CZ81796A3 - Kloboučkový uzávěr - Google Patents

Description

Kloboučkový uzávěr

Oblast techniky

Vynález se týká kloboučkového uzávěru pro uzavírání obalů a nádobek, zejména šroubovacích uzávěrů jak pro vratné lahve, tak i pro jednorázově použitelné lahve z polyetylénu a také pro láhve pro nápoje obsahující oxid uhličitý. Kloboučkový uzávěr obsahuje kloboučkové těleso, které je

Ϊ doplňkovou částí uzavírací nádobky, uzavírací mechanismus spojující rozebratelně nádobku s kloboučkovým tělesem a těsnění spolupůsobící s horním okrajem nádobky pro její

-utěsnění—př-i—uza-vření_uzav-íracího mechanismu, přičemž těsněni obsahuje skloněný klínovitý těsnicí břit.

Dosavadní stav techniky

Následující popis předmětu vynálezu a stavu techniky je omezen na kloboučkové uzávěry pro uzavírání nápojových lahví z ^aky bylo dosaženo co největší přehlednosti srovnání známých provedení s novým řešením. Je však třeba výslovně zdůraznit, že řešení podle vynálezu není omezeno jen na uzávěry pro láhve, ale je vhodné pro libovolné druhy obalů, nádob a kontejnerů, například pro různé druhy obalů pro balení potravin a podobného zboží. Kloboučkový uzávěr podle vynálezu je dále zejména použitelný jak pro vratné lahve, tak také pro jednorázově použitelné láhve z polyetylénu.

Kloboučkové uzávěry, kterými je možno uzavírat nápojové láhve nebo podobné obaly a nádobky, nalezly v současné době široké použití. Tyto uzávěry však musí společně vyhovovat různým ^požadavkům.__ Jednak je třeba dosáhnout utěsnění nápojových lahví, popřípadě jiných obalů nebo nádobek, aby nápoj v nich obsažený nemohl v uzavřeném, popřípadě zajištěném stavu z obalu unikat. Jestliže je utěsněné uzavřeným obalem láhev obsahující nápoj, jsou základní požadavky stanoveny viskozitou kapaliny. Jestliže je kromě toho nápoj uchovávaný v láhvi nasycen plynem udržovaným pod tlakem, například oxidem uhličitým, musí být utěsněné uzavření také plynotěsné, aby se zamezilo úniku plynu z láhve.

ψ: ίο ιο q

Aby uzávěr mohl plnit tyto těsnicí funkce, je kloboučkový uzávěr podle dosavadního stavu techniky opatřen těsnicím zařízením pro utěsnění nádobky nebo obalu. Jeden ze známých způsobů utěsňování styčné spáry mezi kloboučkovým uzávěrem a nádobkou je založen na použití pružného těsnicího kroužku, kt er ý se zejména up 1atňu j e napři k 1 ad u. z a va řo vac í ch .sklenic..... U tohoto uzavíracího systému jsou kloboučková víčka a těsnicí kroužky vyrobeny jako samostatně díly, které jsou teprve po svém: vyrobení β-βοψ sestaveny do uzavírací jednotky. Jak je vcelku zřejmé, toto řešení je v důsledku nutnosti výroby dvou samostatných součástí uzávěru nákladné a poměrně složité. Další nevýhoda tohoto řešení je dostatečně známa z běžného každodenního používání a spočívá v tom, že pryžový těsnicí kroužek se snadno sesmekne z funkční polohy a nezajistí spolehlivé utěsnění sklenice.

í

Po zkušenostech s tímto samostatným těsnicím kroužkem byly používány těsnicí kroužky, které tvořily součást kloboučkového uzávěru, přičemž toto nové řešení mělo řadu výhod.

