CZ441090A3 - Dyeing process of flat textile formations made of cellulose fibers, wools and rayon by reactive dyestuffs - Google Patents

Description

foulardu ve správném poměru. Zbytkové lázně a obsah foulardu nejsou dále použitelné a zatěžují odpadní vody. Proto není tento způsob pro malé a střední partie racionální a pro velké partie se nedá provádět kontinuálně.

Vynález napouštění se studenou prodlevou byl velkým pokrokem v reaktivním barvení. Dnes se barví 70 až 80 % ploch tímto způsobem.

Tento způsob však znamenal při své překvapivé jednoduchosti velký ekologický nedostatek a byl drahý. Napouštěcí lázeň pro barvení lze udržet stabilní pouze s velkým obsahem vodního skla /NazSiO^/. Vodní sklo zatěžuje nejen odpadní vody, ale usazuje se vysrážením také v potrubích a kanálech. Po skončení foulardování se zbytková lázeň vypouští do odpadu, protože není znovu použitelná. Vodní sklo se usazuje i na foulardových válcích a na válcích změny směru. Dochází ke tvoření krust á poškození.

Hlavním nedostatkem vodního skla je obtížné vypírání z tkaniny po prodlevě, což se dá zvládnout jen zvýšenou spotřebou vody a energie. Četné pokusy vycházejí z náhrady vodního skla, ale zatím bez úspěchu.

Vynález si klade za úkol vytvořit nový způsob barvení, který by neměl nedostatky způsobů známých.

U způsobu uvedeného na začátku navrhuje vynález, aby se roztok barviva a alkalický roztok nanášely odděleně, ale těsně po sobě v předem stanoveném množství v závislosti na suché hmotnosti textilního plošného útvaru v jednom projetí strojem, přičemž každé z obou dílčích nanášených množství tvoří méně než 100 %, vztaženo na suchou hmotnost textilního plošného útvaru a hmotnost obou nanášených množství činí v součtu 80 - 100 %.

Podle výhodného provedení vynálezu se nanáší roztok barviva máčením s následným ždímáním do 60 až 90 % nanášené hmotnosti, vztačeno na suchou hmotnost textilního plošného útvaru, přičemž nanášení alkalického roztoku s výhodou ve stejném projetí strojem se uskutečňuje v množství 10 až 40 %, vztaženo na suchou hmotnost textilního plošného útvaru.

Výhodou způsobu podle vynálezu je použitelnost pro všechna celulozová vlákna, pro vlnu a hedvábí dlouhá životnost lázně, v níž nevznikají žádné ztráty roztoku barviva ani alkalického roztoku, protože lázně zůstávají bez obsahu alkalického roztoku a tak mohou být znovu použity. Další výhodou je ochrana životního prostředí, protože prakticky žádné barvivo se nedostane do odpadu a množství lázně je velmi malé. U normálního kusového foulardu je zapotřebí nejméně 30 1 lázně k naplnění vany, u tohoto způsobu však jen 4 až 5 litrů. U většiny barviv je u způsobu podle vynálezu vyšší výtěžnost barviva, zvláště u temnějších tonů. Tím, že není nutný přídavek vodního skla, křemičitanu sodného, k alkalickému roztoku je zlepšena vypíratelnost. Způsobu je možno použít od nejmenších až po značně velké partie.

Způsob barvení podle vynálezu je ekologicky a ekonomicky významný protože pracuje bez vodního skla a nezůstávají žádné zbytkové lázně, které by dodatečně zatěžovaly prostředí.

Podle vynálezu se tedy roztok barviva a alkalický roztok nanášejí odděleně těsně po sobě a kontinuálně vhodným uspořádáním stroje. Provedení způsobu podmiňuje, že přesně definované a reprodukovatelné množství kapaliny může být naneseno rovnoměrně a v procentním poměru k hmotnosti textilního plošného útvaru a to ve dvou těsně po sobě následujících fázích. Tuto podmínku splňuje například Magnetfoulard, u kterého v tomto případě mohou být dva agregáty spojeny do jednoho strojního bloku.

Nanášená množství mohou být přitom různá, v první fázi pro roztok barviva mezi 50 až 90 % s ponořením nebo bez ponoření textilního plošného útvaru a pro bezprostředně následující druhou fázi alkalického roztoku od 10 do 50 %, vztaženo na hmotnost textilního plošného útvaru, tedy bez ponoření, aby nedošlo k uvol nění barviva.

