CZ301109B6 - Drobný sklenený bižuterní výrobek, typu perly, a zpusob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Dvojperla (3) sestává ze dvou vedle sebe usporádaných poloelipsoidních/polokulovitých cástí se spolecným stredovým zúžením jakožto jeden integrální celek z jednoho kusu skla se spojite zaobleným vnejším povrchem. Ve stredovém zúžení dvojperly (3) je centrálne situována vnitrní dírka (3a) elipsovitého prurezu, která je pruchozí ve smeru prevážne kolmém na délku (Dd) dvojperly (3), a která má hlavní osu (D2d) rovnobežnou ve smeru výšky (Hd) dvojperly (3). Dvojperly (3) se vyrábejí kontinuální strojní výrobou, tažením skla dutinou tvarovacího zarízení. Získaná trubice (1) se táhne po tažné dráze, s výhodou o délce kolem 18 až 12 m, rychlostí kolem 0,8 až 3 m za sekundu, a do predem urceného prícného profilu s tolerancí výšky (Hs) a na ní kolmé délky (Ds) v rozmezí .+-. 0,1 mm a s tolerancí prumeru vnitrní dírky (1a) .+-. 0,05 mm. Následne se sklenená trubice (1) delí sekáním na predem urcenou tlouštku (Ls) sekanice (2), v podstate odpovídající výšce (Hs). Sekanice (2) se kulatí pusobením teploty a casu do získání dvojperly (3) se spojite zaobleným povrchem a definovaného tvaru dvojperly (3) a její vnitrní dírky (3a).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká drobného skleněného bižutemího výrobku, typu perly, atypického zaobleného prostorového tvaru protaženého po délce s atypickou s vnitřní dírkou, který je získaný strojní kontinuální výrobou.

io Vynález se týká též způsobu výroby tohoto drobného skleněného bižutemího výrobku, typu perly, atypického zaobleného tvaru protaženého po délce a s vnitřní dírkou, a to strojní kontinuální výrobou. Utavená a vyčerená sklovina kontinuálně vytéká z dávkovacího zařízení sklářského tavícího agregátu do tvarovacího zařízení. Ve tvarovacím zařízení sklovina kontinuálně protéká tvarovací dutinou mezi dvěma tvarovacími povrchy, a to jednak mezi vnějším tvarovacím povr15 chem pro předtvarování vnějšího povrchu, a jednak mezi vnitřním tvarovacím povrchem, tvořeným trnem, jímž se předtvarovává vnitřní dírka drobného bižutemího výrobku. Získaný předtvar skleněné trubice táhne po tažné dráze a současně se zchlazuje. Poté se takto získaná skleněná trubice dělí sekáním ve strojním zařízení na menší skleněné kusy, sekanici, na předem určenou tloušťku. Následně se sekanice kulatí ve strojním zařízení působením teploty a času a též působením chemického zásypu až do získání požadovaného tvaru, který se dále případně povrchově zušlechťuje známými technikami.

Dosavadní stav techniky

Drobné skleněné bižuterní předměty, zejména skleněné perly, se získávají různým způsobem.

Tradičně se vyrábí různé druhy skleněných perlí z transparentního, mléčného, sytě zbarveného nebo neprůhledného opakního skla, nejčastéji však ze skla typu křišťál nebo alabastr. Skleněné perly jsou vyráběny z masivního skla nebo jsou duté, s dírkou nebo bez dírky. Perla s dírkou se získává obvykle ze skleněné trubičky, perla bez dírky ze skleněné tyčinky.

Existují v podstatě dva základní způsoby výroby perlí, jednak ruční výroba, jednak kontinuální strojní výroba.

Při ruční výrobě skleněných perlí se skleněná tyč/trubka prohřeje. Poté se prohřátá tyČ/trubka tvaruje měním lisováním, obvykle mačkáním ve formě do skleněného polotovaru, kuliček, peciček atp. U skleněných perel ve tvaru peciček je možno využít při tvarování vnějšího tvarovacího zařízení různých geometrických tvarů, jako hvězdiček, trojúhelníků atp. Méně používané je využití tmu pro vytvoření geometrického průřezu vnitřních dírek. Z těchto polotovarů se mechanicky odstraňují prelisky, obvykle v omílacím zařízení, tzv. „rumplovacím“ zařízením. V něm se vylisované polotovary skleněných kuliček Či peciček omílají mechanickým působením v otáčejícím se bubnu po stanovenou dobu do získání požadovaného hladkého tvaru skleněné perly. Většinou je třeba takto hrubě opracované skleněné předměty ještě podrobit leštění. U mění práce se může využít různobarevného či různě sytého skla již při tažení trubiček, zvyšující originalitu výrobku a též jeho cenu. Geometrické tvary hvězdiček či trojúhelníků s dírkou pro navlékání u bižutemích drobných výrobků jsou minimálně využívány. Vnější geometrický tvar je využíván u lustrových ověsů větších a výrazných tvarů a vyšší hmotnosti, u nichž vnitřní dírky jsou minimální, v průřezu obvykle kruhové, nejsou centrálně umístěny, ale jsou situovány v co nejméně viditelné části lustrového ověsu, za účelem jeho zavěšení. Jedná se o jiný sortiment, lustrové sklo, získávaný jinou technologií než skleněné perly nebo rokajl.

