CZ340198A3

CZ340198A3 - Svařovací hořák s kontaktním pouzdrem a přívodním zařízením

Info

Publication number: CZ340198A3
Application number: CZ983401A
Authority: CZ
Inventors: Walter Wimroither
Original assignee: Fronius Schweissmaschinen Kg. Austria
Priority date: 1996-05-02
Filing date: 1997-04-30
Publication date: 1999-08-11
Also published as: ES2173438T3; NO985053L; PL329603A1; ATE213680T1; CN1177666C; SK146598A3; BG63771B1; EP0912287B1; CN1216945A; EP0912287A1; WO1997041992A1; TR199802182T2; NO985053D0; US6200519B1; DE59706506D1; DE29723058U1; BG102977A; AU2626297A; PL182797B1

Description

Svařovací horák s kontaktním pouzdrem a přívodním zařízením

Oblast techniky

Vynález se týká svařovacího hořáku s kontaktním pouzdrem a přívodním zařízením, jak je popsán v předvýznaku

Ί,¹ nároku 1.

Dosavadní stav techniky

Z GB 2 074069 A je známý svařovací hořák s kontaktním pouzdrem a přívodním zařízením, přičemž přívodní zařízení je vytvořeno pro svařovací drát, vychyluje svařovací drát šikmo k vývrtu v kontaktním pouzdru tak, že vnější plocha svařovacího drátu dosedá alespoň v části vývrtu na definované vnitřní plochy vývrtu. Šikmý přívod svařovacího drátu se vyvolává tak, že v přechodovém díle mezi přívodním zařízením a kontakním pouzdrem jsou vytvořeny zářezy, které vychylují svařovací drát probíhající, v centru vývrtu přechodového dílu, takže je svařovací drát zaveden do vývrtu v kontaktním pouzdru šikmo. U popsaného provedení je nevýhodné, že vytvořením zářezů vznikají v přechodovém díle třecí místa, čímž vzniká přesazení povrchu, respektive materiálový otěr svařovacího drátu v

I přechodovém díle..

Dále z US 1 959 180 A známé speciální vytvoření koncové trubky, respektive kontaktního pouzdra svařovacího hořáku. U něho jsou vytvořeny otvory, respektive vybrání, pomocí kterých se vytvoří definované kontaktní plochy.působením tlaku protikusu. Přitom je nevýhodné, že speciálním vytvořením kontaktního pouzdra s pohyblivými součástmi vznikají vysoké výrobní náklady, čímž se podstatně zvyšuje cena takovýchto kontaktních trubek.

• · • *

9 9 9 • ·«· • * • ·»·· ·«

- 2 9 9 99

999 9 9

9 9

9 9 9

Jsou již známé nejrůznější svařovací hořáky s kontaktními pouzdry, u nichž je nucený kontakt svařovacího drátu s kontaktním pouzdrem dosažen speciálním vytvořením kontaktního pouzdra. Z DE 44 10 370 Al je přitom například známý nucený kontakt svařovacího drátu s kontaktním pouzdrem, u něhož má má kontaktní pouzdro na části své délky vybrání a v tomto vybrání je uložena kontaktní část přizpůsobená vybrání. Kontaktní část se na svařovací drát natlačuje pomocí pružiny, takže nastává nucený kontakt kontaktní části se svařovacím drátem. Přitom je nevýhodné, že nastávají vysoké náklady na zhotovení a tím vysoká cena výroby kontaktního pouzdra a při snížení napětí pružiny není zajištěn bezvadný kontakt.

Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu je vytvořit svařovací hořák s kontaktním pouzdrem a přívodním zařízením, u něhož nastává nucený kontakt svařovacího drátu v kontaktním pouzdře, přičemž se mohou použít obchodně obvyklá kontaktní pouzdra.

Úkol vynálezu se vyřeší znaky ve význakové části nároku 1. Překvapivá výhoda tohoto zřetelně jednoduchého řešení spočívá v tom, že vychýleným přívodem svařovacího drátu k vývrtu v kontaktním pouzdru se vytvoří definovaná kontaktní plocha v kontaktním pouzdru, takže se získá nucený kontakt svařovacího drátu s kontaktním pouzdrem. Další nezřejmá výhoda j spočívá v tom, že při použití svařovacího drátu s malým úpravou a/nebo napružením je vždy zajištěn nucený kontakt svařovacího drátu s kontaktním pouzdrem.

Vytvoření podle nároků 2 až 10 jsou výhodná, poněvadž je tím možné jednoduché přizpůsobení nejrůznějším průměrům svařovacího drátu.

• » · · « · · t· • · ^u · · · * · * « v · · · ··· ·»» «·· «··* ·· ··« ·» ·« *·

- 3 Výhodné je také provedení podle nároků 11 až 14, poněvadž je tím zajištěn přechod svařovacího drátu z přívodního zařízení do kontaktního pouzdra beze švu.

Jsou také možná provedení podle nároků 14 až 19, poněvadž se tím dosahuje cenově příznivá výroba svařovacího hořáku.

U variant podle nároků 20 až 23 je výhodné, že se mohou použít u svařovacích hořáků ze stavu techniky, přičemž na základě vychýleně umístěného vývrtu kontaktního pouzdra je opět vytvořena alespoň jedna kontaktní plocha mezi svařovacím drátem a povrchem vývrtu kontaktního pouzdra, takže je zajištěn nucený kontakt svařovacího drátu.

Také je výhodné provedení podle nároků 24 až 27, poněvadž vychýlením svařovacího drátu se opět docílí vychýlený přívod svařovacího drátu ke kontaktnímu pouzdru, takže ve vývrtu kontaktního pouzdra se vytvoří definovaná kontaktní plocha pro nucený kontakt svařovacího drátu.

Také jsou výhodná provedení podle nároků 28 až 32, poněvadž umáístěním vychýlené plochy před kontaktním pouzdrem se svařovací drát vychýlí tak, že se na vstupu tvoří ve vývrtu kontaktního pouzdra alespoň jedna definovaná kontaktní plocha.

