CZ64898A3 - Způsob vytváření a ukládání do paměti uživatelského programu, sestávajícího z povelů pro programové řízení a způsob provozu tohoto programového řízení - Google Patents

Způsob vytváření a ukládání do paměti uživatelského programu, sestávajícího z povelů pro programové řízení a způsob provozu tohoto programového řízení Download PDF

Info

Publication number
CZ64898A3
CZ64898A3 CZ98648A CZ64898A CZ64898A3 CZ 64898 A3 CZ64898 A3 CZ 64898A3 CZ 98648 A CZ98648 A CZ 98648A CZ 64898 A CZ64898 A CZ 64898A CZ 64898 A3 CZ64898 A3 CZ 64898A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
command
commands
function
parameters
operating
Prior art date
Application number
CZ98648A
Other languages
English (en)
Inventor
Heiko Kammler
Michael Schiessl
Original Assignee
Siemens Aktiengesellschaft
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Siemens Aktiengesellschaft filed Critical Siemens Aktiengesellschaft
Publication of CZ64898A3 publication Critical patent/CZ64898A3/cs

Links

Classifications

    • GPHYSICS
    • G05CONTROLLING; REGULATING
    • G05BCONTROL OR REGULATING SYSTEMS IN GENERAL; FUNCTIONAL ELEMENTS OF SUCH SYSTEMS; MONITORING OR TESTING ARRANGEMENTS FOR SUCH SYSTEMS OR ELEMENTS
    • G05B19/00Programme-control systems
    • G05B19/02Programme-control systems electric
    • G05B19/04Programme control other than numerical control, i.e. in sequence controllers or logic controllers
    • G05B19/05Programmable logic controllers, e.g. simulating logic interconnections of signals according to ladder diagrams or function charts
    • GPHYSICS
    • G05CONTROLLING; REGULATING
    • G05BCONTROL OR REGULATING SYSTEMS IN GENERAL; FUNCTIONAL ELEMENTS OF SUCH SYSTEMS; MONITORING OR TESTING ARRANGEMENTS FOR SUCH SYSTEMS OR ELEMENTS
    • G05B19/00Programme-control systems
    • G05B19/02Programme-control systems electric
    • G05B19/04Programme control other than numerical control, i.e. in sequence controllers or logic controllers
    • G05B19/05Programmable logic controllers, e.g. simulating logic interconnections of signals according to ladder diagrams or function charts
    • G05B19/056Programming the PLC

Landscapes

  • Physics & Mathematics (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Automation & Control Theory (AREA)
  • Programmable Controllers (AREA)
  • Electrophonic Musical Instruments (AREA)
  • Control Of Ac Motors In General (AREA)