Ruční výroba skleněných perel je náročná z důvodu na velký podíl ruční práce a energie. Nevýhodou skleněných perel s dírkou je, že se nedá se odstranit optický vjem tzv. „rysaté“ dírky.

Totiž, povrch dírky díky této technologii bývá na povrchu ne zcela hladký, protože může být

-1CZ 301109 B6 porušen od píchací jehly.

Kontinuálním strojním způsobem se vyrábí ze skleněných tyčinek, a většinou ze skleněných trubiček, drobné skleněné perličky či rokajl s dírkou k navlékání. Skleněné tyěinky/trubičky se získávají kontinuálním strojním tažením přímo ze sklářského tavícího agregátu, kterým jsou v poslední době obvykle sklářské celoelektricky otápěné vany. Skleněná tyčinka/trubička vycházející z tavícího agregátu se táhne na dopravníku do ustálení tvaru a na tažné dráze se tyčinka/trubička obvykle současně zchlazuje. Vnější povrch skleněné tyěinky/trubičky může být vytvarován do kulatého nebo zaobleného průřezu, nebo do hranatého průřezu čtvercového, troj10 úhelníkovitého, šestihranného, případně do hvězdicovitého průřezu, do průřezu tvaru kytičky atp. Dírka tažené skleněné trubičky může být vytvarována jako kulatá, čtvercová, trojúhelníková atp.

Skleněná tyčinka/trubička z transparentního skla nekruhového průřezu může být tvarována řízeným otáčením „kroucením“, při němž vzniká spirálovitý vnější povrch tyčinky/trubičky. V přípa15 dě řízeného otáčení transparentní skleněné trubičky nekruhového průřezu dochází i ke spirálovitému tvaru povrchu vnitřní dírky. Výsledkem je zvláštní vizuální optický efekt zejména vnitřní dírky při dalším zušlechťování perel. Barvením nebo stříbřením se tento efekt ještě zesiluje, protože sklo působí jako čočka.

Při kontinuálním tažení na dopravním pásu se na konci tažné dráhy provádí strojní kontinuální dělení skleněných trubiěek/ty činek na rozměr, vhodný pro skladování.

Následně se získaný polotovar skleněné tyčinky/trubičky dělí na sekacím zařízení. Při sekání vznikají ostré hrany, které je potřeba odstranit dalšími postupy.

Jeden z nich je omílání v orní lácím zařízení, při němž se nasekané kusy skleněných tyčinek/trubiček v otáčejícím se bubnu mechanicky omílají vzájemně o sebe tak dlouho, až se získá hladký povrch skleněného bižutemího výrobku či perly.

Dalším způsobem získání hladkého povrchu z nasekaných polotovarů skleněných tyčinek/trubiček je tvarování v kulatícím zařízení působením tepla a zásypu. Při kulacení nasekaných polotovarů skleněných tyč inek/trub íček zásyp zabraňuje slepování vnějších povrchů skleněných tyčinek/trubiček za tepla a deformaci dírky skleněné trubičky tím zeji zaplní. Po ukončení kulacení se z povrchu skla oddělí zásyp např. mechanicky, a poté omytím ve slabých roztocích kyselin.

Skleněné perly se mohou dále povrchově zušlechťovat známými způsoby, kupř. leštěním teplem, broušením povrchu, nanášením barevných povlaků, pokovením, listry, zlacením. Perly se mohou smáčet ve speciálních roztocích pro získání imitace pravých perel.

Úkolem tohoto vynálezu je získání drobného skleněného bižutemího výrobku typu perly, nového originálního tvaru, zejména strojním způsobem.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje drobný skleněný bižutemí výrobek, typu perly s vnitřní dírkou, získaný strojní kontinuální výrobou, podle tohoto vynálezu. Podstata tohoto vynálezu spočívá v tom, že drobný skleněný bižutemí výrobek sestává ze dvou vedle sebe uspořádaných poloelipsoidních/polokulovitých částí se společným středovým zúžením, vytvářejících dvojperlu, jakožto jeden integrální so celek z jednoho kusu skla, se spojitě zaobleným vnějším povrchem. Ve středovém zúžení dvojperly a současně i ve středu dvoj perly je centrálně situována vnitřní dírka elipsovitého průřezu.

