CZ303263B6

CZ303263B6 - Obal vyrobený z biaxiálne orientované polyolefinové fólie, zpusob jeho výroby a použití

Info

Publication number: CZ303263B6
Application number: CZ20022566A
Authority: CZ
Inventors: Dries@Thomas; Eiser@Wolfgang
Original assignee: Trespaphan Gmbh
Priority date: 2000-01-26
Filing date: 2001-01-23
Publication date: 2012-07-04
Also published as: HUP0204234A2; CZ20022566A3; PL203862B1; NZ519751A; JP2003520703A; ATE265318T1; NO20023537D0; AU776688B2; KR100753092B1; AU3543801A; NO20023537L; MXPA02007241A; NO328119B1; DE10003423A1; ES2223786T3; DE50102127D1; KR20020071945A; SK287078B6; CN1395525A; CN1208184C

Abstract

Obal vyrobený z mnohovrstvé, orientované polyolefinové fólie, která zahrnuje základní vrstvu a alespon jednu první vnejší vrstvu, kde uvedená polyolefinová fólie obsahuje v uvedené první vnejší vrstve aditivum, jež absorbuje zárení v oblasti vlnových délek zárení produkovaného laserem, takže pri místním ozárení fólie tímto laserem dochází v ozárené oblasti ke zvýšení teploty v takovém rozsahu, že polyolefin tvorící uvedenou první vnejší vrstvu v ozárené oblasti mekne nebo se taví a po ochlazení se váže k další vrstve, je charakteristický tím, že uvedené aditivum je prítomno v množství od 0,01 do 10 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené první vnejší vrstvy, a strední prumer cástic tohoto aditiva je v rozmezí od 0,01 do 4 mikrometru.

Description

Oblast techniky

Předmětný vynález se týká balicího materiálu vyrobeného z biaxiálně orientované polyolefinové fólie.

Dosavadní stav techniky

Polyolefinové fólie se v současné době široce využívají jakožto balicí materiál. Úspěch materiálů je založen na dobrých optických a mechanických vlastnostech uvedených fólií a na jejich snadné svařovatelnosti. Kromě svařování nabylo na důležitosti i tepelné spojování. Tepelně spojitelné fólie obsahují vnější vrstvu tvořenou polymerem, jehož krystalit má nižší teplotu tání než polymer tvořící základní vrstvu uvedené fólie. Za účelem tepelného spojení se jednotlivé vrstvy fólie kladou jedna na druhou a zahřívají se na teplotu, která je jen o 10 až 20 °C nižší, než je teplota tání daného krystalu, tzn., že nedochází k úplnému roztavení vnější vrstvy. Adheze takto tepelně spojených vrstev, které je dosaženo, je výrazně nižší než v případě svaření stejného materiálu, io avšak je dostatečná pro mnoho různých aplikací (viz. publikace Kunststoff-Handbuch, Volume

IV, Caři Hansen Verlag, Mnichov, 1969, str. 623 až 640).

Kromě použití tepelně spojitelných vrstev je známo i použití tzv. vrstev spojitelných za studená. Za studená spojitelné vrstvy se používají zejména v případech, kdy se daná fólie používá pri bale25 ní obsahu citlivého na teplo, jako je například čokoláda. Použití za studená spojitelných vrstev představuje další výrobní krok, který výrazně zvyšuje náklady na výrobu obalu.

Nezávisle na těchto obalových technologiích, jako je svařování, tepelné spojování nebo spojování za studená, byly v posledních letech vyvinuty způsoby označování polymemích materiálů. Mate30 riály tohoto typu obsahují aditivum citlivé na záření, které způsobuje barevnou změnu materiálu pri vystavení materiálu záření o určitém rozsahu vlnových délek. Vhodnými aditivy pro toto použití jsou například laserové pigmenty.

Kromě toho jsou z dosavadního stavu techniky známy také způsoby spojování plastových kom35 ponent pomocí laserů, pri kterých dochází k nízkému tepelnému a mechanickému zatížení uvedených komponent. Pro mnoho aplikací se začalo používat svařování pomocí transmisního laseru. Pri tomto typu svařování prochází laserový paprsek bez zábran skrz průhlednou komponentu a naráží na spojovacího partnera, jenž absorbuje laserové záření. Účinek laserového paprsku způsobuje, že se plast tvořící uvedeného absorpčního partnera taví a při ochlazení se spojuje s part40 nerem. Při tomto procesu se používají diodové lasery nebo krystalové lasery o vlnové délce v blízké infračervené oblasti.

DE 19516726 popisuje způsob výroby a vylepšení skládací krabice z nastřihaného profilu, který obsahuje vrstvu termoplastu nanesenou na základním materiálu, např. na kartónu, a alespoň jednu oblast ve tvaru pásu nebo proužku, která má být zalepená, přičemž po nebo během skládání krabice se provádí svařování pomocí infračerveného záření. Uvedené záření prochází základním materiálem do oblasti, která má být svařená. Kvůli dokončení lepeného spojen se bezprostředně po použití infračerveného záření aplikuje na svařenou oblast tlak.

Podstata vynálezu

Cíl předmětného vynálezu tedy spočívá v popsání balicího materiálu vyrobeného z polyolefinové fólie, který eliminuje nevýhody spojené se spojováním za studená, ale je stejně vhodný i pro balení produktů citlivých na teplo.

- 1 CZ 303263 B6

Uvedeného cíle je dosaženo pomocí obalu vyrobeného z mnohovrstvé, orientované polyolefínové fólie, která zahrnuje základní vrstvu a alespoň jednu první vnější vrstvu, kde uvedená polyolefinová fólie obsahuje v uvedené první vnější vrstvě aditivum, jež absorbuje záření v oblasti vlnových délek záření produkovaného laserem, takže při místním ozáření fólie tímto laserem dochází k ozářené oblasti ke zvýšení teploty v takovém rozsahu, že polyolefin, tvořící uvedenou první vnější vrstvu, v ozářené oblasti měkne nebo se taví a po ochlazení se váže k další vrstvě, který je charakteristický tím, že uvedené aditivum je přítomno v množství od 0,01 do 10 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené první vnější vrstvy, a střední průměr částic tohoto aditiva je v rozmezí od 0,01 do 4 mikrometrů.

Dalším cílem předmětného vynálezu je popsat výhodný obal zahrnující nádobu s víkem.

Uvedeného cíle je dosaženo pomocí obalu vyrobeného z mnohovrstvé, orientované polyolefínové fólie, která zahrnuje základní vrstvu a alespoň jednu první vnější vrstvu, kde uvedená polyolefínová fólie obsahuje v uvedené první vnější vrstvě aditivum, jež obsahuje záření v oblasti vlnových délek záření produkovaného laserem, takže při místním ozáření fólie tímto laserem dochází v ozářené oblasti ke zvýšení teploty v takovém rozsahu, že polyolefin, tvořící uvedenou první vnější vrstvu, v ozářené oblasti měkne nebo se taví a po ochlazení se váže k další vrstvě, který je charakteristický tím, že uvedené aditivum je přítomno v množství od 0,01 do 10 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené první vnější vrstvy, a střední průměr částic tohoto aditiva je v rozmezí od 0,01 do 4 mikrometrů.

