poukázáno na to, že utěsnění proti vodě vzhledem k vnějšku má velký význam. Určité přispění ke zlepšení utěsnění proti vodě vzhledem k vnějšku je možné dosáhnout tak, že výstupek 66 má ještě jeden směrem ven vystupující výstupek 67, přičemž tento výstupek 67 může mít vybrání 68 přibližně ve tvaru písmene U, které je otevřené v obvodovém směru. Tímto se umožní uložení dalších břitů břitového těsnění z těsnění upevněného na slepém rámu, ale takto se i přidá další překážka pro pronikání vody, které je způsobeno povětrnostními vlivy.

Dále lze poukázat na to, že namísto zakrytí vytvořeného smaltováním 23 může být použito rovněž zakrytí, jako je již podrobně vysvětleno ve spojení s obr. 7. Zde je ·

• ••9 ·· · · · · * * ► ' možné rovněž výslovně odkázat na vysvětlení uvedená v popisu výše.

Při výrobě uspořádání 1 křídla podle tohoto příkladu provedení předkládaného vynálezu je třeba dbát na to, aby okrajová výplň 9 byla již tak zpevněna, že při zavádění profilu 60 tato okrajová výplň 9, již nemůže téci. Ve zbývajícím je může být odkázáno zpět na známý běžný způsob výroby izolačního zasklení.

Při použití mohou nyní vznikat zvětšené teplotní výkyvy, které potom mohou mít za následek obtíže, když rozdíly v roztažnosti mezi sklem skleněných tabulí 2 a 3 na jedné straně a materiálem profilu 50 na druhé straně jsou příliš velké. Může dojít k napětím, knerá již nezajišťují bezpečnou manipulaci s kováním nebo v důsledku kterých již není zajištěno spolehlivé držení profilu 60 mezi skleněnými tabulemi 2 a 3..

Řešení tohoto problému podle předkládaného vynálezu je použitelné jak u profilu 60 podle cbr. 8 tak i u profilu 10 podle obr. 1. Toto řešení bude ale blíže vysvětleno pouze na základě dalšího rozvoje popisu profilu 60.

Podle příkladu provedení, které je znázorněno na obr. 10, má profil 60 v jeho ramenech £1, 62 a/nebo příčném ramenu 63 kanálky 69 popřípadě 7_0, do kterých jsou zasunutelné nebo případně mohou být vloženy kovové tyče 7 5 popřípadě 7 6. Tyto kanálky mohou být ale použity také pro přijetí šroubů pro připevnění kování, eventuálně dodatečně a střídavě s takovými kovovými tyčemi 75 respektive 76.

V příkladu provedení, který je znázorněn na obr. 11, jsou na směrem ven směřujících plochách ramen 61, 62 profilu • · *r · « « pevně upevněny kovové lišty 71 respektive 72 takovým způsobem, že skleněné tabule 2, 3 přicházejí do kontaktu nejméně s těmito kovovými lištami ⁷1, 72.

Opatření podle obr. 11 může doplňkově dosáhnout toho, že pevné spojení mezi profilem 60 a skleněnými tabulemi 2., 3. prostřednictvím lepení zůstává zachováno také při silných teplotních rozdílech, které by v praxi rovněž mohly nastat, zejména když pro kovové lišty 71, 72 může být vybrán materiál, který je vhodnější jako nosič pro lepidlo, než samotný materiál profilu 60. Výhodný je zejména hliník nebo slitiny hliníku.

Kovové lišty 71, 72 mohou být nasazeny prostřednictvím vhodných prostředků současně při výrobě profilu 60, zejména mohou být odlity. Upevnění může být provedeno například prostřednictvím kotevních výstupků, jako je například výstupek 73 kovové lišty 72 v ramenu 62 profilu 60.

K tomu mohou být ale upraveny rovněž další výstupky, například na podélném průběhu kovových lišt 71, 72 v dostupech uspořádané výstupky nebo podobně.

Nakonec může být uvedeno, že opatření znázorněná na obr. 10 a opatření znázorněná na obr. 11 mohou být upravena společně.