Takové řešení je známo například z EP-A-0-580 369, ve kterém je popsán jednodílný uzávěr lahví. Kloboučkový uzávěr je opatřen těsnicím břitem, vybíhajícím z kloboučkového tělesa směrem dovnitř a tvořícím nedílnou součást kloboučkového uzávěru. Našroubováním kloboučkového uzávěru na nádobku se těsnicí břit přitlačí horní stranou hrdla lahve na vnitřní povrchovou plochu kloboučkového uzávěru. Opačně působící přítlačná síla vnitřní plochy kloboučkového uzávěru se projeví _p l_y not ě s ným u z avře nim—nádobky, - -do s a-že n-ým—pomocí těsnicího--------břitu-—Aby—se—za-me-z-i-l-o—p-ř-i-l-epen-í-těs-n-i-eirho—břřtu_ na— vnitřnípovrchovou plochu kloboučkového uzávěru, je na této ploše vytvořena soustava radiálních drážek, které mají bránit slepení. Řešení podle tohoto EP-A-O 580 369 však nebere v úvahu toleranční___meze. rozměrů,......těsnicího.......břitu_. a—hrdla__ £ 9£ η, -Ί ο Τ Ί -»7» ” ί τ η η

Α -) Γ» *1 3 lahví.

Nevýhody tohoto známého řešení spočívají ve vlastním utěsňování nádobkyV. V ideálním případě by u tohoto řešení nestálo nic v cestě k dosažení dokonalého plynotěsného uzavření nádobky, avšak pokud horní okraj nádobky obsahuje malé nerovnosti a není tvořen dokonale pravidelnou plocho.u, která se u opakovaně používaných lahví nedá předpokládat, není možné uspokojivé utěsnění styčné spáry. Kromě toho je třeba vzít v úvahu, že opatření vnitřní plochy kloboučkového uzávěru soustavou^- žTáBKu; popřípadě—drážeký-neumož-ňuje—dosa-ženírovnoměrného utěsnění. V místech, ve kterých se na povrchové ploše kloboučkového uzávěru nacházejí žlábky, není dosaženo požadovaného utěsnění, protože tlak vyvozovaný spolupůsobením vnitřní povrchové plochy kloboučkového uzávěru s horní hranou kolem otvoru nádobky je v těchto místech drážek menší, protože žlábky vedou k místním deformacím těsnicího břitu, které jsou v těchto místech z jiných důvodů žádoucí. V místech, na kterých nejsou na vnitřní povrchové ploše kloboučkového uzávěru vytvořeny žádné žlábky, je tlak větší a důsledkem toho je nerovnoměrné utěsnění. Značný význam má v tomto případě také skutečnost, že žlábky a tím také zeslabená těsnicí místa probíhají v radiálním směru, což způsobuje další snížení účinnosti těsnění nádobky, protože žlábky nebo drážky představují určité přemostění těsnicího pásma.

Úkolem vynálezu je proto zdokonalit utěsnění nádobek pomocí takového kloboučkového uzávěru, jehož výroba by nebyla nutně složitější a dražší než výroba známých uzávěrů. _

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen u kloboučkového uzávěru podle vynálezu, jehož podstata /^e-v-yjádřena—v-nárok-u—1—spočívá v tom, že skloněný klínovitý těsnicí břit má šířku, která je větší než tlouštka horního okraje nádobky, a vnitřní plocha *5 5 těsnění má v místě, kde spolupůsobí s těsnicím břitem, vlnitou žebrovanou strukturu.

Těsného uzavření nádobky je u řešení podle vynálezu dosaženo tím, že kloboučkový uzávěr je opatřen nejméně jedním žebrem,- kterým' j ě~ těsnění — přít ládováno^cíleně na' horní“ okraj* nádobky, takže vzniká těsnicí zóna, ve které je těsnění velkým tlakem přitlačováno na horní okraj nádobky. Žebra žebrovane struktury /pod-l-e—nároku—V umožňují dosáhnout požadované polohy těsnicího břitu na horním okraji nádobky při současném působení značného tlaku. Toto uzavírání láhve nebo jiného obalu vede k velmi dobrému utěsnění, aniž by nutně muselo být provedení kloboučkového uzávěru komplikovanější.

