CZ299950B6

CZ299950B6 - Zpusob stabilizace nápoju

Info

Publication number: CZ299950B6
Application number: CZ20031987A
Authority: CZ
Inventors: James Earl@Graham; Patric Mckeown@Ian
Original assignee: Ineos Silicas Limited
Priority date: 2001-01-22
Filing date: 2002-01-07
Publication date: 2009-01-07
Also published as: US20040062835A1; RU2003125877A; AU2002217323B2; MXPA03006273A; WO2002057403A1; CN1242046C; GB0101507D0; ATE332960T1; EP1354027A1; MY128600A; KR100834651B1; DK1354027T3; PL204177B1; DE60213065T2; JP2004522438A; KR20030081389A; EP1354027B1; BR0206589B1; JP4215506B2; DE60213065D1

Abstract

Zpusob stabilizace nápoje proti tvorbe zákalu spocívá v tom, že nápoj se ošetrí stabilizacním prostredkem, obsahujícím cástice siliky, která má strední prumer póru prinejmenším 6 nm a která byla modifikována interakcí s vodorozpustným polymerem, majícím pripojené pyrrolidonové skupiny, pricemž polymer je prítomen na silice v množství od 5 do 35 procent hmotnostních, vztaženo na hmotnost bezvodé siliky.

Description

Vynález se týká stabilizace nápojů vůči tvorbě zákalu a zvláště použití modifikovaných silik pro stabilizaci kvašených i jiných nápojů.

i o Dosavadní stav techniky

Nápoje, zvláště alkoholické kvašené nápoje, například piva, mají tendenci k tvorbě zákalu, který může mít biologický nebo fyzikálně chemický původ. K odstranění složek, působících zákal, se používá mnoho produktů a pochodů. Zatímco hrubé zákaly se odstraní filtrací, vločkováním nebo i? odstředěním, sekundární zákal se vylučuje během skladování jako výsledek interakce mezi určitými polypeptidy a polyfenoly. kterc koagulují a vylučují se. Tento zákal se proto objeví až v okamžiku, kdy je nápoj připraven ke konzumaci a kdy je odstranění zákalu neproveditelné.

K odstranění takových prekurzorú zákalu, jako jsou polyfenoly nebo polypeptidy, se může před balením použít mnoho organických i anorganických látek, čímž se nápoj stabilizuje.

Jednou z dobře známých látek je ve vodě nerozpustný, síťovaný polyvinyl pyrrol i don (často nazývaný póly viny 1-polypyrrolidon. PVPP). který' odstraňuje polyfenoly a tím stabilizuje nápoj proti tvorbě zákalu. Komerčně dostupné síťované póly vinylpyrro li dony obvykle obsahují ve vodě rozpustný, nesíťovaný materiál, který může po úpravě zůstat v nápoji. Navíc jsou tyto materiály poměrně drahé. Dále. v případě, ze je žádoucí použít kombinaci siliky a PVPP v jediném stupni úpravy, musí se použít xerogel siliky, protože PVPP je fyzikálně nekompatibilní s jejím hydrogelem.

Překvapivé bylo nyní nalezeno, že kompozice, připravená ze siliky a polymeru, obsahujícího pyrrolidonové skupiny, může být použita k úpravě nápojů, a že její použití odstraňuje některé so z výše uvedených nevýhod síťovaného polyvínylpyrrolidonu.

Podstata vynálezu

Podle předloženého vynálezu se tedy způsob stabilizace nápoje proti tvorbě zákalu vyznačuje tím, že se nápoj podrobí působení stabilizačního prostředku, sestávajícího z částic siliky. které mají střední průměr pórů přinejmenším 6 nm. a přičemž tato silika byla modifikována působením ve vodě rozpustného polymeru s připojenými pyrrolidonovými skupinami, přičemž množství tohoto polymeru na silice je od 5 do 35 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost bezvodé siliky.

Překvapivě bylo nalezeno, že ačkoliv polymer je ve vodě rozpustný, zůstává během úpravy nápoje pevně vázán na siliku. Navíc příprava stabilizačního prostředku, použitého v předloženém vynálezu, je levnější než příprava běžného síťovaného polyvínylpyrrolidonu, protože k tvorbě dostatečného množství přístupných adsorpčních míst, klerá by účinně adsorbovala polyfenoly

-15 v nápojích, je potřebí podstatně méně pyrrol idonového polymeru. Dále, stabilizační prostředek podle vynálezu se může použít přímo jak je dodán, aniž by jej bylo nutno před použitím nechat nabobtnat.

