CZ300730B6 - Zásobník pro dávkování kapaliny se zarízením pro rízení v podstate konstantního predem nastaveného tlaku uvnitr zásobníku a zpusob jeho zhotovení - Google Patents

Abstract

Zásobník (1, 101) upravený pro dávkování kapaliny, se zarízením (8, 108) pro rízení v podstate konstantního, predem nastaveného tlaku uvnitr zásobníku (1, 101), s první komorou (24, 124) pro tlakovou tekutinu, druhou komorou (60, 160) pro rídicí tlak a tretí komorou (62, 162), propojenou s vnitrním prostorem (4) zásobníku (1, 101). Mezi první komorou (24, 124) a druhou komorou (60, 160) je vytvoren prutokový otvor s uzavíracím prvkem pro uzavírání prutokového otvoru behem použití. Rídicí prostredky jsou usporádané pro alespon cástecné premistování uzavíracího prvku prostrednictvím pohyblivé nebo deformovatelné cásti steny druhé komory (60, 160) pri nižším tlaku ve tretí komore (62, 162) než je tlak rídící, pro pruchod tlakové tekutiny z první komory (24, 124) do tretí komory (62, 162). Rídicí prostredky jsou funkcne rozpojeny od uzavíracího prvku pred použitím, pricemž zarízení (8, 108) pro rízení tlaku je usporádáno pro funkcní spojení rídicích prostredku s uzavíracím prvkem behem aktivace pred použitím. Pri zpusobu zhotovení zásobníku se držák tvaru plechovky opatrí první cástí zarízení (8, 108) pro rízení tlaku zahrnující alespon uzavírací prvek nastavený s predpetím v uzavrené poloze a otevíraný pretlakem z vnejšku. Do zarízení (8, 108) se zavádí kapalina pri relativne vysokém tlaku a po zrušení pretlaku se uzavírací prvek uvede do uzavrené polohy. Potom se na první cást zarízení (8, 108) umístí jeho druhá cást zahrnující prostredky rízení tlaku, tlacící na uzavírací prvek proti predpetí do jeho otevrené polohy pri prevládajícím nižším tlaku prostredí než je rídicí tlak. S pripojenou první a druhou cástí se zarízení (8, 108) zavede

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká zásobníku pro dávkování kapaliny, který má zařízení pro řízení v podstatě konstantního předem nastaveného tlaku uvnitř zásobníku a který je popsán v předvýznakové části hlavního patentového nároku. Takovýto zásobník je známý z patentového spisu FR-A-2690142.

io

Dosavadní stav techniky

Tento známý zásobník obsahuje vnitřní prostor, obsahující kapalinu, která má být vydávaná, v kterémžto vnitřním prostoru je obsažena tlaková nádoba s prostředky pro řízení tlaku. V tlakové nádobě je vytvořena první komora, do níž je zaveden plyn pod relativně vysokým tlakem, a je provedena s výtokovým otvorem, který je uzavřen uzavíracím prvkem. Tento uzavírací prvek je tyčovitého tvaru a je ve výtokovém otvoru utěsněný prostřednictvím O-kroužku v pevném těsnicím záběru. V tyčovitém prvku je provedena podélná drážka. V tlakové nádobě je oproti první komoře vytvořena druhá komora, která je uzavřena na straně blíže první komoře membránou, ke které je připojen tyčovitý prvek prostřednictvím jeho jednoho konce. V druhé komoře je řídicí tlak uplatňován pomocí plynu. Mezi první a druhou komorou je třetí komora, skrze kterou se táhne tyčovitý prvek a která je opatřena otvorem, který vytváří plynné spojení mezí třetí komorou a vnitřním prostorem zásobníku.

Když v tomto známém zařízení ve třetí komoře převládá požadovaný tlak, například rovný řídicímu tlaku, je drážka umístěna ve třetí komoře a výtokový otvor je uzavřen tyčovitým prvkem. Když je kapalina rozdělována z vnitřního prostoru, tlak zde bude klesat, což má za následek odpovídající pokles tlaku ve třetí komoře. Následkem toho, membránovitá část stěny druhé komory bude deformována ve směru první komory, čímž axiálně pohne tyčovitým prvkem dále do první komory. Při posunutí drážky do úrovně O-kroužku může plyn pod tlakem opustit první komoru pres drážku okolo O-kroužku do třetí komory a z té do vnitřního prostoru zásobníku. Následkem toho narůstá tlak ve třetí komoře, takže membránovitá část stěny je deformována zpět, proti řídicímu tlaku, Čímž se posouvá s tyčovitým prvkem z první komory. Při utěsnění tyčovitého prvku O-kroužkem nemůže již žádný plyn unikat z první komory, při kteréžto podmínce je tlak ve třetí komoře a ve vnitřním prostoru přibližně rovný požadovanému tlaku, v tomto případě řídicímu tlaku.

Tento známý zásobník vykazuje nevýhody, že jíž při nastavování řídicího tlaku je řídicí tlak poskytnut v druhé komoře a navíc řídicí prostředek bude ovládat přímo uzavírací prvek, takže plyn bude proudit vně první komory. Důvod je ten, že když nastává usazování pod normálním tlakem, tlak ve třetí komoře bude vždy nižší než řídicí tlak v druhé komoře. Aby byl odstraněn tento problém, je navrhnuto namontovat zařízení pro řízení tlaku a plnit zásobník při přetlaku, takže by byl řídicí tlak kompenzován. Toto je nicméně technicky komplikované a nevýhodné.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky stavu techniky jsou odstraněny zásobníkem upraveným pro dávkování kapa50 liny, se zařízením pro řízení v podstatě konstantního předem nastaveného tlaku uvnitř zásobníku, které obsahuje první komoru pro tlakovou tekutinu, zejména tlakový plyn, druhou komoru pro řídicí tlak během použití a třetí komoru, která je v jakémkoliv průtokovém propojení s vnitřním prostorem zásobníku, přičemž mezi první komorou a druhou komorou je vytvořen průtokový otvor s uzavíracím prvkem pro uzavírání průtokového otvoru během použití, při němž je tlak ve třetí komoře vyšší než tlak řídící, přičemž řídicí prostředky jsou uspořádané pro alespoň částečné přemisťování uzavíracího prvku prostřednictvím pohyblivé nebo deformovatelné části stěny druhé komory při nižším tlaku ve třetí komoře než je tlak řídící pro průchod tlakové tekutiny z první komory do třetí komory, jehož podstatou je to, že řídicí prostředky jsou funkčně rozpojeny od uzavíracího prvku před použitím, přičemž zařízení pro řízení tlaku je uspořádáno pro funkční spojení řídicích prostředků s uzavíracím prvkem během aktivace před použitím.

Podstatou je rovněž to, že řídicí prostředky obsahují první a druhou část, přičemž první část je spojena s uzavíracím prvkem a druhá část je spojena s pohyblivou nebo deformovatelnou částí i o stěny druhé komory, kde první a druhá část obsahují první a druhé spojovací prostředky přesuvné do první polohy, při níž je pohyblivá nebo deformovatelná ěást stěny volně posuvná vzhledem k uzavíracímu prvku a přesuvné do druhé polohy pro posun uzavíracího prvku prostřednictvím pohybu nebo deformace části stěny druhé komory.

