CZ305673B6

CZ305673B6 - Mechanicky upravený plod ostropestřce mariánského a způsob jeho úpravy

Info

Publication number: CZ305673B6
Application number: CZ2007-515A
Authority: CZ
Inventors: Martin Buchta; Zdeněk Švehlík
Original assignee: Irel, Spol. S R. O.
Priority date: 2007-08-02
Filing date: 2007-08-02
Publication date: 2016-02-03
Also published as: EP2020238A1; CZ2007515A3

Abstract

Mechanicky upravený plod ostropestřce mariánského, vhodný zejména pro extrakci farmaceuticky účinných látek, obsahuje 80 až 90 % původní hmotnosti neupraveného plodu, bez vnějších vrstev plodu, čímž je obohacen o vnitřní části plodu ostropestřce mající zvýšený obsah flavonolignanů a oleje vůči jejich průměrnému obsahu v neupraveném plodu. Způsob mechanické úpravy plodu ostropestřce mariánského zahrnuje kroky: a) plod ostropestřce se případně předsuší, b) následně se podrobí případné separaci mechanických nečistot, přičemž se c) dále mechanicky odstraní 10 až 20 % hmotn. vnější vrstvy z původní hmotnosti plodu ostropestřce za teploty okolí, maximálně do teploty 35 .degree.C, pro zvýšení obsahu flavonolignanů a oleje ve vnitřní části plodu ostropestřce v porovnání s průměrným procentuálním obsahem flavonolignanů a oleje v plodu ostropestřce před touto mechanickou úpravou.

Description

(54) Název vynálezu:

Mechanicky upravený plod ostropestřce mariánského a způsob jeho úpravy (57) Anotace:

Mechanicky upravený plod ostropestřce mariánského, vhodný zejména pro extrakci farmaceuticky účinných látek, obsahuje 80 až 90 % původní hmotnosti neupraveného plodu, bez vnějších vrstev plodu, čímž je obohacen o vnitřní části plodu ostropestřce mající zvýšený obsah flavonolignanů a oleje vůči jejich průměrnému obsahu v neupraveném plodu. Způsob mechanické úpravy plodu ostropestřce mariánského zahrnuje kroky: a) plod ostropestřce se případně předsuší, b) následně se podrobí případné separaci mechanických nečistot, přičemž se c) dále mechanicky odstraní 10 až 20 % hmotn. vnější vrstvy z původní hmotnosti plodu ostropestřce za teploty okolí, maximálně do teploty 35 °C, pro zvýšení obsahu flavonolignanů a oleje ve vnitřní části plodu ostropestřce v porovnání s průměrným procentuálním obsahem flavonolignanů a oleje v plodu ostropestřce před touto mechanickou úpravou.

Mechanicky upravený plod ostropestřce mariánského a způsob jeho úpravy

Oblast techniky

Vynález se týká mechanicky upraveného plodu ostropestřce mariánského (Silybum marianum (L.) GAERTNER), (dále jen plod, obecně zvaný droga) a způsobu jeho úpravy, který je používán jako zdroj biologicky aktivních látek, zejména flavonolignanů (tzv. silymarinu), pro humánní a veterinární použití.

Dosavadní stav techniky

Plody ostropestřce mariánského obsahují řadu látek, z nichž mezi farmakologicky nej významnější patří látky flavonol-lignanového typu, souhrnně označované jako flavonolignany nebo též flavolignany. Tyto látky jsou pro své hepatoprotektivní, antioxidační, galaktogenní a vaskulámě příznivé účinky využívány podle dosavadního stavu techniky jako účinná fytofarmaka v klasické (viz např. zveřejněná mezinárodní přihláška WO 2000/078 325, evropský patent EP 1 774 963 a ruské patenty RU 2 291 706 a RU 2 274 400) i v alternativní medicíně (viz např. české patenty CZ 293 046 a CZ 296 773 a česká zveřejněná přihláška PV CZ 2004-905) a v kosmetických přípravcích (viz např. zveřejněná japonská přihláška JP 2006282568 a zveřejněná přihláška DE 102006063063). Podle dosavadního stavu techniky jejich použití však není omezeno jen na humánní oblast; jsou ve formě krmných směsí nebo dávek podávány také například užitkovým zvířatům, zejména skotu a drůbeži, s cílem zlepšit užitkovost těchto zvířat, resp. zvýšit kvalitu z nich získávaných produktů - jak uvádí např. publikace Vojtíšek B. a kol.: Veterinární medicína, 321-330, 1991; Tedesco D. a kol.: J. Dairy Sci. 87(7), 2239-2247, 2004; Tedesco D. a kol.: J. Vet. Med. A Physiol. Pathol. Clin. Med. 51(2), 85-89, 2004; Chon S. K. a Kim N. S.: Parasitol. Res. 97(6), 445-451, 2005; dále francouzský patent FR 2 719 451 Al, (český patent CZ 280 936 a český užitný vzor CZ 5634 nebo zveřejněná česká přihláška PV CZ 1991—3174).

Kromě flavonolignanů jsou v plodu ostropestřce mariánského obsaženy i další biologicky významné účinné látky, jakými jsou olej, obsahující vícenásobné nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselinu linolovou. Tento olej je využíván v kosmetickém průmyslu (viz např. český patent CZ 294 004), farmaceutickém průmyslu (viz např. ruský patent RU 2 099 076), krmivářské oblasti (viz např. český patent CZ 285 745), ale i jako surovina pro výrobu biologicky aktivních derivátů kyseliny linolové (viz např. česká přihláška PV CZ 2007-25). Podle dosavadního stavu techniky je obecné užití kyseliny linolové v kombinacích s jinými přírodními látkami v humánních potravinových doplňcích velmi časté, jak o tom svědčí např. americký patent US 6 576 252.