Způsob podle vynálezu je možno použít ke stabilizaci jakéhokoliv nápoje, který má sklon

5o k tvorbě zákalu v důsledku interakce póly fenolů s jinými složkami nápoje, jako jsou polypeptidy. l akové nápoje zahrnují piva, ležáky, ovocné džusy, vína a mošty. Způsob je obzvláště vhodný pro stabilizaci ležáků.

Silika pro přípravu stabilizačního prostředku, použitého při způsobu podle vynálezu, se vyznačuje tím. že její střední průměr pórů je přinejmenším 6 nm. Střední průměr pórů (mean póre diametcr. MPD) se vypočte za předpokladu válcového modelu pórů a za použití rovnice

MPD (v nm) - 4000 x PV/SA, kde PV je objem pórů (póre volume) stanoveny dusíkem (vcnfg ¹) a SA je plocha povrchu (surtáce area), stanovená dusíkem (v m g '): obě veličiny jsou měřeny metodou, popsanou níže. Střední průměr pórů je s výhodou přinejmenším 8 nm a obvykle není větší než 80 nm. Často není κι střední průměr pórů větší než 50 nm.

Zpravidla má silika plochu povrchu vůči dusíku v rozmezí 200 až 1000 nťg¹ a s výhodou v rozmezí 250 až 800 m²g '. Objem pórů vůči dusíku se pohybuje obvykle v rozmezí 0,5 až 2,5 cnfgzejména v rozmezí 0,8 až 2,0 cm‘g’. Tyto dva parametry je potřebí zvolit v kombinaci, aby se zajistil příslušný střední průměr pórů, jak bylo uvedeno výše. Vážená střední velikost částic (weight mean particle size) siliky je s výhodou v rozmezí 2 až 100 mikrometrů a měří se přístrojem Malvern Mastersizer, jak bude podrobněji popsáno níže. Výhodnější vážená střední velikost částic siliky je v rozmezí 5 až. 50 mikrometrů.

Celkový obsah vlhkosti siliky se pohybuje v rozmezí 2 až 70 % hmotnostních, zvláště v rozmezí 5 až 65 % hmotnostních.

Silika, vhodná pro použití při způsobu podle vynálezu, se může připravit za použití jakékoliv obvyklé techniky. Obvykle se silika připravuje z křemičitanu alkalického kovu přídavkem mine25 rální kyseliny. Siliky, které jsou připraveny tak zvanou geíovou cestou nebo tak zvanou srážecí metodou, jsou vhodné pro použití při způsobu podle vynálezu za předpokladu, že vykazují charakteristické parametry, uvedené výše,

Ve vodě rozpustný polymer, který se používá k modifikaci siliky při přípravě stabilizačního so prostředku ve způsobu podle vynálezu, má připojené pyrrolidonové skupiny. 'Typicky je to polymer nebo kopolymer vinylpyrrolidonu, přičemž je zvláště preferován homopolymer, polyviny lpyrrolidon (často označovaný jako PVP). V kontextu tohoto vynálezu je za ve vodě rozpustný polymer považován polymer, který se zcela rozpustí ve vodě při 20 °C na stabilní roztok, obsahující přinejmenším 1 procento hmotnostní polymeru. Preferované polymery tvoří stálé vodné roztoky, obsahující přinejmenším 5 % procent hmotnostních polymeru při 20 °C.

Při použití homopolymeru polyvinylpyrrolidonu se jeho vhodná vážená molekulová hmotnost pohybuje v rozmezí od přibližně 8 000 do přibližně 1 300 000. Jako zvláště vhodné polymery se osvědčily PVP K15, K30 a K90. komerčně dostupné například od firmy Sigma Aldrich Ltd.

Množství ve vodě rozpustného polymeru, použitého při přípravě stabilizačního prostředku podle vynálezu, se pohybuje v rozmezí 5 až 35 procent hmotnostních, vztaženo na hmotnost bezvodé siliky . S výhodou je toto množství v rozmezí 10 až 30 procent hmotnostních, vztaženo na bezvodou síliku.

