CZ297932B6 - Zpusob prípravy N-karboxymethylovaných aminu - Google Patents

Zpusob prípravy N-karboxymethylovaných aminu Download PDF

Info

Publication number
CZ297932B6
CZ297932B6 CZ20040925A CZ2004925A CZ297932B6 CZ 297932 B6 CZ297932 B6 CZ 297932B6 CZ 20040925 A CZ20040925 A CZ 20040925A CZ 2004925 A CZ2004925 A CZ 2004925A CZ 297932 B6 CZ297932 B6 CZ 297932B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
reaction
amines
process according
carried out
alkaline earth
Prior art date
Application number
CZ20040925A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ2004925A3 (cs
Inventor
Cihelník@Simon
Droz@Ladislav
Srámek@Martin
Original Assignee
Azacycles S. R. O.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Azacycles S. R. O. filed Critical Azacycles S. R. O.
Priority to CZ20040925A priority Critical patent/CZ297932B6/cs
Publication of CZ2004925A3 publication Critical patent/CZ2004925A3/cs
Publication of CZ297932B6 publication Critical patent/CZ297932B6/cs

Links

Landscapes

  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Abstract

Karboxymethylované aminy obecného vzorce (II), kde R znací karboxymethyl, n je 0, 1, 2, 3 nebo 4, Y.sup.1.n. az Y.sup.7.n. tvorí nezávisle vodík, methyl, aryl, v prípade Y.sup.1 .n.az Y.sup.6.n. takéoxoskupinu, se pripraví selektivní templátovou karboxymethylací aminu, které mají v obecném vzorci II vodík ve významu R, v prípade i aprotických rozpoustedel v prítomnosti kationtu alkalických zeminpri teplotách v rozmezí -10 az 115 .degree.C s výhodou za laboratorních teplot, resp. teplot vlastní reakcní exotermie, pri vysokých koncentracích azdo 3,5 mol.dm.sup.-3.n. výchozích aminu v reakcnísmesi.

