CZ280910B6

CZ280910B6 - Stavební prvek

Info

Publication number: CZ280910B6
Application number: CS913453A
Authority: CZ
Inventors: Gerhard Dingler
Original assignee: Gerhard Dingler
Priority date: 1990-11-14
Filing date: 1991-11-14
Publication date: 1996-05-15
Also published as: US5538785A; EP0487952A1; NO176977B; SK282104B6; SK345391A3; SK86095A3; CA2055371A1; NO914364D0; SK279909B6; DE59100994D1; CA2055371C; NO914364L; ATE101226T1; EP0487952B1; DK0487952T3; CZ345391A3; JPH04290738A; CZ288314B6; NO176977C; ES2049516T3

Abstract

Stavební prvek má tvar desky bednění, která sestává z vnitřní vrstvy (19) z pěnové hmoty (21) opatřené na obou stranách vnějšími slupkami (12, 13), jejichž vnější strany (14, 16) jsou pokryty vnějšími vrtsvami (17, 18). Ve vnějších slupkách (12, 13) se přitom nacházejí rohože (22, 23) a všechny zmíněné prvky jsou uspořádány rovnoběžně s geometrickou střední rovinou (24).ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká konstrukčního prvku, ve kterém jsou statisticky rovnoměrně rozloženy kovové pásky, přičemž tloušťka tohoto konstrukčního prvku je podstatně menší než jeho ostatní rozměry a tento konstrukční prvek sestává z nejméně 50 % hmot, umělé hmoty a z nejvýše 50 % hmot, kovových pásků, jejichž délka je menší než tloušťka konstrukčního prvku.

Dosavadní stav techniky

Konstrukční prvky tohoto druhu jsou známy například z německé zveřejněné patentové přihlášky DE 39 16 938 AI. Umělá hmota, ze které jsou tyto konstrukční prvky vyrobeny, nabude zásluhou v ní uložených kovových pásků potřebné pevnosti a stability, lze ji však řezat a vrtat podobně jako dřevo a podobné lze do ní zatloukat i hřebíky. Konstrukční prvek slouží především jako lepší a levnější náhrada dřevěné desky, protože na jedné straně jsou u něj odstraněny nevýhody dřeva a na druhé straně ho lze obrábět, například vrtat nebo do něj zatloukat hřebíky, stejné jako do dřeva a i jeho rozměry lze dodržet s přesností zlomků milimetrů. Taková deska je mimořádně vhodná například jako bednící deska, to jest součást bednění pro tvarování a lití betonu.

Z německé zveřejněné patentové přihlášky DE 38 37 125 AI je dále znám způsob výroby tvarových těles, také desek, při kterém se odpad z termoplastické umělé hmoty a kovové fólie rozmělňují v ústřižky o délce hrany přibližně 2 mm, takže tuto směs potom lze zpracovávat pomocí šnekového vytlačovacího lisu. Tímto postupem se získá v zásadě druhově podobný konstrukční prvek.

Konstrukční prvek je v obou popsaných případech ve svém celém průřezu homogenní, pokud se neberou v úvahu náhodně vzniklé nehomogenity rozložení kovových částic.

Úkolem vynálezu je proto nalezení takové struktury konstrukčního prvku tohoto druhu, aby tento mohl sloužit jako dále zdokonalená náhrada desek a prken. Důraz se klade zejména na jeho tuhost a možnost jeho spojování pomocí hřebíků. Kromě toho má být zaručeno jeho snadné obrábění, konstrukční prvek má dobře vést teplo a být odolný proti působení zvýšených teplot.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky obdobných známých konstrukčních prvků tohoto druhu do značné míry odstraňuje konstrukční prvek podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že tento konstrukční prvek sestává z dvojice vnějších vrstev s homogenními povrchovými vrstvami a z mezilehlé střední vrstvy sestávající z pěnové hmoty, která je pevně spojena s vnějšími vrstvami, ve kterých jsou uloženy rohože z kovových vláken probíhající v podstatě rovnoběžně s povrchovými vrstvami.

Je výhodné, jestliže v rohožích jsou v obou směrech vytvořena oka pro proniknutí materiálu z umělé hmoty, který plně prostu

-1CZ 280910 B6 puje oky v rohožích a přilíná na všechny plochy těchto rohoží.

