CZ323597A3

CZ323597A3 - Farmaceutický prostředek obsahující N-chlorfenylkarbamáty a N-chlorfenylthiocarbamaty pro inhibici růstu virů a karcinom

Info

Publication number: CZ323597A3
Application number: CZ973235A
Authority: CZ
Inventors: James Berger Camden
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1995-04-12
Filing date: 1996-04-11
Publication date: 1998-03-18
Also published as: TR199801216T2; TR199701151T1; CA2217953A1; KR19980703829A; IL117874A0; CN1181701A; US5932604A; DE69637178D1; PL322732A1; EP0820281A1; JPH11503460A; EP0820281B1; SK138397A3; HUP9900901A3; HUP9900901A2; US6251870B1; NZ305785A; NO974696L; AU5389896A; RU2170577C2

Description

Vynález se týká farmaceutického přípravku, který inhibuje rozvoj rakoviny a růst nádorů u savců, zejména u lidí a teplokrevných zvířat. Je rovněž účinný proti virům. Přípravek obsahuje N-chlorfenylkarbamáty a N-chlorfenylthiokarbamáty, což jsou systémové herbicidy. Další přípravky obsahují N-chlorfenylkarbamáty a N-chlorfenylthiokarbamáty spolu s potenciátory nebo chemoterapeutiky nebo protivirovými léčivy.

Dosavadní stav techniky

Rakovina je velmi častou příčinou úmrtí u zvířat i lidí. Přesná příčina rakoviny není známa, ale jsou známy souvislosti mezi některými činnostmi jako je kouření nebo působení karcinogenů a výskytem určitých typů rakoviny a nádorů, a byly potvrzeny mnohými výzkumníky.

Existuje řada chemoterapeutik působících proti rakovinným a nádorovým buňkám, avšak ne všechny typy rakovinných a nádorových buněk jsou na ně citlivé. Naneštěstí mnoho chemoterapeutik rovněž ničí normální buňky. Přesný mechanismus účinku chemoterapeutik není vždy znám.

Nehledě k pokrokům v oblasti léčby rakoviny, jsou hlavními léčebnými postupy chirurgie, ozařování, chemoterapie a transplantace kostní dřeně. Chemoterapie se obvykle používá proti rakovinným metastázím, nebo ve velmi agresivních projevech rakoviny. Cytocidní nebo cytostatická léčiva jsou nejúčinnější proti typům rakoviny s vysokým růstovým faktorem, tj. kde dochází k rychlému buněčnému dělení. V současné době mohou onkologové volit z širokého spektra chemoterapeutik, zejména léčiva z oblasti hormonů, konkrétně estrogen, progesteron a testosteron, některá antibiotika produkovaná různými mikroby, alkylační činidla a antimetabolity. V ideálním případě by mělo cytotoxické léčivo působit specificky proti rakovinným a nádorovým buňkám a neovlivňovat normální buňky. Bohužel žádné takové neexistuje a používají se látky působící proti rychle se dělícím rakovinným i normálním buňkám.

Je jasné že vývoj léčiv cílených na nádorové buňky díky nějaké jedinečné specifitě bude výrazným úspěchem v této vědní oblasti. Výhodné jsou i látky cytotoxické vůči nádorovým buňkám a vykazující jen mírné účinky na normální buňky.

Předmětem předkládaného vynálezu je právě farmaceutický přípravek účinně inhibující růst nádorů a rozvoj rakoviny u savců, s mírnými nebo žádnými účinky na normální buňky.

Konkrétně předmětem předkládaného vynálezu je protirakovinný přípravek, který obsahuje farmaceutický nosič a předkládaný

H-chlorfenylkarbamátový nebo

N-chlorfeny1thiokarbamátový derivát, a terapeutický postup léčby odpovídajících typů rakoviny.

Předkládané přípravky jsou rovněž účinné proti virům. Dalším předmětem předkládaného vynálezu je proto přípravek proti virům HIV, herpetickým virům, chřipkovým virům, rhinovirům a pod.

Dalším předmětem předkládaného vynálezu je přípravek proti virům HIV, herpetickým virům, chřipkovým virům, rhinovirům a pod., který rovněž obsahuje potenciátor zvyšující jeho účinnost.

Tento i další předměty předkládaného vynálezu budou patrné z dalšího podrobného popisu.