I když upravený plod ostropestřce mariánského hraje významnou roli v humánní i veterinární oblasti jako finální produkt k přímé spotřebě (viz např. zveřejněná mezinárodní přihláška WO 2007/020 382), je stále nejvíce využíván jako surovina pro výrobu koncentrátu flavonolignanů (silymarinu), resp. pro získání oleje. Tlak na snížení ceny finálního produktu se promítá do potřeby produkovat výchozí surovinu s co nejvyšším obsahem účinných látek. Toho je možno dosáhnout šlechtěním daného rostlinného druhu, resp. zásahy do jeho genetického fondu (viz např. německý patent DE 4 231 634), a/nebo úpravou plodu ostropestřce mariánského o standardním obsahu účinných látek. Plod ostropestřce mariánského je nejčastěji podle stavu techniky extrahován přímo po prosté desintegraci (rozemletí) (viz např. zveřejněná mezinárodní přihláška WO 2004/039386, belgický patent BE 1 000 468 nebo korejský patent KR 8 902 755) nebo po předchozím lisování (viz např. americký patent US 4 368 195), kdy je z plodu odstraněn přítomný olej (viz např. český patent CZ 295 611 nebo česká zveřejněná přihláška PV CZ 2005-8). Důvodem tohoto stavu je fakt, že dělení plodu ostropestřce mariánského s následnou separací vnitřních a vnějších vrstev je technologicky náročné a promítá se tak citelně do ceny suroviny. Prostý nárůst koncentrace flavonolignanů ovšem včetně přítomných balastních látek nemůže vyšší cenu suroviny vykompenzovat, a to ani s přihlédnutím k faktu zvýšení produktivity jednot . i CZ 305673 B6 livých výrobních zařízení, nutných pro výrobu finálního produktu. Hlavním problémem v tomto případě stále totiž zůstává nutnost primárně získané extrakty složitě rafinovat s cílem zbavit je uvedených balastních látek. Obecnou komplikací při rafinaci extraktů je nutnost použití speciálních zařízení a pomocných surovin, zejména rozpouštědel, a to i z kategorie chlorovaných nebo aromatických, která představují z hlediska životního prostředí a reziduí ve finálních produktech závažné nebezpečí. Touto problematikou se zabývají některé výše uvedené patenty nebo např. rumunské patenty RO 74 800, RO 84 556 a britský patent GB 2 084 569.

Při aplikaci přístupu, kdy by byly balastní látky odstraňovány extrakčními metodami před extrakcí vlastních účinných látek není možné v principu efektivně využít vzhledem k faktu, že mnohé z balastních látek mají své fyzikálně-chemické vlastnosti velmi podobné účinným látkám a docházelo by tak k jejich ztrátám. Přesto se podle dosavadního stavu techniky předextrakce plodu ostropestřce mariánského využívají (viz např. německý patent DE 10 016 449), ovšem s cílem zbavit plod pouze vysoce lipofilních balastních látek, zejména olejů. Tento přístup neřeší dostatečně efektivně otázku všech balastních látek a navíc zavádí do výroby dodatečný technologický krok - předextrakci výchozí suroviny, která je zvláště ekonomicky náročná v případě použití ekologických způsobů extrakce, např. s využitím oxidu uhličitého v superkritickém stavu (viz např. čínský patent CN 1 463 970).

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky řeší mechanicky upravený plod ostropestřce mariánského a způsob jeho úpravy podle vynálezu, který poskytuje vysoce kvalitní suroviny pro výrobu koncentrátu flavonolignanů (silymarinu), ostropestřecového oleje i dělených frakcí plodu, vhodných k přímému použití v humánní i veterinární oblasti.

Podstatou vynálezu je mechanicky upravený plod ostropestřce mariánského, vhodný zejména pro extrakci farmaceuticky účinných látek, přičemž obsahuje 80 až 90 % původní hmotnosti neupraveného plodu, bez vnějších vrstev plodu, čímž je obohacen o vnitřní části plodu ostropestřce mající zvýšený obsah flavonolignanů a oleje vůči jejich průměrnému obsahu v neupraveném plodu.

A dále je podstatou vynálezu způsob mechanické úpravy tohoto plodu ostropestřce mariánského, který zahrnuje kroky:

a) plod ostropestřce se případně předsuší,

b) následně se podrobí případné separaci mechanických nečistot, přičemž se

c) dále mechanicky odstraní 10 až 20 % hmotn. vnější vrstvy z původní hmotnosti plodu ostropestřce za teploty okolí, maximálně do teploty 35 °C, pro zvýšení obsahu flavonolignanů a oleje ve vnitřní části plodu ostropestřce v porovnání s průměrným procentuálním obsahem flavonolignanů a oleje v plodu ostropestřce před touto mechanickou úpravou.

Konečně je podstatou vynálezu i použití takto upraveného plodu v krmivářském, potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.

Zpracování plodu ostropestřce mariánského jeho mechanickými úpravami poskytuje řadu možností, jak připravit koncentráty účinných látek získatelných z tohoto materiálu. Podstata vynálezu spočívá v získání mechanicky upraveného plodu ostropestřce mariánského při nalezení způsobu zahrnujícího kombinaci technologických operací, při nichž je plod ostropestřce mariánského upravován působením mechanických sil tak, aby bylo dosaženo zakoncentrování jednotlivých skupin účinných látek ve výsledných materiálech a odstraněny nežádoucí a balastní látky.

Z pohledu účinných látek se jedná zejména o dvě základní skupiny sloučenin: flavonolignany (látky ze skupiny flavonoidů) a mastné oleje (látky ze skupin triglyceridů mastných kyselin). Podle tohoto vynálezu zejména zakoncentrování flavonolignanů představuje zásadní cíl v kombinaci mechanických úprav plodu ostropestřce mariánského. Tohoto cíle bylo v souladu s vynálezem dosaženo mechanickým rozdělením plodu ostropestřce mariánského, kdy byla z plodu odstraněna nežádoucí povrchová vrstva. Byl pak získán odkrytý plod, obsahující vnitřní části plodu, tzv. endosperm, spolu s částmi vnějších plodových obalů (slupka, otruba). Z výsledků provedených poloprovozních i následných provozních zkoušek vyplynulo, že flavonolignany jsou přednostně obsaženy právě v tomto materiálu a že tudíž částečná nebo úplná separace povrchových vrstev od vnitřních částí plodu vede kjejich zakoncentrování ve srovnání s průměrným obsahem v plodu celém. Dalším mechanickým dělením takto již upraveného plodu ostropestřce mariánského lze získat zbylé vnitřní vrstvy plodu, které ovšem v závislosti na použité separační technologii mohou obsahovat menší nebo větší množství vnějších plodových obalů. Tento materiál je bohatý zejména na polysacharidy (škroby), vlákninu a mastné oleje. Druhým produktem jsou pak vlastní plodové obaly, obsahující vysoký podíl flavonolignanů a nízký podíl olejů.

