CZ299946B6 - Zpusob a zarízení pro distribuci fluidizovatelných materiálu - Google Patents

Abstract

Vynález se týká zpusobu a zarízení pro distribucifluidizovatelných materiálu z nádrže (1) materiálu do jedné nebo více prijímacích jednotek (34, 35). Distribucní zarízení má mezi nádrží a prijímacími jednotkami materiálu alespon dve hydraulické úrovne. Zarízení dále zahrnuje nový fluidizacní prveks dobrými vlastnostmi dynamické odezvy. Zarízení je používáno pro distribuci kyslicníku hlinitého a/nebo fluoridu pro plnení vybavení v elektrolytických komorách se sníženou spotrebou fluidizacního plynu.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a zařízení pro distribuci fluidizovatelných materiálů. Zejména se vynález týká distribuce fluidizovatelných materiálů, jako je fluorid a/nebo oxid hlinitý (alumina), uvnitř elektrolytického zařízení pro výrobu hliníku.

io

Dosavadní stav techniky

Norsky patent 175876 popisuje zařízení pro transport práškových materiálů fluidizováním materiálů. Zařízení zahrnuje uzavřený první kanál pro distribuci materiálů ze skladovací nádrže k většímu počtu výstupů, U každého vystupu je uspořádáno podávači zařízení pro individuální přísun materiálů jako je hliník, aby se oddělily podávači otvory' v povlaku usazenin elektrolytické komory. Kanál pro distribuci materiálů obsahuje dvě horizontálně rozdělené sekce, přičemž tyto sekce jsou rozděleny porézní stěnou. Horní sekce je zcela zaplněna fluidizovanýin materiálem, zatímco dolní sekce funguje jako rozdělovači komora pro fluidizační plyn. Dolní sekce je naplněna fluid izačním plynem pomocí ventilátoru. Zmíněné podávači zařízení zahrnuje alespoň jeden druhý fiuidizovaný kanál s více výstupy, tvarovaný jako dolů směřující trubky. Výstupy jsou obklopeny pouzdrem, které má ve svém dně plnicí otvory'. Dolů směřující trubky končí nad dnem pouzdra a materiál odcházející výstupy bude blokován, jakmile hladina materiálu v pouzdře dosáhne určité úrovně. Jakmile je materiál spotřebován, hladina v pouzdře poklesne a zmíně25 né výstupy budou uvolněny. Následné materiál začne téci do pouzdra ze skladovací nádrže prvním fluid izačním kanálem a do plnicího zařízení pomocí druhého fluidizaeního kanálu. Pro získání takového automaticky řízeného plnění, musí být kanály nepřetržitě fluidizovány ventilátorem. Dále bude v takovém systému materiál transportován podle jednoho hydraulického kroku a v důsledku toho bude vertikální hladina mezi nej vyšším uložením materiálu a nej nižším so výstupem materiálu vysoká. V elektrolytickém zařízení mohou mít takové fluidizační kanály rozměr několik stovek metrů, zatímco úhlový pokles kanálu může být několik stupňů. Za těchto nežádoucích podmínek tak vysoké rozdíly statického tlaku v transportním systému mohou vést k nekontrolovanému transportu materiálu jako je rychlý odtok materiálu ze skladovací nádrže, který způsobí jako důsledek nežádoucí přeplnění materiálu do elektrolytických komor. Dále spotřeba energie v popisovaném systému bude poměrně vysoká, pokud má systém uspokojivě pracovat, protože pohon pravděpodobně pracuje v nepřetržitém fluidizačním režimu.

Podstata vynálezu

Vynález odstraňuje tyto nevýhody. Podle vynálezu má zařízení pro transport ťluidizovatelného materiálu dvě nebo více hydraulických úrovní, které jsou navzájem sériově spojeny pomocí vstupních zámků. Zařízení pracuje s velkými rychlostmi materiálu, přičemž fluidizační kanály nebudou zcela naplněny fluid izovaným materiálem. Fluidizační plyn, dodávaný do každého flui45 dizačního prvku, bude vy pouštěn nespojitým (tj. spojitě jen v transportním režimu) řízeným způsobem a tak bude udržovat spotřebu energie na minimální úrovni. Pro tento účel byl vyvinut fluidizační prvek speciálně upravený pro potřeby zařízení. Dále nespojitý způsob vypouštění íluídizačního plynu způsobí zaplavení při každém spuštění a tím vypuzení nežádoucích objektů, velkých částic ze zařízení atd.