Obr. 12 rovněž znázorňuje uspořádání 1 dveřního nebo okenního křídla podle předkládaného vynálezu, které je zkonstruováno podle principu izolačního zasklení. Toto provedení je v zásadě použitelné jak u profilu podle obr. 1 tak i u profilu podle obr. 8.

• · ·» ·· · · ···· ·· ·· ·· ·· ··

Podle obr. 12 je v odstupu od okrajové výplně 9 v oblasti mezi skleněnými tabulemi 2 a 3 ale vně prostorového překrytí uspořádán profil 80 oddělený od rozpěrky 4, který má v podstatě průřez ve tvaru písmene U a je otevřený směrem ven a který slouží pro přijetí kování, zejména otevíracího a sklopného kování běžné konstrukce. Dále má uvnitř ležící skleněná tabule 3. dokola procházející okrajový přesah 11 oproti vně ležící skleněné tabuli 2, přičemž označení uvnitř ležící a vně ležící se vztahují na umístění uspořádání 2 dveřního nebo okenního křídla ve stavu zabudovaném do budovy. Profil 80 má v průřezu jedno vně ležící rameno 81 a jedno uvnitř ležící rameno 22/ která probíhají v podstatě paralelně se skleněnými tabulemi 2 respektive 3., přičemž přes ve vztahu k profilu 80 vně ležící plochy uvnitř ležící ramena 82 probíhá pevné spojení pouze se skleněnou tabulí 2_, výhodně prostřednictvím lepeného spoje. Příčné rameno 83 spojující podélná ramena 81 a 82 je v tomto příkladu provedení od hmoty okrajové výplně 9. tak oddáleno, že mezi touto hmotou okrajové výplně 9. a profilem 80 je vytvořen vzduchový prostor 84.

Tento vzduchový prostor 84 může být přitom zvětšen tím, že příčné rameno 83 má vzhledem k úsekům podélných ramen 81 a 82, ležícím nejblíže k rozpěrce 4. osazení 8 5. V příčném ramenu 83 mohou být přitom upraveny na obrázku neznázorněné průchozí otvory, prostřednictvím kterých je umožněna vzduchová výměna mezi vzduchovým prostorem 84 a vnějškem, přičemž tyto průchozí otvory mohou rovněž sloužit pro přijetí upevňovacích šroubů.

Profil 80 ale oproti předcházejícím příkladům provedení není pevně spojen s vně ležící skleněnou tabulí 2, nýbrž pouze k této skleněné tabuli 2. těsně přiléhá, zejména k • * • · · · # · «...

» · ί- » » *· »· • ··»«« » r« ·«>·». t··«· · Λ · · · · » · * » její dokola procházející čelní straně 27 . Ve znázorněném příkladu provedení je přechodová oblast mezi vně ležící podélným ramenem 81 a příčným ramenem 83 profilu 80 vytvořena jako zesílení 8 6, jehož jedna plocha leží proti čelní straně 27 vně ležící skleněné tabule 2. Výhodně probíhá těsně přiložení přes těsnící hmotu 88 mezi zesílením 86 a čelní stranou 27 vně ležící skleněné tabule 2.

Zesílení 86 může být součástí směrem ven vystupujícího výstupku 87, jak již bylo popsáno v předcházejícím popisu, který v nasazeném stavu slouží nejen jako zarážka pro stálé polohové vyrovnání profilu 80 vzhledem ke skleněným tabulím 2. a 3., ale rovněž jako prostředek k tomu, aby se odváděla voda pronikající v důsledku povětrnostních vlivů.

Výstupek 87 může dále, jak je znázorněno, zahrnovat elastický břit 8 9, který na okraji elasticky přiléhá k vnější straně vně ležící skleněné tabule 2 v blízkosti čelní strany 27.