Koncentráty flavonolignanů, získané výše popsanými variantami způsobu mechanických úprav plodu ostropestřce mariánského podle vynálezu, je možno použít pro získání vysoce koncentrovaného flavonolignanového komplexu, tzv. silymarinu, běžnými extrakčními metodami za použití organických rozpouštědel jakožto extrakčního činidla. S výhodou lze tyto koncentráty ovšem i dále mechanicky upravovat např. lisováním, peletováním nebo granulováním, aby bylo dosaženo zejména dále uvedených fyzikálně mechanických charakteristik, žádoucích pro bezchybný provoz většiny z běžně používaných extrakčních technologií, tj.:

1) vytvoření granulované formy daného materiálu, jehož pevnost v tlaku v suchém stavu je vyšší než 0,2 MPa;

2) řízení distribuce velikosti částic granulátu zejména v oblasti od 0,5 do 12,0 mm;

3) řízení obsahu flavonolignanů na předem stanovenou koncentraci;

4) řízení obsahu mastných olejů.

Pro získání koncentrátů flavonolignanů s výše uvedenými charakteristikami bylo podle vynálezu vyzkoušeno několik technologických alternativ. Po zajištění plodu ostropestřce mariánského, u kterého musí být dosaženo ztráty sušením pod 12 % hmotn., s výhodou pod 9,0 % hmotn. případným dosušením (krok a), dochází k případné separaci mechanických nečistot, převyšuje-li jejich obsah 2,0 % hmotn. vztaženo na celkovou hmotnost plodu (krok b). Následně je plod ostropestřce podroben separaci vnějších vrstev (krok c). Tato separace je uskutečňována působením mechanických sil na plod v zařízení (mlýnu), kde plod přichází do styku s brusnými deskami, které v důsledku svého pohybu postupně odstraňují např. obrušují vnější vrstvy plodu. V tomto kroku dochází u plodů, kde jsou vnitřní části plodu těsně přilehlé k vnějším plodovým obalům, pouze k obroušení vnějších vrstev. U plodů, kde jsou vnitřní části plodu seschnutím částečně nebo úplně odděleny od vrstev vnějších plodových obalů, dochází často po odbroušení vnějších vrstev také k odloupnutí plodových obalů a úplnému odkrytí zbylých vnitřních vrstev (endospermu). Takto rozdružený materiál je přímo v zařízení po opuštění brusných desek výhodně separován na sítech s vhodnou velikostí ok, přičemž obroušené vnější vrstvy v podobě jemného prachu propadávají síty, zatímco vnitřní části plodu zůstávají na sítech. Tím dojde k oddělení obou materiálů s rozdílnými obsahy flavonolignanů, ale i dalších látek, zejména mastných olejů. Celý proces probíhá s výhodou za pokojové teploty. Primární řízení velikosti obroušení se řídí nastavením hmotnostního průtoku vstupního materiálu do zařízení příslušným regulačním prvkem zařízení. Skutečně oddělené množství obroušeného materiálu lze pak řídit velikostí ok výstupních sít v zařízení. Praktickými poloprovozními a následně i provozními pokusy bylo podle vynálezu shledáno, že podíl obroušených vnějších vrstev k vnitřním částem plodu je optimální v hmotnostním _ 7 _ poměru 1 : 9 až 2 : 8 v závislosti na požadovaném obsahu flavonolignanů v jednotlivých výstupních materiálech. Odborníkovi v oboru je zřejmé, že oddělení vnějších vrstev plodu ostropestřce od vnitřních částí plodu lze provádět výhodně i pomocí olupování a/nebo omílání a/nebo extruze. Je také zřejmé, že lze i vzájemně kombinovat jednotlivé výše uvedené způsoby.

Tímto způsobem získané obroušené vnější vrstvy plodu ostropestřce mariánského mají v důsledku propadu přes výstupní síto definovanou maximální velikost částic a obsahují pouze malý podíl flavonolignanů. Jsou však bohaté na látky, tvořící ochrannou vrstvu plodu, zejména na přírodní vosky, fytosteroly, polymemí terpenické látky a vyšší alifatické uhlovodíky. Z tohoto důvodu je tento materiál vhodný pro jejich izolaci, a to v režimu přímého použití u všech typů extrakčních technologií, kde jsou vyžadovány jemně mleté materiály, např. u vsádkových míchaných extraktorů. Na druhou stranu, po extrakce prováděné v perkolátorech (bateriích perkolátorů) nebo na zařízeních kontinuálních typu karuselových extraktorů, jsou na struktury extrahovaného materiálu kladeny jiné nároky, jak bylo uvedeno výše. Z těchto důvodů mohou být obroušené vnější vrstvy plodu ostropestřce mariánského dále zpracovány působením mechanických sil tak, aby došlo zejména k jejich zhutnění (tzv. kompaktaci). Tyto operace je možno provádět v granulátorech, peletovacích strojích nebo lisech. Zejména použití lisů se jeví jako velmi výhodné, neboť při aplikaci této technologie je možno přesně řídit lisovací poměry nastavením lisovacího tlaku a zároveň dosáhnout odlisování definovaného množství mastného oleje.