Description

Způsob vytváření a ukládání do paměti uživatelského programu, sestávajícího z povelů pro programové řízení a způsob provozu tohoto programového řízení.
Oblast_technikj.
Vynález se týká způsobu vytváření a ukládání do paměti uživatelského programu, sestávajícího z povelů pro programové řízení, přičemž programové řízení při zpracovávání uživatelského programu zjišíuje ze vstupních signálů o technickém procesu výstupní sig nály pro tento technický proces. Dále se týká i způso provozu pro programové řízení.
Dosavadní_stav_techniky^
Způsoby vytváření a ukládání do paměti užitatels kých programů, sestávajících z povelu pro programové řízeni, přičemž programové řízení při zpracovávání u žívatelského programu zjištuje ze vstupních signálů technickém procesu výstupní signály pro tento techni cký proces, jsou již všeobecně známy· Jejich nevýhodou je poměrně vatelského způsob, ve
Podstata vynálezu.
složité vytváření a ukládání do paměti užiprogramu. Úkolem vynálezu jejpavrhnout nový kterém budou uvedené nedostatky odstraněny.
· • * • · · · · · W * · « ·*·· ·· ·ν ·· ♦· ··
Tento úkol se řeší podle vynálezu tím, že povely uživatelského programu sestávají vždy z jednoho operačního znaku a funkčních parametrů, přiřazených o peračnimu znaku* ζθ funkční uararneŤiry odkazují tud. na vstupní signál nebo jiný povel a že způsob má ná sledující kroky;
při vytváření uživatelského programu se pro výstupní signál dotazují povely, které se mají zpracovat, počínaje povelem, přiřazeným příslušnému výstupnímu signálu, přičemž se pracuje podle násle ujícího postupu;
vyčte se operační znak, který se má zpracovat a uloží se do vyrovnávací paměti;
zjistí se počet funkčních parametrů;
funkční parametry se odečítají navzájem za se sebou;
jestliže je funkčním parametrem vstupní signál, pak se odkaz na vstupní signál uloží do vyrovnávací paměti;
jestliže je funkčním parametrem nový operační znak, pak se odkaz na nový povel uloží do vyrovnávací paměti, jestliže se ' tento nový povel rozvětvuje a další operační znak se uloží do vyrovnávací paměti a shora uvedené kroky se pro nový povel opakují;
funkční znaky, uložené do vyrovnávací paměti a funkční parametry, uložené do vyrovnávací paměti se teprve tehdy ukládají do remanentní paměti, případně vyznačené jako platné, jestliže byly zcela do tázány všechny povely příslušného výstupního signálu.
Také podle způsobu provozu sestávají povely uživatelského programu vždy z jednoho operačního znaku a funkčních parametrů, přiřazených operačnímu znaku, • ·· * přičemž funkční parametry odákzují buď na vstupní signál, nebo na jiný povel.Kroky podle vynálezu jsou následuj ící:
Při cyklickém zpracovávání se, počínaje povely,přiřazený mi vý stupni m signálům, se provádí zpracování pro každý povel podle následujícího postupu.
Čtou, neboli snímají se operační znaky, přiřazené povelu a funkční parametry, přiřazené tomuto ope račnímu znaku, pak se přezkouší každý funkční parametr, zdali odkazuje na jiný povel, jestliže funkční parametr odkazuje odkazuje na vstupní signál, pak se tento vstupní signál uloží do vyrovnávací paměti,pokud funkční parametr odkazuje na jiný povel, pak se rozvětvuje k jinému povelu a předcházející kroky se opakují s tímto jiným povelem a jestliže jsou všechny funkční parametry zpracovány, zjistí se výstupní signál přiřazený tomuto povelu.
Přehled_obrázků na_výkrese.
Výhody a další podrobnosti budou blíže vysvětleny na] příkladu provedení, znázorněného na výkresu.
Na obr. 1 je znázorněna konstrukce programovacího zařízení a programového řízení.
Na obr. 2 uživatelské rozhraní programovacího zařízení.
Na obr. 3 je znázorněn příklad programovacího us • « · · uspořádání.
Příklady provedení vjrnálezu^
Podle obr. 1 má programovací zařízení 1 procesor
2, který je prostřednictvím sběrnicového systému 3 spojen s permanentní pamětí 4 a zapisovací-čtecí pamětjf 5 a rozhraními 6,7 a 8. V permanentní paměti 4 je uožen provozní systém procesoru 2, zapisovací-čtecí pamět rogramovací zařízení 1 jako pracovní pamět. Prostřednictvím rozhraní 6 jsou pomocí vstupní jednotky 9, například klávesnice zaváděna data do programovacího zařízení 1, Rovněž prostřednictvím roz hraní 7 jsou zobrazována data na zobrazovací jednotce 10.Prostřednictvím komunikačního rozhraní 8 může programovací zařízeníi-komunikovat prostřednictvím Čárkovaně zakresleného komunikačního spojení s progra movým řízením 12.
Programové řízení 12 má rovněž procesor 13, který zpracovává uživatelský program. Uživatelský program obsahuje více, resp. sestává z více prováděcích povelů a je uložen ve vymazatelné a zapisovací permanentní paměti. Podle zpracovávajícího uživatelského programu učiní procesor 13 prostřednictvím řídicí jednotky 15 a procesního rozhraní zásah do blíže neznázorně ného technického procesu případně technického září zení 17. Snímá odtud vstupní signály, ukládá je dozapi sovací-čtecí paměti 18 a zjišíuje tak na základě užiν · • · • to F* · · · to · • · to · · «to «·· to to vatelského programu výstupní signály* Výstupní signály se rovněž ukládají do zapisovací-čtecí paměti 18 a potom se vysílají prostřednictvím řídicí jednotkjr, 15 a procesního rozhraní 16 technickému procesu reali zovanému v technickém zařízení 17. Dále má programové řízení 12 rozhraní 19 pro programovací zařízení 1, Procesor 13, paměti 14, 18, řídicí jednotka 15 a rozhraní 19, tvořící komunikační rozhraní jsou rovněž navzájem spojeny sběrnicí 20.