Stabilizační prostředek je možno připravit jakoukoliv metodou, umožňující interakci vévodě rozpustného polymeru s částicemi siliky. V typickém provedení se silika, která má být modifikována, disperguje na koncentraci v rozmezí 2 až 20 procent hmotnostních (vztaženo na hmotnost disperze) ve vodném roztoku ve vodě rozpustného polymeru, jehož koncentrace je v rozmezí I až so 20 procent hmotnostních, vztaženo na hmotnost roztoku (použitá koncentrace polymeruje často dána rozpustností polymeru), a disperze se míchá po dobu 10 minut až 24 hodiny, lato doba musí být dostatečně dlouhá, aby byla zajištěna účinná interakce polymeru a siliky. ale obvykle se nepozoruje žádný škodlivý účinek, jestliže se v míchání pokračuje déle než. je minimální potřebná doba. Modifikovaná silika se pak oddělí od vodného roztoku, typicky filtrací, promyje se vodou a potom se vysuší, například v sušárně pří teplotě v rozmezí 40 až 110 °C.

V alternativním postupu se suchá, nebo téměř suchá, silika smísí s takovým množstvím vodného roztoku ve vodě rozpustného polymeru, které právě postačuje k tomu. aby se dosáhlo žádaného množství polymeru v zamýšlené modifikaci, a pak se materiál vysuší jak bylo popsáno výše.

V postupu podle vynálezu se nápoj podrobí působení stabilizačního prostředku, aby se z nápoje odstranily póly fenoly, tvořící zákal. Použitý způsob je v podstatě podobný obvyklému ošetření síťovaným póly vinylpyrrolidonem. Stabilizační prostředek, použitý v předloženém vynálezu, se použije v podobném množství, v jakém se normálně používá síťovaný polyvinylpyrrol idon. ale ío stabilizační prostředek podle vynálezu obsahuje pouze až 35 procent hmotnostních polymeru. Proto li způsobu podle předloženého vynálezu je účinnost adsorpce polyfenolů vzhledem k množství použitého polymeru mnohem vyšší než u běžných pochodů a v důsledku toho náklady ošetření při použití nového postupu jsou podstatně nižší. Obvykle se stabilizační prostředek přidává k nápoji v koncentraci v rozmezí 50 až 500 g/m\ zvláště v rozmezí 150 až 400 g/nf, a i? použitá doba kontaktu sc pohybuje v rozmezí 5 minut až 24 hodin, i když na nápoj nemá žádný škodlivý vliv, jestliže se nechá v kontaktu se stabilizačním prostředkem po delší dobu, například několik dní. Stabilizační prostředek se pak spolu s adsorbovanými polyfenoly odstraní z nápoje jakýmkoliv vhodným způsobem, typicky filtrací.

Alternativní způsob stabilizace nápojů podle vynálezu pozůstává v ošetření nápoje stabilizačním prostředkem, obsahujícím částice siliky o váženém středním průměru nejméně 6 nm, módi Okované interakcí s vodorozpustným polymerem s připojenými pyrrolidonovými skupinami, přičemž polymer je přítomen na silice v množství od 5 do 35 procent hmotnostních, vztaženo na hmotnost bezvodé siliky, a dále obsahujícím nemodifikovaný silikagel. Nemodifikovaný silikagel může být přítomen ve formě hydro gelu nebo xerogelu. V tomto alternativním způsobu se na nápoj působí směsí modifikované siliky a nemodifikovaného hydrogelu.

Obecně se při tomto alternativním způsobu může použít jakýkoliv nemodifikovaný silikagel, vhodný pro úpravu nápojů. Obvykle se modifikovaná silika a nemodifikovaný silikagel používají

3a jako kombinovaný stabilizační prostředek, kde hmotnostní poměr mod i Ukované siliky k nemodifikovanému silikagelu je v rozmezí 1.1 až 1:20. S výhodou tento hmotnostní poměr modifikované siliky k nemodifikovanému silikagelu je v rozmezí 1:2 až 1:10.

Tento alternativní způsob umožňuje z nápoje odstranit jak póly peptidy, tak polyfenoly v jediném stupni, který používá preferovanou, málo prášivou hydrogelovou formu siliky, Navíc bylo nalezeno, že filtrace nápoje, který jc ošetřen tímto kombinovaným stabilizačním prostředkem, je rychlá ve srovnání s jednoduchým stabilizačním prostředkem, určeným k odstranění polyfenolů. nebo ve srovnání s alternativním kombinovaným prostředkem, určeným k odstranění polyfenolů a polypeptidů.