Dále je výhodné, jestliže součet tlouštěk vnějších vrstev je menší než tloušťka střední vrstvy z pěnové hmoty, přičemž poměr tlouštěk vnějších vrstev k tloušťce střední vrstvy z pěnové hmoty činí s výhodou 4 : 15 : 4 s odchylkou plus/minus 100 %. Vnější vrstvy jsou přitom s výhodou v podstatě stejně silné.

Kromě toho je výhodné, jestliže ve střední vrstvě z pěnové hmoty se směrem od geometrické střední roviny zmenšuje velikost pórů a jestliže také vnější vrstvy uvnitř obsahují malé póry.

Rohože jsou ve vnějších vrstvách s výhodou uspořádány v oblastech bez pórů.

Rohož může být uspořádána jen v jedné vnější vrstvě nebo jsou rohože uspořádány v obou vnějších vrstvách.

Je výhodné, jestliže obě rohože mají shodnou strukturu a jsou uspořádány ve shodné vzdálenosti od geometrické střední roviny a jestliže jsou tvořeny tkaninou, pletivem nebo úplety.

Dále je výhodné, jestliže rohože sestávají z kovových vláken o průměru do 1 mm, s výhodou o průměru několika málo desetin milimetru. Zvláště výhodný je průměr v rozsahu 0,05 až 0,2 mm.

Kromě toho je výhodné, jestliže rohože sestávají z kovových vláken o modulu pružnosti při 20 stupních C přesahujícím 100 000 N/mm čtvereční. Zvláště výhodný je rozsah 180 000 až 230 000 N/mm čtvereční.

Rohože s výhodou sestávají z kovových vláken pokrytých vrstvou molybdenu nebo zinku.

Rohož je s výhodou uspořádána ve střední oblasti vnější vrstvy nebo popřípadě ve vnější oblasti vnější vrstvy, avšak na žádném místě nedosahuje k její povrchové vrstvě.

Je výhodné, jestliže rohož je od povrchové vrstvy uspořádána ve vzdálenosti rovné nejméně pětinásobku průměru jejich kovových vláken.

Kromě toho je výhodné, jestliže vnější vrstvy sestávají ze stejné umělohmotné směsi jako pěnová hmota střední vrstvy.

Konečně je výhodné, jestliže konstrukční prvek má v obou směrech zatížení, to jest rovnoběžně s povrchovými vrstvami a navzájem kolmo, shodné vlastnosti.

Z uvedeného je patrné, že materiál je koncentrován v oblastech vnějších vrstev, které rozhodují o pevnosti konstrukčního prvku. Nejméně jedna z těchto vnějších vrstev je přídavně vyztužena kovovou rohoží. Pěnová hmota ve střední vrstvě podstatně snižuje celkovou hmotnost konstrukčního prvku. Takto lze tedy vyrábět i větší bednící desky, které zásluhou své stability a tuhosti mohou volné přemosťovat větší plochy. Při použití takového konstrukčního prvku jako bednící desky to znamená, že obvyklé kovové rámy mohou být lehčí a že takový bednící prvek je při

-2CZ 280910 B6 stejných rozměrech lehčí než dosud. Zůstávají přitom zachovány výhody zpracovatelnosti jako u dřeva, protože například rohože z kovových vláken nijak znatelně nepřekážejí při zatloukání hřebíků.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na neomezujících příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, kde na obr. 1 je řez částí konstrukčního prvku podle vynálezu, který lze použít například jako bednící desku, obr. 2 je diagram statistického rozdělení průměrů pórů v pěně po obou stranách geometrické střední roviny pro první příklad provedení, obr. 3 je totéž jako na obr. 2, avšak pro druhý příklad provedení, obr. 4 je půdorysný pohled na rohož z kovových vláken, obr. 5 je průřez lisovací formou s vloženými vrstvami materiálu, které jsou v zájmu názornosti znázorněny od sebe oddálené a obr. 6 je schematické zobrazení postupu při vytlačování.

Příklady provedení vynálezu

Konstrukční prvek podle obr. 1 je proveden jako bednící deska 11, která je použitelná jako bednění pro beton. Tato bednící deska 11 sestává z dvojice vnějších vrstev 12, 13 s vnějšími povrchy 14, 16, na které navazují povrchové vrstvy 17, 18, jejichž tloušťka je jen zlomkem tlouštěk vnějších vrstev 12, 13. Mezi vnějšími vrstvami 12, 13 se nachází střední vrstva 19 tvořená pěnovou hmotou 21. Ve vnějších vrstvách 12, 13 jsou uspořádány rohože 22., 23 , které stejně jako všechny ostatní vrstvy 12, 13, 17, 18, 19 probíhají rovnoběžně s geometrickou střední rovinou 24 bednící desky 11.