Vnitřní dírka je průchozí ve směru převážně kolmém na největší výšku dvojperly,

Vnitřní dírka elipsovitého průřezu má hlavní osu rovnoběžnou se směrem výšky dvojperly .

Dvojperla má největší výšku větší nebo rovnou její největší tloušťce.

Konečný tvar dvojperly je elipsoidní, a vykazuje svou největší délku ve své podélné ose procházející středem dvojperly a zároveň středem středového zúžení dvojperly a středem vnitřní dírky, největší tloušťku ve směru převážně rovnoběžném s nejmenší šířkou středového zúžení dvojperly a největší výšku ve směru převážně rovnoběžném se směrem nejmenší výšky středového zúžení dvojperly.

Středové zúžení dvojperly vykazuje svou nejmenší výšku ve směru převážně rovnoběžném se směrem největší výšky dvojperly a nejmenší Šířku ve směru převážně rovnoběžném se směrem největší tloušťky dvojperly.

Vnitrní dírka dvojperly je elipsovitého průřezu a vykazuje hlavní osu rovnoběžnou ve směru výšky dvojperly. Vnitřní dírka vykazuje svou největší délku vedlejší osy ve směru převážně kolmém na směr největší výšku dvojperly a svou největší délku hlavní osy ve směru převážně rovnoběžném s největší výškou dvojperly.

Hlavní výhodou tohoto vynálezu je, že nová dvojperla podle tohoto vynálezu představuje nový, kvalitní a originální výrobek, získaný kontinuálním strojním a reprodukovatelným způsobem. Dvojperly nového originálního elipsoidního tvaru mají centrálně situovanou vnitřní dírku nekonvenčního tvaru elipsovitého průřezu, která při volbě průhledného skla zesiluje čočkovým efektem zvláštnost tvaru perly. Tento efekt se dá u transparentního skla ještě zvýšit povrchovým zušlechtěním. Vnitřní dírka je protažená ve směru výšky dvojperly ve středovém zúžení, takže při navlékání dvojperel vedle sebe nastává efekt obdobný zámkovému efektu. Dvojperly mají shodnou výšku s tloušťkou, nebo je výška dvojperel větší než tloušťka, což se projevuje při navlékání dvojperel za sebou, protože na sebe navazující dvojperly vytváří vyšší vrstvu. Dvojperly při navlékání za sebou, se samovolně natáčejí ksobě tak, že mezi sebe zapadají poloelipsoidní/polokulovité části dvojperel, takže řetěz na sebe navazujících perel vytváří zvláštní efekt.

Vynález se též týká způsobu výroby drobného skleněného bižuterního výrobku tedy dvojperly, podle tohoto vynálezu. Podstata tohoto způsobu spočívá vtom, že zdávkovacího zařízení sklářského tavícího agregátu sklovina kontinuálně protéká dutinou tvarovacího zařízení mezi dvěma tvarovacími povrchy. Dutina tvarovacího zařízení, jímž sklovina protéká, je vymezena vnějším tvarovacím povrchem, v příčném řezu sestávajícím ze dvou vedle sebe integrálně uspořádaných poloelipsovitých/polokruhovítých tvarů, částečně se překrývajících ve středovém zúžení, jímž se předtvarovává vnější povrch drobného skleněného bižuterního výrobku. Sklovina při průtoku tvarovacím zařízením smáčí též vnitřní tvarovací povrch, tvořeným trnem v průřezu eliptického tvaru, jímž se předtvarovává vnitřní dírka drobného bižuterního výrobku. Získaný předtvar se kontinuálně táhne po tažné dráze do předem určeného příčného profilu skleněné trubice, s předem určenou výškou skleněné trubice a s předem určenou délkou skleněné trubice ve směru kolmém k této výšce. Takto získaná skleněná trubice se dělí sekáním ve strojním zařízení na menší skleněné kusy, sekanici, na předem určenou tloušťku.