Description

Způsob přípravy N-karboxymethylovaných aminů
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu selektivní templátové karboxymethylace aminů obecného vzorce (I), kde n je 0, 1, 2, 3 nebo 4, Y1 až Y7 tvoří nezávisle vodík, methyl, aryl, v případě Y1 až Y6 také oxoskupinu, v laboratorním i technologickém měřítku.
Dosavadní stav techniky
Karboxymethylované alifatické a alicyklické oligoalkyloligoaminy (COALA) včetně ethylendiaminu mají enormní význam v chemické i technologické praxi vzhledem ke svým mimořádným komplexačním schopnostem. V posledních letech výrazně stoupl zájem o funkcionalizované COALA s možností selektivní vazby na nejrůznější chemicky (chelatační sorbenty, senzibilizátory, fotocitlivé a elektrovodivé polymery atp.) a biologicky aktivní substráty (monoklonální protilátky, substráty sekvencerů DNA atp.). Funkcionalizované COALA v těchto případech obsahují vhodnou reaktivní skupinu, která je součástí funkčního zbytku vázaného na skelet COALA. Typickým vazebným místem je uhlíkatý skelet COALA. Zde se uplatňují například benzylfunkcionalizované COALA s reaktivními funkčními skupinami v poloze 4 aromatického kruhu benzylového skeletu (typicky 4-izothiokyanáto skupina, 4-azido skupina, 4-vinyl, 4-vinylsulfonyl, 4-bromacetyl, 4-maleinimidyl). Pouze příprava výchozích aminů pro následnou karboxymethylaci je v dostupných technologiích současnosti náročný mnohastupňový proces. Technologie navíc vzhledem k reaktivitě uvedených funkčních skupin striktně vyžaduje jejich zavádění v posledních stupních syntézy, což přináší nutnost využití chránících skupin. Jiným používaným vazebným místem bývají jedna nebo dvě karboxymethylové skupiny. COALA se v této variantě převádí na směsný nebo vnitřní anhydrid (reakcí s acetanhydridem nebo methylchloroformiátem bez nebo za přítomnosti báze), popřípadě se využívá jiných metod přímé vazby na karboxyl karboxymethylu (typicky amidace). Uvedenou metodikou však ve většině případů nelze získat produkty s definovanou chemickou strukturou (například EGTA je z hlediska této reakce tetrafunkční substrát) a navíc v případě supramolekulámích celků a makromolekul často vede následná reakce kjejich nežádoucímu zesítění (u biologicky aktivních molekul tak může dojít k eliminaci žádoucí biologické aktivity). Poslední využívanou metodou je zavádění prekurzorů tzv. linkerů na atomy dusíku cíleně nepolykarboxymethylovaných typů COALA. Tato metoda však vyžaduje dispozici COALA obecného vzorce II. Dosud používané metody přípravy těchto derivátů vycházely ze tří odlišných variant provedení.
V první variantě se využívá sterického vlivu skeletu halogenmalonové kyseliny (nejčastěji brommalonové kyseliny) při reakci s aminy, kdy nedochází vlivem přítomného rozvětvení (druhý karboxyl) k Y,Y—disubstituci, ale výsledkem je vždy striktně Y-monosubstituovaný derivát (Y-alkylaminomalonová kyselina) (SU Pat. 316685 (1971); SU Pat. 891645 (1981);
-1 CZ 297932 B6
SU Pat. 883018 (1981); T. V. Temovaja, Ju. M. Kozlov, T. I. Smimova: Ž. Obščej, Chimiji 58, 2116 (1988); E. Dvořáková, M. Struhár, J. Majer, L. Kabelíková: Chem. Zvěsti 27(3), 313 (1973)). Aminomalonové kyseliny v prostředí minerálních kyselin za zvýšených teplot dekarboxylují. Výsledkem dekarboxylace je ve vysokém výtěžku příslušný A-karboxymethylderivát (SU Pat. 1244141 (1986); M. Mashihara, T. Ando, I. Murase: Bull. Chem. Soc. Japan 46, 844 (1973)). Zásadní nevýhodou tohoto postupu je však nezbytnost nejméně dvou reakčních kroků, vyjde-li se z drahé brommalonové kyseliny, nebo častěji tří, vyjde-li se z levnější malonové kyseliny, ale problémem bývá i separace produktů dekarboxylace v případě polárnějších molekul. Dalším velkým omezením metody je skutečnost, že alkylace probíhá u aminů obecného vzorce (II) s X typu NH na uvedeném sekundárním dusíku výrazně pomaleji a produktem je směs do různého stupně oligokarboxymethylovaných derivátů. Za analogických podmínek halogenoctové kyseliny poskytují směs produktů různého stupně karboxymethylace (M. Moři, M. Sibata, E. Kuono, F. Muruyama: Bull. Chem. Soc. Japan 35, 75 (1962)).
Ve druhé variantě se využívá chránících skupin. V molekule aminu obecného vzorce (I) je selektivně chráněn jeden nebo více atomů dusíku obecně proti mono nebo dialkylaci. Následnou karboxymethylací se substituují vodíky na reakceschopných atomech dusíku za karboxymethylové skupiny. Po provedení karboxymethylace se chránící skupiny odbourají. Výhodou postupuje jistá univerzalita, čímž je myšleno, že vhodnou volbou chránících skupin, popř. jejich sekvencí (včetně sekvence v odbourávání), lze dosáhnout přípravy libovolného produktu oligokarboxymethylace. Zásadní nevýhodou je, až na výjimky, naopak známé zvýšení stupňů reakce o dva s každým typem použité chránící skupiny.