závis-l-ýGh—ná-roe-íeh—je—dá-le—roz-v-íj-eno—zákiadn-í-^provede— -ní—u-zá-věru^or-moa^daů-šl^K^-vyhdanýcfi-znaku^rák-hadnxho—těTesTíe^ hc—vytvoře n í—u závěru.../ je opatření pružnou těsnicí lamelou, probíhající z vnitřní strany kloboučkového tělesa v podstatě kolmo do otvoru nádobky a opatřenou obvodovým žebrem, přiléhajícím v uzavřeném stavu na vnitřní stranu nádobky. Také tento druhý těsnicí prvek je opatřen obvodovým prstencovým žebrem dosedajícím na vnitřní stranu nádobky, kterým je vytvořeno druhé těsnicí pásmo. Kombinací těchto dvou těsnicích prostředků se dosáhne velmi hodnotného těsnění, přičemž kromě toho není utěsnění nádobky výrazněji ohroženo ani v případě, kdy se u jednoho z—obou^těsnicÍGh^prvků-^vyskytne^závada-í==—————=- Výhodné provedení vynálezu se také týká rozměru těsnicího břitu, který se při porovnávacích testech projevil jako zvláště výhodný a který je určen tím, že šířka těsnicího břitu má v podstatě odpovídat šířce horního okraje nádobky.

/ /Podle—nároku—3—-sestává^ kloboučkové těleso klobouckoveho C yúhocUteJ ⁷ , ......

uzávěru)z krycí části a z boční části, probíhající kolmo na krycí část, a těsnicí břit je upevněn na vnitřní straně přechodové části, ve kterém je boční část napojena na krycí část. Toto umístění těsnicího břitu je zvláště účinné pro dosažení potřebného těsnění.

/a—nároku—4—j e—určeno—výhodné-provedení—uzávěru— podíe-v-ynálezuv^-u—kterého—ma J^rycí část Ak-os—Jz&l-es^ve své okrajové oblasti skloněna v úhlu od 0,5° do 3°.

/Iárok-y--p-5—a-—6—obsahuj-^ /čivě výhodná , provedení uzávěru podle vy^rrdžtí^-^ýpedXěmj^těrych—jtěsněnítvořeno bud jako samostatný díl nebo je vytvořeno vcelku s kloboučkovým tělesem. Ve výhodném provedení, ve kterém je těsnění nedílnou součástí kloboučkového uzávěru a obě tyto součásti uzávěru jsou vyrobeny ze stejného materiálu, je výhodou tohoto řešení jednoduchá a cenově příznivá výroba. V jiném provedení, ve kterém jsou těsnicí prvky a kloboučkový uzávěr vytvořeny jako samostatné prvky, je možno vyrobit kloboučkový uzávěr z materiálu, který je cenově výhodný a/nebo je opakovaně použitelný, a těsnicí prvky je možno vyrobit z materiálu, který má zvláště dobré těsnicí vlastnosti.

/Ná-roky-7— a—8—rozlišují—dvě—výhodná—provedeni-v-podle—kte—· / -7“ . C IwJís —rých—jej jtěsnicí břit a/nebo kloboučkové telesoy vyrobeno z určeného materiálu, který zajišťuje zvláštní potřebné vlastnosti. Těmito materiály je buď polyetylén nebo bílý plech. ........... '.....- ... .

/V—nárocích—9—a—1Ό—jsou—charakterizována^ Výhodná provedění různých typů uzavíracích mechanismům·^představovaná bud šroubovým mechanismem nebo třmenovým uzavíracím mechanismem. Šroubový mechanismus je v současné době nejčastěji používaným uzavíracím prvkem, ale v některých případech je výhodnější *ι Ρ ί) * třmenový uzavírací mechanismus, který se v poslední době začíná opět používat u pivních lahví.

^Nároky—1-1— a—1-2—se-týkajú/ thlší&ty výhodných provedení uzávěru podle vynálezu/—kter^ určují podmínky pro vhodné -vytvoření-— těsnicího^- břítuv Podle /těchtc-^má-rokůemá“ 'těsnicí břit na svém volném okraji tlouštku v rozsahu mezi 0,2 mm a 0,4 mm a ve své patní části má tloušřku mezi 0,3 mm a 0,7 mm a j e skloněn k vodorovné rovině v úhlu 41° až 48°, ^Nárok—h3—uvád-í'/výhodné/provedení pve—kter^ je mezi krycí částí a boční částí kloboučkového tělesa vytvořena tenkým klínovítým těsnicím břítem komora pro vymezení přizpůsobovací vůle. Toto řešení uvádí podmínky pro zvláště účinné utěsnění kloboučkového tělesa. i /-Ná-roky—1-4—a—1-5—se—týkaj-^ glblší konkretizace tvaru těsniz hlediska těsnicího ci lamely, které jsou zvláště účinku těsnicí ______ výhodné lamely^, /Pod-le—těchto—nároků—s-ví-ra vnitřní hrana těsnicí lamely/s vnější hranou, vytvořenou mezi vrchožebrem^ úhel a lovým okrajem těsnicí lamely a obvodovým v rozsahu mezi 25° a 30°, zejména 28°.