5(i

Vynález bude dále popsán podrobně pomocí příkladů provedení a obrázků.

Přehled obrázku na výkresech

Na obr. 1 je nakreslen princip transportu materiálu podle vynálezu ze skladovací nádrže do větší5 ho počtu přijímacích jednotek. Obr. 2 znázorňuje podrobněji princip z obr. 1. Na obr. 3 je nakreslena v řezu část nového fiuidizačnííio prvku pro použití podle vynálezu. Obr. 4 znázorňuje pracovní schéma provádění transportu fluidizovatelného materiálu podle vynálezu.

io Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je nakreslena nádrž 1 obsahující fluizovatelný materiál 2. Nádrž 1 je opatřena u dna trubkovitým výstupem 3. který vyčnívá do vstupního boxu 4. Plnění vstupního boxu 4 /. nádrže J muže být provedeno podle gravitačního plnicího principu. Vstupní box 4 je vytvořen jako obdél15 níkový box a je vybaven u dna alespoň jedním ťluidizačním prvkem 5. Na obr. 1 není fluidizaění prvek 5 podrobně nakreslen, ale takové prvky jsou obecně umisťovány podél spodních částí prostředků obsahujících materiál, který má být fluidizován. S výhodou pokrývají tyto prvky jen část dna a nikoliv vyčnívající oblast vzhledem k výstupu 3. Fluidizaění prvek 5 obdrží tlakový plyn přívodním potrubím 6, které může mít řiditelný ventil (nenakreslen) pro řízení dodávky tlakového ho plynu do fluidizaěního prvku 5. Nebo může být fluidizační prvek 5 systému opatřen vstupními tryskami spojujícími prvek s přívodním potrubím, přičemž trysky jsou opatřeny vstupními otvory velikosti, která umožňuje požadovanou fluid i začni rychlost ťluidizačním i prvky. Vstupní box 4 má dále výstup 8. kterýje spojen s pneumatickým dopravníkem 9. Klesání této části dopravníku je s výhodou asi 3°. Je třeba zdůraznit, že termín pneumatický dopravník v příkladu provedení podle vynálezu může byt totéž jako vzduchový skluz. Funkce vstupního boxu je následující; Práškový materiál bude přiváděn z nádrže směrem ke dnu vstupního boxu 4. Geometrické provedení vstupního boxu. trubkový výstup z nádrže, spolu sc statickým nebo dynamickým úhlem poklesu materiálu samo způsobí nakloněné postavení materiálu směrem k výstupu 3 nádrže J (rovněž naznačeno na obr. 1). V obdobích, kdy se materiál netransportuje ven ze vstupního boxu. so transport materiálu z nádrže do vstupního boxu se zcela zastaví. Je výhodné, když délka trubkovitého výstupu 3 je pětkrát větší, než jeho vnitřní průměr nebo i více.

Pneumatický dopravník má s výhodou více fluidizaěních prvků 10, J_L F2. J_3. uspořádaných u dna podobně jako prvek 5. Dále podobně, jak bylo popsáno u prvku 5, tyto prvky mohou obdr5? žet tlakový plyn příslušnou vstupní tryskou F4, F5, J_6, J7 vybavenou řídícím ventilem (neznázornčno). V dopravníku v sekci 9' může být s výhodou separátor pro oddělení nežádoucích objektů a jejich odstranění z dopravníku. Separátor zde není podrobně nakreslen, aleje výhodné, když je to separátor fluidizovatelnclio typu.

Sekce dopravníku jako je sekce 91, může mít sklon 1° vůči horizontální rovině. Takový malý sklon se může provést použitím nového fluidizaěního prvku, který bude dále vysvětlen pomocí obr. 3. U svého výstupního konce je sekce 91 spojena s rozdělovacím boxem 23 pro rozdělení materiálu alespoň do dvou směru. Výstup 28 této sekce obsahuje trubku nebo potrubí, které vede směrem dolů a končí nad dnem rozdělovacího boxu. Je výhodné, když délka trubky nebo potrubí i? jc pětkrát větší než její vnitřní průměr nebo i více. V tomto příkladu provedení jsou u dna rozdělovači ho boxu 23 dva fluidizační prvky 29, 29', které částečně zakrývají jeho dno. Přívodní potrubí 31, 3.Γ je spojeno s fluidizačními prvky 29. 29’ přes řiditelný ventil (nezobrazen), podobně jak je tomu u vstupního boxu 4, geometrické provedení rozdělovacího boxu. uspořádání trubkovitého výstupu z nádrže, spolu se statickým nebo dynamickým úhlem poklesu materiálu samo způsobí nakloněné postavení materiálu směrem k výstupu 28 sekce 91 (rovněž naznačeno na obr. 1). V podstatě může být rozdělovači box vybaven jedním nebo více fluidizačními prvky, ale v tomto přikladu provedení se dvěma fluidizačními prvky, jsou tyto prvky výhodně uspořádány symetricky vůči výstupu 28. Prvky mohou být uspořádány s rozestupem mezi sebou, takže nepokrývají vyčnívající oblast pod výstupem 28.