Průměr pórů v pěnové hmotě 21, které tvoří větší část objemu této pěnové hmoty 21, se směrem od homogenních povrchových vrstev 17, 18 ke geometrické střední rovině 24 zvětšuje, jak je toto patrné z diagramu na obr. 2. V blízkosti této geometrické střední roviny 24 je průměr pórů nebo bublin největší a zmenšuje se směrem k okrajům vnějších vrstev 12, 13, ve kterých je tento průměr již nulový, což znamená, že tyto vnější vrstvy 12, 13 jsou již homogenní a bez pórů.

Při jiném způsobu výroby, jehož výsledek je patrný z diagramu na obr. 3, zasahují póry až do povrchových vrstev 12, 13., kde však jejich průměr také klesá na nulu. V místech, kde se nacházejí rohože 22, 23., je již průměr pórů nebo bublin nulový. Rohože 22, 23 jsou tedy stejně jako v příkladu provedení podle obr. 2 uloženy již v homogenním materiálu.

-3CZ 280910 B6

První rohož 22 sestává podle obr. 4 z kovových vláken 26, 27_. Druhá rohož 23 je naprosto shodná s první rohoží 22 a není proto znázorněna. Kovová vlákna 26, 27 jsou z oceli a mají tloušťku 0,16 mm. První kovová vlákna 26 probíhají ve směru osy X a druhá kovová vlákna 27 probíhají ve směru osy Y, takže vlákna 26. 27 jsou tedy navzájem kolmá. Rozměr 28 ok je v obou směrech stejný a činí 7x7 mm. Neznázorněným způsobem je zajištěno, že body 29 křížení se neposunou. Pro případ, že s kovovými vlákny 26., 27 nelze pro jejich volnost dobře manipulovat, je první rohož 22 opatřena pomocnou kostrou 31, která je neznázorněným způsobem spojena s kovovými vlákny 26, 27. Tato pomocná kostra 31 sestává z vláken s podstatně nižší pevností v tahu a neurčuje vůbec nebo spoluurčuje jen nepatrně vlastnosti bednící desky 11.

V horní části obr. 5 je znázorněn řez horní polovinou 32 formy, zatímco ve spodní části obr. 5 je znázorněn řez spodní polovinou 33 formy, která je komplementární k horní polovině 32. Poloviny 32, 33 formy lze k sobě přitlačit za určitého tlaku a teploty. Takto dojde ve formě ke stlačení první vnější vrstvy 12 obsahující první rohož 22 a druhé vnější vrstvy 13 obsahující druhou rohož 23, které byly připraveny již dříve, s mezilehlou střední vrstvou 19. Vznikne tak bednící deska 11 s rozložením pórů podle obr. 2, předpokladem je, že součet výchozích tlouštěk vnějších vrstev 12, 13 a střední vrstvy 19 je na začátku větší než světlá mezera mezi uzavřenými polovinami 32, 34 formy. Vnější vrstvy 12 , 13 se tak poněkud vtlačí do střední vrstvy £9, aniž by se přitom samy staly porézními.

Podle obr. 6 se pro jiný způsob výroby použije hubice 34 s obdélníkovou výstupní tryskou 36, za kterou je zařazena dvojice kalandrových válců 37, 38. Do hubice 34 se zavádí materiál 42, 43, 44 spolu s rohožemi 22, 23 odvíjenými ze zásobních svitků 46. 47. Materiály 42, 44 jsou předem zpracovány v extrudérech 45a. 45b, z nichž každý je opatřen odplyňovací zónou £9. Druhý materiál 43 je veden skrze třetí extrudér 45c, který je opatřen odplyňovací zónou 39 a na ní navazující zónou 41 pro přívod plynu. Materiály 42, 43., 44 tvořené umělou hmotou obsahují statisticky rovnoměrně rozložené kovové pásky a popřípadě také nasekaná skleněná vlákna. Mezi materiály 42, 44 se do hubice 34 zavádějí ze zásobních svitků 46, 47 rohože 22, 23. V hubici 34 dochází ke vzájemnému přilehnutí materiálů 42., 43., 44., v odplyňovacích zónách 39 se odvede neúmyslně a/nebo náhodně zavlečený nebo vzniklý plyn. Do druhého materiálu 4£, který později tvoří střední vrstvu 19, se v zóně 41 pro přívod plynu kontrolované zavádí plyn. Takto se dosáhne pórů s rozložením průměrů například podle obr. 3. Znázornění přívodu materiálů 42, 43 . 44 z umělé hmoty je pouze symbolické, nepřivádějí se samozřejmě žádné desky. Kalandrové válce 37. 38 vyhlazují ještě za tepla vnější povrchy 14, 16 bednící desky 11.

