CZ48594A3 - Process for producing hollow bodies from thermoplast - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby dutých těles z termoplastu, zejména nádob, při němž se nejprve vyrobí dvě dílčí tělesa a potom se spojí do celého dutého tělesa.

Dosavadní stav techniky

Je znám způsob výroby dutých těles, zejména nádob z termoplastu, použitím kombinovaného vytlačování a vyfukování. Zařízení použitá k tomuto účelu jsou však v každém případě, když jsou na tvarování dutých těles kladeny zvláštní požadavky, poměrně nákladná. Tato zařízení navíc vyžadují dobře vyškolený obslužný personál. To platí zejména tehdy, když mají být v dutých tělesech v jedné pracovní operaci, tedy v průběhu výrobního procesu, umístěny ještě přídavné díly. Ačkoli bylo v této oblasti dosaženo již značného pokroku, zejména pokud se týká umísťování přídavných dílů uvnitř dutých těles, znamená toto umísťování přídavných dílů v každém případě znatelné zkomplikování způsobu výroby, které rovněž přispívá k tomu, že kombinované způsoby vytlačování a vyfukování jsou v těchto případech poměrně nákladné.

Jsou sice známé takové způsoby výroby dutých těles, zejména nádob, při nichž se nejprve vyrobí dva díly, například tělo lahve a její dno, které se potom v přídavné pracovní operaci navzájem spojí svařováním nebo lepením. Přitom se však pro výrobu jednotlivých těles vesměs používá lití vstřikováním. S ohledem na požadavky, které jsou kladeny na vyráběná dutá tělesa, například v automobilovém průmyslu, však není v mnoha případech možné vyrábět palivové nádrže nebo nádrže na chladicí kapalinu použitím způsobu lití vstřikováním, protože plasty k tomu účelu použité, například výšemolekulární polyethylen, jsou příliš vazké, než aby mohly být zpracovány při lití vstřikováním bez obtíží. K tomu přistupuje ještě to, že výroba jednotlivých těles způsobem lití vstřikováním je i se zřetelem k ceně nástrojů velmi nákladná, když mají být dutá tělesa vyráběna jen v malých sériích.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit způsob výroby, který umožní výrobu dutých těles z termoplastu jednoduše a s menšími náklady, přičemž však musí být rovněž možné použít i takové plasty, které nemohou být, nebo jen s obtížemi, zpracovány způsobem lití vstřikováním.

Podstata vvnálezu

Tento úkol splňuje způsob výroby dutých těles z termoplastu, zejména nádob, při němž se nejprve vyrobí dvě dílčí tělesa a potom se spojí do celého dutého tělesa, podle vynálezu, jehož podstatou je, že alespoň jedno z alespoň dvou dílčích těles se vyrobí lisováním z výchozího materiálu, který se před lisováním a/nebo v průběhu lisování změkčí, a dílčí těleso, vyrobené lisováním, se svařením nebo slepením spojí s alespoň jedním dalším dílčím tělesem' do dutého tělesa.

Podstatnou výhodou lisování je i to, že molekuly plastu při lisování bud vůbec, nebo v podstatě, nezmění svoji orientaci. To má za prvé ten účinek, že v dílčích tělesech, popřípadě v hotovém výrobku, nevzniknou lisováním bud žádná napětí, nebo vzniknou jen malá napětí. Navíc se zabrání tomu, že by dílčí tělesa po svém vyrobení podstatně změnila svůj tvar. Je proto možno spojit navzájem do konečného výrobku tato dílčí tělesa lepením nebo svařením až po delší době po provedení lisování, aniž by existovalo nebezpečí, že v důsledku mezitím vzniklých přetvoření nebudou do sebe dostatečně přesně lícovat. Navíc je rovněž možno při lisování bez dalších opatření vhodným dimenzováním dílů lisovacího nástroje, spolupracujících při lisování, dosáhnout optimálního tvaru a rozložení tlouštky stěn dutého tělesa, jako je tomu možno i při vytlačování a vyfukování. Lisování má ovšem přitom tu výhodu, že opatření potřebná pro dosažení určitého rozložení tlouštky stěn nevyžadují žádných přídavných nákladů, protože k tomu účelu, jak již bylo uvedeno, je pouze zapotřebí, aby spolupracující díly nástroje byly vytvořeny podle příslušných požadavků. V průběhu vlastního procesu tváření nejsou všeobecně přídavná opatření pro dosažení požadovaného rozložení tlouštky stěn vůbec zapotřebí. Je ovšem například možno, když je výchozím materiálem deskový materiál, zohlednit požadované rozložení tlouštky stěn u dílčích těles, popřípadě u hotového výrobku, již při rozložení tlouštky stěn výchozího materiálu. Toto opatření však není nutné. Navíc je beze všeho dále možné vycházet, například u deskového materiálu, z jednotné tlouštky stěny, přičemž rozdílné tlouštky stěn dílčího tělesa, popřípadě hotového výrobku, vzniknou teprve vlastním lisováním.