Programovací zařízení 1 a programové řízení 12 mohou být v principu navzájem oddělená zařízení.Výhodně je však programovací zařízení 1, jak je znázorněno v obr. 1 a i v obr. 2 čárkovanou Čarou, integrován do programového řízení 12. V obou přípddech je ale možné, aby programovací zařízení 1 prostřednictvím rozhraních 8 a 19 a komunikačního spojení provádělo záéahy do permanentní paměti 14.Přitom je možné, že se zapíše nový uživatelský program do permanentní paměti a že stávající uživatelský program se sejme, vymaže ner bo změní.
Podle obr. 2 má programové řízení 12 šroubové přípoje 21 až 24, klávesnicové pole 25 a LCD-displej 16. Prostřednictvím šroubových přípojů 21 je programové řízení 12 spojeno s proudovým napájením o na pěti 24 V. Prostřednidtvím vždy dvou proudových přípojů 22 je vysílán digitální výstupní signál na obráběcí technické zařízení 17. Prostřednictvím vždy jednoho šroubového přípoje 23 je snímán vstupní signál týkající se technického procesu, realizovaného v technickém zařízení 17. Prostřednictvím šroubových přípojů 24 jsou napájeny proudem aktory a senzory, • · • · « φ
které jsou napojeny na^roubové přípoje 22 ,a 23. Šroubové přípoje 22 a 24 jsou vytvořeny jakou součást procesního rozhraní 16.
LCD-displej 2b odpovídá zobrazovací jednotce jednotce 10 programovacího zařízení 1. Prostřednictvím displeje 26 jsou dále zobrazována hlášení programového řízení 12 během provozu. Klávesnicové pole 25 umožňuje přivádět povely přímo do programového řízení 12.
Uživatelský program sestává, jak je všeobecně známo z jednotlivých povelů, přičemž každý povel sestává vždy z jednoho operačního znaku a z funkčních parametrů, přiřazených operačnímu znaku. V provozu pracuje programové řízení cyklicky s následujícím sledem povelů.
Sejme vstupní signály z technického zařízení 17 technického procesu, nato zjistí za pomoci uživatelského programu výstupní signály pro technický proces a vyšle výstupní signály technickému zařízení 17 provádějícímu technický proces, což je obvyklý postup.
Při vytváření uživatelského programu jsou pro gramovacím zařízením 1 prostřednictvím vstupní jednotky 9 navzájem za sebou dotazovány povely, které se mají zpracovat. Za tím účelem se, počínaje povelem, přiřazeným první^ý stupni mu signálji provede dotaz, která funkce se má zpracovat. Odpovídající dotaz se vyšle zobrazovací jednotce 10 a čeká se, až uživatel zavede prostřednictvím vstupní jednotky 9 ope rační znak.
Jakmile je operační znak zaveden, uloží se programovacím zařízením 1 do zapisovací-čtecí paměti 5.
Potom programovací zařízení 1 zjistí, kolik funk···* • to to · to to * · · · to * to to··· * • · to to to to to to · • to·· ·« «· ·· <* ·» čních parametrů je tomuto povelu přiřazeno. Přitom je třeba rozlišovat mezi interním přiřazením uvnitř uvnitř programovacího zařízení 1 a mezi počtem funkčních parametrů, viditelných pro uživatele. Interně je počet funkčních parametrů stejný pro všechny operační znaky, v daném příkladu je roven čtyřem. Naproti tomu směrem ven je stále dotazován jen počet nutných funkčních parametrů. Toto bud blíže vysvětleno pomocí příkladu.
Jestliže se jako operační znak zavede logický součet NEBO, jsou skutečně dotazovány čtyři parametry. Tyto čtyři parametry pak se později při zpracovávání programu berou v úvahu. Jestliže se naproti tomu zvolí jako operační znak negace logického součtu NOR, pak uživatel dotáže jen jeden parametr to je negující vstupní signál. Ostatní tři parametry jsou programovacím zařízením 1 samostatně vyplněny a při zpracovávání programu se neberou v úvahu.
Po dotazu a pomocném uložení operačního znaku do zapisovací-čtecí paměti 5 jsou prostřednictvím programovacího zařízení 1 ve spolu působení se vztupní jednotkou 9 a zobrazovací jed notkou 10 dotazovány navzájem po sobě také funkční parametry a ukládány do vyrovnávací paměti.Jako funkční parametr může se zavádět buS vstupní signál nebo jiný operační znak. Přitom se při každém zavádění funkčního parametru ihned přezkušuje, zdali se jedná o operační znak.
Jestliže funkční parametr není operačním znakem, nýbrž vstupním signálem, pak se tento dočasně zapamatuje a pokračuje s příštím funkčním parametrem. Pod « · « · pojmem vstupní signál je přitom třeba rozumět v da ném případě nejen vstupní signály o technickém procesu prováděném v technickém zařízení 17,nýbrž také signály» jejichž hodnota je předem známa. Příkladem tako výchto signálu je konstantní signál jednotka nebo nula.
Jestliže se jako funkční parametr naproti tomu zavádí nový operační znak, pak se jako funkční para metr nezavádí do pomocné paměti operační znak» nýbrž adresa nového povelu. Bezprostředně potom se nový povel větví a bezprostředně předtím zavedený operační znak se ukládá do pomocné paměti. Potom se znovu zjišťuje počet funkčních parametrů a tyto jsou dotazovány a ukládány do pomocné paměti.
I u těchto funkčních parametrů se ihned přezkoumá, zdali se jedná o vstupní signály nebo o operační znaky. Jestliže se jedná o operační znaky, opět se ihned adresa těchto nových povelů jako funkčních parametrů ulo ží do paměti a rozvětvuje se k těmto novým povelům. Také zde se právě zavedený operační znak uloží do pa měti, zjistí se kolik funkčníah parametrů se potřebuje^ dotazují se a uloží do pomocné paměti. Toto prokládané dotazování operačních znaků a funkčních parametrů se provádí tak dlouho, až všechny funkční parametry posledně dotázaného a do pomocné paměti uloženého operač ního znaku ukazují na vstupní signály. Jestliže potom všechny operační parametry se ukazují jako vstupní signály, je příslušný povel zcela zaveden. Potom se vrátí zpět k předcházejícímu povelu a u tohoto je případně dotázán příští funkční parametr a uložen do popocné paměti, přičemž také zde se případně rozvětví k * · · · • · * * · ♦ · «V » · · · ♦ • » · · · ♦ · · · Φ·»*·· «· 4« · dalším povelům.
