CZ297949B6

CZ297949B6 - Vrtací frézovac drázek

Info

Publication number: CZ297949B6
Application number: CZ20013166A
Authority: CZ
Inventors: Schneider@Thomas; Bohnet@Siegfried; Enderle@Klaus
Original assignee: Walter Ag
Priority date: 2000-09-01
Filing date: 2001-08-31
Publication date: 2007-05-02
Also published as: CN1186156C; CZ20013166A3; BR0103845A; ES2261304T3; IL144698A; EP1184116A1; US20020085887A1; US6616387B2; EP1184116B1; TW533108B; DE50110120D1; KR100746521B1; CN1340394A; ATE329713T1; DE10043016B4; IL144698A0; PL349460A1; JP2002126931A; RU2265501C2; MXPA01008852A

Abstract

Vrtací frézovac (1) drázek je proveden s nástrojovým telesem (2), které obsahuje nejméne jedno první deskové sedlo (5) a nejméne jedno druhé deskové sedlo (6), která jsou vytvorena navzájem shodne a jsou usporádána symetricky k ose (25) otácení nástrojového telesa (2), s první britovou destickou (3) a s druhou britovou destickou (4), které jsou vytvoreny navzájem stejne, a které mají vzdy jednu základní plochu, bocní plochy a jednu horní stranu (3a, 4a), které urcují jeden v podstate prímo vytvorený celní brit (7, 8), jeden rohový brit (9, 11)a jeden v podstate prímo vytvorený obvodový brit (12, 14). Celní brity (7, 8), rohové brity (9, 11)a obvodové brity (12, 14) jsou v axiálním smeru (a) a v radiálním smeru (r) polohovány shodne, pricemz se bud celní brity (7, 8) obou britových desticek (3, 4) rozkládají alespon az ke stredu otácení, který obklopuje osu (25) otácení, a který je urcen vnitrními brity (41, 42) britových desticek, nebo na alespon jednu z britových desticek (3, 4) navazuje bez mezery vnitrní britová desticka (23), jejíz brit (28) se rozkládá az ke stredu otácení obklopujícímu osu (25) otácení. Horní strany (3a, 4a) britových desticek (3, 4) jsou usporádány v podstate paralelne presazene vuci sobe.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká vrtacího frézovače drážek opatřeného břitovými destičkami, který má vysoký obráběcí výkon.

Dosavadní stav techniky

Obráběcí nástroje, které umožňují opracovávání, slouží pro třískové obrábění obrobků při axiálním posuvu otáčejícího se nástroje. Přitom přicházejí břity obráběcího nástroje do trvalého záběru s materiálem obrobku a provádějí v podstatě nepřerušovaný řez. Řezné zatížení čelně uspořádaných břitů je tak rovnoměrné, to znamená, že není vibrující nebo pulzující. Mimoto je však často ještě žádoucí, aby bylo možné obráběcímu nástroji pro frézovací obrábění udělit také boční posuvný pohyb.

K uvedenému účelu jsou potřebná obvodová ostří. Tato obvodová ostří však nepřicházejí do záběru s obrobkem trvale, ale přerušovaně, takže řez je přerušován a v souladu s tím se vytvářejí vibrující nebo pulzující síly, které zabírají na obvodové břity. Proto musí být nástroj vhodný pro takové opracovávání vytvořen v souladu s touto skutečností.

Z EP 0 257 372 je známý třísky odebírající nástroj, který zcela sestává z tvrdého kovu a který je vytvořen způsobem průtlačného lisování. Z hlediska osy otáčení je vytvořen rotačně souměrně a má dva čelní břity a dva obvodové břity.

Při opotřebení břitů musí být tento řezný nástroj buď zcela vyměněn, nebo znovu zpracován.

Z DE 34 17 168 Al je známý vrtací frézovač drážek, jehož nástrojové těleso je osazeno jak na čelní straně nástrojového tělesa, tak také na jeho obvodu břitovými destičkami. Na čelní straně nástrojového tělesa je jedna z obou zde aktivních břitových destiček uspořádána jako boční destička. Břit této břitové destičky je upraven vycházeje od středu otáčení radiálně navenek, avšak nikoli přes celý poloměr. Doplňující druhá, na čele nástroje uspořádaná břitová destička je upravena se svým čelním břitem od vnější rohové oblasti radiálně dovnitř, avšak nikoli tak daleko, jako boční destička. Proto jsou vytvořeny oblasti poloměru, ve kterých je aktivní jen jeden břit. To platí zejména pro vnější oblast vrtacího frézovače drážek. Axiální posuv vrtacího frézovače drážek je proto omezen obráběcím výkonem tohoto jednoho břitu.

Nástrojové těleso tohoto známého vrtacího frézovače drážek má mimoto desková sedla pro obvodové břitové destičky. Ty jsou uspořádány ve dvou proti sobě navzájem přesazených řadách a jsou upraveny na mezeře. Břity obvodových břitových destiček obou řad se přitom navzájem překrývají tak, že existují oblasti, ve kterých jsou aktivní dva břity, zatímco v mezerách mezi dvěma obvodovými břitovými destičkami je aktivní vždy jen jedna řada úseku břitu břitového destičky druhé řady. Tím je rychlost posuvu pro boční posuvný pohyb prostřednictvím obráběcího výkonu této oblasti břitů omezena.

Z DE 196 09 820 Al je známý další vrtací frézovač drážek. Jeho nástrojové těleso má větší počet upínacích drážek s deskovými sedly. Ta jsou uspořádána tak, že břitové destičky jednotlivých řad zaujímají různé axiální polohy a tak se svými obvodovými břity překrývají. V rozích, to znamená v přechodu od obvodových břitů k čelním břitům jsou vloženy dvě kruhové destičky. Ty jsou uspořádány v různých axiálních polohách a radiálních polohách, takže jedna z nich je aktivní svým obvodovým břitem, zatímco druhá z nich je aktivním svým čelním břitem. Tyto kruhové destičky tak omezují obráběcí výkon jak pro vrtací pohyb, to je axiální posuv, tak také pro frézovací pohyb, to je radiální posuv.