Kromě pigmentu absorbujícího laserové záření obsahuje obvykle uvedená vnější vrstva fólie podle předmětného vynálezu alespoň 80 hmotnostních procent, vyrobené z 85 hmotnostních procent do méně než 100 hmotnostních procent, výhodněji od 90 do 98 hmotnostních procent polyolefinu, přičemž uvedená hmotnostní procenta jsou vždy vztažena na celkovou hmotnost dané vrstvy.

Jako příklad uvedených olefinových polymerů pro vytvoření vnější vrstvy podle předmětného vynálezu je možné uvést propylenové homopolymery, ethylenové homopolymery, kopolymery ethylenu a propylenu nebo kopolymery ethylenu a 1-butylenu nebo kopolymery propylenu a 1butenu nebo terpolymery ethylenu, propylenu a 1-butylenu nebo směs dvou nebo více uvedených homopolymerů, kopolymerů a terpolymerů. Zvlášť výhodně se pro vytvoření vnější vrstvy podle předmětného vynálezu používají statistické ethy len/propy lenové kopolymery obsahující od 1 do 10 hmotnostních procent ethylenu, výhodně od 2,5 do 8 hmotnostních procent ethylenu, nebo statistické propylen/l-butylenové kopolymery obsahující od 2 do 25 hmotnostních procent butylenu, výhodně od 4 do 20 hmotnostních procent butylenu, ve všech případech vztaženo na celkovou hmotnost daného kopolymerů, nebo statistické ethy len/propy len/1-buty lenové terpolymery obsahující od 1 do 10 hmotnostních procent, výhodně od 2 do 6 hmotnostních procent ethylenu a od 2 do 20 hmotnostních procent, výhodně od 4 do 20 hmotnostních procent 1-butylenu, ve všech případech vztaženo na celkovou hmotnost daného terpolymerů, nebo směs ethylen/propylen/1-buty lenového terpolymerů a propylen/l-butylenového kopolymerů obsahující od 0,1 do 7 hmotnostních procent ethylenu, od 50 do 90 hmotnostních procent propylenu a od 10 do 40 hmotnostních procent 1-butylenu, vztaženo ve všech případech na celkovou hmotnost dané polymemí směsi.

Hodnota indexu toku taveniny shora popsaných kopolymerů a/nebo terpolymerů, které se používají v první vrstvě fólie podle tohoto vynálezu, je obvykle v rozmezí od 1,5 do 30 gramů/] 0 minut, výhodně v rozmezí od 3 do 15 gramů/10 minut. Teplota tání těchto polymerů je obvykle v rozmezí od 120 do 140 °C. Výše popsaná směs kopolymerů a terpolymerů má obvykle index toku taveniny v rozmezí od 5 do 9 gramů/10 minut a teplotu tání v rozmezí do 120 do 150 °C. Hodnoty všech výše uvedených indexů toku taveniny se týkají výsledků měření provedených pri teplotě 230 °C a zatížení 21,6 newtonu (tj. v souladu se standardem DIN 53 735).

Propylenové homopolymery, které se používají ve vnější vrstvě fólie podle předmětného vynálezu. mají index toku taveniny v rozmezí od 1,5 do 30 gramů/10 minut, výhodně v rozmezí od 3 do 15 gramů/10 minut. Teplota tání uvedených homopolymerů je v rozmezí od 150 do 170 °C, výhodně v rozmezí od 155 do 165 °C. Výhodně se podle tohoto vynálezu používají isotaktické homopolymery, jejichž isotakticita je vyšší než 92 procent, výhodně v rozmezí od 94 do 98 procent. Obsah frakce extrahovatelné n-heptanem v uvedených isotaktických propylenových homopolymerech je menší než 10 hmotnostních procent, výhodně v rozmezí do 1 do 8 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost uvedeného homopolymerů. Hodnoty všech výše uvedených indexů toku taveniny se týkají výsledků měření provedených při teplotě 230 °C a zatížení io 21,6 newtonu (tj. v souladu se standardem DIN 52 735).

V případě potřeby může jedna nebo více vnějších vrstev fólie podle předmětného vynálezu obsahovat účinná množství běžně používaných aditiv, jako jsou antistatická činidla, neutralizační činidla, lubrikační činidla a/nebo stabilizační činidla, a v případě potřeby může být do jedné nebo i5 více těchto vrstev dále přidáno účinné množství antiblokačních činidel.

Podstatným rysem tohoto vynálezu je, že absorpční vnější vrstva fólie podle tohoto vynálezu zahrnuje aditivum, které absorbuje záření o vlnové délce v oblasti vlnových délek záření produkovaných lasery. V dalším textu je aditiva tohoto typu označována výrazem pigmenty nebo laserové pigmenty.

Vpravení laserových pigmentů výše popsaného typu do vnější vrstvy fólie podle předmětného vynálezu vede k tomu, že při ozáření uvedené fólie dochází k absorpci záření, tj. k absorpci energie. Z dosavadního stavu techniky je známo, že při vhodné vlnové délce zanechává laserový paprsek v pigmentovaném plastu viditelnou stopu ve formě bílé nebo zbarvené čary. Tento efekt se v současné době využívá při označování plastových komponentů a plastových fólií pomocí laseru. V současnosti s vývojem předmětného vynálezu bylo nyní zjištěno, že ozařování na sobě ležících fólií laserovým paprskem vede k vzniku pevného spojení mezi těmito dvěma fóliovými vrstvami, a to podobným způsobem jako v případě tepelného spojování nebo svařování, pokud alespoň jedna z těchto fólií zahrnuje vnější vrstvu obsahující laserový pigment a zároveň pokud tato vrstva obsahující laserový pigment je obrácená k druhým fóliím takovým způsobem, že tato pigmentová vnější vrstva je v kontaktu s druhou foliovou vrstvou. Bylo zjištěno, že pro vytvoření spojovacího švu je zvlášť výhodné, pokud obě vnější vrstvy, které jsou spolu v kontaktu, obsahují odpovídající, výhodně stejný, absorpční pigment.

Zcela neočekáváte 1 ně bylo zjištěno, že laserový paprsek prochází ostatními vrstvami fólie podle tohoto vynálezu aniž by v těchto vrstvách zanechával viditelnou stopu, jak je známo z laserového označování, a aniž by jakkoli jinak poškozovat tyto vrstvy. Zcela neočekávatelné bylo rovněž zjištění, že absorpce laserového záření je možné zesílit do té míry, že daná fólie absorbuje takové množství energie, jež je dostatečné pro změknutí nebo ohřátí uvedené vnější vrstvy. Při vývoji tohoto vynálezu panovaly zejména pochybnosti o tom, zda celkové množství laserových pigmentů obsažených v dané tenké vnější vrstvě bude dostatečné pro usnadnění homogenního tavení uvedené vnější vrstvy prostřednictvím absorpce laserového záření. Zároveň bylo zjištěno, že ohřívání nebo tavení dané vnější vrstvy je stále velmi zřetelně omezeno jen na ozářenou oblast.