Podstata vynálezu

Farmaceutický přípravek na léčbu savců a zejména u teplokrevných zvířat a lidí, obsahující farmaceutický nosič a účinné množství protirakovinné látky vybrané ze skupiny

zahrnující N-chlorfenylkarbamáty a N-chlorfenylthiokarbamáty obecného vzorce I

C n

(I) kde n je 1 až 3, X je kyslík nebo síra, R je voleno ze skupiny vodík; Cí-Ce radikály, jako jsou nižší alkyl a alkenyl, cyklohexyl, fenalkyl a fenyl, a farmaceuticky přijatelné anorganické nebo organické soli těchto sloučenin.

Tyto přípravky lze použít na inhibici rozvoje rakoviny a jiných zhoubných nádorů u lidí nebo zvířat. Terapeutický postup zpočívá v podání účinného množství N-chlorfenylkarbamátů a/nebo N-chlorfenylthiokarbamátů perorálně, rektálně, topicky nebo parenterálně, intravenózně nebo přímou injekcí do nádoru nebo jehpo blízkého okolí. Tyto přípravky účinně usmrcují nádor nebo zpomalují jeho růst a přitom jsou pro normální zdravé buňky bezpečnější než adriamycin. Tyto přípravky jsou rovněž vhodné na léčbu virových infekcí.

Přípravky lze používat také v kombinaci s potenciátory a chemoterapeutiky.

Podrobný popis vynálezu

A. Definice:

Pojem obsahující znamená, že v předkládaném přípravku mohou být současně upotřebeny různé uvedené složky. Pojem obsahující zahrnuje pojmy sestávající v podstatě z a sestáváj íc í z .

Pojem farmaceuticky přijatelná složka je složka vhodná pro použití u lidí a/nebo zvířat bez nežádoucích vedlejších účinků (jako je toxicita, dráždivost a alergická reakce), s přiměřeným poměrem přínosu k riziku.

Pojem bezpečné a účinné množství znamená množství složky dostatečné k vyvolání očekávané terapeutické reakce, bez nežádoucích negativních vedlejších účinků (jako je toxicita, dráždivost a alergická reakce), s přiměřeným poměrem přínosu k riziku, při použití podle předkládaného postupu. Konkrétní výše bezpečného a účinného množství” je samozřejmě závislá na takových faktorech jako konkrétní léčený stav, celkový stav pacienta, druh léčeného savce, povaha souběžné terapie (pokud existuje), konkrétní složení použitého přípravku a struktura sloučenin nebo jejich derivátů.

Pojem farmaceutické adiční soli jsou farmaceuticky přijatelné soli protirakovinné sloučeniny. Jsou to soli organických nebo anorganických kyselin s aminy. Výhodné kyselé soli jsou hydrochloridy, acetáty, salicyláty, dusičnany a fosforečnany.

Pojem farmaceutický nosič je farmaceuticky přijatelné rozpouštědlo, suspenzní činidlo nebo přenašeč, včetně lipozómů, tedy látky, které dopravují protirakovinné léčivo do těl pacientů. Nosič může být kapalný nebo pevný a lze jej volit podle zamýšleného způsobu podávání.

Pojem rakovina zahrnuje všechny typy rakovinných onemocnění, novotvarů nebo zhoubných nádorů vyskytujících se u savců.

Pojem protirakovinné sloučeniny” jsou N-chlorfenylkarbamáty a N-chlorfenylthiokarbamáty.

Pojem viry” zahrnuje viry vyvolávající virová onemocnění u člověka a ostatních teplokrevných zvířat, jako jsou viry HIV, herpetické viry, chřipkové viry a rhinoviry.

Pojem potenciátor zahrnuje látky jako triprolidin a jeho cis-izomer, které se používají v kombinaci s N-chlorfenylkarbamáty a N-chlorfenylthiokarbamáty.

Pojem chemoterapeutikum” zahrnuje DNA-interaktivní látky, Antimetabolity, Tubulin-interaktivní látky, Hormonální látky a jiné, jako je např. Asparagináza nebo hydroxymočovina.

B.

Protirakovinné sloučeniny

Protirakovinné sloučeniny jsou N-chlorfenylkarbamátové a N-chlorfenylthiokarbamátové deriváty s herbicidními účinky.