Funkce rozdělovacího boxu je následující: Práškový materiál bude podáván z výstupu 28 sekce směrem kc dnu rozdělovacího boxu 23. V obdobích, kdy se materiál netransportuje ven z rozdělovač ího boxu, zcela se zastaví transport materiálu ze sekce 22 dopravníku do rozdělovacího boxu.

V tomto příkladu provedení má rozdělovači box dva výstupy 24, 25 spojené s příslušnými sekcemi 26, 27 pneumatického dopravníku. Je však třeba zdůraznit, že tento popsaný princip transportování fluidizovatelného materiálu neomezuje rozdělovači box jen na dva výstupy. RozI» dělovací box může mít například kruhový půdorys a být opatřen tolika výstupy , kolik je jich třeba pro jednotlivá provedení.

Na obr. 1 jsou sekce 26. 27 dopravníku shodné a proto bude dále podrobně popsána jen první z nich. Sklon tčehto dopravníků je s výhodou asi 1°. Jak již byly dříve popsány sekce dopravní15 ku. sekce 26 zahrnuje jeden nebo více fluidizačních prvků 36 uspořádaných u dna a spojených s přívodním potrubím 37 pro tlakový plyn. které může být řízeno ventilem (nezobrazeno). Je třeba připomenout, že v době, kdy je aktivován alespoň jeden z těchto prvků, je fluidizační prvek 29 normě rovněž aktivován. Jakje vidět na obr. 1, jsou v částečně zobrazené sekci 26 dopravníku uspořádány dva výstupy 32 a 33. Tyto výstupy jsou propojeny s příslušnými vloženými zásobu í2i) mi tanky 34, 35, kdy může být materiál dodáván například do jednotlivých elektrolytických komor z každého zásobního tanku. Jc výhodné, když výstupy 32 a 33 jsou uspořádány jako otvory v jedné boční stěně dopravníku, které jsou dále opatřeny dolů směřujícími trubkami. Boční otvory jsou výhodné z toho důvodu, že pokud by l naplněn jeden tank 34 a v důsledku toho výstup 32 bude materiálem zablokován, stále bude možné, aby tok materiálu sekcí 26 prošel výstupem aniž by tnu překážel materiál nahromaděný na výstupu.

Ve dně zásobních tanků 34, 35 jsou uspořádány příslušné trubkovité dolů směřující výstupy 39. 40 a příslušné sekce 47, JJ. S výhodou je délka výstupních trubek pětkrát větší, než jejich vnitřní průměr nebo ještě větší. Boxy jsou jednotlivě shodné a proto bude nyní popsán jen box 44. so Obdobně k funkci vstupního boxu 4. i vstupní box 4J_ obsahuje alespoň jeden fluidizační prvek zásobovaný tlakovým plynem z potrubí 44 řízeného ventilem (neznázorněno). S výhodou pokrý vá prvek jen část dna a nikoliv vyčnívající oblast, pokud jde o výstup 39,

Práškový materiál bude dodáván z výstupu 39 směrem ke dnu vstupního boxu 44. Geometrické 15 provedení vstupního boxu, trubkový výstup z tanku 34, spolu se statickým nebo dynamickým úhlem poklesu materiálu samo způsobí nakloněné postavení materiálu směrem k výstupu 39 lanku 34 (rovněž naznačeno na obr. 1). V obdobích, kdy se materiál netransportuje ven ze vstupního boxu. zcela se zastaví transport materiálu z tanku do vstupního boxu.