Poslední varianta je založena na selektivitě kyanomethylace aminů v procesu Streckerovy syntézy karboxymethylderivátů aminů. Tak lze například připravit ethylendiamin-Λζ V-dioctovou kyselinu z ethylendiaminu (D. B. Haydock, T. P. C. Mulholland: J. Chem. Soc. (C) 2389 (1971); N. V. Cirulnikova: Metody Poluč. Chim. Reakt. Prep. 18, 223 (1969); V. Kadeřábek, J. Denkstein: Coll. Czech. Chem. Comm. 31, 2915 (1966); H. Baganz, R. Wille: Ber. 94, 2134 (1961); H. U. Dánniker, J. Druey: Helv. Chim. Acta 40, 918 (1957); US Pat. 2558923 (1951); USPat. 2387735 (1945); Brit. Pat. 610304 (1948)). Jako zdroj vysoce toxického kyanovodíku in šitu lze použít také kyanhydriny ketonů, například 2-hydroxy-2-methylpropionitril (SU Pat. 276964 (1970); R. P. Lastovskij: Metody Poluč. Chim. Reakt. Prep. 23, 157 (1971)). Nevýhodou varianty je kromě práce s kyanovodíkem především nutnost následné hydrolýzy nitrilu kyseliny za poměrně drastických podmínek a obtížná separace produktů hydrolýzy z reakční směsi.
Kromě uvedených metod jsou v literatuře popsané ještě další obecné neselektivní karboxymethylační procesy, například redukční karboxymethylace estery glyoxylové kyseliny, katalytická redukční karboxymethylace glycinem v autoklávu (N. M. Djatlova: Komplexony, Mír, Moskva, 1970), anodická oxidace polykarboxymethylovaných aminů (SP Pat. 2010067 (1989); SU Pat. 598884 (1978); T. M. Sučickaja: Ž. Chim. Obščestva im. D. I. Mendělejeva, 341 (1977)).
Další variantou přípravy některých COALA vzorce II může být také reverzní proces alkylace při kterém je nositelem halogenu nebo jiné odstupující skupiny řetězec schématu II a aminoskupinu obsahuje glycin nebo jeho derivát. Tak lze připravit ethylendiamin-ATV-dioctovou kyselinu reakcí 1,2—dichlorethanu nebo jiného 1,2-dihalogenethanu s glycinem za přítomnosti báze v protickém prostředí vody nebo alkoholu (J. K. Aiken: Chem. Ind. 45, 1334 (1956)). Reálné výtěžky provedení se stechiometrickými poměry reaktantů jsou ovšem minimální (7 %), neboť další reakce schopný karboxymethylát prvního stupně A-karboxymethylace vykazuje vyšší nukleofilitu než výchozí glycon a produktem je proto velmi stabilní piperazin-A,Az-dikarboxylová kyselina vedle malého množství produktů oligokondenzace (u monohalogenalkanů lze naproti tomu Nmonokarboxymethylderivát zachytit velmi dobře, viz například SU Pat. 681050 (1979)). Nevýhodou je nezbytnost provedení reakce v heterogenním prostředí emulze, má-li být glycinát generován ve vodném nebo vodně alkoholickém prostředí. Výtěžek lze zvýšit použitím desetinásobného množství glycinu vůči stechiometrii, ovšem za cenu problematické separace. D,L-Serin za
-2CZ 297932 B6 analogických podmínek poskytuje reakcí s 1,2-dibromethanem derivát ethylendiamin-A/TVdioctové kyseliny ve výtěžku 28 % (V. Springer: Acta Fac. Farm. Univ. Comenia. 23, 7 (1973)).
Všechny výše uvedené metody přípravy COALA obecného vzorce II mají společnou nevýhodu v počtu reakčních kroků. Těmi se citelně snižuje úhrnný výtěžek provedení a rapidně zvyšuje ekonomická náročnost provedení. Dílčí nedostatky jednotlivých metod byly diskutovány výše. Univerzální, ekonomicky nenáročná a ekologicky šetrná metoda přípravy derivátů COALA obecného vzorce I nebyla dosud popsána a publikována.
Podstata vynálezu
Předmětem tohoto vynálezu je metoda jednostupňové přípravy karboxymethylovaných aminů obecného vzorce (II) selektivní templátovou karboxymethylací aminů obecného vzorce (I), která spočívá v účinku halogenoctových kyselin nebo jejich esterů výhodně v prostředí protických nebo aprotických rozpouštědel popřípadě jejich směsí výhodně při teplotách v širokém rozmezí -10 až 115 °C s výhodou ve vodném nebo vodně alkoholickém prostředí za laboratorních teplot, resp. teplot vlastní reakční exotermie, na výchozí aminy obecného vzorce (I) ve vysokých koncentracích až do 3,5 mol.dnT3 v reakční směsi. Templátovým kationtem je kation kovu alkalických zemin, nejčastěji kation hořečnatý, vápenatý, strontnatý nebo bamatý ve volné, asociované neboli komplexované formě. Reakce se provádí bez nebo za přítomnosti pufračního činidla nebo báze, s výhodou ovšem za využití vlastní bazicity solí halogenoctových kyselin s kovy alkalických zemin, které lze s výhodou připravit in šitu. Velikost a schopnost asociace kationtu alkalických zemin ovlivňuje dle tohoto vynálezu průběh a výtěžek reakce karboxymethylace. Poměr reaktantů se volí dle požadavku na stupeň karboxymethylace, použitého kationtu alkalických zemin a rozpouštědla stechiometrický. Reakce se provádí přídavkem karboxymethylačního činidla v roztoku k roztoku aminu a je v dostatečné konverzi reaktantů obecného vzorce (I) ukončena během desítek sekund až desítek minut dle použité koncentrace reaktantů, rychlosti přidávání karboxymethylačního činidla a teplotního průběhu provedení.