Dále je podstatou i to, že první spojovací prostředek obsahuje vně predepjaté pružné prvky a druhý spojovací prostředek obsahuje otvor, který je alespoň částečně širší směrem kjeho ústí než je jeho opačná část, kde je vytvořeno osazení, přičemž pružné prvky spojovacího prostředku jsou v první poloze proti vnitřku otvoru spojovacího prostředku mezi osazením a jeho užším koncem a ve druhé poloze jsou proti straně osazení blíže kjeho širšímu otevřenému konci, jakož i to, že první spojovací prostředky jsou spojeny s první částí řídicích prostředků.

Rovněž je podstatou to, že uzavírací prvek je tvořen výkyvným ventilem s nímž je spojen tyčový prvek s rozšířenou hlavou, který je součástí prvního spojovacího prostředku a druhý spojovací prostředek obsahuje vidlicový prvek s alespoň dvěma hroty a štěrbinou mezi nimi, jejíž šířka je větší než šířka tyčového prvku a menší než šířka rozšířené hlavy, přičemž hroty vidlicového prvku v první poloze jsou umístěny na horní straně rozšířené části a jsou v mírném predpětí ve směru hlavy s možností volného pohybu nad ní bez naklánění ventilu a ve druhé poloze je tyčový prvek zaveden ve štěrbině, přičemž hroty vidlicového prvku jsou umístěny mezi rozšířenou hlavu a výkyvný ventil pro posun uzavřeného konce štěrbiny proti tyčovému prvku a tím naklánění ventilu při pohybu části stěny.

U způsobu zhotovení zásobníku k dávkování tekutiny pod v podstatě konstantním tlakem je podstatným to, že držák tvaru plechovky se opatří první částí zařízení pro řízení tlaku, která zahrnuje alespoň uzavírací prvek nastavený s předpětím v uzavřené poloze a otevíraný přetlakem, kteiý se na něj aplikuje z vnějšku, přičemž do zásobníku se zavádí kapalina, zejména plyn při relativně vysokém tlaku a po zrušení přetlaku se uzavírací prvek uvede do zmíněné uzavřené polohy, potom se na první část zařízení pro řízení tlaku umístí jeho druhá část, která zahrnuje prostředky řízení tlaku tlačící na uzavírací prvek proti předpětí, alespoň během použití, do otevřené polohy při převládajícím nižším tlaku prostředí než je řídicí tlak, přičemž s připojenou první a druhou částí se zavede do zásobníku naplněného tekutinou určenou pro dávkování a postupně se uzavírá, zatímco řídicí prostředky se funkčně propojují s uzavíracím prvkem prostřednictvím aktivačního kroku.

Podstatným u způsobu je rovněž to, že druhá ěást je obsažena, alespoň přilehlá, v/k uzavíracích prostředcích zásobníku, přičemž první část se připevňuje v zásobníku v nepatrné vzdálenosti od druhé části a při uzavřeném zásobníku se při pohybu druhé části do spolupůsobící polohy s první částí uvádí do činnosti zařízení pro řízení tlaku, jakož i to, že druhá část je připojena nebo přilehlá k dávkovacím prostředkům pro tekutinu, které se uvádí do činnosti, nebo alespoň připraví k použití pohybem druhé části zařízení pro řízení tlaku, nebo že vnitřní prostor zásobníku se před použitím alespoň dočasně přetlakuje pro aktivaci funkčního spojení řídicích prostředků s uzavíracím prvkem.

Rovněž je podstatným to, že v druhé komoře řídicích prostředků, vymezené pohyblivou stěnovou částí, se během použití nastavuje řídicí tlak, před použitím se ve vnitřním prostoru tlak zvyšuje a

-2CZ JUU/3U Bó tím se redukuje objem druhé komory v níž narůstá tlak převyšující tlak řídící, čímž se první a druhý spojovací prostředek s uzavíracím prvkem přemístí z polohy funkčního rozpojení do polohy funkčního spojení.

V zařízení podle vynálezu je dosaženo výhody, když před použitím prostředku řízení nastane alespoň funkční rozpojení od uzavíracího prvku. To znamená, že při tlaku ve třetí komoře, který je relativně nízký vzhledem k řídicímu tlaku, například během sestavy a plnění zásobníku, pohyby řídicího prostředku nebudou působit na uzavírací prvek do otevřené polohy. To znamená, že před použitím uzavírací prvek zůstane vždy uzavřený. Pouze když je proveden konkrétní akti10 vaění krok je dosaženo funkčního spojení mezi řídicím prostředkem a uzavíracím prvkem, takže je získán během použití řídicí tlak v druhé komoře a při poklesu tlaku ve třetí komoře vzhledem k řídícímu tlaku může být uzavírací prvek nucen do otevřené polohy pro požadovanou stlačenou tekutinu, jak je popsáno v úvodu. Aktivační krok je poté vykonán záměrně za účelem uvedení řídicího tlaku do činnosti.

Řízení tlaku pro použití v zařízení podle vynálezu dále vykazuje výhodu tím, že může být okamžitě uloženo a přepraveno, bez následku rizika, že tlakové médium bude proudit mimo první komoru. Tudíž je dosažena výhodnost technické bezpečnosti a též výhoda ekonomická. Mimoto, zařízení podle vynálezu může být sestaveno a naplněno při normálním okolním tlaku, což je obzvláště výhodné, jestliže to umožňuje konvenční montážní a plnící linky a nevyžaduje speciální tlaková zabezpečení.

V jednom provedení, v první poloze, se může řídicí prostředek volně pohybovat vzhledem k uzavíracímu prvku po celé zvolené dráze, aniž by byl v činnosti uzavírací prvek. To znamená, že objem druhé komory se může měnit v rámci zvolených mezí, například jako následek změny tlaku, aniž by to umožňovalo tlakové tekutině uniknout z první komory. Během aktivačního kroku mohou první a druhé spojovací prostředky vytvořit spojenou druhou polohu, takže změna objemu v druhé komoře, především jeho nárůst, bude aktivovat řídicí prostředek, takže uzavírací prvek je ovládán za účelem alespoň dočasného čištění průtokového otvoru mezi první a třetí komorou. Zásobník může být například plněn a zařízení pro řízení tlaku může být vybaveno spojovacími prostředky v první poloze takže se zamezí nechtěnému uvolnění tlaku z první komory, zatímco může být zásobník vytvořen připravený pro použití během aktivačního kroku. Aktivační krok může být zvolen tak, že může být proveden samotným zákazníkem a/nebo, že může být vykonán výrobcem nebo obchodníkem.

V tomto provedení jsou poskytnuty první a druhé spojovací prostředky, které mohou přejít do první polohy, ve které jsou funkčně rozpojeny tak, že první část se může pohybovat relativně volně vzhledem k druhé části, aniž by tím ovlivňovala uzavírací prvek. Pouze když první a druhé spojovací prostředky vytvoří druhou polohu, ve které jsou funkčně spojeny, může být uzavírací prvek posunut do otevřené polohy pohybem řídicích prostředků. Požadovaný aktivační krok může být například získán mechanickými prostředky, jako je aktivní vzájemný pohyb první a druhé části, aleje vhodněji získán pneumatickým způsobem, dočasným zvýšením tlaku ve třetí komoře nad aktivační tlak, který je vhodněji alespoň vyšší než řídicí tlak v druhé komoře, požadovaný během použití,

Je vhodné, aby byl tlak v druhé komoře před aktivačním krokem v podstatě rovný okolnímu tlaku, alespoň přibližně byl rovný 1 baru. To zamezuje tomu, aby pohyblivá část stěny byla umístěna nenáležité a zkresleně.