Vstupní box 44 má výstup 46. který je propojen sc sekcí 47 pneumatického dopravníku s jedním nebo více fluid izačnímí prvky 48 spojenými s přívodním potrubím 49 pro tlakový plyn. které může být řízeno ventilem (neznázorněno). Tento dopravník může mít s výhodou sklon asi 1.5°. Sekce 47 dopravníku může dopravovat materiál jako jc oxid hlinitý a/nebo fluorid k nástavbě elektrolytické komory (neznázorněno) k vhodným plnicím zařízení, které jsou v ní uspořádány (neznázorněno). Sklon této části dopravníku je s výhodou 0,5°.

Na obr. 2 je nakreslen podrobněji princip z obr. 1. Na obr. 2 je sice popsán tentýž systém jako na obr. 1, ale jsou na tomto obr. 2 navíc nakreslena přídavná zařízení, jako odvzdušňovací zařízení a různé hydraulické úrovně. Je výhodné, jsou-li uspořádána odvzdušňovací potrubí 100, 101, 102

5o příslušně mezi sekcí 9 (viz obr. 1) a nádrží 1, mezi sekcí 9 a sekcí 2 nebo separátorcni sekce 9' a konečně mezi vstupním boxem 44 a sekcí 26. Je výhodné, když výška ohybu v těchto potrubích jc 250 mm nebo větší nad jeho horním bodem spojení, aby se zabránilo transportu materiálu od vzd u šňo vac í m i potru b í ni i.

- J CZ 299946 Bó

Na obr. 2 jsou dále vyznačeny různé úrovně hO, h_i_. h2. h3 a b4. Ve fluídizovaném stavu se nebude práškový materiál chovat jako materiál sestávající z částeček, ale bude se mnohem pravděpodobněji chovat jako tekutina (kapalina). Při funkci nebudou za normálních okolností různé fluid izačn í prvky aktivovány současně. Tyto prvky budou spíše uváděny do funkce buď period ic5 ky, nebo podle požadavku v souladu s různými transportovanými vzorky pro zajištění toho, aby materiály byly transportovány ke všem příjmovým jednotkám v zařízení a že toto zařízení předá dostačující množství materiálu v předem určeném časovém úseku. Například může být propojeno jedno nebo více podávačích zásobníků (uspořádaných v nadstavbě každé elektrolytické komory) u konce všech dopravníkových sekcí podobně jako u sekce 47 a včetně ní, které mají pro některé io hodiny funkce celkovou kapacitu. Pro dodávku dostatečného množství materiálu pro naplnění těchto podávačích zásobníků, ta větev dopravníkového systému, která obsahuje každou sekci 47, jen musí běžet zkrácenou dobu závisející na rychlosti prášku, skladovací kapacitě podávač ího zásobníku a průřezu rychlosti toku v závislosti na skutečné spotřebě. V době, kdy je tato větev nečinná, mohou být provedeny obdobné operace kdekoliv v systému a tím ušetřit okamžitou is kapacitu tlakového plynu a energie.

Na obr. 2 úroveň h_[ u vstupního boxu 4} vyznačuje ucpávku pro tekutinu, která bude omezovat průchod fluidizovaného materiálu nad touto úrovní v situaci, kdy se materiál nahromadil ve vstupním boxu 44 a následně blokuje výstup 39 tanku 34. Podobnou situaci budou představovat úrovně h2 a h3. Na úrovní h_2 bude rozdělovači box 23 působit jako ucpávka pro tekutinu a následně bude materiálu zamezeno v průchodu touto úrovní jako důsledek nahromadění materiálu v tomto boxu. Podle toho na úrovní h3 bude vstupní box 4 fungoval jako ucpávka pro tekutinu a bude materiálu bránit ve výstupu z nádrže U Na obr. 2 indikuje hj. atmosférický tlak, zatímco ho indikuje plnicí ventil na straně uživatele.

Při funkci bude systém fluid izován ve větvích. Například, v jedné době jedna větev obsahující vstupní box 4, dopravník 9 a 93, rozdělovači box 23 a alespoň ěást sekce 26 dopravníku bude aktivována fluidizačním plynem a materiál poteče z nádrže i a do tanku 34. Protože tank 34 byl naplněn, část dopravníku 26 mezi tankem 34 a tankem 35 může být fluidizována pro spuštění .to transportu materiálu do tanku 35. Jestliže materiál stále vyžaduje sekci 26 dopravníku po proudu, bude materiál pokračovat v toku a projde vstupem 32 tanku 34* a vstupem 33 lanku 35. Nakonec, když všechny nádoby sekcí dopravníku po proudu budou naplněny, tok materiálu v sekci 26 bude zastaven a uveden do klidu. Při předpokladu, že v sekci 27 dopravníku není žádný proud materiálu, pak dojde k ucpání materiálu v rozdělovacim boxu 23 a následně bude přerušen tok materiálu sekcemi 93 a 9 dopravníku a uveden do klidu. Následkem toho vstupní box 4 se ucpe materiálem a tok materiálu z nádrže i do vstupního boxu 4 bude zastaven.

