CZ345391A3 - Building element - Google Patents

Description

Oblaat techniky a dosavadní stav '— ·

Vynález se týká stavebního prvku podle německé patentové ¹ přihlášky ?39 16 938.3· Dřeva Jako takového je stále méně. Naproti tomu se jeví ropa daleko více použitelná než se myslelo dříve. Nová naleziště v Saudské Arábii se jeví jako schopná zajistit těžbu ropy až do přespříštího století. Toto znamená, že bude k dispozici umělá hmota. Již nyní jsou naléhavé problémy, co s použitou umělou hmotou. Takzvaný Recycling” provází velké problémy, protože nikoho nenapadá správná cesta, jak přivést použitou umělou hmotu ve velkých množstvích do opětovného využití.

Podstata vynálezu

Úlohou vynálezu je dále zlepšit stavební prvky podle hlavní přihlášky. Zvláštní pozornost byla kladena na tuhost, na . to, aby se daly spojovat pomocí hřebíků, tváření, schopnost

Γ vedení tepla a stálost vůči teplotě.

l·

Podle vynálezu bude tato úloha řešena znaky patrnými z obrazové části hlavního nároku.

přednostními příklady provedení je možno se seznámit z obrázků.

Přehled obrázků na výkrese

Obr.l Průřez lomem desky, kterou je možno napr. použít pro bednění,

Obr.2 ukazuje diagram statistického rozdělení průměrů pěnových pórů po obou 3tranách geometricky prostřední roviny pro první příklad provedení,

Obr.3 totéž jako obr.2, avšak pro druhý příklad provedení, Obr.4 půdorys matrace z kovových vláken,

Obr.5 průřez lisovací formou s vloženými vrstvami v explodovaném stavu,

Obr.6 zobrazení vytlačovacího postupu.

Příklady provedení vynálezu

Podle obr.l má stavební prvek tvar desky bednění 11, která je použitelná pro betonové bednění..Má dvě vnější slupky 12, 13· Tyto mají vnější plochy 14, 16, na něž se připojí povrchové plochy 17, 18, které vytvářejí jeden díl tlouštky vnějších slupek 12, 13. Mezi 12, 13 se nachází vnitřní vrstva 19, tvořená pěnovkou 21. Ve vnějších slupkách 12, 13 se nacházejí matrace 22, 23. Tyto, jakož i 12, 13, 14, 16, 17, 18, 19, 21 se rozprostírají paralelně ke geometricky střední rovině 24.

Podle postupu výroby se liší průměr pěnových bublin, ze kterých se skládá z větší části pěnová hmota 21, od masívních povrchových vrstev 17, 18 až po geometricky střední rovinu 24.

To ukazuje obr.2. Kolem geometricky střední roviny 24 je průměr bublin D největší, klesá až k počátku 12, 13 a v 12, 13 je průměr nula, to znamená, že vnější slupky 12, 13 jsou masívní.

Při jiném výrobním postupu podle obr.3 zasahuje pěnová oblast dále do vnějších slupek 12, 13 avšak s průměrem bublin klesajícím k nule. Tam, kde se nacházejí matrace 22, 23, již předtím poklesl průměr bublin na nulu. Matrace 22, 23 se tudíž nacházejí jako u příkladu provedení podle obr.2 v masívním materiálu.

Podle obr.4 tvoří kovová vlákna 26 a 27 matraci 22. Matrace -23 vypadá přesně stejně a není proto popsána, ovová vlákna 26, 27 jsou z oceli a jsou silná 0,16 mm. Kovová vlákna 26 probíhají ve směru osy X a kovová vlákna 27 ve směru osy Y, jsou tedy na sebe kolmá. Sirka ok 28 je v obou směrech stejně velká, totiž 7x7 mm. Nezobrazeným způsobem je zajištěno, že body křížení 29 se neposunou. Pro případ, že se kovová vlákna 26, 27 díky svému nekrytí nedají opracovat, je matrace 22 učiněna lépe manipulovatelnou pomocí pomocné kostry 32., která je spojena s kovovými vlákny 26, 27 nezobrazeným způsobem. Pomocná kostra 31 se skládá z vláken s podstatně nižší pevností v tahu a neurčuje vlastnosti desky bednění 11 vůbec a nebo velice málo.

Obr.5 ukazuje nahoře rez polovinou formy 32 a dole komplementární polovinu formy 33 · Tyto se mohou za určité teploty a pod určitým tlakem k sobě přitlačit. 7 nich se stlačí na jedné

- 3 straně ^z12, 22., na druhé straně 13, 23., které jsou již jinak hotové, a mezi oběma 19.. Vzniká pak deska bednění 11 podle obr. 2, pokud výchozí výška 12, 13, 19. je nejprve větší než světlá výška při zavřených půlkách formy 32, 33. Pak se trochu vtisknou 12., 13 do 19, samy ale se nestanou pěnovými.