/ - / P /Nárok—1-6—se~týká kloboučkového uzávěrům—jehož¹ těsnění je/ opatrenq na své povrchové ploše, spolupůsobící s horním okrajem nádobky^ šupinovitou, popřípadě jinak upravenou povrchovou strukturou. Takové tvarování povrchové plochy má výhodu spočívající v tom, že se projevuje v součinnosti s nerovnostmi, vyskytujícími se na povrchu horní strany uzavírané nádob-ky,__v—za-j ištění—pevného-usazen-í—těsnicí ho-prvku—na—hornímokraji nádobky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují } γ» Τ' η Λ Τ ~· *>

η ί 5 -· ~. η

-, ί

-> τ ο

obr. 1 osový řez kloboučkovým uzávěrem v neuzavřeném stavu a v prvním příkladném provedení, obr. 2 osový řez částí uzavírané nádobky, obr. 3 osový řez kloboučkovým uzávěrem v uzavřeném stavu a obr. 4 osový řez kloboučkovým uzávěrem v neuzavřeném stavu a v dalším výhodném provedení.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zobrazen kloboučkový uzávěr pro uvolnitelně uzavření lahve v prvním výhodném příkladném provedeni vynálezu. Jednotlivé příklady, popsané podrobně v další^čá^Or^popi su, se týkají šroubovacího uzávěru pro uzavírání lahve, která může obsahovat kapaliny sycené oxidem uhličitým. Jak již bylo zmíněno, je třeba připomenut, že řešení podle vynálezu není omezeno jen na šroubovací uzávěry pro lahve. Alternativní příkladná provedení tohoto uzávěru se mohou uplatnit například pro dózy, kelímky a podobné nádobky, které jsou vhodné pro uchovávání nebo zmrazování potravin, zavařovací sklenice, ale také kloboučkové uzávěry nádob, které nejsou využívány v potravinářství, například pro kontejnery a plechovky pro barvy.

Na obr. 1 je znázorněn kloboučkový uzávěr ve svém výchozím stavu a v osovém řezu. Tento kloboučkový uzávěr sestává z kloboučkového tělesa 10, které je tvořeno krycí částí 18 a v podstatě válcovou boční částí 19.. Boční část 19 vybíhá v podstatě kolmo z roviny krycí části 18.· ^v příkladném provedení kloboučkového uzávěru podle obr. 1 není přechod z krycí části 18 do válcové boční . části 19 náhlý, to„znamená nemá ostré hrany, ale je tvořen pomocí zaoblené přechodové části 20. Je třeba zdůraznit, že ve znázorněném příkladném provedení nejsou krycí část 18., boční část 19 a přechodová část 20 οι'. Itf ££-+ samostatnými díly, ale tvoří jeden celek, který je v popisu nazýván kloboučkovým tělesem 10.

Na bočním dílu 19 je vytvořen šroubový závit 12, kterým je kloboučkové těleso 10 kloboučkového uzávěru upevněno na uzavírané, lahvi. . 100 . nebo ._j iné nádobce Tento-íšroubový závit. 12 je našroubován na odpovídajícím doplňkovém a spolupůsobícím^ druhém šroubovém závitu 112 na lahvi 100, zobrazeném na obří 2. Je třeba výslovně připomenout, že šroubový závit 12 nepředstavuje jediný možný uzavírací mechanismus uzavírané nádobky. Pro tento účel jsou také vhodné všechny možné druhy uzavíracích mechanismů, například třmenové uzávěry, uzávěry opatřené osazeními nebo nosy zapadajícími do vybrání a podobně .