Podle dalšího aspektu vynálezu lze s výhodou obdobně dále mechanicky zpracovat vnitřní části plodu ostropestřce mariánského. Primárním cílem tohoto dalšího zpracování je řízení obsahu flavonolignanů i mastného oleje ve výsledném materiálu a zvýšení extrahovatelnosti těchto látek při následné extrakci, resp. zvýšení jejictí*fiodostupnosti při přímém použití v potravinářských nebo krmivářských aplikacích. Sekundárním cílem je pak podle vynálezu získání materiálu s optimálními fyzikálními vlastnostmi pro daný účel použití (mechanická pevnost, velikost částic, atp.). Pro tyto cíle je opět výhodné vnitřní části plodu zpracovat lisováním (krok dl). Pro případ, kdy má být dosaženo nižšího obsahu flavonolignanů, než by vznikl lisováním daného materiálu vnitřních částí plodu ostropestřce mariánského, lze s výhodou podle vynálezu před lisováním homogenizovat tento materiál s celým plodem ostropestřce mariánského nebo jeho částmi, takže výsledná průměrná hodnota obsahu flavonolignanů ve výsledném produktu po lisování může být udržena na předem definované hodnotě. Pro případ, kdy má být dosaženo vyššího obsahu flavonolignanů, než by vznikl lisováním daného materiálu vnitřních částí plodu ostropestřce mariánského, lze s výhodou z tohoto materiálu před lisováním mechanicky (např. na sítech a/nebo gravitačních stolech a/nebo použitím optické třídičky) oddělit frakci volných plodových obalů s vysokým obsahem flavonolignanů od frakce zbylých vnitřních vrstev plodu, kde je obsah flavonolignanů nízký (krok d2). Frakci plodových obalů lze pak přímo lisovat na materiál s velmi vysokým obsahem flavonolignanů (krok e3) nebojí lze před lisováním homogenizovat svnitřními částmi plodu ostropestřce mariánského a lisováním tohoto směsného materiálu tak získat výsledný produkt s definovaným obsahem flavonolignanů vyšším, než by odpovídal pouze lisovaným vnitřním částem plodu. Zvýšení podílu frakce volných plodových obalů ve vnitřních částech plodu před jeho tříděním lze dosáhnout dodatečným mechanickým rozdružením vnitřních částí plodu, např. při druhém průchodu strojem, použitého pro obrušování celého plodu. Analogicky lze využít separovanou frakci zbylých vnitřních vrstev plodu s nízkým obsahem flavonolignanů k homogenizaci s vnitřními částmi plodu ostropestřce mariánského, aby bylo dosaženo snížení obsahu flavonolignanů na předem požadovanou hodnotu.

Pro vlastní lisování lze přitom s výhodou použít šnekové lisy, zejména s vícechodými šneky. Lisovací tlaky se přitom pohybují typicky od 30,0 do 70,0 MPa a obsah zbytkového mastného oleje ve výliscích (tzv. pokrutině) od 5 do 11 % hmotn.

Typickým produktem po lisování výše uvedených materiálů nebo jejich směsí, získaných mechanickou úpravou plodu ostropestřce mariánského, na šnekových lisech jsou šupiny plochých, mírně válcovitě srolovaných nepravidelných tvarů o typických největších rozměrech od 1 do 80 mm. Přitom tloušťka šupin je dána štěrbinou lisu a pohybuje se od 1 do 8 mm. Materiál s touto distri bučí velikostí a tvaru částic je vhodný pro přímé použití v některých druzích extraktorů, zejména kontinuálních extraktorů tzv. karuselového typu. Zde dochází k protiproudému styku extrakčního činidla s extrahovaným materiálem a efektivita extrakce je tak nejvyšší. Z tohoto důvodu je možno extrahovat i větší aglomeráty materiálu při zachování vysoké výtěžnosti extrakce. Tyto větší aglomeráty jsou žádoucí zejména pro zachování hydrodynamických vlastností vrstvy extrahovaného materiálu v extraktorů tak, aby extrakční činidlo mohlo přes vrstvu extrahovaného materiálu stékat vlastní vahou bez nutnosti systém tlakovat, a zároveň aby nedocházelo k ucpávání štěrbin dna extraktorů, určených pro odvádění kapalného extraktu, jemnými podíly extrahovaného materiálu. Avšak pro některé druhy extraktorů, typicky pro baterii perkolátorů, je vhodné primárně získaný produkt po lisování upravit drcením a sítováním. Tuto operaci je možno provést v jednom kroku v rotačním drtiči, opatřeným na výstupu systémem sít s různými velikostmi ok. Vstupující materiál je rotačním pohybem nože rozdružen na menší částice, které propadávají podle své velikosti postupně systémem sít s různě velkými oky. Jednotlivé frakce materiálu jsou pak podle požadované distribuce velikosti částic shromažďovány. Velké částice mohou být vráceny zpět na začátek procesu drcení; nej menší prachové částic pak mohou být vráceny do předchozího procesu lisování. Celá operace drcení a sítování probíhá za pokojové teploty. Výsledný materiál má pak definovanou distribuci velikostí částic, jejichž tvar se vlivem drcení a sítování stává prostorově symetrickým. Tyto parametry jsou zvláště důležité pro konkrétní technologii extrakce účinných látek na baterii perkolátorů, protože na jejich základě při konkrétní geometrii konstrukce extraktorů a v závislosti na použitém organickém rozpouštědle určují tlakové poměry při vlastní extrakci i vlastní extrakční rychlost. Dále, materiál se sférizovanými částicemi podle vynálezu vykazuje mnohem lepší stálost při skladování i dopravě materiálu, kdy nedochází vlivem otřesů k podstatnému sekundárnímu drcení částic materiálu nebo jejich segregaci ve vrstvách podle velikosti částic. Také reologické chování volného materiálu při jeho transportu v dopravních cestách je optimální a dovoluje využití jak šnekových, tak i pneumatických dopravních systémů. Konečně - drcený a sítovaný materiál je možno v důsledku vysoké sypné hustoty efektivně balit a dopravovat za maximálního snížení skladovacích a dopravních nákladů.

Podle tohoto vynálezu bylo také zjišťováno využití izolované frakce zbylých vnitřních vrstev plodu ostropestřce mariánského, s nižším průměrným obsahem flavonolignanů ve srovnání s průměrným obsahem v celém plodu. Tento materiál nachází své uplatnění všude tam, kde se nejedná o pouhé využití účinků flavonolignanů, ale také i dalších látek obsažených v tomto materiálu. Zbylé vnitřní vrstvy plodu ostropestřce mariánského je bohatý na polysacharidy, bílkoviny, vlákninu, mastné oleje a fytosteroly. Pro obsah těchto složek je tento materiál vhodný pro využití jako potravinový doplněk nebo doplněk stravy. Dosavadní využití v této oblasti bylo limitováno zejména látkami obsaženými ve vnějších plodových obalech a povrchových vrstvách plodu, které způsobovaly jeho hořkou chuť (hořčiny, lignanové polymery, flavonoidy, produkty částečné oxidace přírodních látek, rostlinné vosky atp.), avšak podle tohoto vynálezu např. po obroušení vnějších vrstev a odstranění plodových obalů se většina z těchto senzoricky nepříjemných vlastností ztrácí a zbylé vnitřní vrstvy plodu je tak možno plně využít k přímé konzumaci, k přídavku do potravinářských výrobků (celozmné pečivo), cereálií (celozmné tyčinky), produkty správné výživy (vločky, směsi, mušli) atp.