Ve shora uvedeném postupu se pokračuje tak dlouho, až všechny funkce, potřebné pro zjištění jednoho výstupního signálu, jsou navzájem spolu prokládané,· tedy všechny funkční parametry každého povelu byli již zavedeny. Teprve když se toto provedlo, dotáže se povel, přiřazený příštímu výstupnímu signálu a postup, pokud je to třeba, se opakuje. Tímto způsobem se programují všechny, navzájem za sebou následující výstupní signály.
Zavádění uživatelského programu se může uživatelem samozřejmě kdykoliv přerušit. V tomto případe však nedochází k ukládání do p^ěti zavedeného a prozatímně zapamatovaného dílčího programu. Při vypnutí programovacího přístroje 1 jsou všechna zavedená data ztracena. Uožení dotázaného uživatelského programu do pevné paměti 14,dočasně uloženého v< zapisovací-čtecí paměti 5, je možné tehdy, jestliže programovací proces je zcela ukončen. Jako za úplně ukočený se provazuje programovací proces tehdy, resp. vytváření uživatelského programu tehdy, jestliže ke každému výstupnímu signálu je zaveden povel a jestliže každému programovanému operačnímu znaku je vyhrazen funkční parametr.
Obr. 3 ukazuje příklad jednoduchého uživatelského programu. Nepřerušované přímky i znamenají přitom potřebná spojení pro realizaci logických funkcí. Čárkované čáry ukazují přídavná spojení, potřebná na základě programovacího schéma, a čer chované čáry znamenají programovací zařízením 1 sastatně doplněná spojení. Zavádění programovacího pří* · V · ♦ · · · 9 ·· * » · ♦ « ♦ · V ·« «···<» M « · · *9 » kladu podle obr. 3 se provádí následovně.
Nejprve se dotáže programovací zařízení 1 pro střednictvím zobrazovací jednotky 10 a vstupní jednotky 9, který operační znak je potřebný pro zjiš tění výstupního signálu prvního výstupu Al.Uživatel nato zavede informaci, že má následovat člen 27 logického součinu AND.. Odpovídající operační znak se dočasně uloží do zapisovací-čtecí paměti 5 progra movacího zařízení 1. řotom budou navzájem po sobě dotázány první, druhý a třetí funkční parametr, to je tři ze čtyř vstupních signálu členu 27 logického součinu ANB, a dočasně zapamatovány.
První a druhý funkční parametr jsou vstupní sig nály El a E2. Při zavádění těchto obou funkčních parametrů se ihned pokračuje s příštím funkčním parametrem. Při dotazování třetího funkčního parametru se uživatelem zavádí instrukce,pro uspořádání invertoru 28. Jako třetí funkční parametr se tudíž dočasně zapamatuje adresa povelu, který je pak zpracován in vertorem 28.
Potom se programovacím zařízením 1 tento povel rozvětví a dotáže se, který funkční parametr jako jediný má se přivést invertoru 28.Uživatel zavede vstupní signál E3. Programovací zařízení 1 uloží tento funkční parametr dočasně do zapisovací-čtecí pa měti 5, a doponí povel dalšími třemi funkčními pa rametry, které jsou tvořeny vždylogickou jednotkou. Také tyto tři funkční parametry se dočasně uloží do zapisovací-čtecí paměti 5. Tím je potom programování invertoru 28 uzavřeno. Nato se uživatel vrátí k dalšímu programování členu 27 logického součinu AND ···»
a dotáže ge čtvrtý funkční parametr a dočasně se uloží do paměti. Protože člen 27 logického součinu AND má podle příkladu v obr. 2 jen tři pravé vstupní parametry, je na čtvrtý vstup uživatelem zavedena uživatelská jednotka.
Tím je programování výstupu Al uzavřeno a pokračuje se s programováním výstupu A2.
Nejprve se provede dotaz uživatelem a po jeho zavedení se uloží dočasně do paměti, že operační žnak je pro vytvoření signálu na výstupu A2_ členu 29 logického součtu OR nutný. Po té jsou dotazovány čtyři funkční parametry Členu 29 logického součtu OR.
Jako první funkční parametr se podle příkladu programování podle obr. 3 zavede vstup E3 již programovaného invertoru 2Θ. Protože tento invertor je již naprogramován, není již žádná nová instrukce ohledně tohoto funkčního parametru nutná a po jeho uložení do zapisovací-čtecí paměti 5 ae pokračuje s druhým funkčním parametrem.
Druhý a třetí funkční parametry jsou signály na vstupech E3 a E4, takže se ihned může pokračovat se čtvrtým funkčním parametrem.
Podle příklěLdu provedení v obr. 3 má také člen 29 logického součtu OR jen tři vstupní signály. Čtvrtým funkčním parametrem je logická nula.
Protože tím je také skončeno programování výstupu A2t je pokračováno s výstupem A3.
Výstupy A3 a A4 nejsou vlastně podle uvede ného příkladu potřebné. Pro výstup A3 je tudíž zvo12 len invertor 30, na jehož vstupu, je logická jednot ka. Tím je na výstupu hodnota logická nula» Totéž probíhá u výstupu A4, invertoru 31· Alternativně je tane muzifie, uDS v.vSuup^ a; tx ah- «uujxv, ncouu nS. u— bou je logická nula.
Z toho rezultující program je pak uložen do zapisovací-Čtecí paměti 5. Je znázorněn v následující tabulce:
B1 : PC (AND)
ADDR (El)
ADDR (E2)
ADDR (B5)
ADDR (1)
B2 : PC (OR)
ADDR (B5)
ADDR (E2)
ADDR (E4)
ADDR ( 0 )
B3 : PC (NOT)
ADDR (l”)
ADDR (I”)
ADDR (1)
ADDR (1)
B4 : FC (NOT)
ADDR (1)
ADDR (I)
ADDR (1)
ADDR (1”)
• ·
B5 : FC (NOT)
ADDR (EJ)
ADDR (1)
ADDR (1”)
ADDR (1)
V tabulce vlevo označují B1 až B5 vždy začátek
jednotlivých povelů. Tyto údaje však slouží jd^pro vy-