Jde o systémové herbicidy používané na ochranu před některými rostlinami a semeny, či na jejich vyhubení. Systémové herbicidy jsou narozdíl od ostatních vstřebány a rozneseny po celé rostlině. Tato systémová vlastnost však není nezbytným požadavkem pro předkládané sloučeniny.

Předkládané deriváty jsou sloučeniny strukturního obecného vzorce I

kde n je 1 až 3, X je kyslík nebo síra, R je voleno ze skupiny vodík; Ci-Ce radikály, jako jsou nižší alkyl a alkenyl, cyklohexyl, fenalkyl a fenyl, a farmaceuticky přijatelné soli těchto sloučenin.

U výhodných sloučenin je R Ci-C4 alkyl, výhodně isopropyl a X je kyslík, n je 1 a chlor je v poloze 3 fenylové skupiny. Nejvýhodnější sloučenina je N-3-chlorfenylkarbamát.

Tyto sloučeniny lze připravit podle U.S. 2 695 225, vyd. Witman (1954) a U.S. 2 734 911, vyd. Strain (1956).

C. Chemoterapeutika

Chemoterapeutika lze obecně rodělit na několik skupin, sice DNA-interaktivní látky, Antimetabolity, Tubulin-interaktivní látky. Hormonální látky a jiné, např. Asparagináza nebo hydroxymočovina. Každou z těchto skupin lze dále dělit z hlediska typu účinku nebo typu sloučeniny. Jako chemoterapeutika, používaná v kombinaci s předkládanými N-chlorfenylkarbamátovými a N-chlorfeny1thiokarbamátovými deriváty, lze volit látky ze všech těchto skupin. Podrobnější pojednání o chemoterapeutíčkách a způsobech podávání lze nalézt v Dorr, et al., Cancer Chemotherapy Handbook, 2. vyd., str. 15-34, Appelton & Lange (Connecticut, 1994), uvedeno v odkazech.

Mezi DNA-interaktivní látky patří alkylační činidla, např. Cisplatina, Cyklofosfamid, Altretamin; látky narušující řetězec DNA jako Bleomycin; interkalární inhibitory topoisomerázy II, např. Dactinomycin a Doxorubicin); non-interkalární inhibitory topoisomerázy II, např. Etoposid a Teniposid; a Plicamycin, který se váže v oblasti malé rýhy DNA.

Alkylační činidla tvoří kovalentní chemické adukty s buněčnou DNA, RNA a molekulami proteinů a s menšími aminokyselinami, glutathionem a podobými látkami. Obecně alkylační činidla reagují s nukleofilním atomem některé konstituční buněčné sloučeniny, nacházejícím se např. ve funkčních skupinách amino, karboxyl, fosfát, sulfhydryl molekul nukleových kyselin, proteinů, aminokyselin nebo glutathionu. Mechanismus účinku a úloha alkylačních činidel v terapaii rakoviny není úplně známa. Typickými alkylačními činidly jsou:

Dusíkaté hořčice, jako Chlorambuci 1, Cyklofosfamid, Isofamid, Mechlorethamin, Melfalan, Uráčil;

aziridin jako Thiotepa;

methansulfonátové estery jako Busulfan;

nitrosomočoviny, jako Carmustin, Lomustin, Streptozocin; platinové komplexy jako Cisplatina, Carboplatina; bioredukční alkylační činidla jako Mitomycin, Procarbazin, Dacarbazin a Altretamin;

látky narušující řetězec DNA jako Bleomycin;

inhibitory DNA topoisomerázy II: interkalátory jako Amsacrin, Dactinomycin, Daunorubicin, Doxorubicin, Idarubicin a Mitoxantron;

non-interkalátory Etoposid a Teniposid;

Plicamycin vážící se v oblasti malé rýhy DNA.

Antimetabolity zasahují do syntézy nukleových kyselin dvěma hlavními mechanismy. Některé látky inhibují syntézu deoxyribonukleosid trifosfátů, bezprostředních prekursorů syntézy DNA, a tím inhibují replikaci DNA. Jiné sloučeniny natolik připomínají puriny či pyrimidiny, že je mohou v anabolických cestách nukleotidů nahrazovat. Tato analoga jsou pak inkorporována do DNA nebo RNA místo přirozených hází.