-1 CZ 297949 B6

U vrtacích nástrojů, případně u vrtacích frézovačů podle uvedeného stavu techniky vznikají omezené obráběcí výkony, případně rozdílné přípustné rychlosti posuvu ve vrtacím pohybu a ve frézovacím pohybu, jakož i radiální síly při provozu vrtáku. Pokud nejsou nástroje na rozdíl od toho osazeny břitovými destičkami, ale jsou úplně vytvořeny z tvrdého kovu, není možná údržba při opotřebených břitech neboje přinejmenším velmi nákladná.

Z EP 0537476 B1 je mimoto známá frézovací hlava, která je vytvořena také pro vrtání. Tato frézovací hlava má podélné štíhlé nástrojové těleso, na jehož čele jsou jako břitové destičky uspořádány dvě kruhové destičky. Tyto břitové destičky jsou přitom drženy na odpovídajících sedlech tak, že se jejich břity proti sobě navzájem dotýkají na ose otáčení nebo tak, že se břitové destičky překiývají, to znamená, že svými upínacími plochami, případně čelními plochami částečně na sobě spočívají. Celní plochy břitových destiček jsou tak upraveny ve společné rovině. Aby se získal dostatečně velký volný úhel, musejí být břitové destičky, zejména u vrtacích frézovacích nástrojů, vytvořeny s malým průměrem a značně kuželovité. To zeslabuje břity.

Podstata vynálezu

Vycházeje z uvedených skutečností si vynález klade za úkol vytvořit mnohostranně využitelný vrtací frézovač drážek, který by při velkém obráběcím výkonu umožňoval přesné opracovávání obrobku a současně umožňoval jednoduchou údržbu.

Uvedený úkol splňuje vrtací frézovač drážek s nástrojovým tělesem, které obsahuje nejméně jedno první deskové sedlo a nejméně jedno druhé deskové sedlo, která jsou vytvořena navzájem shodně a jsou uspořádána symetricky k ose otáčení nástrojového tělesa, s první břitovou destičkou a s druhou břitovou destičkou, které jsou vytvořeny navzájem stejně, a které mají vždy jednu základní plochu, boční plochy a jednu horní stranu, které určují jeden v podstatě přímo vytvořený čelní břit, jeden rohový břit a jeden v podstatě přímo vytvořený obvodový břit, přičemž čelní břity, rohové břity a obvodové břity jsou v axiálním směru a v radiálním směru polohovány shodně, přičemž se buď:

a) čelní břity obou břitových destiček rozkládají alespoň až ke středu otáčení, který obklopuje osu otáčení, a který je určen vnitřními břity břitových destiček, nebo

b) na alespoň jednu z břitových destiček navazuje bez mezery vnitřní břitová destička, jejíž břit se rozkládá až ke středu otáčení obklopujícímu osu otáčení, přičemž horní strany břitových destiček jsou uspořádány v podstatě paralelně přesazené vůči sobě.

Vrtací frézovač drážek podle vynálezu je osazen břitovými destičkami, které jsou uvolnitelně drženy na nástrojovém tělese. Jako upevnění přicházejí v úvahu vhodné upevňovací prostředky, jako upínky, upínací šrouby, upevňovací šrouby nebo podobně. Za zvláště výhodné se považuje, když mají břitové destičky centrální upevňovací otvor, skrz který prochází upevňovací šroub. Ten přitlačuje břitovou destičku proti deskovému sedlu a případně také proti odpovídajícímu bočnímu uložení.

Zvláštnost vrtacího frézovače drážek podle vynálezu spočívá v tom, že nástrojové těleso má na své čelní straně dvě vzhledem k ose otáčení souměrně uspořádaná desková sedla, která jsou upravena pro v podstatě shodně vytvořené břitové destičky. Tyto břitové destičky mají vždy nejméně jeden čelní břit, který je v podstatě orientován radiálně vzhledem k ose otáčení, jeden obvodový břit, který je orientován v podstatě v podélném směru nástroje, a jeden rohový břit, který vytváří přechod mezi čelním břitem a mezi obvodovým břitem. Celní břity obou břitových destiček nejsou v axiálním směru proti sobě navzájem přesazeny, ale jsou uspořádány ve shodné axiální poloze. Mimoto jsou souhlasné sklony těchto čelních břitů. Tím definuje pevně stanovený bod čelního břitu stejnou oběžnou kružnici jako odpovídající při shodném poloměru stanovený

-2CZ 297949 B6 bod druhého čelního břitu. Jinak řečeno, leží oba čelní břity na jedné společné ploše. Čelní břity jsou v podstatě vytvořeny přímé, to znamená, že mohou být poněkud zakřiveny, pokud by poloměr zakřivení překračoval udržující průměr destiček. Čelní břit může být také rozdělen do více úseků, které mezí sebou navzájem svírají tupý úhel. Mimoto může mít čelní břit jeden nebo více stupňů.

Břitové destičky jsou uspořádány tak, že jejich přední strany, to je horní strany, to znamená ty plochy, jejichž normála plochy směřuje v obvodovém směru, jsou proti sobě navzájem přesazeny. Tak jsou upraveny čelní strany břitových destiček vždy v různých rovinách, které jsou navzájem rovnoběžné a které neprocházejí skrz osu otáčení. Z hlediska otočného pohybu obráběcího nástroje předchází ta rovina, ve které je přední strana příslušné břitové destičky před radiální rovinu, ke které je rovnoběžná a která prochází osou otáčení.

Prostřednictvím takto dosaženého předstihu obvodových břitů se vytváří na obvodovém břitu volný úhel, aniž by odpovídající břitová destička musela mít zvláštní kuželovitost. Tak mohou mít břitové destičky na svých obvodových břitech jako klínový úhel buď pravý úhel, nebo jen nepatrně ostrý úhel. To zabezpečuje stabilitu břitu a mimoto umožňuje zvláště vysoký obráběcí výkon.

Mimoto umožňuje toto uspořádání podepření břitových destiček ve směru dovnitř na úzkém a tak také tuhém žebru nebo přímé dosednutí břitových destiček jejich bočními plochami na sobě navzájem. Tento druh podepření umožňuje přenášení radiálních sil, které vznikají při frézování. Uvedené přesazení horních stran břitových destiček proti sobě navzájem tak vytváří základ pro zdokonalené boční podepření břitových destiček. Zdokonalené podepření břitových destiček lze opět využít pro vyšší obráběcí výkony.