Prostor mezi rameny 81, 82, 83 profilu 80 obsahuje jeden širší vnější úsek 19' ' , který umožňuje přijetí a vedení úseku kování, a jeden hlubší úsek 20.'', který umožňuje přijetí výstupků kování větších rozměrů, které jsou potřebné pro ovládací element, aniž by byl omezen a nepříznivě ovlivněn pohyb. Oba úseky 19' ' a 20' uvedeného takto vytvořeného prostoru jsou vzájemně oddělené prostřednictvím osazení 21' ' .

Prostřednictvím tohoto zvoleného příkladu provedení je zajištěno nejen dobré vedení profilu 80 v oblasti mezi skleněnými tabulemi 2. a 3., ale zároveň také dobré vedení v • a *· 4·« ·

4 a a 4 a · • · 4 4 · 4 · a a a a ·

4· 4 4 »4 ·· tt profilu 80 přijatého kováni, aniž by mohla být vyvíjena zbytečná mechanická zatížení na rozpěrku A m jedné straně a na vzájemné spojení mezi skleněnými tabulemi 2 a 3 na straně druhé. Prostřednictvím vytvoření vzduchového prostoru 84 se zamezí tomu, že hmota okrajové výplně 9. na základě fyzikálních a/nebo chemických reakcí zkřehne a tím se stane netěsnou, jak je vysvětleno také výše.

Pouze schematicky je znázorněno smaltování 23, které je upraveno na uvnitř ležící skleněné tabuli 3, kterou obklopuje po okraji dokola, přičemž směřuje do prostoru 2 mezi tabulemi, a jehož šíře je odměřena tak, že, jak je znázorněno, rozpěrka 2 a profil 80 a také mezi nimi se nacházející okrajová výplň 9. a vzduchový prostor 84 jsou zakryty. Výhoda tohoto zakrytí, jako je například smaltování 23, je podrobně vysvětlena v popisu výše.

Protože profil 80 slouží pouze pro přijetí a vedení kování, je možné jej vytvořit jednoduchým způsobem jako plastový profil, například v procesu vytlačování nebo v procesu vstřikování.

Profil 80 může být rovněž po' obvodě uspořádání křídla vytvořen jako více dílný, jak již bylo podrobně vysvětleno výše. Je třeba uvést, že také na obr. 12 není znázorněno komerčně běžné kování.

Dále je možné uvést, že profil 80 nemusí být nezbytně plastovým profilem, nýbrž že může být vytvořen také z jiného vhodného materiálu, například může sestávat z hliníku, pokud je to účelné v daném případě použití, zejména pro pevné spojení s dokola procházejícím přesahem 11 uvnitř ležící skleněné tabule 3.

·· ·· »· • 9 9 · * ► * « * *. · • » · · » * 9 « • 9 9 · · 9 » · · · · * » » • «···· * « ···· 99 99 99 99 ··

Přispění ke zlepšení utěsnění proti vodě vzhledem k vnějšku je dosaženo prostřednictvím výstupku 8 7, který je vytvořen jako směrem ven vystupující výstupek, přičemž tento výstupek může mít vybrání přibližně ve tvaru písmene U, které je otevřené v obvodovém směru. Tímto se umožní nejen uložení dalších břitů břitového těsnění z těsnění upevněného na slepém rámu, ale takto se i přidá další překážka pro pronikání vody, které je způsobeno povětrnostními vlivy.

Dále lze poukázat na to, že namísto zakrytí vytvořeného smaltováním 23 může být použito rovněž zakrytí, jako je již podrobně vysvětleno ve spojení s obr. 7.

Při výrobě uspořádání 1 podle předkládaného vynálezu podle tohoto příkladu provedení může být zpětně odkázáno na sériově vyráběné izolační zasklení, u kterého má skleněná tabule, která má být později použita jako uvnitř ležící skleněná tabule, okrajový přesah 11. Výhodně poté, co okrajová výplň 9. již ztuhla, se profil 80 nasadí v oblasti přesahu 11 dokola na tento přesah 11 tak, že přechodová oblast vytvořená jako zesílení 86 přichází do kontaktu proti čelní straně 27 vně ležící skleněné tabule 2., přičemž mezi tyto dva uvedené prvky může být případně vložena těsnící hmota 88.