V mnoha případech je však využití dále nezpracovaných zbylých vnitřních vrstev plodu ostropestřce mariánského limitováno relativně vysokým obsahem mastného oleje. Obsah oleje se v tomto materiálu pohybuje v závislosti na stupni odbroušení vnějších vrstev od 17 do 35 % hmotn. vztaženo na celkovou hmotnost ostropestřce. I když tento olej obsahuje esenciální mastné kyseliny, zejména kyselinu linolovou, jeho nadměrný obsah by mohl způsobovat při konzumaci dietické potíže. Výhodné a optimální je podle vynálezu zpracování zbylých vnitřních vrstev plodu primárně získaných po separaci odbroušených vnějších vrstev následným lisováním (krok e2). Vzhledem ke sníženému obsahu tvrdých částí plodu v důsledku jejich odbroušení, je možno dosáhnout za běžných lisovacích tlaků obsahu zbytkového mastného oleje pod 7,0 % hmotn. vztaženo na celkovou hmotnost ostropestřce. Takto upravený materiál je možné opět dále drtit a sítovat, obdobně, jak bylo popsáno výše, a to se stejnými výhodami. Navíc při lisování materiálu dojde vlivem aplikovaných tlaků a mechanických poměrů k statisticky významnému narušení c

buněčných stěn, a tím i následné zvýšené biodostupnosti všech látek obsažených v buňkách. Tento fakt je zejména významný s ohledem na biodostupnost flavonolignanů z daného materiálu.

Podle vynálezu je možno mimo použití v potravinářském průmyslu neupravený nebo lisovaný (krok e2) a případně následně drcené a sítované (krok f2) zbylé vnitřní vrstvy plodů ostropestřce mariánského využít v oblasti krmných doplňků pro hospodářská i domácí zvířata. Zlepšení chuťových vlastností dovoluje přidání tohoto materiálu do krmných směsí nejen pro hovězí dobytek, ale i prasata, drůbež, koně, psy kočky a ryby, kde dosud bylo využití ostropestřce mariánského omezeno jeho hořkou chutí. Tento materiál je možné využít pro přípravu všech běžných krmných směsí neboje možno jej přidávat přímo do krmných dávek zvířat.

Při použití vhodných technologií a extrakčních činidel je možno lisované, případně drcené a sítované zbylé vnitřní vrstvy plodů ostropestřce mariánského využít také jako suroviny pro izolaci flavonolignanů.

Mastný olej, získaný lisováním vnitřních částí plodu ostropestřce mariánského (krok dl) podle tohoto vynálezu, vyniká svou kvalitou. Je-li proces lisování proveden za studená, zachovává si takto vyrobený panenský olej vysokou nutriční hodnotu. Kvalita takto získaného oleje ve srovnání s olejem získaným lisováním celých plodů ostropestřce mariánského je dána zejména absencí vnějších vrstev plodu, které při lisování uvolňují do oleje lipofilní látky, které kvalitu oleje obecně snižují. Konkrétně se jedná o částečně oxidované oleje, volné mastné kyseliny a částečně hydrolyzované tuky. Přítomnost těchto látek zvyšuje peroxidpvé číslo kyselosti oleje. Nejvrchnější vrstva plodu (tzv. kutin) jej chrání před vnějším prostředím a obsahuje zejména přírodní vosky. Pokud je tato vrstva odstraněna, nepřecházejí vosky do oleje a olej získá na kvalitě tím, že je snížena jeho teplota zákalu, tzn. teplota, za které dojde k vylučování pevného podílu z oleje. Tento fakt je důležitý zejména s ohledem na použití ostropestřecového oleje jako alternativního paliva pro výrobu bionafty (esterů mastných kyselin s nižšími alifatickými alkoholy) nebo jako přímého biopaliva pro vznětové motory nebo zdroje tepla. Dále se s výhodou v důsledku obroušení vnějších vrstev plodu docílí odstranění látek, které kvalitu oleje snižují po stránce senzorické, zejména co se týče barvy, zápachu a chuti. Olej, získaný lisováním vnitřních částí plodu ostropestřce mariánského, tak podle konkrétního účelu zamýšleného použití nevyžaduje bud' žádnou, nebo pouze minimální rafinaci, aby bylo dosaženo jeho potřebných kvalitativních parametrů. Takto vyrobený olej je možné využít jako potravinu, potravinový doplněk (zdroj tzv. omega-6 mastných kyselin), krmný doplněk, pro kosmetické účely, pro výroby léčebné kosmetiky (tzv. angl. „cosmeceutics“), pro výrobu semisyntetických potravinových doplňků (např. konjugovaných mastných kyselin a jejich derivátů), nebo jako výchozí přírodní zdroj mastných kyselin pro výrobu semisyntetických derivátů těchto látek (zejména esterů) s aplikacemi ve farmaceutickém, kosmetickém, potravinářském, strojním průmyslu atd.

Výhodně spolu s olejem získaným lisováním vnitřních částí plodu ostropestřce mariánského (krok dl), také olej získaný lisováním separované frakce zbylých vnitřních vrstev tohoto plodu (krok e2), vykazuje výše uvedené kvalitativní znaky. Jeho kvalita je ovšem v některých ukazatelích (barva, číslo kyselosti) ještě vyšší, než je tomu u oleje lisovaného z vnitřních částí plodu, což je dáno nepřítomností plodových obalů, ze kterých mohou také v menší míře pocházet látky, mající negativní vliv na kvalitu oleje. Olej získaný lisováním zbylých vnitřních vrstev plodu je tak vhodný pro nejnáročnější aplikace v kosmetickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu, jak bylo uvedeno výše.

Veškerá technologie mechanického zpracování plodu ostropestřce mariánského a zapojení jednotlivých celků bylo podle vynálezu s výhodou navrženo tak, aby bylo možno v maximální míře využít tzv. spádových technologií, kdy je v daném technologickém celku využito pro přepravu materiálu gravitace. Tento způsob snižuje významným způsobem výrobní náklady a přispívá k minimalizaci dopadů výroby na životní prostředí.

Dalším významným znakem vynálezu je dokonalá bezodpadovost technologií. Ta je dána využitím všech hlavních i vedlejších produktů z vlastního zpracování plodu ostropestřce mariánského výše popsanými způsoby.