Tato skutečnost umožňuje pri výrobě obalů vpravit do struktury daného obalu laserem vytvořený spojový šev na konkrétní místo, kde je přítomnost tohoto švu žádoucí.

Tepelné zatížení zabalených produktů vlivem působení laserového paprsku je v tomto případě výhodně vyloučeno. Nová technologie podle předmětného vynálezu je proto vhodná pro nahraze50 ní známých, za studená spojovaných povlaků, jež se používají pro balení produktů citlivých na teplo.

Vnější vrstva obsahující laserový pigment podle předmětného vynálezu může být vytvořena jak na neprůhledných, tak na průhledných fóliích, které jsou samy o sobě známé, nebo na jejich základní vrstvě nebo mezivrstvě. V případě neprůhledných nebo bílých fólií bylo zvlášť překva-3 CZ 303263 B6 pivé, že plniva obsažená v dalších vrstvách, která slouží pro zmatnění nebo bílé zabarvení dané fólie, nebrání adsorpci laserového záření v pigmentové vnější vrstvě a zahřívání vnější vrstvy, jež obsahuje laserový pigment. Absorpce laserového záření ve vrstvách obsahujících uvedené plnivo a/nebo pigment je velmi nízká nebo k ní vůbec nedochází, takže nebylo pozorováno žádné nega5 ti vní ovlivnění vlastností laserového spoje, integrity fólie nebo jiných vlastností fólie vlivem procházejícího laserového paprsku.

Pro účely tohoto vynálezu se jako laserové pigmenty používají nekompatibilní částice, které jsou inertní vzhledem k danému matricovému polymeru a jejichž použití nevede k výrazné tvorbě io dutinek během roztahování fólie. Střední velikost částic laserových pigmentů podle tohoto vynálezu je obvykle od 0,01 do 4 mikrometrů, výhodně v rozmezí od 0,1 do 2 mikrometrů, výhodněji v rozmezí od 0,1 do 1 mikrometru. Vnější vrstva podle předmětného vynálezu obvykle zahrnuje laserový pigment v množství od 0,1 do 10 hmotnostních procent, výhodně v množství od 0,5 do hmotnostních procent, výhodněji v množství od 0,8 do 3 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost vnější vrstvy. Pokud je koncentrace laserových pigmentů příliš nízká, dochází jen k mírné absorpci laserového záření, což se projeví jen velmi malou pevností vytvořeného spoje. Vysokou koncentrací laserových pigmentů se nedosáhne žádných dalších účinků spojených s absorpcí laserového záření. Při vysokých koncentracích zbarvených, kovových nebo černých pigmentů může docházet k barevnému efektu (k vytvoření šedého zbarvení), což může být nevý20 hodné, avšak v případě některých aplikací může být tento efekt žádoucí.

Laserovými pigmenty, které se používají podle předmětného vynálezu, jsou výhodně kovové pigmenty, jako jsou pigmenty na bázi hliníku, mědi nebo cínu, nebo slitiny mědi, jako je slitina mědi a zinku nebo mědi a cínu, a černé a zbarvené pigmenty, jako jsou zejména saze nebo grafit, oxidy železa, rutilové směsné fáze, ultramaríny, spinely a křemičitany zirkonia. Z výše uvedených pigmentů se podle tohoto vynálezu zvlášť výhodně používají pigmenty na bázi hliníku, slitiny mědi a zinku a saze nebo grafit. Bylo zjištěno, že zvlášť výhodný obsah pigmentu ve vnější vrstvě podle předmětného vynálezu činí v případě použití sazí od 0,1 do 1,0 hmotnostního procenta, v případě použití pigmentů na bázi hliníku činí tento obsah od 0,5 do 1,5 hmotnostního procenta a v případě použití slitin mědi činí tento obsah od 0,5 do 3,0 hmotnostních procent, výhodněji od 1 do 2 hmotnostních procent, vztaženo ve všech případech na celkovou hmotnost vnější vrstvy.

Směšovací poměr bílých pigmentů a černých, kovových nebo zbarvených pigmentů se může měnit v širokém rozmezí a umožňuje vytvoření optimálního rozsahu, ve kterém je absorbováno záření, a to v závislosti na použitém laseru. Kromě toho umožňují uvedené směsi vytvoření požadovaného zabarvení dané fólie, V případě potřeby je možné složení směsi rozšířit do té míry, že je vytvořen systém zahrnující více složek, Tak například může poměr bílého pigmentu a černých, kovových nebo zbarvených pigmentů být v rozmezí od 5:1 do 1:5, přičemž v těchto směsích se jako bílý pigment pro zesvětlení výhodně používá oxid titaničitý.

Z pigmentových směsí podle předmětného vynálezu se pomocí vhodných metod, jako například mletím v kulovém mlýnu, vytvářejí homogenní směsi. Současně s vytvářením těchto homogenních směsí je možné dosahovat vhodné střední velikosti částic a vhodné šířky distribuce velikosti částic tvořících danou směs.

Dále je možné pigmenty nebo pigmentové směsi podle tohoto vynálezu potahovat, například pro zvýšení adheze kdané polymemí matrici, a protože je známo, že uvedené částice někdy vyvolávají vznik dutinek, je uvedeným zvýšením adheze zabráněno vzniku trhlin a dutinek během roztahování fólie. Potahování, například pryskyřicemi nebo vosky, se zvlášť výhodně používá v pří50 pádě kovových pigmentů, jako je například práškový hliník. Potažením částic je rovněž zabráněno nežádoucímu vytváření prachových směsí, jež mohou představovat riziko z hlediska lidského zdraví a rovněž riziko z hlediska možností výbuchu takovýchto směsí. Kromě toho výše zmíněné voskové potahy zlepšují disperzíbilitu uvedených pigmentů v daném polymeru (tj. způsobují deaglomeraci částic) a dále zlepšují odměřitelnost pigmentů pri výrobě předsměsi. Obvykle jsou ?? komerčně dostupné kovové pigmenty již opatřeny voskovými a/nebo pryskyřicovými povlaky

-4CZ 303263 B6 tohoto typu. Způsoby výroby pigmentových povlaků uvedeného typu jsou známy z předcházejícího stavu techniky. Při těchto způsobech se pigmenty smáčejí uvedenými vosky nebo pryskyřicemi o nízké viskozitě a v případě potřeby jsou těmito vosky nebo pryskyřicemi provlhčeny, což je výhodné z hlediska disperzibility částic daného pigmentu.

Částice pigmentu mohou mít kulový, válcový nebo lupínkový tvar. Velikost, tvar a orientace částic pak může mít vliv na chování při absorpci laserových paprsků.