Vhodnými antimetabolity jsou:

antagonisté folátů jako je Methotrexat a trimetrexat;

antagonisté pyrimidinů jako Fluorouracil,

Fluorodeoxyuridin, CB3717, Azacytidin, Cytarabin a Floxuridin; antagonisté purinů jako Merkaptopurin, 6-Thioguanin,

Fludarabin, Pentostatin;

modifikovaným analoga s cukrem jako Cyctrabin,

Fludarabin;

ribonukleotidové inhibitory hydroxymočovina.

Tubulin-interaktivní látky působí reduktázy jako skrze vazbu na za specifická místa tubulinu, proteinu, který polymeruje mikrotubulí. Mikrotubule jsou významné jednotky. Pokud se interaktivní látka buňka nemůže mikrotubule vytvářet. Mezi tvorby buněčné naváže buněčných strukturní na protein,

Tubulin-interaktivní látky a Vjjfclastin a Paclitaxel.

patří alkaloidy Vincristin jsou často rovněž užitečné při Používají se proti nádorům citlivým Tyto látky

Látky hormonální povahy léčbě rakoviny a nádorů, na hormony a obvykle pocházejí z přírodních zdrojů, zahrnuj í:

estrogeny, konjugované estrogeny a Ethinyl a Diethylstilbestrol, Chlorotrianisen a Idenestrol;

Estradiol progest iny jako

Medroxyprogesteron a Megestrol; androgeny

Hydroxyprogesteron jako testosteron, testosteron methy1testosteron.

kortikosteroidy pocházejí z adrenálního kortisolu nebo kaproát, propionát;

fluoxymesteron, Adrenální své protizánět1 ivé účinky inhibovat mitotické dělení přirozeného hydrokorti zónu. Jsou používány pro i pro schopnost některých z nich a zastavit syntézu DNA. Mezi tyto sloučeniny patří

Prednison, Dexamethason, Methylprednison a Prednisolon.

Leutenizační hormon uvolňující hormonální činidla nebo anatgonisté hormonu uvolňujícího gonadotropin jsou primárně používány při léčbě rakoviny prostaty. Mezi tyto látky patří leuprolid acetát a goserelin acetát. Brání biosyntéze steroidů ve varlatech.

Mezi antihormonální antigeny patří:

antiestrogeny jako Tamosifen, antiandrogeny jako Flutamid; a antiadrenální látky jako Mitotan a Aminoglutethimid.

Hydroxymočovina pravděpodobně primárně inhibuje enzym, ribonukleotidovou reduktázu.

Asparagináza je enzym který převádí asparagin na nefunkční kyselinu asparagovou a tak blokuje proteosyntézu v nádoru.

D. Potenciátory

Potenciátory jsou látky zlepšující nebo zvyšující účinnost farmaceutického přípravku nebo působící na imunitní systém. Potenciátor triprolidin a jeho cis-izomer se používají v kombinaci s chemoterapeutiky a N-chlorfenylkarbamátovými a N-chlorfenylthiokarbamátovými deriváty.

Triprolidin je popsán v U.S. 5 114 951 (1992) .

Jiným potenciátorem je procodazol, lH-benzimidazol-2-propanová kyselina [β-(2-benzimidazol)propionová kyselina; 2-(2-karboxyethyl)benzimidazol; propazol]. Procodazol je nespecifická imunoprotektivní látka působící proti virové a bakteriální infekci a lze ji použít v předkládaných přípravcích. V kombinaci s N-chlorfenylkarbamátovými a N-chlorfenylthiokarbamátovými deriváty nebo v kombinaci s N-chlorfenylkarbamátovými a N-chlorfenylthiokarbamátovými deriváty a chemoterapeutiky je účinná při léčbě rakoviny, nádorů, leukemie a virových infekcí.

Potenciátory se obecně podávají v množství, které účinně zvyšujě účinnost použitého farmaceutického přípravku.

V kombinaci s předkládanými farmaceutickými přípravky lze rovněž použít kyselinu propionovou a její soli a estery.

Spolu s předkládanými přípravky lze také podávat antioxidační vitaminy jako je vitamin A, C a E a beta-karoten.