Existuje ovšem i možnost vyrobení veškerých dílčích těles celého výrobku lisováním. Jinak se ovšem může postupovat i tak, že se vyrobí například jedno duté trojrozměrné dílčí těleso, které se potom uzavře pomocí jednoduchého deskovítého - dvojrozměrného - dílčího tělesa. Za tím účelem je možno potom popřípadě použít i vhodně tvarované kusy desek, vyrobené řezáním nebo ražením. Dále existuje i možnost použití dílů vyrobených způsobem lití vstřikováním, když je to z jakéhokoli důvodu výhodné. Která z možností se použije, závisí normálně na tvaru celého dutého tělesa a popřípadě i na tom, jestli se v průběhu lisování na alespoň jednom dílčím tělese mají vytvarovat funkční díly. Jednou z velkých výhod způsobu podle vynálezu je, že pracovní operace a opatření, které jsou nutné jako přídavné při vytlačování a vyfukování, jsou nadbytečné. V mnoha případech nemusí být zvláštní vkládané díly vůbec použity. To platí tehdy, když existuje možnost spojovací elementy nebo podobné funkční díly vyrobit při lisování již v jednom kuse s lisovaným tělesem. I v tomto případě je možno postupovat tak, že rozměry výchozího materiálu, tedy například tlouštka stěn výše zmíněného deskového materiálu nebo velikost dávky plastu, ze které se lisování provádí, jsou s výhodou přizpůsobeny tvaru hotového výrobku alespoň tak, že tam, kde pro vytvarování částí dutého tělesa, které přebírají zvláštní funkci, je k dispozici u polotovaru více materiálu. To platí i tehdy, když se jako polotovar použije například provazec, vystupující z výtlačného otvoru výtlačného lisu přímo do lisovací formy.

lisovacího následném

Při výrobě dílčího tělesa lisováním vstřikem se výchozí materiál pomocí lití vstřikováním umístí do pouze málo otevřeného lisovacího nástroje tak, že prostor mezi díly nástroje je plastem vyplněn jen zčásti. Při lisování se potom provede konečné tvarování výchozího materiálu, který je přitom zatlačen do těch oblastí lisovacího nástroje, které při lití vstřikováním ještě nebyly vyplněny. I při lisování vstřikem se všeobecně přizpůsobí výchozí materiál více nebo méně tvaru hotového výrobku, tedy dílčího tělesa. Lisování vstřikem má navíc tu výhodu, že lisovací nástroj je při lití vstřikováním poněkud otevřen, to znamená, že průtočné kanály pro plast mají větší průřezy, než je tomu v případě úplně uzavřeného lisovacího nástroje. Je proto možno zpracovat i plasty s viskozitou, která by byla pro obvyklé lití vstřikováním příliš velká.