Výroba produktů podle podstaty vynálezu je také v plné shodě s požadavky na ochranu životního prostředí. Výroby probíhají s minimem spotřeby energie, všechny procesy jsou nízkoteplotní a vyžadují pouze přísun „čisté“ elektrické energie. Také likvidace použitých pomocných materiálů z výroby (filtrační přepážky, adsorbenty) je plně ekologická a šetrná vůči přírodnímu prostředí, neboť tyto materiály samy včetně zachycených látek jsou plně biodegradabilní a je možno je likvidovat např. kompostováním nebo přidáváním do reaktorů čistíren odpadních vod jako zdrojů potřebných živin. Obecně je zpracování plodu ostropestřce mariánského v souladu s cílem využívat v maximální míře potenciál surovin, které lze získat z plně obnovitelných přírodních zdrojů.

Vzhledem ke skutečnosti, že materiály, získané mechanickým zpracováním plodu ostropestřce mariánského podle vynálezu jsou využívány pro účely izolace silymarinu, jakožto farmaceutické aktivní substance (API), jsou všechny technologie navrženy pro provoz za podmínek režimu správné výrobní praxe (GMP). Tento vysoký standard řízení a kontroly jakosti procesů a produktů, který je vyžadován při výrobě API, je v daném systému technologií aplikován i na všechny další vedlejší produkty, které do oblasti farmaceutické výroby přímo nespadají. Za těchto podmínek jsou tak i tyto materiály vyráběny z hlediska jejich kvality na nejvyšší současné úrovni poznání řízení procesů a mohou proto splňovat všechny potřebné legislativní předpoklady pro aplikace v potravinářském a krmivářském průmyslu.

Schéma l Komplexní bezodpadová technologie mechanického zpracování plodu ostropestřce mariánského podle tohoto vynálezu, zajišťující navýšení obsahu flavonolignanů ve vybraných produktech (vstupní materiál a produkty jsou ve schématu vyznačeny půltučně a podtržené, alternativní procesy kurzívou)

Plod ostropestřce mariánského

Pře

b)

Separace mechanických nečistot c) > Mechanická úprava (např. obrušovaní)

Vnější vrstvy plodu - Produkt 1

Vnitřní části plodu - Produkt 2 dl) \ Rozdruženi

Lisování

Třídění

Lisování

Drcení a sítování

ψεί) Olei 2 Drcení a sítování

Plodové obaly

- Produkt 6

Produkt 3

Produkt 4

Zbylé vnitřní vrstvy plodu

- Produkt 5

a sítování ^3)

Lisování

Olei 4

Produkt 7 Produkt 8

Poznámka: Produkty 2,4 a 6 je možno homogenizovat vzájemně mezi sebou a/nebo s celým plo10 dem ostropestřce mariánského v definovaném poměru před fází lisování tak, aby bylo dosaženo požadovaného obsahu flavonolignanů ve finálním produktu.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad 1 Úprava plodu ostropestřce mariánského obrušováním a následným lisováním (provozní pokus)

Zajištěná dávka (10 200 kg) plodu ostropestřce mariánského (ztráta sušením 7,05 % hmotn.; obsah flavonolignanů 2,96 % hmotn.; obsah cizích příměsí 0,32 % hmotn.) byla podrobena obroušení na loupacím stroji (typ: „Ekonos“ 3.22, výrobce TMS Group, a.s., Pardubice) při hmotnostním průtoku 800 kg.h¹. Stroj byl na výstupu vybaven sítem s velikostí ok 1,2 x 20 mm. Získáno bylo 1240 kg odbroušených vnějších vrstev plodu (Produkt 1) a 8940 kg odkrytého plodu (Produkt 2). Produkty 1 a 2 byly dále zpracovány:

a) 1200 kg Produktu 1 bylo lisováno na lisu svícechodým šnekem (typ: „Žralok“ PL 200 LCPV7, výrobce: Farmet, spol. s r. o, Česká Skalice) za tlaku 70 MPa a bylo získáno 1078 kg lisovaného Produktu 3 a 72 kg Oleje 1.

b) 7800 kg Produktu 2 bylo lisováno na lisu s vícechodým šnekem výše uvedeného typu za tlaku 45 MPa a bylo získáno 6621 kg lisovaného Produktu 4 a 1050 kg Oleje 2.

Ze všech Produktů 1 až 4 byly odebrány vzorky pro příslušné analýzy. Výsledky analýz jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1 Výsledky analýz jednotlivých produktů zpracování plodu ostropestřce mariánského obrušováním a následným lisováním

Produkt číslo	Ztráta sušením v % hmotn.	Obsah oleje v % hmotn.	Obsah flavonolignanů v % hmotn. ve vysušené látce
1	6,16	11,8	1,97
2	5,66	20,1	3,06
3	4,21	4,6	3,02
4	5,86	7,7	4,26

Příklad 2 Úprava plodu ostropestřce mariánského obrušováním a následným lisováním, resp. obrušováním, rozdružením, částečným tříděním a lisováním (provozní pokus)

Zajištěná dávka (2000 kg) plodu ostropestřce mariánského (ztráta sušením 6,48 % hmotn.; obsah flavonolignanů 4,36 % hmotn.; obsah cizích příměsí 0,25 % hmotn.) byla podrobena obroušení na loupacím stroji, jak je uvedeno v Příkladu 1 při hmotnostním průtoku 800 kg.h“¹. Stroj byl na výstupu vybaven sítem s velikostí ok 1,2 x 20 mm. Získáno bylo 226 kg odbroušených vnějších vrstev plodu (Produkt 1) a 1734 kg odkrytého plodu (Produkt 2). Produkt 2 byl dále po částech zpracován:

a) 786 kg Produktu 2 bylo lisováno na lisu s vícechodým šnekem, jak je uvedeno v příkladu 1 za tlaku 48 MPa a bylo získáno 645 kg lisovaného Produktu 4 a 106 kg Oleje 2.

b) 948 kg Produktu 2 bylo rozdruženo na loupacím stroji výše uvedeného typu při hmotnostním průtoku 400 kg.h“¹. Stroj byl na výstupu vybaven sítem s velikostí ok 1,2 x 20 mm, kte

O ré v tomto případě sloužilo jako částečný třídicí prvek. Získáno bylo 368 kg materiálu propadlého sítem (Produktu 6) a 560 kg materiálu zůstávajícího na sítu (Produktu 5). Následně bylo 100 kg Produktu 6 lisováno na lisu s vícechodým šnekem výše uvedeného typu za tlaku 65 MPa a bylo získáno 91 kg lisovaného Produktu 8 a 4 kg Oleje 4. V dalším kroku bylo 360 kg Produktu 5 lisováno na lisu s vícechodým šnekem výše uvedeného typu za tlaku 47 MPa a bylo získáno 262 kg lisovaného Produktu 7 a 68 kg Oleje 3.