světlení a nejsou součástí zapamatovaného programu.Ve vlastním programu představuje FC operační znak a ADDR adresu.
Program jako takový sestává z bloků každý o pěti bite. První bite přestavuje vždy operační znak povelu resp. instrukce, ostatní čtyři bite čtyři funkční pa rametry. První čtyři povely B1 až B4 definují stále povely pro čtyři výstupní signály. Počínaje pá tým povelem jsou povely ukládány do pamětí, ze které se pak při tvoření výstupních signálů musí opět vy číst.
Zpracování uživatelského programu se provádí následovně.
Povely B1 až B5 se zpracovávají cyklicky. Při zpracovávání každého ze čtyř povelů se nejdřív přečte operační znak přiřazený povelu. Potom se přečtou navzájem za sebou funkční parametry přiřazené těmto povelům. Při čtení každého funkčního parametru se ihned přezkušuje, zdali odkazuje na jiný povel. Jestliže funkční parametr odkazuje na vstupní signál, pak se tento vstuoní signál dočasně uloží do paměti.
• ♦ · · ♦ · ♦ ♦
Jestliže funkční parametr odkazuje naproti tomu na jiný povel, pak se ihned, t.j. ještě před přečtením druhého Darametru, rozvětví .ledňák k tomu^Sovalu a jednak k operačnímu znaku přiřazenému k tomuto povelu a přečtou se funkční parametry, přiřazené to muto povelu. Také zde, jestliže operační znak odkazuje na nový povel, tento povelseihned opět provede, dřív, nežli se zpracují další funkční parametry;.Když jsou všechny funkční parametry jednoho povelu zpracovány, pak se zjisfí výstupní signál, přiřazený tomuto po velu a zjištěný výstupní signál je základem pro další zpracovávání uživatelského programu.
Nyní bude i zde blíže vysvětlen princip programu podle vpředu uvedené tabulky.
Nejdřív se tedy přečte operační znak povelu Bl. Pak _ budou přečteny funkční parametry, které odkazují na vstupy El a E2. Při čtení třetího funkčního parametru se tento rozvětvuje k povelu B5.Tento operační znak a všechny čtyři funkční parametry se vyčtou, nebot všechny odkazují na vstupní signály a zjistí se výstupní signál, přiřazený tomuto povelu B5. S tímto výstupním signálem se potom provede návrat k povelu Bl, a přečte se čtvrtý funkční parametr.Potom se zjistí výstupní signál Al a ulo ží se do zapisovací-čtecí paměti 18. Potom se pře čte operační znak provelu B2 a první funkční parametr povelu B2. Potom se znovu rozvětví k povelu B5, přečte se jeho operační znak a jeho Čtyři funkční parametry a zjistí se výstupní signál k povelu B5.Pak se provede návrat k povelu B5 a přečtou se ostatní tři funkční parametry. Nato se zjistí výstupní sig·· ··♦ « · φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ · φ φ φφ * · · φ * * · ··♦ · φ « 9 » · · ♦ · Φ · · ·· nál k poevlu B2.
Konečně se přečtou ještě operační znak a funkční parametry povelu B3 a provedou se a tak se zjistí výstupní signál na výstupu A3· Totéž se děje s povelem B4 a z toho vyplývajícím výstupním signálem na výstupu A4.
Po zjištění posledního výstupního signálu na výstupu A4 se takto zjištěné výstupní signály na výstupech Al až A4 na technické zařízení 17 rea lizující technické operace a znovu se přečtou vstupní signály El až E4. Potom se začne nový cyklus při zjišťování výstupních signálů na výstupech Al až A4.
Alternativně k popsanému způsobu vytváření uži vatélského programu je také možné, uložit povely, které náleží k jednomu výstupnímu signálu, ihned ' do vymazatelné a zapisovací pevné paměti 14,jestliže výstupní signál'1 §cela naprogramován. Povely B1 a B2 mohly by se tedy ihned uložit do paměti, jakmile výstupní signál na výstupu Al ^ezcela naprogra mován.
Stejně tak je možné, každý zavedený operační znak a každý zavedený funkční parametr ihned uložit do vymazat elný ^žapisovací pevné paměti 14· V tomto pří pádě musely by se uložit do specielně pro to uspo řádané paměťové oblasti vymazatelné a zapisovací pevné paměti 14, na začátku programovacího pochodu, takže programování všech výstupních signálů na výstupech Al až A4 by bylo zbytečné resp. neplatné. Například do čtyř jednobitových paměťových buněk mohly by se u-r ložit logické nuly, aby se tak naznačilo, že čtyři vý·· to·*· ·* ···· ·· ♦ · · · to · · ··· · · ·«· ··«· to · · ···· ·· ·· ·· ·· ·· stupni signály na výstupech Al až A4 byly programovány neplatně. Do Čtyř jednobitových pamětových buněk mohly by se uložit logické jednotily tehdy, jestliže by byly výstupní signály na výstupech Al až A4 platně programovány. Označení jako platné může se přitom libovolně provésti po vytvoření celého uživatelského programu nebo odděleně pro každý výstupní signál na výstupech Al až A4.
Povely se také nemusí ukládat do paměti ve sledu podle vpředu uvedené tabulky. Je například také mož né, uložit všechny povely, zde povely B1 a_ B5, které se potřebují pro zjištění výstupního signálu na výstupu Al, do vymazatelné a zapisovací pevné paměti 14 navzájem za sebou. Povely B2 až B4, které by se potřebovaly pro zjištění výstupních signálů na výstupech A2 až A4 by se pak ukládaly do paměti za těmito povely B1 a B5. ^ři vytváření uživatelskBfí^v^eutřeba v tomto případě dbáti na to, která je nejvyšší adresa, která bude pro zjištění výstupního signálu na výstupu Al vyčtena, ^oveJlpro zjištění výstupního signálu na výstupu ·A2 začíná potom při nejblíže vyšší adrese. Podobným způsobem, totiž uložení dočasně do paměti nejvyšší potřebné adresy, může se zjistit po tom, na kterém místě byly uspořá dány povely pro zjištění výstupních signálů na výstupech A3 a A4. Jestli odborník při aplikování tohoto vynálezu dá přednost jednomu nebo druhému postupu, záleží na jeho rozhodnutí.