Další podstatnou výhodou způsobu podle vynálezu je, že mohou být použity i plasty vyztužené vlákny. To při vytlačování a vyfukování není- -všeobecně možné, protože přítomnost vláken negativně ovlivňuje tažnost materiálu, takže při tomto způsobu výroby se polotovary, vyrobené vytlačováním a mající v podstatě formu dutého provazce, při roztahování vnitřním přetlakem natrhnou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 až 3 znázorňují vždy v řezu lisovací nástroj ve třech za sebou následujících pracovních fázích, obr. 4 duté těleso sestavené ze dvou dílčích těles, částečně v řezu, obr. 5 v řezu druhé provedení lisovacího nástroje, obměněné oproti obr. 1, obr. 6 v perspektivním pohledu dílčí těleso, vyrobené lisováním, obr. 7 řez podél čáry VII-VII z obr. 6, s druhým dílčím tělesem, obr. 8 a 9 v řezu vstřikovací a lisovací nástroj ve dvou za sebou následujících pracovních fázích.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 až 3 je znázorněn lisovací nástroj 10, který sestává z formy neboli lisovnice 10a a z lisovníku 10b. Tento lisovací nástroj 10 slouží pro výrobu prvních dílčích těles 14, která mají v podstatě rotačně symetrický nebo podobně rovnoměrný tvar, a která jsou opatřena nástavcem, vyčnívajícím směrem ven, ve formě závitového hrdla . V pracovní fázi podle obr. 1 je lisovací nástroj 10 otevřen, aby bylo možno do něj vložit dávku 18 plastu, která má podle tvaru prvního dílčího tělesa 14 v půdorysu přibližně tvar kruhu, a která se položí do vybrání 22 zhruba doprostřed na dno 20 lisovnice 10a. Lisovnice 10a je opatřena prstencovým vybráním 24, vycházejícím ze dna 20./ které slouží pro formování neboli tváření závitového hrdla 16 a má proto tomuto účelu odpovídající tvar. Uvnitř prstencového vybrání 24 je uspořádán trn 28./ který slouží pro vytvoření vnitřní plášfové plochy závitového hrdla 16.. Aby bylo možno první dílčí těleso 14. vyrobené v lisovacím nástroji 10, z lisovnice 10a vyjmout, je lisovnice 10a vytvořena jako dělená v dělicí rovině 26.

Dávka 18 plastu je v zahřátém plastickém stavu, takže při spuštění lisovníku 10b do lisovnice 10a se dávka 18 plastu obvyklým způsobem vtlačí do prostoru mezi lisovnicí 10a a lisovníkem 10b. který zůstal v koncové poloze lisovníku 10b. jak je znázorněno na obr. 2, přičemž současně se materiál vtlačil pro vytvoření závitového hrdla 16 i do prostoru prstencového vybrání 24, ohraničeného uvnitř trnem 28. Na obr. 2 je znázorněna pracovní fáze na konci vlastního lisování s prvním dílčím tělesem 14 nacházejícím se v lisovacím nástroji 10.

Po dostatečném ochlazeni se lisovací nastroj 10 nazdvihnutím lisovníku 10b a rozjetím obou dílů lisovnice 10a od sebe otevře. Tato fáze je možno první dílčí těleso 14 zpevnění s trnu 28 sejmout.

znázorněna na obr. 3. Nyní je po dostatečném ochlazení a

Po vyjmutí prvního dílčího tělesa 14 z lisovacího nástroje 10, podle obr. 3 otevřeného, se lisovnice 10a opět uvede do polohy, znázorněné na obr. 1, pro přijetí další dávky 18 plástu pro následující pracovní cyklus.

Lisovací nástroj 10 je vyhříván obvyklým způsobem, může tedy být opatřen kanály pro topné médium nebo může být opatřen topnými dráty. Jde o známé provedení běžné pro každého odborníka.

První dílčí těleso 14, vyrobené v lisovacím nástroji 10, se spojí s druhým dílčím tělesem 30 způsobem, znázorněným na obr.· 4, do hotového dutého tělesa 34 , kterým může být například nádrž na kapaliny pro vozidla. Druhé dílčí těleso 30 může být vyrobeno analogickým způsobem, tedy lisováním, přičemž se současně jako jeden kus vytvoří vnější nástavec 32, který tvoří očko a podobně, pomocí něhož je výsledné duté těleso 34 možné upevnit, například v motorovém prostoru vozidla. Vytvoření otvoru 36 rovněž předpokládá přítomnost trnu tomto místě, analogicky k trnu 28 při výrobě prvního dílčího tělesa 14, přičemž tento trn je potom umístěn v rovině, která, vztaženo na vyobrazení na obr. 1 až 3, je kolmá k rovině, v níž leží podélná osa trnu 28.

Na obou dílčích tělesech 14/ 30 je vždy vytvořen obvodový okraj 3_8, 40. Oba obvodové okraje 38., 40 se při spojování obou dílčích těles 14. 30 položí na sebe a navzájem spojí, například svařením, takže vznikne výsledné duté těleso 34. znázorněné na obr. 4. Přitom mohou mít, jak je znázorněno na obr. 4, oba. obvodové okraje 38./ 40 stejný tvar průřezu, čímž je dosaženo jejich vzájemného tvarového přizpůsobení, podporujícího vytvoření pevného vzájemného spojení.

