CZ641590A3

CZ641590A3 - Deriváty 2-formylbenzylfosfonové kyseliny, způsob jejich výroby, jejich použití a farmaceutický prostředek tyto látky obsahující

Info

Publication number: CZ641590A3
Application number: CZ19906415A
Authority: CZ
Inventors: Anuschirwan Dr. Peyman; Eugen Dr. Uhlmann; Irvin Dr. Winkler; Matthias Dr. Helsberg; Christoph Dr. Meichsner
Original assignee: Hoechst Aktiengesellschaft
Priority date: 1990-12-19
Filing date: 1990-12-19
Publication date: 2000-07-12
Also published as: CZ287446B6

Description

Deriváty 2-formylbenzylfosfonové kyseliny, způsob jejich výroby, jejich použití a farmaceutický prostředek tyto látky obsahující

Oblast techniky

Vynález se týká derivátů 2-formylbenzylfosfonové kyseliny, způsobu jejich výroby, jejich použití pro výrobu léčiv pro léčení nemocí způsobených viry a farmaceutických prostředků tyto látky obsahujících.

Dosavadní stav techniky

Pro léčení nemocí způsobených viry byly až dosud používány různé preparáty, jako například analogy nukleosidů, amantadin, analogy pyrofosforečnanů nebo imunomodulátory (M.J. Vood, A.M. Gedes, The Laňcet, 1987, 1189),. Je známo několik derivátů kyseliny fosfonové, které vykazují antivirální účinek. K těmto patří sloučeniny jako kyselina fosfomravenčí (FFA), kyselina fosfonoctová (PAA), kyselina methylendifosfonová (MDP), jakož i kyseliny tetrazolfosfonové (S.M. Roberts, NATO ASI Ser., Ser. A. 143, 1988; D.V. Nutchinson, M. Naylor,

Sucleic Acids Res., 13,1935,3519/· RR-A. má široké antivirální spektrum,způsobuje ale některé toxické vedlejší účinky,které ač dosud bránily jejímu vývoji na antivirální lék /M.J. Aood, A.h.Gedc.es,The Xar.cet, 1937,1139/. 0 derivátech orto -fosíonyloxyacetofenonu je známo,že působí zejména proti Xicorna - virům /<p 21 000/.

Diana et al. /J» Med. Ořem. 27,1934,691; BOS referují o třídě sloučenin typu £2 C34/ ve které A je aromatický kruh. a 0 fosíonát nebo ^-ketofosfonát, přičemž A a C jsou od sebe odděleny můstkem 3 až 3 methylenových, skupin /13/. Z této třídy sloučenin, vykazují arjlalkylíosfonové kyseliny s methylenovými můstky o více než 5 atompch uhlíku antivir á.lní účinek vůči virům, herpes /oparům/.

Arylalkylfoslonové kyseliny s methylenovými můstky s méně než 5 atomy uhlíku nevykazují ale žádný' antivirální účinek. Substituce aromaticžého zbytku těchto sloučenin se provádí ,jak to popisuje Diana et al. , v podstatě pomocí 2-chlor-, 4-methoxy- nebo 4-karbetoxyfenoxyskupinou.

Benzylfosfonové kyseliny nebyly dosud popsány jako účinné antivirální sloučeniny (J.C.H. Mao a kol., Antiraic rob.Agente Chemother. 27, 1985, 197).

Podstata vynálezu

Nyní bylo překvapivě zjištěno, že deriváty 2-formyl benzylfosfonové kyseliny vykazují antivirální aktivitu.

Předmětem předloženého vynálezu tedy jsou deriváty 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I

c<r²r⁴>-p-or¹

OR²

R^s,R^ž,R^r,R^s (I) ve kterém

R znamená formylovou skupinu nebo skupinu obecného
vzorce	Ib, Ic, nebo Id
	R¹⁴ R¹-
_R1 0 _R1 1	R¹ 3 _!--L— R1 ž
t I	/ \	N
0 0	c 1 2 — w .y
\ CH I	f	CH 1
ilb')	1 I σ')
\ )		k ,·
ve kterých

i rIO a R¹^ které mohou b,žt stejné nebo rozdílné, znamenají alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem nebo R⁷® a R^ spolu dohromady tvoří cyklický acetal se 2 nebo 3 atomy uhlíku,

R-^2 _a% které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem nebo arylovou skupinu se 6,10 nebo 14 atomy uhlíku,

V je kyslík nebo síra,

M znamená hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, arylalkylovou skupinu se 7 až 20 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až 14 0hl-í-kovýeh) atomům arylovou skupinu se 6,10 nebo 14 atomy uhlíku nebo zbytek obecného vzorce Ie nebo If

V 0 n «

-NH-C-R¹⁷ (Ie) -O-C-R¹⁸ (If) ve kterých

R¹⁷ znamená alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, aminoskupinu, pyridylovou skupinu nebo arylovou skupinu se 6,10 nebo 14 atomy uhlíku a

R¹⁸ znamená aminoskupinu, pyridylovou skupinu, alkylovou supinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, arylovou skupinu se 6,10 nebo atomy uhlíku nebo arylalkylovou skupinu se 7 až 20 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až 14 |ahií-k-ový©h{ atomů tctítťLus