K určení hodnot parametrů, charakterizujících silikový nosič a stabilizující prostředek podle vynálezu, a rovněž k testování účinnosti stabilizačního prostředku u nápojů, byly použity následující standardní testy:

i) Velikost povrchu a objem pórů

Velikost povrchu a objem pórů sílikoveho nosiče se měří standardními metodami adsorpce dusíku podle Brunaucra, Emmetta a Tellera (BET) za použití mnohabodové metody na přístroji ASAP 2400 (Micromeritics of USA). Metodaje popsána v publikaci S. Brunauer, P. H. Ernmett a E. Teller, J. Am. Chem. Soc., 60, 309 (1938). Vzorky se odplyní zahřátím ve vakuu po dobu jedné hodiny při teplotě 270 °C, před měřením při přibližně 196 °C.

ii) Celkový obsah vlhkosti

Celkový obsah vlhkosti se určí z hmotnostního úbytku vzorku siliky po žíhání v peci na 1000 °C do konstantní hmotnosti.

- j CZ 299950 Bó iii) Vážená střední velikost částic

Vážená střední velikost částic silik, použitých ve vynálezu, se určí za použití přístroje Malvern Mastersizer Model X (Malvern Instruments. Malvern, Worcestershire) opatřeného ..MS 17 sample presentation unit“. Tento přístroj využívá vyvinuté Fraunhofcrovy teorie rozptylu k modelování naměřeného světla laserového paprsku, který je rozptýlen materiálem (Mie-teorie). K osvětlení kyvety se vzorkem, kterým jc suspenze částic v kapalině, se užívá nízkovýkonný He/Ne laser.

Před měřením sc částice dispergují ultrazvukem ve vodě po dobu 5.5 minut, aby se získala vodná io suspenze, a pak se mechanicky míchají před tím, než se podrobí měřící proceduře, popsané v návodu k použití přístroje. V sy stému sc používá čočky o ohniskové délce 100 mm.

iv) Stabilizace piva

Ke vzorkům piva se přidá příslušné množství stabilizátoru v uzavřené nádobě, předem propláchli nuté oxidem uhličitým, a nechá se působit vhodnou dobu při teplotě 0 °C. Ošetřené pivo se zfiltruje při 0 °C přes celulózový filtr, který byl předem pokryl infuzoriovou hlinkou (0.7 kg/m\

Clarcel CBL) a za přidání téže infuzoriové hlinky (1000g/m³). f iltrát se podrobí analýze na tannoidy za použití Tannometru.

2o Tannoidy jsou definovány jako lakové frakce póly feno lových sloučenin, které se dají srazit přídavkem polyvinylpyrrolidonu, PVP K90, ke vzorku piva. Zahrnují polyfenoly o nízké a střední molekulové hmotnosti, polymery pyrokatechinu a anlhokyanogeny. Stanovení obsahu lan no idů v pivu se provádí za použití Tannometru (Pfeuffer (mihli, Kitzíngen, Německo). Kontinuálním vstřikováním rozloku PVP do vzorku se tvoří zákal, až jsou všechny tannoidy vázány .

Množství PVP, potřebné k docílení maximálního zákalu, je úměrné obsahu tannoidů ve vzorku. Tannomctr měří množství vzniklého zákalu proti množství injikovaného PVP a výsledky jsou vyjádřeny v mg PVP na 1 000 cm', V níže vedených příkladech provedení vynálezu se měření provádí jak na neošelřených kontrolních vzorcích, tak na ošetřených vzorcích a výsledky jsou vyjádřeny jako procenta snížení obsahu tannoidů po ošetření stabilizačním prostředkem.

v) Obsah polymeru ve stabilizačním prostředku

Množství polymeru, vázaného na silíku po modifikační proceduře se stanoví změřením obsahu uhlíku v silice před modifikací a po ní, za použití přístroje Lečo CS244 Analyzer. Množství polymeru na silice se pak vypočte podle následujícího výrazu:

Hmotn.% polymeru na silice = 100 x [(hmotn.% C na modifikované silice) - (hmotn.% C na nemodifikované silice)]l (hmotn.% C v polymeru)

Hmotnostní % C v polymeru se vypočtou ze strukturního vzorce polymeru. Pro polyviny 1w pyrrolidon je tato hodnota 64,86 %.

vi) Retence polymeru na silice

Retence polymeru se měří ve vodě při laboratorní teplotě i při 6 °C. Připraví se suspenze (10 % hmotnostních) stabilizačního prostředku a míchá sc po dobu 16 hodin, načež se zfiltruje. Analýza filtrátu se provádí měřením U V absorpce při 215 nm za použití kyvety o tlouštce lem. Koncentrace polymeru v roztoku se stanoví pomocí kalibračního grafu.