Totéž nakonec platí také pro rohové břity a pro obvodové břity. Tím jsou jak při vrtacím provozu, to je axiálním posuvu, tak také při frézovacím provozu, to je radiálním posuvu, aktivní vždy dva břity. Tak se dvojnásobně zvýší obráběcí výkon proti nástroji s jen jednou břitovou destičkou a mimoto je možné při vrtání a při frézování vytvářet shodné rychlosti posuvu. To podstatně zjednodušuje programování stroje, protože je možné spolehlivě zabránit přetížení nástroje prostřednictvím nesprávně příliš vysoce zvolené rychlosti posuvu nebo nemůže dojít k neakceptovatelným vysokým dobám opracovávání nesprávně příliš nízko nastavenými rychlostmi posuvu.

Břitové destičky jsou s výhodou na nástrojovém tělese přesazeny vzhledem k ose otáčení o 180° a tak jsou uspořádány souměrně k ose otáčení. Tím se vytvářejí oběma břitovými destičkami při vrtacím provozu síly, které v podstatě působí proti sobě navzájem, takže se nevytvářejí žádné významné radiální síly. To umožňuje vysokou přesnost při opracovávacích procesech, zejména při vrtání.

V principu mohou mít čelní břity, rohové břity a obvodové břity obou břitových destiček od sebe navzájem odlišné délky. K tomu dochází zejména tehdy, když se zabezpečuje, aby břitové úseky, u kterých není zajištěno žádné úplné překrytí obou břitových destiček, převzaly obráběcí úkol nebo byly podporovány jinými břitovými destičkami. Výhodné však je, když se čelní břity, rohové břity a obvodové břity vytvoří vždy stejně dlouhé a ve stejném tvaru. Tak je totiž možné oba břity uspořádané na čelní straně nástrojového tělesa vytvořit mezi sebou navzájem shodně, čímž se sníží náklady na údržbu a náklady na výrobu.

Čelní břity a obvodové břity jsou v podstatě vytvořeny přímé. Na rozdíl od toho je rohový břit, vždy podle požadavku, vytvořen s výhodou více nebo méně zakřiveně ve tvaru oblouku. Oba čelní břity jsou upraveny vycházeje od rohového břitu shodně daleko ve směru dovnitř do otočného centra obklopujícího osu otáčení. Břity v oblasti otočného centra vytváří při vrtání třískově neopracovávanou oblast, ve které může nejprve zůstávat stát malý čep. Ten je při následném pohybu vrtacího nástroje směrem stranou, to je frézování, třískově odstraněn neboje zcela odlomen.

-3 CZ 297949 B6

Čelní břity jsou s výhodou skloněny směrem dovnitř, to znamená, že jejich konec blízky k ose otáčení, je přesazen ve směru na dřík nástrojového tělesa proti rohovému břitu. Jinak řečeno jsou ty úseky čelních břitů, které sousedí s rohovými břity, upraveny axiálně a nejdále vpředu. Tím se umožní opracovávání rovných ploch při bočním posuvu, to je frézování, a tak je možné nasadit vrtací nástroj současně jako frézovač drážek, to je vrtací frézovač drážek. Oba čelní břity tak svírají tupý úhel, který je vytvořen s výhodou jako tupý úhel větší než 170°. Obvodové břity jsou na rozdíl od toho s výhodou uspořádány na válcové ploše. Pokud jsou obvodové břity nasměrovány rovnoběžně k ose otáčení, mohou být obvodové břity vytvořeny zcela přímé. Pokud jsou na rozdíl od toho břitové destičky vestavěny s axiálním úhlem v nástrojovém tělese neboje na břitových destičkách upraven axiální upínací úhel, tedy zhruba proto, že jsou břitové destičky vytvořeny ve tvaru klínu, jsou obvodové břity zakřiveny tak, že jsou uloženy na plášťové ploše myšleného válce. Břity mohou být v případě potřeby vytvořeny ve tvaru šroubů nebo elipsovitých oblouků nebo mohou sledovat jinou křivku upravenou na myšleném válcovém plášti.

Čelní břit přechází na své straně přivrácené k ose otáčení s výhodou do úseku, který je proti ostatnímu čelnímu břitu skloněn a zde je označován jako vnitřní břit. Čelní břity jsou vždy uspořádány před poloměrem, který je vzhledem k nim rovnoběžný. To umožňuje vysokou stabilitu břitových destiček v oblasti obvodových břitů. Vnitřní břity vedou potom v okolí osy otáčení, to je v oblasti otočného centra, za tuto radiálu, což umožňuje také ještě zde uskutečňovat obráběcí práci. Ty čepy, které případně zůstanou stát, jsou proto štíhlé a neomezují vrtací posuv.

Obě břitové destičky obráběcího nástroje mohou nalézt pro radiální dosednutí a tak také pro podepření sil vznikajících při frézování uložení na žebrové oblasti nástrojového tělesa, která obsahuje osu otáčení, která je například vytvořena jako klín a která zúženě prochází ke konci nástrojového tělesa na čelní straně. To umožňuje zavedení čelních břitů bezprostředně až na osu otáčení a tak minimalizuje otočné centrum, které není zachycováno obráběcím procesem, na velmi malou oblast. V případě potřeby mohou být desková sedla vytvořena také ve směru dovnitř otevřená, to znamená, že břitové destičky nenajdou na deskových sedlech žádnou radiální boční dosedací plochu. Přitom je možné, že břitové destičky na sebe na ose otáčení narážejí a společně vytvářejí nepatrnou štěrbinu nebojsou na sebe navzájem přitlačeny. Přitom jsou vnitřní břity, to znamená úseky čelních břitů, které procházejí do centra otáčení, s výhodou ve směru k deskovému sedlu zešikmeny, takže úseky břitů nejsou upraveny před, ale až za centrem otáčení. Tím se také zabrání tomu, aby se úseky břitů nemohly pohybovat proti jejich orientaci.

Je však také možné upravit na čelní straně nástrojového tělesa více než dva břity. Také zde je opět možné nechat tyto břity dosednout bezprostředně na sebe navzájem, aby se vytvořil mezery prostý břit. To zvyšuje obráběcí výkon a také umožňuje jednoduchá desková sedla.

Pro podepření břitových destiček může být upraven v bočním směru, to je v radiálním směru, podélný stupeň a v axiálním směru může být upraven příčný stupeň. Přídavně může být upraven vždy jeden lícovaný upevňovací šroub, který zajišťuje podepření v jednom směru.