Jak vyplývá z podstaty vynálezu a patentových nároků, je v rámci vynálezu možná řada různých obměn. Například, bednící deska 11 se vytváří symetricky ke geometrické střední rovině 24 jen tehdy, jestliže se požadují symetrické vlastnosti této bednící desky ££. Jestliže se jedna z rohoží 22., 23 vypustí, získá se bednící deska 11 s jednostranným předpětím, které může být vhodné pro řadu aplikací. Ve vnějších površích £4, 16 může být popřípadě vytvořena určitá struktura. V určitých případech aplikace se mo-4CZ 280910 B6 hou použít obě rohože 22. 23. Jedna z nich může být přitom uspořádána blíže ke geometrické střední rovině 24 než druhá nebo jejich kovová vlákna 26., 27 mohou mít rozdílné vlastnosti, čímž se také může dosáhnout požadované asymetrie. Kovová vlákna 26., 27 mohou být uložena v neznázorněných pláštích z umělé hmoty, které jsou v bodech 29 křížení navzájem svařeny, takže pomocná kostra 31 je potom nadbytečná. Materiál zmíněných plášťů se potom roztaví v materiálu vnějších vrstev 12, 13. Rohože 22, 23 mohou být pletené nebo tkané. Tyto rohože 22, 23 mohou být také z plechu, ze kterého byla vyražena většina jeho plochy, takže se zachovala pouze síť. Může se tedy jednat o tak zvaný tahokov nebo o odpad z výroby malých výrobků z plechu.

Pokud se předpokládá, že konstrukční prvek se nebude používat oboustranně, bednící desky 11 se ovšem obracejí, lze podle toho příslušně upravit jeho strukturu.

Konstrukční prvek podle vynálezu může mít v případě potřeby nižší měrnou hmotnost než dřevo a přitom lepší mechanické vlastnosti .

Jestliže dojde k opotřebení některého z vnějších povrchů 14, 16 bednící desky 11, může být tento vnější povrch 14., 16 snadno renovován, například vyhlazením pomocí žhavého drátu nebo sežehlením za tepla.

Střední vrstva 19 bednící desky 11 obsahuje nezávisle na množství umělé hmoty v ní jen malé množství kovových pásků a skleněných vláken, podíl těchto kovových pásků a skleněných vláken je vždy do 10 %. V konkrétním případě se může jednat o 5 % hliníkových třísek a 5 % skleněných vláken. Možnost spojování pomocí hřebíků je přímo závislá na podílu polyamidu v závislosti na podílu vysokotlakého a nízkotlakého polyetylénu. Při podílu polyamidu kolem 18 % již možnost zatloukání hřebíků končí. Zatloukání hřebíků do bednící desky 11 lze usnadnit příměsí nízkotlakého polyetylénu. Sníží se však pevnost ve střihu a odolnost proti tečení za studená. Přidává-li se vysokotlaký a nízkotlaký polyetylén ve stejném poměru, může se podíl polyamidu zvýšit až na 30 %. Na této hranici končí možnost zatloukání hřebíků. Stupeň naplnění výztužnými materiály, tedy kovovými pásky a skleněnými vlákny, možnost zatloukání hřebíků prakticky neovlivní, pokud je podíl jednotlivých složek do 22 %. Nad touto hranicí je materiál již příliš hustý.

Možnost tváření závisí do značné míry na koncentraci výztužných materiálu a jejich délce ve výsledném výrobku, pokud je zajištěna jejich soudržnost a vazba s ostatním materiálem. Ukazuje se, že nej lepší výsledky přinášejí třísky a podobně o délce 12 až 13 mm, které propůjčují bednící desce 11 vlastnosti pružiny, která se po uvolnění vrací do svého původního tvaru a při trvalém zatížení se trvale deformuje.