Claims (5)

1. Způsob vytváření a ukládání do paměti uživatelského programu, sestávajícího z povelů pro pro gramové řízení, vyznačujícící se tím, že při vy tváření uživatelského programu se zjištují ze vstupních signálů na vstupech (El až E4) o technické procesu, probíhajícím v technickém zařízení (17), výs tůní signály na výstupech (Al až A4) pro toto technické zařízení (17), přičemž povely (B1 až B5) uživatelského programu sestávají vždy z operačního znaku a funkčních parametrů, přiřazených tomuto operačnímu znaku, přičemž funkční parametry odkazují vždy na jeden vstupní signál na vstupech (El až E4) nebo na jiný povel (B5) a pro každý výstupní signál, počínaje povelem (B1 až B4) přiřazeným vždy příslušnému výs tupnímu signálu na výstupu (Al až A4), se dotazují povely (B1 až B5), které se mají zpracovat, nato se dotazují operační znaky, které se mají zpracovat a zjistí se počet funkčních parametrů, které jsou na vzájem za sebou dotazovány a jestliže je funkční parametr vstupním signálem na vstupu (XI až E4), pak odkaz na vstupní signál se uloží dočasně do paměti a jestliže je funkční parametr novým operačním znakem, pak se odkaz na nový povel (B5) uloží dočasně do paměti a tento nový povel (B5) se rozvětví a nový operační znak se uloží dočasně do paměti a uvedený postup se pro nový povel (B5) opakuje a dočasně zapamatované operační znafe7a dočasně zapamatované funkční parametry se teprve tehdy uloží do vymazatelné a zapisovací peíné paměti.(14), případně tehdy se označí jako platné, jestliže všechny povely (B1 až B5) alespoň některého výstupního signálu na výstupech (Al až A4) byly úplně dotázány.
2. Způsob provozu programového řízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že se cyklicky zpracovává uživatelský program, sestávající z povelů (B1 až B5), aby se ze vstupních signálů na vstupech (El až E4) o technickém procesu, probíhajícím v technickém zařízení (17), výstupní signály na výstupech (Al až A4) pro toto technické zařízení (17), přičemž povely (Bi až B5) uživatelského programu sestávají vždy z operačního znaku a funkčních parametrů, přiřazených tomuto o peračnímu znaku, přičemž funkční parametry odkazují vždy na jeden vstupní signál na vstupech (El až E4), nebo na jiný povel (B5), a při cyklickém zpracová vání počínaje povely (B1 až B5), přiřazenými výstupním signálům na výstupech (Al a A4)sf5ro každý povel (B1 až B5) přečte operační znak a funkční parametry' přiřazené těmto povelům (B1 až B5) a každý funkční parametr se přezkouší, zdali odkazuje na jiný povel (B5) a jestliže odkazuje na vstupní signál na vstu pech (El až E4), pak se tento vstupní signál uloží dočasně do paměti a jestliže funkční parametr odkazuje na jiný povel (^5), pak se tento odkaz rozvětví a shora uvedený postu^se opakuje s jiným povelem (B5) a jsouli všechny funkční parametry zpracovány, zjistí se výstupní signál na výstupech (Al až A4) přiřazený povelu (B1 až B5).
3. Programovací jednotka pro provádění způsobu po- ·♦ ·»·· ♦» ···· dle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky (2, 4, 5, 6, 7, 8, 9“} Qpro dotazování a dočasného ukládání do paměti operačních znaků zpracovávaných povelů, prostředky (2, 4) pro stanovení počtu funkč nich parametrů zpracovávaných povelů, prostředky (2, 4» 5» 6, 7, 8, 9, 10) pro dotazování a dočasného uložení do paměti, prostředky (2, 4) pro přezkoušení funkčních parametrů, zda tyto jsou novým operačním znakem, » * v * prostředky (2, 4)pr8oc§:sEtnÉ81paměŤi ulož ených operačních znaků a funkčních parametrů, jejich uložení do vymazatelné a zapisovací pevné paměti (14), případně zabránění jejich označení že jsou platné ještě předtím, než byly všechny funkční parametry všech zprav covávaných povelů alespoň jednoho výstupního signálu na výstupech (Al až A4) dočasně uloženy do paměti,
4. Programové řízení pro provádění způsobu podle nároku 2, vyznačující se tím, že obsahuje prostředky (13) pro čtení operačních znaků a funkčních parametrů přiřazených povelům, prostředky (13) pro přezkušování funkčních parametrů, zdali odakzují na vstupní signál nebo na jiný povel, prostředky (18) pro dočasné ukládání do paměti vstupního signálu, jestliže funkční parametr odkazuje na vstupní signál, prostředky (13) pro rozvětvení k jinému povelu, jestliže parametr odkazuje na jiný povel, prostředky (13) pro vrácení se zpět k povelu, který se má vyčíst a pro středky (13) pro zjištění výstupního signálu, přiřazeného povelu, jestliže jsou všechny parametry, které jsou mu přiřazeny, zpracovány.
5. Programové řízení podle nároku 4, které je kom binované s programovací jednotkou podle nároku 3.
CZ98648A 1995-09-05 1996-08-23 Způsob vytváření a ukládání do paměti uživatelského programu, sestávajícího z povelů pro programové řízení a způsob provozu tohoto programového řízení CZ64898A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
EP95113939 1995-09-05