U způsobu může být řídicí zařízení jednoduchým stylem plněno tlakovým médiem, jako je například plyn, a následně sestaveno bez nebezpečí, že tlaková kapalina vyteče vně, nežádoucím způsobem z první komory do okolí. Ve skutečnosti, uzavírací prvek bude držet první komoru vždy uzavřenou, zatímco řídicí prostředek ji nemůže, alespoň ještě ne, otevřít. Pouze když řídicí

-3CZ 300730 B6 prostředek je funkčně spojen uzavíracím prvek během aktivačního kroku, může řídicí tlak být poskytnut pro řízené otevření a uzavření uzavíracího prvku.

Zahrnutím druhé části do, alespoň sousedně, uzavíracích prostředků pro zásobník, a připevněním první části v zásobníku v nepatrné vzdálenosti od druhé části, jsou před použitím drženy v zásobníku odděleně. Dále, aby druhá část byla pohyblivá vzhledem k první části, zařízení pro řízení tlaku může být uvedeno do činnosti spojením první a druhé části během zmiňovaného pohybu. Během spolupůsobení s uzavíracím prvkem řídicí prostředky budou poté poskytovat požadovaný vnitřní tlak v zásobníku. V tomto případě při plnění zásobníku již může být apliko10 ván tlak ve vnitřním prostoru, přibližně rovný řídicímu tlaku v druhé komoře. Následně, před spojením první a druhé části, řídicí prostředky budou v neutrální poloze.

V jiném provedení je tlak ve vnitřním prostoru zásobníku dočasně značně zvýšen, například zavedením dodatečného množství tlakového plynu, především CO₂, do horního prostoru zásob15 niku, takže jsou aktivovány řídicí prostředky a jsou převedeny do aktivní a funkční polohy, v propojení s uzavíracím prvkem. Jestliže bude horní prostor normálně relativně malý, bude potřeba relativně malé množství dodatečně zavedeného plynu, jež může být ihned absorbováno nápojem, takže tlak bude klesat relativně rychle. Potom je otevírání a uzavírání uzavíracího prvku aktivně řízeno zařízením pro řízení tlaku. Spolu s tím je též možné dosáhnout požadovalo ného nárůstu tlaku redukcí vrchního prostoru, například deformaci části stěny zásobníku ve směru vnitřního prostoru, nebo nahuštěním balónovitého prvku v zásobníku.

Požadovaný aktivační krok může být okamžitě proveden výrobcem, například při zavádění množství CO₂ nebo deformováním části stěny zásobníku přímo po plnění zásobníku, během nebo přímo po uzavření zásobníku. Také mohou být poskytnuty prostředky, které zákazníkovi umožní provést aktivační krok, například prostředky interní nebo externí plynové kazety, odpovídající otevření dávkovačích prostředků nebo podobné.

Jako tlaková kapalina je v, zařízení nebo způsobu podle vynálezu využit výhodně plyn, zejména

CO₂ nebo plyn obsahující CO₂. Nicméně může být použita i odlišná tlaková kapalina. Tlaková kapalina může být také získána chemickým způsobem, například smícháním vápníku, (bi)karbonátu a kyseliny, jako je například kyselina citrónová. Tudíž je získán tlakový plyn, zejména CO₂. Je možno mnoho obměn. V tomto spojení, například (bi)karbonátu nebo jiného vápenatého produktu, může být uložen ve třetí komoře, alespoň na protější straně uzavíracího prvku.

Přehled obrázků na výkresech

Příkladné provedení zásobníku pro dávkování kapaliny podle vynálezu je znázorněno na přilože40 ných výkresech, kde představuje obr. 1 schéma svislého řezu zásobníkem se zařízením pro řízení tlaku, obr. 2 schéma svislého řezu obecné konstrukce zařízení pro řízení tlaku, obr. 3A a 3B detail zásobníku podle vynálezu s částí zařízení pro řízení tlaku, v nespojené poloze na obr. 3A a ve spojené poloze, připravený pro použití, na obr. 3B, obr. 4 detail zařízením pro řízení tlaku v alternativním provedení ve svislém řezu, obr. 5 detailu zařízením pro řízení tlaku v druhém alternativním provedení ve svislém řezu, detail zařízením pro řízení tlaku v třetím alternativním provedení ve svislém řezu, obr. 7 část zařízení pro řízení tlaku podle obr. 6 v alternativním provedení, obr. 8 část zařízení pro řízení tlaku podle obr. 6 v pátém alternativním provedení, obr. 9 část zařízení pro řízení tlaku podle obr.6 v šestém alternativním provedení, obr. 10 a obr. 10A část zařízení pro řízení tlaku podle obr. 6 v sedmém alternativním provedení, obr. 11 část zařízení pro řízení tlaku podle obr. 6 v osmém alternativním provedení, vhodné zejména pro použití s výkyvnými ventily a obr. 12 další alternativní provedení zařízení pro řízení tlaku podle předloženého vynálezu.

-4CL JUU/JU BO

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje zásobník I, ve velmi schematickém dílčím bokorysu, který je v podstatě ve tvaru válcovité nádoby, v jehož vnitřním prostoru 4 je obsažen nápoj 2. V zásobníku I může být vytvořen horní prostor 6, například naplněný oxidem uhličitým. V zásobníku i je dále obsaženo zařízení 8 pro řízení tlaku, které zahrnuje tlakovou nádobu 10, úplný ventil J2 a výpustní otvor 14. V tlakové nádobě 10 je způsobem, který bude popsaný dále, uchován plyn za poměrně vysokého tlaku. Pomocí úplného ventilu 12 může být způsobem, který bude popsán dále, plyn vedený z tlakové nádoby JO přes zařízení 8 pro řízení tlaku do vnitrního prostoru 4 zásobníku 1 io za účelem řízení tlaku v něm. V provedení znázorněném na obr. 1 je v boční stěně zásobníku 1 umístěn kohout 16, skrze který může být vypuštěn nápoj 2 z vnitřního prostoru 4.

Na obr.2 je ve svislém řezu znázorněna část zařízení 8 pro řízení tlaku, které je detailněji popsáno v NL patentové přihlášce podané přihlašovatelem ve stejném datu nazvané Zásobník se zařízením řízení tlaku pro dávkování tekutiny. Toto provedení je popsáno pro ilustraci obecného principu fungování takovéhoto zařízení 8 pro řízení tlaku.

V tomto provedení obsahuje zařízení 8 pro řízení tlaku první plášť 18, mezilehlou část 22 a druhý plášť 52. V mezilehlé části 22 je zahrnut ventil 94, který je konvečního typu používaného například u sprejových nádob, jako například zásobník na aerosol a podobné. Takovýto ventil je znám z praxe. Na obr. 2 je znázorněno vhodné provedení ventilu 94, ale bude zřejmé, že mohou být též jako zařízení 8 pro řízení tlaku podle vynálezu použity i jiné typy ventilu. Tudíž, například vnější ventil nebo výkyvný ventil může být použit namísto vnitřního ventilu. Ve znázorněném provedení, ventil 94 obsahuje třetí plášť 95, pevně spojený s mezilehlou částí 22, který vykazuje čtvrtou komoru 86 ve které je pomocí předpětí umístěna tlačná pružina 42. Ventil 94 tedy zaujímá uzavřenou polohu. Tyčovitý prvek 96 je upevněný, skrze objímku 98, mezi mezilehlou částí 22 a horním koncem pružiny 42 a táhne se až k bodu mimo mezilehlou část 22.