Ve výhodném provedení polyolefinová fólie podle předmětného vynálezu obsahuje další druhou io vnější vrstvu zahrnující polymery olefínů obsahujících od 2 do 10 atomů uhlíku, která je nanesena na opačnou stranu, než je uvedená vrstva obsahující shora popsaný laserový pigment.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu má uvedená druhá vnější vrstva takové složení, že v podstatě neabsorbuje žádné záření v rozsahu vlnových délek záření produkovaných lasery, které se používají pro spojování dané fólie. Pro výrobu obalů podle předmětného vynálezu je klí15 čové, aby laserový paprsek procházel skrz výše popsanou pigmentovou vrstvu, takže může docházet k odpovídající absorpci laserového záření.

Jako příklad vhodných olefínových polymerů pro vytvoření druhé vnější vrstvy podle předmětného vynálezu je možné uvést propylenové homopolymery, kopolymery ethylenu a propylénu, ko20 polymery ethylenu a 1-butylenu a kopolymery propylénu a 1-butylenu nebo terpolymer ethylenu, propylénu a 1-butylénu nebo směs dvou nebo více výše uvedených homopolymerů, kopolymerů a terpolymerů, přičemž zvlášť výhodně se pro vytvoření druhé vnější vrstvy fólie podle tohoto vynálezu používají stejné polymery, jež se výhodně používají pro výrobu shora popsané pigmentové vnější vrstvy. Kromě toho jsou pro vytvoření této druhé vnější vrstvy vhodné rovněž polyethyleny, jako je vysokohustotní polyethylen (HDPE), středněhustotní polyethylen (MDPE) a nízkohustotní polyethylen (LDPE), které mohou být v případě potřeby smíchány s propy lenovým i polymery.

Hodnota indexu toku taveniny shora popsaných kopolymerů a/nebo terpolymerů, které se použí30 vají v druhé vnější vrstvě fólie podle tohoto vynálezu, je obvykle v rozmezí od 1,5 do 30 gramů/10 minut, výhodně v rozmezí od 3 do 15 gramů/10 minut. Teplota tání těchto polymerů je obvykle v rozmezí od 120 do 140 °C. Výše popsaná směs kopolymerů a terpolymerů má obvykle index toku taveniny v rozmezí do 5 do 9 gramů/10 minut a teplotu tání v rozmezí od 120 do 150 °C. Hodnoty všech výše uvedených indexů toku taveniny se týkají výsledků měření provede35 ných při teplotě 230 °C a zatížení 21,6 newtonu (tj. v souladu se standardem DIN 53 735).

V případě potřeby může druhá vnější vrstva fólie podle předmětného vynálezu obsahovat účinná množství běžně používaných aditiv, jako jsou antistatická činidla, neutralizační činidla, lubrikační činidla a/nebo stabilizační činidla, a v případě potřeby může být do této vrstvy dále přidáno účinné množství antiblokačních činidel.

V dalším provedení tohoto vynálezu může druhá vnější vrstva rovněž zahrnovat pigment, jenž absorbuje záření o vlnové délce laserového záření. Při tomto provedení je však důležité, že laserové pigmenty obsažené v druhé vnější vrstvě absorbují záření v jiném rozsahu vlnových délek, než laserový pigment opačně umístěné vnější vrstvy. Fólie tohoto typuje možné zvlášť výhodně použít v kombinovaných procesech, pri kterých se na jedné straně pomocí laseru vytváření spojové švy a v dalších stupních daného procesu dochází pomocí druhého laseru k řezání, označování a/nebo k perforaci uvedené fólie. Pri takovýchto procesech se používají lasery, jež produkují záření o různých vlnových délkách.

Základní vrstva vícevrstvé fólie podle tohoto vynálezu zahrnuje v podstatě polyolefin, výhodně propylenové polymerem a v případě potřeby účinná množství zneprůhledňujících plniv a dalších aditiv. Obvykle zahrnuje uvedená základní vrstva alespoň 50 hmotnostních procent, výhodně od 60 do 99 hmotnostních procent, výhodněji od 70 do 98 hmotnostních procent polyolefinu, při-5 CZ 303263 B6 čemž uvedené procentické hodnoty jsou ve všech případech vztaženy k celkové hmotnosti uvedené vrstvy.

Výhodnými polyolefiny podle tohoto vynálezu jsou propylenové polymery. Tyto propylenové polymery zahrnují od 90 do 100 hmotnostních procent, výhodně od 95 do 100 hmotnostních procent, výhodněji od 95 do 100 hmotnostních procent propylenových jednotek, jejich teplota tání je 120 °C a více, výhodně v rozmezí do 150 do 170 °C, a jejich index toku taveniny je obvykle od 0,5 do 8 gramů/10 minut, výhodně od 2 do 5 gramů/10 minut, měřeno pri teplotě 230 °C a zatížení 21,6 newtonu (v souladu se standardem DIN 53 735). Jako propylenový polymer pro vytvoření základní vrstvy fólie podle tohoto vynálezu se výhodně používá isotaktický propylenový homopolymer obsahující 15 hmotnostních procent nebo méně ataktického podílu, kopolymery ethylenu a propylenu obsahující 10 hmotnostních procent nebo méně ethylenu, kopolymery propylenu a α-olefinů obsahujících od 4 do 8 atomů uhlíku, které obsahují 10 hmotnostních procent nebo méně α-olefinu, terpolymery propylenu, ethylenu a butylenu, které obsahují 10 hmotnostních procent nebo méně ethylenu a 15 hmotnostních procent nebo méně butylenu. Zvlášť výhodně se používá isotaktický propylenový homopolymer. Všechny shora uvedené procentické hodnoty jsou vztaženy k celkové hmotnosti daného polymeru.

Rovněž vhodné je použití směsi uvedených propylenových homopolymerů a/nebo kopolymerů a/nebo terpolymerů a dalších polyolefinů, zejména polyolefinů vyrobených z monomerů obsahujících od 2 do 6 atomů uhlíku, přičemž uvedená směs zahrnuje alespoň 50 hmotnostních procent, výhodně alespoň 75 hmotnostních procent propy lenového polymeru. Dalšími vhodnými polyolefiny pro použití v uvedené polymemí směsi jsou polyethyleny, zejména HDPE, LDPE, VLDPE a LLDPE, přičemž podíl těchto polyolefinů v každém případě nepřevyšuje 15 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost dané polymemí směsi.

V případě, že se podle tohoto vynálezu vyrábějí neprůhledné fólie, zahrnuje neprůhledná základní vrstva fólie plniva v maximálním množství 40 hmotnostních procent, výhodně v množství od 1 do 30 hmotnostních procent, výhodněji pak v množství od 2 do 20 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost neprůhledné vrstvy. Pro účely tohoto vynálezu jsou uvedenými plnivy pigmenty a/nebo částice vyvolávající vznik dutinek.