Pokud je třeba naplnit materiálem tank 34 po směru proudu, například vzhledem k sekci 47 dopravníku, může to být provedeno aktivací lluidizačního prvku 48 v sekci 47. Materiál potom začne téci z tanku 34 směrem k přijímací jednotce (jednotkám) materiálu. Nakonec, když už není požadován žádný materiál sekcí 47 dopravníku ve směru eliodu, tok materiálu bude v sekci 47 zbrzděn a vstupní box 44 bude blokován nahromaděním materiálu.

Jestliže potom je aktivována podobná sekce 27 dopravníku (viz také obr. I) tak, že fluidizačním prvkem, který je v ní uspořádán začne proudil fluidizační plyn, začne téci materiál sekcí 27 do podobných tanků, jak bylo již dříve popsáno u tanků 34 a 35 a v souladu s podobným postupem. Nahromadění materiálu v rozdělovacim boxu 23 potom přestane existovat, protože materiál je odstraněn z toho místa dopravníkem 27 směřujícím dolů. Potom je ucpávka toku neaktivní a následně začne materiál proudit do rozdělovaeího boxu 23 ze sekcí 93 a 9 dopravníku. Ucpávka toku u vstupního boxu potom bude neaktivní ze stejného důvodu, jaký byl popsán u rozdělovaeího boxu a následně začne materiál proudil z nádrže i vstupním boxem 4. l ento proud bude pokračovat tak dlouho, jak dlouho budou aktivní zařazené fluidizační prvky a dokud se obdobné tanky nenaplní. Na konci toku fluidizovaného materiálu bude ustání toku a zastavení podle stejného vzoru, jaký je popsán u první zmíněné větve včetně sekce 26 dopravníku.

-4CZ 299946 B6

Je třeba zdůraznit, žc transport materiálu prováděny distribučním systémem může být řízen počítačovou procesní jednotkou (neznázoměno). Z toho důvodu mohou být v různých částech distribučního systému umístěny indikátory jako například indikátory' hladiny. Indikátory' mohou byt spojeny s procesní jednotkou, která dále může aktivovat/deaktivovat různé fluidizační prvky v celém systému podle předem určeného programu.

Na obr. 3 je nakreslena v řezu část dopravníkového kanálu 200. která má dno 201. boční části 202. 203. V horní části obr. 3 je vlnovkou naznačeno, že kanál pokračuje nad úrovní nakreslené io vlnovky. Fluidizační prvek zahrnuje vstup 205. základovou desku 204 a element 206 prostupný pro plyn. Tento element může být vyroben z rouna a je připevněn obvodovými částmi k základové desce 204. Na obr. 3 je rouno připevněno tak, že se ohnou vnější boční části základové desky, které pak přiskřípnou obvodové boční části rouna. Základová deska může byt vyrobena z kovu, jako ocelová deska. Pro zamezení úniku plynu mohou být spoje mezi rounem a základovou desiš kou opatřeny těsnicím kroužkem 208. 209, Fěsnicí kroužek muže vy t vyroben z jakéhokoliv těsnicího materiálu schopného odolávat fyzikálním a chemickým podmínkám v dopravníku. Výše popsaný způsob spojení částí dohromady se použije podobně na koncové strany jak základové desky, tak rouna.

Přívod 205 je tvořen plynovodním Fitinkem 210 obsahujícím vertikálně vyčnívající trubku 211 s ústím 24 2. Mezi prodyšným elementem 206 a ústím 212 je uspořádán ochranný prvek 213 pro ochranu prodyšného elementu proti perforaci. Prodyšný element může být opatřen otvorem v jednom nebo více z jeho bočních povrchů, nebo může mít otevřeny konec, jak je nakresleno na obr. 3. Základová deska 204 fluidizačního prvku má část 215 s vnitřním závitem komunikující s otvorem spojovací matice 214, která má vnější závit. Toto uspořádání prochází otvorem ve dnu 201 kanálu dopravníku a tak slouží k udržování upevnění fluidizačního prvku ke dnu kanálu dopravníku. V bočních částech 202, 203 mohou být uspořádány výčnělky 216. 217 kanálu pro zajištěni fluidizačního prvku proti nežádoucímu přemístění.