R a R , které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, alkenylovou nebo alkinylovou skupinu se 2 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, arylalkylovou skupinu se 7 až 16 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až 10 uhXí-kevýe-h atomům sodík, draslík, vápník, hořčík, hliník, lithium, ammonium nebo triethylammonium,

R^ a r4, které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, alkinylovou nebo alkenylovou skupinu se 2 až 4 atomy a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem nebo vodík, , r6 , R? a R®, které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají chlor, brom, methoxyskupinu nebo vodík , αΙ až 10

Pod označením alkylová skupina s atomy (STé~rozumí například methylová, ethylová, propylová, isopropylová, n-butylová, sek.-butylová, terč.-butylová,

2,2-dimethyl-l-propylová, n-pentylová, n-hexylová, n-heptylová, n-oktylová, n-nonylová a n-decylová skupina.

knvým-i

Pod označením alkenylová skupina se 2 atomyzáe^Tozumí například ethenylová, až 20 -uhlí propenylová, butenylová, pentenylová, hexenylová, heptenylová, oktenylová nonenylová nebo decenylová skupina a pod označením alkinylová skupina se 2 až 10 uhlíkovými atomy se rozumí například ethinylová, propinylová, butinylová, pentinylová, hexinylová, heptinylová, noninylová, oktinylová nebo decinylová skupina.

Pod pojmem arylaikylová skupina se 7 až 16 uhlíkovými

fenylbutylová, fenylpropylová, fenylpentylová, fenylhexylová, fenylheptylová, fenyloktylová, fenylnonylová nebo fenyldodecylová skupina.

Alkoxyskupiny s 1 až 4 uhlíkovými atomy zbytky jako methoxyskupina, ethoxyskupina, propoxyskupina, isopropoxyskupina, n-butoxyskupina, sek.-butoxyskupina nebo terc.—butoxyskupina.

Jako výhodné deriváty 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I je možno uvést diethylester kyseliny 2-formylbenzylfosfonové, di(triethylamoniová) sůl kyseliny 2-formylbenzylfosfonové, triethylamoniová sůl monoethylesteru kyseliny 2-formylbenzylfosfonové, thiosemikarbformylbenzylfosfonové, hydra'

diethylester kyseliny

2- (3,4-dimethyl-5-fenyloxazolidin-2-yl) -rbenzylfosf onové .

Předmětem předloženého vynálezu je dále způsob výroby derivátů 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I , ve kterém značí R formylovou skupinu, jehož podstata spočívá v tom, že se sloučenina obecného vzorce II

O Η r3

(II) ve kterém R'

R\ RR^c ft

R a R maj i výše uvedený význam a

T značí atom chloru, bromu nebo jodu, methylsulfonátovou, fenylsulfonátovou nebo tosylfonátovou skupinu, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce III

Ú-R⁹ p-o-r' (III)

0-R² ve kterém R^, R², ^77—-Y~a—Zi mají výše uvedený význam a

R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem.

Dále je předmětem předloženého vynálezu také způsob výroby derivátů 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I , ve kterém značí R skupiny Ib, lc nebo Id , jehož podstata spočívá v tom, že se sloučenina obecného vzorce I, ve kterém R znamená formylovou skupinu, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce IVa, IVb a/nebo IVc, IVd nebo IVe,

OH ho-(Ch₂)-ch₂

Π i

!Vo r10-OH

- x IVb · ^1Vc :16 :15

R¹m-nk₂

KV R¹2-nh

1^VJ) lv, ve kterých ^w $ A λ

R^-θΗ R^¹ znamená alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem,

-t j Ί A

R až R ° které mohou být stejné nebo rozdílné znamenají alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem nebo arylovou skupinu se 6, 10 nebo 14 atomy uhlíku, je kyslík nebo síra,

M znamená hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, aralkylovou skupinu se 7 až JÍO atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až^4 ti-hitne , arylovou skupinu se 6, 10 nebo 14 atomy uhlíku nebo zbytek obecného vzorce Ie nebo If

-NH-C-R (Ie)

-O-C-R (if) ve kterých

R¹? znamená alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíki a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, aminoskupinu, pyridylovou skupinu nebo arylovou

9-14 skupinu se 6, 10 nebo 14 atomy uhlíku a

R¹⁸ je aminoskupina, pyridylová skupina, alkylová skupina s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, arylová skupina se 6, 10 nebo 14 atomy uhlíku nebo aralkylová skupina se 7 až 20 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až 14 uhlíkevýeh atomů_z 6hít ,

Syntéza sloučeniny obecného vzorce I , ve kterém značí R formylovou skupinu, se provádí reakcí sloučeniny obecného vzorce II se sloučeninou obecného vzorce III výhodně při teplotě v rozmezí 100 °C až 250 °C , zejména v rozmezí 120 °C až 180 °C (US patent č. 4 299 615; Houben Veyl, Methoden der Organischen Chemie, Vol. XII/1, str. 423, Thieme Verlag, Stuttgart; Houben-Veyl, Methtoden der Organischen Chemie, Vol. E2, str. 300). Reakce se může provádět ve vhodném rozpouštědle, jako je například amid kyseliny hexamethylfosforečné (HMPA), dimethylformamid (DMF), dimethylsulfoxid (DMSO), N,N’-dimethyl-Ν,Ν’-propylenmočovina (DMPU) nebo N,N’-dimethyl-Ν,Ν’-ethylenmočovina (DMEU). Reakce se může provádět také bez rozpouštědla. Čištění se provádí pomocí obvyklých metod, výhodně pomocí chromatografie na silikagelu s vhodným elučním činidlem, destilací nebo krystalisací z vhodných rozpouštědel.