Obráběcí nástroj je s výhodou vytvořen jako vrtací frézovač drážek, který může být použit jak pro vrtání, tak také pro frézování. Úplné osazení čelní strany vrtacího nástroje břitovými destičkami umožňuje axiální zápich do nástroje.

Další podrobnosti výhodných uspořádání vynálezu jsou patrné z výkresů, popisu nebo závislých patentových nároků.

-4CZ 297949 B6

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu jsou znázorněny na výkresech.

Na obr. 1	je schematicky znázorněn vrtací frézovač drážek podle vynálezu v axonometrickém vyobrazení.
Na obr. 2	je schematicky znázorněn vrtací frézovač drážek podle obr. 1 v jiném axonometrickém vyobrazení.
Na obr. 3 Na obr. 4	je schematicky znázorněn vrtací frézovač drážek podle obr. 1 a obr. 2 v bokoryse, je schematicky znázorněn další příklad provedení vrtacího frézovače drážek podle vynálezu v axonometrickém vyobrazení.
Na obr. 5	je schematicky znázorněn vrtací frézovač drážek podle obr. 4 v jiném axonometrickém vyobrazení.
Na obr. 6	je schematicky znázorněn vrtací frézovač drážek podle obr. 4 a obr. 5 v dalším axonometrickém vyobrazení.
Na obr. 7	je schematicky znázorněno pozměněné provedení vrtacího frézovače drážek v axonometrickém vyobrazení s pohledem na čelní stranu vrtáku.
Na obr. 8	je znázorněn další příklad provedení vrtacího frézovače drážek podle vynálezu v axonometrickém vyobrazení s pohledem na upínací prostor.
Na obr. 9	je schematicky znázorněn vrtací frézovač drážek podle obr. 8.

Na obr. 10 je schematicky znázorněn vrtací frézovač drážek podle obr. 9 v čelním pohledu.

Na obr. 11 je znázorněn vrtací frézovač drážek podle obr. 10 ve zvětšeném čelním pohledu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn vrtací frézovač 1 drážek, který má nástrojové těleso 2 a dvě rohové břitové destičky 3, 4, které jsou uspořádány na odpovídajících deskových sedlech 5, 6 nástrojového tělesa 2. Břitové destičky 3, 4 jsou vytvořeny jako otočné břitové destičky 3, 4 a mají vždy jeden čelní břit 7, 8, jeden rohový břit 9, 11 a jeden obvodový břit 12, 14. Břitové destičky 3, 4 jsou vytvořeny jako pravoúhlé destičky s centrálním upevňovacím otvorem 15,16, který je na obr. 3 symbolizován jen svým odpovídajícím centrem a vyúsťuje na jejich horních stranách 3a, 4a. V centrálním upevňovacím otvoru 15, 16 je uložen lícovaný upevňovací šroub 17, který přitlačuje břitovou destičku 3, 4 na zde rovně vytvořenou dosedací plochu deskového sedla 5, 6.

Břitové destičky 3, 4 jsou vytvořeny navzájem shodně. V případě potřeby mohou být proti sobě navzájem vyměněny. Desková sedla 5, 6 jsou však uspořádána poněkud odlišně. Jak je to znázorněno na obr. 1 a obr. 2, je deskové sedlo 5 první břitové destičky 3 omezeno jen rovnou úložnou plochou 21, jejíž plošná kolmice je orientována v obvodovém směru a kterou prochází závitový otvor pro lícovaný upevňovací šroub 17, jakož i axiální dosedací plochou 22. Radiálně dovnitř má první břitová destička 3 podepření na další vnitřní břitové destičce 23, která má své radiální dosednutí na boční dosedací ploše 24. Ta je uspořádána na nebo blízko osy 25 otáčení nástrojového tělesa 2, okolo níž se vrtací frézovač 1 drážek otáčí při provozu.

Vnitřní břitová destička 23 je pravoúhlá destička s centrálním upevňovacím otvorem 26, ve kterém je upraven upevňovací šroub 27. Vnitřní břitová destička 23 je vytvořena jako otočná břitová destička a je upravena, jak je to patrno z obr. 3, svým čelním břitem 28 od osy 25 otáčení až k uvnitř upravené boční ploše, to je volné ploše první břitové destičky 3. Tím zasahuje čelní břit 28 za čelní břit 7 vnější první břitové destičky 3. Tím se vytvoří první úplný břit, který prochází od osy 25 otáčení až k rohovému břitu 9. V oblasti čelního břitu je počet zubů z = 2. Celní břit 7 dosedá na společnou kuželovou plochu K s čelním břitem 8, jehož špička je uložena na ose 25 otáčení. Úhel otevření tohoto kužele je zhruba 180°. Na obr. 3 směřuje jeho špička směrem

-5CZ 297949 B6 vzhůru, to znamená, že rohové břity 9, 11 jsou dále od nástrojového tělesa 2 než k ose blízké úseky čelního břitu 7, 8, které jsou shodně polohovány jak v radiálním směru, tak také v axiálním směru.

Totéž platí také pro rohové břity 9, 11, které definují shodný obvodový tvar a které jsou upraveny na stejné výšce H. Tato výška H pevně stanovuje axiální polohu.

Také obvodové břity 12, 14 jsou shodně polohovány a jsou uloženy na plášti myšlené válcové plochy Z a jsou vždy nastaveny se shodným poloměrem radiální roviny R k ose 25 otáčení. Tak má vrtací frézovač 1 drážek jak na svém obvodu, kde jsou upraveny obvodové břity 12, 14, tak také na svém rohovém ostří, kde jsou upraveny rohové břity 9, 11, jakož i na svém čele, kde jsou upraveny čelní břity 7, 8, dvě úplná ostří. Počet zubů z tak má v oblasti rohových břitových destiček průchozí počet z = 2.

V dalším je popsána pracovní činnost popsaného vrtacího frézovače 1 drážek.