V dalším jsou uvedeny příklady provedení, které slouží pro ilustraci a v žádném případě vynález neomezují.

5(1

-4CZ 299950 Bó

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 s

g siliky. mající velikost povrchu 400 nrg ' (BET. vůči dusíku), váženou velikost částic 10 μιη (měřeno na přístroji Malvern Mastersizer®) a objem pórů vzhledem k dusíku 1,0 cm g' (vypočtený střední průměr pórů je 10 nm) se přidá ke 100 cm' vody a k tomu se přidá 12.36 g (PVPK15 nebo PVP K30) nebo 10,30 g (PVP K90) práškového póly viny Ipyrrol idonu i o (PVP K15. K30 a K90 jsou různé druhy póly viny Ipyrrol idonu, lišící se molekulovou hmotností) a směs se míchá 24 hodin při laboratorní teplotě ve válcové míchačce se sklopenou trubicí. Produkt se pak izoluje filtrací, promyje se 500 cm’ vody. vysuší se v sušárně s nuceným oběhem při teplotě 60 °C a rozmělní se na částice velikosti 10 μηι. Množství polymeru na silice se vypočte z analyticky stanoveného obsahu uhlíku.

Vzorek evropského eelosladového piva ležáku se podrobí působení modifikované siliky způsobem. popsaným výše v oddílu „Stabilizace piva. Procento odstraněných tannoidů se stanoví metodou, popsanou výše a výsledky jsou uvedeny v tabulce 1, ve které je též provedeno porovnání se síťovaným polyvinvlpyrrolidonem. prodávaným pod obchodní značkou Polyclar 10 (získaným od International Specialtv Products).

Tabulka I

^Typ	Množství polymeru	Snížení obsahu tannoidů, í
polymeru	na silice,% hmotn.
		2 00 g/m'	400 g/m³	600 g/m'	800 g/m³
PVP K15*	16,2	20,2	22,8	23,6	27,8 !
PVP K30’	1 6,2	-	22,5	25, 4	3 3,0 1
PVP K90’	12,4	-	31,3	33, 1	3 6,0
PVPP (reference)	-	34,7	-	-	1

* Póly viny Ipyrrolidon byl získán od firmy Sigma-Aldrich.

Příklad 2

Opakuje sc postup v příkladu 1 za použití alternativního vzorku siliky, která má velikost povrchu 30 350 mg ¹ (BET, vůči dusíku), váženou střední velikost částic 10 μιη (Malvern Mastersizer®) a objem pórů 1,6 cm'g' (vůči dusíku). Vypočtený průměr póru je přibližně 18 nm. V každém případě se 10 g siliky modifikuje působením 12,36 g polymeru. Účinnost modifikované siliky při odstraňování tannoidů se vyhodnotí způsobem, který je popsán v příkladu 1. Získané výsledky jsou uvedeny níže v tabulce 2.

- 5 ¢.7. 299950 Bó

Tabulka 2

Typ polymeru	Množství polymeru na silice,% hmotn.	Snížení obsahu tannoidů, i
		200 g/m'	1 4 00 g/m' '	600 g/rrh	8 00 g/m''
PVP K13	19,2	35, 4	37,6	41,5	49%
PVP K30	17,3 1	-	35,8	33,2	3 0,1
PVP K90	14,8	32,1	32,5	-	1
PVPP	í ]	35,8	-	-
(reference)

Příklad 3

Opakuje se postup v příkladu I za použití alternativního vzorku siliky, která má velikost povrchu 690 m g ¹ (BE T, vůči dusíku), váženou střední velikost částic 15 μιη (Malvern Mastersizer') a objem pórů 1.7 cm g ¹ (vůči dusíku). Vypočtený průměr pórů je přibližně 10 nm. V každém in případě se 10 g siliky modifikuje působením 12,36 g polymeru. Modifikovaná silika se testuje na odstranění tannoidů v druhém evropském cel oslado vém pivu ležáku. Získané výsledky jsou uvedeny níže v tabulce 3.