L

110.

-15Sloučeniny obecného vzorce II a obecného vzorce III se mohou vyrobit známým způsobem.převedení diesterů kyseliny fosíonové v její monoestery ,jakož i odpovídající volné kyseliny nebo jejich sole se provádí například vařením se zředěnou kyselinou solnou /Houbsn-heyl,Kethoden der Crganischen Che· mie,Vol. XII/1,1963/ nebo reakcí s trimethylbromsilanem /C.E. Mchenna,J. Schnidhauser,J.C.3. Chem. Commun.,1979,739/· čistění se provádí překrystalová.ním z vhodného rozpouštědla nebo chromátograficky, s výhodou iontoměničovou chromatografií s vhodnými elučními inidly.pomocí iontoměničové chromatografie se mohou získat požadované formy solí.

Syntéza sloučeniny obecného vzorce I v_pProdrugformě se může provádět například tak,že se aldefaydev^ skupina sloučeniny obecného vzorce I tak derivát izuje,že vzniknou sloučeniny jeko /oximy,thiosemikarbazony,thiazolidiny nebo acetaly. Za tím účelem se může sloučenina obecného vzorce I ,ve

-> I ' jrovov-j i kterera n je £ld.enydtev~íí skupina, nechat zreagovat se sloučeninou obecného vzorce IVa, IVb a/nebo

IVc, IVd nebo IVe,

OH

I

EC - /CH_O/ - CH,

IVa>

,,11 ΓΚ λ - OH

IVc

-16E¹⁰ - OH

IVl·?

1^5 _ř16.

HV fiIITO ;

(ive) ve kterých H^° až H a V mají uvedený význam a n je 1 nebo 2.

Další_?/roárug-formy se získají analogickým způsobem podle method popsaných Bundgaardem

-17Sloučeniny obecného vzorce I derivatizované i O Ι'Ιμαλ tov</ _t na |aldenydové| skupině se mohou převest in vitro a in vivo na aktivní ,antivirálnč působící formu /(al íeva' .

cřefey&ovej forma/ /H. Eundgaard,Design and řrodrugs, 1935,1-S2,hlsevíer-Verlag/.Převedení na aktivní formu se nůše provést například hydrolyzou ve vodném roztoku nebo enzymatickou katalýzou na místě , v* _f uč inku nebohá cestě k tomuto cistu,

-v

Test účinnosti chemoterapeutika pro infekce

HV u lidí působí potíže,nebo^ ještě neexistuje žádný infekční model u laboratorních zvířat.pro zkoušení chemoterapeutika se rusí proto sáhnout zpět na infekci jinými retroviry.V tomto případě byla zvolena infekce myši virem friend^eulcemie.

Zs. tím účelem byly lilii laboratorní myši /fikl = ITaval Medical kesearch Institute / infikovány intravenózní injekcí myšího sera obsahujícího vir friend^ovy leukemie. U neléóených kontrolních zvířat se jako symptom infekce vyvinulo během 2 týdnů zřetelné zvětšení sleziny a jater, léčení >£⁰ se provádělo 10 dnů, počínájey43 hodinaeM po infekci. 14. den pokusu byla zvířata usmrcena a otevřena. Slezina byla vyjmut a zvážená.Jako para metr terapeutické účinnosti byla korelována hmotnost sleziny léčených zvířat s hmotností sleziny

-13infikované,neléčené kontrolní skupiny.

U unifikovaných vzrostlých laboratorních myší /20 až 24 g tělesné hmotnosti / vážila slezina asi 1 / tělesné hmotnosti nebo méně, zatím co u infikovaných zvířat dosáhla hmotnost sleziny na konci pokusu asi 10 / tělesné hmotnosti.

_Ί Sloučenina obecného vzorce I, ve kterém E. je

V C í ^Jhí í. J , , , ^Idefcydoířéf skupina má cenné far mako logické vlastnosti, zejména antivirální účinek a sice jak vůči nemoc em vyvolaným OKA- viry, tak i nemocem vyvolaným Eli A- viry, ze jména proti nemocem,které jsou vyvolány herpes simplex virem /ESV 1/, my xoviry, virem. friende^ govy leukenie /II.V/ nebo lidské imunodeficiencie /HIV/. Sloučeniry podle vynálezu se proto hodí pro potírání, různých nemocí vyvolaných viry, jako onemocnění respiračního traktu,onemocnění kůže,oka, centrálního nervového systému,AIDS a stavů příbuzných AIDS,jako komplexů příbuzných AIDS /AEC/,ge, ^h·’ neralizované lymfadenopatie /IGI/, neuralgický$.'stavů příbuzných AIDS /jako slahomyslnosti nebo tropíc ké paraperese/,positivních stavů anti-I-HV-antitěIísek,Xaposichsarkomu nebo tromcopenické purpury.