a X, obns. £ i

Jak je patrno z obr. 3/f^v prvním příkladném provedení vynálezu je na bočním dílu 19 kloboučkového tělesa 10 upraveno z jeho vnitřní strany těsnění 11 ve formě těsnicího břitu 13,· probíhajícího radiálně. Těsnicí břit 13 je prstencový a má v průřezu dlouhý klínovitý tvar. V klidovém stavu, to znamená ve stavu, ve kterém kloboučkový uzávěr neuzavírá žádnou nádobku, probíhá těsnicí břit 13 od přechodové části 20 přibližně vodorovně, avšak s výhodou v mírném sklonu ke středu kloboučkového uzávěru. Ve zvláště výhodném příkladném provedení má úhel tohoto sklonu hodnotu 40° až 48° k vodorovné rovině, aby se usnadnilo vyjímání uzávěru z formy (obr.4). Šířka B těsnicího břitu 13 je volena zejména tak, že volný konec těsnicího břitu 13 lícuje v uzavřeném stavu v podstatě s vnitrní hranou horního okraje 104 lahve 100. jak js to patrno z obr. 3 ♦ Ve ývyhodněmý dalsimZpriJťTaďriěm proyedehi Tpod-cZ le obr. 4 se šířka B těsnicího břitu 13 pohybuje zejména v rozsahu mezi 3,8 a 4,5 cm. Tak se dosáhne toho, že celý horní okraj 104 láhve 100 je v celé své ploše pokryt těsnicím břitem 13., probíhajícím po celém vnitřním obvodu kloboučkového tě“lesa“lO~j’est“l“iže je kloboučkové těleso 10. našroubováno na lahvi 100. Klínovitý, dlouhý a tenký těsnicí břit 13. se ho . x svým profilem přizpůsobí různých tvarům hrdla lahve 100, působí-li v průběhu uzavírání normální otáčivý moment na kloboučkový uzávěr. Přizpůsobování profilu probíhá zejména na horním okraji 104 hrdla láhve 100 jak z horní vnější strany, tak také z horní vnitřní strany. Profil těsnicího břitu 13. se může přizpůsobit každému poloměru zakřivení. Hrdlo vratných láhví je svým vnitřním průměrem 20,7 mm menší než hrdlo jednorázově použitelných lahví, které má vnitřní průměr 21,6 mm. V obou případech zasahuje těsnicí břit 13 částí své délky také dovnitř hrdla lahve 1007. Konečným výsTedkem~tohototělesného vytvoření je těsné dosednutí kloboučkového uzávěru za všech myslitelných podmínek na láhev 100.

Sklon těsnicího břitu 13, popsaný v předchozí části, je přizpůsoben ve své klidové poloze odklonu horního okraje 104 láhve 100 od vodorovné roviny, jak je to patrno z obr. 2. Jak je na tomto obrázku detailně zobrazeno, má horní okraj 104 láhve 100 úkos S a je skloněn k vodorovné rovině H, přičemž tento úkos S je z důvodu větší názornosti zvýrazněn. Je třeba připomenout, že v závislosti na typu uzavíraného obalu může mit horní okraj 104 plnicího otvoru různá vytvoření. U řešení podle vynálezu je sklon, popřípadě tvar těsnicího břitu 13_j vždy přizpůsoben tvaru horního okraje hrdla nebo plnicího otvoru zvolené uzavírané nádobky.

Pro dosažení výsledku předpokládaného u řešení podle vynálezu má zvláštní význam vytvoření těsnicího břitu 13. s určitou tloušťkou D, měnící se podél jeho profilu, jak je to vyznačeno na obr. 1. Z velkého počtu provedených srovnávatestována účinnost těsnění tlustými těsnicími břity, měl mít u své paty tloušťku cích zkoušek, při kterých byla kloboučkového uzávěru s různě vyplynulo, že by těsnicí břit 13.

0,3 mm až 0,7 mm a na svém volném okraji, to znamená na špičce svého profilu, by měl mít tloušťku D rovnou nejvýše 0,5 mm a nejméně 0,2 mm, přičemž ve výhodném provedení by se tato tloušťka D měla pohybovat mezi 0,2 mm a 0,4 mm. Tyto hodnoty jsou zvláště výhodné pro uzavírání skleněných lahví při použití obvyklých plastových materiálů pro vytvoření kloboučkového tělesa 10. Pro jiné kloboučkové uzávěry, kterými mají ~ -být'-- -uzavírány ⁼ větší nebo menší’ňádóbý,' platípříslušně odstupňované hodnoty.

Těsnicí břit 13 má kromě toho na svém povrchu speciální šupinovitou strukturu, která spolupůsobí s horním okrajem 104 láhve 100, aby se dosáhlo lepšího utěsnění láhve 100.