Způsob provedení halogenací dle tohoto vynálezu odstraňuje všechna výše uvedená negativa, kterými disponují metody dosud používané. Jedná se o univerzální, široce použitelnou a vysoce selektivní metodu karboxymethylace aminů obecného vzorce I. Produkty obecného vzorce 1 slouží k přípravě chemicky a biologicky aktivních substrátů.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1: ethylendiamin—X.jV'—dioctová kyselina (EDDA)
Při laboratorní teplotě se připraví roztok 239 g suché kyseliny chloroctové (obsah minimálně
99.7 %) v 550 ml vody a pomalu se přidává za intenzivního míchání celkem 140 g čerstvě sráženého a stop iontů zbaveného uhličitanu vápenatého. Kvalita uhličitanu vápenatého silně ovlivňuje rychlost rozpouštění. Uhličitan vápenatý se nedoporučuje před použitím sušit. Vzniklý viskózní téměř bezbarvý roztok chloroctanu vápenatého se filtruje od přebytečného uhličitanu. Ve dvoulitrovém laboratorním duplikátorovém kotlíku s mechanickým míchadlem a zařízením pro regulovatelné přidávání kapaliny se rozpustí 75 g ethylendiaminu (obsah základní látky dle HPLC
99.8 %) ve 460 ml vody a roztok se ochladí na teplotu 25 °C. Za energického míchání se k roztoku přidá 5 g čerstvě sráženého a stop iontů zbaveného uhličitanu vápenatého a suspenze se nechá volně bez dalšího chlazení asi 15 minut míchat, čímž teplota samovolně klesne na laboratorní teplotu. Nyní se začne za velmi intenzivního míchání přidávat roztok chloroctanu vápenatého rychlostí 50 ml za minutu. Teplota postupně samovolně roste a ke konci přidávání dosáhne hodnoty 55 °C. V míchání se pokračuje dalších 50 minut a směs se následně ochladí na 15 °C. Velmi viskózní reakční směs se filtruje přes skleněnou fritu S4 a filtrát se zahustí na vakuové
-3CZ 297932 B6 odparce při teplotě pod 45 °C na zhruba 0,6 litru. Přidá se 25 ml 40% hmotn. vodného roztoku kyseliny bromovodíkové a směs se za intenzivního míchání vlije do 4 litrů směsi ethanoldiethylether (10:1) a míchá v rozmezí teplot 5-10 °C. Vyloučený kašovitý produkt se rychle filtruje na fritě S4, důkladně promyje směsí aceton - diethylether (1:1) a suší. Pro snížení obsahu vápníku se produkt eluuje na katexu Dowex-50W (Pf-cyklus), dvakrát rekrystalizuje z vroucí vody. Výtěžek chromatograficky čistého preparátu s obsahem anorganických solí <0,02 % činí 59,7 g (27%).
Příklad 2: ethylendiamin-A^TVMioctová kyselina (EDDA)
Připraví se analogicky přípravě dle příkladu 1 s tím rozdílem, že se vyjde z 11 g ethylendiaminu ajodoctanu hořečnatého připraveného z 68,1 g kyseliny jodoctové a 7 g uhličitanu hořečnatého. Pracuje se v 50% hmotn. vodném ethanolu v koncentraci reakční směsi 0,15 mol.dnT3. Výtěžek čisté kyseliny ethylendiamin-AUV-dioctové činí 9,5 g (29 %).
Příklad 3: ethylendiamin-VV-dioctová kyselina (EDDA)
Připraví se analogicky přípravě dle příkladu 1 s tím rozdílem, že se vyjde ze 7,5 g ethylendiaminu v 60 ml ethanolu a jodoctanu vápenatého připraveného ze 46,4 g kyseliny jodoctové a 20 g uhličitanu vápenatého ve 250 ml vody. Roztok jodoctanu vápenatého se přidává během 2 minut při teplotě v rozmezí 45 až 60 °C. Reakční směs se filtruje a k filtrátu se v polyethylenové nádobě přidá roztok připravený z 13 ml 35% hmotn. kyseliny fluorovodíkové neutralizované vodným 5% hmotn. amoniakem do pH 8. Směs se míchá 4 hodiny a koagulovaný fluorid vápenatý se odfiltruje. Reakční směs se odpaří na vakuové odparce za vysokého vakua při teplotě do 40 °C. Elucí na katexu Ostion-KS (H1-cyklus) a rekrystalizací z vroucí vody se získá 14,3 g (66 %) čisté kyseliny ethylendiamin-N,V-dioctové.
Příklad 4: l,2-bis(2-aminoethyloxy)ethan-N,V-dioctová kyselina (EGDA) g jodoctové kyseliny se rozpustí ve 200 ml vody při 65 °C a roztok se ochladí na -10 °C. Za udržení teploty v rozmezí -10 až +5 °C se ke směsi postupně přidává 30 g čerstvě sráženého hydroxidu bamatého. Po dvouhodinovém míchání se směs zfiltruje a filtrát se během minuty přidá k roztoku 20 g 1,2-bis(2-aminoethyloxy)ethanu v 90 ml vody. Teplota samovolně vzroste na 40 °C. V míchání se pokračuje dalších 30 minut a směs se zahřeje na 70 °C. Po dvou minutách míchání při této teplotě se roztok ještě za horka sráží roztokem 8 ml koncentrované kyseliny sírové ve 30 ml vody. Po deseti minutách míchání se směs filtruje. Filtrační koláč se promyje vodou a filtrát ochladí na laboratorní teplotu. Elucí kolonou 4 x 18 cm (Amberlite IR-45) a odpařením eluátu za vysokého vakua na rotační vakuové odparce se získá surový produkt, který se rekrystalizuje z vroucí vody. Výtěžek po rekrystalizací činí 24,1 g (72 %) produktu.
Příklad 5: bis(2-aminoethyl)ether-/V,7V'-dioctová kyselina (DĚDA)
Připraví se analogicky přípravě dle příkladu 4 s tím rozdílem, že se vyjde ze 7,7 g bis(2-aminoethyl)etheru a bromoctanu bamatého připraveného z 20,4 g kyseliny bromoctové a 18 g uhličitanu bamatého. Pracuje se ve vodě v koncentraci reakční směsi 0,12 mol.dm 3. Separace se provede velmi pomalou elucí kolonou 4 x 10 cm Dowex-1 (OH cyklus). Výtěžek bis(2-aminoethylJether-VV-dioctové kyseliny po rekrystalizací z vroucí vody činí 12,8 g (79 %).