Následně se sekanice kulatí ve strojním zařízení působením teploty a času též chemického zásypu až do získání požadovaného tvaru dvojperly, se spojitě zaobleným povrchem dvou vedle sebe na délku uspořádaných poloelipsoidních/polokulovitých částí překrývajících se ve středovém zúžení a elipsoidním tvarem vnitřní dírky, protažené na výšku dvojperly. S výhodou se získaný předtvar se táhne po tažné dráze o délce kolem 18 až 12 m, rychlostí kolem 0,8 až 3 m za sekundu, do skleněné trubice předem určeného profilu, s tolerancí výšky, a na ní kolmé délky v rozmezí i 0,1 mm, a s tolerancí průměru vnitřní dírky ± 0,05 mm. Skleněná trubice se dělí sekáním na menší kusy, sekanici, o tloušťce v podstatě odpovídající výšce. Sekanice se kulatí působením teploty od 500 do 700 °C po dobu od 2 do 40 minut do definovaného tvaru dvojperly s definovanou vnitřní dírkou.

Hlavní výhodou tohoto způsobu výroby dvojperel podle tohoto vynálezu je reprodukovatelná strojní velkovýroba, investičně nenáročným způsobem na stávajících zařízeních, u nichž je nutno nastavit a dodržovat přísný technologický režim. Novým strojním zařízením je tvarovací zařízení,

-3CZ 301109 B6 u něhož je možno nastavovat různé typy velikostí průtoku dutinou mezi oběma tvarovacími povrchy. U tažné dráhy je možno regulovat její délku a rychlost tažení trubic, při současném ochlazování trubic, nejen kvůli získání nekonečného předem určeného profilu skleněných trubic a požadovaných rozměrů, ale též dosažení přísné tolerance předem určených rozměrů trubic na desetiny až setiny mm, pro účinnost dalších technologických operací. Sekání skleněných trubic na menší rozměry, sekanici, se provádí tak, že výška sekanice zhruba odpovídá její tloušťce. Zakulacení sekanice se provádí za působení teploty s výhodou 500 až 700 °C a po dobu až do 40 minut, než dojde k získání spojitě zaobleného povrchu dvojperly. Při kulacení se využívá známých chemických zásypů, které mají protilepivý účel, aby se sklo při vyšších teplotách na io sebe nelepilo.Kulacení se musí provádět optimálním způsobem. Při nižších teplotách a časech by nemuselo k zakulacení dojít a výrobek by mohl mít ostré hrany. Při optimálních teplotách, ale příliš dlouhém kulacení, by se mohl získat výrobek kulovitý, a ne dvojperla. Při řízeném kulacení dochází k řízené deformaci vnitrní dírky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je podrobně popsán v příkladných provedeních a je objasněn na připojených výkresech, z nichž představuje obr. 1 skleněnou trubičku v axonometrickém pohledu s čelním příčným řezem; obr. 2 polotovar sekané skleněné trubičky v axonometrickém pohledu, obr. 2a příčný čelní řez sekanici z obr. 2, obr. 3 pohled shora, shodný s pohledem zdola, na sekanici z obr. 2, obr. 4 bokorys sekanice z obr. 2, obr. 5 dvojperla v nárysném pohledu, obr. 6 dvojperla v pohledu shora, shodném s pohledem zdola, z obr. 5, obr. 7 dvojperla z obr. ó v bokorysu z obr. 5, obr. 8 pohled na dvojperlu pri pohledu shora/zdola, obr. 9 dvojperla v axonometrickém pohledu, obr. 10 pohled z boku na tři sousední dvojperly navlečené na niti a obr. 11 axonomerický pohled na tři dvojperly navlečené na niti.

Příklady provedení vynálezu

V tavícím sklářském agregátu celoelektricky otápěném se taví, např. alabastrová sklovina, která po utavení a vyčeření kontinuálně vytéká z dávkovacího zařízení do neznázoměného tvarovacího zařízení pro vytvarování skleněné trubičky 1 (obr. 1) požadovaného tvaru. Tvarovací zařízení zahrnuje dva povrchy, mezi nimiž je kontinuálně smáčena a kontinuálně tažena sklovina, vytékající z výtoku feedru. Vnější povrch tvarovacího zařízení slouží k vytvarování vnějšího povrchu skleněné trubičky, a sestává ze dvou polokulovitých nebo poloelipsoidních povrchů, uspořádaných vedle sebe v podstatě v jedné podélné ose. Oba tyto vnější tvarovací povrchy jsou vedle sebe uspořádány tak, že se uprostřed částečně překrývají a vytváří tak vnější povrch střední zúžené části skleněné trubičky L V ose tvarovacího zařízení je situován druhý vnitřní povrch tvarovacího zařízení kulovitého tvaru pro vytvarování kulaté vnitrní dírky Ja skleněné trubičky i.

U tohoto tvarovacího zařízení se dá nastavit, jak jeho vnitřní, tak jeho vnější povrch pro výtok a tažení skloviny.