U popsaných výchozích tvarů kloboučkového uzávěru podle vynálezu je kloboučkové těleso 10 vytvořeno jako jediný celistvý celek, se kterým je vcelku vytvořen také těsnicí břit 13. V dalším výhodném provedení je rovněž možné vytvořit těsnicí břit 13 na samostatném prstencovém prvku, který potom může být podle potřeby vložen do kloboučkového tělesa 10. Tento samostatný a zejména ohebný těsnicí prvek může být v kloboučku upevněn sevřením nebo slepením. Ve výhodném provedení je tento samostatný vkládací kroužek opatřen nejen těsnicím břitem 3/3, ale navíc také pružnou těsnicí lamelou .16, vystupující z vnitřní plochy 18' kloboučkového uzávěru a popsanou podrobněji v další části. Toto příkladné provedení má tu výhodu, že těsnicí prostředky podle vynálezu, tvořené těsněním ll sestávajícím z těsnicího břitu 13 a těsnicí lamely 16, mohou být vytvořeny jako dodatečně osazované příslušenství, které je možno vkládat do běžných šroubovacích uzávěrů.

Těsnění 11 je ve výhodném příkladném provedení vynálezu uspořádáno tak, že mezi krycím dílem 18 a bočním dílem 19 kloboučkového tělesa 10 a tenkým klínovitým těsnicím břitem

13. je vytvořena komora 33, která je tak umístěna nad těsnicím břitem 13.· Tato komora 33 je připravena jako přizpůsobovací prostor pro různé průměry lahví 100 a přispívá k dokonalému utěsnění příslušné uzavírané nádoby.

Na obr. 4 je znázorněno druhé výhodné provedení kloboučkového uzávěru, u kterého je těsnění 11 podle vynálezu opatřeno na vnitřní ploše 18¹ krycí části 18 vlnitou plochou tvořenou soustavou prstencových žeber 34a-f, probíhajících soustředně v okrajovém úseku krycí části 18.. Vnitřní plocha 18¹ krycí části 18 je kromě tohoto vlnitého žebrování, tvořeného soustavou prstencových žeber 34a-f, skloněna k vodorovné rovině v úhlu CfýS® “až^-3°-ý~jak je^-to~patrno—z— obr——4-^—Tato prstencová žebra 34a-f jsou uspořádána tak, že v uzavřeném stavu kloboučkového uzávěru na ně’ dosedá těsnicí břit 13, y

který je jimi přitlačován na horní okraj 104 lahve 100. Odstupy mezi prstencovými žebry 34a-f jsou yoleny zejména tak, aby všechna tato žebra dosedala na horní okraj 104 lahve 100a Jinými slovy, poloměr R_g soustředně uspořádaných prstencových žeber 34a-f je volen zejména tak, že vnější prstencové žebro 34a z obr. 4, popřípadě vnější prstencové žebro 14 z obr. ly se nachází se sousedství vnější hrany horního okraje 104 láhve 100, zatímco nejvnitřnější prstencové žebro 34f na obr. 4, popřípadě vnitřní prstencové žebro 15 na obr. 1 se nachází v sousedství vnitřní hrany horního okraje 104 lahve 100. V tomto výhodném příkladném provedení vynálezu se poloměr Rg koncentricky probíhajících prstencových žeber 34a-f mění v rozsahu od 16,5 mm do 18,5 mm a poloměr Rg soustředného vnitřního prstencového žebra 15 je 17,5 mm.

Jak je zejména z obr. 1 zřejmé-, mají obě prstencová žebra 14., 15 různou výšku Hj, H₂. Rozdíl těchto výšek H^- H₂ je podle vynálezu volen s ohledem na úkos S horního okraje 104 láhve 100, zobrazený na obr. 2, tak, aby v uzavřeném stavu působil na tento horní okraj 104 láhve 100 rovnoměrný tlak. Jak je patrno z příkladu na obr. 4, jsou výšky prstencových žeber 34a-f v tomto příkladném provedení vynálezu bý, 2o 2ος <577-% voleny tak, aby těsnění 11 v uzavřeném stavu kloboučkového uzávěru přiléhalo rovnoměrně na horní okraj 104 lahve 100 a dokonale utěsňovalo styčnou spáru. Prstencová žebra 34a-f tohoto příkladného provedení a také prstencová žebra 14, 15, zobrazená na obr. 1, působí přitom rovnoměrným tlakem na těsnicí břit _ 13 ...kterýmJ.e₌^..y^důs.ledku.^malé^účinné^oyrchové^-^^^^. plochy prstencových žeber 34a-f, 14, 15 srovnatelně vysoký.

