CZ20032826A3 - Způsob a zařízení pro distribuci fluidizovatelných materiálů - Google Patents

Description

Způsob a zařízení pro distribuci fluidizovatelných materiálů

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a zařízení pro distribuci fluidizovatelných 5 materiálů. Zejména se vynález týká distribuce fluidizovatelných materiálů, jako je fluorid a/nebo oxid hlinitý (alumina), uvnitř elektrolytického zařízení pro výrobu hliníku.

Dosavadní stav techniky

Norský patent 175876 popisuje zařízení pro transport práškových materiálů fluidizováním materiálů. Zařízení zahrnuje uzavřený první kanál pro distribuci materiálů ze skladovací nádrže k většímu počtu výstupů. U každého výstupu je uspořádáno podávači zařízení pro individuální přísun materiálů jako je hliník, aby se oddělily podávači otvory v povlaku usazenin elektrolytické komory. Kanál pro distribuci materiálů obsahuje dvě horizontálně rozdělené sekce, přičemž tyto sekce jsou rozděleny porézní stěnou. Horní sekce je zcela zaplněna fluidizovaným materiálem, zatímco dolní sekce funguje jako rozdělovači komora pro fluidizační plyn. Dolní sekce je naplněna fluidizačním plynem pomocí ventilátoru. Zmíněné podávači zařízení zahrnuje alespoň jeden druhý fluidizovaný kanál s více výstupy, tvarovaný jako dolů směřující trubky. Výstupy jsou obklopeny pouzdrem, které má ve svém dně plnicí otvory. Dolů směřující trubky končí nad dnem pouzdra a materiál, odcházející výstupy bude blokován, jakmile hladina materiálu v pouzdře dosáhne určité úrovně. Jakmile je materiál spotřebován, hladina v pouzdře poklesne a zmíněné výstupy budou uvolněny. Následně materiál začne téci do pouzdra ze skladovací nádrže prvním fluidizačním kanálem a do plnicího zařízení pomocí druhého fluidizačního kanálu. Pro získání ·· ···· takového automaticky řízeného plnění, musí být kanály nepřetržitě fluidizovány ventilátorem. Dále bude v takovém systému materiál transportován podle jednoho hydraulického kroku a v důsledku toho bude vertikální hladina mezi nej vyšším uložením materiálu a nej nižším výstupem materiálu vysoká. V elektrolytickém zařízení mohou mít takové fluidizační kanály rozměr několik stovek metrů, zatímco úhlový pokles kanálu může být několik stupňů. Za těchto nežádoucích podmínek tak vysoké rozdíly statického tlaku v transportním systému mohou vést k nekontrolovanému transportu materiálu jako je rychlý odtok materiálu ze skladovací nádrže, který způsobí jako důsledek nežádoucí přeplnění materiálu do elektrolytických komor. Dále spotřeba energie v popisovaném systému bude poměrně vysoká, pokud má systém uspokojivě pracovat, protože pohon pravděpodobně pracuje v nepřetržitém fluidizačním režimu.

Podstata vynálezu

Vynález odstraňuje tyto nevýhody. Podle vynálezu má zařízení pro transport fluidizovatelného materiálu dvě nebo více hydraulických úrovní, které jsou navzájem sériově spojeny pomocí vstupních zámků. Zařízení pracuje s velkými rychlostmi materiálu, přičemž fluidizační kanály nebudou zcela naplněny fluidizovaným materiálem. Fluidizační plyn, dodávaný do každého fluidizačního prvku bude vypouštěn nespojitým (tj. spojitě jen v transportním režimu) řízeným způsobem a tak bude udržovat spotřebu energie na minimální úrovni. Pro tento účel byl vyvinut fluidizační prvek speciálně upravený pro potřeby zařízení. Dále nespojitý způsob vypouštění fluidizačního plynu způsobí zaplavení při každém spuštění a tím vypuzení nežádoucích objektů, velkých částic ze zařízení atd.