Sloučenina obecného vzorce I a/nebo její Wodrug forma se může používat buď samotná nebo smíše-19ná s fyziologicky snesitelnými pornocnýci látkami roto nosiči, v účinných, množstvích jako léčivo.kůže se podávat například perorálně v dávce 1 až 50c mg/kg/ /den, ε výhodou 5 až 5C šg/kg/den. Aplikace pro pa¥©8t©rál»í,rektální nebo topické použití nebo jako a§r©§©l g§ provádí například v anožetví 0,5 až

500 mg/kg/den, s výhodou 2 ař 100 fflg/kg/den₀Sloučei?

nínt ©běsného vzore© I a/nebo její Irodrug-forma se podává © výhodou v dávkovačích jednotkách,které obsahují minimálně účirné množství sloučenin podle vynálezu, s výhodou 25 až 6.000 mg, nejvýkodnéji 100 až 1.000 mg. lyto hodnoty se vztahují na dospělé lidi s hmotností 75 kg. Tyto dávkovači jednotky se mohou podávat i vícekrát za den,Dávky je možné v těžkých případech i z výšit. V mnoha, případech ale Ire potírání nemocí ,které j stačí i nižší množství, on způsobsny řdíA-viry nebo IKA-viry, se hodí zejména diethylester 2-íormylber-zylf o slonové kyseliny, di^fcrietl· ’ Ismoniová'i sůl 2-formylbenzviloslonové kyset J liry, monoethylestertriethylamonoiová sůl 2-formylbenzylfoslonové kyselin; , <5i ethvlesterttiosemikarbazon 2-formylbenzylfoslonové ' v v v kyseliny,

-2Ch-dr-e-gon. -nj/ko·trnová. ky-geldny-dde-thyl ester 2-formylbenzylfosfonové ^ryooíí-g·^ nebo d i ethylester 2-/3,4-d-'.metbyl-5-feryloxazolidin-2-yl/enzylfosfonové kyseliny.

•p

Sloučeni.na obecného vzorce I a/nebo její irodrug forma podle vynálezu se může dodávat i v kombinaci s jinými látka d,zejména antivirálními prostředky a imunostimuládory,jako interferony. Sloučenina obecného vzorce I a/nebo její_rTroárug-forma se dále označují jako účinná látka.

Vynález zahrnuje dále použití účinné látky pro výrobu léčiv,které se používá.jí pro léčení a profylaxi vvše uvedeních nemocí. Dalším předmětem vynálezu ve/ j. v jsou léčiva,která obsahují jednu nebo více účinných látek.

•h léčiva se nohou vyrábět znám; mi způsoby,které jsou odborníkovi běžné.Jako léčivo se účii á ládka používá, bučí sama jako taková nebo s výhodou v kombinaci s vhodnými farmaceutickými pomocnými látkami a nosiči ve formě tablet suEpenzí nebo roztoků, ,dražé, kapslí,čípků, přičemž obsah účinné emulzí, látky činí až asi 95 /, s výhodou se pohybuje mezi 10 až 75

-21Vhodné pomocné látky popřípadě nosič© pro požadovanou formulaci léčiv jsou například vedle rozpou štědel ,gelotvorných látek,základů pro čípky,pomocných tabletovacích látek a jiných nosičů účinných látek i antioxidanty , dispergaňní činidla, emulgátory,odpěňovace,korigencia chuti,konzervační pro středky,látky usnadňující rozpouštění nebo barvi va.

Účin á látka se může aplikovat perorálně,parenterálne intravenózně nebo rektálně,přičemž vedle perorální aplikace je zejména vhodná intranazální aplikace jako aerosol.

hro perorální formu použití se účinná látka t, smísí s vhodnými přísadami jako jíósiči,stabilizátory nebo inertními zřecLovadly a pomocí obvyklých metod se zpracuje na vhodnou formu pro podávání, jako například tablety,dražé,tobolky,vodné nebo olejové roztoky. Jako inertní nosiče se mohou po užívat například guromi arabicum ,magnézie,uhličitan horečnatý,fosforečnan draselný,mléčný eukr, glukóza nebo škroby,zejména kukuřičný škrob. Iři tom se může přípravek vyrobit jako suchý ale i vlhký granulát.Jako olejové nosiče nebo rozpouštědla přichází v úvahu například rostlinné nebo zvířecí oleje,jako slunečnicový olej nebo rybí tuk.

íro subkutanní nebo intravenózní aplikaci se účinná látka převede pomocí vhodných látek jako látek usnadňujících rozpouštění,emulgátory a dalšími pomocnými látkami do roztoku , suspenze nebo emulze.Jako rozpouštědla přichází v úvahu napři klad fyziologický roztok kuchyňské soli,alkoholy, například ethanol, propanol,glycerin, roztoky cukrů, jako roztoky glukózy nebo meinitu nebo směs rozpouštědel.

/ X.4-V.-Í li / \

E ásledu-j-í&i přxíklardy slo-uěí—pro—éal-ší- vysvětí lení—vysálee»^

Iřiklad 1

Výroba d í e t h. y 1 e s t e r u 2 - f o r my 1 b e n z y 1 f o s f o no v é kyseliny

47,5 g / 0,31 molU/ 2-chlormethylbenzaldehydu se zahřívalo s 51,5 g / 0,31 molíí/ triethylfosfitu na 160 °C.Při tom oddestiloval ethylchlorid.lro dukt se čistil frakční destilací.