Claims (8)

1. Způsob přípravy jV-karboxymethylovaných aminů obecného vzorce (II), (ID, kde R značí karboxymethyl, n je 0, 1, 2, 3 nebo 4, Y1 až Y7 tvoří nezávisle vodík, methyl, aryl, v případě Y1 až Y5 6 také oxoskupinu, vyznačující se tím, že se na aminy obecného vzorce (I), /
kde n je 0, 1, 2, 3 nebo 4, Y1 až Y7 tvoří nezávisle vodík, methyl, aryl, v případě Y1 až Y6 též oxoskupinu, působí jednostupňovou templátovou karboxymethylací halogenoctovou kyselinou nebo jejími estery.
2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že se provádí v prostředí protických nebo aprotických rozpouštědel, popřípadě jejich směsí, s výhodou vodných nebo vodně alkoholických prostředí.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se provádí v širokém rozmezí reakčních teplot -10 až 115 °C, s výhodou laboratorních teplot, resp. teplot vlastní reakční exotermie.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se provádí za vysokých koncentrací aminu (I) až do 3,5 mol.dm-3 v reakční směsi,
5. Způsob podle nároku 1, vy z n a č u j í c í se tím, že se provádí účinkem kationtů alkalických zemin, nejčastěji kationtů hořečnatého, vápenatého, strontnatého nebo bamatého ve volné nebo asociované neboli komplexované formě.
6. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že je průběh reakce řízen velikostí kationtu kovu alkalické zeminy.
5
7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se reakce provádí bez nebo za přítomnosti pufraěního činidla nebo báze, s výhodou za využití vlastní bazicity solí halogenoctových kyselin s kovy alkalických zemin, které lze s výhodou připravit in šitu.
8. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že reakční časy jsou v rozmezí děsilo tek sekund až desítek minut.
CZ20040925A 2004-09-01 2004-09-01 Zpusob prípravy N-karboxymethylovaných aminu CZ297932B6 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20040925A CZ297932B6 (cs) 2004-09-01 2004-09-01 Zpusob prípravy N-karboxymethylovaných aminu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20040925A CZ297932B6 (cs) 2004-09-01 2004-09-01 Zpusob prípravy N-karboxymethylovaných aminu