E. Dávkování

Předkládaný postup umožňuje libovolné vhodné dávkování. Typ sloučenin a nosičů a jejich množství je značně proměnlivé a závisí na druhu léčeného teplokrevného zvířete nebo člověka, tělesné hmotnosti, typu nádorového onemocnění. Obvykle se vhodné dávky pohybují v rozmezí 2 až 400 mg/kg tělesné hmotnosti. Výhodně 15 až 150 mg/kg tělesné hmotnosti. Obecně platí, že dávka pro člověka je nižší, než dávka pro malé teplokrevné savce, např. myši. Dávková jednotka může obsahovat jednu sloučeninu nebo její směs s jinými sloučeninami nebo jinými látkami inhibujícími rakovinu. Dávkové jednotky také obsahují ředidla, nastavovadla, nosiče a podobně. Dávková jednotka může být v pevné nebo gelové formě jako pilulka, tableta, kapsle a pod., a v kapalné formě určené pro perorální, rektální, topické nebo parenterální podávání nebo intravenózní podávání nebo injekční podání přímo do nádoru nebo jeho okolí.

Rozmezí a poměr N-chlorfenylkarbamátů a N-chlorfenylthiokarbamátů k chemoterapeutiku závisí na typu léčeného rakovinného nebo nádorového onemocnění a konkrétním použitém chemoterapeutiku. Množství chemoterapeutika je obvykle nižší než množství N-chlorfenylkarbamátů a N-chlorfenylthiokarbamátů a pohybuje se obvykle mezi 0,5 až 400 mg/kg tělesné hmotnosti.

F. Dávkové formy a jejich podávání

Protirakovinné sloučeniny a chemoterapeutika se obvykle míchjí s farmaceuticky přijatelným nosičem. Nosič může být pevný nebo kapalný nebo lipozóm a jeho typ je volen zpravidla podle zamýšlené cesty podání. Účinná látka může být podávána v tabletách, kapslích, lipozómech nebo jako práškové aglomeráty, nebo v kapalné formě. Příkladem vhodných pevných

nosičů jsou laktóza, sacharóza, želatina a agar. Kapsle nebo tablety lze snadno připravovat, lze je připravit ve formě dobře polykatelné, nebo určené ke žvýkání; mezi další pevné formy patří granule a práškové aglomeráty. Tablety obsahují vhodná pojivá, lubrikanty, ředidla, disintegrátory, barviva, aromatické přísady, činidla zvyšující tekutost a rozpustnost. Příkladem vhodných kapalných dávkových forem jsou roztoky nebo suspenze ve vodě, ve farmaceuticky přijatelných tucích a olejích, alkoholech i jiných organických rozpouštědlech včetně esterů, emulze, syrupy nebo elixíry, suspenze, roztoky a/nebo suspenze rekonstituované z neefervescentních granulí a efervescentní přípravky rekonstituované z efervescentních granulí. Kapalné dávkové formy mohou obsahovat například vhodná rozpouštědla, konzervační přísady, emulsifikátory, suspenzní činidla, ředidla, sladidla, zahušťovadla a činidla zvyšující rozpustnost. Perorální dávkové formy případně ještě obsahují aromatické přísady a barviva. Parenterálni a intravenózní formy léčiv obsahují také minerální látky a další přísady, které zajištují kompatibilitu léčiva se zvoleným typem injekce, nebo způsobem dodání dávkové formy.

Konkrétní příklady farmaceuticky přijatelných nosičů a excipientů, které lze použít při tvorbě perorálních dávkových forem předkládaného vynálezu, lze nalézt v U.S. 3 903 297, Robert, vyd. 2.9.1975. Postupy příprav a složení dávkových forem odpovídajících požadavkům předkládaného vynálezu jsou popsány v následujících odkazech: 7 Modern Pharmaceutics, kap. 9 a 10 (Bankéř & Rhodes, vyd., 1979); Lieberman et al., Pharmaceutical Dosage Forms; Tablets (1981); a Ansel, Introduction to Pharmaceutical Dosage Forms, 2. vyd. (1976).

G. Způsoby léčby

Vhodný způsob léčby je každý způsob efektivní při léčbě určitého typu rakovinného a nádorového onemocnění. Léčba může být založena na perorálním, rektálním, topickém, parenterálním nebo intravenózním podávání léčiva, nebo na injekční aplikaci přímo do nádoru nebo jeho okolí apod. Způsob aplikace účinného •v ·· · · · ♦ « · · · · · * · · ·«··»· • · · · • · ·*··♦»· » · · množství též závisí na typu léčeného nádoru. Obecně platí, že výhodnějším způsobem podávání léčiv pro teplokrevné živočichy je parenterální léčba intravenózní, subkutánní nebo intramuskulární injekcí přípravku, který obsahuje vhodný nosič, ev. další protirakovinné sloučeniny nebo sloučeniny či ředidla usnadňující aplikaci.