Duté těleso 34 může mít v půdorysu například kruhový nebo čtvercový obrys.

U příkladu provedení, znázorněného na obr. 5 až 7, jsou jednotlivé součásti, odpovídající součástem v příkladu provedení podle obr. 1 až 4, opatřeny stejnými vztahovými značkami, zvýšenými však o hodnotu 100.

Lisovací nástroj 110 sestává v příkladu provedení podle obr. 5 až 7 rovněž obvykle z lišovnice 110a a lisovníku 110b. Podstatný rozdíl mezi oběma provedeními spočívá v tom, že u druhého provedení se použije jako výchozího materiálu deskový materiál 146, který se přetvoří v lisovacím nástroji 110 lisu na první dílčí těleso 114. I v tomto případě může být lišovnice 110a v dělicí rovině 126 rozdělena, aby se usnadnilo vyjímání prvního dílčího tělesa 114 z lisovacího nástroje 110♦ Zejména z obr. 6 je patrné, že při použití lisování je možno vyrobit i taková dílčí tělesa, a proto i taková celá dutá tělesa, která jsou tvarována méně rovnoměrně, než například čtvercové první dílčí těleso 14 podle obr. 1 až 4. I v tomto případě platí, že vhodným tvarováním dílů lisovacího nástroje 110, spolupracujících při lisování, zejména tedy vhodnou volbou průběhu ohraničujících ploch 148. 150 lišovnice 110a a lisovníku 110b. je možno vytvořit tloušťku stěny vyráběného prvního dílčího tělesa 114 podle příslušných požadavků tak, že v místech většího namáhání se provede větší tloušťka stěny, než v místech, která jsou namáhána méně. To platí například i pro obvodové okraje 38 a 40., popřípadě 138 a 140.

Na obr. 6 je vidět, že přidržovací díly 152 jsou rovněž vytvořeny lisováním v jednom kuse s prvním dílčím tělesem 114.

Na obr. 7 je znázorněno, že první dílčí těleso 114 může být rovněž spojeno s druhým dílčím tělesem 130 do celého dutého tělesa, kterým může být například palivová nádrž vozidla. Přitom existuje možnost například umístit přídavné funkční díly i uvnitř prvního dílčího tělesa 114 a/nebo druhého dílčího tělesa 130. například hrdlo pro připojení benzínového čerpadla. Toto hrdlo může být vytvořeno s dutým tělesem vcelku, přičemž přirozeným předpokladem je, že polotovar, z něhož se příslušné dílčí těleso vyrábí, má v dané příslušné oblasti dostatečné množství materiálu, potřebné pro vytvarování takového funkčního dílu. Je však rovněž možné takový funkční díl, vyrobený ve zvláštní pracovní operaci, připevnit na dnové ploše 154 prvního dílčího tělesa 114 přivařením ještě před tím, než se první dílčí těleso 114 spojí s druhým dílčím tělesem 130 do celého dutého tělesa. Není zapotřebí žádného bližšího vysvětlení, že se jedná o mnohem jednodušší způsob výroby, než je způsob výroby dutého tělesa kombinovaným vytlačováním a vyfukováním, u něhož mohou být ve vnitřním prostoru prováděny manipulace, jako například umísťování jakýchkoli dílů, pouze relativně malými otvory ve stěnách dutého tělesa.