V součinnosti- se šupinkovitou strukturou spodní strany těsnicího břitu 13 a s nerovnostmi vyskytujícími se na horním okraji 104 láhve 100 je tak dosaženo bezpečného a spolehlivého utěsnění.

.V dalším výhodném provedení vynálezu je kloboučkový uzávěr opatřen kromě těsnicího břitu 13 také pružnou těsnicí lamelou 16, vystupující kolmo z krycí části 18 kloboučkového tělesa 10 a probíhající v klidovém stavu a v poloze podle obr. 1 svisle. Těsnicí lamela 16 má prstencový tvar a probíhá rovněž soustředně kolem osy M kloboučkového tělesa 10, přičemž její vnitřní hrana má vnitřní poloměr Rj a vnější hrana má vnější poloměr R₂. Hodnoty těchto poloměrů R_lř R₂ jsou voleny tak, že těsnicí lamela 16 probíhá v klidovém stavu bezprostředně v sousedství volného okraje těsnicího břitu 13 , přičemž ve výhodném provedení vynálezu je vnitřní poloměr R-^ roven 15,4 mm a vnější poloměr R₂ je roven 16,8 mm.

U řešení podle vynálezu je těsnicí lamela 16 opatřena na své vnější okrajové části obvodovým žebrem 17, jehož nejvyšši bod se nachází v klidovéh stavu kloboučkového tělesa .10 — v podstatě na myšlené válcové ploše, na které také leží volný —ok-ra-j—těs-n-i-e-í-ho—břitu—17H-Po-lOměr—obvodového^-žebra i~7^—jé~ roven zejména 0,25 mm a je volen s ohledem na to, aby těsnicí lamela 16 probíhala od nejvyššího bodu obvodového žebra 17 k volnému okraji těsnicí lamely 16 v úhlu a. Z velkého počtu

...provedených, „srovnávacích zkoušek—vyplynulo-, že veli-kos-fe- úh-l-u—.....

η

A Α Ί

Λ Α

-, η η 4 π -ι ~· ^η • 0 ο π η Λ Π η α α η π Λ η α by neměla být větší než 35° a menší než 25°, přičemž nejvýhodnější velikostí úhlu a je 28°. Tato hodnota se ukázala být nejvýhodnější pro obvyklé plastové materiály, používané pro výrobu kloboučkového tělesa 10.. Pro jiné kloboučkové uzávěry, které mají uzavírat větší nebo menší typy nádob, je třeba volit příslušně odstupňované hodnoty úhlu a.

Jak je patrno z obr. 3, obvodové žebro 17 těsnicí lamely 16 spolupůsobí s vnitřní stranou hrdla uzavřené léfrive 100, přičemž ovládáním uzavíracího mechanismu, obsahujícího šroubový závit 12, se vykloní těsnicí lamela 16 ze své^-Kridové polohy a ohne se do vnitřku lářhve 100. Stejně jako u prstencových žeber 34a-f, 14 je také u těsnicí lamely 16 dosaženo ve vrcholové oblasti jejího obvodového žebra 17 v důsledku malé styčné plochy vyšších těsnicích tlaků/ přičemž tento těsnicí tlak je vyvolán vratným momentem vyhnuté těsnicí lamely 16.

Kloboučkový uzávěr podle vynálezu může být vyroben z různých materiálů. Jestliže je těsnění ii/ obsahující prstencové žebro 14 , 34a-f a pružnou těsnicí lamelu 16^ vytvořeno jako nedílná součást kloboučkového uzávěru, je vhodným materiálem pro jeho výrobu zejména polyetylén. Je-li těsnění 11 vytvořeno jako samostatně vyrobený prvek, je možno pro výrobu kloboučkového tělesa 10 použít bílého plechu a těsnění 11 upevněné na těsnicím prstenci může být vyrobeno z polyetylénu, ze kterého může být popřípadě vyrobeno také kloboučkové těleso 10.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Kloboučkový uzávěr pro uvolnitelně uzavření nádobky, obsahující kloboučkové těleso (10), které je doplňkovou částí