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ64898A3 true CZ64898A3 (cs) 1998-06-17

Family

ID=8219580

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ98648A CZ64898A3 (cs) 1995-09-05 1996-08-23 Způsob vytváření a ukládání do paměti uživatelského programu, sestávajícího z povelů pro programové řízení a způsob provozu tohoto programového řízení

Country Status (15)

Country Link
US (1) US6144889A (cs)
EP (1) EP0848843B1 (cs)
JP (1) JP3916253B2 (cs)
KR (1) KR100425371B1 (cs)
CN (1) CN1093647C (cs)
AT (1) ATE186409T1 (cs)
CZ (1) CZ64898A3 (cs)
DE (1) DE59603592D1 (cs)
ES (1) ES2140126T3 (cs)
HK (1) HK1011885A1 (cs)
HU (1) HUP9802775A3 (cs)
MY (1) MY115845A (cs)
PL (1) PL180755B1 (cs)
TW (1) TW386186B (cs)
WO (1) WO1997009661A1 (cs)

Families Citing this family (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
WO1999028794A2 (de) * 1997-11-26 1999-06-10 Moeller Gmbh Kleinsteuerung
JP3625143B2 (ja) * 1998-12-28 2005-03-02 大日精化工業株式会社 顔料の分散剤、顔料分散液及びカラーフイルター
JP4327283B2 (ja) * 1999-01-26 2009-09-09 株式会社キーエンス プログラマブルコントローラ
DE10065401A1 (de) * 2000-12-27 2003-03-06 Siemens Ag Automatisierungssystem
US7076780B2 (en) * 2001-09-13 2006-07-11 Conocophillips Company Application program interface for a computer program
US7174052B2 (en) * 2003-01-15 2007-02-06 Conocophillips Company Method and apparatus for fault-tolerant parallel computation
US7360130B2 (en) * 2004-05-24 2008-04-15 Jed Margolin Memory with integrated programmable controller
US7546374B2 (en) 2005-08-05 2009-06-09 Global Serv Inc. Methods and arrangements for managing and maintaining a switch environment
US7689704B2 (en) 2005-08-05 2010-03-30 Global Serv Inc. Methods and arrangements for managing automated switching