Při použití mohou nyní vznikat zvětšené teplotní výkyvy, které potom mohou mít za následek obtíže, když rozdíly v roztažnosti mezi sklem skleněné tabule 3. na jedné straně a materiálem profilu 80 na druhé straně jsou příliš velké. Může dojít k napětím, která již nezajišťují bezpečnou manipulaci s kováním nebo v důsledku kterých již není zajištěno spolehlivé držení profilu 80 na skleněné tabuli 3.

• · · ·

Pokud se týká řešení tohoto problému, může být zpětně odkázáno na prostředky, které jsou podrobně vysvětleny ve spojení s obr. 10 a obr. 11.

V příkladu provedení, který je znázorněn na obr. 12, je na směrem ven směřující ploše ramena 82 profilu 80 pevně upevněna kovová lišta 90 takovým způsobem, že skleněná tabule

3. přichází do kontaktu přes její přesah 11 nejméně s touto kovovou lištou 90. Toto opatření může doplňkově dosáhnout toho, že pevné spojení mezi profilem 80 a skleněnou tabulí 3 prostřednictvím lepení zůstává zachováno také při silných teplotních rozdílech, které by v praxi rovněž mohly nastat, zejména když pro kovovou lištu 90 může být vybrán materiál, který je vhodnější jako nosič pro lepidlo, než samotný materiál profilu 80. Výhodný je zejména hliník nebo slitiny hliníku.

Kovová lišta 90 může být nasazena prostřednictvím vhodných prostředků současně při výrobě profilu 80., zejména může být odlita. Upevnění může být provedeno například prostřednictvím kotevních výstupků, jako je například výstupek 91 kovové lišty 90. Dále může být v příčném ramenu 83 upravena také kovová tyč, jak je podrobněji vysvětleno již v popisu výše.

Výhodné ale je vytvořit jeden výstupek kovové lišty 90 jako tuto kovovou tyč 92, která umožňuje ukotvení kovové lišty 90 v těle profilu 80 a sice také v oblasti přechodu vytvořeného jako zesílení 86, jak je znázorněno. Tato kovová tyč 92 může mít průchozí otvory (nejsou znázorněny), aby byla umožněna vzduchová výměna se vzduchovým prostorem 8 4, přičemž tyto průchozí otvory mohou rovněž přijmout šrouby, pokud je to potřebné.

U tohoto příkladu provedení je znázorněno, že vně ležící strana vně ležícího podélného ramena 81 je přibližně v zákrytu s uvnitř ležící plochou vně ležící skleněné tabule 2. To s sebou přináší značnou výhodu v souvislosti se spolupůsobením s břitovým těsněním uspořádaným ve slepém rámu. Podstatné je ale, aby rovněž vně ležící podélné rameno 81 bylo dostatečně stabilní, čímž při přijímání kování nevznikají žádné problémy.

Ještě je třeba uvést, že mohou být stejným způsobem použity prostředky známé již ve spojení s izolačními zaskleními pro vytvoření přítlaku příčlového okna nebo pučku, přičemž doplňkově může být pro tento účel zpětně odkázáno rovněž na smaltování, které je znakem podle předkládaného vynálezu.