Ze všech Produktů 1, 2 a 4 až 8 byly odebrány vzorky pro příslušné analýzy. Výsledky analýz jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2 Výsledky analýz jednotlivých produktů zpracování plodu ostropestřce mariánského obrušováním a lisováním, resp. obrušováním, rozdružením, tříděním a lisováním.

Produkt číslo	Ztráta sušením v % hmotn.	Obsah oleje v % hmotn.	Obsah flavonolignanů v % hmotn. ve vysušené látce
1	6,20	11,0	2,50
2	5,82	19,6	2,55
4	5,97	6,8	3,98
5	5,28	24,4	2,01
6	6,07	9,9	2,87
7	6,25	7,1	3,52
8	5,04	5,8	4,97

Příklad 3 Úprava odkrytého, rozdruženého a částečně tříděného plodu ostropestřce mariánského úplným tříděním a lisováním (poloprovozní pokus)

Zajištěná dávka (200 kg) odkrytého, rozdruženého a částečně tříděného plodu ostropestřce mariánského (Produkt 5 z příkladu 2) bylo dotříděno na gravitační čističce (typ HEID - GA 110L, výrobce Cimbria Heid, GmbH, Rakousko) při průtoku materiálu 800 kg.h¹. Tříděním byla získána frakce plodových obalů o hmotnosti 20 kg (Produkt 6) a frakce vnitřních vrstev plodu o hmotnosti 176 kg (Produkt 5).

Následně bylo 20 kg Produktu 6 lisováno na lisu s vícechodým šnekem, jak je uvedeno v příkladu 1 za tlaku 70 MPa a bylo získáno 18 kg lisovaného Produktu 8 a 0,8 kg Oleje 4.

Obdobně 176 kg Produktu 5 bylo lisováno na lisu s vícechodým šnekem výše uvedeného typu za tlaku 40 MPa a bylo získáno 135 kg lisovaného produktu 7 a 37 kg Oleje 3.

Ze všech Produktů 5 až 8 byly odebrány vzorky pro příslušné analýzy. Výsledky analýz jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3 Výsledky analýz jednotlivých produktů zpracování odkrytého, rozdruženého a částečně tříděného plodu ostropestřce mariánského úplným tříděním a lisováním

Produkt číslo	Ztráta sušením v % hmotn.	Obsah oleje v % hmotn.	Obsah flavonolignanů v % hmotn. ve vysušené látce
5	5,63	26,1	2,37
6	6,18	10,2	6,12
7	6,34	5,9	3,61
8	6,02	6,7	9,03

Příklad 4 Úprava odkrytého a lisovaného plodu ostropestřce mariánského drcením a sítováním (provozní pokus)

Zajištěná dávka (6600 kg) lisovaného odkrytého plodu ostropestřce mariánského (Produkt 4 z příkladu 1) bylo rozdrceno a sítováno na stroji (typ: PS-12, výrobce Haiva, spol. s r. o., Tasovice) vybaveném na výstupu sítem s velikostí ok 8 mm. Rychlost průchodu materiálu drtičem činila 6000 kg.h'¹. Celkem bylo získáno 6580 kg drceného a sítovaného Produktu 4.

Z výsledného drceného a sítovaného Produktu 4 byl odebrán vzorek pro sítovou analýzu. Výsledky analýzy jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4 Výsledky sítové analýzy drceného a sítovaného produktu získaného lisováním odkrytého plodu ostropestřce mariánského

Produkt číslo	Distribuce velikosti částic v % hmotn.
Pod 0,5 mm	0,5 mm až 2,0 mm	2,0 mm až 4,0 mm	4,0 mm až 8,0 mm
4	5	28	51	16

Příklad 5 Úprava odkrytého plodu ostropestřce mariánského rozdružením, tříděním, lisováním, drcením a sítováním (provozní pokus)

Zajištěná dávka (1000 kg) plodu odkrytého ostropestřce mariánského (Produkt 2 z příkladu 1) byla zpracována rozdružením na loupacím stroji (typ: HN-1000, výrobce Seed-Imex, Co. Ltd., Maďarsko) při průtoku materiálu 400 kg.h“¹. Získáno bylo 478 kg materiálu obsahujícího převážně plodové obaly a 506 kg materiálu obsahujícího převážně vnitřní vrstvy plodu. Materiál obsahující převážně plodové obaly byl dotříděn na gravitační čističce, jak je uvedeno v příkladu 3 při průtoku materiálu 800 kg.h“¹. Tříděním byla získána čistá frakce plodových obalů o hmotnosti 421 kg (Produkt 6) a frakce obsahující převážně vnitřní vrstvy plodu o hmotnosti 52 kg (Produkt 5)·

Následně byl Produkt 6 lisován na lisu s vícechodým šnekem, jak je uvedeno v příkladu 1 za tlaku 67 MPa a bylo získáno 403 kg lisovaného Produktu 8 a 16 kg Oleje 4. Produkt 8 byl poté rozdrcen a sítován na stroji, jak je uvedeno v příkladu 4 vybaveném na výstupu sítem s velikostí ok 12 mm. Rychlost průchodu materiálu drtičem činila 3000 kg.h“¹. Celkem bylo získáno 396 kg drceného a sítovaného Produktu 8.

1

Ze všech Produktů 5, 6 a 8 byly odebrány vzorky pro příslušné analýzy. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 5 a 6.