Výtěžek : 64,59 / 31 / /i teplota tání 130 °C/ /0,3 mm;

1H-NKR /270 KHz,CDCl₃/n:s/: í = 1,23 /t,6E , 1-O-CE₂-CH₃/, 3,73 /d,2H,CH₂-I/ Jl-H = = 24 Hz, 4,04 /dq,4K,P-0-0K₂-CH₃/,7,l9 —7,97 /m,4H,Ar-H/

-2'3Iříklad 2

Výroba ditriethylamoniové soli 2-formylbenzylfosfonové kyseliny /E/ a monoethylesteru triethylamoniové soli £formylbenzylfosfonové kyseliny /0/

5,0 g / 20 mnoljl / die thyl esteru 2-formy1benzylfosfonové kyseliny bylo doplněno 100 ml 6 M KOI a vařilo se 6 h pod zpětným tokem.Voda a HC1 se oddestilovaly ve vakuu,třikrát se koevaporovalo s toluenem.Zbylá snědá hmota se chromatografovala přes silikagel /CEgClg /methanol/trietkylamin 75/24/1/.Sloučeniny B a G se získaly jako olejovité produkty.Bylo možné je rozdělit chromatografií přes diethylaminoethyl-^oephadex A25 /St^NH* Eorm, firma lharmacia,řreiburg,EK5/. liší se svým chováním při eluci / kf - hodnota/. Sluce se prováděla s gradientem triothylammoniumbikarbonátu od 0,3 - 1,0 M.

Kf = 0,1 ; Výtěžek : 2,4 g / 30 / /; 1HKKK KHz,DES0/2ES/: £ = 1,07 /t,13E,E-GE,_;-0Hq/ , /g,12K,h-CH₂-GH₃/, 3,23 /d,2K,CE₂-E/, JE-E z, 7,24-ý,78 /m,4K,Ar-K/,l0,3l /ε,ΙΕ,ΟΕΟ/. Kf=C,3 ; výtěžek: 1,4 g /21 //; 1 EKEH /270 /9/: /270 2,36 23 H /0/:

-24LKSO/TMS/ϊ f= 1,01 - 1,17 /m,l2E,E-CK₂-CH₃ & k l-0-CK₂-GH₃/, 2,83 / g,6K,X-CE₂-GK₃/, 3,27 // d, 2E,CE₂-j? / JP-E 23 Ez, 3,63 // dg,2E,P-C-CH₂-CH₃7,18 - 7,78 /m,4E,Ar-E/, 10,31 /s,lH,CE0/.

/,

Příklad 3

Výroba. áitrieih.vlam-.oniové soli 2-formylbenzylfosfonové kyseliny

Ke 2,0 g / 3 mr.olfes / sloučeniny A v 10 ml absolutního dioxanu se p”ikapalo 3,2 g / 21 mmol$/ trimethylsilylbromidu,reakční směs se zahřála na 50 °C a při této teplotě/ se míchala 6 h. Odpařilo se, doplnilo vícenásobným množstvím vody a lyofilizovalo.Surový produkt se čistil chromatograficky jako v příkladu 2.

Výtěžek : 1,93 g / 62 -ý /.

Příklad 4 d i ethyle stertkio s emikarha zon 2-formylbenz ylfosfonové kyseliny

2,0 g / 3 nuoljh / sloučeniny A a 0,73 g thiosemíkarbazidu se rozp..slilo ve 200 ml absolutního ethanolu, popřípadě se v ním suspendovalo. Byly přidány 2 ml kyseliny octové a vařilo se 3 h pod zpětným tokem.Během pomalého ocklaiování vypadl

-25krystalický produkt L.

1,

Výtěžek : '1,8 g / 63 //; t /270 ::εζ,οιοι₃/ι;.ο/; ξ =

195 až 197 °C _;/t,6E,CH₂-CE₃/,

3,33 /(ΐ,ίίΙι,ΟΓ^-Ρ» —

7,23 - 7,39 /m,3H,Ar-I!/, /s,lH,Ar-CE=K/.

<3 Hz /, 3,54 /do,4n,oh^-CKq/, 3,40 /s,lE,Ar-E/, 11,37

Příklad 5 ^?4s^feóíi-»ííeot4áa>v^-35yⁱ&el4-«3ř/€t-le^í5hy±-&at ert 2fornylbenzylíosíonové kyseliny /4/

2,0 g / 3 mmol&/ sloučeniny A a 1,07 g /8 ramo· 1$ /hydrazidu kyseliny nikotinové se rozpustily ve 30 ml absolutního ethanolu. Po přídavku 1 cil ky seliny octové se vařilo 3 h pod zpětným tokem. Rozpouštědlo se odst β Cl X lo ,zbytek se chromatografoval přes silikagel / eluční činidlo GH^Clr/RtCh 9,5/0,5 ; Rf = 0,45 /· Produkt E se získal ve formě krystalů.

Výtěžek : -'-H-VLll /270 Khz 5,61 - 3,79 /d, /m,4K,CE2-GH^/, /m,5H, Py-H /.