   -uzavíracínádobky-<Gl00j-/-uzavírací-mechanismus^(-l·2 j=spojuj ící¹-^ = ^:rozebratelně nádobku (100) s kloboučkovým tělesem (10), těsnění (11) spolupůsobící s horním okrajem (104) nádobky (100) pro její utěsnění při uzavření uzavíracího mechanismu, přičemž těsnění (11) obsahuje skloněný klínovitý těsnicí břit (13),vyznačující se tím,že skloněný klínovitý těsnicí břit (13) má šířku (B), která je větší něž tloušůka horního okraje (104) nádobky (100), a vnitřní plocha těsnění (11) má v místě, kde spolupůsobí s těsnicím břitem (13), vlnitou žebrovanou strukturu. !
2. 2. Kloboučkový uzávěr podle nároku 1, vyznačuj ίο í se tím, že je opatřen pružnou těsnicí lamelou (16), probíhající z vnitřní strany kloboučkového tělesa (10) kolmo do otvoru nádobky (100) a opatřenou obvodovým žebrem (17), přiléhajícím při zašroubovaném závitu (12) šroubového mechanismu na vnitřní stranu hrdla nádobky (100).
3. 3. Kloboučkový uzávěr podle nároků la 2, vyznačující se tím, že kloboučkové těleso (10) sestává z krycí části (18) a z boční části (19), probíhající kolmo na krycí část (18), a těsnění (11) je upevněnflna vnitřní straně přechodové části (20), ve které je boční část (19) spojena s krycí částí (18).
4. 4. Kloboučkový uzávěr podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že krycí část (18) má úkos od 0,5° do 3°.
5. 5“.^—Kloboučkový”Užávěr^podTe “nároků^-1 až 4“ v y z ň a - 15

   5 ->

   čující se tím, že těsnění (11) je tvořeno samostatným dílem, vsazeným do kloboučkového tělesa (10).
6. 6. Kloboučkový uzávěr podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že těsnění (11) je vytvořeno vcelku s kloboučkovým tělesem (10).
7. 7. Kloboučkový uzávěr podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že materiálem pro kloboučkové těleso (10) je polyetylén.
8. 8. Kloboučkový uzávěr podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že materiálem pro kloboučkové těleso (10) je bílý plech.
9. 9. Kloboučkový uzávěr podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že uzavíracím mechanismem je šroubový mechanismus se závitem (12).
10. 10. Kloboučkový uzávěr podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že uzavíracím mechanismem je třmenový uzavírací mechanismus.
11. 11. Kloboučkový uzávěr podle nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že těsnicí břit (13) má na svém volném okraji tloušťku (D) v rozsahu mezi 0,2 mm a 0,4 mm a ve své patní části má tloušťku mezi 0,3 mm a 0,7 mm.
12. 12. Kloboučkový uzávěr podlenároků 1 až 11, v’y z n a čující se tím, že těsnicí břit (13) je skloněn k vodorovné rovině v úhlu 41° až 48°.
13. 13. Kloboučkový uzávěr podle nároků 4 až 12, vyznačující se tím, že mezi krycí částí (18) a skloněným klínovitým těsnicím břitem (13) je vytvořena komora

    Λ Ί

    - 16 (33) .
14. 14. Kloboučkový uzávěr podle nároků 2 až 13, vyznačující se tím, že těsnicí lamela (16) je opatřena , těsnicím žebrem (17) a vnitřní plocha těsnicí lamely (16) svírá s vnější plochou obvodového žebra (17) úhel (a) v roz' - ~ -sa hu mezi- 25° a '30o-——- -=
15. 15. Kloboučkový uzávěr podle nároků 2 až 13, vyznačující se tím, že těsnicí lamela (16) je opatřena těsnicím žebrem (17) a vnitřní plocha těsnicí lamely (16) svírá s vnější plochou obvodového žebra (17) úhel (a) rovný 28°.
16. 16. Kloboučkový uzávěr podle nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že těsnění (11) je opatřeno na své povrchové ploše, spolupůsobící s horním okrajem (104) nádobky (100), šupinovitou strukturou.

    1 / 4