V části umístěné mimo mezilehlou část 22 je poskytnut axiální otvor 36 ve formě zaslepeného otvoru. Nad objímkou 98 je poskytnut radiální otvor 37, který ukončuje axiální otvor 36. Ve znázorněné poloze je radiální otvor 37 uzavřen těsněn ím-prstencem 39 v mezilehlé části 22. Nad mezilehlou částí 22 je připevněn pomocí vhodných nýtů 48, 50 druhý plášť 52. V druhém plášti 52 je druhá komora 60 oddělena od třetí komory 62 axiálním přemístitelným pístem 58. Třetí komora 62 je v propojení s vnitřním prostorem 4 zásobníku i přes výtokový otvor 64. Na spodní straně pístu 58 je vytvořena válcovitá část 95' $ axiálním otvorem 98, který může být zajištěný vhodným uložením na horní konec tyčovitého prvku 96. Na straně bližší pístu 58 je poskytnuta příruba 99 v axiálním otvoru 98', kteráje opatřena proti tyčovitému prvku 96. Z axiálního otvoru 98' se táhnou radiální otvory 97, které vytváří plynné propojení axiálního otvoru 98' $ třetí komorou 62.

Jak je detailněji popsáno ve výše zmiňované holandské patentové přihlášce stejného data v druhé komoře 60 je aplikováno řízení tlaku tak, že při poklesu tlaku v třetí komoře 62 a vnitřním prostoru 4 pod minimální požadovaný tlak, naroste objem komory 60, přinejmenším bude posunut píst 58, takže tyčovitý prvek 96 se posune dolů, proti tlaku, který vytváří pružina 42, ve směru první komory 24. Je tedy docíleno plynného propojení mezi první komorou 24 a třetí komorou 62 přes průtokový otvor, čtvrtou komoru 86, radiální otvor 37, axiální otvory 36, 98' a radiální tvory 97.

V první komoře 24 je akumulováno vhodné množství tlakového média, především plynu jako například CO₂, pod přetlakem. Uvnitř prvního pláště J_8 je první komora 24 vhodněji do značné míry naplněna vláknem aktivního uhlí 26, které vykazuje vysokou adsorpční a absorpční schopnost pro tlakový plyn, zejména CO₂ nebo plyn obsahující CO₂. Výsledkem je, že obzvláště velké množství tlakového plynu může být vypuštěno do první komory 24 v poměru k tlaku tímto získanému. To poskytuje výhodu, že první komora 24 může být relativně malá a ještě obsahovat

-5CZ 300730 B6 postačující plyn. Takovéto použití aktivního uhlí je popsáno v přihlašovatelem dříve podané NL patentové přihlášce.

Namísto nebo dodatečně k CO? může být obsažena v první komoře 24 jiná tlaková kapalina, například kapalina pod tlakem. Také může být volitelně v první komoře 24 obsažena reaktivní substance, schopná reagovat s druhou reaktivní substancí za účelem vytvoření tlakového média, jako například CO₂. Ty mohou být například kyselina a vápenatý produkt, jako například kyselina citrónová a (bi)karbonát, zatímco druhý reaktivní komponent může být uložený v první komoře 24 a reagovat pouze při poklesu tlaku, nebo v třetí komoře 62, alespoň na straně uzavíralo čího prvku vzdáleného od první komory 24. V tomto případě, reakce mezi komponenty nenastane až do doby než je uzavírací prvek přechodně řízen do otevřené polohy při poklesu tlaku ve vnitřním prostoru 4 zásobníku i, komponenty se spojí dohromady nebo podstoupí adekvátní tlakovou změnu pro vytvoření požadovaného plynu. Jiné reakce také mohou být vhodně použity, či být zvoleny, mezi jiným, v závislosti na médiu, které má být použito.

Když je výše popsané plynné propojení mezi první komorou 24 a třetí komorou 62 vytvořeno, plyn bude pod tlakem plynout vně a proudit přes průtokový otvor 64 do vnitřního prostoru 4 zásobníku i, čímž narůstá zde převládající tlak. Mimoto bude narůstat tlak ve třetí komoře 62, takže se píst 58 bude pohybovat zpět nahoru, čímž narůstá tlak v druhé komoře 60, která se zmenšuje dokud se tyčovitý prvek 96 neposune do polohy znázorněné na obr. 2 a radiální otvor 37 je zavřen prstencem 39. S takovýmto zařízením 8 pro řízení tlaku bude proto kontinuálně udržován požadovaný tlak ve vnitřním prostoru 4. Skutečně, jestliže je kapalina vypuštěna ze zásobníku i, tlak ve vnitřním prostoru 4 a třetí komoře 62 bude klesat a píst 58 se bude pohybovat dolů za účelem regulace tlaku jakje popsáno výše.

Ve znázorněném provedení je píst 58 spojen s tyčovitým prvkem 96 když je druhý plášť 52 spojen s prvním pláštěm 18. Toto okamžitě skýtá aktivní, funkční, spojení mezi pístem 58 a ventilem 94. To znamená, že když poté vytvořená sestava není uložena a sestavena pod dostatečně vysokým okolním tlakem, ventil 94 bude okamžitě ovládán pro otevření a plyn bude prou30 dít pryč z první komory 24 do okolí.

Za účelem odstranění této nevýhody je navrženo, podle vynálezu, funkčně rozpojit píst 58 nebo přirovnatelný řídicí prostředek od ventilu 94 nebo srovnatelný uzavírací prvek a uskutečnit takovéto funkční spojení pouze po aktivačním kroku. Viz obr, 3 až 12, bude popsáno množství příkladných provedení takovéhoto zařízení pro řízení s aktivačním krokem, mělo by být poznamenáno, že řídicí prostředky zde použité mohou být také konstruovány odlišně, například jak je znázorněno ve výše zmiňované holandské patentové přihlášce stejného data, podané přihlašovatelem.

Na obr. 3 je v příčném řezu znázorněna část vhodného provedení zásobníku 101 podle vynálezu se zařízením pro řízení tlaku, například jaké je znázorněno na obr. 1 a 2. Bude zřejmé, mimochodem, že v zásobníku 101 mohou být stejně tak použita jiná provedení zařízení pro řízení tlaku podle vynálezu.

Na obr. 3 A je znázorněna část stěny 103 zásobníku 101 s otvorem 115, ve kterém jsou uspořá45 dány uzavírací prostředky 117 těsnící s pryžovým prstencem 119 nebo jiným těsnicím prvkem, V určité vzdálenosti pod otvorem 115 pomocí vhodných prostředků zavěšení 121 je zavěšen první plášť 118 zařízení 108 pro řízení tlaku tak, že zařízení 108 pro řízení tlaku je přimontováno v této poloze. V uzavíracích prostředcích 117, na straně blíže k první komoře 124, je zahloubena mezera 123, v které může být druhý plášť 152 zajištěn upnutím tak, že opačné spojovací prostředky 150 se prodlužují v nepatrné vzdálenosti od dalších spojovacích prostředků 148. Axiální otvor 198 je poté rovněž umístěn v nepatrné vzdálenosti od tyčovitého prvku 196, V této poloze ventil 194 nemůže být zapnut, alespoň nemůže být otevřen, takže nemůže žádný plyn proudit z první komory 124 do vnitřního prostoru 104.