Tabulka 3

Typ polymeru	Množství polyireru na silice,% hmotn.	Snížení obsahu tannoidů, %
		200 g/m¹	4 00 g/rtů ¹	600 g/m¹	800 g/m'
PVP K'15	19,0	-	25%	23,6	%, 6
PVP K30	21,2	24%	22%)	2 9,4	26% j
! PVP K90	22,9	2% 7	2 5,8	27%
PVPP (reference)	-	22%	-	-

Příklad 4 co Připraví se disperze 3,2 kg siliky. která má velikost povrchu 690 m²g '(BET. vůči dusíku), střední velikost částic 15 μηι (Malvern Mastersizer®) a objem pórů vůči dusíku E7 cm'g ¹ (vypočtený střední průměr pórů přibližně 10 nm). v 0,04 nť vody. K disperzi se přidá 1,2 kg polyvínylpyrrolidonu PVP K90 ve formě 5% roztoku ve vodě a směs se míchá 2 hodiny při laboratorní teplotě. Produkt se pak izoluje filtrací, promyje sc vodou, vysuší se v sušárně s nucenou cirkulací při 60 °C, a rozmělní se na velikost částic 15 μιη. Množství polymeru na silice, vypočtené z. analýzy na uhlík, je 16,4 % hmotnostních.

Produkt se vyhodnotí na retenci polymerů testovací metodou, popsanou výše. Výsledky se porovnají s retenci polymerů pro následující komerční produkty používané kc stabilizaci piva: dva vzorky síťovaného polyviny lpyrrolidonu (Polyclar 10, a produkt firmy Tisher Eine Chemicals,

-6CZ 299950 B6

UK) a Polyclar Plus 730, což je směs xerogelu siliky a Polyclaru 10 od fírnn International

Specialty Products. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4

Produkt	——i Extrahovaný rozpustný PVP (ppm)
	Při labora ť.orn 1 teplotě	Při 6°C
Příklad 4	69, 8	81,6
Polyclar 10	1368,3	1249
. Si ťovaný polyvinyl pyrrol idon ex. Fisher	941 , 3
Polyclar Plus 730	148,7	-

Výsledky v tabulce 4 ukazují, že v tomto testu se extrahuje z produktu příkladu 4 mnohem méně PVP polymeru než ze síťovaného polyvinylpyrrolidonu a z Polyclaru Plus 730, který je směsí siliky a Polyclaru 10.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob stabilizace nápoje proti tvorbě zákalu, vyznačující sc (ím, že se nápoj podrobí působení stabilizačního prostředku, sestávajícího /.částic siliky o středním průměru pórů přinejmenším 6 nm, která byla modifikována interakcí částic siliky s ve vodě rozpustným polymerem. majícím připojené pyrrol Ídonové skupiny, přičemž množství tohoto polymeru přítomnc20 ho na silice je od 5 do 35 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost bezvodc siliky.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m . že nápoj je pivo ležák.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2. v y z n a č u j í c í sc t í m . že silika má velikost povrchu 25 vůči dusíku v rozmezí 200 až 1000 m‘g
4. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že silika má objem pórů vůči dusíku v rozmezí 0.5 až 2.5 cnrg '.

30 5. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující sc tím, že silika má hmotnostně střední velikost částic v rozmezí 2 až 100 mikrometrů.

6. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že silika má celkový obsah vlhkosti v rozmezí 2 až 70 procent hmotnostních.

7. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující s c tím, že ve vodě rozpustný polymer je kopolymer nebo homopolvmcr vinylpyrrolidonu.

8. Způsob podle nároku 7. vyznačující se tím, že polymer je polyvinylpyrrolidon, 4o mající hmotnostně průměrnou molekulovou hmotnost v rozmezí 8000 až 1 300 000.

9. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující sc tím, že množství ve vodě rozpustného polymeru, přítomného na silice, je v rozmezí 10 až 30 procent hmotnostních, vztaženo na hmotnost bezvodc siliky.

-7CZ 299950 Bó

10. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároku, v y z n a č u j í c í s e tím. že stabilizační prostředek se smíchá s nápojem v množství v rozmezí 50 až 500 g/m'.
5 11. Způsob podle nároku 10. vyznačující se tím, že nápoj je v kontaktu se stabilizačním prostředkem po dobu v rozmezí 5 minut až 24 hodin.

12. Způsob podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nápoj sc podrobí působení stabilizačního prostředku, jakje užit v nároku 1, spolu s nemodifikoio váným hydrogelem siliky.

13. Způsob podle nároku 12. vyznačující se tím. že stabilizační prostředek a hydrogel siliky se použijí v hmotnostním poměru stabilizační prostředekmemodifikovaný hydrogel siliky, který je v rozmezí 1:1 až 1:30.