Lisovací nástroj 210, znázorněný na obr. 8 a 9, sestává rovněž z lisovnice 210a a z lisovníku 210b. Lisovací nástroj 210 slouží pro výrobu dílčího tělesa, podobného prvnímu dílčímu tělesu 114 na obr. 6. Toto dílčí těleso je tvarováno tak, že není bezpodmínečně zapotřebí vytvoření dělené lisovnice 210a ^: do dvou nebo více dílů, aby bylo umožněno vyjímáni vylisovaného“ dílčího tělesa z lisovnice 210a po dostatečném zpevnění. ^ř P: obr.' 8 a9 lisovnice-210a vytvořena jako jé“' u¹ 'příkladu provedeni - podle jednodílná. Je v dnové části 2jS0 opatřená přívodním kanálem 262, kterým se provádí' vstřikování termoplastického výchozího materiálu do lisovacího nástroje 210. U tohoto příkladu provedení je lisovacímu nástroji 210 přiřazena jednotka, obsahující neznázorněný výtlačný lis'a dýzovou hlavu 264 s dýzovým dílem 266. v níž se obvyklým způsobem provádí změkčování termoplastického materiálu. Pro vstřikování plastu, určeného k tváření lisováním v lisovacím nástroji 210. se zmíněná jednotka přiloží svým dýzovým dílem 266. podle znázornění na obr. 8, k lisovnici 210a tak, že průchod 268 v dýzové hlavě 264 lícuje s přívodním kanálem 262 v lisovnici 210a. Přitom se lisovník 210b nachází v mezipoloze uvnitř lisovnice 210a. to jest v poloze poněkud nad koncovou polohou, kterou zaujme na konci lisovacího postupu. To znamená, že prostor 270 uvnitř lisovacího nástroje 210. ohraničený v uvedené mezipoloze lisovnicí 210a a lisovníkem 210b. je větší a má rovněž větší průřez, než v relativní koncové poloze lisovnice 210a a lisovníku 210b. V této mezipoloze se průchodem 268 v dýzové hlavě 264 a přívodním kanálem 262 v lisovnicí 210a vstříkne do lisovacího nástroje 210 plastická hmota, přičemž v průběhu tohoto postupu přebírá lisovací nástroj 210 funkci formy pro lití vstřikováním. Přitom má však prostor 270 v lisovacím nástroji 210 průřez, který je větší, než průřez vzniklý na konci lisovacího postupu, to jest v poloze podle obr. 9. Vzhledem k tomuto většímu průřezu při vstřikování je možno proto vstřikovat do lisovacího nástroje 210 i takové termoplasty, které mají větší viskozitu, než termoplasty, používané obvykle při lití vstřikováním.

Na obr. 8 je znázorněn stav na konci lití vstřikováním. Přitom je prostor 270 v lisovacím nástroji 210 vyplněn jen v oblasti 272. Následujícím relativním posouváním obou dílů, tedy lisovnice 210a a lisovníku 210b do polohy, znázorněné na obr. 9, se část materiálu z oblasti 272 vytlačí do prázdných oblastí uvnitř lisovacího nástroje 210. zbylých po lití vstřikováním, takže na konci postupu lisování je podle obr. 9 prostor ohraničený lisovnicí 210a a lisovníkem 210b zcela vyplněn termoplastem.

Pro zamezení toho, že by se při lisování materiál z oblasti 272 vytlačil ven přívodním kanálem 262, se ponechá dýzová hlava 264 s dýzovým dílem 266 v poloze, znázorněné na obr. 8, i v průběhu lisovacího postupu. Je však rovněž možné místo dýzové hlavy 264 s dýzovým dílem 266 umístit v poloze, v níž uzavře přívodní kanál 262, i jiný uzavírací díl. Prostředky potřebné pro toto opatření jsou odborníkům známé.

Lisování vstřikem má tu výhodu, že jako například u provedení podle obr. 8 a 9, se výchozí materiál přivede do oblasti 272 lisovacího nástroje 210 na místo, v němž se provede co nejrovnoměrnější rozložení materiálu uvnitř lisovacího nástroje 210, takže i u tohoto příkladu provedení je termoplastický materiál, který byl připraven pro lisování, rozložen v lisovacím nástroji 210 podle tvaru vyráběného dílčího tělesa. Existuje však i další možnost, a to vstřikovat materiál do lisovacího nástroje 210 ve dvou nebo více místech. Toto opatření je ovšem v podstatě zapotřebí jen tehdy, když má být vyrobeno velmi velké dílčí těleso. V úvahu však samozřejmě připadá i to, že při lisování vstřikem se lisovací nástroj 210. zejména však lisovnice 210a. provede analogicky jako u příkladu podle obr. 5 ze dvou nebo více dílů.