_ a _

CZ .500730 B6

V uzavíracích prostředcích 117 je zahrnut výpustní kanál 125, který je na jednom konci připojen k dutině 123' a na druhém konci je například připojena hadice 127, která může být připojena k vypouštěcímu zařízení a podobně. Dutina 123' je opatřena žebrováním 128. které udržuje koncovou stěnu 156 druhého pláště 152 ve vzdálenosti od stěn dutiny 123', jak v axiálním tak i radiálním směru. Tedy, během použití může nápoj 2 proudit skrze druhý plášť 152 do výpustního kanálu 125 bez ohledu na polohu uzavíracích prostředků 117.

Aby bylo zařízení 108 pro řízení tlaku připravené pro použití, je nutné, aby se uzavírací proio středky 117 v zásobníku 101 podle obr. 3 posunuly ve směru vnitřního prostoru 104, čímž stlačí druhý plášť 152 přímo na první plášť 118 pomocí spojovacích prostředků 148, 150. Ve stejném momentě je axiální otvor 198 tímto zatlačen přes tyčovitý prvek 196, Tento stav připravenosti pro použití je znázorněn na obr. 3B. Uzavírací prostředky 117 mohou poté být přemístěny zpět nahoru, ale mohou být volitelně zajištěny ve stlačené poloze. Ve stavu znázorněném na obr. 3B bude tlak ve vnitřním prostoru 104 řízen v závislosti na řídicím tlaku v druhé komoře 160 a tlaku ve třetí komoře 162 způsobem, který je popsaný dříve.

V neznázorněné variantě provedení podle obr. 3, uzavírací prostředek 117 obsahuje ventil, který uzavírá výpustní kanál 125 v postavení znázorněném na obr. 3A a obr. 3B, to jest krajní stav pohybu nahoru. Tento ventil je automaticky otevřen, když je uzavírací prostředek 117 na obr. 3 A nebo obr. 3B stlačen dolů. Tímto dosažená výhoda je, že uzavírací prostředek 117 může ve stejné chvíli fungovat jako kohoutek 116. Výpustní kanál 125 může být také nicméně opomenut v případě, že je poskytnut kohoutek, například jako na obr. 1.

V provedení znázorněném na obr. 3 může být také píst spojen s tyčovitým prvkem 196 tak, že před spuštěním je druhá komora 160 relativně velká a je redukována pouze když je uzavírací prostředek 117 stlačen dolů.

Obr. 4 znázorňuje alternativní provedení, v kterém je plášť 252 pro druhou komoru 260 spojen s ventilem 294, zatímco píst 258 se táhne do otevřeného konce pláště 252 vzdáleného od první komory 224 a může být zajištěn ve dvou polohách vzhledem ke stěně 203 zásobníku. Na obr. 4, na levé straně, píst 258 je zajištěn v horní poloze, takže druhá komora 260 je relativně velká a v podstatě bez tlaku tak, že plášť 252 bude setrvávat nehybný. Stlačením pístu 258 dolů, do polohy znázorněné na pravé straně obr. 4, v které je držený na stěně 203 pomocí prstů 253, objem druhé komory 260 je redukován značně, takže je získáno požadované řízení tlaku. Změna tlaku ve vnitřním prostoru 204 na hodnotu pod řídicí tlak bude mít současně za následek pohyb pláště 252 od pístu 258 ve směru dolů, Čímž ovládá ventil 294 pro uvolnění plynu z první komory 224.

Obr. 5 znázorňuje provedení řídicího zařízení podle vynálezu, ve kterém je první komora 324 vybavena ventilem 394, jímž je vnitřní ventil, ve znázorněném provedení. Bude nicméně zřejmé, že toto může být také vnější ventil. Druhá komora 360 opatřena pláštěm 352, který je vhodně uložený prostřednictvím těsnicího O-kroužku 370. Dřík 366 je pevně spojen s pístem 358 a táhne se ve směru ventilu 394. Volný konec 367 dříku 366 je z dosahu ventilu 394. V podstatě válcová mezilehlá Část 396 vykazuje první konec upevněný na ventil 394 a vykazuje jeho obvodovou stěnu opatřenou množstvím průtokových otvorů 397 pro vytváření plynného propojení mezi první komorou 324 a třetí komorou 304, když je ventil 394 otevřen. Mezilehlá část 396 je opatřena, sousedně otevřenému druhému konci vzdálenému od první komory 324, rozšířenou částí 3?j s patkou 373. Volný konec 367 dříku 366 se prodlužuje do otvoru 375 mezilehlé části ⁵⁰ 369 a je opatřen vně nastavenými pružnými proužky 377 spočívající oproti vnitřku užší části otvoru 375, mezi ventilem 394 a patkou 373. To znamená, že píst 358 se může volně pohybovat po předem určeném úseku, tento úsek je určen, na jedné straně minimální vzdáleností mezi volným koncem 367 a ventilem 394, a na druhé straně polohou proužků 377 a patkou 373. Ve skutečnosti, když je píst 358 posunut dále uvnitř pláště 352 ve směru koncové stěny 356 až

-7CZ 300730 B6 k nebo i za polohu znázorněnou přerušovanou čarou, volné konce proužků 377 skončí nad patkou 373 a vyskočí vně, takže při následovaném pohybu pístu 358 směrem dolů budou v záběru s vrchním povrchem patky 373. Proužky 377 a patka 373 tudíž vytváří první a druhé spojovací prostředky. Když se píst 358 pohybuje dolů od polohy znázorněné přerušovanou Čarou, poté, jako následek nárůstu objemu druhé komory 360, mezilehlá část 369 bude posunuta dolů spolu s ním a ventil 394 bude tímto otevřen.

Z polohy pístu 358 znázorněné plnou čarou na obr. 5, která nedovoluje činnost ventilu 394, může být aktivačním krokem přenesen do polohy použití. Například k tomuto účelu je tlak ve třetí io komoře 304 dočasně z vnějšku zvýšen, takže se píst 358 posune nahoru do polohy znázorněné přerušovanou čarou, čímž je řídicí tlak v druhé komoře 360 alespoň aproximovaný. Výsledkem je, že proužky 377 jsou posunuty nad patku 373 a je dosažena aktivní poloha použití. Bude zřejmé, že toho může být též dosaženo například mechanickým táhnutím pístu 358 nahoru do polohy vyznačené přerušovanou čarou, nebo jakýmkoliv jiným způsobem.

Obr. 6 schematicky znázorňuje alternativní provedení, kde je v dříku 466 proveden otvor 475, kterýžto dřík 466 je spojen s pístem 458, takže otvor 475 vykazuje uzavřený konec 479. Sousedně otevřenému konci 481 je otvor 475 opatřen rozšířenou částí 471 tak, že osazení 473 ' je vytvořeno ve vzdálenosti od uzavřeného konce 479. Mezilehlá část 469 vykazuje první konec zajištěný ve ventilu 494, například vnější v tomto případě, a je opatřen průchodem pro vytvoření plynného propojeni mezi první komorou 424 a vnitřním prostorem 404 zásobníku, když je ventil 494 otevřený.