Z tvarovacího zařízení se táhne skleněná trubička I po neznázoměném dopravníku po předem určené délce dráhy tažení, po předem určený časový interval a předem stanovenou rychlostí, což >1

CZ JUUU9 HG jsou parametry, které závisí především na typu skloviny a konečných požadovaných rozměrech polotovaru sekané trubičky, tzv. sekanice 2, a konečného výrobku - dvojperly 3. V konkrétním příkladu provedení horizontální tažná dráha představuje délku 12 až 18 m, rychlost tažení skleněné trubičky 1 po tažné dráze dopravníku je v rozmezí 0,8 až 3 m za sekundu. Tažná dráha a rychlost tažení jsou nastaveny tak, aby se získala skleněné trubice 1 předem určeného profilu, s tolerancí ± 0,1 mm jeho výšky Hs ve smyslu vertikálním a jeho délky Ds ve smyslu horizontálním, a s tolerancí průměru vnitřní dírky 1 ± 0,05 mm.

Kontinuálním tažením se získá skleněná trubička I požadovaných parametrů s vnitrní dírkou la io uprostřed, v příkladném provedení skleněné trubičky I dle obr. I v axonometrickém pohledu s čelním příčným řezem. Vnitřní dírka J_a skleněné trubičky má v příčném řezu kruhový průřez.

Skleněná trubička 1 sestává ze dvou polokulovitých Částí uspořádaných vedle sebe v podélné ose trubičky i a uprostřed se částečně překrývajících ve společné zúžené části s vnitřní dírkou la.

is Výhodou způsobu kontinuálního tažení skleněné trubičky 1 k získání dvojperly 3 v dalších technologických krocích je, že se může využít stávající zařízení na běžné tažení pro výrobu drobných skleněných bižutemích polotovarů s tím, že se za výtok feedru zařadí popsané neznázoměné speciální tvarovací zařízení.

Tyto skleněné trubičky 1 se mohou skladovat, např. se vážou do otýpek. V následném technologickém kroku se skleněné trubičky 1 dělí - sekají na známých sekacích strojích, do sekaných dílků skleněných trubiček, tzv. sekanice 2, znázorněné na obr. 2,2a, 3,4.

Na obr. 2 je znázorněna sekanice 2 v axonometrickém pohledu s čelním příčným řezem, který je v detailu znázorněn na obr. 2a . Sekanice 2 má v konkrétním příkladném provedení délku Ds 6 mm, výšku Hs 3 mm, tloušťku Ls 3 mm. Sekanice 2 sestává ze dvou polokulovitých částí vzájemně se překrývajících ve středovém zúžení Zs, jehož výška odpovídající v konkrétním příkladném provedení 2 mm je nižší než výška Hs sekanice 2.

Dírka 2a sekanice 2 má v podstatě průřez elipsy, o rozměru délky Dis vedlejší osy v podélném směru délky Ds sekanice 2, a délky D2s hlavní osy ve směru výšky Hs sekanice 2. V konkrétním příkladném provedení sekanice 2 má dírka 2a délku vedlejší osy Dis průřezu elipsy odpovídající mm, a výšku D2s hlavní osy je 1,5 mm. Dírka 2a sekanice s je uspořádána v podstatě uprostřed sekanice 2, zhruba ve středu podélné osy, příčné osy i osy na výšku H sekanice 2, a tudíž v jejím středovémzúžení Zs.

Na obr. 3 je polotovar sekanice 2 zobrazen v pohledu shora z obr. 2, v němž má sekanice 2 obdélníkový tvar o rozměrech délky Ds a tloušťky Ls, s čárkovaně naznačenou dírkou 2a. Obr. 4 ukazuje bokorys sekanice 2 z obr. 2, přičemž bokorys má v podstatě čtvercový průřez o výšce Hs sekanice 2, shodné tloušťkou Ls sekanice 2.

Nasekané dílky skleněných trubiček, sekanice 2, se následně kulatí, např. v elektrické kulatící peci pomocí separačního dolomitového zásypu a působením tepla. Vlivem viskozity skla a působením povrchového napětí skla, které působí směrem k vytvoření co nej menšího povrchu skla, se povrch skla při kulacení stahuje, smršťuje, zakulacuje či zaobluje do hladkého povrchu. Řízené kulacení sekanice 2 se provádí tak dlouho, až se získá finální výrobek dvojperly 3 s hladkým vnějším povrchem a s hladkým povrchem její vnitřní dírky 3a. Dvojperla 3 je zobrazena na obr. 5,6,7,8.