Pro účely tohoto vynálezu sejako pigmenty v uvedené základní vrstvě používají nekompatibilní částice, jejichž použití v podstatě nevede k tvorbě dutinek během roztahování fólie a jejichž střední velikost částic je obvykle od 0,01 do 1 mikrometru. Základní vrstva podle předmětného vynálezu obvykle zahrnuje pigmenty v množství od 0,5 do 10 hmotnostních procent, výhodně v množství od 1 do 8 hmotnostních procent. Mezi běžně používané pigmenty patří například oxid hlinitý, síran hlinitý, síran barnatý, uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý, různé křemičítany, jakoje křemičitan hlinitý (kaolin) a křemičitan hořečnatý (mastek), oxid křemičitý a oxid titaničitý, přičemž z těchto pigmentů se zvlášť výhodně používají bílé pigmenty, jako je oxid titaničitý, uhličitan vápenatý, oxid křemičitý a síran barnatý.

Plniva vyvolávajícími vznik dutinek jsou pevné částice, které jsou nekompatibilní a polymemí matricí a jejichž použití vede k vytváření dutinek při roztahování dané fólie. Minimální velikost částic plniva vyvolávajícího vznik dutinek je obvykle 1 mikrometr. Obvykle činí střední velikost částic těchto plniv od 1 do 6 mikrometrů. Plniva vyvolávající vznik dutinek jsou přítomná v množství od 0,5 do 25 hmotnostních procent, výhodně od 1 do 15 hmotnostních procent. Běžnými plnivy vyvolávajícím vznik dutinek jsou anorganické a/nebo organické materiály, jež nejsou kompatibilní s polypropylenem, jako je oxid hlinitý, síran hlinitý, síran barnatý, uhličitan vápenatý, uhličitan hořečnatý, různé křemičítany, jako je křemičitan hlinitý (kaolin) a křemičitan hořečnatý (mastek), a oxid křemičitý, přičemž z těchto látek se výhodně používá uhličitan vápenatý a oxid křemičitý.

Vhodnými organickými plnivy podle tohoto vynálezu jsou obvykle používané polymery, které jsou nekompatibilní s polymerem, jenž tvoří základní vrstvu fólie podle tohoto vynálezu, zejména

-6CZ 303263 B6 pak takové polymery, jako je HDPE, kopolymery cyklických olefinů, jako jsou kopolymery norbomenu nebo tetracyklododecanu a s ethylenem nebo propenem (COC), polyestery, polystyreny, polyamidy a halogenované organické polymery, přičemž výhodně se používají polyestery, jako jsou například polybutylentereftaláty, a cykloolefinové kopolymery. Pro účely tohoto vynálezu se nekompatibilními materiály nebo nekompatibilními polymery rozumí, že materiál nebo polymer je v dané fólii přítomen ve formě oddělených částic nebo ve formě oddělené fáze.

Fólie podle předmětného vynálezu zahrnuje alespoň jednu vnější vrstvu, která obsahuje laserový pigment. Celkově má fólie podle předmětného vynálezu výhodně třívrstvou, čtyřvrstvou nebo pětivrstvou strukturu. Ve výhodném provedení tohoto vynálezu všechny ostatní vrstvy v uvedené fólii v podstatě propouštějí použité laserové zařízení.

Tloušťka první vnější vrstvy (kterých může být případně více), jež obsahuje laserový pigment, je obecně větší než 0,1 mikrometru a výhodně je tato tloušťka od 0,3 do 6 mikrometrů. Druhá, is opačná vnější vrstva může mít stejnou nebo rozdílnou tloušťku. Tloušťka této druhé vnější vrstvy je výhodně v rozmezí od 0,3 do 3 mikrometrů.

Fólie podle tohoto vynálezu tedy může obsahovat jednu nebo více mezivrstev, které se skládají z olefinových polymerů, jejichž charakter byl popsán výše v souvislosti se základní vrstvou. Tyto zo mezivrstvy mohou obsahovat běžná aditiva, jejichž povaha byla popsána výše v souvislosti s jednotlivými vrstvami, jako jsou antistatická činidla, neutralizační činidla, lubrikační činidla a/nebo stabilizační činidla, a v případě potřeby antiblokační činidla. Tloušťka uvedených mezivrstev je větší než 0,3 mikrometru a výhodně je od 1,0 do 15 mikrometrů, výhodněji od 1,5 do mikrometrů.

Celková tloušťka polyolefinové fólie podle předmětného vynálezu se může měnit v širokém rozmezí a závisí na zamýšleném použití dané fólie. Výhodně činí celková tloušťka fólie podle tohoto vynálezu od 4 do 100 mikrometrů, výhodněji do 5 do 80 mikrometrů, výhodněji od 10 do 50 mikrometrů, přičemž základní vrstva tvoří obvykle od přibližně 40 do 100 procent z celkové tloušťky dané fólie.

Dalším aspektem tohoto vynálezu je způsob výroby polyolefinové fólie podle tohoto vynálezu extruzním způsobem, který je sám o sobě známý, způsobem výroby ploché fólie nebo způsobem výroby vyfukované fólie.

Způsob výroby ploché fólie zahrnuje koextrudování tavenin, jejichž sloužení odpovídá složení jednotlivých vrstev, skrz podlouhlou štěrbinu, odebírání vzniklé fólie přes jeden nebo více chladicích válců, přičemž během této operace dochází ke ztuhnutí fólie, následné roztahování (orientaci) uvedené fólie, tepelnou stabilizaci roztažené fólie a v případě potřeby ošetření povrchu vrstvy, která je pro takovéto ošetření určená, v koróně nebo plamenem.

Biaxiální roztahování (tj. orientace) fólie se provádí postupně nebo simultánně. Výhodně se používá postupné biaxiální roztahování, při kterém se fólie nejprve roztahuje v podélném směru (tj. ve směru zařízení) a poté v příčném směru (tj. kolmo na směr zařízení). Simultánní roztahová45 ní je možné provádět při způsobu výroby ploché folie, například pomocí technologie LISIM^(R), nebo při způsobu výroby vyfukované fólie. Výroba fólie podle tohoto vynálezu je dále popsána na příkladu extrudování ploché fólie s následnými postupným roztahováním této fólie.

Nejprve se tedy polymery nebo polymemí směsi tvořící jednotlivé vrstvy fólie stlačují a zkapal50 ňují v extrudéru, přičemž laserové pigmenty a všechna ostatní aditiva mohou v uvedených polymerech nebo polymemích směsích už být přítomna neboje možné tyto laserové pigmenty a ostatní aditiva přidávat do polymerů nebo polymemích směsí během této operace. Získané taveniny se poté simultánně protlačují skrz štěrbinu pro výrobu ploché fólie (tj, skrz podélnou štěrbinu) a extrudovaná vícevrstvá fólie je odebírána přes jeden nebo více chladicích válců, a to při teplotě

-7CZ 303263 B6 od 10 do 100 °C, výhodně při teplotě od 20 do 50 °C, přičemž během této operace dojde k jejímu ochlazení a ztuhnutí.

Takto získaná fólie se následně roztahuje v podélném a příčném směru, vztaženo k směru extrudování, což vede k poskládání molekulových řetězců. Podélné roztahování se výhodně provádí pomocí dvou válců, které se otáčejí různými rychlostmi, přičemž velikost rozdílu rychlostí otáčení jednotlivých válců odpovídá cílovému poměru roztažení. Příčné roztahování se pak výhodně provádí pomocí vhodného napínacího rámu. Poměr roztažení v podélném směru je v rozmezí od 4 do 8, výhodně od 5 do 6. Poměr roztažení v příčném směru činí od 5 do 10, výhodně od 7 do 9. Podélné roztahování fólie se výhodně provádí při teplotě od 80 do 150 °C a příčné roztahování se výhodně provádí při teplotě od 120 do 170 °C.