Způsob léčby virových infekcí může být rovněž založen na perorálním, rektálním, topickém, parenterálním nebo intravenózním podávání léčiva. Účinná doba léčby a dávka závisí na konkrétním léčeném virovém onemocnění a požadovaných krevních hladinách.

Následující příklady slouží jako ilustrace vynálezu, v žádném případě nejsou jeho vymezením.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Nádorové buňky tlustého střeva, prsu a plic

Následujícími testy na buněčných kulturách byla studována toxicita N-chlorfenylkarbamátových a N-chlorfenylthiokarbamátových sloučenin na nádorové buňky tlustého střeva, prsu a plic u člověka. Životaschopnost buněk byla testována vizuálně pomocí testu MTT (3-[4,5-dimethylthiazol-2-yl]-2,5-difenyltetrazolium bromid) redukce. Test MTT je známý postup stanovení životachopnosti buněk.

Nádorové buňky tlustého střeva (HT29 z Americké sbírky kultur ATCC) a prsu (MX1 z buněčné linie z ATCC) byly nepěstovány v Eagleově minimálním základním mediu s 10 % fetálního hovězího séra. Nádorové buňky z plic (A549 z buněčné linie z ATCC) byly napěstovány v Hamově mediu F12 s 10 % fetálního hovězího séra.

Nádorové buňky byly pasážovány a vneseny do kultivačních lahví v požadované buněčné hustotě. Kultivační medium bylo dekantováno a buněčné vrstvy dvakrát opláchnuty fyziologickým

roztokem pufrovaným fosfátem (PBS). Buňky byly před nanesením do lahví trypsinizovány a triturovány. Pokud není uvedeno jinak, byly kultury inkubovány při 37+1 °C v atmosféře zvlhčeného vzduchu s obsahem 5+1 % oxidu uhličitého. Kultury byly inkubovány do 50-80% konfluence.

Při subkonfluentní inkubaci byly buňky napěstovány nedostatečně. Medium bylo z lahví odstraněno a vrstvy buněk dvakrát opláchnuty PBS. Poté byl do každé láhve přidán trypsinový roztok do pokrytí vrstev. Po 30-60 s byl trypsinový roztok odstraněn a láhve inkubovány při laboratorní teplotě 2-6 min. Po uvolnění 90 % buněk bylo přidáno růstové medium. Buňky byly triturovány a přeneseny do sterilních centrifugačních zkumavek. Byla stanovena koncentrace buněk v suspenzi a upravena hustota na hodnotu 5000 buněk/ml. Buňky byly subkultivovány do označených jamek na 96-ti jamkových plotnách (200 /il buněčné suspenze na jamku). Do volných jamek byl dodán PBS kvůli udržení vlhkosti. Před provedením testu se studovanou sloučeninou byly plotny inkubovány přes noc.

Každá dávka testované sloučeniny byla testována na čtveřici jamek s 100 ^ul každého zředění. Do jamek označených jako rozpouštědlové kontroly bylo přidáno dalších 100 ul methanolové kontroly; do negativních kontrol bylo přidáno dalších 100 «ul reakčního media. Do volných jamek byl dodán PBS. Plotny byly inkubovány průměrně 5 dní.

Po zkončené inkubaci byla každá skupina vyšetřena mikroskopicky a stanovena toxicita. Do reakčního media bylo přidáno MTT 0,5 mg/ml a roztok přefiltrován přes filtr 0,45 /zm k odstranění nerozpuštěných krystalků. Z jamek bylo dekantováno medium. Bezprostředně byl do všech testovaných jamek přidán přefiltrovaný roztok MTT (2000 ul), jamky dvou prázdných kontrol byly ponechány volné. Do těchto dvou jamek bylo dáno 200 ul reakčního media. Plotny byly opět inkubovány 3 h. Po inkubaci bylo dekantováno medium obsahující MTT. Do každé jamky byl dán nadbytek media a plotny byly třepány při laboratorní teplotě 2 h.

Byla stanovena absorbance při 550 nm (ODsso) u každé jamky na čtecím zařízení VMax, Molecuiar Devices (Menlo Park,

CA) .