Nárysný pohled na dvojperlu 3 v hotovém provedení na obr. 5 v podstatě odpovídá nárysnému pohledu na sekanici 2 před zkulacením na obr. 3. V těchto srovnávaných pohledech má sekanice v pohledu shora obdélníkový tvar s délkou Ds a tloušťkou Ls, který se kulacením sekaniny 2 změní na výrazně elipsoidní tvar o délce Dd dvojperly 3, tloušťce Ld dvojperly 3 a středovým zúžením Xd k dírce 3a dvojperly 3. Na obr. 5 je znázorněna dvojperla 3 v pohledu s čárkovaně naznačenou dírkou 3a. Dvojperla má délku Dd, tloušťku Ld, a čárkovaně naznačenou dírku 3a ve

-5CZ 301109 B6 středovém zúžení Xd.

Pohled shora, odpovídající pohledu zdola, na dvojperlu 3 z obr. 5 je znázorněn na obr. 6. Zobrazení dvoj perly 3 na obr. 6 odpovídá v podstatě pohledu na pohled shora/zdola na sekán ic i 2 na obr. 2a.

Kulacením dochází k výrazným změnám původních rozměrů sekaniny 2.

Na obr. 6 má dvojperla 3 po kulacení konečnou délku Dd, v podstatě shodnou s původní délkou Ds sekanice 2 (obr. 3). Kulacením ze sekaniny 2 se podstatně zvětší původní výška Hs sekanice 2 (obr. 2a) na konečnou výšku Hd dvojperly 3 (obr. 6). Velmi výrazně se zvětší původní zúžení Zs (obr. 2a) na konečné středové zúžení Zd (obr. 6). V konkrétním příkladném provedení výška Hd dvojperly 3 odpovídá 3,5 mm a středové zúžení Zd 3,3 mm. Tím vznikne nový tvar elipsoidu. Je to důsledek působení kulacení, které pokud by probíhalo dlouho, by mohlo vést až ke kulatému tvaru.

Na obr. 6 je znázorněna dvojperla 3 s pohledem na její dírku 3a, která procesem kulacení může změnit elipsoidní průřez v jednom směru, a to v podélném směru délky Dd dvojperly 3. Takže kulacením se může v konkrétním příkladném elipsoidní průřez dírky 3a z její původní délky Dis vedlejší osy sekanice 2 (obr, 2a) mírně zvětšit na konečnou délku Dld (obr. 6) vedlejší osy dírky 3a dvojperly 3, např. na konečnou délku Dld kolem 1,3 mm. Přitom se zvětší původní délka D2s hlavní osy vnitřní dírky 2a sekanice 2 (obr. 2a) na konečnou délku D2d hlavní osy dírky 3a ve směru výšky Hd dvojperly 3 (obr. 6). Kulacením se z původní tloušťky Ls sekanice 2 (obr. 3) změní velmi výrazně konečná šířka Xd zúžení dvojperly 3 ve směru tloušťky Ld (obr. 5). Původní tloušťka Ls sekanice 2 (obr. 3) v podstatě zůstává shodná s konečnou tloušťkou Ld dvojperly 3 (obr. 5).

Pohled na hotovou dvojperlu 3 na obr. 7 v podstatě odpovídá pohledu na polotovar sekanice 2 na obr. 4 před kulacením. Je na první pohled patrné, že čtvercový boční pohled na sekanici 2 (obr. 4) se změnil kulacením velmi výrazně, a to na elipsoidní tvar dvojperly 3 v bočním pohledu (obr. 7). Dvojperla 3 na obr. 7 má výšku Hd, v konkrétním příkladném provedení 3,5 mm, která je větší než výška Hs sekanice 2 (obr. 2a). Konečná tloušťka Ld dvojperly 3 (obr. 6) zůstává kulacením v podstatě nezměněna vzhledem k původní tloušťce Ls sekanice 2 (obr. 3), a v konkrétním příkladném provedení odpovídá 3 mm. Po zkulacení tedy vzniká při pohledu z boku na dvojperlu 3 elipsa (obr. 7), jejíž hlavní osu tvoří výška Hd dvojperly 3 a vedlejší osu tvoří tloušťka Ld dvojperly 3.

Dvojperla 3 má tedy dva kulovité či elipsovité tvaiy, uspořádanými vedle sebe, které spojitě přecházejí do středové zúžené části s centrálně uspořádanou vnitřní dírkou 3a.

Pokud se tedy týká konečného tvaru dvojperly 3 (obr. 5, 6, 7), lze shrnout její definované rozměry následovně.