- 3 ®9006ftiP

Vynález bude dále popsán podrobně pomocí příkladů provedení a obrázků.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je nakreslen princip transportu materiálu podle vynálezu ze skladovací nádrže do většího počtu přijímacích jednotek. Obr. 2 znázorňuje podrobněji princip z obr. 1. Na obr. 3 je nakreslena v řezu část nového fluidizačního prvku pro použití podle vynálezu. Obr. 4 znázorňuje pracovní schéma provádění transportu fluidizovatelného materiálu podle ío vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je nakreslena nádrž i obsahující fluizovatelný materiál 2. Nádrž i je opatřena u dna trubkovitým výstupem 3, který vyčnívá do vstupního boxu 4. Plnění vstupního boxu 4 z nádrže i může být provedeno podle gravitačního plnicího principu. Vstupní box 4 je vytvořen jako obdélníkový box a je vybaven u dna alespoň jedním fluidizačním prvkem 5. Na obr. 1 není fluidizační prvek 5 podrobně nakreslen, ale takové prvky jsou obecně umisťovány podél spodních částí prostředků obsahujících materiál, který má být fluidizován. S výhodou pokrývají tyto prvky jen část dna a nikoliv vyčnívající oblast vzhledem k výstupu 3. Fluidizační prvek 5 obdrží tlakový plyn přívodním potrubím 6, které může mít řiditelný ventil (nenakreslen) pro řízení dodávky tlakového plynu do fluidizačního prvku 5. Nebo může být fluidizační prvek 5 systému opatřen vstupními tryskami spojujícími prvek s přívodním potrubím, přičemž trysky jsou opatřeny vstupními otvory velikosti, která umožňuje požadovanou fluidizační rychlost fluidizačními prvky. Vstupní box 4 má dále výstup 8, který je spojen s pneumatickým ·· ····

• ·®006Λι· • · · ·· ·· dopravníkem 9. Klesání této části dopravníku je s výhodou asi 3°. Je třeba zdůraznit, že termín pneumatický dopravník v příkladu provedení podle vynálezu může být totéž jako vzduchový skluz. Funkce vstupního boxuje následující: Práškový materiál bude přiváděn z nádrže směrem ke dnu vstupního boxu 4. Geometrické provedení vstupního boxu, trubkový výstup z nádrže, spolu se statickým nebo dynamickým úhlem poklesu materiálu samo způsobí nakloněné postavení materiálu směrem k výstupu 3 nádrže i (rovněž naznačeno na obr.l). V obdobích, kdy se materiál netransportuje ven ze vstupního boxu, transport materiálu z nádrže do ío vstupního boxu se zcela zastaví. Je výhodné, když délka trubkovitého výstupu 3 je pětkrát větší, než jeho vnitřní průměr nebo i více.

Pneumatický dopravník má s výhodou více fluidizačních prvků 10,

11, 12, 13, uspořádaných u dna podobně jako prvek 5. Dále podobně, jak bylo popsáno u prvku 5, tyto prvky mohou obdržet tlakový plyn příslušnou vstupní tryskou 14, 15, 16, 17 vybavenou řídícím ventilem (neznázoměno). V dopravníku v sekci 9^ může být s výhodou separátor pro oddělení nežádoucích objektů a jejich odstranění z dopravníku. Separátor zde není podrobně nakreslen, ale je výhodné, když je to separátor fluidizovatelného typu.

Sekce dopravníku jako je sekce 92, může mít sklon 1° vůči horizontální rovině. Takový malý sklon se může provést použitím nového fluidizačního prvku, který bude dále vysvětlen pomocí obr. 3. U svého výstupního konce je sekce 92 spojena s rozdělovacím boxem 23 pro rozdělení materiálu alespoň do dvou směrů. Výstup 28 této sekce obsahuje trubku nebo potrubí, které vede směrem dolů a končí nad dnem rozdělovacího boxu. Je výhodné, když délka trubky nebo potrubí je pětkrát větší než její vnitřní průměr nebo i více. V tomto příkladu provedení jsou u dna rozdělovacího boxu 23 dva fluidizační prvky 29, 29', které částečně zakrývají jeho dno. Přívodní potrubí 31, 3Γ je spojeno s fluidizačními prvky 29, 29' přes řiditelný ventil (nezobrazen), podobně jak je tomu u vstupního boxu 4, geometrické provedení rozdělovacího boxu, uspořádání trubkovitého výstupu z nádrže, spolu se statickým nebo dynamickým úhlem poklesu materiálu samo způsobí nakloněné postavení materiálu směrem k výstupu 28 sekce 92 (rovněž naznačeno na obr.l). V podstatě může být rozdělovači box vybaven jedním nebo více fluidizačními prvky, ale v tomto příkladu provedení se dvěma fluidizačními prvky, jsou tyto prvky výhodně uspořádány symetricky vůči ío výstupu 28. Prvky mohou být uspořádány s rozestupem mezi sebou, takže nepokrývají vyčnívající oblast pod výstupem 28.