Další výhodná vytvoření jsou popsána v nárocích 33 až 38. Jimi docílené výhody jsou detailně patrné z popisu příkladů provedení pomocí výkresů.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je v následujícím blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech. Na výkresech • · · ·· f • · · · · · ·· · · · · · • · · ^! · · ♦ · · · ··· ·· ··· «· ·* ·

- 3a znázorňuje:

obr.	1	svařovací hořák podle vynálezu v bočním pohledu a částečně v řezu,
obr .	2	svařovací hořák podle obr. 1 v bočním pohledu v řezu a ve zjednodušeném schématickém zobrazení,
obr .	3	čelní pohled na svařovací hořák v řezu a ve zjednodušeném schématickém zobrazení,
obr .	4	dílčí část jiného provedení svařovacího hořáku v bočním pohledu v řezu,
obr .	5	dílčí část dalšího provedení svařovacího hořáku v bočním pohledu v řezu, a
obr .	6	ruční svařovací hořák v bočním pohledu a částečně v řezu,
obr.	7 .	dílčí část svařovacího horáku podle obr. 6 v bočním pohledu v řezu a ve zjednodušeném zobrazení a
obr.	8	dílčí část jiného provedení svařovacího hořáku v bočním pohledu v řezu.

ft · « · • » »Í9 ♦ · ♦ • · · · ·

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 až 3 je znázorněn svařovací hořák 1 například k MIG/MAG svařování, přičemž svařovací hořák 1 je vytvořen pro svařovací robot.

sestává z přiváděči části 2., 1 připojen svazkem hadic na zdroj svařovacího proudu

Svařovací hořák i přitom pomocí které je svařovací hořák svařovací zařízení, případně a současně má funkci vést ze svařovacího zařízení, případně zdroje svařovacího proudu do svařovacího hořáku X proud. Na přiváděči části 2 je umístěn izolační prstenec 3., čímž je přední Část svařovacího hořáku 1 izolována od přiváděči části 2. a žádný proud tak nemůže téci na vnější plochy svařovacího hořáku i. Proud, který se přivádí přes přiváděči část 2., se vede uvnitř vnějšího opláštění 4. ke koncové části 5. svařovacího hořáku X a z koncové části 5. se předává na svařovací drát 6..

Vnější opláštění 1 může přitom být tvořeno z více jednotlivých dílů 7_ až 9., přičemž přednostně je vnější opláštění X vytvořeno jako ocelová trubka. Svařovací hořák X může přitom být upevněn stanoveným jednotlivým dílem 7. na rameni svařovacího robotu.

Jak je lépe patrné z obr. 2, je přiváděči část spojena, respektive'je kontaktována s přiváděči trubicí 10. takže při nastrčení svařovacího hořáku X na svařovací agregát, případně na zdroj svařovacího proudu se proud vede přes přiváděči část 2. na přiváděči trubku 10. Přiváděči trubka 10 může přitom být vytvořena například z mědi. Na přiváděči trubce 10 je nanesena izolační vrstva XX, která je vytvořena od izolačního prstence i až ke koncové části 5. svařovacího hořáku X, takže přiváděči trubka 10 je zvenku zcela obklopena touto izolační vrstvou 11. Samozřejmě je možné, že se na místo izolační vrstvy 11 nasune na přiváděči trubku 10 izolační ’ i · 4 4 4 4» » · 44 444· · • 4 4 4 · 4

444 44 4· 44 *

• 4 • «

4444 *« trubka.

K dosažení lepšího chlazení svařovacího hořáku X může být na izolační vrstvě 11 například na části svařovacího hořáku

I umístěna chladící trubka 13 opatřená drážkami 12 probíhající jednotlivě v podélném směru, čímž se dosáhne lepší chlazení svařovacího hořáku 1, případně vnějšího opláštění 4. Chladící trubka 13 přitom má v koncové oblasti obvodovou drážku 14 kolem svého obvodu, takže voda, případně vzduch v jednotlivých druhé drážce 12, mohou proudit do chladící trubce 13, případně na izolační vrstvě 11 je umístěno jen vnější opláštění 4, takže se vytvoří pevné uchycení jednotlivých vrstec, respektive trubkových konstrukcí. Třetí díl £ vnějšího opláštění 4. má v koncové oblasti vnitřní závit, takže se může upevnit izolační díl 15 opatřený na vnější straně závitem. Přes izolační díl 15 a část třetího dílu 9. se může nasunout plynová tryska 16.

drážkách 12, zejména v každé zbývajících drážek 12., Na

Dále je v koncové části 5. svařovacího hořáku 1 k přiváděči trubce 10 připojen přechodový díl 17. Spojení přechodového dílu 17 s přiváděči trubkou 10 se může provést pájením, svařováním, lepením nebo šroubováním. Přechodový díl má přitom dva různé vývrty 18, 19. První vývrt 18 svojí podélnou střední . osou 20. která probíhá ve středu prvního vývrtu 18, lícuje s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku

1. První vývrt 18 přechodového dílu 17 je přitom umístěn v dílčí oblasti 22 přechodového dílu 17 . přičemž v prvním vývrtu nebo na jeho části může být vytvořen vnitřní závit 23,, do kterého se může našroubovat kontaktní pouzdro 24 . Kontaktní pouzdro 24 má přitom opět další vývrt 25 s průměrem 2 6, přizpůsobeným vnějšímu obvodu svařovacího drátu 1, Střední osa 27 lícuje s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku 1, případně podélnou střední osou 20 přechodového dílu 17.

Kontaktní pouzdro 24 má za ťikol dále vést proud, který

·*·* »» se přivede z přiváděči části 2 přes přiváděči trubku 10 na přechodový díl 17 a z něho se předá na kontaktní pouzdro 24, na svařovací drát ťi, který je znázorněn schématicky, takže nastává přechod proudu na svařovací drát 6 pokud možno blízko místa svařování. Dále má přechodový díl 17, zejména v oblasti prvního vývrtu 18., díry 28 probíhající jednotlivě kolem obvodu a nasměrované do středu. Samozřejmě je možné vytvořit přechodový díl 17 z více jednotlivých dílů, které se mohou následně spojit do jediného kusu.

Ve svařovacím hořáků 1 je dále umístěno přívodní zařízení 29., které je například vytvořeno z měděné trubky 30. Měděná trubka 30 je přitom umístěna tak, že osa 31 symetrie probíhající ve středu měděné trubky 30 je umístěna rovnoběžně s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku 1, to znamená, že měděná trubka 30 je umístěna přesazené ze středu svařovacího hořáku 1, takže se například povrch 32 měděné trubky 30 dotýká vnitřní plochy 33 přiváděči trubky 10 a tím se tvoří kontaktní plocha 34. Dále vyčnívá přívodní zařízení 29 do druhého vývrtu 19 přechodového dílu 17.