Obecně je takto vytvořeno uspořádání bezrámového dveřního popřípadě okenního křídla, které může zajistit pro praktická použití nezbytně potřebnou těsnost prostoru 2 mezi tabulemi, přičemž zároveň přitom může být dosaženo značné rozmanitosti estetických a architektonických účinků a přičemž dále může být zajištěna bezpečná a ničím nerušená manipulace s kováním.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla s izolačním zasklením, sestávající z vně ležící skleněné tabule (2), uvnitř ležící skleněné tabule (3) oproti vně ležící skleněné tabuli (2) s dokola procházejícím okrajovým přesahem (11), rozpěrkou (4), která je vsazena plynotěsně na okraji mezi uvnitř ležící a vně ležící skleněnou tabuli (2, 3), a rovněž po okraji rozpěrky (4) dokola procházejícího uspořádání mezi skleněnými tabulemi (2, 3) pro přijetí kování, přičemž toto uspořádání je přibližně ve tvaru písmene U a je otevřené směrem ven, a přičemž ovládací členy procházejí uvnitř ležící skleněnou tabuli (3) skrz otvory a umožňují přístup ke kování, vyznačující se tím, že uvedené uspořádání je vytvořeno jako profil (10) oddělený od rozpěrky (4), který je zapuštěn do elastické okrajové výplně (9) běžně známé u izolačního zasklení.
2. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 1, vyznačující se tím, že profil (10) je vytvořen vzepřený o skleněné tabule (2, 3) vždy pouze přímkově.
3. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 2,vyznačující se tím, že profil (10) je vzepřen na konci jeho ramena (12, 13) vzdáleném od prostoru (7) mezi tabulemi.
4. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla s izolačním zasklením, sestávající z vně ležící skleněné tabule (2), uvnitř ležící skleněné tabule (3) oproti vně ležící skleněné tabuli (2) s dokola procházejícím okrajovým přesahem (11), rozpěrkou (4), která je vsazena plynotěsně na okraji • · mezi uvnitř ležící a vně ležící skleněnou tabuli (2, 3), a rovněž po okraji rozpěrky (4) dokola procházejícího uspořádání mezi skleněnými tabulemi (2, 3) pro přijetí kování, přičemž toto uspořádání je přibližně ve tvaru písmene U a je otevřené směrem ven, a přičemž ovládací členy procházejí uvnitř ležící skleněnou tabuli (3) skrz otvory a umožňují přístup ke kování, vyznačující se tím, že uvedené uspořádání je vytvořeno jako profil (60;

80) oddělený od rozpěrky (4), který je uspořádán, zejména je přilepen, s odstupem od rozpěrky (4) mezi skleněnými tabulemi (2, 3) tak, že mezi profilem (60; 80) a okrajovou výplní (9), která je běžně známá u izolačního zasklení, zůstává vzduchový prostor (64; 84) .
5. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 4,vyznačující se tím, že profil (60) má na svém příčném ramenu (63) průchozí otvory (74) .
6. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že profil (60; 80) má ve svém příčném ramenu (63; 83) osazení (65; 85) vzhledem k úsekům ramen (61, 62; 81; 82), ležícím nejblíže u rozpěrky (4).
7. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že profil (10; 60; 80) je plastovým profilem.
8 . Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 7,vyznačující se tím, že profil (10; 60; 80) má na vzdáleném konci ramena (12; 61; 81) přiřazeného vně ležící skleněné tabuli (2) směrem ven vystupující výstupek (66; 87), který v nasazeném stavu profilu (10; 60; 80) přiléhá na čelní plochu vně ležící skleněné tabule (2).
9. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 8,vyznačující se tím, že hloubka profilu (10; 60; 80) je odměřena tak, vyčnívající části kování, směřující do prostoru (7) mezi tabulemi, jsou přijímány zcela bez dotyku.
10. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že přesah (11) mezi vně ležící a uvnitř ležící skleněnou tabulí (2, 3) je odměřen tak, že v nasazené stavu uspořádání dveřního nebo okenního křídla do jeho slepého rámu jsou vyčnívající části kování přijímány nerušeně, přičemž je ale zajištěn jejich příslušný stanovený záběr do elementů kování na straně slepého rámu.
11. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 3 nebo 7 až

10, vyznačující se tím, že profil (10) je po obvodě uspořádání dveřního nebo okenního křídla vytvořen jako více dílný, například s částmi (10a, 10b), přičemž styčná místa (26) jsou uložena a odměřena tak, že při uložení přibližně odpovídající hmoty okrajové výplně není nepříznivě ovlivněno kování a jeho ovládání.
12. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 4 až 10, vyznačující se tím, že profil (60) je po obvodě uspořádání dveřního nebo okenního křídla vytvořen jako více dílný, například s částmi (60a, 60b), přičemž styčná místa (26') umožňují vzduchovou výměnu se vzduchovým prostorem (64), ale jsou odměřena tak, že ovládání kování není nepříznivě ovlivněno.
13. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že zahrnuje dvoudílné uspořádání profilu přibližně ve tvaru písmene C.
14. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že rozpěrka (4) usazena prostřednictvím silikonových nebo butylových lepících pásků (8) a okrajová výplň sestává z thiokolu.
15. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že nejméně uvnitř ležící skleněná tabule (3) má okrajové zakrytí té oblasti, která zahrnuje rozpěrku (4) a profil (10; 60; 80).
16. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla nároku 15, vyznačující se tím, že zahrnuje uspořádání (50) sdruženého skla, u kterého je okrajové zakrytí dosaženo v podstatě neprůhlednou mezivrstvou, například ve formě fólie (54).
17. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla nároku 15, vyznačující se tím, že zahrnuje jednoduché bezpečnostní tabulové sklo, u kterého je okrajové zakrytí dosaženo prostřednictvím zpracování skla, které zajišťuje přilnavý základ pro plynotěsné vložení rozpěrky (4), přičemž jemu odpovídající oblast je ale v podstatě neprůhledná.

34 ······· ····» · ·«··· · ···· ·· ·· · · ··
18. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla nároku 17, vyznačující se tím, že zahrnuje smaltování (23).
19. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla nároku 18,vyznačující se tím, že otvory pro vrtání (24, 25) pro ovládací členy jsou v oblasti smaltování (23).
20. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 19, vyznačující se tím, že v nasazeném stavu uspořádání dveřního nebo okenního křídla zakrývá na vnější straně umístěný v podstatě plochý krycí díl (35) slepého rámu (30) uspořádání dveří nebo okna tu oblast vně ležící skleněné tabule, která je přiřazena rozpěrce (4) a profilu (10; 60; 80).
21. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla nároku 20, vyznačující se tím, že v podstatě plochý krycí díl (35) slepého rámu (30) nese po okraji dokola procházející břitové těsnění (36, 45), které v nasazeném a uzavřeném stavu uspořádání dveří nebo okna přichází do utěsněného kontaktu s vně ležící skleněnou tabulí (2).
22. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla nároku 21, vyznačující se tím, že slepý rám (30) nebo jeho krycí díl (35, 48) nese další dokola procházející břitové těsnění (36, 40, 46), které v nasazeném a uzavřeném stavu uspořádání dveří nebo okna přichází do utěsněného kontaktu s vnějším okrajem vně ležící skleněné tabule (2) a/nebo s odpovídajícím úsekem (38) profilu (10;

60; 80) .

• · · ·
23. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla nároku 22, vyznačující se tím, že mezi oběma břitovými těsněními (36, 37, 36, 40) v oblasti krycího dílu (35) je vytvořen dutý prostor (39) pro přijetí a pro odvádění případně proniknuvší vody.
24. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 8 až 23, vyznačující se tím, že výstupek (66) má přes vnější stranu skleněné tabule (2) vystupující další výstupek (67, 87) s vybráním (68) přibližně ve tvaru písmene U, které je otevřené v obvodovém směru.
25. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 24,vyznačující se tím, že profil (80) je pevně spojen, zejména slepen, přes jeho uvnitř ležící a umístěné podélné rameno (82) a uvnitř ležící skleněnou tabulí (3) a v přechodové oblasti (86) mezi příčným ramenem (83) a vně ležícím a umístěným podélným ramenem (81) těsně přiléhá na dokola procházející čelní stranu (27) vně ležící skleněné tabule (2).
26. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 25, vyznačující se tím, že zahrnuje elastickou těsnící hmotu (88) mezi přechodovou oblastí (86) profilu (80) a čelní stranou (27) vně ležící skleněné tabule (2).
27. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 25 nebo 26, vyznačující se tím, že přechodová oblast profilu (80) je vytvořena jako směrem ven vystupující zesílení (86) a vnější strana vně ležícího podélného ramena (81) je ve zbývající části • · • · · • · · · • » · · · · • · · • « · ♦ · · • · · přibližně v zákrytu s vnitřní stranou vně ležící skleněné tabule (2).
28. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 27,vyznačující se tím, že z přechodové oblasti profilu (80), tvořené zesílením (86), vystupuje výstupek (27).
29. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 25 až 28, vyznačující se tím, že přechodová oblast profilu (80) má elastický břit (89), který po okraji přiléhá na vnější stranu vně ležící skleněné tabule (2).
30. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 29, vyznačující se tím, že profil (10; 60; 80) má ve svých ramenech (61, 62) a/nebo ve svém příčném ramenu (63) kanálky (69, 70), do kterých jsou zaveditelné nebo vložené kovové tyče (75, 76; 92), přičemž popřípadě přinejmenším některé z kanálků (69,