Funkce rozdělovacího boxu je následující: Práškový materiál bude podáván z výstupu 28 sekce 92 směrem ke dnu rozdělovacího boxu 23. V obdobích, kdy se materiál netransportuje ven z rozdělovacího boxu, zcela se zastaví transport materiálu ze sekce 92 dopravníku do rozdělovacího boxu.

V tomto příkladu provedení má rozdělovači box dva výstupy 24, 25 spojené s příslušnými sekcemi 26, 27 pneumatického dopravníku. Je však třeba zdůraznit, že tento popsaný princip transportování fluidizovatelného materiálu neomezuje rozdělovači box jen na dva výstupy. Rozdělovači box může mít například kruhový půdorys a být opatřen tolika výstupy, kolik je jich třeba pro jednotlivá provedení.

Na obr. 1 jsou sekce 26, 27 dopravníku shodné a proto bude dále podrobně popsána jen první z nich. Sklon těchto dopravníků je s výhodou asi 1°. Jak již byly dříve popsány sekce dopravníku, sekce 26 zahrnuje jeden nebo více fluidizačních prvků 36 uspořádaných u dna a spojených s přívodním potrubím 37 pro tlakový plyn, které může být řízeno ventilem (nezobrazeno). Je třeba připomenout, že v době, kdy je aktivován alespoň ·· ···· jeden z těchto prvků, je fluidizační prvek 29 normálně rovněž aktivován. Jak je vidět na obr. 1, jsou v částečně zobrazené sekci 26 dopravníku uspořádány dva výstupy 32 a 33. Tyto výstupy jsou propojeny s příslušnými vloženými zásobními tanky 34, 35, kdy může být materiál dodáván například do jednotlivých elektrolytických komor z každého zásobního tanku. Je výhodné, když výstupy 32 a 33 jsou uspořádány jako otvory v jedné boční stěně dopravníku, které jsou dále opatřeny dolů směřujícími trubkami. Boční otvory jsou výhodné z toho důvodu, že pokud byl naplněn jeden tank 34 a v důsledku toho výstup 32 bude ío materiálem zablokován, stále bude možné, aby tok materiálu sekcí 26 prošel výstupem aniž by mu překážel materiál nahromaděný na výstupu. Ve dně zásobních tanků 34? 35 jsou uspořádány příslušné trubkovité dolů směřující výstupy 39, 40 a příslušné sekce 47, 51. S výhodou je délka výstupních trubek pětkrát větší, než jejich vnitřní průměr nebo ještě větší. Boxy jsou jednotlivě shodné a proto bude nyní popsán jen box 44. Obdobně k funkci vstupního boxu 4, i vstupní box 44 obsahuje alespoň jeden fluidizační prvek 43 zásobovaný tlakovým plynem z potrubí 44 řízeného ventilem (neznázoměno). S výhodou pokrývá prvek jen část dna a nikoliv vyčnívající oblast, pokud jde o výstup 39.

Práškový materiál bude dodáván z výstupu 39 směrem ke dnu vstupního boxu 44. Geometrické provedení vstupního boxu, trubkový výstup z tanku 34, spolu se statickým nebo dynamickým úhlem poklesu materiálu samo způsobí nakloněné postavení materiálu směrem k výstupu

39 tanku 34 (rovněž naznačeno na obr.l). V obdobích, kdy se materiál netransportuje ven ze vstupního boxu, zcela se zastaví transport materiálu z tanku do vstupního boxu.

·· ····

Vstupní box 41 má výstup 46, který je propojen se pneumatického dopravníku s jedním nebo více fluidizačními prvky 48 spojenými s přívodním potrubím 49 pro tlakový plyn, které může být řízeno ventilem (neznázoměno). Tento dopravníku může mít s výhodou 5 sklon asi 1,5°. Sekce 47 dopravníku může dopravovat materiál jako je oxid hlinitý a/nebo fluorid k nástavbě elektrolytické komory (neznázoměno) k vhodným plnicím zařízení, které jsou v ní uspořádány (neznázoměno). Sklon této části dopravníku je s výhodou 0,5°.

Na obr. 2 je nakreslen podrobněji princip z obr. 1. Na obr. 2 je sice ío popsán tentýž systém jako na obr. 1, ale jsou na tomto obr. 2 navíc nakreslena přídavná zařízení, jako odvzdušňovací zařízení a různé hydraulické úrovně. Je výhodné, jsou-li uspořádána odvzdušňovací potrubí 100, 101, 102 příslušně mezi sekcí 9 (viz obr.l) a nádrží L, mezi sekcí 92 a sekcí 9 nebo separátorem sekce a konečně mezi vstupním 15 boxem 41 a sekcí 26. Je výhodné, když výška ohybu v těchto potrubích je 250 mm nebo větší nad jeho horním bodem spojení, aby se zabránilo transportu materiálu odvzdušňovacími potrubími.

Na obr. 2 jsou dále vyznačeny různé úrovně hO, hl, h2, h3 a h4. Ve fluidizováném stavu se nebude práškový materiál chovat jako materiál 20 sestávající z částeček, ale bude se mnohem pravděpodobněji chovat jako tekutina (kapalina). Při funkci nebudou za normálních okolností různé fluidizační prvky aktivovány současně. Tyto prvky budou spíše uváděny do funkce buď periodicky nebo podle požadavku v souladu s různými transportovanými vzorky pro zajištění toho, aby materiály byly 25 transportovány ke všem příjmovým jednotkám v zařízení a že toto zařízení předá dostačující množství materiálu v předem určeném časovém úseku. Například může být propojeno jedno nebo více podávačích zásobníků (uspořádaných v nadstavbě každé elektrolytické komory) u sekcí 47 ·« ···· konce všech dopravníkových sekcí podobně jako u sekce 47 a včetně ní, které mají pro některé hodiny funkce celkovou kapacitu. Pro dodávku dostatečného množství materiálu pro naplnění těchto podávačích zásobníků, ta větev dopravníkového systému, která obsahuje každou sekci ⁵ 47, jen musí běžet zkrácenou dobu závisející na rychlosti prášku, skladovací kapacitě podávacího zásobníku a průřezu rychlosti toku v závislosti na skutečné spotřebě. V době, kdy je tato větev nečinná, mohou být provedeny obdobné operace kdekoliv v systému a tím ušetřit okamžitou kapacitu tlakového plynu a energie.

ío Na obr. 2 úroveň hl u vstupního boxu 41 vyznačuje ucpávku pro tekutinu, která bude omezovat průchod fluidizovaného materiálu nad touto úrovní v situaci, kdy se materiál nahromadil ve vstupním boxu 41 a následně blokuje výstup 39 tanku 34. Podobnou situaci budou představovat úrovně h2 a h3. Na úrovní h2 bude rozdělovači box 23 působit jako ucpávka pro tekutinu a následně bude materiálu zamezeno v průchodu touto úrovní jako důsledek nahromadění materiálu v tomto boxu. Podle toho na úrovní h3 bude vstupní box 4 fungovat jako ucpávka pro tekutinu a bude materiálu bránit ve výstupu z nádrže I. Na obr. 2 indikuje hl atmosférický tlak, zatímco hO indikuje plnicí ventil na straně uživatele.

Při funkci bude systém fluidizován ve větvích. Například, v jedné době jedna větev obsahující vstupní box 4, dopravník 9 a 92, rozdělovači box 23 a alespoň část sekce 26 dopravníku bude aktivována ťluidizačním plynem a materiál poteče z nádrže i a do tanku 34. Protože tank 34 byl naplněn, část dopravníku 26 mezi tankem 34 a tankem 35 může být fluidizována pro spuštění transportu materiálu do tanku 35. Jestliže materiál stále vyžaduje sekci 26 dopravníku po proudu, bude materiál pokračovat v toku a projde vstupem 32 tanku 34, a vstupem 33 tanku 35.

Nakonec, když všechny nádoby sekcí dopravníku po proudu budou naplněny, tok materiálu v sekci 26 bude zastaven a uveden do klidu. Při předpokladu, že v sekci 27 dopravníku není žádný proud materiálu, pak dojde k ucpání materiálu v rozdělovacím boxu 23 a následně bude přerušen tok materiálu sekcemi 92 a 9 dopravníku a uveden do klidu. Následkem toho vstupní box 4 se ucpe materiálem a tok materiálu z nádrže I do vstupního boxu 4 bude zastaven.

Pokud je třeba naplnit materiálem tank 34 po směru proudu, například vzhledem k sekci 47 dopravníku, může to být provedeno ío aktivací fluidizačního prvku 48 v sekci 47. Materiál potom začne téci z tanku 34 směrem k přijímací jednotce (jednotkám) materiálu. Nakonec, když už není požadován žádný materiál sekcí 47 dopravníku ve směru chodu, tok materiálu bude v sekci 47 zbržděn a vstupní box 41 bude blokován nahromaděním materiálu.

Jestliže potom je aktivována podobná sekce 27 dopravníku (viz také obr. 1) tak, že fluidizačním prvkem, který je v ní uspořádán začne proudit fluidizační plyn, začne téci materiál sekcí 27 do podobných tanků, jak bylo již dříve popsáno u tanků 34 a 35 a v souladu s podobným postupem. Nahromadění materiálu v rozdělovacím boxu 23 potom přestane existovat, protože materiál je odstraněn z toho místa dopravníkem 27 směřujícím dolů. Potom je ucpávka toku neaktivní a následně začne materiál proudit do rozdělovacího boxu 23 ze sekcí 92 a 9 dopravníku. Ucpávka toku u vstupního boxu potom bude neaktivní ze stejného důvodu, jaký byl popsán u rozdělovacího boxu a následně začne materiál proudit z nádrže i vstupním boxem 4. Tento proud bude pokračovat tak dlouho, jak dlouho budou aktivní zařazené fluidizační prvky a dokud se obdobné tanky nenaplní. Na konci toku fluidizovaného ·* 4444

materiálu bude ustání toku a zastavení podle stejného vzoru, jaký je popsán u první zmíněné větve včetně sekce 26 dopravníku.

Je třeba zdůraznit, že transport materiálu prováděný distribučním systémem může být řízen počítačovou procesní jednotkou (neznázoměno). Z toho důvodu mohou být v různých částech distribučního systému umístěny indikátory jako například indikátory hladiny. Indikátory mohou být spojeny s procesní jednotkou, která dále může aktivovat/deaktivovat různé fluidizačné prvky v celém systému podle předem určeného programu.

ío Na obr. 3 je nakreslena v řezu část dopravníkového kanálu 200, která má dno 201, boční části 202, 203. V horní části obr. 3 je vlnovkou naznačeno, že kanál pokračuje nad úrovní nakreslené vlnovky. Fluidizační prvek zahrnuje vstup 205, základovou desku 204 a element 206 prostupný pro plyn. Tento element může být vyroben z rouna a je připevněn obvodovými částmi k základové desce 204. Na obr. 3 je rouno připevněno tak, že se ohnou vnější boční části základové desky, které pak přiskřípnou obvodové boční části rouna. Základová deska může být vyrobena z kovu, jako ocelová deska. Pro zamezení úniku plynu mohou být spoje mezi rounem a základovou deskou opatřeny těsnicím kroužkem

208, 209. Těsnicí kroužek může výt vyroben z jakéhokoliv těsnicího materiálu schopného odolávat fyzikálním a chemickým podmínkám v dopravníku. Výše popsaný způsob spojení částí dohromady se použije podobně na koncové strany jak základové desky, tak rouna.

Přívod 205 je tvořen plynovodním fitinkem 210 obsahujícím vertikálně vyčnívající trubku 211 s ústím 212. Mezi prodyšným elementem 206 a ústím 212 je uspořádán ochranný prvek 213 pro ochranu prodyšného elementu proti perforaci. Prodyšný element může být opatřen otvorem v jednom nebo více z jeho bočních povrchů, nebo může mít • ♦ • * ► £2£O6Si» 9 otevřený konec, jak je nakresleno na obr. 3. Základová deska 204 fluidizačního prvku má část 215 s vnitřním závitem komunikující s otvorem spojovací matice 214 , která má vnější závit. Toto uspořádání prochází otvorem ve dnu 201 kanálu dopravníku a tak slouží k udržování upevnění fluidizačního prvku ke dnu kanálu dopravníku. V bočních částech 202, 203 mohou být uspořádány výčnělky 216, 217 kanálu pro zajištění fluidizačního prvku proti nežádoucímu přemístění.