Měděná trubka 30 přívodního zařízení 29 je v koncové části 5., tedy v takové oblasti, ve které ústí měděná trubka 30 do přechodového dílu 17 , odchýlena o úhel 35 ke směru podélné střední osy 21 svařovacího hořáku i, takže u vstupu svařovacího drátu 6. do přívodního zařízení 29 je přívodní zařízení 29. vychýleno tak, že se svařovací drát 6. vychýlí do dalšího vývrtu 25 kontaktního pouzdra 24. *

Přitom je možné, že pro vedení svařovacího drátu 6. se může do přívodního zařízení 2 9 zasunout vodící zařízení 36. které může být tvořeno například vinutou pružinou. Toto má výhodu, že se svařovací drát 6. vede v přívodním zařízení 29. exaktně, poněvadž vnější obal 37 svařovacího drátu 6. má podstatně menší průměr, než je vnitřní průměr 38 přívodního « «

V «V « ·«· ι * · « · « ·· · ·« • · ·· • · · Φ « ♦ · * « Φ ·· zařízení 2_9. Vodící zařízení 36 přitom má stejný nebo nebo větší vnitřní průměr než vnější obal 37 svařovacího drátu £, přičemž vnější průměr vodící zařízení 36 je stejný nebo menší než vnitřní průměr 38 přívodního zařízení 29. Tím je zajištěno, že se může pomocí jednoduché výměny vodícího zařízení 36 použít svařovací hořák 1 pro různé svařovací dráty 6. s různým vnějším obalem 37 . Proto se však musí kontaktní pouzdro 24 přizpůsobit příslušnému průměru svařovacího drátu 6., případně vnějšímu obalu 37 svařovacího drátu 6., to znamená že při použití tenkého svařovacího drátu 6. se použije kontaktní pouzdro 24, u kterého průměr 26 dalšího vývrtu 25 odpovídá vnějšímu obalu 37 svařovacího drátu 6., případně je větší,

Dále mohou být uvnitř přiváděči trubky 10 umístěny jeden nebo více dalších přídavných trubek 39 , 40. přičemž tyto přídavné trubky 39, 40 mohou přiléhat na povrch 32 přívodního zařízení 29 a na vnitrní plochu 33 přiváděči trubky 10. První přídavná trubka 39 se může například použít k vedení vody a druhá tlaková trubka 40 k dodávce tlakového vzduchu. Přitom je například možné, že je první přídavná trubka 39 vedena přes část svařovacího hořáku 1, přičemž při použití první přídavné trubky 39 pro přívod vody je například zakončena s chladící trubkou 13, takže se může nad otvor mezi první přídavnou trubkou 39 a obvodovou drážkou 14 umístit, jak je znázorněno čárkovaně, spojovací trubka 41. Umístěním spojovací trubky 41 je možné, že pro chlazení svařovacího hořáku 1 se přivádí voda uvnitř, tedy uvnitř přiváděči trubky 10, a prostřednictvím spojovací trubky 41 se voda dodává z první přídavné trubky .39. k obvodové drážce 14 chladící trubky 13, takže v jednotlivých drážkách 12 chladící trubky 13 je vytvořen zpětný chod vody.

Dále je možné, že pomocí první přídavné trubky 39 je uvnitř přívodní trubky 10 vytvořen chladící okruh, přičemž první přídavná trubka 39 končí v oblasti přechodového dílu 17. První přídavná trubka 39 se musí následně izolovat vzhledem k • »·· • * * • · · ···* ·· ♦ · · • · « * • · · « · · · • · ·· ♦ ·· · * • · · ·· ·* druhé přídavné trubce .40, to znamená kolem druhé přídavné trubky 40 je vytvořena oddělovací stěna, takže při výstupu chladící tekutiny z první přídavné trubky 39 nemůže vnikat do druhé přídavní trubky 40 a do přívodního zařízení, Chladící tekutina teče zpět na konec svařovacího hořáku X mimo první přídavnou trubku 39 , tedy v přiváděči trubce 10.

Druhá přídavná trubka 40 může tvořit přívod pro automatické čištění plynové trysky 16 . to znamená, že u svářecí lázně vznikající nečistoty, které se soustřeďují v plynové trysce 16, se jednoduše opět vyfouknou tlakovým vzduchem. Druhá přídavná trubka 40 přitom končí v oblasti přechodového dílu 17, Čímž při vyfouknutí tlakového vzduchu do druhé přídavné trubky 40 pokračuje tlakový vzduch do druhého vývrtu 19 v přechodovém díle 17, Na obvodu přechodového dílu 17 jsou v oblasti druhého vývrtu 19 vytvořeny výstupní otvory 42., takže tlakový vzduch pokračuje z druhého vývrtu 19 ven výstupními otvory 42 a jimi proudí na plynovou trysku 16 a odtud se vyfoukávají nečistoty ve směru kontaktního pouzdra 24.

Jestliže se má pomocí svařovacího hořáku X svařovat, tak se automaticky zavádí ze svařovacího agregátu do vodícího zařízení 36 svařovací drát X, to znamená, že se svařovací drát X zavádí ze zásobní nádoby přes podávači vedení do svařovacího hořáku X, takže se svařovací drát X dopravuje podél přívodního zařízení 29 ke kontaktnímu pouzdru 24. Na základě umístění přívodního zařízení 29 mimo podélnou střední osu 21 svařovacího hořáku X se musí v koncové části X přívodního zařízení 29 vychýlit o úhel 35 tak, že může nastat bezvadný vstup svařovacího drátu X do dalšího vývrtu 18 v přechodovém dílu 17.

Vychýleným přívodem svařovacího drátu X k dalšímu vývrtu 2 5 kontatního pouzdra 24 se dosáhne, že uvnitř kontaktního pouzdra 24 se vytvoří alespoň jedna dlouhodobě definovaná kontaktní plocha 43, poněvadž svařovací drát X se : :ι·

·«·· ·· vychýlí na povrchu dalšího vývrtu 25 kontatního pouzdra 24 vždy ve směru střední osy 27 dalšího vývrtu 25 . Přitom je možné, že v oblasti vstupu do dalšího vývrtu 25 se vytvoří na základě zlomu 45 svařovacího drátu (5 další kontaktní plocha 44. Jestliže se spojí obě kontaktní plochy 43 , 44. tak se obdrží přímka 46, která je znázorněna po sobě následujícími dvěma body a krátkou čárkou. Přímka 46 proložená oběma kontaktními plochami 43, 44 svírá s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku i a tím se střední osou 27 dalšího vývrtu 25 další úhel 47. Tímto úhlovým umístěním svařovacího drátu 6. v koncové části

5. přívodního zařízení _2_9, případně tím vyvolaným ohybem svařovacího drátu 6. v koncové oblasti 5. přívodního zařízení se dosáhne nucený kontakt svařovacího drátu 6. s kontaktním pouzdrem 24.

To má výhodu, že pomocí dlouhodobého spojení svařovacího drátu .6 s kontaktním pouzdrem 2 4, tedy nuceného kontaktu, je zajištěn bezvadný přechod proudu mezi kontaktním pouzdrem 24 a svařovacím drátem 6. také tehdy, když se používá svařovací drát 6. s malou úpravou, případně s malým koeficientem pružnosti, poněvadž pomocí šikmého, případně vychýleného přívodu ke kontaktnímu pouzdru 24 se vždy vytvoří na kontaktním pouzdru 24 alespoň jedna definovaná kontaktní plocha 43.