Mezilehlá Část 469 je opatřena vně nastavenými pružnými proužky 472- Když jsou volné konce pružných proužků 477 sevřeny dohromady, mohou být vsunuty do relativně úzké části otvoru 475 mezi uzavřeným koncem 479 a osazením 473', kde se mohou pružné proužky 477 pohybovat volně v podélném směru, takže pohyby pístu 458 jsou umožněny aniž by byl v činnosti ventil 494, Pouze když je píst 458 posunut tak, že objem komory 460 je značně redukován a volné konce 483 pružných proužků 477 jsou posunuty pod osazení 473', mohou se pružné proužky 477 rozepnout tak, že volné konce 483 mohou být v záběru s osazením 473'. V této poloze pohyb pístu 458 ve směru ventilu 494 má za následek, že mezilehlá část 469 je stlačena dolů spolu s ním, čímž dojde k otevření ventilu 494. První a druhá poloha prvních a druhých spojovacích prostředků tvořená dříkem 466, alespoň osazením 473', a mezilehlou částí 469, alespoň pružnými proužky 477 je reprezentována přerušovanou čarou v první, rozpojené poloze, a druhé spojené poloze.

Obr. 7 znázorňuje část řídicích prostředků podle obr. 6, kde píst 458 vykazuje dřík 466, který je rozdělen na dvě Části 466A, 466B. První, válcovitá část 466A je pevně spojena s pístem 458 a je opatřena na volném konci dovnitř se táhnoucí obrubou 461 s otvorem. Skrze otvor se rozprostírá druhá část 466B dříku 466, která je opatřena na konci umístěném uvnitř první Části 466A dříku 466 rozšířením, které umožňuje vhodné vedení a mimoto dosedá proti obrubě 461, když je druhá část 466B dříku 466 maximálně posunuta dolů. V druhé části 466B dříku 466 je proveden otvor 475 vykazující rozšířenou část 471 sousedně k vnějšímu volnému konci, čímž se vytváří osazení 473'. Pružné proužky 477, nejsou znázorněny na obr, 7, mezilehlé části 469 jak je znázorněno na obr. 6, mohou být opět přijmuty otvorem 475 v uvedené první a druhé poloze. V tomto provedení je dosaženou výhodou to, že píst 458 získává větší volný pohyb se spojovacími prostředky tvořenými pružnými proužky 477 a osazením 473' v první poloze, znemožňující činnost ventilu 494, jestliže se druhá Část 466B dříku 466 může volně pohybovat vzhledem k první části 466A dříku 466 po celém úseku S. Pouze když vnitřní konec druhé části 466B dříku 466 zůstává proti pístu 458 a pružné proužky 477 zůstávají proti osazení 473', může být ventil 494 ovládán.

Obr. 8 znázorňuje další alternativní provedení pístu 458 s dříkem 466 pro použití v zařízení pro řízení tlaku podle obr. 6. V rozšířené části 471 otvoru 475 se táhne hřeben 485 od osazení 473' ve směru od pístu 458 a uzavřeného konce 479 otvoru 475, kterýžto hřeben 485 je zahrnut uvnitř

- s CA JUU/JU tíO rozšířené části 471. V tomto provedení volné konce 483 pružných proužků 477 přejdou okraj 487. hřebene 485, aby se přešlo z první polohy, nespojené polohy, do druhé spojené polohy, aby byly schopny zůstat proti osazení 473 · Výhoda tímto dosažená je ta, že píst 458 bude posunut vzhledem k plášti o relativně velkou vzdálenost, to jest, objem druhé komory 460 bude značně redukován, zřejmě dále než je nutné pro požadované řízení tlaku. To znamená, že možnost nežádoucí aktivace je značně snížena, což ještě také zvyšuje bezpečnost.

Obr. 9 a obr. 9A znázorňují v řezu a částečném nárysu další alternativní provedení prostředků řízení pro zásobník podle vynálezu. V tomto provedení je na ventilu 594 první komory 524 io připevněna mezilehlá část 569 s průchodem 597, na kteréžto mezilehlé části 569 je namontován pružný pásek 577. V poloze znázorněné na obr. 9 je pružný pásek 577 volitelně nastavený doleva z důvodu, který bude popsán dále. K pístu 558 s pístním kroužkem 570 je připevněn dřík 566, který je opatřený dvěma otvoiy umístěnými vedle sebe. Na obr. 9, první otvor 575A umístěný na levé straně, vykazuje hloubku S^, druhý otvor 575B umístěný na pravé straně vykazuje hloubku

Sj·, která je větší než hloubka Sp Hloubka je určena od otevřeného konce 581 otvorů 575, vzdálených od pístu 558. Pružný pásek 577 je opatřen na volném konci hlavicí 591, která je označená v tomto provedení jako příčná vložka. První otvor 575A je oddělený od druhého otvoru 575B přepážkou 595, která končí ve vzdálenosti od otevřeného konce 581. Sousedně k otevřenému konci 581 otvoru, je poněkud flexibilní záklopka 593 připojena na stranu prvního otvoru

575A a táhne se šikmo nahoru vůči protilehlé stěně druhého otvoru 575B. Záklopka 593 je opatřena štěrbinou 593A, skrze kterou se může protáhnout pružný pásek 572. Hlavice 591 poté zůstává proti straně hrotu vidlicovitě tvarované záklopky 593 blíže k pístu 558.

Na obr. 9 je znázorněna první, nespojená poloha, ve které se hlavice 591 rozprostírá v druhém otvoru 575B, mezi uzavřeným koncem a záklopkou 593. Píst 558 se může tedy volně pohybovat po celé výšce, která je určena vzdáleností mezi volným okrajem 599 přepážky 595 a uzavřeným koncem 579B druhého otvoru 575B. Když se píst 558 pohybuje směrem nahoru tak dalece, že se hlavice 591 rozprostírá pod volným okrajem 599, bude záklopkou 593 vedena do prvního otvoru 575A. Jestliže je následně píst 558 posunut opět dolů, hlavice 591 se bude posunovat v prvním otvoru 575A a bude dosedat na uzavřený konec 579A prvního otvoru 575A, takže je dosažena druhá spojená poloha. Až do dalšího pohybu pístu 558 směrem dolů, bude ventil 594 ovládán přes pružný pásek 577. Záklopka 593 předchází možnosti, aby byla hlavice 591 uvolněna z otvoru 575. Mimoto je záklopka 593 umístěna tak blízko k okraji 599 přepážky 595, že hlavice 591 nemůže být lehce přesunuta mezi nimi, když se hlavice 591 posouvá nahoru po záklopce 593.

Hlavici 591 je tudíž znemožněno, aby se posunula zpět do druhého otvoru 575Β. V souvislosti s tím je poznamenáno, že je pružný pásek 579 dostatečně nastavený ve směru prvního otvoru 575A, záklopka 593 může být volitelně vynechána.