Po roztahování fólie následuje její tepelná stabilizace (neboli tepelné ošetření), při kterém se fólie po dobu přibližně 0,1 až 10 sekund zahřívá na teplotu od 100 do 160 °C. Poté se fólie standardním způsobem s využitím vhodného zařízení navíjí.

Po výše popsaném biaxiálním roztahování je možné případně jeden nebo oba povrchy dané fólie ošetřit v koróně nebo plamenech, a to jedním ze známých způsobů tohoto ošetření. Intenzita ošetření činí obvykle od 37 do 50 milinewtonů/metr, výhodně od 39 do 45 milinewtonů/metr. Ošetření povrchu fólie je dále popsáno na příkladu ošetření fólie v koróně.

Při koránovém ošetření se výhodně používá postup, kdy fólie prochází mezi dvěma vodivými prvky, jež slouží jako elektrody. Mezi uvedené elektrodami se aplikuje tak vysoké napětí, obvykle střídavé napětí (od přibližně 5 do 20 kilovoltů o frekvenci 5 až 30 kilohertzů), že mezi těmito elektrodami může docházet k jiskření nebo koránovým výbojům. Díky jiskření nebo koránovým výbojům dochází k ozonizaci vzduchu nad fólií a vzniklý ozon reaguje s molekulami na povrchu fólie, čímž vznikají polární inkluze ve v podstatě nepolární polymemí matricí.

Pro výrobu obalu podle předmětného vynálezu se výše popsané fólie zpracovávají například tak, že dvě první pigmentované vnější vrstvy fólie podle tohoto vynálezu nebo první pigmentovaná vnější vrstva a druhá vnější vrstva se uvádějí do vzájemného kontaktu. Během následného ozařování laserem prochází laserový paprsek skrz ostatní vrstvy fólie dokud nedorazí na uvedené vnější vrstvy, jež jsou spolu v kontaktu, přičemž jedna nebo obě tyto vrstvy jsou pigmentované. Pigmenty obsažené v jedné nebo obou uvedených vrstvách způsobují absorpci záření, což se projeví zahřátím dané vrstvy obsahující pigmenty, podobně jako je tomu v případě použití čelistí pro tepelné spojování fólií. Pokud se fólie nebo laserový paprsek pohybují odpovídajícím směrem, dochází v tomto směru k vytvoření spoje, jenž je podobný klasickému tepelnému spoji a kterýje vhodný pro uzavření daného obalu.

Pro vytváření laserového paprsku se vhodně používají komerčně dostupné Nd:YAG, diodové, eximerové nebo CO? lasery, jejichž výkon je upraven podle typu použitého polymeru, procesní rychlosti a typu pigmentu obsaženého ve vnější vrstvě fólie podle předmětného vynálezu. V principu je možné použít jak pulzní, tak kontinuální lasery. Konkrétně je zvlášť vhodné použití diodových laserů, a to díky jejich robustnosti a díky tomu, že produkují záření o vlnové délce v blízkosti infračervené oblasti. Šířka oblastí, jež mají být spojeny, může být nastavována změněnou zaostření laserového paprsku. V tomto případě je nezbytné provést úpravu energetické hustoty laseru. Vytvořený laserový paprsek se zaostřuje na fólii, jež má být spojena, pomocí štěrbinových membrán a pomocí vhodného optického zařízení. Odpovídající membrány umožňují vygenerovat paralelní laserové paprsky, které se používají pro vytvoření více svarů a spojových švů během jednoho stupně. V případě potřeby je možné do celého postupu začlenit další stupně, jako je například laserové řezání nebo laserová perforace fólie.

Zcela neočekávatelně bylo zjištěno, že interakce mezi jednotlivým paprskem a fólií je možné regulovat tak, že na jedné straně laserový paprsek není absorbován v již základní vrstvě fólie, ale místo toho prochází požadovaným způsobem volně skrz další vrstvy, avšak na druhé straně

-8CZ 303263 B6 absorpční průřez v odpovídající vnější vrstvě je dostatečně velký na to, aby způsobil roztavení uvedené vnější vrstvy, čímž dochází ke vzniku spojového švu. Absorpční průřez je v tomto případě zcela neočeká v atelné dostatečně velký na to, aby zabalený produkt, a zejména i produkt citlivý na teplo, nebyl poškozen procházejícím laserovým paprskem.

Charakterizace surovin a fólií z nich vyrobených byla provedena následujícími měřeními:

Index toku taveniny io Index toku taveniny byl měřen v souladu se standardem DIN 53 735 při zatížení 21,6 newtonu a teplotě 230 °C.

Střední velikost částic

Střední velikost částic byla stanovena zobrazovací analýzou. Za tímto účelem byl vzorek částic dispergován ve vodě a nanesen na skleněnou destičku. Poté byl vzorek usušen a studován pod rastrovacím elektronovým mikroskopem. Jednotlivé částice byly vizualizovány pomocí vhodného nastavení kontrastu a jasnosti ve formě šedého stínového obsahu. Byla měřena plocha jednotlivých částic nacházejících se na ploše o velikosti 10 mm², zjištěná plocha každé částice byla vzata jako plocha kruhu, ze které byl vypočten odpovídající průměr částice. Tyto naměřené hodnoty byly roztříděny podle rozmezí velikostí a vyjadřovaly distribuci velikosti částic. Střední průměr částic byl stanoven jako střed distribuční křivky.

Teplota tání

Teploty tání byly stanoveny pomocí DSC měření jakožto maximální hodnoty tavících křivek. Rychlost zahřívání při uvedených měřeních byla 20 °C/minutu.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude dále popsán pomocí následujících příkladů, které slouží jen pro ilustraci a nijak neomezují jeho rozsah.