Tepelná vodivost bednící desky 11 do značné míry ovlivňuje potřebnou dobu dusání nebo lisování a následné i dobu tuhnutí betonu. Tato tepelná vodivost je určována převážně jen zmíněnými kovovými pásky. Při podílu hliníkových třísek 15 % se dosáhne tepelné vodivosti jako u dřevěné desky. Při dobré tepelné vodivosti dochází k poměrné rovnoměrnému ochlazování betonu, takže nevzni

-5CZ 280910 B6 kají žádná pnutí. Tak je zaručeno, že hotový beton má neměnný tvar.

Čímž vyšší je podíl polyamidu, tím vyšší je i tepelná odolnost výsledného materiálu. Touto vlastností polyamidu se však do určité míry současné snižuje možnost zatloukáni hřebíků. Ze zkoušek na prototypech vyplývá, oba faktory jsou optimální při podílu polyetylénu v rozsahu 12 až 25 %, to jest při tomto podílu se dosáhne poměrné vysoké tepelné odolnosti při zachování možnosti zatloukání hřebíků do bednící desky 11.

Vnější vrstvy 12, 13 mají vysoký podíl výztužného materiálu, obsahují například 20 % hliníkových třísek, 20 % skleněných vláken, 20 % polyamidu a po 20 % vysokotlakého a nízkotlakého polyetylénu. Při vhodném dimenzování rohoží 22, 23 lze podíl skleněných vláken a hliníkových třísek poněkud snížit.

Střední vrstva 19 má jen malý podíl výztužného materiálu, obsahuje například jen do 5 % hliníkových třísek a skleněných vláken. Vytvořením pěnové oblasti v této střední vrstvě 19 se dosáhne podstatného snížení její měrné hmotnosti, například o 60 %.

Způsob výroby popsaný v souvislosti s obr. 5 není sice tak hospodárný jako způsob výroby podle obr. 6, umožňuje však rychlejší zavedení výroby. Pro postup podle obr. 6 toto platí opačné.

Byl popsán příklad provedení s rozměrem 28 oka rohože 22, 23 o minimální velikosti 7x7 mm. Tento rozměr 28 oka však může být v závislosti na požadavku statické pevnosti větší i menší a kromě toho může být odlišný v jednotlivých směrech.

Rohože 22., 23 mohou být například také z tahokovu. V zásadě jsou možné také různé kombinace, například tahokov a/nebo pásy s vyraženými plochami a/nebo pletené a/nebo tkané a/nebo háčkované rohože 22 , 23.

Jednotlivé vrstvy, to jest rohože 22, 23 , vnější vrstvy 12, 13, střední vrstva 19 a podobně jsou navzájem v podstatě rovnoběžné a rohože 22, 23 jsou v podstatě rovné.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Konstrukční prvek z umělé hmoty, ve kterém jsou rovnoměrně rozloženy kovové pásky, přičemž tloušťka prvku je podstatně menší než jeho ostatní rozměry a prvek dále sestává z nejméně 50 % hmot umělé hmoty a z nejvýše 50 % hmot, kovových pásků, jejichž délka je menší než tloušťka konstrukčního prvku, vyznačující se tím, že sestává z dvojice vnějších vrstev (12, 13) s homogenními povrchovými vrstvami (17, 18) a z mezilehlé střední vrstvy (19), sestávající z pěnové hmoty (21), která je pevně spojena s vnějšími vrstvami (12, 13), ve kterých jsou uloženy rohože (22, 23) z kovových vláken (26, 27) probíhající v podstatě rovnoběžně s povrchovými vrstvami (17, 18).

-6CZ 280910 B6
2. Konstrukční prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že v rohožích (22, 23) jsou v obou směrech vytvořena oka pro proniknutí materiálu (42, 44) z umělé hmoty.
3. Konstrukční prvek podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že materiál (42, 44) plné prostupuje oky v rohožích (22, 23) a přiliná na všechny plochy těchto rohoží (22, 23).
4.
5.