Další výhoda úhlového přívodu svařovacího drátu 6 ke kontaktnímu pouzdru 24 spočívá v tom, že vytvořením kontaktní plochy 43 v oblasti místa svaru, případně v kontaktním pouzdru 24 zůstává odpor svařovacího drátu .6 konstantní a zlepšuje se regulace svařování.

Při svařování svařovacím hořákem 1 podle vynálezu, zejména při svařování MIG/MAG, se musí kolem svařovacího drátu 6 vytvořit plynové ochranné pouzdro 48, tím se zabrání vstupu kyslíku, takže se může svařovacím obloukem 49., jak je schématicky naznačeno šipkou, provést svařování. K tomu se • · · · ί'ηί · · ·Ί • · ··!$·· Í3 • 4 β VTf · · · ?

4444 ·· * 444 ··

přivádí pomocí přívodního zařízení 29 na přechodový díl 1_7 50, zejména ochranný plyn, jak je schématicky znázorněno šipkami, to znamená, že plyn 50 pokračuje přívodním zařízením 29 na kontaktní pouzdro 24 současně se svařovacím drátem 6.. Na přechodovém díle 17 může vystupovat plyn 50 do vnitřního prostoru 51 plynové trysky 16 dírami 28, takže se může kolem svařovacího drátu 6. vytvořit v oblasti svařovacího oblouku 49. plynové ochranné pouzdro 48.

Při tomto přívodu plynu 50 je výhodné, že současně proudí do dalšího vývrtu 25 kontaktního pouzdra 24 plyn 50 a tím tvoří vzduchotěsnou atmosféru pro svařovací drát 6., takže se zabraňuje v dalším vývrtu 25 korozi a tím se stále dosahuje velmi dobrý přechod proudu z kontaktního pouzdra 24 na svařovací drát 6_.

Na obr. 4 je znázorněn další příklad provedení svařovacího hořáku 1. k přivedení svařovacího drátu 6. na kontaktní pouzdro 24, přičemž pro tytéž součásti jsou použity tytéž vztahové značky. U znázorněných příkladů provedení svařovacího hořáku 1_ je koncová Část 5. znázorněna ve zvětšeném měřítku.

Přitom je svařovací hořák 1 opět tvořen přiváděči trubkou 10 se zvenku přiléhajícími vrstvami, jak je popsáno na obr, 1 až 3. Přívodní zařízení 29 není přitom přivedeno až k prvnímu vývrtu 18 přechodového dílu 17, nýbrž končí na druhém vývrtu 19 přechodového dílu 17. Proto může například být na druhém vývrtu 19 umístěna uzavírací destička .52. Uzavírací destička 52 má přitom pro vedení odpovídajícího média, jako na příklad plynu 50, na přechodový díl 17., otvory 53 pro jednotlivé v přiváděči trubce 10 umístěné trubky, zejména přívodní zařízení 29 a přídavné trubky 39., 40., jak jsou popsány na obr. 1.

I · ·· ··* · · ♦ * * ·· ·· ··»♦ ··

Uzavírací destičkou 52 se dále docílí, že vodící zařízení 36 rovněž končí u uzavírací destičky 52, takže svařovací drát 6. leží od uzavírací destičky 52 až ke vstupní Části 54 prvního otvoru 18 přechodového dílu 17 volně, respektive není veden, přičemž přívodní zařízení 29 je opět, jak je popsáno na obr. 1, umístěno svojí osou 31 symetrie rovnoběžně s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku 1. Přes konec přívodního zařízení 29 na začátku přechodového dílu 17 není nadále možné automatické zavádění svařovacího drátu 6 do dalšího vývrtu 25 kontaktního pouzdra 24, takže se musí při uvedení svařovacího hořáku 1 do chodu vložit svařovací drát 6 do dalšího vývrtu 25 kontaktního pouzdra 24 ručně.

Vedle toho se kontaktní pouzdro 24 šroubuje z přechodového dílu 17., takže při automatickém vedení svařovacího drátu 6. se svařovací drát 6. přivádí tak dlouho, až konec svařovacího drátu 6. vyjde mimo přechodový díl 17, respektive mimo plynovou trysku 16, načež uživatel může nasazením kontaktního pouzdra 24 na svařovací drát 6. našroubovat kontaktní pouzdro 24 na přechodový díl 17 Našroubováním kontaktního pouzdra 24 na přechodový díl 17 se svařovací drát 6. vytvaruje tak, že se dosáhne nucený kontakt svařovacího drátu 6. na povrchu dalšího vývrtu .25. Toto vytvarování svařovacího drátu 6. opět způsobuje, že se v kontaktním pouzdru 24 vytvoří definované kontaktní plochy 43, 44. Jestliže se obě kontaktní plochy 43., 44 opět spojí, tak se získá přímka 46., která je vyhrazená po sobě následujícími dvěma body a čárkou, přičemž tato přímka 46 opět svírá s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku 1, respektive se střední osou 27 dalšího vývrtu 25 další úhel 47 . Kontaktní pouzdro 24 opět svojí střední osou 27 lícuje s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku 1..

Tímto vedením svařovacího drátu 6 se docílí, že se vytvoří neustálý definovaný kontakt svařovacího drátu 6. s * ·

- 12 ♦ · · ♦ ··· • * • · ···· ·· • · * * ♦ · *·· « * • · * · ·· *· kontaktním pouzdrem 24, tedy nucený kontakt svařovacího drátu

6.. Toto je výhodné, poněvadž pro svařovací proud, který pokračuje přes přiváděči trubku 10 ke kontaktnímu pouzdru 24, se vytvoří bezvadný přechod na svařovací drát 6.. Další výhoda spočívá v tom, že vytvořením definované, případně stanovené kontaktní plochy 43, 44 se zřetelně zlepší regulace svařování.

U této varianty provedení je svařovací hořák 1 vytvořen tak, že se plyn 50 nepřivádí na přechodový díl 1 7 pomocí přívodního zařízení 29, nýbrž se plyn 50 přivádí na přechodový díl 17 pomocí přídavné trubky 39 . 40.. Plyn 50 přitom opět vystupuje z uzavírací destičky 52 přes otvor 53, takže v druhém vývrtu 19 přechodového dílu 17 tvoří plyn 50 ochranu kolem svařovacího drátu 6. a přes díry 28 . respektive výstupní otvory 42 druhého vývrtu 19 může pokračovat do vnitřního prostoru 51 plynové trysky 16 a tím tvoří plynové ochranné pouzdro 48 kolem svařovacího drátu 6_, Samozřejmě je možné, že se například po ukončení svařování přídavná trubka 39, ,40 ofukuje tlakovým vzduchem, takže je rovněž možné čištění plynové trysky 16, případně druhého vývrtu 19.