Změnou roztoku barviva a zvláště alkalického roztoku, jakož i nanášených množství mohou být způsobem barvení podle vynálezu barveny všechny textilní plošné útvary a všechna v úvahu připadající vlákna, jako bavlna, viskoza, vlna, len a hedvábí, jakož i jejich směsi. Po nanesení roztoku barviva a alkalického roztoku se s výhodou použijí prodlevy za studená; je možné ale i kontinuální termické zpracování a následné vypírání.

ÍG'^0

Claims (12)

1. patentové nároky

   1. Způsob barvení textilních plošných útvarů z celulózových vláken, vlny a hedvábí reaktivními barvivý, vyznačující se tím, že roztok barviva a alkalický roztok se nanášejí odděleně a bezprostředně po sobě v předem stanoveném množství v závislosti na suché hmotnosti textilního plošného útvaru v jednom projetí strojem, přičemž každé z obou dílčích nanášených množství tvoří méně než 100 %, vztaženo na suchou hmotnost textilního plošného útvaru a hmotnost obou nanášených množství činí v součtu 80 až 100 %.
2. 2. Způsob barvení podle bodu 1, vyznačující se tím, že nanášení roztoku barviva se provádí máčením s následným ždímáním do 60 až 90 % nanášené hmotnosti, vztaženo na suchou hmotnost textilního plošného útvaru, přičemž nanášení alkalického roztoku s výhodou zařazeného ve stejném projetí strojem se uskutečňuje v množství 10 až 40 %.vztaženo na suchou hmotnost textilního plošného útvaru.
3. 3. Způsob barvení podle bodu 1 nebo 2, vvznačuiící se tím, že textilní plošný útvar se nejprve zpracuje ponořením do lázně s barvivém, kde dojde k nasátí, načež se podle požadovaného nebo předurčeného obsahu roztoku barviva vyždímá a pak se pod tlakem, který je nižší než použitý ždímací tlak nanese jednostranně alkalický roztok reagující’ s^depono váným roztokem barviva v textilním plošném útvaru, čímž dojde k ovlivnění stálobarevností.
4. 4. Způsob barvení podle bodu 1 až 3, vyznačující se tím, že alkalický roztok se nanáší v rozsahu koncentrace a množství, při němž nastane úplná difúze popřípadě plná impregnace rovnoměrně v celé tloušťce textilního plošného útvaru.
5. 5. Způsob barvení podle některého z bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že alkalický roztok se nanáší ve vysoké koncentraci a v relativně malém množství, čímž se ovlivní, že celková reakce s barvivém nastane ihned silněji na vnější straně při ihned následujícím naválení na obou stranách plošného útvaru a úměrně slabší reakce ve vnitřku textilního plošného útvaru při běžném pohledu na neviditelnou oblast, což má za následek, že vnější strana popřípadě obě vnější strany jsou zbarveny intenzivněji než vnitřek.
6. 6. Způsob barvení podle některého z bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že stejný alkalický roztok, popřípadě bezprostředně před nanesením připravená zásoba alkalického roztoku jsou použitelné bez výměny za čerstvý roztok v kombinaci s různými roztoky barviv, protože nanesení alkalického roztoku se sčítá a tím se žádné škodlivé množství roztoku barviva nezanese do alkalického roztoku.
7. 7. Způsob barvení podle některého z bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že pro odstranění nadbytku roztoku barviva vyždímáním se použije magneticky ovlivněná přítlačná síla.
8. 8. Způsob barvení podle jednoho z bodů 1 a 6 vyznačující se tím, že pro nanesení alkalického roztoku se použije magneticky ovlivněná přítlačná síla.
9. 9. Způsob barvení podle bodu 7 nebo 8, vyznačující se tím, že zařízení ovlivňující magnetickou přítlačnou sílu je rozděleno po šířce nanášení do zóny, přičemž v každé zóně vytvořením různé silného magnetického pole se vytvoří různě velká přítlačná síla.
10. 10. Způsob barvení podle některého z bodů 1 až 9» vyznačující se tím, že mezi nanesením roztoku barviva a nanešením alkalického roztoku se nanesený roztok barviva vylisuje pomocí lisu.
11. 11. Způsob barvení podle bodu 10, vyznačující se tím, že lis je tvořen magnetickými lisovacími válci.
12. 12. Způsob barvení podle některého z bodů 1 až 11, vyznačující se tím, že stejný magnetický válec použitý k nanesení roztoku barviva se použije jako lisovací válec.

    se

    Způsob barvení podle některého z bodů 1 až 12, vyznačující tím, že k alkalickému roztoku se nepřidává žádné vodní sklo.

    Zástupce