Obr. 10 a obr. 10A znázorňují v částečném řezu a v perspektivě další alternativní provedení výkonného zařízení podle vynálezu, vhodné zejména pro použití s výkyvným ventilem. Takovýto výkyvný ventil, kterým může být průtokový otvor otevřen nebo uzavřen nakloněním výkonného dříku, je znám z praxe a není zde dále diskutován. V tomto provedení je výkyvný ventil 694 spojený s první komorou 624 opatřen výkyvným dříkem 669 s rozšířenou hlavou 667, Hlava 667 vykazuje vhodně konvexní vršek. V plášti 652 druhé komory 660 je uložen píst 658, na kterém je připevněn dřík 666. Píst 658 vykazuje směr pohybu P, který je pod úhlem, a vhodněji je kolmý vzhledem k ose L výkyvného ventilu 694 a dříku 669. Dřík 666 pístu 658 je opatřen první vidlicí 690 a druhou vidlicí 692. Na obr, 10A je v perspektivním pohledu prezentován dřík 666 s první vidlicí 690 a druhou vidlicí 692, společně s dříkem 669 s jeho rozšířenou hlavou 667. První a druhá vidlice 690, 692 jsou umístěné v paralelních rovinách, při určitém rozestupu. V neutrální poloze znázorněné na obr. ί 0A, je tato vzdálenost označena jako dp Každá vidlice 690, 692 obsahuje dvě špice a mezilehlé štěrbiny 690A a 690B, podle pořadí, které jsou otevřeny na jednom konci vzdáleném od pístu 658. Štěrbiny 690A, 690B vykazují šířku větší než je tloušťka výkyvného dříku 669, ale menší než je šířka hlavy 667. Tedy, dvě vidlice 690, 692 mohou být zastrčeny mezi ventil 694 a hlavu 667 přes dřík 669. První vidlice 690 je kratší než druhá vidlice

-9CZ 300730 B6

692, a také štěrbiny v nich vytvořené. Zavřený konec 679A první štěrbiny 690A leží od pístu 658 ve vzdálenosti větší, než je vzdálenost mezi pístem 658 a uzavřeným koncem 679B druhé štěrbiny 690B.

Na obr. 10, ve vrchní části, je výkonné zařízení znázorněno v rozpojené, první poloze, kde první vidlice 690. elasticky deformovaná na určitý rozsah, zůstává oproti vrchu hlavy 667. Materiály a deformace vidlice 690 jsou vybrány tak, že pohyb pístu 658 ve směru P je možný, aniž by výkonný dřík 669 byl unášen s sebou. Z této polohy může být zařízení aktivováno přemístěním pístu 658 ve směru koncové stěny 656 tak, že volný konec první vidlice 690 může přejít hlavu io 667. Elastický deformační odpor v první vidlici 690 bude poté zajišťovat, že se navrátí do roviny

V tak, že se bude rozprostírat pod spodní stranou hlavy 667. V důsledku toho, při návratu pístu 658 ve směru ventilu 694, výkonný dřík 669 bude v první štěrbině 690A. Při dalším pohybu pístu 658 ve směru od koncové stěny 656, při nárůstu objemu komory 660, uzavřený konec 679A bude dosedat na výkonný dřík 669 a při dalším pohybu unáší s sebou výkonný dřík 669, takže je nakloněn vzhledem k podélné ose L zmíněné výše. Výkyvný ventil 694 bude tímto otevřen a plyn může proudit z první komory 624 do vnitřního prostoru 604. Při nárůstu tlaku ve vnitřním prostoru 604 se píst 658 posune zpět, druhá komora 660 je tímto redukována, takže se výkyvný ventil 694 může vrátit do jeho uzavřené polohy. Volitelně může být na výkonném dříku 669 mezi ventilem 624 a hlavou 667 umístěn vodicí kroužek 667A znázorněný na obr. 10 přerušovanou čarou tak, že alespoň druhá vidlice 692 je vedena mezi ventil 694 a vodicí kroužek 667A, takže je dosaženo ještě lepšího umístění.

Obr. 11 znázorňuje jednoduché provedení zařízení podle vynálezu pro ovládání výkyvného ventilu 794. V tomto provedení píst 758. který ohraničuje druhou komoru 760 uvnitř pláště 752, obsahuje dřík 766 se zešikmeným volným koncem 78J_. Na výkyvném ventilu 794 na první komoře 724, je provedena spojovací část 769 s obdobně zešikmeným volným koncem 783. Dřík 766 je veden uvnitř pláště 752 vedením 757. Při rozšíření druhé komory 760 je dřík 766 posunut dolů, ve směru výkyvného ventilu 794. Spolupůsobení zešikmených konců 781, 783 bude zajišťovat, zeje výkyvný ventil 794 nakloněn od uzavřené polohy do otevřené polohy. Takovéto řešení může být snadno využito v příkladných provedeních znázorněných výše, kdy jsou výkyvné ventily použity namísto ventilů nebo jiných znázorněných výkonných zařízeních.

Obr. 12 znázorňuje další alternativní provedení zařízení 808 pro řízení tlaku podle vynálezu.

V tomto provedení je v zahloubení 872 v prvním plášti 818 proveden průtokový otvor 828 s axiálním otvorem 836. Uzavírací prvek 840 ve formě kuličky je tlačen proti lůžku 834 předpjatými prostředky 842, s hrotem 880 táhnoucím se od uzavíracího prvku 840 skrze axiální otvor 836 do zahloubení 872. Předpjaté prostředky 842 a uzavírací prostředek 840 jsou drženy ve čtvrté komoře 886 s vtokovými otvory 888 končícími v první komoře 824. Následkem toho může být zahloubení 872 umístěno v relativně větší vzdálenosti od stěny prvního pláště 818. V tomto provedení je druhý plášť 852 umístěn v zahloubení 872 tak, že vykazuje koncovou stěnu 856 spočívající na dně 878 zahloubení. V tomto provedení je píst 858 konstruován jako válec s vnitřním obvodem druhého pláště 852, s vložením vodicím pístním kroužkem 870 nebo podobným plynotěsným a kapalinotěsným těsnicím prostředkem. Mezi píst 858 a koncovou stěnu 856 je opět vytvořena druhá komora 860. Na konci pístu 858, vzdáleném od druhé komory 860 jsou provedeny řídicí prostředky 866, konstruované jako disk 867 s kónickými okraji 890, 892. Tento disk 867 má vnější průměr, který například odpovídá přibližně vnitřnímu průměru zahloubení 872, zatímco menší průměr kónických okrajů 890, 892 je přibližně rovný průměru pístu 858.

S pístem 858 v neutrální poloze, to jest v nespojené poloze, s převažujícím nízkým tlakem v druhé komoře 860, je nižší kónický okraj 892 umístěný proti homí straně hrotu 880. Tedy, uzavírací prvek 840 nemůže být ovládán pístem 858, jestliže ie tlačen vně pružinou 842. Když je ve třetí komoře 862 alespoň dočasně značně zvýšen tlak, píst 858 bude tlačen směrem dolů, čímž redukuje druhou komoru 860 a narůstá v ní tlak. Píst 858 bude poté tlačen přes hrot 880, dočasně jej stlačí mimo, proti pružině 842. Poté co přejde píst 858, uzavírací prvek 840 bude stlačen zpět

- Í0CL JUU/JU KO do uzavírací polohy. Tudíž je aktivováno zařízení 808 pro řízení tlaku. Když se tlak ve třetí komoře 862 sníží opět pod řídicí tlak, píst 858 bude tlačen okamžitě směrem nahoru, čímž stlačuje hrot 880 a tím i uzavírací prvek 840, proti pružině 842, čímž vytváří plynné propojení mezi první komoru 824, otvorem 888, čtvrtou komorou 886 a výtokovým otvorem 828, pro nárůst tlaku ve třetí komoře 862 a tím i ve vnitřním prostoru zásobníku. Když tlak ve vnitřním prostoru dostatečně naroste, píst 858 bude stlačen opět zpět do polohy znázorněné na obr. 12, a uzavírací prvek 840 je opět uzavřen.