Byly stanoveny střední hodnoty ODsso pro rozpouštědlovou kontrolu, všechna ředění testovaných sloučenin, prázdných kontrol a pozitivních kontrol. Střední ODsso prázdných kontrol byla odvozena jako střední hodnota z rozpouštědlových kontrol a testovaných sloučenin.

opr. střed. ODsso ředění test, sloučenin % kontroly = --------------------------------------------- * 100 opr. střed. ODsso rozpouštědlové kontroly

Křivky dávkové odpovědi byly konstruovány jako semilogaritmické grafy, kde % kontroly byla na souřadnici lineární a koncentrace testovaných sloučenin na souřadnici logaritmické. Z křivek pro každou testovanou sloučeninu byla interpolována hodnota EC50.

Pro testované sloučeniny podávané v methanolu byly připraveny zvláštní odpovědi korigující methanolová data.

Jako pozitivní kontrola byl použit Adriamycin. Ve všech případech byl toxičtější než všechny testované sloučeniny o 1 až 2 logaritmy. Adriamycin je jedním z velmi účinných léčiv používaných v současné době, který má však výrazné vedlejší účinky. Maximální koncentrace v plazmě ostatních, poměrně účinných chemoterapeutik, může být až 10 až 50krát vyšší než koncentrace Adriamycinu.

Hodnota EC50 je koncentrace, při níž je usmrcena právě polovina buněk.

·· · · · ···· • · · · • · ······· »· ·

Tabulka 1

Testovaná	----------------------------------------------------------------------------j Výsledky ECso (ppm nebo	ug/ml)
sloučenina	HT29	MX1		A549
Adriamycin	0,003 0,006	0,02	0,001	0,03	0,009
Chloroprofam^R	13,3 11,4	91,8	108	12,6	92,5

Pro normální zdravé buňky byly získány následující výsledky.

Tabulka 2

Testovaná sloučenina	EC5 0 bronchiální b.	keratinní b.	f ibroblasty
Chloroprofam^R	0,002	>15,2	3,9 13,0	>152	64,2
Adriamycin	0,015	0,0020	0,0035 0,0093	0,065	0,10

Pokusy prokazují, že uvedené sloučeniny účinně usmrcují nádorové buňky bez výraznějšího vlivu na zdravé buňky.

Ostatní účinky

N-Chlorfenylkarbamátové a N-chlorfenylthiokarbamátové deriváty lze kombinovat s chemoterapeutiky a potenciátory, a dále s fungicidy a herbicidy nebo jinými protivirovými léčivy. Mezi výhodné fungicidy patří carbendazim, fluoconazol, benomyl, glyfosát a propícodazol.

N-Chlorfenylkarbamátové a N-chlorfenylthiokarbamátové deriváty jsou též účinné proti virům všetně rhinovirů, viru AIDS, herpetickým a chřipkovým virům. Při léčbě virových infekcí lze v zájmu účinné léčby kombinovat N-chlorfenylkarbamátové a N-chlorfenylthiokarbamátové deriváty s dalšími protivirovými léčivy.

Obecně se předpokládá, že řada herbicidů jak samotných, tak v kombinaci s dalšími herbicidy a fungicidy má protinádorové účinky.

• · • · ·· ····

Průmyslová využitelnost

Vynález přináší farmaceutický přípravek inhibující rozvoj rakoviny a růst nádorů u savců, zejména u lidí a teplokrevných zvířat. Přípravek je použitelný i při léčbě virových infekcí. Jeho účinnou složku tvoří herbicidní N-chlorfenylkarbamátové a N-chlorfenylthiokarbamátové deriváty.

Claims

N-chlorfenylkarbamátových a N-chlorfenylthiokarbamátových derivátů obecného vzorce I kde n je 1 až 3, X je voleno ze skupiny kyslík a síra, R je voleno ze skupiny vodík, Ci-Ce radikály, jako jsou nižší alkyl a alkenyl, cyklohexyl, fenalkyl a fenyl, a farmaceuticky přijatelné anorganické nebo organické soli těchto sloučenin.

Farmaceutický přípravek

1,vyznačující bezpečné a účinné množství podle tím, že nároku obsahuje chemoterapeutika.

Farmaceutický 2, vyznač přípravek u j í c í přijatelný podle nároku

1 nebo nosič a bezpečné obsahuje a účinné farmaceuticky množství N-chlorfenylkarbamátových a N-chlorfenylthiokarbamátových derivátů.