Na obr. 5 je znázorněno jiné provedení svařovacího hořáku 1. podle vynálezu, přičemž je opět znázorněna jen koncová část 5. svařovacího hořáku 1 a pro tytéž součásti jako u dříve popsaných obrázků jsou použity tytéž vztahové značky.

U znázorněného svařovacího hořáku i je přívodní zařízení .29, zvláště měděná trubka 30, umístěno uprostřed svařovacího hořáku 1, Přitom osa 31 symetrie přívodního zařízení 29 lícuje s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku 1. Přívodní zařízení 29 je vytvořeno opět až k prvnímu vývrtu 18 přechodového dílu 17, takže svařovací drát 6. umístěný v přívodním zařízení 29 ústí přímo z přívodního zařízení 29 do prvního vývrtu 18 přechodového dílu 17. Samozřejmě je možné, že přívodní zařízení 29 končí na • · ··· · · » · · «» ·· • · · ···· ·· přechodovém díle 17.

Podélná střední osa 20 prvního vývrtu 18 přechodového dílu 17 lícuje s podélnou střední osou 2 1. případně osou 31 symetrie přívodního zařízení 29 . Jestliže se kontaktní pouzdro 24 našroubuje na přechodový díl 17. je kontaktní pouzdro 24 umístěno ve středu svařovacího hořáku 21.

Další vývrt 25 se provede v kontaktním pouzdru 24 tak, že střední osa 27 dalšího vývrtu 25 má jiný úhel 55 k podélné střední ose 20 prvního vývrtu 18. respektive k podélné střední ose 21 svařovacího hořáku 1.

Tímto provedením dalšího vývrtu 25 se opět dosáhne, že se svařovacím drátem 6. vytvoří v dalším vývrtu 25 definované kontaktní plochy 43., 44.. Jestliže se obě def inované. kontaktní plochy 43, 44 spojí přímkou 46 zobrazenou čarou se dvěma tečkami a čárkou, tak svírá přímka 46 další úhel 47 s podélnou střední osou 20. prvního vývrtu 18. případně podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku i.

Tímto provedením se docílí, že tím jsou vytvořeny na kontaktním pouzdru 24 pevně fixované třecí plochy, které odpovídají definovaným kontaktním plochám 43 , 44 a tím je zajištěn stálý přechod proudu z kontaktního pouzdra 24 na svařovací drát 6.

další vývrt 25 není nýbrž že další vývrt pouzdra 24 . takže dalšího vývrtu 25 a zařízení 36 vychýlí kontaktní plochy 43,

Samozřejmě je možné, že například v kontaktním pouzdru 24 umístěn pod úhlem,

25. je umístěn mimo střed kontaktního svařovací drát 6. je opět navlečen do svařovací drát .6 se po výstupu z vodícího tak, že se v kontaktním pouzdře 24 vytvoří

44.

* ·*· ♦ · · · 1 »»«« <· je umístěno s podélnou

Dále je možné, že kontaktní pouzdro 24. mimo střed svařovacího hořáku i, tedy rovnoběžně střední osou 21 svařovacího hořáku 1, takže se tím svařovací drát 6, vychýlí při výstupu do dalšího vývrtu 25 kontaktního pouzdra 2 4. čímž se v kontaktním pouzdru 24 vytvoří alespoň jedna, případně dvě nebo více definovaných kontaktních ploch 43, 44. Samozřejmě je také možné, že se přívodní zařízení 29 a kontaktní pouzdro 24 navzájem umístí pod úhlem, čímž se opět vytvoří pomocí svařovacího drátu 6. kontaktní plochy £3, 44.

Při svařování se opět přes přívodní zařízení .29. přivádí plyn 50, jak je popsáno u obr. 1 až 3, takže plyn .50. může vystoupit dírami 28 do vnitřního prostoru 51 plynové trysky 16. takže může vytvořit kolem svařovacího drátu £ plynové ochranné pouzdro 48,

Samozřejmě je možné, že při tomto provedení mohou být opět přídavně uvnitř přiváděči trubky 10 umístěny přídavné trubky 39 , 40, takže se tyto opět mohou použít k čištění plynné trysky 16., případně pro chladící okruh.

Dále je kontaktní plochy kontaktní pouzdro definována exaktní možné k udržení exaktní pozice definované 43, 44 v kontaktním pouzdru 24. že je 24 tvořeno se západkovým uzávěrem, takže je pozice svařovacího drátu 6.

Na obr. 6 a 7 je znázorněno jiné provedení svařovacího hořáku 1, respektive hořák 56 pro ruční svařování, přičemž se pro tytéž součásti jako u shora popsaných obrázků používají tytéž vztahové značky.

Hořák 56 pro ruční svařování má připojovací zařízení 57 k připojení hořáku 56 pro ruční svařování k vedením svařovacího ‘zařízení. Pomocí připojovacího zařízení 57 se hořáku 56 pro ruční svařování dodává vedle svařovacího drátu

- 15 • «*4

9··· 49 • •4 4 9 · · ·· «4

6. a plynu 50 proud a napětí, přičemž hořák 56 pro ruční svařování je vzhledem k vnějšímu opláštění 4 izolován pomocí dalších izolačních vrstev 58, takže se hořák 56 pro ruční svařování může bez nebezpečí používat uživatelem.

U znázorněného příkladu provedení je patrné, že hořák 56 pro ruční svařování má v koncové části 5. ohyb 59 . čímž se dosahuje lepší manipulace s hořákem 56 pro ruční svařování při ručním svařování.

Přiváděči trubka 10 je u znázorněného provedení umístěna uprostřed, takže opět osa 31 symetrie přiváděči trubky 10 lícuje s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku 1, respektive hořáku 56 pro ruční svařování. Přiváděči trubka 10 končí v odstupu 60 před přechodovým dílem 17 . takže mezi koncem přiváděči trubky 10 a přechodovým dílem 17 je vytvořena dutina

61. Aby pokračoval proud z přiváděči trubky 10 k přechodovému dílu 17. je přes vnější plochu přiváděči trubky 10 a přes vnější plochu přechodového dílu 17 přetažena další spojovací trubka 62. takže se mezi přiváděči trubkou 10 a přechodovým dílem 17 vytvoří bezvadný kontakt. Další spojovací trubka 62 se může k přiváděči trubce 10 a rovněž k přechodovému dílu 17 přivařit, případně připájet.

V přiváděči trubce 10 je opět umístěno přívodní zařízení 2 9. které je tvořeno měděnou trubkou 30, přičemž u tohoto příkladu provedení nejsou uvnitř přiváděči trubky 10 umístěny žádné přídavné trubky 39, 40. Přívodní zařízení 29, respektive měděná trubka 30 _t přitom opět končí na konci přiváděči trubky 10, přičemž měděná trubka 30 se může k přiváděči trubce 10. k zabránění posuvu měděné . trubky 30. přivařit.

K zajištění bezvadného přechodu z měděné trubky 30 na přechodový díl 17 je v dutině 61 umístěn mezikus 63. Mezikus 63 ···

- 16 * »·· * · * » · * · · · · • · · · · · »·»» ·· ··· ·· může být opět k měděné trubce 30 přívodního zařízení 29 a k přechodovému dílu 17,, zejména k druhému vývrtu 19 přechodového dílu 17, přivařen.

K dosažení opětovně bezvadného kontaktu svařovacího drátu 6. v kontaktním pouzdru 24, připojenému na přechodový díl

17. je mezikus· 63 opatřen dalším ohybem 64, takže svařovací drát 6. přiváděný přívodním zařízením 29 se vychyluje ze středu hořáku 56 pro ruční svařování. V oblasti přechodového dílu 17 se mezikus 63 opět vychyluje ve směru k podélné střední ose 21 svařovacího hořáku 1 dalším ohybem 64.

Tímto vychýlením se docílí zaústění do druhého vývrtu 19 v přechodovém dílu 17 bez švu, protože druhý vývrt 19 v přechodovém dílu 17 je umístěn v úhlu 65 druhého vývrtu 19 k podélné střední ose 20 prvního vývrtu 18., takže se dosahuje přechod mezi mezikusem 63 a druhým vývrtem 19 bez švu. První vývrt 18 přechodového dílu 17 přitom opět lícuje s podélnou střední osou 21 hořáku 56 pro ruční svařování, přičemž v prvním vývrtu 18 může být opět vytvořen vnitřní závit 23 . takže se do prvního vývrtu 18 může našroubovat kontaktní pouzdro 24.

Kontaktní pouzdro 24 má další vývrt 25, přičemž tento další vývrt 25 lícuje s podélnou střední osou 21 hořáku 56 pro ruční svařování a.tím lícuje s podélnou střední osou 20 prvního vývrtu 18.

U zobrazeného hořáku 56 pro ruční svařování je možné vodící zařízení 36 umístit v přívodním zařízení 29, přičemž vodící zařízení 36 se může opět zasunout až k prvnímu vývrtu 1 8 v přechodovém dílu 17, jak je to schématicky znázorněno.

Jestliže se svařovací drát 6. zavede do vodícího zařízení 36. pak je až na konec přiváděči trubky 10 veden podél podélné střední osy 21 svařovacího hořáku 1< U přechodu do

9 •9 ··· * « ·

- 17 • · ·· ♦ »

9 •999 99

9« mezíkusu 63 se svařovací drát X pohybuje od podélné střední osy 21 svařovacího hořáku 1. a je veden ve směru vnějšího opláštění X, čímž se v oblasti konce přiváděči trubky 10., případně konce přívodního zařízení 29 vytvoří více jiných kontaktních ploch 66. Nakonec se svařovací drát X vychýlí v přechodové oblastí mezi mezikusem 63 a druhým vývrtem 19 ve směru k podélné ose 21, takže se v oblasti přechodu mezi mezikusem 63 a druhým vývrtem 19 přechodového dílu 17 opět vytvoří jiná kontaktní plocha. Nakonec ústí svařovací drát X do dalšího vývrtu 2 5 v kontaktním pouzdře 24, takže se svařovací drát 6. vychyluje na povrch dalšího vývrtu 25 a tím se vytvoří v kontaktním pouzdru 24 definované kontaktní plochy 43., XX. Tímto vychýlením svařovacího drátu £ se docílí nucený kontakt, čímž še vytvoří bezvadný přechod proudu z kontaktního pouzdra 24 na svařovací drát X, Jestliže se obě kontaktní plochy 43 . 44 spojí pomocí přímky 46. která je znázorněna čárou dva body, čárka, svírá tato přímka 46 s podélnou střední osou 20 prvního vývrtu 18 úhel 47 .

Výhoda tohoto vychýlení svařovacího drátu X spočívá v tom, že se při použití svařovacího drátu 6 vytvoří v kontaktním pouzdru 24 alespoň jedna stálá kontaktní plocha 43 nebo 44 a tím stálý přechod proudu na svařovací drát X.

K umožnění provedení svařování hořákem 56 pro ruční svařování se pomocí přívodního zařízení 29 vede k přechodovému dílu 17 plyn 50. který je opět schématicky znázorněn šipkou. Plyn 50 může dále proudit přes díry 28 do vnitrního prostoru 51 plynové trysky IX, takže na konci plynové trysky 16 se může vytvořit plynové ochranné pouzdro 48.

Dále je možné, že se pro chladící okruh použije dutina 61, přičemž proto může mít například měděná trubka .30 přívodního zařízení 29 žebra, takže je vytvořen přívod a odvod chladícího média.

9 99 • 9 9

9* • 999 99 • · 9 · 9 99

9 99 999« 9 « 9 9 9 9 9 «99 99 ·· 9·

Na obr. 8 je znázorněn jiný příklad provedení svařovacího hořáku 1 k zavedení svařovacího drátu 6. na kontaktní pouzdro 24 doprostřed podélné střední osy svařovacího hořáku X, přičemž pro tytéž součásti se používají tytéž vzathové značky. U znázorněných příkladů provedení svařovacího hořáku I· je koncová část 5 znázorněna ve zvětšeném měřítku.

obr. 1 až 7 29 umístěno

Přitom je svařovací hořák X opět tvořen přiváděči trubkou 10 s vně obepínajícími vrstvami, jak je to popsáno na Ve svařovacím hořáku X je opět přívodní zařízení tak, že osa 31 symetrie probíhající ve středu přívodního zařízení 29 je umístěna rovnoběžně s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku X, to znamená, že přívodní zařízení 29 je přesazeno ze středu svařovacího hořáku X, takže se například povrch 32 měděné trubky 30 dotýká vnitřní plochy 33 přiváděči trubky 10 a tím tvoří kontaktní plochu 34.

V přechodové oblasti mezi prvním vývrtem 18 a druhým vývrtem 19 je pod úhlem k podélné střední ose 21 svařovacího hořáku X vytvořena plocha 67, přičemž tato plocha 67 se od druhého vývrtu 19 k prvnímu vývrtu 18, tedy ve směru ke kontaktnímu pouzdru 24 zužuje. Samozřejmě je možné, že je u tohoto příkladu provedení přechodový díl 17 tvořen jen z prvního vývrtu 18 a pod úhlem umístěné plochy 67., takže druhý vývrt 19 může v přechodovém díle 17 odpadnout a přechodový díl tím končí plochou 67. Dále je možné, že přechodový díl 17 je tvořen jen prvním vývrtem 18, přičemž přitom před prvním vývrtem 18 je umístěna další součást s pod úhlem umístěnou plochou 67.