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ2004925A3 CZ2004925A3 (cs) 2006-04-12
CZ297932B6 true CZ297932B6 (cs) 2007-05-02

Family

ID=36972571

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20040925A CZ297932B6 (cs) 2004-09-01 2004-09-01 Zpusob prípravy N-karboxymethylovaných aminu

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ297932B6 (cs)

Citations (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB718849A (en) * 1952-09-26 1954-11-24 Frederick Charles Beresworth Substituted aralkyl alkylene diamino di-acetic acids and salts thereof
US2860164A (en) * 1957-08-07 1958-11-11 Geigy Chem Corp Carboxymethylation of primary and secondary amines
GB810501A (en) * 1955-05-23 1959-03-18 Geigy Ag J R Improvements relating to the carboxymethylation of primary and secondary amines
EP0566372A2 (en) * 1992-04-15 1993-10-20 Air Products And Chemicals, Inc. Process for preparing ethylidene diacetate using iodide catalysts
CZ164599A3 (cs) * 1998-02-12 2000-08-16 Monsanto Company Způsob přípravy aminokarboxylových kyselin
US6153753A (en) * 1997-02-13 2000-11-28 Monsanto Company Method of preparing amino carboxylic acids

Patent Citations (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
GB718849A (en) * 1952-09-26 1954-11-24 Frederick Charles Beresworth Substituted aralkyl alkylene diamino di-acetic acids and salts thereof
GB810501A (en) * 1955-05-23 1959-03-18 Geigy Ag J R Improvements relating to the carboxymethylation of primary and secondary amines
US2860164A (en) * 1957-08-07 1958-11-11 Geigy Chem Corp Carboxymethylation of primary and secondary amines
EP0566372A2 (en) * 1992-04-15 1993-10-20 Air Products And Chemicals, Inc. Process for preparing ethylidene diacetate using iodide catalysts
US6153753A (en) * 1997-02-13 2000-11-28 Monsanto Company Method of preparing amino carboxylic acids
CZ164599A3 (cs) * 1998-02-12 2000-08-16 Monsanto Company Způsob přípravy aminokarboxylových kyselin

Also Published As

Publication number Publication date
CZ2004925A3 (cs) 2006-04-12

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JP2024505911A (ja) アミド形成によるサルカプロジン酸の新規合成
CN107602661A (zh) 一种聚普瑞锌的制备方法
WO2008020532A1 (en) Novel crystal of 5-aminolevulinic acid phosphate and process for production thereof
US11192864B2 (en) Method for producing calcobutrol
CZ297932B6 (cs) Zpusob prípravy N-karboxymethylovaných aminu
US20210403412A1 (en) Production of nitrogen-containing chelators
US5208363A (en) Preparation of aminonitriles
US4076745A (en) Process for calcium salts α-ketocarboxylic acids
US12018047B2 (en) Method for producing N-acetyl dipeptide and N-acetyl amino acid
EP0158301B1 (en) Process for producing optically active phenylalanine
US20210403413A1 (en) Production of nitrogen-containing chelators
JPH0393755A (ja) α―アミノ酸の製造法
JPH05503718A (ja) 光学異性ヒダントインの分割方法
EP2006279A1 (en) Method for production of phosphate salt of amino acid
EP0481394B1 (en) Preparation of aminonitriles
US6472548B2 (en) Process for preparing a complex of a ligand, metal and base
JP7405991B2 (ja) ウリジン5’-二リン酸(udp)、その塩またはその水和物の製造方法
JPS6327465A (ja) グリシンアミドの製造方法
KR930009040B1 (ko) 글리신의 제조방법
JPH0714904B2 (ja) グリシンの改良合成方法
SU791226A3 (ru) Способ получени -замещенных 2-аминоциклопент-1-ен-1-дитиокарбоновых кислот
JPH0393756A (ja) α―アミノ酸の製法
JPH08268986A (ja) アスパラギン酸− n,n−二酢酸またはその塩類の製造方法
JPS63101351A (ja) N,N―ジメチル―α―アミノ鎖状脂肪酸の製造法
JPH083108A (ja) 2−アルコキシ−6−アミノ安息香酸類の製造方法

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20080901