4. Farmaceutický přípravek podle nároku 1, 2 nebo 3vyznaču jící s e tím, že R je Ci-C4 alkyl, n je 1, X je 0 a chlor je v poloze 3 fenylové skupiny • 5 . Farmaceutický přípravek podle nároků 2, 3 nebo 4, vyznaču jící s e t í m / že

chemoterapeutikum je voleno ze skupiny obsahující DNA-interaktivní látky, Antimetabolity, Tubulin-interaktivní látky, Hormonální látky, Asparaginázu nebo hydroxymočovinu.

6. Farmaceutický přípravek podle nároku
5, vyznačující se tím, že chemoterapeutikum je voleno ze skupiny obsahující Asparaginázu, hydroxymočovinu, Cisplatinu, Cyklofosfamid, Altretamin, Bleomycin, Dactinomycin, Doxorubicin, Etoposid, Teniposid, Taxol, Plicamycin, Methotrexat, Fluorouraci 1, Fluorodeoxyuridin, CB3717, Azacytidin, Cytarabin, Floxuridin, Merkaptopurin, 6-Thioguanin, Fludarabin, Pentostatin, Cyctrabin a Fludarabin.

7. Farmaceutický přípravek podle nároků 1, 2, 3, 4, 5 nebo
6, vyznačující se tím, že dále obsahuje potenciátor.

Způsob léčby rakovinného onemocnění u teplokrevných savů, vyznačující se tím, že zpočívá v podávání 2 až 400 mg/kg farmaceutického přípravku podle nároků 1, 2, 3, 4, 5, 6 nebo 7.

Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že N-chlorfenylkarbamát je podáván perorálně, entericky, intravenózně, parenterálně nebo injekcí přímo do nádoru nebo jeho okolí.

Dávková jednotka přípravku na léčbu rakovinných, nádorových a virových onemocnění, vyznačující se tím, že obsahuje deriváty obecného vzorce I

10 .

N-chlorfenylkarbamátové a

N-chlorfenylthiokarbamátové

Cn kde n je 1 až 3, X je voleno ze skupiny kyslík a síra, R je voleno ze skupiny vodík, Ci-Ce radikály, jako jsou i nižší alkyl a alkenyl, cyklohexyl, fenalkyl a fenyl, a farmaceuticky přijatelné anorganické nebo organické * soli těchto sloučenin, a bezpečný a účinný nosič.
11. Dávková jednotka přípravku podle nároku 10, vyznačující se tím, že karbamát je

N-3-chlorfenylkarbamát obsažený v množství 2 až

400 mg/kg.
12. Dávková jednotka přípravku podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že farmaceuticky přijatelné adiční soli kyselin jsou voleny ze skupiny hydrochloridů, fosforečnanů, dusičnanů, acetátů, salicylátů a jejich směsí.
13. Dávková jednotka přípravku podle nároku 12, vyznačující se tím, že dále obsahuje bezpečné a účinné množství chemoterapeutika.
14. Dávková jednotka přípravku podle nároků 10, 11, 12 nebo 13, vyznačující se tím, že « chemoterapeutikum je voleno ze skupiny obsahující

DNA-interaktivní látky, Antimetabolity, Tubulin-interaktivní látky. Hormonální látky, Asparaginázu nebo hydroxymočovinu.
15. Dávková jednotka přípravku podle nároku 14, vyznačující se tím, že chemoterapeutikum je voleno ze skupiny obsahující • · • · · ·

Asparaginázu, hydroxymočovinu, Cisplatinu, Cyklofosfamid, Altretamin, Bleomycin, Dactinomycin, Doxorubicin, Etoposid, Teniposid, Taxol, Plicamycin, Methotrexat, Fluorouraci1, Fluorodeoxyuridin, CB3717, Azacytidin, Cytarabin, Floxuridin, Merkaptopurin, 6-Thioguanin, Fludarabin, Pentostatin, Cyctrabin a Fludarabin.
16. Dávková jednotka přípravku podle nároku 15, vyznačující se tím, že obsahuje

N-3-chlorfenylkarbamát v množství 2 až 400 mg/kg.
17. Dávková jednotka přípravku podle nároků 11, 12, 13, 14 nebo 15, vyznačující se tím, že dále obsahuje bezpečné a účinné množství potenciátoru.