Srovnávací příklad 1

Koextruzí a následnou postupnou orientaci v podélném a příčném směru byla vyrobena neprůhledná, pětivrstvá fólie, která měla asymetrickou strukturu a celkovou tloušťku 33 mikrometrů,

Vnější vrstva A měla tloušťku 1,2 mikrometru a podkladová mezivrstva B měla tloušťku 3,5 mikrometru. Vnější vrstva E měla tloušťku 0,5 mikrometru a podkladová vrstva D měla tloušťku 0,1 mikrometru. Jednotlivé vrstvy měly následující složení:

Základní vrstva:

87,0 hmotnostních procent isotaktického propylenového homopolymeru o teplotě tání 159 °C a indexu toku taveniny 3,4 gramu/10 minut

9,0 hmotnostních procent křídové předsměsi (Omyalite 90T) zahrnující 28 hmotnostních procent propylenového homopolymeru a 72 hmotnostních uhličitanu vápenatého

-9CZ 303263 B6

Mezivrstvy B a D:

100,0 hmotnostních procent isotaktického propylenového homopolymerů o teplotě tání 159 °C a indexu toku taveniny 3,4 gramu/10 minut

Vnější vrstva A

100 hmotnostních procent statistického ethy len/propy lenového kopolymeru obsahujícího 5 hmotnostních procent ethylenu, jehož krystalit měl teplotu tání 125 °C a index toku taveniny 6,5 gramu/10 minut

Vnější vrstva E

98,8 hmotnostních procent statistického ethylen/propylen/butylenového terpolymeru obsahujícího 3 hmotnostní procenta ethylenu a 7 hmotnostních procent butylenu (zbytek byl tvořen propylenem), jehož krystalit měl teplotu tání 150°C a index toku taveniny 7 gramů/10 minut

V jednotlivých stupních výrobního procesu byly použity následující podmínky:

Extrudování: Teploty Základní vrstva 260 °C

Mezivrstvy 255 °C

Vnější vrstvy 240 °C

Teploty odebíracího válce 20 °C

Podélné roztahování:

Teplota 110°C

Podíl roztažení v podélném směru 5,5

Příčné roztahování:

Teplota 160°C

Podíl roztažení v příčném směru 9

Stabilizace: Teplota 150°C

Smrštění 5 %

Příklad 1

Fólie byla vyrobena postupem podle srovnávacího příkladu 1. Na rozdíl od srovnávacího příkladu 1, fólie obsahovala na vnější vrstvě E 0,6 hmotnostního procenta sazí, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené vrstvy. Zbývající složení a výrobní podmínky byly stejné jako ve srovnávacím příkladu 1.

- 10CZ 303263 B6

Příklad 2

Fólie byla vyrobena postupem podle srovnávacího příkladu 1. Na rozdíl od srovnávacího prís kladu l, fólie obsahovala na vnější vrstvě E směs sazí a rutilu (TiO?) (v hmotnostním poměru

1:1). Celkový obsah směsi sazí a rutilu ve vnějším vrstvě E činil 0,6 hmotnostního procenta, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené vrstvy. Zbývající složení a výrobní podmínky byly stejné jako ve srovnávacím příkladu 1.

Příklad 3

Fólie byla vyrobena postupem podle srovnávacího příkladu 1. Na rozdíl od srovnávacího příkladu I, fólie obsahovala ve vnější vrstvě E 0,8 hmotnostního procenta, vztaženo na celkovou hmot15 nost uvedené vrstvy, stříbrného pigmentu, který se skládal z hliníkových destiček. Zbývající složení a výrobní podmínky byly stejné jako ve srovnávacím příkladu 1.

Srovnávací příklad 2

Fólie byla vyrobena postupem podle srovnávacího příkladu 1. Na rozdíl od srovnávacího příkladu 1, fólie obsahovala ve vnější vrstvě E 2,5 hmotnostního procenta, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené vrstvy, jemně rozemleté křídy (Soci). Zbývající složení a výrobní podmínky byly stejné jako ve srovnávacím příkladu 1.

Srovnávací příklad 3

Fólie byla vyrobena postupem podle srovnávacího příkladu 1. Na rozdíl od srovnávacího příkla30 du 1, fólie obsahovala ve vnější vrstvě e 2,5 hmotnostního procenta, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené vrstvy, živce (Minex). Zbývající složení a výrobní podmínky byly stejné jako ve srovnávacím příkladu 1.

Příklad 4

Fólie byla vyrobena postupem podle srovnávacího příkladu 1. Na rozdíl od srovnávacího příkladu 1, fólie obsahovala ve vnější vrstvě E 1,0 hmotnostní procento, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené vrstvy, slitiny mědi a zinku, jež sloužila jako zlatý pigment. Zbývající složení a výrobní podmínky byly stejné jako ve srovnávacím příkladu 1.

Příklad 5 (varianta s vnější vrstvou tvořenou kopolymerem)

Fólie byla vyrobena postupem podle srovnávacího příkladu 1. Na rozdíl od srovnávacího příkladu 1, fólie obsahovala ve vnější vrstvě A 0,8 hmotnostního procenta, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené vrstvy, stříbrného pigmentu. Zbývající složení a výrobní podmínky byly stejné jako ve srovnávacím příkladu 1.

Fólie vyrobené způsoby popsanými ve shora uvedených příkladech a ve srovnávacích příkladech byly na kovové desce položeny jedna na druhou ve dvou vrstvách. Fóliové vrstvy byly uspořádány tak, že fólie umístěná přímo na kovové desce se této kovové desky dotýkala svoji nepigmentovanou vnější vrstvou (vnější vrstva A ve srovnávacích příkladech 1 až 3 a v příkladech 1 až 4; vnější vrstva E v příkladu 5), přičemž protější, pigmentovaná vnější vrstva dané fólie byla v kon55 taktu s druhou foliovou vrstvou. Tato druhá foliová vrstva byla vyrobena ze stejné fólie a byla

- 11 CZ 303263 Β6 umístěna tak, že její pigmentovaná vnější vrstva byla v kontaktu s pigmentovanou vnější vrstvou první foliové vrstvy. Uvedené dvě vnější vrstvy, jež obsahovaly pigment, tedy byly spolu ve vzájemném kontaktu. Kromě toho byla na tyto dvě foliové vrstvy položena průhledná polyethylenová deska, která k sobě mírně přitlačovala uvedené dvě foliové vrstvy. Tato sestava byla následně ozařována, a to jak kontinuálně prostřednictvím diodového laseru, který produkoval záření o vlnové délce 980 nanometrů a laserovém výkonu od 15 do 25 wattů, tak CO₂ laserem, který produkoval záření o vlnové délce 10 600 nanometrů a laserovém výkonu od přibližně 50 do 80 wattů s délkou pulzu od 10 do 14 mikrosekund. Během ozařování byly fóliové vrstvy protahovány konstantní rychlostí skrz uvedené dvě desky, přičemž byly zároveň k sobě neustále mírně přitlačovány. Rychlost posuvu fólií se měnila od 0,4 do 4 metrů/minutu.

Při použití CO₂ laseru došlo v případě všech fólií k vytvoření linkového spojového švu s dobrou pevností. Avšak bylo patrné, že současně došlo k deformaci uvedeného spojového švu, která byla způsobena roztavením celé fólie, a k poškození povrchu fólie.

Podobně ozařování diodovým laserem vedlo v případě fólií pigmentovaných sazemi a hliníkem podle uvedených příkladů ke vzniku linkového „spojového švu“, zatímco v případě fólií vyrobených podle srovnávacích příkladů docházelo k procházení laserového paprsku skrz uvedené fólie bez zjevného účinku. V případě fólií podle příkladu 5 bylo pro vytvoření dostatečně pevného spojového švu nutné použít poněkud vyššího laserového výkonu. Z porovnání příkladu 3 s příkladem 5 je patrné, že pro dosažení dané pevnosti spojového švu bylo díky tomu, že pro spojování byly použity suroviny o vyšší teplotě tání (kopolymer), nutné použít vyšší laserové energie.