Jednou zvláštní výhodou vztahující se k výše popsanému fluidizačnímu prvku je to, že vzduchová komora má velmi malý objem, což má za následek rychlé převedení fluidizační odezvy materiálu když se do této vzduchově komory zavede fluidizační plyn. To dále vede k tomu, že nežádoucí nefluidizovatelné objekty v transportním systému mohou být postupně ze systému odvedeny poměrně silným impulzem proudu plynu, který se objeví při aktivaci prvku.

Je výhodné, když se nastaví fluidizační rychlost prodyšnou částí fluidizačního prvku na 0, 02 m/s (tj. objem fluidizačního plynu za vteřinu na oblast prodyšné části fluidizačního prvku.

Obr. 4 znázorňuje funkční schéma provádění transportu fluid izovatelného materiálu podle vyná40 lezu. Na schématu jsou podobné součásti jako jsou nakresleny na obr. I. Nádrž 301 je propojena se vstupním boxem 304. Vstupní box 304 je propojen s dopravníkem 309, který' má alespoň jeden fluidizační prvek F. Dopravník je spojen s rozdělovacím boxem 324, který může distribuovat materiál v dopravníku 326 a/nebo v dopravníku 327. Dopravník 326 transportuje materiál do šesti tanků 334 až 339, zatímco dopravník 327 transportuje materiál do podobného počtu tanku.

Zařízení, týkající se dopravníku 326 a dopravníku 327, jsou v tomto příkladu provedení shodná (všechny části nejsou znázorněny), a proto zde bude popsán jen jeden dopravník. Za distributorem 323 je ve směru proudu uspořádán jeden fluidizační prvek fl. Když. se zaktivuje element F v dopravníku a zmíněný prvek, bude materiál transportován z nádrže 301 do tanku 334 s malou spotřebou tlakového plynu. Fluidizační prvek f2 časově řízený a případně řízený i indikací plnč50 ho tanku, bude aktivován, když F a ff jsou stále ještě aktivní. Potom tank 335 může být naplněn transportem materiálu. Fluidizační prvek B, řízený tím stejným způsobem jak tornu bylo pro předchozí tank, bude aktivován a tím zahájí plnění tanku 336. Podobný postup může být prováděn pro tanky 337, 338 a 339. Potom může být proveden podobný postup pro naplnění podobných tanků spojených s dopravníkem 327, kde fluidizační prvky Γ7 - f!2 mohou být postupně

- 5 C7. 299946 B6 aktivovány. Průměrná spotřeba tlakového plynu může byt vypočítána na základě následující relace založené na průměrné době aktivace fluidizačních prvků: F + (fl....fn) x Ά Index ..n“ představuje celkový počet fluidizačních prvků a tomu odpovídající počet tanků v jednou dopravníku podobném dopravníku 326.

V tomto příkladu provedení fluidizační prvky jsou postupně jeden po druhém fluidizovány pro plnění tanků jednoho po druhém. Obdobně může být plněna skupina tanků v jednom sledu. Například fluidizační prvky R a f2 mohou být současně aktivovány, pro naplnění tanků 334 a 335 v jednom sledu. Jakmile je tank 335 naplněn, například to ohlásí senzor hladiny (neznázorto něno), mohou být aktivovány prvky f3 a f4 pro provedení podobného plnicího postupu. Na obr je schematicky nakreslena elektrolytická komora E plněná materiálem z podávačích jednotek 350

355. lakové podavače mohou zpravidla být tvořeny malou nádrží a dávkovač ím zařízením pro plnění materiálu do komor potrubím 360 nebo podobně. Podavače obdrží materiál z dopravníku 347 fluidizovaného jedním nebo více fluidizačními prvky F3. Jakmile je lluidizační prvek F3 aktivován, materiál začne proudit z. tanku 336 vstupním boxem 341 a do dopravníku 347. Podávači jednotky 350 - 355 potom obdrží materiál a začnou se plnit. Je výhodné, když tato posledně zmíněná větev není aktivována, pokud se provádí plnění tanku 336, protože se tím zamezí případný přímý lok materiálu z nádrže 301 a do podávačích jednotek 350 - 355. Avšak budou stanoveny hydraulické úrovně se zaškreeními/b(okováními mezi nimi i když je systém fluid izován

2o v dopravnících od začátku do konce, který' takový přímý proud umožní. To je proto, že chráněná oblast dolů směřujících vstupů ve vstupních boxech s poměrem délky vůči průměru těchto vstupů vybudí omezení ncfluid i zo váného toku v sy stému.