Family Cites Families (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4315315A (en) * 1971-03-09 1982-02-09 The Johns Hopkins University Graphical automatic programming
JPS58155416A (ja) * 1982-03-11 1983-09-16 Fanuc Ltd ラダ−ダイヤグラム表示方式
US5126956A (en) * 1982-03-11 1992-06-30 Fanuc Ltd Method and apparatus for displaying segments of a ladder diagram which turn on an operator specified relay
NO171240C (no) * 1985-04-25 1993-02-10 Bbc Brown Boveri & Cie Programmeringsanordning for en lagerprogrammerbar styring
US4736320A (en) * 1985-10-08 1988-04-05 Foxboro Company Computer language structure for process control applications, and translator therefor
US5034899A (en) * 1986-07-07 1991-07-23 Bbc Brown Boveri Ag Software tool for automatically generating a functional-diagram graphic
JP2927484B2 (ja) * 1989-01-25 1999-07-28 株式会社日立製作所 プログラムの自動生成方法及び装置
JPH04337843A (ja) * 1991-05-15 1992-11-25 Hitachi Ltd プログラム動作表示方法
US5377315A (en) * 1992-10-06 1994-12-27 Leggett; Andrew G. Regeneration of process control flow diagrams for programmable logic controllers
US5508909A (en) * 1994-04-26 1996-04-16 Patriot Sensors And Controls Method and systems for use with an industrial controller
US5696971A (en) * 1994-12-23 1997-12-09 Recursive Technologies Associates Recursive functions optimizier (RFO) for compliers of high-level programming languages

Also Published As

Publication number Publication date
KR19990044413A (ko) 1999-06-25
MY115845A (en) 2003-09-30
ES2140126T3 (es) 2000-02-16
WO1997009661A1 (de) 1997-03-13
ATE186409T1 (de) 1999-11-15
HUP9802775A3 (en) 2001-12-28
KR100425371B1 (ko) 2004-06-16
EP0848843B1 (de) 1999-11-03
PL180755B1 (pl) 2001-04-30
CN1093647C (zh) 2002-10-30
US6144889A (en) 2000-11-07
HUP9802775A2 (hu) 1999-03-29
JPH11512205A (ja) 1999-10-19
EP0848843A1 (de) 1998-06-24
JP3916253B2 (ja) 2007-05-16
PL325157A1 (en) 1998-07-06
CN1196128A (zh) 1998-10-14
TW386186B (en) 2000-04-01
HK1011885A1 (en) 1999-07-23
DE59603592D1 (de) 1999-12-09

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US6772276B2 (en) Flash memory command abstraction
JP2001510651A (ja) 実行期間中のプログラミング可能なコンポーネントのための再構成方法
EP0790706A2 (en) Memory system
EP1115058A2 (en) Rewriting boot areas
US6563734B2 (en) Non-volatile semiconductor memory device capable of executing erasable, writable and readable functions simultaneously
CZ64898A3 (cs) Způsob vytváření a ukládání do paměti uživatelského programu, sestávajícího z povelů pro programové řízení a způsob provozu tohoto programového řízení
US5175831A (en) System register initialization technique employing a non-volatile/read only memory
JP2000065899A (ja) 半導体装置およびそのデータ書き換え方法
EP0018404A1 (en) MEMORY SYSTEM FOR PROGRAMMABLE CONTROLLER.
JP5711889B2 (ja) リコンフィギュラブル回路および半導体集積回路
CN106980513A (zh) 一种双引导文件的切换方法及装置
CN103339603A (zh) 计算机重新编程方法、数据存储介质和机动车辆计算机
US20010044882A1 (en) Multiple port memory apparatus
JP2000330791A (ja) コンピュータシステムおよびその動作方法
CN100578448C (zh) 芯片式系统的启动方法及启动装置
JPH05224707A (ja) プログラマブルコントローラのプログラム変更方法
CN104937508A (zh) 可编程显示器,以及该程序
CN118068743A (zh) 测发控系统和测发控系统的驱动方法
JPH11259308A (ja) プログラマブルコントローラ
JP2716254B2 (ja) リストベクトル処理装置
JP2506591B2 (ja) 補助処理装置
JPH08314801A (ja) メモリ管理方式
JP2001014170A (ja) 制御装置及び制御装置のプログラミング方法
JPH08147186A (ja) フラッシュメモリ内蔵マイクロコンピュータ
JP3616541B2 (ja) マイクロプロセッサ装置、および、マイクロプロセッサ制御方法

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic