CZ51298A3 - Rukojeť zubního kartáčku a zubní kartáček - Google Patents

Description

Rukojet zubního kartáčku a zubní kartáček

Oblast techniky

Vynález se týká rukojetí a štětinových uspořádání zubních kartáčků a jejich nových kombinací.

Dosavadní stav techniky

Je známa řada koncepcí zubních kartáčků. Problémem u zubních kartáčků je tvar rukojeti s ohledem na zajištění optimální možnosti manipulace uživatelem. Dalším problémem je uspořádání štětin tak, aby zajistil co nej lepší čisticí účinek na zuby a dásně.

Vynález si klade za úkol vytvořit jednotlivě nebo v kombinaci rukojeť a zubní kartáček s optimalizací těchto účinků.

Podstata vynálezu

Vynález přináší podle prvního znaku rukojeť zubního kartáčku s hlavovou částí nesoucí štětinové uspořádání nebo uzpůsobená pro nesení takového štětinového uspořádání, která má koncový úsek, projmutí, rozšířenou část a krček spojující rozšířenou část s hlavou, přičemž projmutí je užší alespoň v půdorysu, než je koncový úsek nebo rozšířená část, a koncový úsek je s výhodou zaoblený.

Rukojeť zubního kartáčku má s výhodou v půdorysném a bočním pohledu křivočaré obrysové části. Poměr maximální šířky koncového úseku v půdorysném pohledu k minimální šířce projmutí v půdorysném pohledu je s výhodou od 1,1:1 do 1,8:1. Poměr maximální šířky koncového úseku v půdorysném pohledu k maximální šířce rozšířené části v půdorysném pohledu je účelně od 1,2:1 do 1,5:1. Poměr maximální šířky koncového úseku v půdorysném pohledu k maximální šířce pro• · • to to to to to to to to to • to · to to to to toto·· • · · toto ······ to to to to • •to ··· toto ·· ···· ♦· · · · ·· jmutí v půdorysném pohledu je podle dalšího znaku vynálezu od 1,05:1 do 1,5:1. Koncový úsek je v bočním pohledu s výhodou tlustší, než projmutí. Podle dalšího znaku vynálezu je poměr maximální tlouštky koncového úseku v bočním pohledu k minimální tlouštce projmutí v bočním pohledu v rozmezí od 1,2:1 do 2,0:1. Koncový úsek je v bočním pohledu s výhodou tlustší, než rozšířená část. Podle dalšího znaku vynálezu je poměr maximální tlouštky koncového úseku v bočním pohledu k maximální tlouštce rozšířené části v bočním pohledu je od 1,1:1 do 1,7:1. Rozšířená část je s výhodou v bočním pohledu tlustší než projmutí. Poměr maximální tlouštky rozšířené části v bočním pohledu k maximální šířce projmutí je účelně v rozmezí od 1,01:1 do 1,5:1.

S výhodou je poměr délky od volného konce koncového úseku k místu nejmenší šířky v bočním pohledu k maximální šířce koncového úseku při pohledu z boku nanejvýše 10:1 a je s výhodou od 4:1 do 7:1, například od 5:1 do 6:1, zejména přibližně 5,6:1.

Vynález dále přináší podle druhého znaku rukojet zubního kartáčku s hlavovou částí, nesoucí nebo uzpůsobenou pro nesení štětinového uspořádání, která se vyznačuje tím, že je opatřena prostředkem pro zlepšování úchopu, vytvořeným v jednom celku, na nejméně dvou samostatných místech rukojeti .

Prostředek pro zlepšování úchopu s výhodou vytváří plochy pro zlepšování úchopu na alespoň přední a zadní straně rukojeti nebo na nejméně dvou místech na přední nebo zadní straně rukojeti nebo na nejméně jednom místě přední strany nebo zadní strany rukojeti a nejméně na jedné boční stra9 · ně rukojeti. S výhodou vytváří prostředek pro zlepšování úchopu plochy pro zlepšování úchopu na tří nebo čtyřech samostatných místech na rukojeti. Plochy pro zlepšování úchopu na prostředku pro zlepšování úchopu také mohou vymezovat útvary pro zlepšování úchopu, například žebra, s výhodou uspořádaná diagonálně k rukojeti.

Vynález dále navrhuje podle třetího znaku rukojeť: zubního kartáčku, obsahující hlavovou část nesoucí štětinové uspořádání nebo uzpůsobená pro nesení takového štětinového uspořádání, která se vyznačuje tím, že rukojeť: je opatřena uspořádáními pro zlepšování úchopu na nejméně dvou samostatných místech rukojeti. Uspořádání pro zlepšování úchopu jsou s výhodou umístěna na alespoň přední a zadní straně rukojeti nebo na nejméně dvou místech na přední nebo zadní straně rukojeti nebo na nejméně jednom místě přední strany nebo zadní strany rukojeti a nejméně na jedné boční straně rukojeti. Uspořádání pro zlepšování úchopu mohou být umístěna na tří nebo čtyřech samostatných místech na rukojeti.

Vynález dále přináší podle čtvrtého znaku zubní kartáček se štětinovým uspořádáním, jehož konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s plochou hlavy rukojeti, do níž jsou štětiny vsazeny, který se vyznačuje tím, že konce alespoň části štětin, zabírající do zubů, ležící vedle sebe, leží v bočním pohledu na zubní kartáček na křivce. Z celkové délky štětinového uspořádání ve směru rovnoběžném s plochou, do níž jsou štětiny vsazeny, je nejméně 10% délky tvořeno štětinami vymezujícími uvedenou křivku, a s výhodou nejméně 15% nebo nejméně 50% nebo 100%.

Křivka je s výhodou vymezována směsí konkávních sku • « • · pin štětin a konvexních skupin štětin. Procentuelní podíl délky křivky, vymezované konkávně zakončenými štětinami, je s výhodou od 50% do 100%, s výhodou od 50% do 75%.

Vynález dále přináší podle pátého znaku zubní kartáček se štětinovým uspořádáním, jehož konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s plochou hlavy rukojeti, do níž jsou štětiny vsazeny, přičemž se kartáček vyznačuje tím, že štětiny na předním konci hlavy nebo u tohoto konce sahají dále, ve směru kolmém od uvedené plochy hlavy, než štětiny na zadním konci štětinového uspořádání, přivráceném k rukojeti. Poměr výšky nejdelších štětin u předního konce hlavy k výšce nejkratších štětin na konci přivráceném k rukojeti je nejméně 1,1:1 nebo obecněji od 1,1:1 do 1,7:1, např. od 1,2:1 do 1,6:1 nebo od 1,25:1 do 1,5:1.

Podle šestého znaku vynález přináší zubní kartáček se štětinovým uspořádáním, jehož konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s plochou hlavy rukojeti, do níž jsou štětiny vsazeny, který se vyznačuje tím, že štětinové uspořádání obsahuje nejméně dvě skupiny vedle sebe ležících štětin, přičemž konce štětin, zabírající do zubů, nejméně jedné skupiny, a to první skupiny, leží při pohledu z boku na zubní kartáček na křivce.

Konce štětin, zabírající do zubů, nejméně jedné další skupiny, a to druhé skupiny, s výhodou také leží při pohledu na zubní kartáček ze strany na křivce.

Konce štětin, zabírající do zubů, nejméně jedné další skupiny, a to třetí skupiny, s výhodou také leží při pohledu na zubní kartáček ze strany na rovné čáře, například na čáře ve tvaru ozubení (na způsob cimbuří).

První a druhá skupina podle dalšího znaku provedení vynálezu vymezují křivky v odlišném smyslu, t.j. konkávní a konvexní, nebo mají odlišné zakřivení, nebo ve stejném smyslu a s odlišnou křivostí.

Konce štětin, zabírající do zubů, první a druhé skupiny, s výhodou vymezují souvislou vlnovitou čáru.

Vynález se také vztahuje na zubní kartáček s rukojetí podle prvního, druhého nebo třetího z výše uvedených znaků. Taktéž se vztahuje na štětinové uspořádání podle výše uvedeného čtvrtého, pátého a šestého z výše uvedených znaků. Rovněž se vztahuje na zubní kartáček s rukojetí podle prvního, druhého nebo třetího znaku a štětinového uspořádání podle čtvrtého, pátého nebo šestého znaku.

Vynález tedy spočívá v několika nezávisle použitelných znacích rukojetí a štětinových uspořádání. Rozumí se, že tyto znaky mohou být kombinovány v jakékoli nové a užitečné kombinaci.

Rukojeti podle vynálezu umožňují vytvoření zubního kartáčku, s nímž může uživatel snáze manipulovat. Štětinová uspořádání umožňují vytvořit zubní kartáček, jehož štětiny umožňují zlepšené čisticí působení a lepší přistup k zubům a dásním.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých • · • · · · · znázorňuje obr.l perspektivní pohled na první provedení zubního kartáčku, realizující znaky rukojeti a štětinového uspořádání, obr.2 půdorysný pohled na zubní kartáček z obr.l ze strany štětin, obr.3 půdorysný pohled na zubní kartáček z obr.l z druhé strany, obr.4 a 5 boční pohledy na provedení z obr.l z obou stran, obr.6 zvětšený půdorysný detail uspořádání štětin provedení z obr.l, obr.7 zvětšený pohled na hlavu se štětinami z obr.4 a 5, obr.8 pohled na štětinové uspořádání na hlavě kartáčku z obr.l, a to od konce rukojeti, obr.9 pohled na štětinové uspořádání na hlavě kartáčku z obr.l, a to od hlavového konce, odvráceného od rukojeti, obr.10 perspektivní pohled na druhé provedení zubního kartáčku, realizující znaky rukojeti a štětinového uspořádání, obr.11 půdorysný pohled na zubní kartáček z obr.10 ze strany štětin, obr.12 půdorysný pohled na zubní kartáček z obr.10 z druhé strany, obr.13 a 14 boční pohledy na provedeni z obr.10 z obou stran, obr.15 zvětšený půdorysný detail uspořádání štětin provedení z obr.10, obr.16 zvětšený pohled na hlavu se štětinami z obr.13 a 14, obr.17 pohled na štětinové uspořádání na hlavě kartáčku z obr.10, a to od konce rukojeti, obr.18 pohled na štětinové uspořádání na hlavě kartáčku z obr.10, a to od hlavového konce, odvráceného od rukojeti, obr.19 perspektivní pohled na třetí provedení zubního kartáčku, realizující znaky štětinového uspořádání, obr.20 boční pohled na zubní kartáček z obr.19, obr.21 zvětšený půdorysný detail uspořádání štětin provedeni z obr.19, obr.22 zvětšený pohled na hlavu se štětinami z obr.20, obr.23 pohled na štětinové uspořádání na hlavě kartáčku z obr.19, a to od konce rukojeti, obr.24 pohled na štětinové uspořádání na hlavě kartáčku z obr.19, a to od hlavového konce, odvráceného od rukojeti, obr.25 perspektivní pohled na čtvrté provedení zubního kartáčku, realizující znaky ště • · · • · tinového uspořádání, obr.26 boční pohled na zubní kartáček z obr.25, obr.27 zvětšený půdorysný detail uspořádání štětin provedení z obr.25, obr.28 zvětšený pohled na hlavu se štětinami z obr.26, obr.29 pohled na štětinové uspořádání na hlavě kartáčku z obr.25, a to od konce rukojeti, obr.30 pohled na štětinové uspořádání na hlavě kartáčku z obr.25, a to od hlavového konce, odvráceného od rukojeti.

Příklady provedení vynálezu

Nejprve budou obecně popsána provedení, která jsou dále podrobněji vysvětlena. Především je vhodné poznamenat, že jsou znázorněna dvě provedení rukojeti, a to první provedení na obr.l až 5 s prostředkem pro zlepšování úchopu, ovinutým okolo rukojeti, a druhé provedení, které nemá takový prostředek, a to na obr.10 až 14, 19, 20, 25 a 26. Je rovněž uvažováno třetí provedení, v němž žebra prostředku pro zlepšování úchopu z obr.l až 5 jsou vytvarována vcelku v jednom kusu s rukojetí znázorněnou na obr.10 až 14, 19, 20, 25 a 26.

Rukojeti realizují řadu samostatných a samostatně použitelných vynálezeckých znaků. Podle prvního znaku je okolo rukojeti ovinut prostředek pro zlepšování úchopu. Dalším znakem jsou poměry šířky konce rukojeti pro opření dlaně, rozšířené části pro opření prstů a mezi nimi ležícího projmutí. Uvedení obou znaků nevylučuje možnost realizace jiných znaků v rukojeti.

Z následujícího popisu a z obrázků je patrné, že jsou znázorněna a popisována čtyři provedení štětinových uspořádání, přičemž každé z těchto štětinových uspořádání může být použito v kombinaci s kterýmkoli ze tří tvarů rukojeti.

-8První štětinové uspořádání je znázorněno na obr.l až

9. Druhé štětinové uspořádání je znázorněno na obr.10 až

18. Třetí štětinové uspořádání je znázorněno na obr.19 až 24. Čtvrté štětinové uspořádání je znázorněno na obr.25 až 30.

Uvedená čtyři provedení realizují skupinu samostatných a samostatně použitelných znaků včetně provedeni, v němž konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s plochou hlavy rukojeti, do níž jsou štětiny vsazeny, a konce alespoň části štětin ležících vedle sebe, vymezují v pohledu na zubní kartáček z boku křivku. Všechna čtyři provedení znázorňují tento znak.

Znak sdílený druhým, třetím a čtvrtým provedení spočívá v tom, že znaky u hlavového konce (odvráceného od rukojeti) sahají dále od plochy hlavy rukojeti, v niž jsou štětiny vsazeny, dále než štětiny na konci štětinového uspořádání přivráceném k rukojeti.

První a třetí provedení realizují znak štětin, náležejících do nejméně dvou skupin. Konce štětin, zabírající do zubů, vymezují u štětin první skupiny zakřivenou plochu, přičemž konce štětin, zabírající do zubů, leží u štětin druhé skupiny také na zakřivené ploše, přičemž tyto zakřivené plochy jsou s výhodou vzájemně odlišné.

Zakřivené plochy mohou být zakřiveny v opačných smyslech, t.j. jedna je konkávní a druhá je konvexní, nebo mohou mít odlišnou křivost, a jsou obě konkávní nebo konvexní, anebo mohou mít obě stejný smysl a stejnou křivost. V prvním φ · φφφφ φ

-9provedení jsou navrženy na koncích dvě konvexní skupiny a jedna konkávní skupina mezi těmito konvexními skupinami. Tyto tvary tvoří nespojitou vlnovítou plochu.

Třetí provedení má pět zakřivených skupin, a to tři konvexní skupiny na konci a uprostřed a dvě mezilehlé konkávní skupiny. Tyto útvary tvoří spojitou vlnovítou plochu.

Čtvrté provedení má pět zakřivených skupin. Skupina nejblíže k hlavovému konci je konvexní a přechází směrem dozadu (k rukojeťovému konci) do konkávní skupiny, čímž je v bočním pohledu vytvořena spojitá vlnovítá plocha.

Nyní bude proveden podrobný popis jednotlivých provedení podle vynálezu.

Obr.l znázorňuje zubní kartáček 35 a hlavu 50 se štětinami. Rukojeť je znázorněna na obr.l až 5. Hlava je znázorněna na obr.l až 9, přičemž na obr.6 až 9 je znázorněna ve zvětšeném měřítku.

Rukojeť (v jejím prvním provedení) má tělovou část s koncovým úsekem 36 pro opření o dlaň se zaobleným volným koncem 47, projmutí 37, rozšířenou část 38 pro opření prstů, krček 39., a hlavu hlavy 40 pro osazení štětin štětinového uspořádání 50 na její ploše 46. K rukojeti je připojen prostředek 41 pro zlepšování úchopu z pryžovítého materiálu (například pryžovitého materiálu prodávaného pod značkou Santoprene), pro zajištění dobrého opření uživatelových prstů za mokra, a to tak, že obaluje projmutí 37 a vytváří úchopovou plochu 42 na rozšířené části 38 na straně štětin, jakož i úchopovou plochu 43 na zadní straně rozšířené části ··

-1038 rukojeti a úchopovou plochu 44 na zadní straně koncového úseku 36 rukojeti pro opření o dlaň.

Každá z ploch 42., 43 a 44 má v sobě žebra 45, zatvarovaná tak, že probíhají diagonálně přes uvedené plochy, když jsou osazeny na rukojeti. Toto obalující celistvé uspořádání prostředku pro zlepšování úchopu usnadňuje osazování a vytváření úchopových ploch na rukojeti.

Poměr maximální šířky koncového úseku 36 v půdorysu (v místě vyznačené vztahovou čarou na obr.2) k minimální šířce v projmutí 37 v půdorysu (v místě vyznačeném vztahovou čarou) je 1,4:0,9, t.j.1,55:1 nebo obecněji 1,1:1 až 1,8:1, např.1,2:1 až 1,7:1, nejvýhodněji 1,3:1 až 1,6:1. Poměr největší šířky rozšířené části 38 v půdorysu (v místě vyznačeném vztahovou čarou) k minimální šířce projmutí 37 v půdorysu (v místě vyznačeném vztahovou čarou) je 1,2:0,9, t.j. 1,2:1 nebo obecněji 1,05:1 až 1,5:1, např. 1,1:1 až 1,3:1. Poměr největší šířky koncového úseku 36 k maximální šířce rozšířené části 38 v půdorysu je 1,4:1,1, t.j. 1,25:1 nebo obecněji větší než 1:1, např.1,2:1 až 1,5:1. Koncový úsek 36 je širší než rozšíření 38, které je širší než projmutí 37.

Poměr největší šířky koncového úseku 36 v bočním pohledu (obr.4 a 5), měřené v řezu rovinou 80 na obr.4 včetně žeber 45 na obkladovém prvku, a to 1.5 jednotek, k minimální tloušťce projmutí 37, měřené v řezu rovinou 81, a to 0,9 jednotek, je 1,7:1 nebo obecněji 1,3:1 až 2,0:1 nebo 1,5:1 až 1,9:1. Poměr maximální tloušťky rozšířené části 38 v řezu rovinou 82 včetně žeber 45 na obkladovém prvku, a to 1,1 jednotek, k minimální šířce projmutí 37, a to 0,9 jednotek, ·· ·· ·4 ··· ·♦ ···· · · ····· • · · «···*··« • · · · · · ···· * ··· · · • 9 · · · · · ·· ·· ···· ·· · ♦ · ··

-li je 1,2:1 nebo obecněji 1,05:1 až 1,5:1 nebo 1,1:1 až 1,3:1. Poměr maximální tloušťky koncového úseku 36 k tloušťce rozšířené části 38 je 1,35:1 nebo obecněji 1,0:1 až 1,7:1 nebo 1,2:1 až 1,6:1.

Na obr.10 až 14, 19, 20, 25 a 26 je znázorněna rukojeť ve druhém provedení. Rukojeti je stejná jako v prvním provedení, až na to, že je vypuštěn jednodílný prostředek pro zlepšení úchopu.

Ve druhém provedení rukojeti je poměr maximální tloušťky koncového úseku 36 (obr.13 a 14) v bočním pohledu, měřené v řezu rovinou 85 na obr.4 včetně žeber 45 na obkladovém prvku, o velikosti 1,4 jednotek, k minimální tloušťce projmutí 37 , měřené v řezu rovinou 86, o velikosti 0,9 jednotek, 1,55:1 nebo obecněji 1,2:1 až 1,8:1 nebo 1,4:1 až 1,7:1. Poměr maximální tloušťky rozšířené části 38 v řezu rovinou 87, a to o velikosti 1,0 jednotky, k minimální tloušťce projmutí 37, o velikosti 0,9 jednotek, je 1,1:1 nebo obecněji 1,0:1 až 1,3:1 nebo 0,5:1 až 1,2:1. Poměr maximální tloušťky koncového úseku 36 k rozšířené části 38 je 1,4:1 nebo obecněji 1,0:1 až 1,7:1 nebo 1,2:1 až 1,6:1.

V neznázorněném třetím provedení je rukojeti z druhého provedení opatřena žebry podobnými žebrům 45 prvku 41 pro zlepšení úchopu, i když ne nezbytně ve stejném počtu a se stejným sklonem nebo na všech plochách 42, 43 a 44. Je však dávána přednost uspořádání, které má stejná žebra 45., jako v prvním provedení, celistvě vytvarovaná v rukojeti.

Nyní bude popsáno štětinové uspořádání 50 hlavy prvního provedení z obr.l až 9. Jak je patrné z obr.7, hlava má

-12·· ·· 44 4 4444 · 4 4 4 4 · 4 4 44 • 4 4 4 4 4 4 4 444

4 4 4 4 4 4444 4 444 44

444 444444

4444 44 4 4444 tři skupiny štětinových svazků 55, 75 a 95. Ty jsou vyznačeny v půdorysu příčnými čarami 56 a 76. Skupina 55 vymezuje záběrovou plochu 57 do zubů, která je při pohledu na zubní kartáček z boku konvexní vzhledem k ploše 46 povrchu hlavy. V ploše 46 jsou štětinové svazky vsazeny. Skupina 75 vymezuje záběrovou plochu 77, která je při pohledu z boku na zubní kartáček konkávní.

Skupina 55 má přední střední štětinový svazek 60, postranní štětinové svazky 61, 62., 63 na jedné straně a štětinové svazky 64, 65 a 66 na druhé straně, a dále dva štětinové svazky 67, 68 na střední ose. Skupina 75 má pět příčných řad štětinových svazků 78., 79, 80., 81 a 82. První tři řady 78, 79, 80 mají každá čtyři štětinové svazky a poslední dvě řady 81 a 82 mají každá pět štětinových svazků. Konce štětinových svazků, zabírající do zubů, jsou dále od plochy 46, než konce štětinových svazků 63., 68 a 66, ale sahají do přibližně stejné úrovně, jako štětinové svazky 67, 62 a 65.

Skupina 95 vytváří záběrovou plochu 97 do zubů, která má velmi podobný profil, jako plocha 57. Skupina 95 má první řadu pěti štětinových svazků 98, druhou řadu čtyř štětinových svazků 99 a dva postranní štětinové svazky 100, 101 a střední zadní štětinový svazek 102. Štětinové svazky 98 jsou kratší, než štětinové svazky v řadě 82, zatímco štětinové svazky v řadě 99 mají přibližně stejnou výšku, jako štětinové svazky v řadě 82♦

Záběrová plocha do zubů, vymezovaná štětinami jako celkem, jsou tak vlnitá nebo sinusovité, ale nejedná se o souvislou plochu, ale plochu se skoky ve formě změn úrovně mezi přilehlými konci štětinových svazků přilehlých skupin, • ·

-13·· ·· • · · · · ♦ · · ·· · • · · 9 9 9 9 9 999

9 · · ♦ ······ ····· • 9 9 9 9 9 9 99

9999 99 9 9999

t.j. řady štětinových svazků 63 , 68, 66 skupiny 55 a řady skupiny 75 a řady 82 skupiny 75 a řady 98 skupiny 95.

Délka štětinového uspořádání v půdorysu, znázorněném na obr.6, nebo v bočním pohledu, t.j. délka rovnoběžná s plochou 46., měřené v úrovni konců štětin zabírajících do zubů, je 8,8 jednotek. 10% této délky je vymezováno štětinami, jejichž konce zabírající do zubů leží na křivce, patrné v pohledu ze strany. Skupina 55 zaujímá 2,5 jednotek a skupina 95 také zaujímá 2,5 jednotek a obě jsou konvexní, Skupina 75 zaujímá 3,5 jednotek a je konkávní. Poměr konvexní části ke konkávní části je tak 5:3,5 nebo 1,4:1 nebo obecněji 1:1 až 2:1

Druhé provedení štětinového uspořádání je znázorněno na obr.10 až 18 a zejména na obr.15, 16 a 17. Štětiny jsou rozděleny do dvou skupin 155 a 195, rozdělených na obr.15 čarou 156. Každá skupina vymezuje odpovídající křivkovou plochu 157 a 197 (obr.7) pro záběr do zubů, které jsou obě konvexní vzhledem k ploše 46.

Skupina 155 má vnější řadu štětinových svazků 158-171 a dva štětinové svazky 172, 173 na ose, vybíhající od plochy 46 dále než zbývající štětinové svazky skupiny 155 a štětinové svazky skupiny 195. Štětinové svazky na obr.15, které jsou vyznačeny křížkem, jsou kratší štětinové svazky skupiny 155, a mají vztahové značky 175 až 184.

Skupina 195 má první příčnou řadu 198 pěti štětinových svazků, druhou řadu 199 pěti štětinových svazků (vyklenutou směrem k přednímu konci), třetí řadu 200 čtyř štětinových svazků (více vyklenutou směrem k přednímu konci), čtvr• 4 ···« ·

-14tou příčnou řadu 201 tří štětinových svazků a pátou příčnou řadu 202 dvou štětinových svazků 202. V tomto provedení pokračuje zakřivená plocha 197 dopředu do skupiny 155 vnitřními štětinovými svazky 175-184, které jsou kratší a které jsou označeny na obr.15 křížky.

Volné konce těchto štětinový svazků sledují zakřivenou plochu 197A, vyznačenou čárkovanou čarou na obr.15. Je patrné, že tato zakřivená plocha 197A lehce klesá k přednímu konci zakřivené plochy směrem k ploše 46, přičemž řada 198 má na ploše 197/197A nejdelší štětinové svazky.

V neznázorněných variantách tohoto provedení může plocha 197A klesat výrazněji, nebo může mít plocha 197 svůj nejvyšší bod v řadě 202, nebo plocha 197/197A může mít svůj nejvyšší bod ve štětinových svazích 175, 176. V jiné variantě mohou mít v řadě 195 a v seskupení 175-184 všechny štětinové svazky stejnou délku, takže je vytvořena pouze jediná zakřivená plocha, a to štětinovými svazky 158 až 171 a 172 až 173.

Kromě toho jsou ve čtyřech příčných řadách na konci skupiny 155 směrem k rukojeti, vnější štětinové svazky, a to štětinové svazky 161 a 168, delší než štětinové svazky 175 a 176, štětinové svazky 160 a 169 jsou delší než štětinové svazky 177 a 178, štětinové svazky 159 a 170 jsou delší, než štětinové svazky 179 až 181, a štětinové svazky 158 a 171 jsou delší, než štětinové svazky 182 až 184.

Délka štětinového uspořádání v půdorysu nebo v bočním pohledu (obr.16), konkrétně délka rovnoběžná s plochou 46 konců štětin zabírajících do zubů, je 9,2 jednotek. 100% té-15-

··	··	4«	•
•	•	• ·	•	•	•	•	•	•		•
•	•	•	•	•	• ·	•	•		··
•	•	•	• ·	•	··«·	•	···	•		•
•	•	•	•	•	•		r	•		•
··	«···	··	•		·«		··

to délky je tvořeno podle obr.16 štětinami, jejichž konce zabírající do zubů leží při bočním pohledu na zakřivené ploše. Skupina 155 zaujímá 5,3 jednotek a skupina 195 zaujímá

3,6 jednotek a obě jsou konvexní.

Výška štětin ve svazcích 164 a 165 na konci štětinového uspořádáni odvráceném od rukojeti je 3,8 jednotek, je-li měřena ve směru kolmém k ploše 46. Výška štětin, ležících nejvíce vzadu v řadě štětinových svazků 202, měřená kolmo na plochu 46, je 2,6 jednotek. Poměr délek delších štětin svazků k nejkratším štětinám je tak 1,5:1.

Třetí provedení štětinového uspořádání je znázorněno na obr.19 až 24 a zejména na obr.21,22,23 a 24. Štětiny mohou být uvažovány jako náležející do pěti skupin 215, 235, 255, 275 a 295 vzhledem k inflexním bodům 216, 236, 256 a 276 v sinusovitém plynulém vlnovitém tvaru plochy 207 zabírající do zubů, vymezované konci štětin, jak je patrné na zubním kartáčku v bočním pohledu. Štětiny v tomto uspořádání nejsou uspořádány ve výrazně patrných příčných řadách, jako spíše ve střední axiální řadě a v obvodových řadách.

Skupina 215 má dva štětinové svazky 218, 219, uspořádané vedle sebe v první příčné řadě. Podobně jsou dva krajní štětinové svazky 220, 221 uspořádány opět v příčné řadě. Dále následují střední štětinový svazek 222, potom dva krajní štětinové svazky 226, 227. Tato skupina vytváří dílčí konvexní plochu 217 pro záběr do zubů.

Skupina 235 vymezuje konkávní dílčí plochu 237 pro záběr do zubů. Je tvořena řadou čtyř 238 štětinových svazků (vyklenutou směrem dopředu) a potom dvěma vnitřními štětino-16vými svazky 239, 240.

Skupina 255 vymezuje konvexní dílčí plochu 257 pro záběr do zubů. Má dva štětinové svazky 258, 259 uložené uvnitř a napříč vedle sebe. Potom následuje příčná řada 260, sestávající se dvou krajních štětinových svazků a středního štětinového svazku. Dále následují dva štětinové svazky 261 a 262, ležící uvnitř. Potom následuje další příčná řada 263, podobná řadě 260.

Skupina 275 vymezuje konkávní dílčí plochu 277. Má dva štětinové svazky 264, 265, ležící uvnitř. Dále následuje řada 266 podobná řadě 260, ale s vnitřním štětinovým svazkem lehce posunutým směrem dopředu.

Skupina 295 vymezuje konkávní dílčí plochu 277. Má dva štětinové svazky 267, 268, ležící uvnitř, potom řadu 269 podobnou řadě 266, potom dva více uvnitř ležící štětinové svazky 270, 271, dále řadu 272 podobnou řadě 266, potom dva vedle sebe ležící štětinové svazky 273, 274, podobné štětinovým svazkům 218 a 219. Štětinové svazky 218, 219 jsou delší, než štětinové svazky 273 a 274.

Délka štětinového uspořádání dle obr.22 v půdorysu nebo v bočním pohledu, t.j. délka rovnoběžná s plochou 46 konců štětin zabírajících do zubů, je 8,9 jednotek. 100% této délky je tvořeno štětinami s konci zabírajícími do zubů, ležícími při pohledu na zubní kartáček ze strany na křivce. Skupina 215 představuje 2,7 jednotek, skupina 235 1,3 jednotek, skupina 255 1,9 jednotek, skupina 275 představuje 1,3 jednotek a skupina 295 1,6 jednotek. Skupiny 215, 255 a 295 jsou konvexní a představují 6,2 jednotek. Skupiny 235 a 275

-17jsou konkávní a zaujímají 2,6 jednotek. Poměr konvexní a konkávní části je tak 6,2:2,6 nebo 2,4:1 nebo obecněji 1,5:1 až 3:1.

Výška štětin ve štětinových svazcích 222, 220 a 224 na konci štětinového uspořádání odvráceném od rukojeti je

3,2 jednotek, při měření ve směru kolmém k ploše 46,. Výška štětin nejvíce vzadu, t.j. v řadě štětinových svazků 273 a 274 je 2,1 jednotek při měření ve směru kolmém k ploše 46. Poměr délek nejdelších štětin k nejkratším štětinám je tak 1,5:1.

Na obr.25 až 30 je znázorněno čtvrté provedení štětinového uspořádání. Štětiny spadají do tří skupin 355, 375 a 395, oddělovaných čarami 356 a 376 na obr.27 a 28 pro snazší popis. Konce štětin ve skupině 355 vymezují při pohledu na zubní kartáček z boku konvexně zakřivenou plochu 357. Konce štětin ve skupině 375 vymezují při pohledu na zubní kartáček z boku konkávně zakřivenou plochu 377. Zakřivené plochy 357 a 377 přecházejí hladce jedna do druhé a čára 356 leží v inflexním bodě mezi křivkami. Skupina 395 vymezuje ozubenou plochu (ve tvaru zazubení na způsob cimbuří) 397 pro záběr do zubů (t.j. zubů v ústech), vytvářenou střídajícími se příčnými řadami 400, 420, 440 a 460 delších štětinových svazků a příčnými řadami 380, 410, 430, 450, 470 kratších štětinových svazků a jediného středního štětinového svazku 480 nejvíce vzadu.

V každé ze čtyř řad 400, 420, 440 a 460 delších štětinových svazků mají štětiny stejnou délku, která je o něco kratší, než je délka nejdelších štětin ve skupině 355, t.j. štětin ve štětinových svazcích 361, 362 a 365. Podobně mají « · • · • «

štětiny v každé z řad 380, 410, 430, 450 a 470 kratších štětinových svazků všechny stejnou délku. Poměr délky LL štětin od plochy 46 ke koncům štětin v řadách 400, 420, 440 a 460 delších štětinových svazků k délce LS štětin v řadách 380, 410, 430, 450 kratších štětinových svazků je 1,15:1. Obecněji je v rozmezí od 1,05:1 do 1,5:1, například 1,1:1 až 1,4:1.

Skupina 355 má střední přední štětinový svazek a postranní štětinové svazky 361, 363 na jedné straně a postranní štětinové svazky 362, 364 na druhé straně středního štětinového svazku 365 mezi štětinovými svazky 363, 364 a lehce před nimi. Zadní štětinové svazky z těchto svazků také tvoří část skupiny 375. Jak je lépe patrné z obr.29 a 30, mají štětinové svazky 363, 365 a 364 stejnou výšku a jsou o něco delší, než štětinové svazky v řadách 400, 420, 440 a 460. Poměr výšek těchto štětinových svazků 363, 364, 365 k výšce štětinových svazků v řadách 400 atd. je 1,04:1 nebo obecněji 1,02:1 až 1,3:1, zatímco jejich poměr k výškám kratších štětinových svazků řad 380, 410 atd. je 1,2:1 nebo obecněji 1,1:1 až 1,5:1.

Skupina 375 sestává ze štětinových svazků 363, 365 a 364 nejvíce vzadu a řady 379 tří štětinových svazků, které vytvářejí konkávní plochu pro záběr do zubů, svažující se směrem dozadu.

Délka štětinového uspořádání dle obr.28 v půdorysu nebo v bočním pohledu, t.j. délka rovnoběžná s plochou 46 konců štětin zabírajících do zubů, je 8,7 jednotek. 16% této délky je tvořena štětinami s konci zabírajícími do zubů, ležícími při pohledu na zubní kartáček ze strany na křivce.

Skupina 355 představuje 1,4 jednotek, skupina 375 0,9 jednotek, přičemž skupina 355 je konvexní a skupina 375 je konkávní. Poměr konvexní části ke konkávní části je tak

1,4:0,9 nebo 1,55:1 nebo obecněji 1:1 až 2:1.

Výška štětin ve štětinových svazích 364, 365 a 363 u konce štětinového uspořádání odvráceného od rukojeti je

3,6 jednotek, při měření ve směru kolmém k ploše 46,. Výška štětin ve štětinových svazcích 380 je 2,9 jednotek při měření ve stejném směru. Poměr délky nejdelších štětin k délce nejkratších štětin je tak 1,25:1.

Řada 379 je vytvořena ze dvou postranních štětinových svazků 372 a 374 a středního štětinového svazku 373, uloženého lehce před štětinovými svazky 372. 374. Tyto štětinové svazky jsou také uloženy velmi lehce směrem dovnitř vzhledem ke štětinovým svazkům 363 a 364.

Oddělení skupiny štětinových svazků 360-365 a řady 379 od ozubené skupiny 380 až 460 je následující. Mezi řadou 379 a 380 je první mezera (A). Mezi řadou 380 a 400 je druhá mezera (B). Druhá mezera (B) je menší, než první mezera (A).

Mezi řadou 400 a 410 je třetí mezera (C). Třetí mezera (C) je menší než první mezera (A) nebo druhá mezera (B). Mezi řadou 410 a 420 není žádná mezera a řady se dotýkají. Mezi řadou 420 a 430 je čtvrtá mezera dobná první mezeře a druhé mezeře žádná mezera a řady se prolínají, žádná mezera a řady se dotýkají, žádná mezera a řady se prolínají, kož i řadou 470 a 480 není žádná

D). Čtvrtá mezera je po-

Mezi	řadou	430	a	440	není
Mezi	řadou	440	a	450	není
Mezi	řadou	450	a	460	není
Mezi	řadou	460	a	470	, ja-

a řady se dotýkají.

• · • φ — 20 —

Obr.31 a 32 jsou pohledy podobné obr.6 a 7, ale ukazující štětinové uspořádání podle první obměny provedení z obr.25. Obr.31 a 32 ukazují půdorysný pohled a bokorys na první obměnu čtvrtého provedení štětinového uspořádání znázorněného na obr.25 až 30.

Štětiny spadají do tří skupin 355, 375 a 395, vyznačených jako vzájemně oddělované čarami 356 a 376 na obr.31 a 32 pro snazší popis. Konce štětin ve skupině 355 vymezují při pohledu na zubní kartáček ze strany konvexní zakřivenou plochu 357. Konce štětin ve skupině 375 vymezují při pohledu na zubní kartáček ze strany konkávni zakřivenou plochu 377. Zakřivené plochy 357 a 377 přecházejí hladce jedna do druhé a čára 356 leží v inflexním bodu mezi křivkami, reprezentujícími zakřivené plochy. Skupina 395 je ve formě ozubené plochy 397 zabírající do zubů, vymezované příčnými řadami 400, 420, 440 a 460 delších štětin a příčnými řadami 380, 410, 430 a 450 kratších štětin.

V každé ze tří řad 400, 420, 440 a 460 delších štětin mají štětiny stejnou délku, která je o něco kratší, než je délka nejdelších štětin ve skupině 355, t.j. štětin ve štětinových svazcích 361, 362, 363 a 364. Podobně mají štětiny v řadách 380. 410, 430 a 450 kratších štětin všechny stejnou délku. Poměr délky LL štětin, měřené od plochy 46 ke koncům delších štětin, je pro všechny štětiny v řadách 400, 420, 440 a 460 delších štětin k délce LS kratších štětin v řadách 380, 410, 430 a 450 1,15:1. Obecněji je v rozmezí od 1,05:1 k 1,5:1, například od 1,1:1 do 1,4:1.

Skupina 355 má dvojici příčně uspořádaných štětinových svazků 361 a 363 a tři příčně uspořádané štětinové

-21svazky 363, 364 a 365. Jak je patrné z obr.32, mají nejdelší štětiny ve štětinových svazcích 361 až 365 všechny stejnou výšku a jsou delší, než štětinové svazky v řadách 400, 420, 440 a 460. Poměr výšek těchto štětinových svazků 361, 365 k výškám delších štětinových svazků řady 400 atd. je 1,14:1 nebo obecněji 1,94:1 až 1,4:1, zatímco jejich poměr k délce kratších štětin řad 380, 410 atd. je 1,28:1 nebo obecněji 1,2:1 až 1,6:1.

Skupina 375 je vytvořena z řady 379 tří štětinových svazků 372, 373 a 374, které vymezují konkávní, směrem dozadu klesající plochu pro záběr do zubů. Obměna štětinového uspořádání je provedena na předním konci hlavy. Střední štětinový svazek 360 je vypuštěn. Štětinové svazky 361 a 362 jsou ponechány. Štětinové svazky 363, 365 a 364 jsou uspořádány tak, že tvoří příčnou řadu kolmou k podélné ose hlavy. Štětinové svazky 372, 373 a 374 v řadě 379 jsou uspořádány tak, že tvoří příčnou řadu kolmo k podélné ose hlavy. Štětinové svazky 372 a 374 jsou posunuty v příčném směru směrem ven tak, že vzhledem k podélné ose leží směrem ven od štětinových svazků 363 a 364. Štětiny 361, 362, 363, 364, 372, 373 a 374 tvoří obrazec se čtyřmi stranami.

Vzájemné oddělování skupin štětinových svazků 361 až 365 a 372 až 374 od ozubené skupiny 380 až 480 je následující. Mezi jednotlivými řadami jsou zřetelné mezery. Mezi řadami 379 a 380 je první mezera (A) o velikosti okolo 5,5 jednotek. Mezi řadami 380 a 400 je druhá mezera (B) okolo

5,5 jednotek. Třetí mezera (C) mezi řadami 400 a 410 má velikost 5 jednotek, jakož i zbývající mezery (D), (E), (F), (G) a (H). Alternativně může mít mezera (B) velikost 5 jednotek, když je poměr A:B 1,1:1.

• · ·

Délka štětinového uspořádání v půdorysu nebo bočním pohledu, konkrétněji délka ve směru rovnoběžném s plochou 46 konců štětin zabírajících do zubů, je 7,4 jednotek. 24% této délky je vymezováno štětinami s konci, zabírajícími do zubů, které leží na křivce, když je zubní kartáček pozorován v pohledu z boku. Skupina 355 má délku 1,1 jednotek a skupina 375 má délku 0,8 jednotek, přičemž skupina 355 je konvexní a skupina 375 je konkávní. Poměr délky konvexní části k délce konkávní části je tak 1,4:1 a obecněji 1:1 až 2:1.

Výška nejvyšších štětin ve štětinových svazcích 361 až 365 v blízkosti konce odvráceného od rukojeti štětinového seskupení je 3,2 jednotek při měření ve směru kolmém k ploše 46♦ Výška štětin ve svazcích 380 je 2,9 jednotek při měření ve směru kolmém k ploše 46. Poměr délek nejdelších štětin k nejkratším štětinám je tak 1,28:1.

Na obr.33 a 34 je znázorněna druhá obměna čtvrtého provedení H15RV1. Je podobné první obměně. Uspořádání štětinových svazků je stejné a rozdíl je v tom, že konce štětinových svazků 361 a 372 jsou místo zakřivení směrem dolů od vrcholu dopředu a dozadu uspořádány ve sklonu směrem dolů a dozadu při vytváření příčné plošky 357B, nakloněné směrem dozadu, která není zakřivená. Štětinové svazky 361, 362 a 363 až 365 tak vytvářejí plochy 357A a 357B obráceného tvaru písmene V, přičemž úhel každé z uvedených plošek je okolo 45° ke svislici a obecněji 30° až 60°. Štětinové svazky 372 až 374 v řadě 379 mají nakloněné konce, vymezující příčnou, směrem dozadu nakloněnou plošku 377, která není zakřivená. Ploška 377 je pokračování plošky 357B.

Přední skupina 355 je vytvořena ze štětinových svazků 361 a 362, druhá skupina 375 je vytvořena ze štětinových svazků 363, 364 a 365 a 372, 373 a 374, přičemž čára 356 leží mezi první a druhou řadou.

Na obr.35 a 36 je znázorněna třetí obměna čtvrtého provedení. Je podobné první obměně. Uspořádání štětinových svazků je stejné. Rozdíl spočívá v koncích štětinových svazků 361 až 365 a 372 až 374. Štětinové svazky 361 až 365 mají ploché horní konce se stejnou výškou štětin, která je větší než u štětinových svazků řady 400 atd. Štětinové svazky 372 až 374 v řadě 379 mají nakloněné konce, tvořící příčnou, směrem dozadu nakloněnou plošku 377, která není zakřivená. Přední skupina 355 je vytvořena ze štětinových svazků 361 a 362 a 363, 364 a 365, přičemž druhé skupina 375 je vytvořena ze štětinových svazků 372, 373 a 374, přičemž čára 356 leží mezi druhou a třetí řadou.

Obr.37 a 38 znázorňuje čtvrtou obměnu čtvrtého provedení. Podobá se první obměně. Uspořádání štětinových svazků je stejné. Rozdíl je v koncích štětinových svazků 361 až 365 a 372 až 379. Štětinové svazky 361 a 362 mají koncové horní plošky jako na obr.36, ale štětinové svazky 363 až 365 a 372 až 374 jsou jako na obr.4.

Obr.39 znázorňuje obměněné uspořádání štětin ve značně zvětšeném měřítku. V této obměně (která může být použita pro každé z první až čtvrté obměny čtvrtého provedení) je mezera (A) mezi řadami 379 a 380 větší, než mezery (B), (C), (D), (E), (F), (G) nebo (H) (které jsou všechny stejné) mezi řadami 380 až 480. Mezera (A) má velikost 7 jednotek, mezera (B) 5 jednotek, t.j. poměr je 1,4:1 nebo obecněji je mezera

-24• to toto ·· to ·· toto toto·· to · to ···· ·· · ♦ · · · to··· • · · ·· ······ ···· · ·· · ··· ··· ·· ···· ·· · ·· ·· (A) větší než mezera (B), například A:B je s výhodou 1,05:1 až 1,6:1, např. 1,1:1 až 1,5:1 nebo nejvýhodněji 1,1:1 až 1,4:1.

Je třeba poznamenat, že v konkrétních provedeních štětinových uspořádání, znázorněných na výkresech, jsou konce štětin v jakékoli konkrétní příčné poloze, t.j. podél čáry kolmé k podélné ose hlavy, uspořádány všechny ve stejné vzdálenosti od plochy 46, t.j. v přímce uspořádané napříč k hlavě a rovnoběžné s plochou 46.

Claims (41)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Rukojeť zubního kartáčku s hlavovou částí nesoucí štětinové uspořádání nebo uzpůsobená pro nesení takového štětinového uspořádání, vyznačená tím, že má koncový úsek, projmuti, rozšířenou část a krček spojující rozšířenou část s hlavou, přičemž projmuti je užší alespoň v půdorysu, než je koncový úsek nebo rozšířená část, a koncový úsek je s výhodou zaoblený.
2. 2. Rukojeť zubního kartáčku podle nároku 1, vyznačená tím, že koncový úsek je v půdorysu širší, než rozšířená část.
3. 3. Rukojeť zubního kartáčku podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že rukojeť má v půdorysném a bočním pohledu křivočaré obrysové části.
4. 4. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačená tím, že poměr maximální šířky koncového úseku v půdorysném pohledu k minimální šířce projmutí v půdorysném pohledu je od 1,1:1 do 1,8:1.
5. 5. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4, vyznačená tím, že poměr maximální šířky koncového úseku v půdorysném pohledu k maximální šířce rozšířené části v půdorysném pohledu je od 1,2:1 do 1,5:1. ⁶
6. 6. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, vyznačená tím, že poměr maximální šířky koncového úseku v půdorysném pohledu k maximální šířce projmutí v půdorysném pohledu je od 1,05:1 do 1,5:1.

   • · — 26 —
7. 7. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 6, vyznačená tím, že koncový úsek je v bočním pohledu tlustší, než projmutí.
8. 8. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7, vyznačená tím, že poměr maximální tlouštky koncového úseku v bočním pohledu k minimální tlouštce projmuti v bočním pohledu je v rozmezí od 1,2:1 do 2,0:1.
9. 9. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačená tím, že koncový úsek je v bočním pohledu tlustší, než rozšířená část.
10. 10. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 9, vyznačená tím, že poměr maximální tlouštky koncového úseku v bočním pohledu k maximální tlouštce rozšířené části v bočním pohledu je od 1,1:1 do 1,7:1.
11. 11. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačená tím, že rozšířená část je v bočním pohledu tlustší než projmutí.
12. 12. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 11, vyznačená tím, že poměr maximální tlouštky rozšířené části v bočním pohledu k maximální tlouštce projmutí je od 1,01:1 do 1,5:1.

    $
13. 13. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12 vyznačená tím, že poměr délky od volného konce koncového úseku k místu nejmenší šířky v bočním pohledu k maximální šířce koncového úseku při pohledu z boku je • · nanejvýše 10:1 a je s výhodou od 4:1 do 7:1, například od 5:1 do 6:1, zejména přibližně 5,6:1.
14. 14. Rukojeť zubního kartáčku s hlavovou částí, nesoucí nebo uzpůsobenou pro nesení štětinového uspořádání, vyznačená tím, že je opatřena prostředkem pro zlepšování úchopu, vytvořeným v jednom celku, na nejméně dvou samostatných místech rukojeti.
15. 15. Rukojeť zubního kartáčku podle nároku 14, vyznačená tím, že prostředek pro zlepšování úchopu vytváří plochy pro zlepšování úchopu na alespoň přední a zadní straně rukojeti nebo na nejméně dvou místech na přední nebo zadní straně rukojeti nebo na nejméně jednom místě přední strany nebo zadní strany rukojeti a nejméně na jedné boční straně rukojeti .
16. 16. Rukojeť zubního kartáčku podle nároku 14 nebo 15, vyznačená tím, že prostředek pro zlepšování úchopu vytváří plochy pro zlepšování úchopu na tří nebo čtyřech samostatných místech na rukojeti.
17. 17. Rukojeť zubního kartáčku podle nejméně jednoho z nároků 14 až 16, vyznačená tím, že plochy pro zlepšování úchopu na prostředku pro zlepšování úchopu také vymezují útvary pro zlepšování úchopu, například žebra, s výhodou uspořádaná diagonálně k rukojeti.
18. 18. Rukojeť zubního kartáčku, obsahující hlavovou část nesoucí štětinové uspořádání nebo uzpůsobená pro nesení takového štětinového uspořádání, vyznačená tím, že rukojeť je opatřena uspořádáními pro zlepšování úchopu na nejméně • φ dvou samostatných místech rukojeti.
19. 19. Rukojet zubního kartáčku podle nároku 18, vyznačená tím, že uspořádání pro zlepšování úchopu jsou umístěna na alespoň přední a zadní straně rukojeti nebo na nejméně dvou místech na přední nebo zadní straně rukojeti nebo na nejméně jednom místě přední strany nebo zadní strany rukojeti a nejméně na jedné boční straně rukojeti.
20. 20. Rukojet zubního kartáčku podle nároku 18, vyznačená tím, že uspořádání pro zlepšování úchopu jsou umístěna na tří nebo čtyřech samostatných místech na rukojeti.
21. 21. Zubní kartáček se štětinovým uspořádáním, jehož konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s plochou hlavy rukojeti, do níž jsou štětiny vsazeny, vyznačený tím, že konce alespoň části štětin, zabírající do zubů, ležící vedle sebe, leží v bočním pohledu na zubní kartáček na křivce.
22. 22. Zubní kartáček se štětinovým uspořádáním, jehož konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s plochou hlavy rukojeti, do níž jsou štětiny vsazeny, vyznačený tím, že konce štětin, alespoň části štětin ležících vedle sebe, zabírající do zubů, leží při pohledu z boku na zubní kartáček na křivce, přičemž tyto štětiny jsou dále označovány jako štětiny křivkové skupiny, přičemž tyto štětiny křivkové skupiny jsou umístěny na předním konci hlavy zubního kartáčku a křivka stoupá k vrcholu, který je více vzdálený od povrchu hlavy zubního kartáčku než zbytek štětin.
23. 23. Zubní kartáček podle nároku 22, vyznačený tím, že

    -29• Φ ΦΦ ·« · *4 ΦΦ • ΦΦΦ · Φ · Φ φ Φ φ • · · · Φ Φ · · · · ·

    Φ Φ · · · · ΦΦΦΦ Φ ΦΦΦ Φ Φ

    ΦΦΦ ΦΦΦ Φ φ Φ

    ΦΦΦΦΦΦ ΦΦ Φ ΦΦ ΦΦ vrchol je umístěn směrem dozadu od štětin na předním konci zubního kartáčku, ale v první čtvrtině délky štětinového uspořádání .
24. 24. Zubní kartáček podle nároku 22 nebo 23, vyznačený tím, že zbytek štětinového uspořádání je vytvořen z příčných řad štětin se střídající se velikostí výšky.
25. 25. Zubní kartáček podle nejméně jednoho z nároků 21 až 24, vyznačený tím, že z celkové délky štětinového uspořádání ve směru rovnoběžném s plochou, do níž jsou štětiny vsazeny, je nejméně 10% délky tvořeno štětinami vymezujícími uvedenou křivku, a s výhodou nejméně 15% nebo nejméně 50% nebo 100%.
26. 26. Zubní kartáček podle nejméně jednoho z nároků 21 až 25, vyznačený tím, že křivka je vymezována směsí konkávních skupin štětin a konvexních skupin štětin.
27. 27. Zubní kartáček podle nejméně jednoho z nároků 21 až 26, vyznačený tím, že procentuelní podíl délky křivky, vymezované konkávně zakončenými štětinami, je od 50% do 100%, s výhodou od 50% do 75%.
28. 28. Zubní kartáček se štětinovým uspořádáním, jehož konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s plochou hlavy rukojeti, do níž jsou štětiny vsazeny, vyznačený tím, že štětiny na předním konci hlavy nebo u tohoto konce sahají dále, ve směru kolmém od uvedené plochy hlavy, než štětiny na zadním konci štětinového uspořádání, přivráceném k rukojeti.

    • ·
29. 29. Zubní kartáček podle nároku 28, vyznačený tím, že poměr výšky nejdelších štětin u předního konce hlavy k výšce nejkratších štětin na konci přivráceném k rukojeti je nejméně 1,1:1 nebo obecněji od 1,1:1 do 1,7:1, např. od 1,2:1 do 1,6:1 nebo od 1,25:1 do 1,5:1.
30. 30. Zubní kartáček se štětinovým uspořádáním, jehož konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s plochou hlavy rukojeti, do níž jsou štětiny vsazeny, vyznačený tím, že štětinové uspořádání obsahuje nejméně dvě skupiny vedle sebe ležících štětin, přičemž konce štětin, zabírající do zubů, nejméně jedné skupiny, a to první skupiny, leží při pohledu z boku na zubní kartáček na křivce.
31. 31. Zubní kartáček podle nároku 30, vyznačený tím, že konce štětin, zabírající do zubů, nejméně jedné další skupiny, a to druhé skupiny, také leží při pohledu na zubní kartáček ze strany na křivce.
32. 32. Zubní kartáček podle nároku 30 nebo 31, vyznačený tím, že konce štětin, zabírající do zubů, nejméně jedné další skupiny, a to třetí skupiny, také leží při pohledu na zubní kartáček ze strany na rovné čáře, například na čáře ve tvaru ozubení.
33. 33. Zubní kartáček podle nároku 31 nebo 32, vyznačený tím, že první a druhá skupina vymezují křivky v odlišném smyslu, t.j. konkávní a konvexní, nebo mají odlišné zakřivení, nebo ve stejném smyslu a s odlišnou křivostí.
34. 34. Zubní kartáček podle nejméně jednoho z nároků 31 až 33, vyznačený tím, že konce štětin, zabírající do zubů, • ·♦ ·

    -31první a druhé skupiny, vymezují spojitou vlnovitou čáru.
35. 35. Zubní kartáček se štětinovým uspořádáním, jehož konce štětin, zabírající do zubů, neleží v rovině rovnoběžné s povrchem hlavy rukojeti, vyznačené tím, že štětiny náleží do dvou skupin, a to zadní ozubené skupiny, vytvořené z příčně uspořádaných řad štětin, které se střídají pokud jde o výšku štětin, a přední skupiny, mající alespoň nějaké štětiny, sahající dále od povrchu hlavy zubního kartáčku, než kterékoli ze štětin ozubené skupiny, přičemž konce štětin přední skupiny vymezuji šikmou plochu, která je nakloněna směrem dozadu a také obsahují šikmou plochu na předním konci kartáčku, nakloněnou dopředu v úhlu 0° až 60 vzhledem k rovině plochy hlavy zubního kartáčku, na níž je přední skupina osazena.
36. 36. Zubní kartáček podle nároku 35, vyznačený tím, že přední skupina štětin má tři nebo více příčných řad štětin, přičemž první řada nebo první řada a druhá řada vymezují směrem dopředu nakloněnou plochu a druhá řada a zadní řady nebo třetí řada a zadní řady vymezují směrem dozadu nakloněnou plochu.
37. 37. Zubní kartáček podle nároku 35 nebo 36, vyznačený tím, že úhel sklonu dopředu nakloněné plochy je větší, než je úhel sklonu směrem dozadu nakloněné plochy, nebo je stejný, jako je tato plocha.
38. 38. Zubní kartáček podle nároku 35 nebo 36, vyznačený tím, že směrem dopředu nakloněná plocha je nakloněna v úhlu 0° a je vymezována první řadou štětin nebo první a druhou řadou štětin.

    • to toto toto · • · · to to toto ·· · ···· • to to · to « ·«·· ··· · · · toto toto·· ·
39. 39. Zubní kartáček s rukojetí podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13 nebo 14 až 17 nebo 18 až 20.
40. 40. Zubní kartáček se štětinovým uspořádáním podle nejméně jednoho z nároků 21 až 24, 25 až 26, 27 až 31 nebo 32 až 38.
41. 41. Zubní kartáček s rukojetí podle nároku 39 a štětinovým uspořádáním podle nároku 40.