Tabulka 5 Výsledky analýz jednotlivých produktů zpracování odkrytého plodu ostropestřce mariánského rozdružením, tříděním, lisováním, drcením a sítováním

Produkt číslo	Ztráta sušením v % hmotn.	Obsah oleje v % hmotn.	Obsah flavonolignanů v % hmotn. ve vysušené látce
5	6,34	25,6	2,27
6	5,92	9,3	6,51
8	5,85	5,7	9,79

Tabulka 6 Výsledky analýzy drceného a sítovaného produktu získaného lisováním tříděných plodových obalů ostropestřce mariánského

Produkt číslo	Distribuce velikosti částic v % hmotn.
Pod 0,5 mm	0,5 mm- 2,0 mm	2,0 mm- 4,0 mm	4,0 mm - 8,0 mm	8,0 mm- -12,0 mm
8	4	22	45	19	10

Průmyslová využitelnost

Mechanicky upravený odkrytý plod ostropestřce mariánského se zakoncentrovanou účinnou složkou - flavonolignany, s definovanou distribucí velikostí částic a s definovaným nízkým množstvím tukového podílu je vhodný pro následné extrakční zpracování s cílem izolace čisté frakce flavonolignanů. Nepřítomnost povrchových vrstev, obsahujících nežádoucí a balastní látky, v extrahovaném materiálu přispívá ke zvýšení koncentrace flavonolignanů v sušině primárních extraktů a významným způsobem zjednodušuje jejich následnou rafinaci vedoucí k vysoce koncentrované flavonolignanové frakci. Tyto faktory ve spojení s dosaženou vysokou koncentrací flavonolignanů ve vstupním materiálu vedou k významnému zlepšení ekonomiky výroby koncentrované flavonolignanové frakce (tzv. silymarinu) v důsledku možností zjednodušení výrobních technologických postupů, zvýšení produktivity výrobních zařízení a snížení nákladů na pomocné suroviny, energie a pracovní sílu.

Vnitřní části plodu ostropestřce, stejně jako materiály získané jeho dalším specifickým mechanickým zpracováním, pozbývají většinu z nežádoucích senzorických vlastností a mohou tak být přímo uplatněny v potravinářském a krmivářském průmyslu jako zdroje flavonolignanů a dalších účinných složek s vysokou biodostupností.

Vedlejším produktem zpracování vnitřních částí plodu ostropestřce mariánského je rostlinný olej, který vzhledem k podmínkám jeho výroby obsahuje v maximálně míře zachované žádoucí přirozené nutriční složky. Vzhledem k vysoké kvalitě takto získaného oleje odpadá pro většinu jeho možných použití v potravinářském, krmném, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu nutnost jeho další rafinace.

Claims

1. Mechanicky upravený plod ostropestřce mariánského, vhodný zejména pro extrakci farmaceuticky účinných látek, vyznačující se tím, že obsahuje 80 až 90 % původní hmotnosti neupraveného plodu, bez vnějších vrstev plodu, čímž je obohacen o vnitřní části plodu ostropestřce mající zvýšený obsah flavonolignanů a oleje vůči jejich průměrnému obsahu v neupraveném plodu.

2. Mechanicky upravený plod podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje 86 až 88 % původní hmotnosti neupraveného plodu.

3. Mechanicky upravený plod podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vnitřní části plodu obsahují od 2,5 do 4,5 % hmotn. flavonolignanů a od 16 do 26 % hmotn. oleje vztaženo na celkovou hmotnost plodu.

4. Mechanicky upravený plod podle nároků laž3, vyznačující se tím, že vnitřní části plodu zahrnují zbylé vnitřní vrstvy plodu a plodové obaly ostropestřce mariánského.

5. Mechanicky upravený plod podle nároku 4, vyznačující se tím, že je tvořen zhutněnými, výhodně lisovanými, popřípadě mechanicky upravenými vnitřními částmi plodu ostropestřce mariánského, s obsahem až do 5,5 % hmotn. flavonolignanů v plodu.

6. Mechanicky upravený plod podle nároku 4, vyznačující se tím, že je tvořen zbylými vnitřními vrstvami plodu ostropestřce mariánského po vytřídění vnitřních částí plodu, s obsahem oleje až do 27 % a s obsahem flavonolignanů maximálně 2,7 % hmotn.

7. Mechanicky upravený plod podle nároku 6, vyznačující se tím, že je tvořen zhutněnými, s výhodou slisovanými zbylými vnitřními vrstvami plodu ostropestřce mariánského s obsahem oleje maximálně 7,2 % a s obsahem flavonolignanů až do 3,7 % hmotn.

8. Mechanicky upravený plod podle nároku 4, vyznačující se tím, že je tvořen plodovými obaly ostropestřce mariánského, po vytřídění vnitřních částí plodu s obsahem oleje až do 11 % a s obsahem flavonolignanů maximálně 6,6 % hmotn.

9. Mechanicky upravený plod podle nároku 8, vyznačující se tím, že je tvořen zhutněnými, s výhodou slisovanými popřípadě následně mechanicky upravenými plodovými obaly ostropestřce mariánského s obsahem oleje maximálně 6,8 % a s obsahem flavonolignanů až do 9,8 % hmotn.

10. Mechanicky upravený plod podle nároků laž9, vyznačující se tím, že je tvořen zhutněnou směsí vnitřních částí plodu ostropestřce mariánského a mechanicky neupraveného plodu nebo částí plodu ostropestřce mariánského.

11. Způsob mechanické úpravy plodu ostropestřce mariánského podle nároku 1, který zahrnuje kroky:

a) plod ostropestřce se případně předsuší, ·

b) následně se podrobí případné separaci mechanických nečistot, vyznačující se tím, že se

T Ί

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se odstraní 12 až 14 % hmotn. vnější vrstvy plodu ostropestřce.

13. Způsob podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že mechanické odstranění ίο zahrnuje obrušování, a/nebo olupování, a/nebo omílání, a/nebo extruzi.

14. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že se po mechanickém odstranění vnějších vrstev plodu od vnitřních částí plodu v kroku c) uvedené frakce vnitřní části plodu podrobí kroku dl) zhutňování, s výhodou lisování, případně s jejich násled15 ným drcením a prosíváním v kroku el), nebo se v kroku d2) případně mechanicky rozdružují a dále mechanicky třídí, s výhodou gravitačně a/nebo prosíváním na zbylé vnitřní vrstvy plodu a plodové obaly.

15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že se zbylé vnitřní vrstvy plodu 20 podrobí dalšímu kroku e2) mechanické úpravy, kterým je s výhodou lisování.

16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že se zbylé vnitřní slisované vrstvy plodu následně podrobí kroku f2) mechanické úpravy, kterým je s výhodou drcení s případným prosíváním.

17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že se plodové obaly ostropestřce mariánského podrobí dalšímu kroku e3) mechanické úpravy, kterým je s výhodou lisování.

18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že se slisované plodové obaly 30 následně podrobí kroku f3) mechanické úpravy, kterým je s výhodou drcení s případným prosíváním.

19. Použití mechanicky upraveného plodu ostropestřce mariánského podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10 v krmivářském, potravinářském, kosmetickém a farmaceutickém průmyslu.