Elipsoidní konečný tvar dvojperly 3 vykazuje svou největší délku Dd ve své podélné ose procházející středem dvojperly 3, zároveň středem středového zúžení dvojperly 3 a středem vnitřní dírky 3a; největší tloušťku Ld ve směru převážně rovnoběžném s nejmenší šířkou Xd středového zúžení dvojperly 3; a největší výšku Hd ve směru převážně rovnoběžném s největší výškou Zd středového zúžení dvojperly 3.

Středové zúžení dvojperly 3 vykazuje svou nejmenší výšku Zd ve směru převážně rovnoběžném s největší výškou Hd dvojperly 3 a nejmenší šířku Xd ve směru převážně rovnoběžném s největší tloušťkou Ld dvojperly 3.

Centrálně situovaná vnitřní dírka 3a dvojperly 3 je elipsovitého průřezu a má hlavní osu D2d rovnoběžnou se směrem výšky Hd dvojperly 3. Vnitřní dírka 3a vykazuje svou nejmenší délku

Dld vedlejší osy ve směru převážně kolmém na směr největší výšky Hd dvojperly 3 a svou . A _

GL JV11U7 DO největší délku D2d hlavní osy ve směru převážně rovnoběžném s největší výškou Hd dvojperly 3,

Konečný tvar dvojperly 3 má na první pohled tvar připomínající „mašli“ nebo „motýlka“ (obr. 8,9).

Povrch dvojperel 3, a to nejen vnější povrch dvojperly 3, aíe i povrch dírky 3a se dá dále opracovávat běžnými známými způsoby zušlechťování.

Při navlékání dvojperel 3 na niť (obr. 10) za sebou dochází v místě zúžených částí k samovolnému křížení perlí - zámkování ve směru tloušťky Ld, kdy do sebe zapadají tři dvojperly 3 na io nejmenší šířku Xd zúžení (obr. 11). Na obr. 10 jsou zobrazeny tři dvojperly 3 při začátku navlékání na niť, na obr. 11 jsou znázorněny tři dvojperly 3, které se samovolně naskládají v místě nej menšího rozměru dvojperel 3. Dvojperly 3 na niti se samy vzájemně uskupí za sebou tak, že dvě sousední dvojperly 3 jsou uspořádány vzájemně v kolmém podélném směru k jedné dvojperle 3, takže zúžení je uvnitř a elipsovité protilehlé útvary do sebe zapadají jako pří zámkovém spojení.

Vytváří se tak zajímavý optický efekt dvojperel 3 za sebou „zámkově“ uspořádaných (obr. 11). Tomuto efektu u transparentního skla napomáhá vnitrní dírka 3a, která působí jako čočka. Čočkovitý efekt zvětšuje a zvýrazňuje případné zušlechtění dírky 3a další vrstvou barvy, stříbra, zlacením atp.

Uvedené příklady nejsou vyčerpávající ajsou možná i jiná provedení vynálezu v rámci rozsahu patentových nároků.

Průmyslová využitelnost

Způsob je vhodný pro strojní hromadnou výrobu nových originálních drobných skleněných bižutemích předmětů, jako jsou drobné skleněné dvojperličky, odpovídající rokajlovému sortimentu.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Drobný skleněný bižutemí výrobek, typu perly, atypického prostorového zaobleného tvaru protaženého po délce s atypickou vnitřní dírkou, získaný strojní kontinuální výrobou, vyznačující se tím, že sestává ze dvou vedle sebe uspořádaných poloelipsoidních/polokulovitých Částí se společným 40 středovým zúžením, vytvářejících dvojperlu (3) jakožto jeden integrální celek z jednoho kusu skla, se spojitě zaobleným vnějším povrchem, ve středovém zúžení dvojperly (3) a současně i v jejím středu je situována vnitřní dírka (3a) elipsovitého průřezu, která je průchozí ve směru převážně kolmém na největší výšku (Hd) dvojperly (3), přičemž

   45 dvojperla (3) vykazuje svou největší délku (Dd) ve své podélné ose procházející středem dvojperly (3), zároveň středem středového zúžení dvojperly (3) a středem vnitřní dírky (3a), svou největší tloušťku (Ld) ve směru převážně rovnoběžném s nejmenší šířkou (Xd) středového zúžení dvojperly (3), a

   50 svou největší výšku (Hd) ve směru převážně rovnoběžném se směrem nejmenší výšky (Zd) středového zúžení dvojperly (3); kde

   -7CZ 301109 B6 středové zúžení vykazuje svou nejmenší výšku (Zd) ve směru převážně rovnoběžném se směrem největší výšky (Hd) dvojperly (3), a svou nejmenší šířku (Xd) ve směru převážně rovnoběžném se směrem největší tloušťky (Ld)