70) mohou po úsecích přijímat šrouby.
31. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 1 až 30, vyznačující se tím, že na směrem ven směřujících plochách ramen (61, 62; 81, 82) profilu (60; 80) jsou pevně upevněny kovové lišty (71, 72; 90) tak, že skleněné tabule (2, 3) přiléhají přinejmenším na tyto kovové lišty (71, 72; 90), přinejmenším ale na směrem ven směřující plochy uvnitř ležícího ramena (82).
32. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 31, vyznačující se tím, že • · • · ·· · ···· • · ·· * ···· •·· · · · ·· «·· ··· • · · · · · · •· ·· ·· ·· · * kovové lišty (71, 72; 90) jsou odlity v materiálu profilu (60; 80) .
33. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároku 31 nebo 32, vyznačující se tím, že plochy kovových lišt (71, 72; 90), směřující ke skleněným tabulím (2, 3) jsou nosiči lepidla.
34. Uspořádáni bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle jednoho z nároků 31 až 33, vyznačující se tím, že kovové lišty (71, 72; 90) sestávají z hliníku nebo ze slitiny hliníku).
35. Uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla podle nároků 30 a 31 nebo podle jednoho z nároků 32 až

34, vyznačující se tím, že kovová tyč (92) je vytvořena jako jeden kus s kovovou lištou (90).
36. Způsob výroby uspořádání bezrámového dveřního nebo okenního křídla s izolačním zasklením podle jednoho z nároků 1 až 3 a 7 až 35, vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:

uříznutí tabule z plaveného skla pro vně ležící skleněnou tabuli (2), uříznutí tabule z plaveného skla pro uvnitř ležící skleněnou tabuli (3), vrtání otvorů (24, 25) pro ovládací členy kování v okrajové oblasti tabule plaveného skla pro uvnitř ležící skleněnou tabuli (3), smaltování okrajové oblasti přinejmenším tabule plaveného skla pro uvnitř ležící skleněnou tabuli (3), • · · · tepelnou úpravu přinejmenším tabule plaveného skla pro uvnitř ležící skleněnou tabuli (3) pro vypálení smaltování (23), současnou nebo oddělenou tepelnou úpravu přinejmenším tabule plaveného skla pro uvnitř ležící skleněnou tabuli (3) pro vytvoření jednoduchého tabulového bezpečnostního skla, případné potažení přinejmenším jedné ze skleněných tabulí (2, 3) tepelně izolující vrstvou, zvukově izolující vrstvou a/nebo vrstvou chránící proti záření, přiřazení, vsazení a sestavení a slepení obou skleněných tabulí (2, 3) a rozpěrky (4) běžným způsobem pro izolační zasklení, naplnění hmoty okrajové výplně běžným způsobem pro izolační zasklení, vtlačení profilu (10) ve tvaru písmene U do hmoty okrajové výplně popřípadě až do kontaktu směrem ven vystupujícího výstupku (22) profilu na vzdáleném konci ramena (12) přiřazeného vně ležící skleněné tabuli (3) na čelní stranu vně ležící skleněné tabule (3), ztvrdnutí hmoty okrajové výplně až do dosažení jejího elastického koncového stavu, a vsazení a namontování kování a jeho ovládacích členů.