Přívodní zařízení 29 není umístěno až k prvnímu vývrtu přechodového dílu 17, nýbrž končí před nebo přímo na ploše 67, to znamená, že při umístění plochy 67 mezi vývrty 1 8, 19 přechodového dílu 17 vyčnívá do druhého vývrtu 19.

* · « ··· ·

- 19 • «· * ·· ·« ··

Vedle toho může být opět na druhém vývrtu 19 umístěna uzavírací destička 52. Uzavírací destička 52 má přitom otvory 53 pro jednotlivé v přiváděči trubce 10 umístěné trubky, zejména, přívodní zařízení 29 a přídavné trubky 39.'40. jaké jsou popsány na obr. 1, pro vedení odpovídajích médií, například plynu 50, na přechodový díl 17.

Otvor 53 v uzavírací destičce 52 pro přívodní zařízení 29 může přitom být vytvořen tak, že se přívodní zařízení 29 může tímto otvorem 53 zasunout do druhého vývrtu 19.. Je však také možné, že přívodní zařízení 29 končí již na uzavírací destičce £2, poněvadž umístěním pod úhlem umístěné plochy 67 se svařovací drát 6., případně vodící zařízení 36 vychýlí ve směru prvního vývrtu 18 a tím se docílí automatického zavedení svařovacího drátu 6. do dalšího vývrtu 25 kontaktního pouzdra 24.

Jestliže se má svařovacím hořákem 1 svařovat, tak se automaticky ze svařovacího zařízení zavede do vodícího zařízení 36 svařovací drát 6., to znamená, že se svařovací drát 6. zavede ze zásobní nádoby přes podávači zařízení do svařovacího hořáku 1, takže se svařovací drát 6. dopravuje podél přívodního zařízení .29. ke kontaktnímu pouzdru 24. Na základě umístění přívodního zařízení 29 mimo podélnou střední osu 21 svařovacího hořáku 1 se musí v koncové části .5 svařovací drát 6., případně vodící zařízení 36 vychýlit o úhel, který je stanoven vychýlenou plochou 67, takže se svařovací drát 6., případně vodící zařízení 36 v koncové části 5. vychýlí tak, že může nastat bezvadný vstup svařovacího drátu 6. do druhého vývrtu .25. v kontaktním pouzdru 24 , případně do prvního vývrtu 18. přechodového dílu 17.

Přívodem svařovacího drátu 6. k dalšímu vývrtu 2 5 kontaktního pouzdra 24 pod úhlem se docílí, že se uvnitř kontaktního pouzdra 24 vytvoří alespoň jedna dlouhodobě fl · « ·«· * 0 0 0 0 · · · 000 · fl flflfl ·«· ««· • 00« ·« 000 0» 0· »0

- 20 definovaná kontaktní plocha £3,. poněvadž se svařovací drát £ na povrchu dalšího vývrtu 25 kontaktního pouzdra 24 neustále vychyluje ve směru střední osy 27 dalšího vývrtu 2 5. Přitom je však možné, že v oblasti vstupu do dalšího vývrtu 25 se vytvoří

I další kontaktní plocha 44 na základě zlomu 45, způsobeného svařovacím drátem .6, Jestliže se obě kontatní plochy .43 , 44 spojí, tak se obdrží přímka 46., která je znázorněna čarou dvě tečky, čárka. Přímka 46 . spojující obě kontaktní plochy 4 3, 44, svírá s podélnou střední osou 21 svařovacího hořáku 1 a tím se střední osou 27 dalšího vývrtu 25 další úhel 47.· Tímto uspořádáním svařovacího drátu 6., respektive tím vyvolaným ohybem svařovacího drátu 6 v koncové části 5. přívodního zařízení 29 se dosáhne nucený kontakt svařovacího drátu 6. s kontaktním pouzdrem 24.

Na závěr se pro pořádek odkazuje na to, že jednotlivé, součásti a skupiny součástí jsou k lepšímu pochopení vynálezu zobrazeny neproporcionálně a rozměrově zkresleně.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

Svařovací hořák s kontaktním pouzdrem a přívodním zařízením pro svařovací drát (6), přičemž přívodní zařízení (29) je ¹ ustaveno až do oblasti kontaktního pouzdra (24) a svařovací drát (6) je vychýlen šikmo k dalšímu ' vývrtu (25) kontaktního pouzdra (24), vyznačující se tím, že osa (31) symetrie vedená uprostřed přívodního zařízení (29) , respektive vodícího zařízení (36), umístěného v přívodním zařízení (29), je umístěna rovnoběžně s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1) a pro zavedení svařovacího drátu (6). šikmo ke střední ose (27) dalšího vývrtu (25) v kontaktním pouzdru (24) je v kontaktním pouzdru (24) vytvarován ve směru osy (31) symetrie.
2. Svařovací hořák podle nároku 1, vyznačující se tím, že kontaktní pouzdro (24) a přívodní zařízení (29) jsou k sobě uchyceny pomocí přechodového dílu (17).
3. Svařovací hořák podle nároku 2, vyznačující se tím, že přechodový díl (17) má dva vývrty (18, 19).
4. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že kontaktní pouzdro (24) je připojeno k prvnímu vývrtu (18) přechodového dílu (17), například pomocí vnitřního závitu (23) nebo blokovací uzávěry.
5. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29) je umístěno v oblasti druhého vývrtu (19).
6. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že střední osa (27), umístěná ve středu dalšího vývrtu (25) kontaktního pouzdra (24), lícuje s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1).

»··· ··*»··· t

9 · · · · ♦ «· ·*· · · • ·» * · · ··· ···» ·· ♦·· ·· ·· ··

- 22 7. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že v přívodním zařízení (29) je umístěno vodící zařízení (36).

8. Svařovací hořák podle nároku 7, vyznačující se tím, že vodící zařízení (36) je tvořeno ze spirálové pružiny nebo elastické plastické hmoty, respektive z materiálu s elastickými vlastnostmi.

9. Svařovací hořák podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že vodící zařízení (36) má vnější a průměr menší než vnitřní průměr (38) přívodního zařízení (29).

10. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že vodící zařízení (36) má vnitřní průměr alespoň roven nebo větší než vnější průměr vnějšího obalu (37) svařovacího drátu (6).

11. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29), případně vodící zařízení (36), vyčnívá do druhého vývrtu (19) přechodového dílu (17).

12. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29) je vychýleno o úhel (35) ve směru podélné střední osy (21) svařovacího hořáku {1).

13. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29) je v dotyku s prvním vývrtem (18) přechodového dílu (17).

14. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29) je v oblasti přechodového dílu (17) pro vychýlení svařovacího drátu (6) • ·

I

I V • φ • φφφ • « • · · ···· φ* « ν · φφ· φφφ • φφ φ· φ · ··

- 23 vychýlené, přičemž vnějším obalem (37) svařovacího drátu (6) je v dalším vývrtu (25) kontaktního pouzdra (24) vytvořena alespoň jedna kontaktní plocha (43, 44) a obě kontaktní plochy (43, 44) jsou spojeny přímkou (46), která svírá s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1) další úhel (47).

15. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29) a/nebo vodící zařízení (36) končí ve druhém vývrtu (19) přechodového dílu (17).

16. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 2, 3, vyznačující se tím, že druhý vývrt (19) přechodového dílu (17) je uzavřen uzavírací destičkou (52).

17. Svařovací hořák podle nároku 16, vyznačující se tím, že uzavírací destička (52) má otvory (53).

18. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 16 až 17, vyznačující se tím, že druhý vývrt (19) přechodového dílu (17) je mezi uzavírací destičkou (52) a dalším vývrtem (25) kontaktního pouzdra (24, vytvořen pro volné uložení svařovacího drátu (6).

19. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 15 až 18, vyznačující se tím, že navzájem přesazené uspořádání přívodního zařízení (29), případně vodícího zařízení (36, a dalšího vývrtu (25) v kontaktním pouzdru (24) má oblast druhého vývrtu (19, přechodového dílu (17) vychýlenou k podélné střední ose (21) svařovacího hořáku (1), přičemž v oblasti v dalším vývrtu (25) kontaktního pouzdra (24) je vytvořena alespoň jedna definovaná kontaktní plocha (43, 44) a přímka (46), která je spojuje, svírá s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1) další úhel (47).

• ·
7^v / /υ

- 24 ·«· ·*

20. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29) lícuje svojí osou (31) symetrie, umístěnou ve středu, s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1).

21. Svařovací hořák podle nároku 20, vyznačující se tím, že podélná střední osa (20) umístěná ve středu prvního vývrtu (18) přechodového dílu (17) lícuje s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1).

22. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10 a 20, 21, vyznačující se tím, že střední osa (27) umístěná ve středu dalšího vývrtu (25) s podélnou střední osou případně podélnou střední jiný úhel {55).

v kontaktním pouzdru (24) svírá (21) svařovacího hořáku (1), osou (20, prvního vývrtu (18)

23. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 1 až 10 a 20 až 22 vyznačující se tím, že umístěním střední osy (27) dalšího vývrtu (25) k podélné střední ose (21) svařovacího hořáku (1) pod jiným úhlem (55) je vytvořena v dalším vývrtu (25, kontaktního pouzdra (24) alespoň jedna definovaná kontaktní plocha (43, 44), jejichž spojovací přímka (46) svírá s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1) další úhel (47).

24. Svařovací hořák podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi přívodním zařízením (29), případně vodícím zařízením (36) a druhým vývrtem (19) přechodového dílu (17) je umístěn mezikus {63).

25. Svařovací hořák podle nároku 24, vyznačující se tím, že druhý vývrt (19) přechodového dílu (17) svírá s prvním vývrtem (18) přechodového dílu (17) úhel (65) druhého vývrtu (19), přičemž podélná střední osa (20) prvního a'·'* · « * '· · • · · · · · · · <| ··· ·»’ · « · * « · · * ··.. · »··« ·· *·· ·* .' · · *·

- 25 ’ϊ *«« ί .* Γ ^Γ· ·Α ••Ή-' ’ svařovacího vývrtu (18) lícuje s podélnou střední osou (21) hořáku (1) .

26. Svařovací hořák podle nároků. 24 nebo 25, vyznačující se ' tím, že mezikus (63) má alespoň jeden další ohyb (64).

27. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 24 až 26, vyznačující se tím, že osa (31) symetrie umístěná ve středu přívodního zařízení (29) lícuje s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1), přičemž mezikus (63) je opatřen pro deformaci svařovacího drátu (6), umístěného v přívodním zařízení (29), respektive ve vodícím zařízení (36) a u vstupu, případně v dalším vývrtu (25) kontaktního pouzdra (24) je vytvořena alespoň jedna definovaná kontaktní plocha (43, 44).

28. Svařovací hořák podle nároku 1, vyznačující se tím, že v přechodové oblasti mezi prvním vývrtem (18) k druhému vývrtu (19) je umístěna vychýlená plocha (67).

29. Svařovací hořák podle nároku 28, vyznačující se tím, že vychýlená plocha (67) je ve směru podélné střední osy (21) svařovacího hořáku (1) ke kontaktnímu pouzdru (24) zúžena.

30. Svařovací hořák podle nároku 28 nebo 29, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29) a/nebo vodící zařízení (36) končí před nebo na vychýlené ploše (67).

31. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 28 až 30, vyznačující se tím, že přechodový díl (17) je tvořen prvním vývrtem (18) a plochou (67) vychýlenou k prvnímu vývrtu (18).

32. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z nároků 28 až 31, vyznačující se tím, že přechodový díl (17) má první vývrt ί * ί ι φ *·· « · · • « ♦ • ·· · ·· • φ » ·· • · ♦·♦ φ · • φ · · a · μ · ·

- 26 (18) a před prvním vývrtem (18) je umístěna další součást s vychýlenou plochou (67).

33. Svařovací hořák podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že první vývrt (18) přechodového dílu -(17) svojí podélnou střední osou (20) lícuje s podélnou střední osou (21) svařovacího hořáku (1).

34. Svařovací hořák podle nároku 2, 3 nebo 33, vyznačující se tím, že první vývrt (18) přechodového dílu (17) je vytvořen v dílčí oblasti (22) přechodového dílu (17), přičemž první vývrt (18) je zcela nebo zčásti opatřen vnitřním závitem, ve kterém je našroubováno kontaktní pouzdro (24).

35. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že další vývrt (25) kontaktního pouzdra (24) má průměr (26) přizpůsobený vnějšímu obvodu svařovacího drátu (6).

36. Svařovací hořák podle ales'poň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že přívodní zařízení (29) vyčnívá do druhého vývrtu (19) přechodového dílu (17).

37. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, ze přívodní zařízení (29) dosahuje k prvnímu vývrtu (18) přechodového dílu (17) pro přímé zaústění svařovacího drátu (6) umístěného v přívodním zařízení (29) z přívodního zařízení (29) do prvního vývrtu (18) v přechodové části (17).

38. Svařovací hořák podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v přívodním zařízení (29) je umístěno vodící zařízení (36), přičemž vodící zařízení (36) dosahuje k prvnímu vývrtu (18) v přechodové části (17).