Konstrukční prvek podle nároků 1 se tím, že součet tlouštěk menší než tloušťka střední vrstvy až 3, vyznačující vnějších vrstev (12, 13) je (19) z pěnové hmoty (21).

vyznačující se vrstev (12, 13) k tloušťce (21) činí 4 : 15 : 4

Konstrukční prvek podle nároku 4, tím, že poměr tlouštěk vnějších střední vrstvy (19) z pěnové hmoty s odchylkou plus/minus 100 %.
6.

Konstrukční prvek podle nároků 4 a 5, se tím, že vnější vrstvy (12, 13) silné.

v y jsou načuj ící podstatě stejné
7.

Konstrukční prvek podle nároků 4 až 6, se tím, že ve střední vrstvě (19) směrem od geometrické střední roviny pórů.

načuj ící z

z pěnové hmoty (21) se (24) zmenšuje velikost
8.

Konstrukční prvek se tím, že malé póry.

v vrstvy (12, podle nároků 4 až 7, také vnější y z

13) načuj ící uvnitř obsahují
9.

Konstrukční prvek se tím, že (12, 13) uspořádány v oblastech podle nároků 1 až 8, v rohože (22, 23) jsou ve vnějších bez pórů.

nač u j í c í vrstvách
10.Konstrukční prvek podle se tím, že rohož vrstvě (12).

nároků (22) je

1 až 9, v uspořádána y z jen nač v jedné vnější
11.Konstrukční prvek podle se tím, že rohože ších vrstvách (12, 13).

nároků (22, načuj ící

1 až 9, v

23) jsou uspořádány v obou vněj-
12. Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 11, vyznačující se tím, že obé rohože (22, 23) mají shodnou strukturu.
13. Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4, 9, 11 a 12, vyznačující se tím, že obě rohože (22, 23) jsou uspořádány ve shodné vzdálenosti od geometrické střední roviny (24).

14. Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 13, vyznačující se tím, že rohože (22, 23) jsou tvořeny tkaninou.

-7CZ 280910 B6 •Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 13, vyznačující se tím, že rohože (22, 23) jsou tvořeny pletivem.

.Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 13, vyznačující se tím, že rohože (22, 23) jsou tvořeny úplety.

•Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 16, v y z n a - č u j ící s e t í m, že rohože (22, 23) sestáváj í z ko- vových vláken (26, 27) < 3 průměru do 1 mm. .Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 17, v y z n a - č u j ící s e t í m, že rohože (22, 23) sestávají z ko- vových vláken (26, 27) < 3 průměru několika desetin milimetru. .Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 17, v y z n a - č u j ící s e t í m, že rohože (22, 23 ) sestáváj í z ko- vových vláken (26, 27) O průměru v rozsahu 0,05 až 0,2 mm .Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 19, v y z n a - č u j ící s e t í m, že rohože (22, 23 ) sestáváj í z ko-

vových vláken (26, 27) o modulu pružnosti při 20 stupních C přesahujícím 100 000 N/mm čtvereční.

.Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 19, vyznačující se tím, že rohože (22, 23) sestávají z kovových vláken (26, 27) o modulu pružnosti při 20 stupních C v rozsahu 180 000 až 230 000 N/mm čtvereční.

.Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 21, vyznačující se tím, že rohože (22, 23) sestávají z kovových vláken (26, 27) pokrytých vrstvou molybdenu.

.Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 21, vyznačující se tím, že rohože (22, 23) sestávají z kovových vláken (26, 27) pokrytých vrstvou zinku.

.Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 23, vyznačující se tím, že rohož (22, 23) je uspořádána ve střední oblasti vnější vrstvy (12, 13).

.Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 22, vyznačující se tím, že rohož (22, 23) je uspořádána ve vnější oblasti vnější vrstvy (12, 13), bez dotyku s její povrchovou vrstvou (17, 18).

.Konstrukční prvek podle nároků 1 až 4 a 9 až 24, vyznačující se tím, že rohož (22, 23) je od povrchové vrstvy (17, 18) uspořádána ve vzdálenosti rovné nejméně pětinásobku průměru jejích kovových vláken (26, 27).

.Konstrukční prvek podle nároků 4 až 11, 23 a 25, vyznačující se tím, že vnější vrstvy (12, 13) sestávají ze stejné umělohmotné směsi jako pěnová hmota (21) střední vrstvy (19).

-8CZ 280910 B6

28.Konstrukční prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že má rovnoběžně s povrchovými vrstvami (17, 8) a navzájem kolmo v obou směrech (X,Y) zatížení shodné vlastnosti .