Jednou zvláštní výhodou vztahující se k výše popsanému fluidizačnímu prvku je to, že vzduchová komora má velmi malý objem, ío což má za následek rychlé převedení fluidizační odezvy materiálu když se do této vzduchové komory zavede fluidizační plyn. To dále vede k tomu, že nežádoucí nefluidizovatelné objekty v transportním systému mohou být postupně ze systému odvedeny poměrně silným impulzem proudu plynu, který se objeví při aktivaci prvku.

Je výhodné, když se nastaví fluidizační rychlost prodyšnou částí fluidizačního prvku na 0,02 m/s (tj. objem fluidizačního plynu za vteřinu na oblast prodyšné části fluidizačního prvku.

Obr. 4 znázorňuje funkční schéma provádění transportu fluidizovatelného materiálu podle vynálezu. Na schématu jsou podobné součásti jako jsou nakresleny na obr. 1. Nádrž 301 je propojena se vstupním boxem 304. Vstupní box 304 je propojen s dopravníkem 309, který má alespoň jeden fluidizační prvek F. Dopravník je spojen s rozdělovacím boxem 324, který může distribuovat materiál v dopravníku 326 a/nebo v dopravníku 327. Dopravníku 326 transportuje materiál do šesti tanků 334 - 339, zatímco dopravník 327 transportuje materiál podobného počtu tanků. Zařízení, týkající se dopravníku 326 a dopravníku 327 jsou v tomto příkladu provedení shodné (všechny části nejsou znázorněny) a proto zde bude popsán jen jeden dopravník. Za distributorem 323 je ve směru proudu uspořádán jeden fluidizační prvek £L Když se zaktivuje element F v dopravníku a zmíněný prvek,bude materiál transportován z nádrže 301 do tanku 334 s malou spotřebou tlakového plynu. Fluidizační prvek £2 časově řízený a případně řízený i indikací plného tanku, bude aktivován, když F a fl jsou stále ještě aktivní. Potom tank 335 může být naplněn transportem materiálu. Fluidizační prvek f3, řízený tím stejným způsobem jak tomu bylo pro předchozí tank, bude aktivován a tím zahájí plnění tanku 336. Podobný postup může být prováděn pro tanky 337, 338 a 339. Potom může být proveden podobný ío postup pro naplnění podobných tanků spojených s dopravníkem 327, kde fluidizační prvky £7 - f!2 mohou být postupně aktivovány. Průměrná spotřeba tlakového plynu může být vypočítána na základě následující relace založené na průměrné době aktivace fluidizačních prvků: F + (fl....fn) x 1/2. Index n představuje celkový počet fluidizačních prvků a tomu odpovídající počet tanků v jednou dopravníku podobném dopravníku 326.

V tomto příkladu provedení fluidizační prvky jsou postupně jeden po druhém fluidizovány pro plnění tanků jednoho po druhém. Obdobně může být plněna skupina tanků v jednom sledu. Například fluidizační prvky £1 a £2 mohou být současně aktivovány, pro naplnění tanků 334 a 335 v jednom sledu. Jakmile je tank 335 naplněn, například to ohlásí senzor hladiny (neznázoměno), mohou být aktivovány prvky £3 a f4 pro provedení podobného plnicího postupu.Na obr je schematicky nakreslena elektrolytická komora E plněná materiálem z podávačích jednotek 350 25 155. Takové podavače mohou zpravidla být tvořeny malou nádrží a dávkovacím zařízením pro plnění materiálu do komor potrubím 360 nebo podobně. Podavače obdrží materiál z dopravníku 347 fluidizovaného jedním nebo více fluidizačními prvky F3. Jakmile je fluidizační prvek F3 • · · · aktivován, materiál začne proudit z tanku 336 vstupním boxem 341 a do dopravníku 347. podávači jednotky 350 - 355 potom obdrží materiál a začnou se plnit. Je výhodné, když tato posledně zmíněná větev není aktivována, pokud se provádí plnění tanku 336, protože se tím zamezí případný přímý tok materiálu z nádrže 301 a do podávačích jednotek 350 355. Avšak budou stanoveny hydraulické úrovně se zaškrceními/blokováními mezi nimi i když je systém fluidizován v dopravnících od začátku do konce, který takový přímý proud umožní. To je proto, že chráněná oblast dolů směřujících vstupů ve vstupních boxech ío s poměrem délky vůči průměru těchto vstupů vybudí omezení nefluidizovaného toku v systému.

Je výhodné, když transport materiálu v systému je prováděn co nej ekonomičtěji vzhledem k bezprostřední kapacitě tlakového plynu a pro uspokojené požadavků vzhledem k celkové minimální hladině plnění.

Dále je výhodné, když je řízení podávačích jednotek 350 - 355 spojeno s provozem elektrolytické komory a když je vypouštění z těchto jednotek řízeno v souladu s programem řízení komory, což zde není upřesněno.

Výše popsané zařízení má několik výhod. Významným znakem je to, že je poměrně malé, rozumná dávka transportu a dodávky do většího množství přijímacích míst působí proti oddělování a tak přispívá k homogenizaci materiálu. Takto následky rozdílné kvality materiálu, který má být distribuován, budou mezi všemi přijímacími místy zařízení vyrovnány.

Claims (10)

1. Způsob pro distribuci fluidizovatelných materiálů zahrnující nádrž (1) pro materiál, který má být distribuován, fluidizovatelné dopravní

5 prostředky (9, 26, 27, 47) distribující materiál do jedné nebo více přijímacích jednotek (34, 35), vyznačující se tím, že materiál se distribuuje z nádrže (1) do přijímacích jednotek (34, 35) průchodem alespoň dvěma hydraulickými hladinami určenými jedním nebo více vstupními zámky (4, 23, 41).

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že fluidizovatelné dopravní prostředky (9, 26, 27, 47) se aktivují tlakovým fluidizačním plynem nespojitým způsobem.

15

3. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že fluidizovatelný materiál se distribuuje do jedné nebo více elektrolytických komor (E) pro výrobu hliníku.

4. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že fluidizovatelné

20 dopravní prostředky (9, 26, 27, 47) se aktivují a řídí prostředky předem naprogramovaného počítače tak, že fluidizační prvky se aktivují progresivním způsobem.

5. Zařízení pro distribuci fluidizovatelných materiálů zahrnující nádrž (1)

25 pro materiál, který má být distribuován, fluidizovatelné dopravní prostředky (9, 26, 27, 47) pro distribuci materiálu do jedné nebo více přijímacích jednotek (350) materiálu, vyznačující se tím, že dopravní prostředky (9, 26, 27, 47) obsahují alespoň jeden zámek (4, 23, ·· • · • · · · ··· • « %Λθ6δι1ϊ¹

41) pro materiál a tak definují v dopravních prostředcích alespoň dvě hydraulické úrovně.

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že 5 fluidizovatelné dopravní prostředky (9, 26, 27, 47) zahrnují větší počet větví pro distribuci fluidizovatelného materiálu do většího množství přijímacích jednotek (350 - 355) materiálu a tak definují počet distribučních cest mezi nádrží (1) a každou přijímací jednotkou, přičemž každá cesta je fluidizována tlakovým plynem nespojitým způsobem.

7. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že zámek (4, 23, 41) pro materiál zahrnuje dolů směřující výstup (3, 28, 39), částečně fluidizovatelné dno a výstup (8, 24, 46), propojený s fluidizovatelným dopravníkem (9, 26, 27, 47).

8. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že fluidizovatelné dopravní prostředky (9, 26, 27, 47) zahrnují alespoň jeden fluidizační prvek tvořený základovou deskou (204), vstup (205) pro tlakový plyn a prodyšný element (206) pro plyn připevněný k této

20 základové desce a tak tvořící vzduchovou komoru mezi základovou deskou a prodyšným elementem.

9. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že fluidizovatelný materiál je kysličník hlinitý (alumina) nebo fluorid

25 distribuovaný do jedné nebo více elektrolytických komor.

• · · · · · ··· • « » · « > · · « ·· ··

10. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že přijímací jednotky (350) materiálu jsou jedno nebo více podávačích zařízení uspořádaných v elektrolytických komorách (E).