   5 dvojperly (3).
2. 2. Drobný skleněný bižuterní výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnitřní dírka (3a) elipsovitého průřezu má hlavní osu (D2d) rovnoběžnou se směrem výšky (Hd) ío dvojperly (3), přičemž vnitřní dírka (3a) vykazuje svou nejmenší délku (D1 d) vedlejší osy ve směru převážně kolmém na směr největší výšky (Hd) dvojperly (3), a svou největší délku (D2d) hlavní osy ve směru převážně rovnoběžném s největší výškou (Hd)

   15 dvojperly (3).
3. 3. Drobný skleněný bižuterní výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že dvojperla (3) má největší výšku (Hd) větší nebo rovnou její největší tloušťce (Ld), která je převážně kolmá k největší výšce (Hd).
4. 4. Způsob výroby drobného skleněného bižutemího výrobku typu perly, atypického prostorového zaobleného tvaru protaženého po délce s atypickou vnitřní dírkou, podle nároků 1 až 3, strojní kontinuální výrobou, pri němž utavená a vyčeřená sklovina kontinuálně vytéká z dávkovacího zařízení sklářského tavícího agregátu do tvarovacího zařízení, v němž kontinuálně protéká tvaro25 vací dutinou mezi dvěma tvarovacími povrchy, a to jednak mezi vnějším tvarovacím povrchem pro předtvarování vnějšího povrchu, a jednak mezi vnitřním tvarovacím povrchem, tvořeným trnem, jímž se předtvarovává vnitřní dírka drobného bižutemího výrobku, získaný předtvar skleněné trubice se táhne po tažné dráze a současně se zchlazuje, poté se takto získaná skleněná trubice (1) dělí sekáním ve strojním zařízení na menší skleněné kusy, sekanici (2), na předem

   30 určenou tloušťku (Ls), následně se sekanice (2) kulatí ve strojním zařízení působením teploty a času a též působením chemického zásypu až do získání požadovaného tvaru, který se dále případně povrchově zušlechťuje známými technikami, vyznačující se tím, že sklovina kontinuálně protéká tvarovací dutinou v příčném řezu sestávajícím ze dvou vedle sebe

   35 integrálně uspořádaných poloelipsovitých/polokruhovitých tvarů, částečně se překrývajících ve středovém zúžení, jimiž se předtvarovává vnější povrch drobného skleněného bižutemího výrobku, v průřezu eliptického tvaru a vnitřní dírka kruhového tvaru;

   získaný předtvar se kontinuálně táhne po tažné dráze do předem určeného příčného profilu skleněné trubice (1) s vnitřní dírkou (la) kruhového průřezu, s předem určenou výškou (Hs) skleněné

   40 trubice (l) a s předem určenou délkou (Ds) skleněné trubice (1) ve směru kolmém k této výšce (Hs);

   po dělení skleněné trubice (1) sekáním na sekanici (2) na předem určenou tloušťku (Ls) se provádí ve strojním kulatícím zařízení řízené kulacení do získání definovaného vnějšího tvaru dvojperly (3), se spojitě zaobleným povrchem dvou vedle sebe na délku (Dd) uspořádaných poloeli45 psoidních/polokulovitých částí překrývajících se ve středovém zúžení a elipsoidním tvarem průchozí vnitřní dírky (3a), protažené na výšku (Hd) dvojperly (3).
5. 5. Způsob výroby drobného skleněného bižutemího výrobku podle nároku 4, vyznačující se t í m , že získaný předtvar se táhne po tažné dráze o délce kolem 18 až 12 m, rychlostí so kolem 0,8 až 3 m za sekundu.

   o
6. 6. Způsob výroby drobného skleněného bižutemího výrobku podle nároku 4, vyznačující se tím, že získaný předtvar se táhne po tažné dráze do skleněné trubice (1) předem určeného profilu, s tolerancí výšky (Hs) a na ní kolmé délky (Ds) v rozmezí ± 0,1 mm, a s tole5 ranci průměru vnitřní dírky (1 a) ± 0,05 mm.
7. 7. Způsob výroby drobného skleněného bižutemího výrobku podle nároku 4, vyznačující se tí m, že skleněná trubice (1) se dělí sekáním na menší kusy, sekanici (2), o tloušťce (Ls) v podstatě odpovídající výšce (Hs).
8. 8. Způsob výroby drobného skleněného bižutemího výrobku podle nároku 4, vyznačující se t í m, že sekanice (2) se kulatí působením teploty od 500 do 700 °C po dobu od 2 do 40 minut.