2,2 g /73 ,°/i t.t. 156 až 140 °C ; ,CPCl₃/ThS/} 1,14-1,37 /n,cE,Jiy 2E,CE₂-p/, j_p__E = 24 Rz , 3,37 - 4,16 7,11 - 7,45 /a,4II,Ar-H/, 7,70 -9,23 10,17Í^il,25 /je, s, Vh. 1 : 3 , 1H,

-26Příklad 6 diet hýle ster 2 - / 3,4- d i me thyl -5-fenyloxazo1idin-2-yl/-benzylfosfonové kyseliny /?/

2,0 g / 8 κηοΓ& / sloučeniny a 1,32 g / 3 mmo

1$/ /-/-efedrinu se rozpustilo ve 100 ml benzenu a 24 h se vařilo na odlučovači vody pod zpětným tokem.Potom se rozpouštědlo odstředilo, zbytek se ckrouatograíoval přes silikagel / eluční činidlo CH₂Cl₂/ethanol $,5/0,5; Kf = 0,55 /. Produkt se získal ve formě oleje.

Výtěžek : 2,4 g /75 n/j Aí-lkíc /270 ΗΗζ,ΟΕΟΚ/ IMS/: £= 0,30 ,/d,3E,CE-CHo/, 1,25 /n,čdI,C-CE₉-CE₃/, 2,2ý /s,3E,N-CH₃/, 3.3-8 /dq,lE,CE-CEy, 3,20 4 3,23 /dc,lE,Ph-CH-CH/, 3,5$ - 3,76 /m, 2H,CK₂-P /; 4,01 /η, 4E, C-CH₂-CE₃ /, 5,19 /s, lE,Ar -CH/C-/ /£-//, 7,16 - 7,45 /m, 2E , Ar - E /, 7,89 - 7,98 / m, 1H, Ar-E/.

Příklad 7

EEKI-myši prosté pathogenů s hmotností asi 15 g byly infikovány irtre.peritoneálně Herpes simplex typu 1 a potom léčeny intraperitoneárlně, perorálně nebo subkutánuč sloučeninami uvedenými v tabulce 1.

-27Csetřování se provádělo dvakrát denně po dobu 2,5 dnů,počínaje po infekci.Výsledek léčení byl ureo ván pomocí průběhu onecocnění a počtu, přežití oproti neléčené infikované kontrole.kontrolní zvířata dostala místo zkoušených sloučenin ve vodě rozpustnou methylhydrox.yeth.ylcelL-.l6zu / viskosita 300 la.s ve 2ý aplikovaném rozteku /. Pokusy byly prováděny se skupinami po 5 myších pro preparát.

Chemoterapeutický účinek sloučeniny A je zřejmý z tabulky 1 labulka 1 preparát dávka / msc/kír/ berpes simplex 1 přežití průměrná doba přežití /dnv

kontrola	sk	0	1	0,7
A	sk	2,5	f-'. έ.	5,0
A	sk	£5	0	7,2
A	sk	250	c	0,4
kontrol a	po	0	1	3,0
A	po	2,5	4	0,0
A	P^c	25	Γ 0	—
A	PO	250	4	8,0
kontrola	sk	0	1	0,3
e	sk	3	1	3,5

·23· tabulka 1 pokr. preparát dávka /mg/kg/ přežití průměrná dobí /ctný/ přežití

n o c	sk 10 sk 30	3 4	3,0 10,0
kontrola	po 0	1	7,8
0	po 3	4	5,0
	po 10	3	o,0
o	po 30	1	8,3
kontrola	sk 0	1	3,3
£	sk 3	2	7,3
B	sk 10	3	7,0
B	sk -30	3	6,5
kontrola	po 0	1	7,3
B	po 3	3	7,0
B	po 10	2	8,3
B	po 30	3	6,0
kontrola	ip 0	1	8,3
A	ip 3	0	3,0
Λ Jr*.	ip 10	4	c 0
A	ip 30	3	3,5

-29po = perorslně sk = subkutánně ip = intraperitoneáluě íříklad 8 buněčné kultury Hela - a Vero-buněk se přeočkuií do desek s mikrctitrem a infikují se mvxovirv influenza A2/. 2 hodiny po infekci se do buněčných r kultur* přidaly sloučeniny B a C v různých zředěních.

až 72 hodin po infekci se vyhodnocoval výsledek terapie pomocí cytopathogerního účinkubik^skopicky \dle* , p a fotoraetricky po\ absorpcí, neutrální červeně /Barevný test podle lirtera / /finter,E.E. Interferons,1966/. Minimální koncentracepři které ukazuje asi polovina infikováných huněk žádný cytopathogenní účinek, se pokládá za minimální inhibiční koncentraci /VEK/. Výsledky jsou shrnuty v tabulce 2.

Tabulka 2 látka

Influenza A2

KKK /ug/ral DIE /ug/ml/

44,4

4,94 >400 >400

VEK = minimální inhibiční koncentrace DTE = maximální snesitelná dávka

- ’ΩPříklad 9

IVPRI myši prosté patkogenů s hmotností asi 16 g byly infikovány intranazálně viry influenzy A2 a potom 3éčeny subkutánně a perorálně sloučeninami uvedenými v tabulce 3«Sloučeniny byly aplikovány zvířatům pod lehkou narkózou po jedné kapce suspenze viru do nosních šířek.>Ošetování se provádělo dvakrát denně po dobu 2,5 dnů ,počíná je po infekci. Pro srovnání sloužil vždy amentadin. Výsledek léčení byl určován pomocí průběhu nemoci a počtu přežití oproti neošetřeným infikovaným zvířatům. Kontrolní zvířata dostala místo sloučenin určenvoh ke zkoušení ve vodě roznustnou meth.Ihvdroxyethyloelulózu / viskosita 300 Pa.s ve 2y roztoku /. Fokusy byly prováděny se skupinami ,které obsahovaly po 5 myších pro preparát.

Chemóterapeutický účinek vyplývá z tabulky 3.

Tabulka 3	Influenza A2
preparát	dávkování	počet průměrná přežití _/άι	doba
Λ / ·	?gAg/
kontrola	po	0	2	7,5
acantadin	po	30	5	—
Λ xi	no A	2,5	4	2,0
A	po	3	4	3,0
A	PO	10	4	7,0

-31pokr. tah. 3

preparát	dávkovaní /mg/kg/	počet přežití	průměrná doba ; /ony/
A	po 25	fy έ.	6,3
A	po 30	2	7 »3
kontrola	sk 0	0	6,6
amantadin	sk 30	5	—
A	sk 2,5	2	6,7
A	sk 25	3	7,0
kontrola	sk U	fy	6,7
amantadin	sk. 80	5	—
B	sk 1,5	T X	3,5
B	sk 15	4	3,0
kontrola	po 0	1	6,5
amantadin	po 30	4	3,0
B	po 1,5	3	~ r* 0,2
B	po 15	5	—
B	po 150	3	7,0
kontrola	sk 0	0	6,3
C	sk 0,25	5	—
C	sk 2,5	5	—
c	sk 25	3	7,5
kontrola	po 0	0	7,2
C	po 0,25	r· 2	—

-32počet průměrná doba přežití přežití /dny/ pokr. tab. 3 preparát dávkování /mg/kg/

0	po	2,5	2	6,0
c	PO	25	5	—
kontrola	po	0	0	6,6
T>	po	0,25	4	3,0
D	P°	2,5	1	7,0
D	po	25		<~7 1 >2
kontrola	po	0	0	o ,
E	po	0,25	4	3,0
E	po	2,5	3	6,7
S	po	25	3	6,0
kontrola	po	0	1	7 f> < ,^v
F	po	0,25	3	6
F	PO	2,5	3	6,5
F	po	25	o č.	7,0

sk = subkutánně po = perorálně

Příklad 10 laboratorní myši /E1RI,samičky,hmotnost 20 až 24 g/ byly infikovány intravenósnč virem Friend/ovy leukemie /FIV/ obsaženým v myším séru. 43 hodin no infekci bylo

-33sapočato s léčením. Myši byly léčeny po dobu 10 dnů látkami uvedenými v tabulce 4.Uvedené látky byly podávány jednou denně perorálně nebo intraperitoneálně. 14 dní po infekci byla zvířata usmrcena luxací a byla jim odebrána slezina. Hmotnost sleziny byla stanovena. Jako parametr měření terapeutické účinnosti byla korelována hmotnost sleziny zvířat,která byla léčena sloučeninou A a D s hmotností sleziny neléčěných infikovaných zvířat.

Jako standardní látka sloužil suramin a azidothymidin /AZ1/. Účinek preparátů vyplývá z tabulky ý

4íTabulka 4 vir Prienďfovy leukemie preparát dávkování počet přežití relativní hmotnost sleziny tělesné hmotnosti

kontrola	PO	0	100	12,36
AZT	PO	15,5	100	3,26
A	po	17,5	100	7,74
A	PO	31	100	5,67
kontrola	ip	0	100	10,64
AZT	ip	50,0	100	7,60
D	ip	50,0	100	7,60

-34pokr. tabulky 4

preparát	dávkování	počet přežití	relativní kmotnos' sleziny % tělesné nmótnosti
kontrola	ip 0	100	12,36
surarain	ip 50	70	6,06
A	ip 25	90	6,27
A	ip 50	100	6,52

ip = intraperitoneálně

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1 febecného vzorce—t-jt kterým je thiosemikarbazon diethylesteru kyseliny 2-formylbenzylfosfonové.

6. Derivát 2-formylbenzylfosfonové kyseliny podle nároku 1_; |j bočného vzor co I—| kterým je diethylester kyseliny nikotinoylhydrazono-2-formylbenzylf osfonové.

7. Derivát 2-formylbenzylfosfonové kyseliny podle nároku 1^ febeoného vzorce—I—j kterým je diethylester kyseliny

1 7

R^x' znamená alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, aminoskupinu, pyridylovou skupinu nebo arylovou skupinu se 6, 10 nebo 14 atomy uhlíku a r!8 je aminoskupina, pyridylová skupina, alkylová skupina s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, arylová skupina se 6, 10 nebo 14 atomy uhlíku nebo aralkylová skupina se 7 až 20 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až 14 uhlíkových atomů/ ^4,/'

10. Deriváty 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I, podle nároku 1 , pro použití Ípro výrobu-léčiv!

i k léčení onemocnění, vyvolávaných RNA-viry nebo DNA-viry.

ve kterém , R^, jX—-¥-a—maj í výše uvedený význam a

9. Způsob výroby derivátů 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I , ve kterém značí R skupiny Ib, Ic nebo Id , podle nároku 1 , vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce I, ve kterém R znamená formylovou skupinu, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce IVa, IVb a/nebo IVc, IVd nebo IVe,

OH I

H0-(CH₂)-CH₂

IVc

R¹°-0H R¹¹-OH λ lvt ' I V_c / \ - / R¹ 5 R¹⁴ ₁₆ I I M-NH-j ^E I HV . ! ' r¹2-NH . \ I Vd - ř I V? V 2 / /

ve kterých i V i ú/rtj i

R¹⁰a R¹¹ znamená alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, r72 _a2 r!6 které mohou být stejné nebo rozdílné znamenají alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem nebo arylovou skupi38

1. Deriváty 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I ^R ccr³r⁴)-p-0r¹OR²

R⁵,E⁶,R⁷,R^B (I)/ ve kterém

R znamená formylovou skupinu nebo skupinu obecného vzorce Ib, Ic, nebo Id _R1 o i

E^{1 1}i

R¹⁴ E¹⁵R1 2 __!--L_r1 6

CH i

(-η) ve kterých f

í'

R^O a rH které mohou bzt stejné nebo rozdílné, znamenají alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem nebo R¹® a R¹¹ spolu dohromady tvoří cyklický acetal se 2 nebo 3 atomy uhlíku,

R¹² až R¹⁶ které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají

11. Farmaceutický prostředek pro ošetření onemocněni, vyvolávaných RNA-viry nebo DNA-viry, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje derivát 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I, podle nároku 1 .

nu se 6, 10 nebo 14 atomy uhlíku,

V je kyslík nebo síra,

M znamená hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, aralkylovou skupinu se 7 až ,Z0 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až /4 M-cutá ttk/ť/ní, arylovou skupinu se 6, 10 nebo 14 atomy uhlíku nebo zbytek obecného vzorce Ie nebo lf

V 0

H fl

-NH-C-R¹⁷ (Ie) -O-C-R¹⁸ (lf) ve kterých

2-formylbenzylfosfonové.

2. Derivát 2-formylbenzylfosfonové kyseliny podle nároku 1, Obecného vzeyce—I—f kterým je diethylester kyseliny

2-(3,4-dimethyl-5-fenyloxazolidin-2-yl) benzylfosfonové.

8. Způsob výroby derivátů 2-formylbenzylfosfonové kyseliny obecného vzorce I , ve kterém značí R formylovou skupinu, podle nároku 1 vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce II ve kterém , R⁴, R^, R^, R? a R® maj í výše uvedený význam a

T značí atom chloru, bromu nebo jodu, methylsulfonátΟνου, fenylsulfonátovou nebo tosylsulfonátovou skupinu, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce III _z 0 - R⁹P - 0 - R¹0 - R² (III) árním nebo rozvětveným řetězcem, alkenylovou nebo alkinylovou skupinu se 2 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, arylalkylovou skupinu se 7 až 16 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až 10 <uhlík(©výeh(/atomů}, sodík, draslík, vápník, hořčík, hliník, lithium, ammonium nebo triethylammonium, a R^, které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, alkinylovou nebo alkenylovou skupinu se 2 až 4 atomy a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem nebo vodík, r5 , r6, R? a r8, které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají chlor, brom, methoxyskupinu nebo vodík, ar

-X , Y—a Z—z name naj í · ky slí k

3. Derivát 2-formylbenzylfosfonové kyseliny podle nároku 1 febe&néfao vzorce—I-j kterým je di (triethylamoniová) sůl kyseliny 2-formylbenzylfosfonové.

4. Derivát 2-formylbenzylfosfonové kyseliny podle nároku 1 ^beertéliu ~vzuice—I—1 kterým je triethylamoniová sůl monoethylesteru kyseliny 2-formylbenzylfosfonové.

5.

Derivát 2-formylbenzylfosfonové kyseliny podle nároku alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem nebo arylovou skupinu se 6,10 nebo 14 atomy uhlíku,

V je kyslík nebo síra,

M znamená hydroxyskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, arylalkylovou skupinu se 7 až 20 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až 14 ,áhA44tovýeh atomů,- >4 A arylovou skupinu se 6,10 nebo 14 atomy uhlíku nebo zbytek obecného vzorce Ie nebo If

V 0 ž I

-NH-C-R¹⁷ (Ie)^ -O-C-R¹⁸ (If) ve kterých

R¹⁸ znamená aminoskupinu, pyridylovou skupinu, alkylovou supinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s lineárním nebo rozvětveným řetězcem, arylovou skupinu se 6,10 nebo 14 atomy uhlíku nebo arylalkylovou skupinu se 7 až 20 atomy uhlíku, přičemž alkylová skupina obsahuje až 14 uhirkevýefe. atomů

R¹ a R², které mohou být stejné nebo rozdílné, znamenají alkylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a s line-