Podle obr.6 máme pro druhý postup trychtýř 34 s plochou vytlačovací hubicí 36 · X tomuto jsou připojeny dva páry válcovacích válců 37, 38. Do trychtýře se přivádí materiál 42,

43» 44 stejně jako i matrace 22, 23. Materiály 42 a 44 se zpra covávají výtlačným lisem 45a a 45b, který obsahuje pro každou část jednu zónu pro odvádění plynů 39· Materiál 43 se vede výtlačným lisem 45c, který má zónu pro odvádění plynů 39 a pak zónu pro přívod plynu 41. Umělohmotný materiál 42, 42, 44 je podle hlavní přihlášky ?39 16 938.3 obohacen kovovými páskovými tělísky. Dále navíc posekanými skleněnými vlákny. Mezi 42 a 43 se z rolí 46, 47 přivedou matrace 22, 23· 4 trychtýři 34 se společně vedou 42, 42, 44· V zóně pro odvádění plynu 22 se odsaje neúmyslně nebo/a náhodně vzniklý plyn. Do materiálu 43. který později tvoří vnitřní vrstvu 19, se v zóně pro přívod plynu 41 kontrolované přidává plyn. Tím se ovládá průběh průměru bublin např. z obr.4· Přívod umělohmotného materiálu 42, 43 je třeba rozumět jako nakreslený symbolicky. Přirozeně se nepřivádějí žádné desky. Párové válce 37, 38 hladí vnější plochy 14, 16 na výrobku, dokud se ještě neochladil.

Jak vyplývá z patentových nároků, je vynález schopen početných variací. Pouze symetrických vlastností když chceme dosáhnout, udělá se deska bednění 11 symetrická ke geometricky střední rovině 24 · Vynechá-li se jedna z matrací 22, 23. pak získá výrobek jednostranné předpětí, což je požadováno pro mnohé účely použití. Vnější plochy 14, 16 mohou být v případě potřeby také strukturovány. V určitých případech použití mohou být přítomny obě matrace 22., 23 · Přitom může pak jedna ležet blíže ke středu a druhá dále od středu a/nebo mohou mát kovová vlákna různé vlastnosti, což rovněž může vést k požadované symetrii. Xovbvá vlákna 26, 27 se mohou nacházet v plášti z umělé hmoty, který je v bodech křížení 29 svařen, takže pomocná kostra 31 se stává zbytečnou. Plášt z umělé hmoty 3e pak rozpustí v přivedené umělé hmotě. Matrace 23 může být spletená

- 4 nebo tkaná. Může to být také plech, ze kterého je vyraženo velmi mnoho částí, takže zůstane pouze sít. Takové plechy se získají mnohdy vyražením malých částí.

Ví-li se, že se stavební prvek nebude používat z obou stran /bednící desky se obracejí/, pak se může obměňovat jemu ♦ odpovídající stavba sendviče.

V případě potřeby může být stavební prvek lehčí než dřevo, avšak s lepšími mechanickými vlastnostmi.

Když je jedna z vnějších ploch 14, 16 bednící desky 11 opotřebovaná, pak se dá povrchová vrstva jednoduchým způsobem regenerovat tím, že se jako hladící nástroj použije žhavý drát anebo se povrch za horka žehlí.

důsledku pěnové struktury má vnitřní vrstva 19 z hlediska podílu umělé hmoty pouze velice malý podíl kovových páskových tělísek a skelných vláken. Bývá do 10%. V příkladě provedení kolem 5% hliníkových spon a 5% skelných vláken. Možnost spojování pomocí hřebíků je přímo závislá na podílu polyamidu v závislosti na podílu HDPE a LDPE. Při asi 18% PA není možno spojovat pomocí hřebíků. Přimícháním LDPE se stává stavební prvek hřebíkům příznivější. Pak se však snižuje namáhání ve střihu a odpor vůči tváření. Přidávájí-li se HDPE a LDPE ve stejném poměru, pak může podíl polyamidu stoupat na 30%, přičemž zde.možnost spojování pomocí hřebíků končí. Stupeň naplnění výztužnými látkami, tedy kovovými páskovými tělísky a skelnými vlákny, není možnost spojovat pomocí hřebíků ovlivněna, pokud jednotlivý podíl je do 22%. Odtud dále je materiál příliš hustý.