Na obr. 5 je pod deskovým materiálem 146 jako polotovarem naznačena fólie 160, která může být provedena jako vícevrstvá fólie, u níž je alespoň jedna vrstva vytvořena jako bariérová vrstva. Tato fólie 160 potom v každém případě, když jsou navzájem přivrácené plochy deskového materiálu 146 a fólie 160 provedeny z navzájem svařitelných materiálů, tvoří na hotovém prvním dílčím tělese 114 vnitřní hraniční vrstvu, která je potom přímou součástí prvního dílčího tělesa 114. Druhé dílčí těleso 130 může být vytvořeno podobně, takže sestavením obou dílčích těles 114. 130 vznikne celé duté těleso, jehož stěny j sou neprostupné pro j eho budoucí obsah, popřípadě pro některé komponenty tohoto obsahu a/nebo pro vnější atmosféru, popřípadě její komponenty. Taková__dutá tělesa, opatřená bariérovou vrstvou, mohou být samozřejmě vyrobena i kombinovaným vytlačováním a vyfukováním (viz například EP-OS 0 110 493). U tohoto řešení jsou však náklady na zařízení mimořádně vysoké a navíc přítomnost bariérové vrstvy v normálním případě, zejména při použití jako polotovaru deskového materiálu 146 z obvyklých plastů, jako je polyethylen, je zapotřebí použít i mezivrstvy, které slouží jako přilnavý prostředek, způsobující přilnutí bariérové vrstvy na sousední plastové vrstvy z jiných materiálů. Tyto souvislosti jsou známé a nepotřebují žádné bližší vysvětlení.

Je samozřejmě rovněž možné při použití deskového materiálu 146 jako polotovaru vytvořit tento deskový materiál 146 prostě jako vícevrstvý, tedy například s bariérovou vrstvou. V tomto případě není použití přídavné fólie v podstatě zapotřebí.

Jednovrstvou fólii je možno použít popřípadě i pro dekorační účely a/nebo pro označování.

U všech příkladů provedení je lisovnice na horní straně ohraničena rovně, takže i ohraničující plocha dílčího tělesa na jeho otevřené straně leží v jedné rovině. Není to však bezpodmínečně zapotřebí. Spíše je možno provést způsob podle vynálezu i potom, když ohraničující plochy lisovnice a/nebo lisovníku mají například pro přizpůsobení se určitým tvarům celého dutého tělesa tvar odlišný od rovného průběhu.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby dutých těles z termoplastu, zejména nádob, při němž se nejprve vyrobí dvě dílčí tělesa a potom se spojí do celého dutého tělesa, vyznačující se tím, že alespoň jedno z alespoň dvou dílčích těles se vyrobí lisováním z výchozího materiálu, který se před lisováním a/nebo v průběhu lisování změkčí, a dílčí těleso, vyrobené lisováním, se svařením nebo slepením spojí s alespoň jedním dalším dílčím tělesem do dutého tělesa.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že všechna dílčí tělesa celého dutého tělesa se vyrobí lisováním.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, žé v průběhu lisování se na alespoň jednom dílčím tělese vytvoří funkční díly.

   . “zp^gQjj p_O(ji_e nároku 1, vyznačující se ť í m, že jako výchozí materiál pro lisování se použije deskový materiál.
4. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako výchozí materiál pro lisování se použije dávka plastu.
5. 6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že výchozí materiál pro lisování se vstříkne předem do ne zcela uzavřeného lisovacího nástroje.
6. 7. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že při použití dávky plastu ve formě provazce se tato dávka plastu uspořádá v lisovnici tak, že je rozložena v podstatě ve směru největšího rozměru lisovnice.
7. 8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro výrobu alespoň jednoho dílčího tělesa se použije plast vyztužený vlákny.
8. 9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že při lisování se fólie, s výhodou z termoplastického materiálu, spojí s dílčím tělesem, vytvářeném při lisování.
9. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že fólie je vytvořena jako vícevrstvá a obsahuje alespoň jednu vrstvu, která působí proti okolní atmosféře a/nebo proti náplni nádoby jako bariérová vrstva.
10. 11. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se použije deskový materiál, kterým je vrstvený materiál, a který sestává alespoň ze dvou vrstev, z nichž jedna je popřípadě vytvořena jako bariérová vrstva.
11. 12. Duté těleso, vytvořené převážně z termoplastu a sestavené z alespoň dvou navzájem pevně spojených dílčích těles (14, 30, 114, 130), vyznačující se tím, že alespoň jedno z dílčích těles (14, 30, 114, 130) je vyrobené lisováním.