V podstatě, výkonná zařízení podle předloženého vynálezu vykazují důležitou dodatečnou io výhodu, že při vedlejším výsledku řízení tlaku v druhé komoře, například skrze prosakovaní, je výkonný prostředek stlačen do uzavřené polohy, takže se jednoduše efektivně předchází nekontrolovatelnému tečení plynu z první komory do třetí komory a vzniku přílišného tlaku v zásobníku, alespoň ve třetí komoře. Tudíž je ještě dále zvýšena bezpečnost zásobníku podle vynálezu, alespoň použitého zařízení pro řízení tlaku,

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zásobník pro dávkování kapaliny se zařízením pro řízení v podstatě konstantního předem nastaveného tlaku uvnitř zásobníku, které obsahuje první komoru (24, 124) pro tlakovou tekutinu, zejména tlakový plyn, druhou komoru (60, 160) pro řídicí tlak během použití a třetí komoru (62, 162), která je v jakémkoliv průtokovém propojení s vnitřním prostorem (4) zásobníku (1,

   25 101), přičemž mezi první komorou (24, 124) a druhou komorou (60, 160) je vytvořen průtokový otvor s uzavíracím prvkem pro uzavírání průtokového otvoru během použití, pří němž je tlak ve třetí komoře (62, 162) vyšší než tlak řídicí, přičemž řídicí prostředky jsou uspořádané pro alespoň částečné přemisťování uzavíracího prvku prostřednictvím pohyblivé nebo deformovatelné části stěny druhé komory (60, 160) při nižším tlaku ve třetí komoře (62, 162) než je tlak

   30 řídící pro průchod tlakové tekutiny z první komory (24, 124) do třetí komory (62, 162), vyznačující se tím, že řídicí prostředky jsou funkčně rozpojeny od uzavíracího prvku před použitím, přičemž zařízení (8, 108) pro řízení tlaku je uspořádáno pro funkční spojení řídicích prostředků s uzavíracím prvkem během aktivace před použitím.

   35
2. 2. Zásobník podle nároku 1, vyznačující se tím, že řídicí prostředky obsahují první a druhou část, přičemž první část je spojena s uzavíracím prvkem a druhá část je spojena s pohyblivou nebo deformovatelnou částí stěny druhé komory (60, 160), kde první a druhá část obsahují první a druhé spojovací prostředky (148, 150) přesuvné do první polohy, při níž je pohyblivá nebo deformovatelná část stěny volně posuvná vzhledem k uzavíracímu prvku a

   40 přesuvné do druhé polohy pro posun uzavíracího prvku prostřednictvím pohybu nebo deformace části stěny druhé komory (60, 160),
3. 3. Zásobník podle nároku 2, vyznačující se tím, že první spojovací prostředek (148) obsahuje vně předepjaté pružné prvky a druhý spojovací prostředek (150) obsahuje otvor,

   45 který je alespoň částečně širší směrem k jeho ústí než je jeho opačná část, kde je vytvořeno osazení, přičemž pružné prvky spojovacího prostředku (148) jsou v první poloze proti vnitřku otvoru spojovacího prostředku (150) mezi osazením a jeho užším koncem a ve druhé poloze jsou proti straně osazení blíže kjeho širšímu otevřenému konci.

   50
4. 4. Zásobník podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že první spojovací prostředky (148) jsou spojeny s první částí řídicích prostředků.

   - 11 Cl 300730 B6
5. 5. Zásobník podle nároku 2, vyznačující se tím, že uzavírací prvek je tvořen výkyvným ventilem (694, 794) s nímž je spojen tyčový prvek (669) s rozšířenou hlavou, který je součástí prvního spojovacího prostředku (148) a druhý spojovací prostředek (150) obsahuje vidlicový prvek (690, 692) s alespoň dvěma hroty a štěrbinou (690A, 690B) mezi nimi, jejíž

   5 šířka je větší než šířka tyčového prvku (669) a menší než šířka rozšířené hlavy (667), přičemž hroty vidlicového prvku (690,692) v první poloze jsou umístěny na horní straně rozšířené části a jsou v mírném předpětí ve směru hlavy (667) s možností volného pohybu nad ní bez naklánění ventilu (694) a ve druhé poloze je tyčový prvek (669) zaveden ve štěrbině (690A, 690B), přičemž hroty vidlicového prvku (690, 692) jsou umístěny mezi rozšířenou hlavu (667) a io výkyvný ventil (694) pro posun uzavřeného konce štěrbiny (690A, 690B) proti tyčovému prvku (669) a tím naklánění ventilu (694) při pohybu části stěny.
6. 6. Způsob zhotovení zásobníku k dávkování tekutiny pod v podstatě konstantním tlakem, vyznačující se tím, že držák tvaru plechovky se opatří první části zařízení (8, 108)

   15 pro řízení tlaku, která zahrnuje alespoň uzavírací prvek nastavený s předpětím v uzavřené poloze a otevíraný přetlakem, který se na něj aplikuje z vnějšku, přičemž do zásobníku (8, 108) se zavádí kapalina, zejména plyn, při relativně vysokém tlaku a po zrušení přetlaku se uzavírací prvek uvede do zmíněné uzavřené polohy, potom se na první část zařízení (8, 108) pro řízení tlaku umístí jeho druhá část, která zahrnuje prostředky řízení tlaku tlačící na uzavírací prvek proti

   20 předpětí, alespoň během použití, do otevřené polohy při převládajícím nižším tlaku prostředí než je řídicí tlak, přičemž s připojenou první a druhou částí se zavede do zásobníku (1, 101) naplněného tekutinou určenou pro dávkování a postupně se uzavírá, zatímco řídicí prostředky se funkčně propojují s uzavíracím prvkem prostřednictvím aktivačního kroku.

   25
7. 7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že druhá část je obsažena, alespoň přilehlá, v/k uzavíracích prostředcích zásobníku (1, 101), přičemž první část se připevňuje v zásobníku (1, 101) v nepatrné vzdálenosti od druhé části a při uzavřeném zásobníku (1, 101) se při pohybu druhé části do spolupůsobící polohy s první části uvádí do činnosti zařízení (8, 108) pro řízení tlaku.
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že druhá část je připojena nebo přilehlá k dávkovacím prostředkům pro tekutinu, které se uvádí do činnosti, nebo alespoň připraví k použití pohybem druhé části zařízení (8, 108) pro řízení tlaku.

   35
9. 9. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že vnitřní prostor (4, 104) zásobníku (1, 101) se před použitím alespoň dočasně přetlakuje pro aktivaci funkčního spojení řídicích prostředků s uzavíracím prvkem.
10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že v druhé komoře (60, 160)

    40 řídicích prostředků, vymezené pohyblivou stěnovou částí, se během použití nastavuje řídící tlak, před použitím se ve vnitřním prostoru (4, 104) tlak zvyšuje a tím se redukuje objem druhé komory (60, 160) v níž narůstá tlak převyšující tlak řídící, čímž se první a druhý spojovací prostředek (148, 150) s uzavíracím prvkem přemístí z polohy funkčního rozpojení do polohy funkčního spojení.