Jc výhodné, když transport materiálu v systému je prováděn co nejekonoiničtěji vzhledem k bez25 prostřední kapacitě tlakového plynu a pro uspokojené požadavků vzhledem k celkové minimální hladině plnění. Dále je výhodné, když je řízení podávačích jednotek 350 - 355 spojeno s provozem elektrolytické komory a když je vypouštění z těchto jednotek řízeno v souladu s programem řízení komory; což zde není upřesněno.

.to Výše popsané zařízení má několik výhod. Významným znakem je to, že je poměrně malé. rozumná dávka transportu a dodávky do většího množství přijímacích míst působí proti oddělování a tak přispívá k homogenizaci materiálu. Takto následky rozdílné kvality materiálu, který má být distribuován, budou mezi všemi přijímacími místy zařízení vyrovnány.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   5 1. Způsob pro distribuci fluidizovatelných materiálů zahrnující nádrž (1) pro materiál, který má být distribuován, fluidizovatelné dopravní prostředky (9. 26. 27. 47) distribuující materiál do jedné nebo více přijímacích jednotek (34, 35), vyznačující se tím, že materiál se distribuuje z nádrže (1) do přijímacích jednotek (34. 35) průchodem alespoň dvěma hydraulickými hladinami určenými jedním nebo více vstupními zámky (4. 23. 41).

   io
2. 2. Způsob podle nároku 1. vyznačující sc tím, že fluidizovatelné dopravní prostředky (9. 26, 27, 47) sc aktivují tlakovým fluidizačním plynem nespojitým způsobem.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že fiuidizovatelný materiál se d istri15 buuje do jedné nebo více elektrolytických komor (Γ) pro výrobu hliníku.
4. 4. Způsob podle nároku I, vyznačující sc tím, že fluidizovatelné dopravní prostředky (9, 26, 27. 47) se aktivují a řídí prostředky předem naprogramovaného počítače tak. žc tlu idi zač ní prvky sc aktivují progresivním způsobem.
5. 5. Zařízení pro distribuci fluidizovatelných materiálů zahrnující nádrž (1) pro materiál, který má být distribuován, fluidizovatelné dopravní prostředky (9. 26, 27. 47) pro distribuci materiálu do jednc nebo více přijímacích jednotek (350) materiálu, vyznačující se tím, že dopravní prostředky (9, 26, 27, 47) obsahují alespoň jeden zámek (4. 23, 41) pro materiál a tak

   25 definují v dopravních prostředcích alespoň dvě hydraulické úrovně.
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že fluidizovatelné dopravní prostředky (9, 26. 27, 47) zahrnují větší počet větví pro distribuci fluid izo vatel ného materiálu do většího množství přijímacích jednotek (350 - 355) materiálu a tak definují počet distribučních so cest mezi nádrží (I) a každou přijímací jednotkou, přičemž každá cesta je fluidizována tlakovým plynem nespojitým způsobem.
7. 7. Zařízení podle nároku 5, vyznačující sc tím, že zámek (4, 23, 41) pro materiál zahrnuje dolů směřující výstup (3, 28, 39). částečně fluidizovatelné dno a výstup (8. 24, 46), pro55 pojený s fluidizovatelnýin dopravníkem (9. 26. 27, 47).
8. 8. Zařízení podle nároku 5. vyznačující se tím. že fluid izo vatel né dopravní prostředky (9, 26, 27. 47) zahrnují alespoň jeden tlu idi začni prvek tvořený základovou deskou (204), vstupem (205) pro tlakový plyn a prodyšným elementem (206) pro plyn připevněným

   40 k této základové desce a tak tvořícím vzduchovou komoru mezi základovou deskou a prodyšným elementem.
9. 9. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že fiuidizovatelný materiál je kysličník hlinitý (alumina) nebo fluorid distribuovaný do jedné nebo více elektrolytických komor.
10. 10. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že přijímací jednotky (350) materiálu jsou jedno nebo více podávačích zařízení uspořádaných v elektrolytických komorách (E).