Při detailním prostudování fólií podle výše popsaných příkladů bylo zjištěno, že tyto fólie vykazovaly ve svařené oblasti dobrou adhezivní pevnost. Mírnými změnami rychlosti protahování fólií bylo možné dosáhnout změny v šířce vznikajícího spojového švu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Obal vyrobený z mnohovrstvé, orientované polyolefínové fólie, která zahrnuje základní vrstvu a alespoň jednu první vnější vrstvu, kde uvedená polyolefinová fólie obsahuje v uvedené první vnější vrstvě aditivum, jež absorbuje záření v oblasti vlnových délek záření produkovaného laserem, takže při místním ozáření fólie tímto laserem dochází k ozářené oblasti ke zvýšení teploty v takovém rozsahu, že polyolefin tvořící uvedenou první vnější vrstvu v ozářené oblasti měkne nebo se taví a po ochlazení se váže k další vrstvě, vyznačující se tím, že uvedené aditivum je přítomno v množství od 0,01 do 10 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené první vnější vrstvy, a střední průměr částic tohoto aditiva je v rozmezí od 0,01 do 4 mikrometrů.

2. Obal podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená první vnější vrstva obsahuje alespoň 80 hmotnostních procent propy lenového polymeru, výhodně ethy len/propy lenového kopolymeru nebo terpolymeru.

3. Obal podle jednoho z nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tloušťka první vnější vrstvy je od 0,1 mikrometru do 5 mikrometrů.

4. Obal podle jednoho nebo více z nároků laž3, vyznačující se tím, že uvedeným aditivem je laserové záření absorbující kovový, černý nebo zbarvený pigment.

5. Obal podle jednoho nebo více z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že uvedená fólie je průhledná.

- 12CZ 303263 B6

6. Obal podle jednoho nebo více z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že uvedená fólie zahrnuje neprůhlednou základní vrstvu, jež obsahuje plniva vyvolávající vznik dutinek.

5

7. Obal podle jednoho nebo více z nároků lažó, vyznačující se tím, že uvedená fólie zahrnuje na opačné straně druhou vnější vrstvu, která obsahuje aditivum, jež absorbuje záření v oblasti vlnových délek záření produkovaného laserem, přičemž aditiva obsažená v této druhé vnější vrstvě absorbují záření v jiném rozsahu vlnových délek, než aditiva obsažená v první vnější vrstvě.

8. Obal podle jednoho nebo více z nároků laž7, vyznačující se tím, že uvedená fólie obsahuje aditivum, jež absorbuje záření v oblasti vlnových délek záření produkovaného laserem, pouze v první vnější vrstvě a v žádné jiné další vrstvě.

15

9. Způsob výroby obalu vyrobeného z mnohovrstvé, orientované polyolefinové fólie, která zahrnuje základní vrstvu a alespoň jednu první vnější vrstvu, kde uvedená polyolefinová fólie obsahuje v uvedené první vnější vrstvě aditivum, jež absorbuje záření v oblasti vlnových délek záření produkovaného laserem, a uvedená polyolefinová fólie se ozařuje laserem tak, že v ozářené oblasti dochází k lokálnímu zvýšení teploty a polyolefin tvořící uvedenou první vnější vrstvu

20 v ozářené oblasti měkne nebo se taví a po ochlazení se váže k další vrstvě, vyznačující se tím, že uvedené aditivum je přítomno v množství od 0,01 do

10 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené první vnější vrstvy, a střední průměr částic tohoto aditiva je v rozmezí od 0,01 do 4 mikrometrů.

25 10. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se tím, že uvedená polyolefmová fólie zahrnuje druhou, protější vnější vrstvu, která obsahuje aditivum, jež absorbuje záření v oblasti vlnového záření produkovaného laserem, přičemž spojový šev pro uzavření obalu se vytváří pomocí laseru produkujícího záření o prvním rozsahu vlnových délek a uvedená fólie se označuje a/nebo řeže a/nebo perforuje pomocí druhého laseru, jenž produkuje záření o jiném

30 rozsahu vlnových délek než má záření produkované prvním laserem.

11. Způsob výroby podle nároku 9, vyznačující se tím, že zpracování fólie pomocí několika laserů, které produkují záření o různých vlnových délkách, se provádí simultánně.

35

12. Způsob výroby obalu zahrnujícího zásobník s víkem, ve kterém víko leží na okraji zásobníku a ve kterém je toto víko vyrobeno z mnohovrstvé, orientované polyolefinové fólie, která zahrnuje základní vrstvu a alespoň jednu první vnější vrstvu, přičemž tato první vnější vrstva je v kontaktu s okrajem zásobníku, kde uvedená první vnější vrstva obsahuje aditivum, jež absorbuje záření v oblasti vlnových délek záření produkovaného laserem, takže při místním ozáření fólie

40 tímto laserem dochází v ozářené oblasti ke zvýšení teploty v takovém rozsahu, že polyolefin tvořící uvedenou první vnější vrstvu v ozáření oblasti měkne nebo se taví a po ochlazení se váže k okraji zásobníku, vyznačující se tím, že uvedené aditivum je přítomno v množství od 0,01 do 10 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené první vnější vrstvy, a střední průměr částic tohoto aditiva je v rozmezí od 0,01 do 4 mikrometrů.

- 13 CZ 303263 B6

15. Mnohovrstvá, orientovaná polyolefinová fólie podle nároku 13, vyznačující se tím. že další vrstvy této fólie neobsahují žádný pigment, který absorbuje záření v oblasti vlnových délek záření produkovaného laserem.

5

16. Mnohovrstvá, orientovaná polyolefinová fólie podle nároku 13, vyznačující se tím, že uvedená první vnější vrstva dále obsahuje bílý pigment, výhodně oxid titaničitý.

17. Mnohovrstvá, orientovaná polyolefinová fólie podle nároku 13, vyznačující se tím, že základní vrstva obsahuje až 40 hmotnostních procent plniv, která jsou výhodně vybraná io ze skupiny zahrnující uhličitan vápenatý, oxid titaničitý, polyethylentereftalát a polybutylentereftalát.

18. Použití mnohovrstvé, orientované polyolefinové fólie podle nároku 13 pro výrobu obalu.

13. Mnohovrstvé, orientovaná polyolefmová fólie, která zahrnuje základní vrstvu a alespoň jednu první vnější vrstvu, vyznačující se tím, že uvedená první vnější vrstva obsahuje pigment zahrnující slitinu mědi.

50

14. Mnohovrstvá, orientovaná polyolefinové fólie, podle nároku 13, vyznačující se tím, že uvedenou slitinou mědi je slitina mědi a zinku a tento pigment je přítomen v množství od 0,5 do 3 hmotnostních procent, vztaženo na celkovou hmotnost uvedené vnější vrstvy.

15 19. Použití mnohovrstvé, orientované polyolefinové fólie podle nároku 13 pro výrobu obalu, kteiý obsahuje spojový šev vyrobený pomocí ozáření laserem.