Tváření je závislé na koncentraci vyztužovacích látek a jejich délce ve výsledném produktu, pokud je zaručena jejich přilnavost a svázatelnost. Jeví se, že špony nebo podobná plnióla s délkou 12-13 mm přinášejí největší účinek a nechají nahlížet na bednící česku jako na pružinu, která se po uvolnění ihned vrací do své původní polohy a za trvalého zatížení se rychlé blíží konečné deformaci.

Schopnost vedení tepla ovlivňuje velkou mírou dobu lisování a tuhnutí betonu. Výlučně koncentrace kovových pásových tělísek určuje schopnost vedení tepla. Při podílu 15% hliníkových špon jsou hodnoty srovnatelné s dřevěnou deskou. Dobrou schopností vést teplo vzniká jakž takž rovnoměrné ochlazení stavebního prvku, takže se neimplantují žádná pnutí. Toto zaručuje ve vychlazeném stavu neměnný tvar.

Čím vyšší je podíl polyamidů, tím vyšší je odpor vůči teplotě. Tato vlastnost polyamidů však snižuje od určitého procenta možnost spojovat pomocí hřebíků. Pokusy na prototypech ukazují , že rozmezí 12-25% PE /podle míchacího poměru/ optimalizují oba faktory, takže je dosažena vysoká stálost teploty a stavební prvek je přesto možno spojovat hřebíky.

Vnější slupky 12, 13 jsou vysoce naplněny, např. 20% hliníkových špon, 20% skelných vláken, 20% PA a po 20% HDPE .. a LDPE. Bylo by možné, dimenzováním matrací 22, 23 použít méně skelných vláken a hliníkových špon.

Vnitřní vrstva 19 je pouze slabě vyplněna, např. do 5% hliníkových špon a skelných vláken. Pěnovými zónami se dosáhne podstatného snížení váhy, např. o 60%.

Postup podle obr.5 není sice tak vědecký jako postup podle obr.6. Dojdeme však rychleji k výrobě. Opak platí pro postup podle obr.6.

Sice byl zvolen v příkladu provedení pro šířku ok 28 v obou směrech minimální odstup 7x7 mm. Podle statických požadavků může být tento větší nebo také menší a kromě toho v jednom směru různý vzhledem k druhému.

Matrace, se mohou skládat ze sekané mřížoviny. Přitom jsou v zásadě možné také smíchané formy jako sekaná mřížovina a/nebo pásky, z nichž jsou vyraženy díly a/nebo háčkované a/nebo tkané a/nebo pletené matrace.

Vrstvy jako matrace, pěnové vrstvy, vnější slupky atd. leží v podstatě vůči sobě paralelně a matrace jsou v podstatě rovné.

-6 C3 f

Χ3 > Ο ο < ο ω <

^ζ > m >. d. -< ί^Ι

Ν <

LO

Κ) > CZ1 « *Ό r«s

1.

3.

4.

Claims (1)

1. Stavební prvek, vyznačující se sendvičovou stavbou se dvěma vnějšími slupkami, které jsou alespoň na povrchu masívní, s vnitřní vrstvou, která je s vnějšími slupkami pevně spojena, as rohoží z kovových vláken, která je uložena v jedné z vnějších slupek a probíhá v podstatě rovnoběžně s povrchem.

   Stavební prvek podle bodu 1, v y z n a č u j L c í s e t í m , že matrice mťí otvory příčně k její:?, oběma rozměrům, kteréžto otvory jsou alespoň tak velké, že jimi pronikne umělá hmota.

   Stavební prvek podle bodu 1,vyznač ující se t í ra , že umělá hmota matrací zcela pronikne a všechny plochy úplně smáčí.

   Stavební prvek podle bodu 1,vyznačuj ící se t í m , že váhový podíl kovových pásových tělísek ve vrstvě pěny je podstatně menší než ve vnější slupce.

   Stavební prvek podle bodu 4, vyznačující se tím, že váhový podíl leží mezi 0-255·

   ó . Stavební prvek podle bodu 5» v y z n a č u j í c X s e tím, že váhový podíl leží me zi 0— 20,b. 7. Stavební prvek podle bodu 4, v y z n a č u j T. «... 1 tím, že váhový podíl leží me zi 0-155· č. Stavební prvek podle bodu 4, v y z n a c t 0 z tím, že váhový podíl leží me zi O-IC· . f Ϊ Stavební prvek podle bodu 4, \r y z n a č i c X 3 e t í m , že váhový,podíl je J. •i s odchylkaz í 50 v - líc. ic. Stavební prv^k podle bodu 1, V y z a -a i z e z

   Zastupuje;

   J..-