Pro třískové obrábění obrobku se upne vrtací frézovač 1 drážek na pracovní vřeteno opracovávacího stroje a neotočně se s ním spojí. Vrtací frézovač 1 drážek je tímto pracovním vřetenem otáčen se vhodným počtem otáček kolem osy 25 otáčení. Přídavně se uděluje vrtacímu frézovači 1 drážek a/nebo obrobku pohyb, který může být nasměrován rovnoběžně nebo v pravém úhlu vzhledem k ose 26 otáčení. Může však být uskutečňován také superponovaný pohyb, u kterého má výsledný relativní pohyb mezi obrobkem a mezi vrtacím frézovačem 1 drážek jak komponentu ve směru osy 25 otáčení, tak i komponentu příčnou k tomuto směru.

Pokud má pohyb jen jednu komponentu ve směru osy 25 otáčení, vykonává vrtací frézovač 1 drážek vrtací proces. Přitom přicházejí čelní břity 7 a 8 a rohové břity 9, 11 do záběru s obrobkem a odstraňují obě vždy stejně silnou třísku. Z toho vyplývající reakční síly zabírající na břitových destičkách 3, 4 jsou nasměrovány protilehle a sčítají se do jednoho kroutícího momentu. Síly, které by vychylovaly nástrojové těleso 2 bočně, tak nevznikají. Jedině v blízkosti osy 25 otáčení uspořádaná srovnatelně menší vnitřní břitová destička 23, která vytváří svým rohem přivráceným k ose 25 otáčení centrum otáčení nástrojového tělesa 2, je tak uspořádána asymetricky vzhledem k ose 25 otáčení a nemůže tak vytvářet kompenzovanou, bočně působící sílu. Celní břit 28 je přitom kratší než čelní břit 7 nebo 8, takže tato sílaje relativně malá. Na podkladě toho může v centru otáčení menšího obráběcího objemu postačovat v této oblasti při předpokládaném posuvu jedna jediná břitová destička.

Pokud se má provádět bočně vzhledem k otvoru vytvořenému v průběhu procesu vrtání ještě další obráběcí proces, získá pohyb komponentu nasměrovanou bočně vzhledem k ose 25 otáčení neboje pohyb zcela vytvořen jako příčný pohyb. Nyní jsou tedy obvodové břity 12, 14 vždy střídavě aktivní, přičemž při vrtání byly čelní břity 7, 8 současně aktivní. Tím se poháněči kroutící moment koncentruje vždy na jedné z obou břitových destiček 3, 4. Přesto patří k určení posuvové rychlosti oba obvodové břity 12, 14, takže lze pracovat se stejnou rychlostí posuvu jako při vrtání. Pulzující a na obvodové břity 12, 14 střídavě působící síly jsou zachycovány nástrojovým tělesem 2. Přitom vede jejich pružnost k určitým pružným deformacím nebo přemístění odpovídajících deskových sedel 5, 6. Obě břitové destičky 3, 4 se tak mohou v rámci pružnosti nástrojového tělesa 2 pohybovat proti sobě navzájem. Jinak než při průchozích, to znamená skrz osu 25 otáčení napříč procházejících vložkách vrtáků z tvrdého kovu tak lze nezávisle na možné větší křehkosti tvrdého materiálu břitů dosáhnout spolehlivého provozu také za obtížných podmínek. A to i když je nástrojové těleso 2 ve dvou oblastech svého čela, to znamená deskových sedel 5, 6 prostřednictvím nejméně dvou upravených deskových sedel 5, 6 značně zeslabeno a jen úzké žebro 29 spojuje vždy za deskovými sedly 5, 6 navzájem vytvořené štoly nástrojového tělesa 2. Otočné břitové destičky 3, 4 přitom s výhodou sestávají z tvrdého kovu, například z karbidu wolframu s trochou kobaltu a případně s vhodným povrstvením, jako například A1₂O₃.

-6CZ 297949 B6

Na obr. 4, obr. 5 a obr. 6 je znázorněno pozměněné provedení vynálezu. Na těchto obrázcích znázorněný vrtací frézovaě 1 drážek je v některých podstatných znacích souhlasný s obráběcím nástrojem popsaným v předcházejícím v souvislosti s obr. 1 až obr. 3 a v důsledku toho se také poukazuje na předcházející popis na podkladě shodných vztahových znaků.

Na rozdíl k vrtacímu frézovací 1 drážek, který byl popsán v předcházejícím, zde má obráběcí nástroj dvě břitové destičky 3, 4, které se stýkají u osy 25 otáčení. K tomu účelu jsou na nástrojovém tělese 2 vytvořeny dva řezné zuby 31, 32, které jsou jako volně postavená cimbuří nebo prsty upraveny ve vzájemném odstupu rovnoběžně s osou 25 otáčení. V obvodovém směru mají velikost zhruba 90°. Každý z řezných zubů 31, 32 vytváří deskové sedlo, jehož dosedací plocha má centrální, ve tvaru lišty vytvořený podélný výstupek 35, 36. Ten vyčnívá z jinak plošně vytvořené dosedací plochy 33, 34. Podélný výstupek 35, 36 má vždy dva zhruba rovnoběžně k ose 25 otáčení orientované boky 37, 38, 39, 40, které zpevňují radiální orientování a polohování břitové destičky 3, 4.

Skrz podélné výstupky 35, 36 procházejí otvory se závitem, ve kterých jsou uloženy odpovídající lícované upevňovací šrouby 17. Břitové destičky 3, 4 jsou stejně jako u předcházejícího příkladu provedení shodně polohovány, to znamená, že obvodové břity 12, 14, zaoblené nebo přímé rohové břity 9, 11 a čelní bity 7, 8 jsou navzájem shodné, avšak z hlediska osy 25 otáčení jsou proti sobě navzájem v obvodovém směru přesazený s výhodou o 180°, takže počet ostří má hodnotu z = 2.

Čelní břity 7, 8 jsou upraveny vycházeje od rohových břitů 9, 11 ve směru k centru otáčení, které obklopuje osu 25 otáčení. V oblasti centra otáčení u osy 25 otáčení přecházejí čelní břity 7, 8 do vnitřních břitů 41, 42, jak je to patrno zejména z obr. 5. Tyto vnitřní břity 41, 42 jsou více skloněny směrem dovnitř než čelní břity 7, 8 a jsou uspořádány tak, že z hlediska předpokládaného směru otáčení vrtacího frézovače 1 drážek, který je znázorněn šipkou 43 směru otáčení na obr. 4, se pohybují za osou 25 otáčení. Také v oblasti otočného centra je tak počet ostří z = 2. Nepatrný, mezi vnitřní mi břity 41, 42 zůstávající čep, který není při obrábění vrtáním na obrobku nejprve obroben, je břitovým destičkami 3, 4 při vrtacím pohybu dík axiálnímu posuvu bočně odtlačen, aniž by omezoval axiální posuv. Maximální průměr otočného centra je tak omezen maximálním přípustným průměrem tohoto čepu.

Axiální zabezpečení břitových destiček 3, 4 na nástrojovém tělese 2 zajišťují axiální úložné plochy 44, 45, které jsou vytvořeny na odpovídajících deskových sedlech. Jak je to patrno zejména z obr. 6, dotýkají se břitové destičky 3, 4 mezi sebou navzájem v oblasti centra, to znamená u osy 25 otáčení. Na obr. 6 znázorněné obvodové břity 12', 14', které jsou při vytvoření břitových destiček 3, 4 jako otočných břitových destiček a odpovídají obvodovým břitům 12, 14, dosedají potom vždy na volnou plochu sousední břitové destičky 3, 4. Prostřednictvím tohoto čárového nebo pásového dosednutí břitových destiček 3, 4 na sebe navzájem, které je patrno také z obr. 5, se uskutečňuje při procesu frézování boční přenášení tlaku jedné břitové destičky 3, 4 na vždy opačnou břitovou destičku 4, 3, takže boční stabilita nemusí být zachycována jen řeznými zuby 31, 32. Toto čárové nebo pásové dosednutí břitových destiček 3, 4 na sebe navzájem však umožňuje mikropohyb, zejména výkyvný mikropohyb břitových destiček 3, 4 proti sobě navzájem, což zabezpečuje vysokou zatížitelnost vrtacího frézovače 1 drážek, a to zejména při frézování.

Alternativně lze mezi břitovými destičkami 3, 4 udržovat úzkou štěrbinu, takže břitové destičky 3, 4 nemají mezi sebou žádný styk. Podepření těchto břitových destiček 3, 4 se potom uskutečňuje jen prostřednictvím řezných zubů 31, 32, což může být výhodné zejména u lehčích obráběcích úkolů.

Další provedení vynálezu je znázorněno na obr. 7. To se odlišuje od příkladů provedení, které byly popsány v předcházejícím, vytvořením deskových sedel 5, 6 na nástrojovém tělese 2. K deskovým sedům 5, 6 patří vždy jedna úložná plocha 44, 45, která je rovná a jejíž plošná normála je orientována zhruba v obvodovém směru. Radiálně uvnitř, to znamená u osy 25 otáčení,

-7CZ 297949 B6 navazuje na úložnou plochu 44. 45, která je rovná, vnitřní dosedací plocha 46, 47. Vnitřní dosedací plochy 46, 47 jsou k sobě navzájem nasměrovány v ostrém úhlu a definují tak na nástrojovém tělese 2 souměrně k ose 25 otáčení uspořádaný a k čelu nástroje se zužující klín, který nakonec spojuje oba řezné zuby 31, 32 nástrojového tělesa 2. Tento klín tak vytváří žebro odpovídající úzkému žebru 29 na obr. 1, avšak se špičatě se sbíhajícím koncem na čelní straně, který je uložen na ose 25 otáčení. V souladu s tím jsou břitové destičky 3, 4 vytvořeny navzájem shodně a jsou upraveny tak, že dosedají boční dosedací plochou na vnitřní dosedací plochy 46, 47. Lícované upevňovací šrouby 17 slouží ktomu, aby přitlačovaly břitové destičky 3, 4 proti jejich úložné ploše 44,45 a proti vnitřním dosedacím plochám 46, 47. Pro podepření břitových destiček

3, 4 v axiálním směru mohou být také upraveny odpovídající dosedací plochy, takže deskové sedlo zde má celkem tři dosedací, případně úložné plochy. Jak nástrojové těleso 2, tak také desková sedla 5, 6 jsou vytvořena souměrně vzhledem k ose 25 otáčení. Břitové destičky 3, 4 mohou mít, jak je to znázorněno na obr. 7, s velkým poloměrem zaoblené rohové břity 9, 11, nebo také s malým poloměrem zaoblené rohové břity 9, 11, jak je to znázorněno na obr. 1. Celní břity 7, 8 procházejí až do blízkosti centra otáčení, které je vyznačeno úseky vnitřních břitů 41, 42. Tyto úseky vnitřních břitů 41, 42 jsou upraveny až k ose 25 otáčení nebo se za ní křižují.

Tento vrtací frézovač lk je po celé délce svých břitů opatřen dvěma ostřími nebo dvěma zuby a umožňují tak vysoký obráběcí výkon jak v posuvu v axiálním směru, a, tak v posuvu v radiálním směru r. V obou těchto směrech a, r mohou být vytvářeny stejné rychlosti posuvu. Na podkladě symetrického vytvoření nástrojového tělesa 2 a symetrického uspořádání, jakož i shodného vytvoření břitových destiček 3, 4 je nástroj při vrtacím provozu prostý radiálních sil. Při frézovacím provozu může každá břitová destička 3, 4 přenášet na ni působící síly přes svoje vlastní deskové sedlo 5, 6 na nástrojové těleso 2, aniž by se přitom zaváděly síly do opačné břitové destičky 4, 3.

Na obr. 8 je znázorněn další příklad provedení vrtacího fřézovače 1 drážek. Nástrojové těleso 2 má na svém čele dvě desková sedla 5, 6, viz obr. 10, která jsou vytvořena pro břitové destičky 3,

4. Mezi deskovými sedly 5, 6 je vytvořeno úzké žebro 48, na kterém jsou vytvořeny boční vnitřní dosedací plochy 46. 47, jak je to patrno z obr. 7. Z hlediska uspořádání břitů 7, 9, 12, 41, jakož i odpovídajících břitů břitové destičky 4 platí skutečnosti, uvedené ve spojení s popisem obr. 7.

Zatímco vrtací frézovač 1 drážek podle obr. 7 má jen dvě břitové destičky 3, 4, je řezný nástroj podle obr. 8 upraven jako vrtcí frézovač 1 drážek pro hlubší drážky. V návaznosti na úložné deskové sedlo 5, které je uspořádáno v obráběcím prostoru 51, jsou uspořádána další desková sedla 52, 53, na kterých jsou umístěny další obvodové břitové destičky 54, 55. Tyto obvodové břitové destičky 54, 55 jsou otočné břitové destičky upravené s výhodou v základní podobě ve tvaru pravoúhelníku, kosočtverce nebo paralelogramu. Použity mohou také být čtvercové destičky.

Obvodové břitové destičky 54, 55 mají obvodové břity 56, 57, které se mezi sebou z hlediska směru otáčení překrývají. Mimoto překrývá obvodový břit 12 obvodový břit 56. To je schematicky znázorněno na obr. 9. Na druhou břitovou destičku 4 navazují, stejně tak jako na první břitovou destičku 3, odpovídající další obvodové břitové destičky 54'a 55'. jak je to znázorněno na obr. 9. Vrtací frézovač 1 drážek podle obr. 8 až obr. 10 je proto dvoubřitový. Vycházeje od osy 25 otáčení je upraven první úplný řez nejprve v radiálním směru a potom v axiálním směru, přičemž tento břit je tvořen čelním břitem 7, 9, obvodovým bitem 12 a obvodovým břitem 56 a 57. V protilehlém směru je upraven další úplný břit nejprve ve směru poloměru a potom v axiálním směru, který je tvořen čelním břitem 8, rohovým břitem 11, obvodovým břitem 14 a obvodovým břitem 56'a 57'. K tomu zabírají desková sedla 5, 52 a 53 do sebe, jak je to patrno zejména z obr. 8. Pro axiální zabezpečení první břitové destičky 3 má tato na vhodném místě, například na svém axiálním zadním konci příčný stupeň 61, který má bok 62, který směřuje k čelu nástrojového tělesa 2. Tento příčný stupeň 61 má přiřazený vystupující stupeň 63, vytvořený jako vybrání, který je vytvořen v první břitové destičce 3.

Za příčný stupeň 61 zasahuje vybrání 64, které navazuje na deskové sedlo 52. Tak se umožní polohování obvodové břitové destičky 54, takže tato zabírá do vybrání 64 a tím také pod příčný

-8CZ 297949 B6 stupeň 61 a pod první břitovou destičku 3. V axiálním směru je obvodová břitová destička 54 zajištěna lícovaným upevňovacím šroubem 17, který prochází skrz upevňovací otvor. Jiné dosedací plochy nejsou pro axiální směr upraveny.

V radiálním směru dosedá obvodová břitová destička 54 na boční úložnou plochu 66, která sousedí s deskovým sedlem 52. Ta přejímá radiální podepření pro frézovací provoz, protože při něm je nyní obvodová břitová destička 54 aktivní.

Odpovídajícím způsobem je vytvořeno i deskové sedlo, které opět zabírá za deskové sedlo 52. Tím se vytváří překrytí první břitové destičky 3 a obvodových břitových destiček 54, 55, jak je to patrno ze schematického vyobrazení na obr. 9.

Na obr. 10 je znázorněno uspořádání vrtacího frézovače 1 drážek zejména v čelní oblasti. Zejména je zde patrno, jak na čelní straně upravené vnitřní břity 41, 42 zasahují za osu 25 otáčení, takže až k ose 25 otáčení je vytvořeno úplné ostří. Malý čep, který se vytváří kolem osy 25 otáčení ve vrtacím provozu, je bočně odtlačován šikmými plochami břitových destiček 3, 4, navazujících na vnitřní břity 41, 42, a tak neruší vrtací provoz. Mimoto je čelní strana obráběcího nástroje vytvořena symetricky do té míry, že nevznikají žádné radiální síly. U znázorněného příkladu provedení jsou vždy k dispozici dvě úplná ostří, tedy počet zubů z = 2, a odpovídající břitové destičky jsou uspořádány proti sobě navzájem přesazené vždy s výhodou o zhruba 180°. První břitová destička 3 je proti druhé břitové destičce 4 přesazena o zhruba 180°. Totéž platí pro obvodové břitové destičky 54, 54', jakož i destičky 55, 55'. Pokud by byl požadován větší počet zubů, to je z = 3 nebo více, je třeba upravit odpovídající větší počet břitových destiček na nástrojovém tělese 2. Pokud jsou na čele nástroje uspořádány tři břitové destičky, jsou vzhledem k sobě navzájem uspořádány ve vzájemném odstupu s výhodou o hodnotě 120°.

Všem příkladům provedení, které jsou popsány v předcházejícím, je společné, že břitové destičky 3, 4 jsou svými horními stranami 3a, 4a proti sobě přesazeny. Pro vysvětlení těchto skutečností se odkazuje na obr. 11. Z hlediska centrální roviny nebo radiální roviny R, která obsahuje osu 25 otáčení, jsou břitové destičky 3, 4 uspořádány tak, že jejich horní strany 3a, 4a, případně přední strany, nejsou uspořádány v této radiální rovině R, ale ve vlastních rovinách E_b E2. Tyto vlastní roviny E_b E? mohou být nasměrovány navzájem rovnoběžně, zejména když jsou břitové destičky 3, 4 zabudovány bez axiálního úhlu. Mohou však také být vzhledem k ose 25 otáčení skloněny, takže se protínají s radiální rovinou R ve společné průsečnici. V řezu k rovině výkresu znázorněné na obr. 11 rovnoběžném jsou však průsečnice roviny výkresu s vlastními rovinami E_b E_?také v tomto případě navzájem rovnoběžné a rovnoběžné k radiální rovině R. Toto uspořádání má za následek, že horní strany 3a, 4a jsou z hlediska radiální roviny Raz hlediska směru otáčení, znázorněného na obr. 11 šipkou, uspořádány v předstihu. Prostřednictvím tohoto předstihuje vytvořen na obvodovém břitu 12, 14 pozitivní radiální volný úhel, aniž by musel být vytvořen větší volný úhel na břitové destičce 3, 4. Mimoto se vytváří možnost, že břitové destičky 3, 4 dosedají svými bočními plochami na sebe navzájem nebo na úzké žebro 29 nástrojového tělesa 2, které je vytvořeno mezi nimi, jak je to také patrno z obr. 1, obr. 4, obr. 5 a obr. 7. To vytváří podstatně zdokonalené boční podepření břitových destiček 3, 4, což má význam zejména při frézování. Aby se dosáhlo u takového uspořádání břitových destiček 3, 4 s předstihem dobrého vytváření třísek a obráběcího účinku také v centrální oblasti, to znamená v okolí osy 25 otáčení, jsou čelní břity 7, 8, vycházeje od rohových břitů 9, 11, vedeny za osu 25 otáčení. To lze v nejjednodušším případě, jak je to znázorněno na obr. 11, uskutečnit tím, že nejprve rovnoběžně k radiální rovině R procházející čelní břity 7, 8 přecházejí do šikmo upravených vnitřních břitů 41, 42, které vedou za osu 25 otáčení. Alternativně může být celý čelní břit 7, 8 uspořádán ve sklonu proti radiální rovině R, aby vycházeje od rohových břitů 9, 11 vedl za osu 25 otáčení. První z uvedených případů je z hlediska jednodušší geometrie břitové destičky 3, 4 a jejího robustnějšího vytvoření výhodnější. Axiální úhel vestavby břitových destiček 3, 4 je s výhodou nulový.

Zdokonalený vrtací frézovač 1 drážek má nástrojové těleso 2 s deskovými sedly 5, 6, která jsou uspořádána na čelní straně a symetricky vzhledem k sobě navzájem. Na nich jsou uspořádány

-9CZ 297949 B6 břitové destičky 3, 4, jejichž břity 7, 9, 12, jakož i břity 8, 11, 14. a případně břity 41. 42 jsou nastaveny zcela identicky, to znamená, že se v obvodovém směru zcela překrývají. Tak jsou jak pro vrtací provoz, tak také pro frézovací provoz aktivní vždy dva břity, což zvyšuje obráběcí výkon a také umožňuje vždy shodné posuvy jak při vrtání, tak i při frézování. Prostřednictvím symetrického uspořádání je vrtací frézovač £ drážek ve vrtacím provozu prostý bočních sil, což navzdory velkým posuvům umožňuje vysokou přesnost opracovávání.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. V rtací frézovač (1) drážek s nástrojovým tělesem (2), které obsahuje nejméně jedno první deskové sedlo (5) a nejméně jedno druhé deskové sedlo (6), která jsou vytvořena navzájem shodně a jsou uspořádána symetricky k ose (25) otáčení nástrojového tělesa (2), s první břitovou destičkou (3) a s druhou břitovou destičkou (4), které jsou vytvořeny navzájem stejně, a které mají vždy jednu základní plochu, boční plochy a jednu horní stranu (3a, 4a), které určují jeden v podstatě přímo vytvořený čelní břit (7, 8), jeden rohový břit (9, 11) a jeden v podstatě přímo vytvořený obvodový břit (12, 14), přičemž čelní břity (7, 8), rohové břity (9, 11) a obvodové břity (12, 14) jsou v axiálním směru (a) a v radiálním směru (r) polohovány shodně, přičemž se buď:

a) čelní břity (7, 8) obou břitových destiček (3, 4) rozkládají alespoň až ke středu otáčení, který obklopuje osu (25) otáčení, a který je určen vnitřními břity (41, 42) břitových destiček, nebo

b) na alespoň jednu z břitových destiček (3, 4) navazuje bez mezery vnitřní břitová destička (23), jejíž břit (28) se rozkládá až ke středu otáčení obklopujícímu osu (25) otáčení, přičemž horní strany (3a, 4a) břitových destiček (3, 4) jsou uspořádány v podstatě paralelně přesazené vůči sobě.
2. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že čelní břity (7, 8), rohové břity (9, 11) a obvodové břity (12, 14) obou břitových destiček (3, 4) mají vždy stejné délky.
3. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že čelní břity (7, 8), rohové břity (9, 11) a obvodové břity (12, 14) obou břitových destiček (3, 4) mají vždy stejné tvary.
4. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1, vyznačující se tím, že obvodové břity (12, 14) břitových destiček (3, 4) jsou uspořádány na válcové ploše (Z) uspořádané soustředně s osou (25) otáčení.
5. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1, vyznačující se tím, že čelní břity (7, 8) jsou uspořádány na kuželové ploše (K), jejíž vrcholový úhel kužele je větší než 170°.
6. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že desková sedla (5, 6) mají dosedací plochy (46, 47), které se rozkládají podél osy (25) otáčení v malém odstupu od ní a tvoří radiální uložení břitových destiček (3, 4).
7. Vrtací frézovač drážek podle nároku 6, vyznačující se tím, že dosedací plochy (46, 47) jsou uspořádány pod ostrým úhlem k ose (25) otáčení, takže nástrojové těleso (2) má v oblasti osy (25) otáčení souměrně k ní uspořádané žebro.

-10CZ 297949 B6
8. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že desková sedla (5, 6) břitových destiček (3, 4), uspořádaných na čelní straně, jsou vytvořena bez radiální dosedací plochy, takže břitové destičky (3, 4) přímo spolu sousedí.
9. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že desková sedla (5, 6) břitových destiček (3, 4) obsahují alespoň jeden podélný výstupek (35, 36 - obr. 5) pro radiální podepření břitových destiček (3, 4).
10. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že břitové destičky (3, 4) jsou připevněny vždy jedním lícovaným upevňovacím šroubem (17) k dosedací ploše (46, 47, 22) deskového sedla (5, 6), tvořícím zajištění břitové destičky (3, 4) proti posuvu vjednom směru.
11. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že desková sedla (5, 6) břitových destiček (3, 4) na čelní straně obsahují dosedací plochy (21), které jsou prostoupeny upevňovacím otvorem opatřeným závitem a jsou uspořádány rovnoběžně s osou (25) otáčení.
12. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že nástrojové těleso (2) má v návaznosti na desková sedla (5, 6) upravená pro břitové destičky (3, 4) na čelní straně další desková sedla (52, 53) pro obvodové břitové destičky (54, 55, 54', 55'), které mají obvodové břity (56, 57, 56', 57'), které se překrývají s obvodovými břity (12, 14) břitových destiček (3, 4), jakož i mezi sebou navzájem, nebo na ně bez mezer navazují.
13. Vrtací frézovač drážek podle nároku 13, vyznačující se tím, že desková sedla (5, 6) břitových destiček (3, 4) mají příčný stupeň (61) pro axiální podepření břitové destičky (3, 4).
14. Vrtací frézovač drážek podle nároku 1,vyznačující se tím, že břitové destičky (3, 4) jsou vytvořeny jako otočné břitové destičky.